Povídka “Zápisník 1. – Rien”

“Tak tohle na mně nezkoušej, ty děvko!” řekl jsem a švihnul jsem ji koňským bičíkem. “Nemysli si, že na mně ty tvoje slzy dělaj kdovíjakej dojem. Ten bordel co tu je, si měla uklidit, než sem se vrátil. A nezajímá mě, že si to nestihla!” To, že jsem se vrátil za deset minut poté, co jsem odešel, jsem už jaksi neřekl. Jí to mohlo být stejně jedno, protože kdybych ji nepotrestal za tohle, musel bych si stejně najít nějaký jiný důvod. Když máte doma svoji vlastní otrokyni, stáváte se vlastně i vy sám trochu otrokem. Musíte ji neustále hlídat, kontrolovat, trestat, a napomínat, aby snad nezapomněla, kdo je v domě pánem. Je to o to horší, že ona to díky svému založení po mně dokonce požaduje. Ptáte se, jak jsem k tomu vlastně přišel, že mám vlastní otrokyni, se kterou si můžu dělat co chci… ? No, asi tak, jako slepý k houslím. Ale to se musím vrátit přibližně o rok zpět…

Jelikož mám to pochybné štěstí, že bydlím blízko erotické videopůjčovny, byl jsem tam poměrně častým hostem, tedy relativně, protože ženský se mi nikdy nevyhýbaly i když trvalý vztah jsem neměl. Rád jsem si však půjčoval porno se zaměřením S/M a žádnou moji sexuální partnerku tohle téma nijak zvlášť nelákalo. Ten den jsem si tedy jako obvykle půjčil nějakou tu kazetu s nápisem SLAVE, PAIN nebo BONDAGE na obalu a nejkratší cestou spěchal domů rozžhavit video. Ještě za mnou ani nezapadly dveře a už jsem nedočkavě mačkal ovladač televize, abych vzápětí s proklínáním zjistil, že nemůžu najít ovladač od videa. Naštěstí se brzy našel a já si pro uklidnění nalil pořádného panáka whisky se sodou a spokojeně se uvelebil v křesle. Show mohla začít. A do toho najednou zazvonil zvonek u dveří. Soudím, že jeden z nejhorších pocitů je, když chcete sledovat porno a někdo vás z toho vyruší. Překotně jsem ukryl kazetu pod pohovku a šel do předsíně otevřít dveře. Dívka, která za nimi stála byla opravdu hezká. Jakmile jsem na ni upřel svůj překvapený pohled, odhrnula si z obličeje pramen dlouhých hnědých vlasů a slušně pozdravila: “Dobrý den, přišla jsem, abych se stala Vaší otrokyní.” “Dobrý den,” odpověděl jsem roztržitě, neboť mi byla jaksi povědomá. “Cože?!” teprve teď mi došel obsah jejích slov. “Dovolíte, abych Vám to vysvětlila?”, upřela na mne svoje zelené oči. “Ehm…, jistě, pojďte raději dál,” pustil jsem ji dovnitř a podezíravě vyhlédl na chodbu našeho činžáku. Nikdo snad nic neslyšel a neviděl. “Prosím, odložte si, tady je věšák,” pomáhal jsem jí z kabátku. Vypadalo to, že má moc hezkou postavu. “Děkuji, a jestli Vás mohu poprosit, tak mi tykejte.” “Co prosím… eh, jistě, tak ahoj, já sem Tomáš,” podával jsem jí ruku. “Ne to ne,” odmítla nabízenou ruku, “Vy mi tykejte, ale já Vám musím vykat.” “Ale proč, proboha? A co… jak jste… tedy pardon, jak jsi to myslela s tou otrokyní?” “No, já jsem Vás viděla ve videopůjčovně, jak si půjčujete tu kazetu a tak…,” odmlčela se náhle. “A tak co?” “Sledovala jsem Vás.” “Cože, no to snad ne?! Takže tys mne sledovala? No to je fakt moc hezký. To takhle sleduješ každýho, kdo si půjčuje sadomaso?” Už jsem věděl, odkud ji znám. Z půjčovny. Občas jsem ji tam viděl, ale tam se každý radši věnuje sám sobě, takže mi to hned nedošlo. “To ne, ale Vy si tam tyhle věci půjčujete pravidelně, takže…,” opět se odmlčela. “Takže ses rozhodla, že budeš mou otrokyní. No to je dobrý, to je fakt moc dobrý. Na to se musím napít.” Zatímco jsem si roztřesenýma rukama naléval bohatou dávku whisky, tentokráte bez sody, v hlavě jsem měl příšerný zmatek. Byla to situace, kterou jsem si určitě stokrát představoval ve svých, přiznám se, pervezních fantaziích, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že se to může stát doopravdy. Obrátil jsem do sebe sklenici a nalil si hned novou. Co teď mám proboha dělat? “Pojď dál,” pohybem jsem jí naznačil směrem k obýváku, “posaď se a řekni mi, jak si to vlastně představuješ?” Znovu jsem se napil. Alkohol konečně počal svou léčebnou kůru. Nesměle usedla do křesla: “Udělám všechno, co mi řeknete,” opět si nervózně odhrnula z tváře neposlušný pramen vlasů a pokračovala tichým hlasem: “Můžete si se mnou dělat, co budete chtít, stanu se Vaším majetkem.” Z jejího hlasu začalo být patrné vzrušení: “Budu Vám sloužit, a Vy mne můžete trestat jak a kdy budete chtít a můžete mne mučit… a… a co Vás napadne!” vyrazila ze sebe nakonec a v očekávání se na mne podívala. Znělo to opravdu neskutečně, ale Johny Walker už mi pořádně stoupnul do hlavy a úměrně tomu stoupla i moje kuráž. “Tak ty chceš být opravdu mojí otrokyní!? No tak to si tě vyzkouším, děvenko,” přiopile jsem se zasmál. “Přestaň se válet v tom křesle a pojď sem!” Kupodivu jsem se začal cítit klidně a vyrovnaně. Nejistota byla pryč a já se rychle vžíval do své nové role. “Když říkám sem, tak myslím sem, přímo přede mně!”

Přistupovala ke mně poněkud váhavě, takže jsem ji pevně uchopil za loket a přitáhl jsem si ji k sobě. “A teď se ani nehni,” přikázal jsem jí a vytáhl ze zásuvky nůžky. “Takže tobě nevadí, ať s tebou budu dělat cokoliv, ano? Tak fajn.” Uchopil jsem její halenku a nůžkami zajel do látky. Překvapením ztuhla, ale ani se nepohnula. Začal jsem chladně a systematicky stříhat její oděv. Poslední cáry, které ji zakrývaly, jsem z ní strhl jediným prudkým pohybem. Stála přede mnou nahá, se sklopenýma očima. Na chvíli mně zarazil její dívčí půvab. Můj chlapík však zaražen nebyl. Cítil jsem, jak mi v něm pulzuje krev. Bez otálení jsem jí šáhnul mezi nohy. Kundu měla hustě porostlou hnědavými chloupky, uvnitř už pěkně zvlhlou. Jasný důkaz toho, že můj přístup jí vyhovuje. “Máš ji nějakou zarostlou, kočičko, to musíme napravit. Švihej do koupelny!” Poslušně odešla naznačeným směrem a já si rychle připravil další drink. Měl jsem pocit, že ho nutně potřebuji. Našel jsem ji, jak stojí se sklopenou hlavou a rukama za zády uprostřed koupelny. “Bude se holit… máš radost?” řekl jsem poněkud nuceně zvesela. Pokývla hlavou. “To jsi oněměla…, ty děvko?” alkohol už zase přebíral velení. “Ano, mám radost.” “Pane!” “Pane,” dodala ustrašeně. “Tak je to správně, pamatuj si to, odteďka vždycky jenom můj pane… jasný?” “Ano… můj pane.” “Fajn, tak jdem na to.” Vytáhl jsem ze skříňky pěnu na holení a ruční holicí strojek. “Nečum pořád do země, sedni si na záchod a koukej roztáhnout nohy.” Rychle udělala, co jsem jí nařídil. Nabral jsem do ruky vodu, navlhčil jsem jí chloupky a nanesl hustě pěnu. ” Vystrč pořádně tu píču nebo tě ještě říznu! A necukej sebou!” Ztuhla, roztáhla nohy jak to jen šlo a vystrčila pánev. Pečlivě jsem rozetřel pěnu po celém jejím rozkroku a začal jsem ji vyholovat: ” Uvědom si, že když jsi moje otrokyně, tak přede mnou musíš být vždycky úplně nahá… úplně všude, jasný!?” plesknul jsem ji po vnitřní straně stehen. “Ano, můj pane.” “Vidíš, že to jde, ty mrcho,” pečlivě jsem vyholoval stydké pysky a občas zajel prstem prudce až do pochvy, na což vždy reagovala cuknutím, které jsem okamžitě trestal bitím přes vnitřní stranu stehen. Moje nová role se mi zamlouvala čím dál víc. Cítil jsem potřebu tu dívku stále více pokořovat, vyzkoušet její pokoru až na samou hranici lidské důstojnosti. Přikázal jsem jí, aby si omyla nyní hladce vyholené pohlaví. Jakmile se obrátila k umyvadlu, přistoupil jsem k ní zezadu a surově jí stiskl prsy. Zaslechnul jsem jenom tiché zasyknutí a celé její tělo se napnulo. “Dělej, co jsem ti přikázal!”, procedil jsem mezi zuby. Neznatelně pokývla hlavou, pustila vodu a začala si vymývat zbytky pěny z klína. Opět jsem ji bolestivě zmáčknul naběhlé bradavky. Tělem jí proběhlo zachvění, ale pokračovala v mytí. Po stehnech jí stékala voda s pěnou, dozajista smíchaná s její vlastní šťávou, kterou bohatě ronila. Na podlaze se tvořily loužičky. Byl jsem tak vzrušen, až jsem měl pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi. Penis mně tlačil v příliš těsných džínách a krev mi pulsovala ve spáncích. To už se nedalo vydržet. Prožíval jsem naplno svoje představy ze sadomasochistických pornofilmů.

“Nech už toho,” prudce jsem ji obrátil k sobě a oběma rukama jsem ji stlačil na kolena. Horečnatě jsem uvolňoval pásek na kalhotách. Jako na potvoru se mi třásly ruce a zip se zasekl. Konečně! “Dělej, vykuř mě, ty nadržená děvko!” vyhrkl jsem, uchopil jí jednou rukou za vlasy a přirazil obličej k ztopořenému přirození. Sotva pootevřela ústa a už jsem jí ho tam nedočkavě vrazil. Bolestivě jsem se tím otřel o její zuby a tak jsem ji vztekle zatáhl za vlasy a přitlačil si její hlavu ještě důrazněji k podbřišku. “Tak dělej, ty jedna kurvo, ty… ty malá čubko…,” vyrážel jsem ze sebe v absolutním vytržení. Snaživě sála můj úd, který jí zajížděl až hluboko do krku. Byl jsem tak vybičován, že to už nemohlo mít dlouhého trvání. Svět se se mnou točil… Konečně to přišlo. Nekonečně dlouhé vteřiny jsem si uvědomoval vlny semene, proudící mým penisem a vylévající se do jejích úst, zatímco jsem vydával neartikulované výkřiky či spíše skřeky a bezmyšlenkovitě tlačil její hlavu proti svému explodujícímu mužství. Měl jsem přitom zavřené oči, a jen jaksi vzdáleně jsem vnímal, jak hltavě polyká svůj bohatý příděl a zalyká se jím, neboť jsem ještě stále byl v její puse. V hlavě jsem měl najednou pusto a prázdno, nohy se mi třásly. Ruce mi samy sklouzly z její hlavy. Ztěžka jsem dosedl na okraj vany a měl co dělat, abych udržel rovnováhu. Podíval jsem se na ni. Ztěžka dýchala, na rtech a na tváři zbytky spermatu, hlavu už opět sklopenou, ruce v klíně. Drahnou chvíli jsme oba mlčeli. Vzrušení mne částečně opustilo, trochu jsem vystřízlivěl. Cítil jsem se však dokonalým pánem situace. Její podřízené chování mne naštěstí nedovolilo vykolejit z mé nové role: “Okamžitě dej ty nohy od sebe,” zavrčel jsem, a v duchu poděkoval za inspiraci “Slečně O.” “Můj pane,” přisvědčila pokorně, a stále klečíc roztáhla stehna co to šlo. Čerstvě oholená štěrbina zářila bělostí, bylo možno zahlédnout i část růžového nitra. Byla opravdu krásná, a… byla moje. Jen moje. Neuvěřitelné.

Teprve zpětně jsem si uvědomil neobvyklé štěstí, které mne potkalo. Na to bylo potřeba se napít. “Ani se nehni,” přikázal jsem jí a šel zrevidovat bar. Důkladná konzultace s Johnym Walkerem mne obohatila o poznání, že se přede mnou otevřely nedozírné obzory rozkoše a moje fantazie, vybavena novou paletou, počala malovat naturalistické obrazy blízké budoucnosti. Zbývalo jen jediné – uvést sny ve skutečnost. A od toho tu teď byla ona. I když jsem si konečně naplno uvědomil, že mám svoji vlastní otrokyni, a že si s ní opravdu můžu dělat, co mne napadne, nenapadalo mne ve skutečnosti vůbec nic. Nebo spíše naopak. Nápady se mi bláznivě honily v hlavě a já doslova nevěděl co si vybrat. Moje fantazie stavěla vzdušné zámky s tak překotnou rychlostí, že to moje realistická část nestačila bourat a výsledkem byl pěkný zmatek. Musel jsem se na chvíli posadit do křesla, abych si utřídil myšlenky. Situace vypadala nadmíru uspokojivě. V koupelně klečí nahá dívka a pokorně čeká na jakékoliv moje přání, nechá se ponižovat, zneužívat, mučit a tyranizovat, a to vše za účelem získání pocitu absolutní podřízenosti a bezmoci. Kdo chce kam, pomozme mu tam, praví známé přísloví.

“Hej, copak to děláš, ty malá nadržená čubko,” nachytal jsem ji jak stále v kleče a s roztaženýma nohama onanuje. “Já…, můj pane… já..,” koktala leknutím. “Ptám se tě, co si to teď dělala, kurva!” “Můj pane, … já… já jsem onanovala…,” zašeptala takřka stydlivě. “Snad by ses teď nestyděla,” pousmál jsem se, “tak mi pěkně podrobně popiš, co jsi dělala! Vypadalo to, že ve verbální oblasti je dost stydlivá. To mě rozněcovalo. “Dělej, nebo uvidíš ten tanec,” řekl jsem ledově, když se neměla k činu. “Já… jsem, můj pane, tedy… masturbovala… ” “To už si říkala! Ale jak si to dělala? No… čekám!” “Ano pane, tedy, rukou jsem to…, jsem se jako hladila…, hladila mezi… hm… mezi nohama!” vydechla spásně. Hladce jsem odpálil: “A co pak sis to hladila?” “… přirození, můj pane.” “Kundu, ty krávo! Rozumíš? Ty nemáš žádný přirození, ty máš kundu, v lepším případě píču, je ti to jasný?” “Je, můj pane.” “Ježíšmarjá, tak cos to teda dělala! Celou větou!” “Honila jsem si píču, můj pane.” “Protože si co?!” “Protože jsem nadržená čubka, můj pane!” vypadalo to, že se jí to taky začalo líbit. “A chceš co?” dech se mi začal zrychlovat. “Chci, abyste mně zmrdal jak fenu, můj pane.” “A kam tě můžu mrdat, ty malá svině?” “Do pusy, do kundy, do zadku… áách, kam chcete, můj pane, jen už mně proboha začněte šukat!” ruka jí zajela opět mezi nohy. “Tak dost, moje milá, to teda ne. Ty mi nebudeš říkat, co mám dělat. Vojedu tě, až sám budu chtít. A dej tu ruku pryč, než ti ji urazím!” vyjel jsem na ní. Předcházející intelektuální rozhovor mne slušně rozhicoval, ale na soulož jako takovou bylo času dost. Proč se předtím ještě trochu nepobavit. Podržet mi musí tak jako tak. “Ale pane, prosím, já to fakt nevydržím, musím si ji aspoň vyhonit!” pokračovala zatrvrzele v dráždění své rozmoklé prciny. “Tak fajn, tak ty neposlechneš,” řekl jsem oznamovacím tónem, “ale následky si přičti sama.” Dvěma pohyby jsem z uvolněných kalhot vytáhl svůj kožený řemen. “Tak dělej, hoň si píču, kočičko,” pokračoval jsem medovým hlasem a náhle jsem ji přetáhl opaskem přes záda. Vyjekla bolestí, schoulila se ke kolenům, ale onanovat nepřestala, spíše naopak. Prsty jí v kundičce jen hrály. Znovu jsem jí vší silou švihl, tentokráte přes odhalený zadek: “Udělej si to, ty běhno, vyhoň si ji,” zase jsem ji šlehnul a s uspokojením pozoroval červené pruhy, které jí po každém dopadu řemenu naskakovaly na bělostné kůži. Vzlykala, schoulená do sebe přijímala rány a poctivě si vyjížděla kundu. Přistoupil jsem až k ní, levou rukou jsem ji uchopil za vlasy, abych ji viděl do uslzeného obličeje, a pravou pokračoval ve výprasku. Zaměřil jsem se nyní do rýhy mezi půlkami a můj kožený pásek tam dopadal s neúprosnou pravidelností. S rozkoší jsem sledoval její nyní již úplně rudou zadnici a párkrát ji pečlivě švihl do tekoucí prciny. To ji dodělalo. S divokým skučením se převalila na záda a v několika zvířecích křečích se doslova vystříkala do své vlastní ruky. Přestal jsem ji bít a sám vzrušen na nejvyšší míru jsem sledoval její orgasmus. Ulehčeně oddychovala a pomalu se hladila po celém těle, vychutnávajíc odeznívající vyvrcholení. “Tak dost tý srandy, děvenko,” vrátil jsem ji do reality lehkým šlehnutím páskem. Ihned na mne upřela zrak: “Děkuji, můj pane, … moc děkuji.” “Nemáš zač,” uchechtl jsem se a sarkasticky dodal: “Potěšení je na mý straně. Ale show neskončila. Jedeme dál!”

S těmito slovy jsem si úplně stáhnul kalhoty a slipy, čehož využil můj malý svěřenec a vystavil se v plné kráse. Potom jsem si obkročmo sedl na její břicho. “Hlaď ho, pomalu a jemně, kurvičko, pán si s tebou zatím pohraje.” Poslušně se jala vykonávat můj příkaz a já se mezitím natáhl k poličce a podal si z ní košíček s kolíčky na prádlo. “Nepřestávej, puso, jen pokračuj…,” s těmito slovy jsem uchopil palcem a ukazováčkem její pravou bradavku a přicvakl ji kolíčkem s pěkně tuhou pružinou. Překvapeně vykřikla a její nehty se mi bolestivě zaryly do citlivých míst. Zároveň se pokusila zbavit bolestivého předmětu. Rozlobeně jsem zaklel, vrazil jsem jí facku a následně jsem jí zkroutil ruku, kterou si zakrývala ňadra. “Tak tohle už nezkoušej, děvenko, to bychom nebyli přátelé. A to my přece jsme, ne?”… “Odpověz, děvko,” udeřil jsem ji znovu do tváře, když pouze mlčky vzlykala. “… ano…, pane.” “Celou větou!” vytahoval jsem jí bolestivě oba prsy. “Ano, jsme… au… jsme přátelé, můj pane… ach… !” “Tak fajn, moje malá přítelkyně, takže ho zase pěkně vezmi do tlapek…,” odpověděl jsem blahosklonně,”… a dej si pěknýho majzla nebo ti tvou hezkou tvářičku zmaluju líp než by ti to udělali u Diora,” dodal jsem ironicky. S notnou dávkou surovosti jsem ji pomalu a pečlivě kroutil s naběhlými bradavkami, vytahoval je do výše a připínal na ně kolíčky. Nejlepší ze všeho bylo zkombinovat to dohromady. Oči jí plavaly v slzách, ale vzdechy, které jí vycházely ze rtů nezpůsobovala pouze bolest, ale i vzrušení z ní plynoucí. Vášnivě laskala můj úd, jednou rukou opatrně hladíc varlata, zatímco druhá systematicky dráždila samotný nástroj rozkoše. Tuto veskrze zábavnou hru jsem ještě umocnil tím, že jsem jednou rukou zajel do jejího zmáčeného pohlaví. Nahmatal jsem zduřelý poštěváček a podnikl s ním stejný pokus jako s bradavkami. Odměnou mi bylo její ještě procítěnější vzdychání a rovněž práce rukou nabyla na intenzitě. Zanedlouho jsem pocítil, že se blížím k výstřiku. To jsem ovšem ještě neměl v plánu. Potřeboval jsem si svou oběť pořádně vychutnat. Rychle jsem vstal. “Zvedej se čubko, no dělej, nemám na tebe celej den… postav se támhle k tomu topení,” ukázal jsem ke dvěma svislým masivním trubkám ústředního topení, které se táhly téměř od stropu až k podlaze. Mezitím, co vykonávala můj rozkaz, jsem popadl nylonovou šňůru, která se válela na prádelním koši a rychle ji počal rozmotávat. Šáhl jsem na radiátor, ze kterého sálalo teplo, což nebylo na začátku března tak překvapující. Ruka se na něm dala udržet jen chvíli, potom to již bylo celkem nepříjemné. To mne ovšem nesmírně potěšilo.

“Pěkně se přitiskni k těm trubkám lásko, uvidíš, že se ti to bude líbit,” usmál jsem se škodolibě a abych zdůraznil svůj požadavek, hrubě jsem ji přitlačil celým tělem k topení a začal ji přivazovat prádelní šňůrou. “Je ti teplo děvenko? Teplo dědečku, teplo mrazíčku,” parodoval jsem známou pohádku a pevně stahoval uzly. S uspokojením jsem pozoroval, jak se snaží uhýbat alespoň hlavou roztopenému kovu, střídavě odvracela pravou a levou tvář, zatímco ňadry, bříškem a rukama a nohama obtočenýma kolem sloupovitého ohřívadla nemohla dělat zhola nic. Vnímal jsem stále intenzivněji vlastní puls, a s potěšením poslouchal její tichý pláč, jenž pomalu nabýval na síle spolu se zvyšujícím se pocitem palčivého pálení, které pociťovala. Zezadu byly dobře vidět nedávno utržené stopy po výprasku, nabírající lehce fialovou barvu, stejně jako rozevřenou a čerstvě vyholenou lasturu, neustále toužící po dalším orgasmu. Přiklekl jsem k té, takřka doběla rozpálené jeskyňce a zabořil do ní obličej. Rejdil jsem jazykem v těch téměř nekonečných hlubinách, nevynechaje jediné zákoutí. Dívčino tělo reagovalo vzrušeným chvěním, její pochva žhnula stejně jako rozpálené topení a můj jazyk zalévaly doslova vlny milostných šťáv. Její štkaní docela ustalo a nahradily ho zvuky nadcházející extáze. Cítil jsem, jak se mi v penisu hromadí pulsující krev. Téměř úplně jsem propadl zvířecímu instinktu plození. Vstal jsem, nasadil naběhlý žalud na vchod do její kluzké vagíny a prudce do ní vstoupil. Zařičela jak nadržená klisna a počala poševními svaly žádostivě vpíjet můj roztoužený kyj. Vnikal jsem do ní mohutnými přírazy, které ji ještě více narážely na horký radiátor, což už jí zřejmě vůbec nevadilo. “Vraž-mi-to-ho-čů-rá-ka-hlu-bo-ko-do-kun-dy..,”vyrážela ze sebe přerývaně mezi hlubokými vzdechy,”pr-cej-mě, áách, zmr-dej-mě-jak-děv-ku-áááh, sem..tvo-je-kur-va, sem… uáách -děv-ka… ah…,” kňučela jako háravá fena. Zatínal jsem podvědomě nehty do její zbičované zadnice a v extázi téměř dokrve rozdíral její zmučenou pokožku. Oči se mi zalévaly potem a po každém přírazu odstřikovaly kapky dokonce i od její kundičky. Nasadil jsem závratné tempo. Nevěděl jsem, jestli tak sálá její sladká dírka anebo zda cítím žár topení z druhé strany. Najížděli jsem do finále. Měl jsem pocit, že mi srdce tepe až v hlavě a její dech přešel v jakési přidušené chrčení. Moje ruce zanechávaly rudé otisky na jejích pevných bocích a vrchol byl nadohled… a pak už jsem jen cítil, jak moje bělostná láva tryská v horkých přívalech do její pochvy a v duchu si představoval vnitřek její kundy zalévající se semenem. Můj orgasmus byl tím posledním hřebíčkem, který potřebovala k tomu, aby se udělala. Její vagína se sevřela kolem mého chlapíka jako svěrák a ona sama při svém bouřlivém vyvrcholení málem vytrhla topení ze zdi. Takřka násilím jsem se uvolnil z jejího sevření a mátožně začal uvolňovat šňůru. Jakmile jsem jí odvázal, opřela se unaveně zády o zeď a mně se naskytl jedinečný pohled na přední část jejího těla, rudě poznamenanou výkonným tepelným zdrojem. Nevím jestli to bylo tím, ale každopádně moje ztopoření nepolevovalo. Její rozpálená prsa mne vydráždila natolik, že jsem se rozhodl udělat se ještě jednou. “Nikdo ti nedal pauzu, kočičko, dělej lehni si na zem a já ti to udělám mezi ty tvoje připálený kozičky!” přikázal jsem jí příkře. Okamžitě poslechla a vystřela se na podlaze. Nalehl jsem na ni tak, abych měl pyj v rýze mezi jejími prsy, opřel jsem se o natažené ruce a přikázal jsem jí: “Teď si pěkně přitiskni kozy k sobě a drž!” Cítil jsem horkost jejích ňader, obklopujících moje přirození, způsobenou předcházejícím trýzněním u radiátoru. Počal jsem se intenzivně třít. Nesmírně mne vzrušoval pocit její naprosté podřízenosti a pokory, kterou tato poloha přestavovala. Přenesl jsem váhu trochu více z rukou na její hrudník a tím ještě více vygradoval pocit jejího útisku. Poctivě k sobě tlačila svoje měkké polokoule, čímž dosáhla rovněž toho, že se její tuhé bradavky třely o moje tělo. Tváří se tiskla k mému břichu a snaživě ho olizovala. Opájel jsem se svou dominantní pozicí a pomalu se dopracovával k uvolňujícímu výsledku. Jakmile jsem poznal, že se blíží výstřik, vypjal jsem se poněkud více na napnutých pažích, několikrát jsem dlouze přirazil a pak už jen stříkal a stříkal.

Nedokážu pochopit, kde se ve mně ten den vzalo tolik mužné síly, ale pravdou je, že můj extrakt pokryl nejen její ňadra, ale sperma jí stékalo po nose a po tvářích a několik bělavých kapek ulpělo i v jejích dlouhých vlasech. Pomohl jsem jí vstát a přinutil jsem ji, aby si všechno pečlivě slízala, což po několika plácnutích přes zmalovaný zadek opravdu splnila. Opatrně nabírala prsty husté kapky a svým růžovým jazýčkem je olizovala. To, co nešlo nabrat, si snaživě vetřela do pokožky. Nakonec poklekla, a jemně jazykem očistila od zbytků semene i můj napolo povadlý úd. Její iniciativa mne potěšila a tak jsem ji pochvalně podrbal za ouškem jako poslušnou fenku. Věnovala mi vděčný pohled, spokojeně zakňučela a přivinula se tváří k mým nohám. Prostě idylka. Chvíli jsem vychutnával její naprostou oddanost, ale nakonec jsem ji jemně odstrčil. “Nech už toho a radši koukej napustit vanu, sem zpocenej jako kůň, a ty seš na tom ještě hůř, ty malá spermožroutko!” Šel jsem do kuchyně zapálit si cigáro a napít se trochu džusu. Whisky už jsme nemohl ani vidět. Předešlá soulož mne sice poněkud unavila a množství vypitého alkoholu rovněž nehovořilo v můj prospěch, což mi ovšem nevadilo v neustálém jásavém uvědomění si nenadálého obratu v mém nudném životě. I když sexuální vzrušení u mne po třech číslech dost polevilo, nijak mi to nebránilo v promýšlení budoucích perverzních hrátek s mojí novou otrokyňkou… “Můj pane, prosím, vana je už plná,” přišla mi pokorně oznámit. “Fajn, pojď se mnou, hezky mně umeješ, služtičko,” pokýval jsem hlavou. Pokynul jsem jí směrem ke koupelně a volným krokem ji následoval. V koupelně jsem ze sebe shodil košili, přistoupil k vaně a mimoděk okusil rukou vodu. Bolestivě jsem ucukl: “Jau, ty zkurvená děvko, ty ses snad zbláznila! Chceš abych se spálil, ty pitomá krávo? Zkoušelas tu vodu vůbec?” “Já… sem zapomněla…,” rozvzlykala se. “Tak tys zapomněla a já se kvůli tomu vopařím ne? Pocem, ty mrcho, no pojď… hezky k noze!” Přitáhl jsem ji násilím za loket až k vaně. “Tak když si ji nevyzkoušela před tím, tak ji vyzkoušíš teď. Pěkně se předkloň a vyzkoušej ji kozama!” “Ne, prosím, můj pane… já už to nikdy neudělám, prosím!” “To si piš, že už to nikdy neuděláš, huso hloupá, ale teď tam strčíš ty cecky nebo tě tam hodím celou a to se teprv zapotíš, takže si to rozmysli!” Uchopil jsem ji pevně za krk a tlačil jí trup k blízké hladině. Rozplakala se na plno, ale podvolila se. Pomalu se skláněla k okraji vany, její těžká, ale pevná ňadra mířila přímo do horké lázně. První se ponořily její nalité bradavky. Vyjekla a ucukla zpátky. Jednou rukou jsem ji vší silou třísknul přes citlivý zadek a druhou zároveň surově zatlačil zpátky do vany. Oba prsy se nyní zanořily hluboko do horké vody. Plakala a prosila, zatímco jsem ji stále tlačil dolů a současně bil přes holou zadnici. Nepřestal jsem, dokud nedostala dvanáct ostrých. Potom jsem ji teprve pustil. S nářkem se pomalu svezla na lino vedle vany. Skříženýma rukama si k sobě tiskla zmučené prsy, z očí se jí řinuly proudy slz, kapaly jí na nahou hruď a mísily se s již takřka zaschlým semenem. Místo aby mne tato scéna zviklala a probudila ve mne snad dokonce pocit viny, účinek byl úplně opačný. Vydráždila mne a nutila k dalšímu projevu sadismu. “Teď brečíš, co kurvičko? Tak se mi zdá, že ti ještě něco přidám, abys měla proč!” Přistoupil jsem k ní, uchopil ji za vlasy a hrubě jí smýknul směrem vzhůru. “Nefilmuj to na mě a vstávej, simulantko, pán tě volá,” násilím jsem jí odtáhl ruce od hrudi. Pokožka na jejích nádherných ňadrech byla načervenalá. Pevně jsem ji uchopil za neustále čnějící bradavky a přitáhl k sobě. Stále hystericky pobrekávala. Mačkal jsem labužnicky hroty jejích ňader a bolestivě ji štípal do plných tvarů. “Ještě chvíli budeš řvát, a zburcuješ celej barák,” zařval jsem na ni. “Okamžitě budeš držet hubu, nebo ti dám roubík… ” Roubík! To je ono, že mne to dřív nenapadlo. To ten chlast. Strhnul jsem ze zdi ručník tak prudce, až jsem ulomil háček, na kterém visel. Otočil jsem svou otrokyni o stoosmdesát stupňů a obtočil jí ručník kolem hlavy tak, aby se jí zaříznul hluboko do pusy. Pevně jsem utáhl uzel. “Opovaž se na to šáhnout, kurvo!” varoval jsem ji. Pro jistotu jsem jí svázal ruce prádelní šňůrou, jejíž druhý konec jsem poté pevně uchopil a lehkým pošviháváním přes zadeček jsem s jím hnal svou ovečku před sebou.

Nasměroval jsem ji do menšího pokoje, mnou používaného spíše jako skladiště. Byla tam spousta potřebných i nepotřebných věcí, ale co bylo důležité, ze stropu čněl hák od lustru, avšak bez jmenovaného svítidla. Na několikátý pokus se mi podařilo šňůru zaháknout a mohl jsem tak dívku vytáhnout za ruce, až stála vypnutá na špičkách, směšně se komíhala na vzepjatých rukou, polykajíc stále slzy. Druhý konec šňůry jsem pevně přivázal k radiátoru u okna. Se zalíbením jsem se podíval na svůj výtvor. Vypadalo to moc hezky. Na jejím půvabném těle byly dobře patrny stopy předchozího trýznění. Na tváři pomalu blednoucí otisk prstů, na prsech se překrývalo znamení rozehřátého topení s výsledkem tepelné zkoušky vody a ještě rudějšími štípanci, ploché bříško a stehna byly rovněž poznamenány červenými cejchy od radiátoru, boky nesly známky mých zaťatých nehtů, záda měla pruhovaná jak růžová zebra a prdelka – prdelka byla kapitola sama pro sebe. Majetnicky jsem ji přes ní poplácal. Vydala ze sebe přes roubík jakýsi bolestný vzlyk a pokusila se uhnout. V její pozici to ovšem způsobilo, že se točila jako káča. Vypadalo to komicky. Škodolibě jsem ji ještě několikrát plesknul a vždy pobaveně sledoval její reakci. Potácela se na natažených špičkách prstů a úplně zapomněla brečet. Naopak – začala zase kňouravě vzdychat. Uvolnil jsem jí z úst smotaný ručník a zkusmo jsem jí zajel prstem do pochvy. No jistě, už zase tekla jako Amazonka. Tu holku by snad vzrušovalo i upálení na hranici. Krouživě jsem několikrát přejel ukazovákem přes klitoris. Zavlnila se jak úhoř a z jejího hlubokého výdechu přímo odkapávala sexuální žádostivost. Chvíli jsem pokračoval v dráždění, fascinován jejím stupňujícím se vzrušením. Jednou rukou jsem jí vší silou mačkal napuchlou zadnici a druhou energicky dráždil poštěváček. Házela sebou jak v horečce a supěla námahou. Tušil jsem, že brzy bude… pevně jsem dvěma prsty uchopil nalitý klitoris a dlouze stiskl… To co následovalo, připomínalo spíše přírodní katastrofu, než ženský orgazmus. Řvala, jak kulkou zasažená tygřice a v závěrečné extázi náhle vytrhla hák od lustru ze stropu a společně se mnou se svalila na zem. Zasypala nás sprška suti a oblak jemného prachu. Ona to však těžko vnímala, neboť dosud nesestoupila z nebeských výšin nejvyšší rozkoše. A já tam taky mířil. Ač je to neuvěřitelné, moje ztopoření dosáhlo čtvrté reprízy. Rychle jsem ji v její blažené nevědomosti převalil na záda, roztáhl jsem jí nohy a nedočkavě zasunul ztuhlý penis do její úplně mokré štěrbiny. Podvědomě kolem mne obtočila nohy a začala přirážet. Neměl jsem už tolik sil, ale jel jsem nadoraz. Tělo podemnou bylo vláčné a podajné. Tiskl jsem se k jejím rozbolavělým ňadrům, vstupoval jsem stále a stále do jejího zmučeného, a přitom takřka v neustálem orgazmu se ocitajícího těla, až konečná a úlevná ejakulace do jejího nitra učinila přítrž tomu sexuálnímu běsnění. Dlouhou chvíli jsme tak leželi, pokryti bílým prachem jak nějaké oživlé sousouší. Ztěžka jsem oddychoval, cítil jsem jak mi z čela stékají kapky potu a pak jsem je zahlédl, dopadaly na její zaprášenou tvář a tvořily si v ní mokré cestičky, míse se s jejím vlastním potem. I ona sotva popadala dech, ale ležela podemnou klidně, neodvažovala se rušit mne jediným pohybem, otrokyně pod svým pánem.

Konečně jsem se ztěžka zvedl, nejdříve na jedno koleno. S úlevou hluboce vydechla. Nadzdvihla se, a vytáhla z pod svých zad ten neštastný hák ze stropu – celou dobu na něm ležela, ale ani nehlesla a trpělivě snášela bolest. “Ty jsi opravdu neskutečná, někdy mám pocit, že se mi jen zdáš,” poznamenal jsem unaveně. “Díky, můj pane, Vaše spokojenost je pro mne největší odměnou,” odpověděla vroucně. Měl jsem obavu, abychom neupadli do sentimentu. “Dobrá, dobrá, stejně mám pocit, že jsi nymfomanka, a největší odměnou je pro tebe nadrženej pták, ale budiž. Teď běž konečně připravit tu vanu, ale proboha, zas to nepřežeň!” Plesknul jsem jí ještě povzbudivě po zadničce a šel se nadýchat čerstvého vzduchu na balkón. Přišla za mnou nahá, aby mi oznámila, že voda je tentokráte v pořádku. “Zbláznila ses, chceš aby tě někdo uviděl? No jasně, já zapomněl, že si navíc exhibico… sakra… exhibicionistka, co? Šupej dovnitř!” Potěšeně naklusala zpátky do koupelny. Pomohla mi do vany a potom mne počala zkušeně mýt. Připadal jsem si jak mimino. S rozkoší jsem se vyvaloval v teplé vodě a občas, abych nevyšel ze cviku, jsem ji zmáčknul prs. Svými jemnými prsty mi masírovala hlavu, přičemž dávala dobrý pozor, aby se mi nedostal šampón do očí. Posléze mne pokorně požádala, abych vstal a s velkou dávkou něžnosti mi umyla přirození. Když jsem konečně vylezl z vany, přispěchala hned s froté ručníkem a starostlivě mne utírala. Potom se mne zeptala, zda mi může vyfenovat vlasy. Překvapeně jsem přisvědčil, ale přikázal jsem jí, aby se předtím umyla. Poslušně přikývla na souhlas a vklouzla do vody. Bleskově se opláchla, s nevídanou rychlostí si umyla hlavu, vypustila vodu a vytřela se do sucha, sykajíc bolestí, když drsná látka přišla do styku se zarudlou kůží. Mokré vlasy si okamžitě rozčesala kartáčem, aby poté poklekla u mých nohou, v obavách, zda ji nepotrestám za to, že mne příliš zdržela. “No, to je dost, tak dělej,” řekl jsem, abych ji nezklamal. Nechal jsem ji, ať postaví židli před zrcadlo v předsíni. Potom jsem se obřadně posadil. “Běda ti, jestli se mi to nebude líbit,” pohrozil jsem ji povinně a dál už se jen poddal jejím šikovným prstům. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Vypadalo to, že kromě nymfomanky, masochistické otrokyně a služky jsem získal rovněž vyučenou kadeřnici. Vypadal jsem jak manekýn. “Za odměnu si na tebe koupím funglnovej bičík, šikulko!” pochválil jsem ji. Zapýřila se štěstím, ale hned se vrátila do své úlohy a opět pokorně poklekla. Nebyl to špatný zvyk. Každopádně mi zvedal sebevědomí. Ale o slovo se hlásila únava. A nebylo divu, prošoustali jsme celé odpoledne a na mne toho bylo trochu moc. “Ty teďka uklidíš ten bordel v tom malým pokoji a v koupelně a pak si můžeš lehnout v obýváku. Já si du lehnout do ložnice a pochybuju, že tě budu potřebovat. S těmito slovy jsem se doslova odpotácel do postele a za chvíli usnul, jako když mne do vody hodí.

Z mého hlubokého a bezesného spánku mne probudilo až světlo nového dne, silný tlak v močovém měchýři a povědomé zvuky z obývacího pokoje. Rozespale jsem se vyštrachal z postele a opatrně nakouknul do pokoje. Moje věčně neukojená otrokyňka nějakou náhodou objevila ukrytou videokazetu s jejím oblíbeným tématem, a povzbuzena novými impulsy, které čerpala při pohledu na zmučené dívčí tělo, svíjející se na obrazovce pod údery devítiocasé kočky, statečně masturbovala. Jednou rukou si nebetyčnou rychlostí kmitala v prcince a druhou si masochisticky drásala ňadra. Potichu jsem přesunul za její záda a potom jsem ji náhle chytil vzadu za krk. “Ale copak, už zase?” vychutnával jsem její vylekaný pohled. “To už si zase honíš píču, to je prostě neuvěřitelný,” konstatoval jsem. “No tak pojď, dělej, švihej!” popoháněl jsem ji před sebou do koupelny. Strachy ze sebe nevydala ani hlásku, zato z obrazovky se stále ozývaly bolestné výkřiky trestané děvky. V koupelně jsem ji nahnal do prázdné vany. “Klekni si ty malá pichno a nastav kozy,” přikázal jsem jí nesmlouvavým hlasem. Okamžitě poslechla, poklekla, vypnula hruď a podepřela si obě prsa dlaněmi. Upřela na mne pohled plný obav, které se jí v příštích chvílích měly vyplnit. “Abys věděla, kočičko, tak ty seš takovej malej hajzlík. Můj hajzlík, abys rozuměla. A musíš taky pochopit, že si nesmíš šahat na kundu, dokud ti to nedovolím. Takže teďka pěkně drž.” S těmito slovy jsem uchopil svůj polovzpřímený úd, namířil ho na její vystrčené poprsí a začal močit. Stačil jsem ještě zahlédnout její nevěřícný výraz v očích předtím, než je zavřela a odvrátila hlavu na stranu, uhýbajíc před odstřikujícími kapičkami. Kupodivu však statečně držela, neustále nadzvedávajíc oba prsy vstříc svému mokrému pokoření. Pomalu jsem přejíždel proudem horké moče přes růžové dvorce jejích bradavek na břicho, stehna, rozkrok a zase zpátky do mezery mezi ňadry. Byl to vyloženě triumfální pocit. Sotva jsem ze sebe vydal poslední kapky, můj penis se neuvěřitelně ztopořil. Mlčky jsem ji popadl zezadu za hlavu a bolestivým zataháním za vlasy ji přinutil, aby si ho vzala do pusy. Její rty konečně neochotně obepjaly můj překrvený žalud, a jazyk nejdříve váhavě a posléze stále vášnivěji a smyslněji ohlédával jeho nejcitlivější místa. Tlačil jsem jí ho hluboko do krku, vybičován na nejvýšší míru… a potom už jsem jen spokojeně sledoval, jak ani nestačí polykat ten štědrý příděl vazkého semene, jímž jsem jí naplnil ústa. Bylo ho takové množství, až jí vytékalo koutky úst ven na bradu a pomalu odkapávalo na mokré prsy. Na můj pokyn ještě slízala, co se dalo a potom si sedla se široce rozevřenýma nohama do dřepu, ruce spojila jakoby nabírala vodu a takto je nastavila pod své roztažené stydké pysky… a pak si před mýma zvědavýma očima počala močit do připravených dlaní, a jakmile je měla plné, přestala vždy na chvíli stříkat a vychrstla si horkou tekutinu na tělo. Po každém kole na mne vrhla nešťastný a prosebný pohled, ale nekompromisní výraz mé tváře ji vždy přesvědčil, že musí tuto ponižující činnost vykonávat až do úplného konce. Teprve když ze své prciny nedokázala vytlačit už ani kapku, přikázal jsem jí pokleknout zpátky do své vlastní loužičky a pokorně vyčkávat, dokud jí nedovolím osprchovat se a vystoupit z vany. A to se mi zrovna teď nechtělo. Raději se nejprve nasnídám a pak se uvidí..

Odcházel jsem z koupelny a moje mizerná nálada se moc nezlepšovala. Byla sice pravda, že jsem se skvostně udělal a přitom ještě dostatečně potupil svou otrokyni, ale po včerejšku mne pobolívala hlava a v puse jsem měl jako v polepšovně. Navíc jsem málem dostal srdeční záchvat, když jsem se podíval na hodinky a zjistil, že je deset pryč a já nejsem v práci a až zjištění, že je sobota, mi zklidnilo tep. V obýváku jsem se zíváním jedním stisknutím tlačítka přerušil sténání zkrvavené video-otrokyně a spruzeně se svezl na pohovku. Krabička od cigaret na stole byla prázdná. K sakru! Aspoň, že ta čubka v koupelně byla zticha. Pomalu jsem zavřel oči a pokusil se relaxovat, postupně upadaje do dřímoty… a v tom zase zadrnčel zvonek. Srdeční kolaps se o mne pokusil ten den již po druhé… Vyletěl jsem z pohovky a šeredně se přitom praštil do kolena. Nahý jako prst jsem vrazil do ložnice a pokoušel se najít v tom bordelu župan. Horečně jsem přitom přemýšlel, kdo to k sakru v sobotu dopoledne buzeruje. Jakmile jsem si stáhnul pásek od županu uzlem, tak mi to sepnulo. Moje absolutně nevlastní sestra Lucie, už dobrých deset let šťastně provdaná do Francie a posléze ještě šťastněji ovdovělá, mi před měsícem poslala velice obsáhlý dopis, na jehož konci bylo stručné oznámení o tom, že se u mne začátkem března staví. Začátek března byl dnes. Zvonek dal opět jasně najevo, že moje sestra není zvyklá čekat, a tak jsem ke dveřím přímo doplachtil a nevídanou rychlostí otevřel. Bohužel, koleno slavilo druhou bolestivou reprízu.

Pohled to byl pro bohy. Svoji nevlastní sestru jsem naposled viděl na jejích třicátých narozeninách, a to bylo před pěti lety. Takřka se nezměnila. První co vás na ní upoutalo, byly její bohaté tiziánové vlasy, kroutící se jako neposlušná háďata, dosahující až na ramena. Málokdo věřil, že ta barva je pravá, ale bylo to tak. Můžu to odpřísáhnout, protože jsem jí nesčíselněkrát viděl nahou. Tajně, samozřejmě. Mohu proto také s klidem prohlásit, že má výstavní postavu. Velká a užasně pevná ňadra s obrovskými bradavkami v růžových dvorcích, ploché břicho, pružný zadeček, dlouhé a opravdu rovné nohy a především nádhernou kundu, hustě porostlou kudrnatými chloupky, jen o málo světlejšími, než jsou její vlasy. I když nevím, jestli už nechodí vyholená… Všechno to mělo jen jednu chybu – moje nevlastní sestra byla mnohem víc na holky, než na kluky, alespoň co si já pamatuju. Vdala se sice, ale děti nikdy neměla a prostě a zkrátka byla přinejmenším bisexuálka… To jsem ale strašlivě odbočil. To jen abyste měli představu. O ségře vždycky říkali, že má něco z Lorenový, a s tou rudou hlavou a zelenýma očima vypadala ještě líp. “Bon žůr, mon frér,”, vypálila na mne mezi dveřmi, roztomile se usmála a nastavila tvář k polibku, “Tak už mně tu máš, ty poustevníku.” Hrdě nakráčela dovnitř, nechávajíc kufr před dveřmi se samozřejmostí sobě vlastní. Zablekotal jsem něco ve smyslu, že jsem se už nemohl dočkat a odevzdaně vykročil pro kufr. A potom jsem málem dostal svůj třetí srdeční záchvat tohoto rána. Moje roztomilá sestra my předestřela k posouzení svůj umazaný kožený kostýmek a zašpiněné prsty a prohlásila: “Podívej se, jak vypadám. Uklouzla jsem v těchhle nemožnej lodičkách tady u vás na schodech a vypádám jak čuně. Snad si ještě pamatuju, kde tu máš koupelnu!” S těmito slovy se ladně odvlnila oznámeným směrem. Krve by se ve mně nedořezal. V tom zmatku jsem úplně zapomněl, že mám ve vaně otrokyni! Nevypravil jsem ze sebe ani hlásku a rezignovaně se svezl na kufr. Strnule jsem očekával, jak se každou chvíli ozve zhnusený výkřik nebo něco takového, ale ke svému překvapení jsem zaslechl něco úplně jiného. Zahvízdnutí. Ano, takovéto zahvízdnutí, jako když si kamarád šel nalít skleničku a uviděl vaše nové stereo. Pak jsem uslyšel Lucii mluvit úsečným tónem, a jakoby nesmělé odpovědi mého živého majetku. Slovům jsem ale nerozuměl, protože někdo z nich navíc pustil sprchu.

Nesměle jsem se připloužil ke koupelně a opatrně tam nahlédl. Moje kurvička se sprchovala, zatímco Lucie si ji zálibně prohlížela a nervózně drápala rudými nehty svou koženou sukni a co chvíli ji netrpělivě pobízela: “Rychleji… ma šér… rychleji, nebo ti ukážu, kdo to je Madam!” Nevěřil jsem svým vlastním očím a uším a tak jsem si promnul oči, abych na to lépe viděl. Lucie zahlédla v zrcadle můj pohyb a otočila se ke mně: “To bylo milé překvapení bratříčku, opravdu. Nevěděla jsem, že ty taky… ” “Co – taky?” opáčil jsem překvapeně. “No, že ty taky chováš otrokyně, ty kompró – chápeš? “Jak – taky?” pronesl jsem opět duchaplně. “Chceš říct, že máš taky svoje otroky, tam u vás, teda jako ve Francii?” “Oui, no jasně, já myslela, že to víš. Ale ne otroky, ale jenom otrokyně. Rozumíš mi, mon šér, ne?” Jak bych jí nerozuměl. Měla lehounký francouzský přízvuk, no deset let je deset let, ale její otázka směřovala k tomu, zda rozumím, že má jenom otrokyně. Ale to že je víc než padesátiprocentní bisexuálka jsem už říkal. Lucie mezitím pokračovala: “Chovám je na svém zámečku, víš, jak jsem ho zdědila po Pierrovi, ale to jsem ti přece psala, ne?” Nepřítomně jsem pokrčil rameny, jakože možná ano. “Tak dobře Tomáši, nech nás tady s…, s tou…, no jak jí vlastně říkáš?” To mně dostala. Vůbec jsem nevěděl, jak se ta holka vlastně jmenuje. Tak jsem to taky přiznal. “To je dobře, jména jsou totiž moc tó, personél, chápeš, moc osobní.Lepší je dávat jim nějaké tý, přezdívky.” “No dobře, ale jakou přezdívku? Třeba šukalka?” pokusil jsem se zažertovat. “Ale né, to je pro běžné použití moc obscénní,” vzala to vážně. “To chce něco, co můžeš používat v každé situasion, chápeš? Počkej…,” chvíli přemýšlela. “Co takhle Rien, co říkáš?” “Cože?” zatvářil jsem se hloupě. Koleno pořád bolelo. “No rien znamená franzouzsky nic, pochop, ona není nic, nepatří jí nic, neznamená nic. Takže Rien je tre bjén, chci říct to pravé!” vítězně se na mne usmála. “Fajn, takže tě křtím na Rien,” oznámil jsem své otrokyni, která právě vylezla z vany a pro zdůraznění tohoto slavnostního aktu jsem ji vší silou plesknul přes zadek. Zaslechl jsem, jak se moje nevlastní sestra vzrušeně nadechla: “Tome, nech mně tu s ní chvíli o samotě, potřebuju se vykoupat po té dlouhé cestě, oui?” něžně nicméně rozhodně mne vystrčila na chodbu a zavřela za mnou dveře.

To, co se událo za poslední dva dny mne už začalo trochu zmáhat a zjištění, že moje sice nevlastní, ale pořád sestra vlastní zámek plný otrokyň, mne dorazilo. Whisky jsem však tentokráte vynechal a šel se pouze nadýchat čerstvého vzduchu na balkón. Copak tam asi Lucie s Rien provádí, říkal jsem si, zatímco jsem mžoural do ještě zimního slunka. A co to takhle zkusit jak za mladých časů. Mnohokrát jsem Lucii pozoroval speciálně upravenou dírou ve zdi mezi našimi pokoji, sledoval ji jak se převléká, a co bylo nejlepší, taky jak masturbuje na posteli s různými pomůckami, svíčkami počínaje a panenkami konče. Toho semene, co tenkrát proteklo pod mýma rukama… a dodnes si nejsem jist, zda o mně ta mrška nevěděla. Nenápadně jsem se přesunul ke dveřím od koupelny a zaujal polohu pozorujícího střelce před klíčovou dírkou. Klíč už jsem naštěstí dávno někam ulil, takže vidět bylo dobře. A taky bylo co vidět! Moje otrokyňka právě pomáhala Lucii z posledních kousků šatstva. Kožená vestička, bílá halenka, sukně i punčochy ležely způsobně srovnány na pračce. Černá podprsenka právě opustila skvostné prsy mé sestry a skončila na opěradle od židle, u které Lucie stála a měla o ni opřenou pravou nohu. Lucii svítily oči dychtivostí a a její pohled toužebně skanoval Rieninu dokonalou krásu. Co chvíli jí rukou s dlouhými, rudě nalakovanými nehty chtvivě stiskla ňadro nebo zajela do vyholeného rozkroku. Konečně přišla chvíle, kdy jí dívka stáhla černé krajkové kalhotky a odhalila tak krásně zrzavou píču. Lucie se roztřásla vzrušením, dech se zkrátil a bradavky ztuhly, trčíce z jejích pevných kopců jak malé dudlíky. Přitáhla si Rien k sobě a přerývaně polohlasem přikázala: “Teďka mně ty malá prokurvená lasičko, předtim než půjdu do vany, hezky celou olížeš… u nohou začneš, na kozách budeš pokračovat a v tý mý sladký mokrý kundě skončíš. Nevynecháš ani centimetr mýho krásnýho těla, rozumíš ma šér, a budeš mně zbožňovat a sloužit mi a dělat mi to jako to děláš svýmu… aáách… svýmu pánovi… tomu šťastnýmu parchantovi… aách, mýmu braátrovi!” přestala se kontrolovat a už jenom vzdychala. Rien jí snaživě počala olizovat prsty u nohou, kotníky, pevná lýtka, pokračovala po hladce výholených nohách nahoru až k pánvi, obezřetně se vyhnula tiziánovému trojúhelníku a pokračovala přes břicho k naběhlým prsům. Systematicky jazykem doslova masírovala Luciino zpocené tělo, přičemž ji rukama hladila postupně po zadní straně nohou, na zádech, na šíji a na prdelce. Lucie byla v absolutním vytržení. Nechala si olízat ruce, tiskla si dívčinu hlavu do podpaží, nechala ji i vniknout mezi své pružné zadní půlky a nakonec, nemohouce to už vydržet, posadila se na židli, roztáhla široce svá nádherná stehna a přitlačila si Rienin obličej ke své promočené prcině. I přes dveře jsem slyšel mlaskavé zvuky, jak jazýček mé učenlivé otrokyně zajížděl co nejdál do růžových hlubin ségřiny roztažené pochvy. V ocase mi cukalo, a jen včerejší prošoustané odpoledne a dnešní ráno zamezili tomu, abych při Luciině bouřlivém orgazmu nepostříkal dveře od koupelny. Ta, jakmile se udělala, od sebe přímo odhodila nástroj své rozkoše a jakmile popadla trochu dech přikázala jí:” Teď mi rychle pusť vodu do vany a běž podržet svýmu pánovi, myslim že tě dost potřebuje.”

Málem jsem se zakuckal a rychle se přesunul z chodby do obýváku. Ona o mně snad věděla! A asi celou tu dobu, to jest od mládí, kdy si její zlou matku vzal můj zpitomělý otec. Dveře cvakly a následně za mnou přišla se sklopenou hlavou Rien. Beze slova jsem jí ukázal na koberec u pohovky. Pochopila, klekla si na zem, lokty se opřela o pohovku, zapřela hlavu do ozdobného polštáře, roztáhla nohy a vysadila zadnici. Přiklekl jsem za ní, naslinil dva prsty a zkusmo jimi přejel po rozevřené narůžovělé škvíře. Nebylo třeba, štěrbinu měla jako vždy vlhkou, v tom jsem se na ni mohl vždy spolehnout. Bez váhání jsem nasadil svůj zduřelý žalud do branky mezi stydké pysky a prudce přirazil. Vyhekla, avšak hned poté začala poševními svaly zpracovávat můj penis. Nepřirážela tělem, to jí bez příkazu nepříslušelo, ale poctivě mi držela a pracovala pouze kundou. Vstupoval jsem do ní opravdu tvrdě a nadoraz, jednou rukou jsem jí bolestivě škubal za vlasy jako za uzdu a druhou jsem jí vpředu surově mačkal prsy. Ta krutost mne velice vzrušovala, blažilo mne to, jak bez jakéhokoliv otálení či náznaku odporu poslušně zaklela, abych se do ní já, její Pán mohl udělat. Ještě chvíli jsem ji tvrdě jebal, ale když jsem cítil, že bych se udělal, rychle jsem ho vytáhl a vstal jsem. “Ty zůstaň!” přikázal jsem své kurvičce příkře, když na mne upřela tázavý pohled. Potřeboval jsem si dokázat, že jsem lepší otrokář než moje sestra, a k tomu jsem potřeboval nějaké pomůcky. Se svým stojícím Priapem jsem rychle přeběhl do ložnice a horečnatě přemýšlel, co bych mohl využít k Rieninu mučení. Vzal jsem do ruky namátkou několik věcí a zase je nerozhodně vrátil na místo. Vrátil jsem vztekle do obýváku a tu můj zrak padl na malý svícen, postavený na skříni pro případ, že vypnou proud. Hbitě jsem ho sundal, vyndal z něj svíčku a zase ho vrátil zpátky. Potměšile jsem se ušklíbl. To bude jízda, panečku! Vzal jsem ze stolku zapalovač a přistoupil ke klečící dívce. Neodvažovala se na mne podívat a jen lehké chvění celého jejího těla prozrazovalo její strach. Opět jsem za ni přiklekl a zasunul svůj nadržený ohon do její trpělivě čekající vaginy. Škrtnul jsem zapalovačem a okamžité křečovité stáhnutí jejího poševního svalstva prozradilo její narůstající zděšení. Knot svíčky se pomalu rozhořel jasným plamenem. Počkal jsem chvilku a potom jsem naklonil svíčku nad Rien. První kapky horkého vosku dopadly na její vyšpulený zadeček. Zaječela spíše leknutím než bolestí, hodila zadkem a pokusila se otočit a dosáhnout si rukou na spálené místo. Sevřel jsem ji za krkem a násilím přinutil, aby se vrátila na všechny čtyři. Pak jsem znovu a znovu po troškách lil roztavený vosk na její citlivou kůži, kde pomalu tuhnul. Má nešťastná otrokyně sebou po každém palčivém zásahu cukla a zároveň stáhla kundu, čímž mi působila neobyčejné blaho. Nemusel jsem se vůbec pohybovat a pouhým trýzněním té nebohé samičky jsem se velice intenzivně vzrušoval. Její záda i obě pevné půlky byly označkovány nažloutlými voskovými cákanci a každý nový dopad žhavé kapky z ní vyrážel táhlé vzdechy. Teď už to opravdu netrvalo dlouho a za chvíli měla pochvu plnou vazkého spermatu. Jakmile jsem ho vytáhl, už automaticky jsem ji znovu popadl za její krásné vlasy, otočil k sobě a i ona už bez dalšího náznaku pochopila a pečlivě mi olízala přirození i varlata. Gestem jsem ji poté pokynul, aby se odsunula do komory a zůstala tam. Mlčky poslechla.

Pomalu jsem se postavil a moje koleno vyjádřilo ostrý protest proti předcházející poloze. Slyšel jsem, jak si Lucka prozpěvuje v koupelně, což znamenalo, že tam bude ještě dlouho, a tak jsem mrzutě odkulhal do ložnice. Opatrně jsem se s nataženou nohou natáhl na letiště a… usnul jsem jak mimino. Poslední, co si pamatuji, je nápěv nějaké francouzské písně. A potom jsem se přenesl do jiného, snového světa, kde se kupodivu vyskytovala Lucie také, a nahá, v koupelně ve vaně. A ne sama, ale s Rien. Objímaly se a líbaly jako bych tam nebyl. Byl jsem nahý, na sobě jsem měl pouze Luciinu koženou vestu a pohlavní úd se mi tyčil jak kamenný sloup. V ruce se mi neznámo odkud objevila černá devítiocassá kočka. Obě samice vypadaly, že se něčemu smějí, ale nic nebylo slyšet. Cítil jsem nutnou potřebu je potrestat. Nikdo jim přece nedovolil se smát. Rozmáchl jsem se a udeřil. Hladinu ticha rozvlnil svistot kožených řemínků. Kovové háčky na koncích se zakously do Luciiných zad a zanechaly na nich množství krátkých šrámů, které se pomalu plnily droboučkými krůpějemi krve. Má nevlastní sestra se ke mně vyděšeně otočila, a když mne poznala, zvedla se z vody a vypadalo to, že na mne něco rozlíceně křičí. Rien ji pozorovala netečným pohledem a přitom dlaněmi nabírala vodu a šplíchala si ji na prsa. Žádná slova však nebylo slyšet, jen cákání vody a svištění řemínků. Druhým švihnutím jsem totiž zasáhl Lucii přes její naditá pohupující se ňadra. A znovu se vší prudkostí. Rudé šrámy vykvetly na bělostné pokožce jak růže na sněhu. Vypadala, jako když se chce stočit do klubíčka, ale nemohla. Najednou už totiž nebyla ve vaně, ale připoutaná řetězy ke kamenné stěně v bůhvíjakém sklepení. Rien zmizela. A tu jsem náhle uslyšel sestřin tlumený vzlykot. Z očí jí kanuly slzy jako hrachy, ale v ústech měla speciální roubík, který jí nechával ústa doširoka roztažená, ale neschopná mluvy. Nemilosrdně jsem ji šlehal, kovové drápky drásaly její tělo a měnily jeho barvu na šarlatovou. Krvavé šrámy budily dojem, že prošla ostružinovou plantáží. Ječela hrůzou a bolestí, křečovitě napínajíc tělo při každém dopadu trestajících řemínků. Pevné řetězy jí však znemožňovaly jakýkoliv pohyb. Najednou se však záhadně změnily v policejní pouta a Lucie předemnou klečela s rukama spoutanýma za zády. Bič zmizel neznámo kam a tak jsem ji uchopil oběma rukama za její nádherné vlasy a bez okolků zasunul tepajícího ptáka do její násilně rozevřené pusy. Rukama jsem si pouze přidržoval její hlavu a pravidelně přirážel. Poslední, co si pamatuji, je neuvěřitelné množství opalizujícího semene, jak líně vytéká z jejích rtů, už bez roubíku, a jak jí ho se zadostiučiněním rozmazávám polovzpřímeným pyjem po uslzených tvářích a otírám si ho do jejích bohatých vlasů. Pak jsem se probudil…

Zjistil jsem, že ležím na zmuchlané dece a kolem podbřišku mám lepkavé mokro. Pane jo, já měl po tom sexuálním maratónu ještě poluci. No to byl opravdu vrchol. A ten sen, prokristapána, to se ségra nesmí dozvědět. I když na druhou stranu – kdo ví, třeba by se jí to líbilo… Nelíbilo! Poznal jsem to bohužel ve chvíli, kdy už bylo pozdě. Můj výstup s jezdeckým bičíkem nepůsobil moc přesvědčivě. Ségra na mě vyjeveně zírala, nechápajíc vůbec nic a tak jsem se pokusil být přesvědčivější. “Na kolena, ty svině!” zařval jsem a jako na potvoru mi přeskočil hlas. “Co tady na mě pískáš,” odvětila Lucie ledově, z čehož mne lehce zamrazilo. V hlavě náhle prázdno, rádoby bojovně a panovačně svírám bičík a pomalu ustupuji před sestrou, která se začala pomalu, ale jistě přibližovat. Krok-sun- -krok. Stále blíž. Roste v mých očích jako útočící kobra, ladně a tiše, vypadá, jakoby se nechtěla vůbec zastavit. Narazil jsem zády do zdi a ona se stále blížila. “To byl jen vtip…,” nejistě jsem se pokusil vykouzlit na tváři úsměv, a schoval bičík za zády. “Tak vtip povídáš, jenom vtip, jo? Tak svlíknout! A nemyslím to jako vtip!” zasyčela na mně. Pak mne bez varování zaťala nehty do ramene. Utočící kobra. Měl jsem pocit, že vidím rozeklaný jazyk a ostré, trnovité zuby… Polila mne hrůza, zasažené rameno pálilo jak po hadím kousnutí. Rychlostí blesku jsem se svlékl a postavil do pozoru a v tom jsem spatřil Rien, jak se zívnutím prošla okolo mě. “Rien miláčku, pomoz mi, jsi přece moje, ty mi musíš pomoct!” řval jsem hnán pudem sebezáchovy, ale pohnout jsem se neodvážil. “Pomóc, Rien, pomóóóc!” “Drž hubu debile, ty si myslíš, že jako otrokář by ses uživil, ty čučkaři, ty amatére, ta si ale naběhla,” kývla Lucie směrem k netečně procházejí dívce. “Neodcházej, prosím neodcházej,” volal jsem přesto na již zavřené dveře s vírou, že se otevřou a Rien mě vysvobodí. Nestalo se tak, stál jsem nahý před vlastní sestrou a dlaněmi zakrýval své scvrklé mužství. Příšerně se rozchechtala, byla to voda na její mlýn. “Sráči,” smála se, “podej mi ten bič!!!” zařvala najednou a já úplně zkoprněl, nebyl jsem s to se pohnout. “Neslyšíš kurva, co povídám!” ječela hystericky, “Seš kurva hluchej nebo co? Já ti dám úchylný sny, ty sračko,” řvala jako zvíře, vypadalo to, jako by jí přeskočilo. Znovu jsem měl pocit, že vidím zahnuté jedové špičáky a šupinatou hadí kůži… Probral mě až silný kopanec do koulí. Skácel jsem se na zem k jejím nohám. “Ano bičík, jistě, samozřejmě, kam jsem ho jen…, tady, prosím, já jen…, ano zde…,” mumlal jsem a podal jí ho, kroutil se mi v ruce jako živý. Čapla ho jako smyslů zbavená a začala do mě třískat, jak do pytle s pískem. Sprostě mi přitom nadávala: “Ty čůráku, ty hajzle, já tě zabiju ty zmrde, na to rychle zapomeň bičovat mě, ty zmetku a líbej mi nohy, dělej!” Byl jsem úplně mimo sebe a se vší láskou a úsilím jsem líbal její lakové střevíčky na vysokém podpatku. Bití přestalo, s opovržlivým usměvem mě pozorovala, jak se mazlím s jejíma nohama, jako by to byla modla. “Ke gauči a zpátky, dělej,” popohnala mě šlehnutím, “a po čtyřech, pse a znova. A aport!” hodila mi bičík. Přinesl jsem ho. “Kleknout,” poručila. Klečel jsem před ní s bičíkem v ústech a s rukama za zády. Přirození mi trčelo jako ocelový kolík, začala se tomu vysmívat a nohou při tom mačkala moje varlata. “Já si tě vycvičím, já ti dám otrokáře, budeš můj sluha, rozumíš!!!” Přikyvoval jsem s nástrojem mé bolesti v ústech, jako že rozumím naprosto všemu, co ode mě požaduje. “Onanuj, ukaž, jak sis to dělal, když si mě sledoval ty prasáku, no dělej seš hluchej!?” Začal jsem masturbovat, kleče před ní jako naprosté ponížené nic v jejích rukách a ona stojíc necelých třicet centimetrů předemnou, mačkajíc svojí hebkou chlupatici k mým ústům, mi k tomu medovým hlasem spílala. “Od teďka seš jen něco, co nezasluhuje vůbec žádnou pozornost a když ti jí budu věnovat tak jen na to, abych tě ponížila a pokořila. O celém tvém životě od teďka budu rozhodovat já. Úplně o všem, rozumíš brouku… Opovaž se vystříknout!” zařvala opět krutě a já z leknutí pustil svůj tepející penis těsně před orgasmem. “Kdo ti dovolil, abys přestal?” Vyděšeně jsem mlčel. “Pokračuj, no neboj se, no!” Chytla mě za vlasy a zvrátila hlavu tak, že mi koukala přímo do očí. Pochopil jsem, že nesplnit rozkaz nemá cenu a tak jsem pokračoval a s vypětím všech sil bojoval, abych nevystříkl. Její tvář se opět začala měnit. Šupinatý čenich s rozeklaným jazykem mne šlehal do tváře. Pružný ocas mi ovíjel nohy a hroty zubů se blížily. Pak mne kousla… a zase. Měl jsem pocit, že slyším řinkot bortícího se skla. Cítil jsem, jak mi po těle stékají tenké stružky krve. Opojný jed mi vnikal do žil… S krutě spokojeným výrazem sledovala mé trápení, zátáhla silněji za vlasy a já se s přívalem extáze již nedokázal a ani nechtěl ovládat. Můj orgasmus byl silný, nádherný, blažený, vytoužený a já ani nevnímal, jak se mnou ze vzteku smýkla o zem a začala do mě bušit bičem, který mi před tím vyrvala z úst. Sprostě mi nadávala: “To si uklidíš a to hned, všechno vylízej,” pobízela mě a já se začal pod pálivými ranami probírat z blaženého opojení a slízávat vlastní semeno ze všech míst kam dopadlo, i z její hadí kůže. To ponížení bylo strašné a já se konečně vracel do normálu, mozek mi opět fungoval a nejvíce sem si vyčítal, že jsem se pokusil realizovat svůj sen. Já blbec. Tak takto se z normálního, sadisticky zaměřenýho chlapa stane obyčejný otrok, kde to jsem? Přitom si ale vůbec nepamatuju, kdy jsem se rozhodl, že to na ni zkusím. A kde vlastně je? Nebyla tu ani Lucie, ani kobra. Rány nepřestávaly bolet, pálivý jed se mi rozléval do celého těla, bolest se sjednotila, přestával jsem ji vnímat, omdlel jsem…

“Co je s tebou? Tome, probuď se, co si to dělal? No tak, prober se, co ti je?” “Ne, už mně nech, nešahej na mě… ” odstrčil jsem ségru, která se mnou lomcovala a pomalu začal vnímat realitu. Ležel jsem na zemi, kolem mne střepy skla, zmačkanou peřinu umazanou od spermatu jsem měl zmuchlanou přímo u obličeje. Na několika místech jsem byl pořezán. Tekla mi krev, bolela mne hlava a lomcovala se mnou zimnice, kterou náhle vystřídalo příšerné horko a zase naopak… Lucie na mě soucitně hleděla. “Měl jsi jen ošklivý sen. Ty si teda vyváděl, co se ti to zdálo? Házel si sebou tak, že si shodil skleničku a pak sis na ni ještě naleh. A nemáš náhodou horečku? Vypadáš příšerně,” konstatovala na závěr. Tápal jsem pohledem kolem sebe, zahlédl jsem Rien skrz otevřené dveře, jak v obýváku celá nahá, s rudýmy pruhy na zadku, uklízí. Tak sen teda. Usmál jsem se. Bože, byl to jen sen. Fakt, značně se mi ulevilo. “Co se ti to zdálo?” opakovala ségra otázku a já jen s úsměvem mávl rukou, “Ale nic jen taková blbost,” a v duchu jsem si uvědomil, že se nikdo nesmí dovědět ani o jednom z mých snů. “Radši mi přines z lékarničky v koupelně Aspirin a mokrej obklad. Máš pravdu, něco na mně leze. Asi sem se nastyd, když jsem blbnul s Rien v komoře. Bylo tam vypnutý topení.” Otočil jsem hlavu ke dveřím. “Hej, kurvičko, pomoz Lucii a přines nějakou náplast a desinfekci, zabod jsem si do těla střepy,” při vzpomínce na hadí zuby jsem se podvědomě otřásl. Má otrokyně poslušně přinesla krabičku s polštářkovou náplastí a Septonex. Citlivě mi ošetřila rány a omlouvala se při každém použití pálivého spreje. Bylo mi zle a měl jsem mizernou náladu. Zase se mi chtělo spát. “Přejete si ještě něco, můj pane?” zeptala se pokorně. “Vyliž mi prdel,” odvětil jsem neurvale. “Pochopila to jako mé nové přání a sklonila se k mému pozadí. “Jdi do háje, to bylo myšlený obrazně, kurva,” odehnal jsem ji. “Vem radši tu kazetu, co sis u ní honila píču a padej ji vrátit do půjčovny. A nic novýho si nepučuj!” Začal jsem totiž být z těch SM kazet otrávenej. Nepodařilo se mi snad ještě vidět jediný film, který by mě zcela uspokojil. Tvůrci těchto břeček si snad myslí, že sadomasochisti nemusí souložit. Všechny filmy jsou buď jenom o tom, jak otrokyni věší na kundu záváží a mlátí ji, nebo ji pořád jenom svazují. To že tyto SM praktiky vyvrcholí u většiny lidí souloží nebo aspoň orálním sexem, nebere nikdo na vědomí. Když už někdo natočí pornofilm, kde se normálně šuká a zároveň figurují řetězy a biče, není to bičování, ale hlazení po zádech s markýrováním výkřiků. Jestli se malý procento lidí udělá jen z toho, jak nějaká holka visí deset minut u stropu a nic jinýho, tak prosím. Mně to ale nebaví. A ta profesinální úroveň! Kdo má kameru, ten točí. Slovo scénář neznáme, a střih, má to snad něco společnýho s nůžkama? Hlavně do toho vrazit co nejmíň, a vydělat co nejvíc. Ale já bych si to nekoupil. To, co jsem prožíval já s Rien, bylo přesně to, co v žádným filmu nenajdete. Od všeho něco, ale ne jenom “jako”, ale naplno. Boha, to jsem teda odbočil. Ale sorry, měl jsem mizernou náladu a tohle mně fakt štvalo. Stojí to majlant a pendrek z toho…, ale dost už.

Přišla Lucie a dala mi obklad na čelo a rozpuštěný Aspirin. Pomlčela o tom, že byla pravděpodobně svědkyní mé druhé ejakulace a měla možnost dosyta se vynadívat na moje přirození. Vyměnila mi povlečení, přešla mlčky nalezené škrobovité skrvny a uložila mně do postele jako maminka. Je tedy pravda, že maminka mně na “dobrou noc” nedávala francouzáka, neukázala plný prs hrnoucí se z pod župánku a nepřejela mi jakoby mimoděk rukou přes rozkrok. Taky se neptala, jestli si může “půjčit” moji otrokyni… Usnul jsem neklidným spánkem, ale můj mozek moudře poznal, že už mám dost a ušetřil mně dalších erotických snů. Lucie mně přes den několikrát navštívila, naposled doprovázena mlčenlivou Rien, oblečenou do nádherného otrockého oblečku. Musely spolu být někde v sexshopu, protože já doma nic takového neměl. Můj majeteček měl kolem krku masivní obojek s drobnými hroty dovnitř, kožená pouta na rukou s kovovými klipsnami pro okamžité spoutání, prsy u těla obtaženy jakousi koženou imitací podprsenky, ovšem bez košíčků, s ocelovými drápky, vystupujícími z obruby a ze všech stran se zarývajícími do plných ňader, v pupku zapuštěný zlatý kroužek, nádherné průsvitné černé punčochy bez podvazků, se stříbrně vyšívanými vzory čínských draků a černé kožené děrované střevíčky na polovysokém podpatku s dvakrát překříženým páskem, upnutým nad kotníky. Nad těmito přezkami od střevíčků měla Rien rovněž úzká kožená pouta s kovovými kroužky. To nejlepší na konec – ve stejném provedení jako pseudopodprsenka byly i kalhotky. Kolem boků uzký proužek z tuhé černé kůže, z něhož vepředu pod pupkem v patnácticentimetrovém rozestupu vycházely další dva kožené pásky, rámující Rieninu mladou kundu po obou stranách a sbíhaly se v jeden pruh, táhnoucí se mezi půlkami zpět nahoru. Nejlepší na tom však bylo to, že tyto “děravé” kalhotky byly v rozkroku vybaveny pevnými kovovými háčky, zakousnutými do stydkých pysků, a rozvírajícími tak široce dívčino lůno, odhalujíce růžové nitro i citlivý poštěváček. Byl to dokonalý příklad absolutního obnažení, připomínající takto postižené oběti, že její tělo jí nepatří, ale je pouhým nástrojem rozkoše jejího Pána. “To muselo stát balík,” vydechl jsem v úžasu, “Anebo mám ještě horečku.” “Uklidni se bratříčku, to je můj dárek pro tebe, a ty se hlavně koukej uzdravit. Za to si, zatímco budeš marodit, pohraju s tou tvou šelmičkou,” zasmála se rozkošnicky Lucie a zaryla své dlouhé rudé nehty do Rieniny zadničky. Cítil jsem, jak se mi pod dekou zvedá. Bohužel to neuniklo ani mé nevlastní sestře. “Ale, že by se ti už navrátilo zdraví? Dobře. Nic neříkej. Rien, teď pěkně půjdeš, a uděláš to svému Pánovi tak, jak tě budu dirigovat.” Znovu ji plácla přes prdelku. “Počkej, snad se přede mnou nestydíš,” zarazila pokynem ruky můj pokus o protest, “Uvidíš, že se ti to bude moc líbit, bráško,” znovu se zasmála svým nádherným smíchem a odhalila tak dvě řady perlových zubů. Bez jedových špičáků, nutno podotknout. Pak ze mne jedním pohybem stáhla peřinu.

Podvolil jsem se osudu, pohodlněji se opřel o polštář a ruce si založil za hlavu. Rien mi opatrně stáhla kalhoty od pyžama a pak podle pokynu své Madam zalehla mezi moje roztažená stehna. Pravou rukou mne jemně uchopila za penis a prsty levé opatrně nadzdvihla šourek s varlaty. Pak mi začala pytlík jemně masírovat rty a jazykem, rukou laskajíc tělo ztopořeného pyje. Vyhýbala se ale doteku na žalud. Postupně polaskala obě varlata a citlivou kůži v přechodu mezi pohlavím a stehny a pomalu se přesunula ke kořeni penisu. Odtud mi ho poté začala špičkou jazyka objiždět v pravidelných kruzích kolem dokola, míříc výš a výš. Levou rukou přitom nepřestávala hladit citlivý váček. Když konečně dorazila k okraji vlhnoucího žaludu, nepokračovala dále, ale počala na Luciin pokyn jemňoučce hryzat do prokrveného dříku a svírat ho rty. Cítil jsem se jako v ráji. “Tak co, líbí?” zeptala se přidušeně Lucie. Teprve teď jsem si všiml, že má ruku pod župánkem, a vsadil bych se sto ku jedný, že si jebala čičinku. A taky že jo. Navolno převázaný župánek se náhle rozevřel a já vyvalil oči. Má nevlastní sestra měla jednak v mindě narvanej malej “cestovní” vibrátor, jednak byla pod županem oblečená jako pravá Domina. Nahoře měla černou koženou kazajku, ve výstřihu spoře zasíťovanou tenounkými koženými pásky, takže bradavky jejích bujných ňader pyšně trčely ven, stříbrnými cvočky pobitý opasek se sponou, znázorňující zkřížené důtky, pánev obnaženou, ale zato vysoké kožené boty na jehlovém podpatku až do půli stehen, zakončené širokým lemem. Uf, to byl pohled. Jedna lepší než druhá. Pak jsem se vzpamatoval a na ségřinu otázku jsem pokývl. “Neboj, bude se ti to líbit ještě víc,” řekla slibně a s vibrátorem stále zaraženým hluboko do rodidel odkráčela hrdě do obýváku. Rien se mezitím zvedla na kolena a pokračovala občasnými výpady špičkou jazyka na hrot mého penisu a uváděla mne tak do stavu absolutní blaženosti. To už se ale ta rusovlasá samice vrátila, v jedné ruce mokrý vibrátor, v druhé důtky. Z očí jí sálala vášeň a omamná vůně její čerstvě vyhoněné píči mne zašimrala v nose. Krokem šelmy se přiblížila k nohám postele a když se ujistila, že má malá děvka zrovna nesvírá moje přirození v ústech, přetáhla ji vší silou přes vystrčenou zadnici. Zahlédl jsem, jak se Rien rozšířily oči překvapením a její tlapka sevřela můj úd takovou silou, že mi jiskra rozkoše přeskočila z žaludu přímo do mozku. To nebylo nic proti tomu, když rozvášněná Lucie našroubovala zlatý vibrátor, zvlhčený její vlastní šťávou, do otrokynina zadku a pustila ho na plno. Šok v Rienině obličeji přešel do výrazu naprostého vytržení, ona sama si hladově zasunula můj chvějící se ohon tak hluboko do krku, až jsem špičkou žaludu narazil na její mandle. Pak začala plynule pohybovat celou hlavou v rytmu důtek, dopadajících na celé její pozadí, bičujících nemilosrdně její stehna i kundu a zarážejích rozkmitaný vibrátor ještě hlouběji do jejího análu. Díky tomu, že jsem promrdal poslední dva dny, byla moje výdrž obdivuhodně dlouhá a já si mohl vychutnat tu nádhernou souhru do všech detailů. Ruce už jsem dávno něměl pod hlavou, nyní svíraly pelest od postele v slastné křeči. Viděl jsem sestřiny rozšířené nozdry, slastně přivírala své smaragdové oči, vypadala jako nádherná šelma. Systematicky uváděla Rienino tělo do jednolité rudé barvy, bičujíc nemilosrdně každý centimetr její hebké pokožky. Prsty se už zase mazlila se svým zbytnělým poštěváčkem, deroucím se z rusé štěrbiny. Vibrátor tiše vrněl v dívčiných útrobách a všichni jsme spěli k bouřlivému orgasmu. Poznal jsem, že se to blíží. Luciina ruka s bičem už umdlévala, vzduch houstnul, naplněn našimy vzdechy. “Pojď ke mně…, vylížu tě…,” vyrazil jsem ze sebe ztěžka směrem k Lucii. Bez váhání poslechla, rozkročila se nad mým obličejem, viděl jsem, jak se ke mně její tekoucí roztažená škvíra přibližuje, a to už jsem byl jazykem uvnitř, přivítaly mne rozžhavené stěny její vaginy, ochlazované záplavami vonných šťáv a nyní i mým lačným jazykem. Usadila se na mé tváři, nepřestávajíc švihat Rien přes záda. Chybělo mi tak šest vteřin, když Lucka přestala Rien bičovat a udýchaně na ni vykřikla: “Vypadni ty kurvo, dodělám ho sama!” Moje otrokyně okamžitě poslechla, skutálela se z postele na zem a s táhlým vzlykáním se udělala, majíc snad celou ruku zaraženou hluboko ve své pochvě. Moje nevlastní sestra se přisála k mému vzpínajícímu se ocasu jako žíznivý ke kohoutku s vodou a počala mne vtahovat ústy do sebe… Nastal výbuch slunce, miliony hvězd zazářily a rozprskly se, přišlo zatmění. Lucie se nademnou vztyčila, ústy plnými mého semene vyrazila dílem úlevný, dílem vítězný výkřik a její opojená kunda vyronila poslední slzy slasti…

Trvalo mi ještě tři dny, než jsem ze sebe dostal poslední příznaky nachlazení. Byla to pohoda. Vyvaloval jsem se v posteli, obskakován svou otrokyní, která mi plnila, co mi na očích viděla, užíval jsem si jako paša. Lucie s Rien pro mně pořádaly smyslné lesbické show, zakončené většinou skupinovou souloží a hromadným orgasmem. Pod tvrdou rukou mé nevlastní sestry se má otrokyně změnila v poslušnou hračku, připravenou vykonat cokoliv by nás napadlo. Za pomoci výchovných výprasků a rafinovaných mučících metod jako trestu za neuposlechnutí, byly v této nádherné dívce násilím udolány poslední zbytky sebevědomí a byla jí vštípena absolutní závislost na svém pánovi, bezbřehá psí oddanost a potlačeno samostatné rozhodování o sobě samé. Byla vyjímečně inteligentní, a tato vlastnost ve spojení s jejím krajním masochismem, Luciinými zkušenostmi a rafinovaností, a nakonec s mou fantazií a nadšením, z ní vytvořily učebnicový prototyp otrokyně. S dnešním odstupem mohu bez obav prohlásit, že by na můj příkaz byla ochotna vraždit, stejně jako spáchat okamžitou sebevraždu. I když si byla při své, jak už jsem poznamenal, vyjímečné inteligenci schopna uvědomit dosah svého jednání, vědomí, že plní příkaz svého pána jako svého jediného možného vládce, ji uváděl do euforického stavu absolutního vytržení. Podobalo se až příliš některým náboženstvím, a jsem z to prohlásit, že jsem se pro ni stal jejím Bohem. Nerad bych se rouhal, ale pro pochopení jejího vztahu ke mně je uvedení této skutečnosti zcela na místě. Je samozřejmé, že i já jsem musel přejít zákonitým přerodem. Odmalička vštěpované zákony společnosti nedovolovaly takovýto způsob jednání s bližním svým. Abych mohl plnohodnotně plnit svou funkci v tomto dokonalém vztahu Pána a otrokyně, musel jsem se oprostit od zažitých společenských konvencí. Musel jsem k ní přestat přistupovat jako k ženě, to jest jako k něžnému pohlaví, které je nutno chránit, a mohl jsem se přestat kontrolovat a omezovat ve svých přáních a požadavcích, i když jsem za ni musel převzít na sebe odpovědnost jako za majetek mně plně náležející. Právě tato absolutní volnost, ta možnost přikázat ji cokoliv a nemuset mít obavu zda se to může, či ne, jestli se jí to líbí nebo ne, nebo jestli s tím dokonce souhlasí či ne, bylo to, co jsem se musel naučit. Člověk by si myslel, že to nic není, mám otrokyni, tak jí přikážu cokoliv, ale železná košile morálky je pevná, a jen těžko se trhá a svléká. A v tu chvíli je právě důležitý přístup vašeho otroka, musí vám dám vycítit svou poddanost, dát vám najevo, že opravdu potřebuje pokořit, že si zaslouží, aby byl zmrskán karabáčem. Musí svým chováním podnítit vaše sadistické tendence a zbavit vás skrupulí a falešných obav o něj. Jen tak se můžete stát dokonalým otrokářem a vychutnat do nejmenších detailů pocit nadvlády, nadřazenosti a využít všech možností plynoucí z toho, že například tato skvostná žena je vaším soukromým majetkem. Týden se přehoupl k víkendu a po vzájemné dohodě jsme se s Lucií rozhodli podrobit Rien zkouškám v exteriéru. Pro použití v domácnosti byla již dokonale vytrénována, mimo to, že se vší samozřejmostí zastala všechny domácí práce, trpěla bez odmlouvání všechny naše perverzní násilnosti, které jsem na ní s rozkoší páchali. Nechala se v jakoukoliv denní i noční hodinu ošoustat do píči, do řiti a samozřejmě do úst, nekonečné minuty vylizovala Lucii mušli i zadničku a trávila spoustu času s jazykem “přilepeným” na můj šourek a penis. Bičovali jsme ji důtkami a rákoskami, pálili horkým voskem a žhavými jehlami, poutali do kozelce i k oblíbenému topení a terorizovali její mladé prsy…

První zkoušku jsme naplánovali na veřejném krytém koupališti. Nejdřív jsme se všichni tři šli normálně vykoupat, samozřejmě jsme se s Lucií tvářili, že Rien neznáme. Má sestra ji vybavila těmi nejerotičtějšími plavkami, jaké za těžký peníz v Praze sehnala a pak jsme potěšeně pozorovali, jak se na její dokonalou postavu lepí oči všech přítomných samců. Dle našich instrukcí se plavně vlnila kolem bazénu, bradavky jí napínaly tenounkou látku a průsvitný proužek kalhotek mezi nohama jasně kopiroval vzrušující tvar její buchtičky i s výraznou rýhou uprostřed. Dle našich pokynů si nenápadně uvolnila uzel na podprsence, pak skočila šipku do vody a na druhé straně vyplavala do půl těla nahá, neboť rozvázaná část plavek klesala pomalu ke dnu. Jakmile vylezla na druhé straně ven, mužské polovině osazenstva hromadně poklesla čelist a postavilo se přirození. Dámská polovina stáhla oči a rty do tenounkých čárek a dusilo se tichou závistí, nemající daleko k nenávisti. Rien s vypnutými ňadry hrdě prošla ztuhlým špalírem čumilů, na prahu vstupu do ženských sprch se otočila, graciézně si rozvázala šňůrky na bocích a očím všech přítomných tím posléze odkryla pohled na své vyholené pohlaví. Pak zmizela ve dveřích. Většina mužů v tu chvíli zamířila do vody nebo do sprch, protože jejich plavky začaly prozrazovat příliš mnoho. To byl konec prvního dějství. Byli jsme na výsost spokojeni. Nyní jsme se odebrali každý do svých sprch, a druhé dějství mohlo začít.

Jeho svědkyní se nyní stala Lucie a zde máte autentický záznam jejího vyprávění: “Šla jsem hned za tou naší kurvičkou a tak jsem mohla od začátku sledovat její druhej výstup. Bylo to tré žolí, mon frér. Hned jak jsem vstoupila, uviděla jsem Rien pod sprchou, sledovanou závistivejma pohledama všech ženskejch. Nejdřív se tak neškodně cachtala, pak si vzala tekutý mýdlo a začala se mydlit po celým těle. Postupně se její pohyby stávaly smyslnějšími a smyslnějšími, hladila si prsa, bříško, vnitřní stranu stehen. Pak se začala mejt mezi nohama, třela se a laskala se svou dychtivou pipinkou, začala vzdychat. Báby nevěřily svejm očím. Rien už nepokrytě onanovala, druhou rukou si mnula hroty ňader a na jejích stehnech se smísila šampónová voda s jejími štávami. Jedna kostnatá ženská si konečně dodala odvahy a vyjela si na ni. ´Ty hnusná kurvo, to ti nestačí, že ses vystavovala nahá před našima chlapama, eště tady budeš provádět takový prasárny?! Tebe by měli sebrat policajti, ty couro, takový jako ty by zasloužily naflákat na ten svůj fajnovej zadek a začít makat ve fabrice, běhno jedna!´ plivala ze sebe svůj bezmocnej vztek ta vyjetá rašple. ´Tak je sem zavolejte, stařenko, ´ odpálila ji hladce Rien, jíž ženina poznámka o vejprasku jenom vydráždila, ´Na vás se určitě rádi podívaj!´ uzemnila tu jedubabu nakonec. ´Ty…, ty zkurvená děvko…, ty mrcho…, ´ vyrazila ze sebe zrudlá žena a zakrývajíc si svoje vytahaný kozy utekla do šatny, provázená posměšnými pohledy kolemstojících dam. Některým zjevně nevadila možná invaze ztepilejch policajtů a představa jejich “obušků” je zdravě vyrajcovala. Pak sem se stala svědkyní neuvěřitelnýho. Několik zhruba osmnáctiletých kamarádek začalo pod sprchama dělat narážky a laškovat spolu, postupně se rozpalovaly víc a víc, až po příkladu neustále masturbující Rien si všechny začaly honit frndy. Stydlivější baby vypadly do šatny a pár zbylejch samic si nakonec taky dalo říct až byla nakonec sprcha plná vzdychajících ženských, rejdicích si prsty ve svých mokrých kundách. V tom nastálém zmatku si nikdo nevšim, že jsem se přitočila k Rien, strhla ji na kolena a důrazně si ji přitiskla hlavou k podbřišku. Okamžitě mně začala vylizovat, proud teplý vody na nás nepřetržitě dopadal, cejtila jsem jak se mi prokrvuje pochva. Uvolnila jsem se a uvolnila měchyř. Pramen horkých chcanek vyrazil z mý štěrbiny a stékal po Rienině obličeji míse se s vodou. Ta malá šelma se nenechala vyrušit a vylízala mně až do úplnýho konce. Sama se nevychcala, protože ji čekalo ještě pokračování… ”

Schylovalo se k třetímu dějství, a to byla zase moje polívčička. Poflakoval jsem se nenápadně po pánské sprše a poslouchal vzrušené debaty přítomných mužů o “tý nádherný kočce”, když se najednou otevřely dveře a do nich vstoupila nahá a mokrá Rien, jen s červeným ručníkem kolem boků. Nevzrušeným krokem došla ztichlou koupelnou k nejbližšímu umyvadlu, otočila se, zvedla se na špičky a s ručníkem svezlým na stehna usedla na keramický okraj. Pak, tváříc se jakoby by nebyla v místnosti plné nahých a nadržených mužských, začala močit. Horká tekutina šplíchala do umyvadla a ze zástupu samců se zdvihl jednolitý vzdech. Tága šla nahoru a místností zazněl zrychlený tlukot desítky srdcí. Rien ukončila svou potřebu, svezla se z umyvadla, otočila se k němu čelem, pustila vodu a začala si vymývat pičku, odhalujíc zpitomělým okolním očím růžový vnitřek. Pak stojíc v hlubokém předklonu, začala se do sucha vytírat svým froté ručníkem. To konečně rozhoupalo prvního samečka. Vysportovaný svalovec si přestal zakrývat svoje mohutné mužství, přiblížil se k vysazené Rienině prdelce, popadl dívku za boky a bez ptaní přirazil. Rien nevydala jediného slova, jen trochu vzdychla, upustila ručník a sevřela rukama okraj umyvadla. Vše se odehrávalo v naprostém tichu, přerušovaném pouze hekáním bloňdatého kulturisty. Celé divadlo trvalo za strnulé asistence ztopořených chlapů sotva tři minuty, když Rambo najednou přidal na rychlosti, pak zaskučel, vytáhnul svůj ocas z mokré prciny a vystříkal se Rien na zadek. Pak znejistěl, pohladil ji po zadečku a beze slova rychlým krokem odešel do šatny. Rien natáhla ruku do zadu a pomalým a vilným pohybem si rozetřela semeno po pružném pozadí. To osmělilo dalšího nadržence, šlachovitého čtyřicátníka s mohutným černým knírem. Rázným krokem přišel k mlčící dívce, jemným pohybem ji vrátil do předklonu, nasadil se na ústí žádostivé vaginy a pak plynule vstoupil dovnitř. Šukal ji dlouhými tahy nejméně pět minut, než v křeči vystříkal Rieninu pochvu. Zrozpačitěl z toho, že to pustil dovnitř, něco zahuhlal a rychle zmizel. Další byl nazrzlý mladík, tak v Rienině věku. Povzbuzen úspěchem svých předchůdců, otočil si dívku k sobě, jemně ji stlačil na mokrou podlahu a nechal se vykouřit. S rozkoší si přitahoval hlavu mé otrokyně k rozkroku, vyboulujíc dívce tváře svým velkým žaludem. Při orgasmu sténal a počkal si, dokud Rien nespolykala celý vazký příděl. Pak ji políbil na tvář a pyšně odkráčel. Za ním už stáli ostatní muži ve frontě. Rozdělili se, povětšinou jeden šoustal przněné děvče ze zadu do píči a druhý se jí dělal do pusy. Rien trpělivě podržela všem, spolykala bez řečí snad litr spermatu a z vyjebané číči ji vytékal bělavý pramínek. Nejpozoruhodnější na tom bylo, že se to po celou dobu, to jest snad půl hodiny, odehrávalo v naprostém tichu. Nikdo nepromluvil jediného slova, muži přicházeli, takřka v tichosti se udělali a zase beze slova odešli. Rien byla na konci zadýchaná, její zneužité tělo se chvělo mnoha prožitými vrcholy, byla v extázi z toho, že se právě vykurvila nejméně s dvanácti chlapy. Když byly sprchy prázdné, přistoupil jsem já. Upřela na mně vyčkávavý pohled, stačilo jediné naučené gesto a pochopila. Zaklekla, vysadila prdelku a dvěma prsty se rozevřela. Rozklekl jsem se nad ní, ale nevyužil jsem nabízenou jeskyňku, ale přiložil jsem žalud mezi roztažené půlky a prudce vnikl do vytrénované zadní dírky. Mrdal jsem ji do zadku tvrdě, sténala a šťastně mi držela, zatínal jsem nehty do její hebké kůže a vychutnával svůj triumf. Nechala se kvůli mně oprcat zástupem úplně cizích mužských, pouhý nástroj rozkoše sloužící k ukojení nadřazenému pohlaví. Zatajil se mi dech a s úlevou jsem vytryskl do jejích útrob. Automaticky se otočila, vzala mne za přirození a zkušeně mi ho očistila. Potěšeně jsem ji poplácal po tváři, okamžitě mi políbila ruku a sklonila se mi k nohám. Spokojeně jsem se usmál a s pohvizdováním vykročil k šatnám. Muži mne sledovali jako posledního Mohykána, říkali si jistě, že jsem si musel pořádně užít a měli pravdu. Za mnou cvakly dveře a vešla Rien. Chlapům už otrnulo a přivítali ji bouřlivým potleskem a hvízdotem, ozvali se nabídky k pokračování, ale ona, zcela dle pokynů, nereagovala. S nehybným výrazem, s obličejem umazaným od chámu procházela šatnou směrem k východu, táhnouc za sebou svůj ručník a kroutíc ladně zadečkem, z něhož odkapávalo semeno, zanechávajíc tak na hnědém linoleu bělavé cákance. Došla ke dveřím a zmizela jako přízrak. Domnívám se, že mnoho z přítomných ukojených pánů to ve svých vzpomínkách za přízrak považuje. Třetí dějství bylo u konce. Předpokládal jsem, že u konce je i celé představení. To však byl omyl.

Zaslechl jsem z venku nějaké ječení, a stejně jako ostatní zvědavci jsem polooblečen vykoukl ven. Venku právě dva policisté zakrývali mou otrokyni jejím ručníkem a kolem ní poskakovala kostnatá ženština, jak mi později Lucie potvrdila, byla to ta, kterou Rien zneuctila ve sprše, a tahle babizna šťouchala ukazovákem do mého majetku a řvala: “To je vona, to je ta děvka!” Policajti ji mírnili, že by to mohlo být bráno jako urážka na cti a vmanévrovali Rien do dámské šatny, aby se mohla obléknout. Jak jsem se později dozvěděl, Lucie jí tam do jejího sportovního pytle na ručník, plavky atd. strčila svůj diktafon, do kterýho si nahrávala svoje okamžité geniální postřehy. Diktafon samozřejmě zapnula na record. Dveře se objevili a davem přihlížejících slepic se ven prodrala má krásná Rien. Měla na sobě lehký svetřík na knoflíky, černou volnou minisukýnku a vysoké černé boty až nad kolena. Dav obdivně zašuměl. Pokorně se vydala policii, která mezitím sbírala výpovědi, a celá trojice zamířila k autu. Poldové byli trochu vyvedeni z míry tím, že ačkoliv převlečena, měla moje samička na tváři stále zaschlé semeno. Co se dělo potom, víme jenom zprostředkovaně, z následujícího Rienina vyprávění. Nutno podotknout, že celý příběh vyprávěla klidně, spisovně, v poloze na kolenou sedíc na patách, oči sklopené. Ani jednou nevypadla ze své podřízené role, a takto nám podala své vzrušující svědectví: “Když mně oba policisti narvali do auta, jeden si sednul ke mně dozadu, zatímco druhý řídil. Řekli mi, že jsem obviněna z veřejného pohoršení, ohrožování mravní výchovy mládeže a nakonec z prostituce. Ptala jsem se jich na důkazy a tak ten co řídil povídá: “Podívejte se slečno, ta paní vypověděla, že jste ve sprše veřejně prováděla oplzlosti. A pak jste šla nahá do pánské sprchy.” Opět jsem se zeptala, jaké oplzlosti měl na mysli. To naštvalo toho druhého a ten na mně vyjel: “Podívej se kotě, když to chceš vědět, tak sis honila kundu a pak ses asi šla kurvit s hromadou chlapů, ” začal mi klidně tykat. Klidným hlasem jsem pronesla: “Asi, pane důstojníku, a laskavě mi netykejte.” “Tak já ti nemám tykat a “asi” se přiznáváš, že si si to šla rozdat s celou mužskou šatnou jo? Tak mi laskavě naval papíry, kočičko,” dodal s úšklebkem. “Nemám občanku.” “Jo tak ty nemáš občanku, no to je překvapení, Tony, prohlídni jí tu tašku,” vložil se do toho zase řidič. Zatrnulo mi, protože jsem tam měla puštěný diktafon. Nechtěla jsem ji pustit, ale ten Tony byl silnější a nastal průšvih. Samozřejmě narazil rovnou na ten přístroj. “Kurva, co je tohle? Jo tak ty si nás nahráváš, ty děvko?” začal být sprostý, “Tak to sis to posrala kočičko, tohle ti vosladíme,” vypnul nahrávání. “Takže ty onanuješ ve sprchách, kurvíš se, a to určitě za prachy, a eště máš tu drzost, že si nás nahráváš a seš arogantní. Seš pěkná svině, děvenko. Tak ukaž, co schováváš pod sukní,” s těmito slovy mi zajel rukou pod minisukni. “Do hajzlu, Dejve, ta kurva nemá kalhotky. A co je sakra tohle? Ty vole, představ si, že jí z píči teče semeno na sedačku.” Oslovování se poangličtěnými jmény jim asi dodávalo sebedůvěru. “Dejve, viděl si někdy takovou děvku?… Říkám, viděl jsi někdy takhle prokurvenou šlapku?” “To sem teda neviděl, Tony,” splnil jeho očekávání řidič. “Ale když je tak nadržená, tak by si to mohla rozdat i s náma, no ne Tony?” “Jasně že jo, viď kurvičko, že si to s náma ráda rozdáš?” Mlčela jsem, a to ho zase naštvalo. “Ta mrcha nechce podat výpověď Dejve, budeme muset províst výslech třetího stupně. Zajeď k těm vopuštěným barákům.” Policejní vůz prudce zahnul a za chvíli jsme dorazili k opuštěný starý zástavbě. Policisté mne vyvlekli z vozu ven a nahnali mně do jednoho prázdnýho domu, před čímž se pozorně rozhlédli všude kolem. Do rádia řekli, že jdou na svačinu a že nejsou na příjmu a násilím mně dostrkali do patra. Hodili se mnou na zeď a rozkročili se, vyznamně si poklepávájíc masivními obušky do dlaní. “Dělej kotě, sundej si tu sukni,” pohrozili mi těmi těžkými nástroji. Nereagovala jsem, tak ke mně Tony přiskočil a vrazil mi obuchem do břicha. Sklopila jsem se jako zavírací nůž a padla na kolena. Nešetrně mně vytáhl za vlasy zpátky na nohy a procedil mezi zuby: “Tu sukni, kurvo.” Bylo až s podivem, s jakým klidem, souvisle a hlavně takřka literárním jazykem, nám moje otrokyně převyprávěla svoje čerstvé zážitky. Vydržela až dokonce, ještě mi políbila ruku a pak najednou omdlela jako špalek. Otrokyně neotrokyně, společně s mou nevlastní sestrou Lucií jsme ji svlékli, omyli a uložili do postele.

Celý následující týden se Rien zmítala v horečkách, nebylo pomoci a museli jsme k ní zavolat lékaře. Věřte mi, že nám to dalo hodně práce, uspokojivě mu vysvětlit její šrámy, modřiny a odřeniny. Namluvili jsme mu, že Rien byla přepadena a znásilněná bandou cikánů. Nevypadal, že by nám to dvakrát věřil. Tak si ho vzala do práce Lucie a nakonec slovo dalo slovo a bylo z toho rande. Podle toho, co mi pak vyprávěla, si nechala od nadrženého doktůrka udělat kompletní gynekologickou prohlídku, dle jejích slov prováděnou převážně jazykem. Jak sama řekla, už dlouho se tak krásně nekurvila. Líčila mi způsob, jakým jí svůj dychtivý ocas vrážel do zadničky tak barvitě, až mi můj vlastní pták naběhnul do úctyhodných rozměrů. Ta věčně dychtivá samice si toho samozřejmě všimla a hned se mi svými rudými drápy sápala po poklopci. Je fakt, že ze mně od jisté chvíle, popsané již dříve, spadly všechny zábrany, související s mou nevlastní sestrou, a nenechal jsem se tedy dvakrát přemlouvat. Můj zbytnělý ohon se rád nechal osvobodit z těsného zajetí, aby se následně přenesl do mnohem sladšího vězení. Luciiny hladové rty ho obepjaly a její perverzní ústa ho počala vtahovat. Přivřel jsem oči slastí a chvíli jsem se nechal jen tak kouřit. Pak jsem se ale rozhodl trochu to okořenit. Popadl jsem sestru za její dlouhé a husté vlasy a táhl jsem ji po čtyřech za sebou do ložnice. Ze skříně jsem vyndal svou oblíbenou hračku – devítiocasou kočku, sedl jsem si na okraj postele, roztáhl nohy a Lucii jsem si přitáhl mezi ně. “Vypadá to sestřičko, že v poslední době nějak často přebíháš zpátky k starým dobrým penisům. Tak fajn, tohohle si zase vem zpátky do pusinky, ale zatímco mi to budeš dělat, budeš se současně i svlíkat, abych tě mohl zbičovat.” V Luciiných očích to zasvítilo vzrušením, okamžitě se zase přisála k mé pýše a ve své skrčené poloze se snažila co nejrychleji vysvléknout. Bylo na ní vidět, že touží co nejrychleji pocítit na svém nahém těle dotyk trestajících důtek. Konečně ze sebe doslova servala zbytky šatstva, trhajíc již zvlhlé kalhotky na kusy a neustále laskajíc mého šťastného čuráka. Jakmile byla úplně obnažená, prohnula se trochu v zádech, aby mohla co nejvíce vysadit svůj výstavní zadek. Na víc jsem nečekal a nedočkavě jsem ji přetáhnul důtkami. Dlouhé pramínky kůže se žádostivě zakously do její napjaté kůže a její zuby se ve slastné odezvě jemně zahryzly do mého pyje, nalitého krví. Švihal jsem ji pravidelnými, silnými údery až se její pokožka pokryla hustou sítí rudých šrámů. Násilím jsem ji odtrhl od svého přirození, překotila se na záda a umožnila mi tak zbičovat její kouzelné prsy. Nadskakovaly hříšně po každém zásahu, nalité bradavky hořely pálivou bolestí a nutily její už tak mokrou píču tvořit další vlny voňavého maziva. Odhodil jsem důtky a přikleknul k Lucii na zem. “Roztáhni pořádně nohy, sestřičko, a přitáhni si kolena k prsům!” Poslechla okamžitě a vystavila tak náležitě svou kundu mým choutkám. Lehl jsem si na břicho a nejdřiv ze všeho ochutnal její šťávu. Z hlubin pochvy na mně sálalo nepředstavitelné horko. Laskal jsem jazykem to hebounké masíčko, občas stisknuv zuby kolem roztouženého poštěváčku. Odpovědí mi byl vždy mohutný příraz Luciiny pánve. Zvedl jsem se na kolena a počal pro změnu prozkoumávat tu sladkou díru rukou. Nejdříve jsem vsunul dovnitř dva prsty a pak postupně přidával další. Ani nevím jak, ale najednou jsem měl uvnitř Luciiny kundy celou ruku až po zápěstí a rval jsem ji stále hlouběji. Má nevlastní sestra řvala rozkoší jako říjná lvice a čím hloubš měla v sobě moji ruku, tím víc přirážela. Popadl jsem do druhé ruky znova důtky a začal jsem jí bít přes vnitřní stranu stehen a přes břicho. Lucie byla úplně mimo. Ještě nikdy jsem ji tak neviděl. Vytřeštěné oči zírající do neznáma, mokrá ústa, přerývaný dech a litry potu, řinoucí se z celého jejího těla, zachváceného divokým sexem. Rukama si drásala ňadra a škrábala se svými dravčími nehty do krve. Její orgasmus byl uchvacující. Její pochva sevřela mou ruku jako gumová rukavice a zalila se neuvěřitelným množstvím vazké tekutiny. Když jsem z ní svou ruku vytáhl, vyřinula se ta orgaistická řeka ven. “Pojď, ať tě konečně vykouřím,” protáhla se Lucie a její slova se táhla jako med. Opřela se zády o zeď, nechala mne, abych zaklekl nad jejím hrudníkem a usadil se na jejích smetanových kopcích. Potom si s neuvěřitelně perverzním výrazem ve tváři vsunula mezi rty moji horkou kládu, aby mi následně předvedla nejlepší ukázku felace na Zeměkouli. Prsty jedné ruky mi zarývala do zadku, zatímco druhou rukou dráždila varlata. A u toho ještě tlumeně vzdychala. Je pochopitelné, že to se nedalo vydržet dlouho. Velice rychle jsem se vynesl až nad oblaka, a přiraziv si její hlavu až na břicho, nastříkal jsem jí svou dávku hluboko do krku…

“Dobrota,” pronesla spokojeně Lucie, olizujíce špičkou jazyka kapky spermatu, deroucí se sporadicky ven z mého žaludu. “Já chci ještě jinou dobrotu, bratříčku.” “A to jakou, sestřičko?” “Půjdeme do koupelny a tam mně pochčiješ a když budeš chtít, tak já se na tebe taky vychčiju,” lascívně zašeptala ta zrzavá ďáblice. Jak řekla, tak jsme taky udělali. Ta francouzská děvka, má nevlastní sestra si lehla na dno vany, já jsem se postavil nad ní a ona se nechala celá pomočit. Rukama si roztírala ten přírodní sekt po celém těle a rozkošnicky vrněla. Pak jsme se vyměnili. Lucie se nademnou lehce pokrčila v kolenou, oběma rukama si roztáhla stydké pysky a spustila na mně svůj horký proud. Oba nás to tak vyrajcovalo, že jsme byli připraveni pokračovat. “Pojď se ještě mrouskat, Tomášku,” zamňoukala Lucie jako kočka, “Pojď oprcat svou neposlušnou sestřičku,” vysadila na mně, stále ve vaně, svůj zbičovaný zadek. Pohladil jsem její naběhlou kůži. Bude mít pěkná jelita, čubka jedna. Plácnul jsem jí vší silou do obou půlek. Zařičela bolestivou rozkoší. Vzal jsem konec sprchy a začal jí ho šroubovat do píči. Ségra sebou překvapeně cukla, ale statečně držela. Když byl celý konec sprchy v její vagíně, omluvil jsem se na chvilku a vyskočil z vany. Pospíšil jsem si do ložnice, kde jsem měl kondomy. Vybral jsem si z několika druhů ten nejsilnější a rychle se vrátil. Byl to pohled pro bohy, vidět mou nevlastní sestru nahou ve vaně na všech čtyřech, z hadicí od sprchy vycházející z rozkroku. Trpělivě čekala, co bude dál. Navlékl jsem si na ztopořený ohon prezervativ a násilím se vnutil do Luciina análu. Lucie slastně sténala a vystrkovala zadek. Když jsem byl bezpečně uvnitř, ze všeho nejdřív jsem promnul její trčící kozy. “Mysli si, že jsem tvoje kurva, prosím,” kňučela Lucie. “Jebej mně, mrdej mně… ááách, zacházej se mnou jako s děvkou! Boha, vystříkej mi prdel, bráško!” Lucie se přestávala kontrolovat. Přestal jsem jí týrat dudy a pustil jsem vodu. Nejdřív studenou. Lucie sebou škubla, jako kdyby dostala ránu bejkovcem. Ledová spcha, která zasáhla její pochvu, fungovala jako dynamit. Má sestra začala skučet jako vlčice. Postupně jsem přidával vodu až do lehce horké a zesiloval tak proud. Nemusel jsem vůbec přirážet, stačilo, jak divoce vyváděla Lucie. “Uáááá…, bože, mluv na mně, Tome! Buď sprostej…, áááách, chci se kurvit, tak dělej!!!” “Jsi perverzní svině, rozumíš ty zkurvená děvko!?” I já jsem ztrácel kontrolu a nechal se unášet tou bizarní souloží. “Ty kundo jedna nevymrdaná, ty píčo nadržená…, vopíchám tě do prdele, ty vychcaná čubko. Pěkně mi drž, kurvo…, a přirážej… víc… víc!” Svíjeli jsme se v šíleném vytržení, přes tenkou stěnu jsem cítil, jak v Luciině pochvě tepe voda ze sprchy a masíruje tuto citlivou zónu horkým proudem, který na konci tryskal z její rošklíbené štěrbiny ven a dopadal mi na stehna. Lucie měla prokazatelně nejméně pět orgasmů a já se nakonec také s úlevou vysemenil do kondomu. Bezvládně jsme se svalili na dno vany. Sprcha vyklouzla ven z Luciiny ochablé vaginy a zalila nás teplým deštěm. Unaveně jsem vypnul vodu a stáhnul si prezervativ. Naklonil jsem se ven z vany, abych ho odložil na poličku. “Počkej, nedávej ho tam, půjč mi ho,” poprosila mne Lucie. Pokrčil jsem rameny a podal jí ho. “Zítra brzy ráno odlétám zpátky do Francie,” řekla Lucie. “Nechám si tenhle kondom jako památku na tebe,” zálibně si prohlížela splihlou gumu, v jejímž konci se líně převalovalo moje semeno. “Ale tohle by nevydrželo a tak si to uložím hned – do sebe,” řekla vzrušeně, zaklonila hlavu a otevřela pusu. Zvedla si prezervativ nad obličej a začala ho rolovat na ruby. Fascinovaně jsem ji sledoval. Od gumového okraje se odlepila první hustá kapka a dopadla na Luciin vystrčený jazyk. Za ní následovaly další. Pak Lucie zatáhla jazyk a začala vychutnávat moje sperma. Chvíli ho labužnicky převalovala po jazyku, než ho spolkla. Pak zase vzala ten kondom a pečlivě z něj vylízala ulpělé zbytky chámu. “A mám tě v sobě,” usmála se rošťácky.

Byl jsem z toho vedle. Naneštěstí byl nejvyšší čas dát Rien její dávku léků a tak jsme se osprchovali a vylezli ven z vany. Byl to od Lucie takový dárek na rozloučenou. Čas, který si vymezila pro svou návštěvu v rodné zemi se nezadržitelně chýlil ke konci a netrvalo to dlouho a já jsem té fantastické ženě s duší děvky, mé nevlastní sestře, zamával na Ruzyňském letišti. Zbylo mi po ní pozvání do Francie -“Přijeďte kdykoliv, mon šér, i s tou tvou kurvičkou… “- a vůně Chanellu či kýho ďasa v celém bytě.

Rien se naštěstí rychle zotavovala z výsledku našeho exteriérového pokusu a brzy opět počala plnit svou pravou úlohu. Opět jsem trávil dlouhé hodiny trýzněním jejího rajcovního těla, pokořováním její oddané duše a způsoboval jak jí, tak sobě přímo pekelnou rozkoš. Jedním z mých oblíbených žertů bylo nechat ji doma svázanou do kozelce a s roubíkem v ústech v tmavé komoře a vyjít si sám na dlouhou procházku po Praze. Právě při jedné takové vycházce jsem čirou náhodou narazil na svého bývalého spolužáka z vejšky, Igora. Stáli jsme spolu na eskalátoru v Krone a až v prvním patře jsme si všimli jeden druhého. Tohle setkání po X letech nemohlo skončit jinak, než u lahve ryzlinku a dlouhém vyprávění. Dozvěděl jsem se, že Igor krátce po získání titulu utekl za kopečky, kde se horko těžko probíjel, než se z něj stal celkem renomovaný tvůrce televizních reklam. Rozjel v Německu solidní agenturu a postupem času začal vyrábět i jiná dílka, než reklamy na margarín. Porno. Vypadlo z něj, že přijel do Čech hledat neoukoukané tváře a teď právě ulovil výstavní samici, kapánek hodně jednoduchou, zato s velkými – a tady si pomohl výmluvným gestem – přednostmi, které v jeho branži ovšem znamenají víc než IQ 160. Za našich studentských let jsme spolu s Igorem takříkajíc ošukali vše, co před náma neuteklo na strom a tak slovo dalo slovo a můj úspěšný kamarád mne pozval na svou chatu na Šumavě, kterou koupil hned po revoluci, abych tam přijel spolu s ním zprubnout ten nový matroš, jak říkal. Prohlašoval, že ta holka je do něj absolutně udělaná a tak udělá všechno co jí přikáže. “Mám novodobou otrokyni, kamaráde, o tom se ti ani nesnilo. Jak za starejch dobrejch časů Říma.” V duchu jsem se ušklíbl, co on může vědět o otrokyních, ale schválně jsem mu neřekl, co mám doma já. S radostí jsem přijal jeho návrh a domluvili jsme se na pátek. Dokud jsme byli střízliví, popsal mi podrobně cestu a pak jsme to samozřejmě zapili.

Vrátil jsem se domů notně pozdě a v značně podroušeném stavu. Rien ležela v komoře spoutaná už nejméně šest hodin a její masochistická dušička musela slavit Silvestra. Po celou dobu, co jsem byl venku, mne představa, jak bezmocně leží v mém bytě jako balík na poště, neuvěřitelně vzrušovala. Alkohol mi okupoval smysly a tak jsem se s ní moc nepáral. Ještě svázanou jsem ji vyvlekl do obýváku, rozvázal jsem jí pouta a za pomocí důtek jsem ji přinutil rozproudit si krev. Nemilosrdně jsem ji švihal po celém jejím nahém těle zatímco ji nesnesitelně brněly přeleželé údy, do kterých se jí pomalu vracela krev. Důtky mi po chvíli přišly málo razatní, takže jsem krvežíznivě vybral největší koňský bičík, který náš arzenál, bohatě vybavený Lucii, obsahoval a začal prohánět svou otrokyni po bytě jako kobylu. Lezla po čtyřech a snažila se řehtat jako kůň, důkladně pobízena nemilosrdnými ranami přes obnaženou prdelku. Za chvíli měla zadek plný jelit jak o zabíjačce, až na tu barvu. Každou chvilku jsem ji cuknutím za vlasy zastavil a zašoustal si. Když se mi to blížilo, rychle jsem se odpoutal od jejího zadku a projížďka pokračovala. Nechal jsem se vozit na jejím hřbetě a nutil jsem ji přeskakovat jednoduché překážky. Za každou chybu dostala namrskáno přes prsy. Musela se vždy převalit na záda, rozvalit se jako psice, dávající na jevo svou pokoru a přijmout trest. Koncem bičíku jsem hbitě vyšlehával její ztopořené bradavky a každou chvilku si odskočil k vyčnívajícímu poštěváčku, abych mu štiplavou ranou nahnal do těla ještě více krve. Už takhle byl nalitý k prasknutí a taktéž Rienina píča vysílala své mokré signály. Ochotně jsem jí vyhověl a narval do ní násadu biče, jak to jen nejdál šlo. Honil jsem tu zotročenou kundu jako o závod a Rien se ve chvíli udělala. Hned ale rychle povstala, a jelikož byla již dobře vycvičená, hned se mi vděčně vrhla na mé stojící přirození. Přeblafla mne, jak se říká, dokonale. Vždycky mne ráda kouřila a i dnes šťasně spolykala svou semennou večeři. Věděla, jakou mi tím pokaždé udělá radost. Týden plynul, aniž bychom to s mojí otrokyní příliš vnímali. Zatímco pro mne běžel čas rychle, neboť jsem ho povětšinou trávil rozkošnickým tyranizováním té mladé dívky, jenž se dobrovolně zřekla osobní svobody a stala se mým majetkem, Rien samotné ubíhal určitě mnohem déle. Většinu času se totiž nacházela různě upnutá či spoutaná, stávajíc se tak dokonale vycvičenou k dlouhodobému pobytu ve stísněných prostorách, navíc úplně znehybněná. Byl jsem svědkem jejích nekonečných orgasmů, když svázána do kozelce, s drátky vycházejícími z malého transformátoru, připevněnými k poštěváčku a kovové tyčince v pochvě, upadala takřka do úlevného bezvědomí, nekontrolovaně se třásla a sténala rozkoší, zatímco já kroutil knoflíkem ovládání. Takřka pravidelně se přitom pomočovala slastí a donutila mne tak skropit její spoutané tělo sprškou horkého semene, valícího se z mého předrážděného pohlavního údu. Pokaždé jsem spatřoval radost v jejích jinak poníženě sklopených očích, když mohla sledovat moji ejakulaci, kterou sama způsobila. Byla šťastná, když jsem díky ní dosáhl vrcholu a bylo to pro ni větší uspokojení, než její vlastní extáze. A bylo pro ni také největší odměnou, když mohla vystříklé sperma spolykat, i když ho proto musela slízat třeba z podlahy. Nechávala si ho vždy co možná nejdéle v ústech, laskala se s ním jazykem a cedila ho mezi zuby, než ho labužnicky polkla. Tyto její hrátky s mým chámem mne většinou znovu vzrušily a přivodily mi další erekci, čímž se Rien znovu vydala na milost a nemilost mému trýznění a mučení, které tolik milovala. Blížil se pátek a já si vzpomněl, že jsem přijal Igorovo pozvání, neboť příležitost vystříkat se do takového exempláře lidské samičky, kterou mi tenkrát ukázal na fotce, by snad nezahodil ani teplouš.

V pátek jsem tedy svým malým teréňáčkem dorazil na Šumavu. Zdárně jsem se proháčkoval neudržovanými cestami, po kterých snad naposled vodil lidi Král Šumavy a nakonec jsem dorazil do bohem zapomenutého údolíčka, kde obklopen hustými lesy trůnil Igorův srub. Třista metrů od něj hlásala úhledná tabulka, že vjíždím na soukromý pozemek. Zaparkoval jsem svou Vitaru vedle Igorova Rangerovera a připadal si trochu jako chudý příbuzný. Můj spolužák se vyřítil ze dveří a halasně mne vítal. Sám mi vzal tašku s věcmi a vedl mne dovnitř srubu. Scéna byla připravena efektně. Na bílé kožešině před planoucím krbem byla vskutku dekorativně rozložena nejnádhernější kočka, jakou jsem kdy viděl. Hustá hříva platinových vlasů, chrpově modré oči prozrazující nepříliš velkou inteligenci, ale o to větší vilnost, něžný nosík, plné rty, obrovská, ale pevně usazená ňadra, ploché bříško a dlouhé nohy s pevnými stehny, mezi kterými jsem zahlédl bloňdatý porost nad vyholeným klínem… Mnohý muž by začal stříkat jen z toho jednoho pohledu tváří v tvář. Dívka se jmenovala Marika a pocházela ze Slovenska. Igor se kolem ní naparoval jako páv a majetnicky ji poplácával po pružném zadečku, když nás později obsluhovala při večeři. Měla přitom na sobě pouze bělostnou zástěrku, která jí zakrývala přirození, ale pozadí nechávala odkryté. Obdivoval jsem její dozlatova opálenou pokožku, kontrastující se sněhovou bělostí jejích prsů, zadečku a stydké oblasti. Uměla se hezky smát a její perlové zuby byly pouze dalším z mnoha plus, která dělala z této dívky sexuální magnet. Bylo pochopitelné, že jsem se už nemohl dočkat, až vychutnám hlubiny její růžové pochvy, ale Igor mne stále napínal. Myslím, že vše bylo předem připraveno, protože nebyl nijak překvapen, když Marika po sklizení ze stolu zaklekla pod těžký dubový stůl a začala ho bezelstně kouřit. Fascinovaně jsem sledoval, s jakou rafinovaností vtahovala do svých božských úst jeho nadupanou kládu, laškovně ho lechtala jazykem na varlatech a rozkošnicky hryzala svými dokonalými zoubky. Přesně pak poznala, když se Igi chystal k výstřiku, nastavila do cesty jeho přívalu svou dlaň a teprve z ní poté slízala jeho semeno. Myslel jsem, že omdlím žádostivostí. Igor zachytil můj takřka prosebný pohled a konečně se smiloval. Pokynul milostivě rukou a roztoužená blondýnka se přesunula k mému rozkroku. Profesionálně uchopila mé ztvrdlé přirození, několikrát ho oblízla odzdola nahoru a nakonec ho labužnicky vsála svou šikovnou tlamičkou. Rozplýval jsem se blahem. Uchopil jsem ji oběma rukama za vlasy a s jistou dávkou surovosti jsem si začal její hlavu vrážet hlouběji do klína. Nevypadalo to, že by jí to vadilo. Zasouval jsem jí teď do pusy celý svůj úd, až jí moje varlata tloukla do brady. Díky tomu, že jsem byl na ni tak nadržený, přišel úlevný výstřik dost brzy. Přitáhl jsem si ji v tu chvíli až k podbřišku a mé horké sperma jí začalo tryskat do krku. Musela mít obdivuhodnou schopnost potlačovat zvracení, neboť bez zaváhání spolkla vše, co jsem jí nastříkal do úst.

Jen jsem skončil, bylo Igorovo zařízení opět v pozoru. Mně ani nestačil klesnout a tak jsme rozjeli skvostnou trojku. Rozkoš, kterou jsem tehdy zažil se dá srovnat leda s okamžikem, kdy jsem se poprvé udělal do Rien v den, kdy ke mně sama přišla. Marika byla svolná se vším. Nechala si protahovat svoji mokrou píču stejně jako rozkošný zadek, lízala nám varlata a zbytnělé žaludy, takže dostala lepkavou dávku přímo do tváře. Šoustali jsme ji s malými přestávkami snad tři hodiny. Pak, se sklenkou v jedné a cigaretou v druhé ruce, jsme vyšli s Igorem před srub a kochali se hvězdnatou noční oblohou. Otevřenými dveřmi vycházelo ven světlo plápolajícího krbu, před nímž na již jednou zmíněné bílé kožešině ležela totálně zmrdaná Marika. Pomalu usínala a ještě v polospánku si po celém těle roztírala ulpělé semeno, jímž byla částečně pokryta. “Zítra se musí hned po ránu umejt,” poznamenal jsem, “jinak bude pěkně smrdět.” “Jo, to máš teda pravdu,” rozesmál se Igor. “A jak se ti to líbilo, je pěkně poddajná, co?” “Víš co Igi, zeptej se mně až zejtra, teďka padám únavou,” típnul jsem cigaretu a vyprázdnil sklenku. “Dobrou noc a ne aby sis ho ještě honil,” řekl jsem se smíchem a Igor se rozchechtal.

Probudila mne vůně kávy. Chvíli jsem bojoval s přirozeným odporem otevřít oči, ale zvítězil hlad. Posadil jsem se na posteli a hned se pořádně praštil do hlavy. Nademnou byl sešikmený strop. Posadil jsem se na kraj postele a zatímco jsem se snažil zamáčknou si bouli, pozoroval jsem Mariku, hbitě se točící kolem kamen. Byla vymydlená, na sobě měla zase tu zástěrku, z pod které jí krásně vylézala ta její sladká prdelka. Okamžitě se mi na ní začaly sbíhat sliny a nabíhat péro. Pohlédl jsem na Igiho. Vypadal, že má ještě půlnoc. Marika si všimla, že jsem již vzhůru. Oslnila mne okamžitě svým bělostným úsměvem a plavným krokem ke mně hned přišla. Beze slova zajela rukou pod přikrývku, kterou jsem měl pořád nahrnutou na klíně a zkušeně nahmátla můj ztopořený skvost. Druhou rukou mi opřela o hrudník a jemně mne zatlačila zpátky na lůžko. Pak odhodila mou deku a stále svírajíc můj penis, obkročmo na mne nasedla, vyhrnula si zástěrku a zasunula si mne do sebe. Rozvázala si šňůrku za krkem a uvolnila tak horní část zástěry. Odhalila tak své nalité prsy a nabídla mi je ke hraní. Potom se začala pravidelně nadzvedávat a zase klesat, masírujíc mi můj ohon zároveň i rafinovanými stahy poševních svalů. Přitiskla mi ty nádherné kozy až na obličej a nechala mne tak vdechovat opojnou vůni její hebké kůže. Zaťal jsem jí prsty do pružného zadku a v extázi zarýval nehty do hloubky. Poznal jsem, že se ji zrychlil dech a začala přirážet rychleji. Přesunul jsem svou pozornost na její obrovské bradavky, sevřel jsem každou dvěma prsty a stále zvyšoval stisk. Na její tváři jsem zaznamenal obrovskou rozkoš, intenzita jejího klouzání po mém údu se znovu zrychlila. Začal jsem jí kroutit těmi tuhými dudlíky, počala tiše sténat a svíjet se v orgaistické křeči. Její dlouhé blond vlasy létaly kolem její hlavy jako obrovský vějíř, jak sebou házela v absolutním vytržení. Surově jsem mačkal její překypující ňadra a jen vychutnával práci její promáčené kundy na svém ocasu. Ve chvíli, kdy jsem cítil, že mi jím prochází úlevná vlna semene, chytil jsem Mariku prudce za vlasy, přitáhl si její tvář až ke svému obličeji a kousl ji do krku. Zachrčela jako v posledním tažení a sevřela svoji pochvu železným stiskem právě ve chvíli, kdy jsem její rodidla zaléval svým chámem.

Igor to celé prospal. Probudil se až ve chvíli, kdy jsem u stolu popíjel kávu s mlékem a krmil se namazanými chleby. Marika se zase točila kolem kamen, jako by se nic nestalo a jen matný výraz v jejích očích prozrazoval, co zažila. Mně bylo jasné, že jsem opět narazil na vyjímečný typ, který má orgasmy při rákosce na svém těle, a že Igi s tou otrokyní moc nekecal. Sám ale netuší, co má doma. Nezbude, než mu to názorně naznačit. Ale s tím jsem trochu počítal, už když jsem sem jel. Igora po ránu trochu bolela hlava, takže si to ani nenechal od Mariky udělat, nasnídal se a při té příležitosti jsem mu nabídl procházku po lese. Tam ho hlava bolet přestane. “Ještě si mi neodpověděl na mou včerejší otázku, Tome,” opáčil Igor. “No právě, ale to je spojeno s takovým malým překvapením, víš? A to vám odhalím až venku.” “Nám? To myslíš mně a Mariku?” “No jasně, půjdeme všichni. Uvidíš, že nebudeš litovat,” spiklenecky jsem na něj mrknul, jako za starých časů. Igor pokrčil rameny a kývl. Po snídani jsme vyšli ven před srub. Sluníčko hřálo, bylo už téměř čtvrt na dvanáct. Pomalu jsem vykročil ke svému autu a pokynul jsem Igorovi s Marikou, aby šli se mnou: “Víš Igi, když si mi říkal, že máš absolutně oddanou milenku, jako byly otrokyně ve starém Římě, něco jsem ti neřekl. Já totiž mám opravdovou otrokyni a teď vám oběma předvedu, co to znamená absolutní oddanost a poslušnost vůči svému pánovi.” S těmito slovy jsem otevřel zadní dveře od kufru své Vitary.

Tam, ve spacáku, se spoutanýma rukama ležela Rien. Jakmile jsem otevřel, upřela na mne svůj toužebný pohled. Sklonil jsem se k ní a uvolnil jí z úst roubík. “Dobrý den, můj pane,” přivítala mě okamžitě s usměvem. “Dobrý den, Rien,” opáčil jsem a políbil jsem ji na rty. “Vyspala jsi se dobře?” “Ano pane, děkuji,” po mém polibku se jí rozzářily oči. Uvolnil jsem jí pouta a pomohl vylézt ven z vozu. Pak jsem si vzal z kufru malý koňský bičík. Igor s Marikou jen zírali, neschopni slova. Zcela nahá Rien okamžitě poklekla u mých nohou a sklopila hlavu. Pohladil jsem ji a jemně vyzvedl zpátky do stoje. Přivinul jsem ji k sobě a znovu políbil. Přisála se ke mně a z očí ji vytryskly slzy. Ještě jednou jsem ji pohladil po vlasech a pak jsem poodstoupil: “Jsem s tebou spokojen Rien,” otočil jsem se k Igimu, “Tak tohle je moje otrokyně Rien, která opravdu splní každé mé přání a miluje pocit, že je mým majetkem.” Igor fascinovaně hltal očima mou otrokyni. “Je nádherná Tomáši, ale jak si k ní proboha přišel?” “Nepřišel jsem já k ní, ale ona ke mně,” v kostce jsem mu převyprávěl celý náš příběh. Igor poslouchal s očima navrch hlavy a Marika vypadala okouzleně. Za hovoru jsme se dali na vycházku do lesa. Po mé levici šla nahá Rien, jen s obojky kolem krku, zápěstí a kotníků, opatrně bosky našlapovala. Vedle mne šel pozorně naslouchající Igor a za námi Marika, která, jakoby se nemohla nabažit pohledu na mou otrokyni, také dávala pozor, aby jí neuniklo jediné slovo z mého vyprávění. Čím jsem se dostával dále ve svém příběhu tím byl Igi nadšenější a Marika vzrušenější a trochu duchem nepřítomná. Když jsem dovyprávěl, řekl Igor: “To je fakt neuvěřitelný, kdybych ji neviděl na vlastní oči, tak bych ti to snad neuvěřil!” “To jsi ještě nic neviděl, kamaráde,” otočil jsem se a plácnul Rien po zadečku, “Je načase, abych ti předvedl její drezůru.” S těmito slovy jsem se zastavil. U kraje cesty rostly kopřivy do výšky tak deset centimetrů nad kolena. Obrátil jsem se znovu ke své otrokyni: “Rien, chci, abys prošla tady po tom kraji cesty tak, aby se ti ty kopřivy otíraly o kundu.”

Rien se na mne podívala, viditelně se jí moc nechtělo. “Tak padej,” mírně jsem zvýšil hlas a bez varování jsem jí švihl bičíkem přez zadek. Na místě dopadu jí hned naběhl rudý pruh. Ozvalo se potlačené zasyknutí, ale kupodivu nevyšlo od Rien, ale od Mariky. Vypadalo to, že se vžívá do otrokyniny role. Nahá dívka mezitím poslušně nastoupila k místu, kde začínal pás kopřiv, postavila se tak, že měla nohy asi 7O cm od sebe a mírně se pokrčila v kolenou. Potom kachním způsobem vykročila. Mladé hlavičky kopřiv se tím pádem začaly otírat o její odkryté vyholené pohlaví a o nahá stehna, zasahujíce tato místa stovkami mikroskopických hrotů. Rien pomalu kráčela kupředu a polykala slzy. Igor si nepřítomně žmoulal knoflík od košile až ho nakonec utrhl. Marika ani nedýchala a rukou si maně zabloudila pod minisukni. “Chci, aby sis prsty pořádně rozevřela píču, Rien,” pobídl jsem dívku klidným hlasem. “Prosím, to ne, pane,” tiše zaprosila má otrokyně. Namísto odpovědi jsem ji dvakrát silně švihnul bičíkem přes zadek. Okamžitě si oběma rukama roztáhla stydké pysky a dovolila tak žahavým lístkům zasáhnou citlivý vnitřek jejího přirození. Podíval jsem se na Igiho. Na jeho šortkách bylo jasně vidět, že je vzrušený, olizoval si suché rty a vyzařoval z něj sexuální chtíč. Rien konečně překonala kopřivové pásmo a tak jsem jí přikázal, aby se po čtyřech vrátila zpátky. Když však chtěla lézt po čtyřech, usmál jsem se a přikázal jsem jí, aby se vrátila přes kopřivy. “Na, prožeň ji trochu,” podal jsem koňský bičík Igorovi. Nevěřícně se na mne podíval, ale já pokýval hlavou: “No neboj se, je to můj majetek, a můžu si s ní dělat co chci. A navíc se jí to ve skutečnosti líbí.” Igor váhavě přijal nabízený nástroj a popošel k Rien, které se do kopřiv znovu zjevně nechtělo. Zkusmo ji plácnul přes vysazenou prdelku. “Jen se neboj a přidej, nebo tě nebude poslouchat.” Igi nepřítomně přikývl a přidal na síle. Přetáhl dívku přes zadnici, až poskočila a poslušně po čtyřech vlezla do pálivého porostu. Kvanta jehliček se zakusovala do prsů, bříška a v podstatě do celého těla. Na záda a obě zadní půlky jí pravidelné dopadaly rány bičíkem, které jí ušťědřoval Igor se stále větším zaujetím. Koutkem oka jsem zahlédl, že Marika pod minisukní nepokrytě onanuje. Usoudil jsem, že je nejvhodnější chvíle, přeškolit ji na otrokyni. Přistoupil jsem k ní, chytil jsem ji za vlasy a přitáhl k sobě. Hrubě jsem ji srazil na kolena a obrátil hlavou k plazící se Rien: “Líbí se ti to, tak dělej odpověz,” popohnal jsem ji tvrdým zmáčknutím za krkem, když překvapením oněměla. “Tak se koukej taky slíknou, ty nadržená děvko!”

Trochu mne překvapilo, když okamžitě vyplnila můj příkaz. Jakmile byla zcela obnažená, popadl jsem ji znovu za krk a smýknul s ní ke kopřivám: “Dělej, přidej se k tý druhý čubce. Chci, aby ty kopřivy ležely na zemi.” Igor kvitoval s nadšením přírůstek ve svém stádečku a počastoval novou oběť několika dobře mířenými ranami bičíkem. Obě dívky brzy kvílely pod jeho otrokářským vedením. Celé tělo je nesnesitelně pálilo a na těle jim po každém šlehnutí naskakovaly jelita. Konečně byly všechny rostliny doslova udupány, obě dívky nahnal Igor až ke mně, kde se vyčerpaně svalily na lesní cestu. Převzal jsem od Igora bičík, neboť vypadal, že neví co dál a rozhodl jsem se předvést mu správný přístup k věci. “Vstávejte kurvy, nikdo vám nedal přestávku,” svoji žádost jsem podpořil několika švihanci přes záda. Obě dívky se namáhavě zvedly ze země. “Líbilo se ti to Rien,” otázal jsem se své svěřenkyně, která si marně třela nejvíce požahaná místa. “Ano pane, děkuji,” odpověděla okamžitě a upřela na mne svůj oddaný pohled. “A co ty, Mariko,” přenesl jsem svou pozornost na uplakaný obličej druhé dívky. “A-ano…, pane,” dodala váhavě tázaná. Vida, rychle se učí, zaregistroval jsem spokojeně. I z jejího hlasu byla patrna oddanost a vzrušení, i přes proudy slz, řinoucí se z jejích šmolkových očí. “Snad vás nepálej ty vaše mokrý díry, děvenky,” zeptal jsem se s usměvem. “Ne, nepálí…,” zkusila odpovědět Marika. Vrazil jsem jí facku, až se protočila: “Zapamatuj si děvko, že nikdy nesmíš svému pánovi lhát. Dávej pozor, co odpoví Rien.” S těmito slovy jsem se obrátil ke jmenované dívce. “Ano můj pane, pálí mne moje mokrá díra,” pohotově odvětila Rien. “A proto bys chtěla dělat co?” rozehrával jsem naši oblíbenou hru. “A proto bych chtěla, aby mi do kundy někdo vrazil čuráka, můj pane.” “A stačilo by ti, kdyby ti ji někdo vylízal, Rien?” “Stačilo, můj pane.” Kývnul jsem na Igiho, který se zaujetím sledoval moji drezůru a pak jsem mrknul směrem k Marice. “Ehm,” odkašlal si Igor, popadl Mariku za krk a stlačil ji do kolen. “Jestlipak víš, ty malá kurvo, co máš teďka dělat?” “Vylízat Rien její píču – můj pane,” chytla se rychle Marika, polykajíc ještě slzy. “Dobře, tak dělej,” plácnul ji bolestivě přes prdel. “Vyliž jí tu její škebli a já ti zatím protáhnu tu tvoji,” dodal s uspokojením a už si připravoval svého ptáka. Na můj pokyn se Rien roztáhla na zemi, rozevřela stehna a nechala Mariku aby svým jazykem schladila kopřivami popálenou prcinu. Marika zaklekla mezi Rieniny nohy a vystrčila zadek, takže Igi snadno našel cestu do její oteklé kundy. Já jsem mezitím zaklekl nad Rieniny prsy, podepřel jí hlavu, a nechal jí, ať mne vykouří. Udělali jsme se v podstatě společně…

Dlouhou chvíli jsme se váleli na lesní cestě a oddechovali. Až dodatečně mne napadlo, co kdyby tudy někdo šel. Igor mně ale uklidnil, že sem nezabloudí za celý rok takřka nikdo a tuhle cestu si udržuje sám, protože vede k malému jezírku. Poté jsme se zvedli, a pokračovali v procházce. Nechali jsme obě dívky, aby šly před námi a my jsme si nerušeně povídali. Igor mi z celého srdce děkoval, říkal, že na něco takového by sám nenašel odvahu. Měl by přinejmenším strach, že od něj Marika uteče, a na to byla příliš pěkná. Řekl jsem mu o mém ranní probuzení a jak jsem odhalil její masochistické sklony. Když jsem pak viděl její reakci na Rienino pokoření, rozhodl jsem se to zkusit, a vyšlo to. Jak šli obě otrokyně před námi, Igor se zamyslel: “Víš, chtělo by to něco, co by ukazovalo, že jsou opravdu naše otrokyně. Teda, že jsou vážně naším majetkem.” “No, mne to dřív ani nenapadlo, protože Rien se vlastně sama prohlásila mým vlastnictvím a pak se taky podle toho chovala. Máš ale pravdu, že by to chtělo něco rituálního,” zamyšleně jsem kopal do smrkových šišek. “Co kdybychom… ne to je blbost,” zarazil se sám Igor. “Počkej, co si chtěl říct?” vyzvídal jsem. “No, napadlo mně, že dřív se otrokům to… vypalovalo znamení. Ale říkám si, jestli to není trochu moc,” zapochyboval Igor. “Kamaráde, to je náhodou fantastickej nápad!” zajásal jsem. Jelikož jsem si byl mnohem jistější ve vztahu, který panoval mezi mnou a Rien, neměl jsem z toho takové obavy jako Igor, který se stal novopečeným otrokářem a stále si na to nemohl zvyknout. “Víš co, mohl bych s nima promluvit a ony by si samy mohly sestavit otrocké smlouvy, ve kterých by se definovaly jako naše vlastnictví a samy by žádaly o označkování svými majitely,” rozvíjel jsem dále naši teorii. “To bylo možná nejlepší, víš, nerad bych Mariku nutil k takové zásadní věci sám. Jak to jednou vypálíš, už to nemůžeš dát zpátky. A ona si musí být stoprocentně jistá, že chce být navždycky mou otrokyní. Taky bych jí to mohl dát vytetovat,” navrh Igor nakonec. “Ba ne, tetování není to pravý. V tom, že si nechá vypálit otrockou značku je právě to absolutní vydání se na milost a nemilost svému pánovi. Když na to dobrovolně přistoupí, po zralém uvážení a bez euforie, můžeš si být jistej, že chce být celým tělem a duší tvou otrokyní. Nemůžeme to po nich chtít, když budou zrovna opíchávaný a schopný všeho. Musí se k tomu rozhodnout v klidu.” “No, máš asi pravdu člověče,” pokýval stále ještě trochu nerozhodně Igor, “Ale řeknu ti, v životě by mně nenapadlo, co díky tobě získám, kámo. Jestli se to povede, budu nadosmrti tvým dlužníkem. Bože, mít opravdovou otrokyni!” “Nemá to chybu, Igi. To ti můžu potvrdit z vlastní zkušenosti. Můžeš si s ní dělat vážně, co budeš chtít. Svý zvrhlý dušičce můžeš dát absolutně volný pole působnosti. Chce to ale pořádnej výcvik, chápej že na něco takovýho není zvyklá. Teďka se nechala unýst příkladem Rien, a bude na tobě, abys jí řádně vycepoval, a nechal jí pochopit, že v absolutním odevzdání a poslušnosti najde tu svou masochistickou rozkoš.” “Počkej, to chceš říct, že to ještě není jistý?” zděsil se upřímně Igor. “Klid Igi, ta kopřivová zkouška byla dost náročná a ona poslechla jak vycvičená fenka. Myslím, že je to vyloženě submisivní typ, ale pro tvůj klid si ji ještě vyzkoušíme. Mám v autě svoje nádobíčko, takže večer je obě pořádně zbičujeme, ukážu ti pár druhů rozkošného mučení a uvidíme. V příjemném rozhovoru a plánování nám uběhl čas a zanedlouho jsme došli k jezírku. Obě dívky se zastavily na jeho okraji a čekaly na nás. Vzal jsem do ruky kus klacku ze země, hodil jsem ho doprostřed jezírka a zvolal: “Aport Rien! Přines pánovi klacíček!” Má otrokyně se poslušně vrhla do vody, doplavala ke klacíku, uchopila ho do úst a přinesla mi ho k nohám. Podrbal jsem ji na hlavě: “Hodná čubička, určitě si byla ráda, že sis mohla schladit svou poštípanou kůži. Ale teď mne obě poslouchejte,” obrátil jsem se i k Marice, “Jelikož Marika projevila účinnou snahu stát se Igorovou otrokyní a Rien má již aspiranturu za sebou, rozhodli jsme se my, vaši páni, že budeme akceptovat vaše pokorné prosby o přijetí do otroctví a budeme věnovat svou vzácnou pozornost vaším maličkostem.” Na tuhle řeč jsem se těšil a uplatnil jsem svého komediantského ducha. “Vaše přijetí do plného otroctví však není věc rozmaru. Musíte se opravdu stoprocentně rozhodnout, zda chcete svá těla a duše věnovat nám a zbavit se dobrovolně své osobní svobody. Vaše přijetí bude tedy podloženo Smlouvou o dobrovolném otroctví, jejíž součástí bude i vaše prosba o vypálení vlastnického cejchu s označením vás jako majetku vašeho pána. Na základě této smlouvy vám každé bude vypálena do kůže značka jako se to dělá dobytku. Tuto smlouvu samy sestavíte a nabídnete nám ji ke schválení.”

“Můj pane, mohu něco podotknout?” ozvala se bázlivě Rien. “Ovšem, co chceš?” “Kdyby vás to příliš neobtěžovalo můj pane, nemohli byste tu smlouvu sestavit sami, aby plně vyhovovala vaším požadavkům?” Podíval jsem se na Igora. Pokrčil rameny a tak bylo rozhodnutí zase na mně. Pomyslel jsem si, že by to nemusel být špatná zábava, a kývl jsem. “Dobře tedy, smlouvy připravíme my dva. Aby však vaše rozhodnutí nebylo ukvapené, a to především tvoje, Mariko, odložíme vaši odpověď na neděli večer. Do té doby budete z naší strany vystaveny testování, které vám napomůže ve vašem rozhodnutí. Testy budou spočívat v různých tělesných trestech, týrání, mučení a šikaně, aby jste si co nejlépe uvědomily, zda vám takové chování vyhovuje. Vemte nyní na vědomí, že jediným důvodem vaší existence je naše vlastní rozkoš a vy jste pouhé nástroje. Veškeré vaše myšlenky musí směřovat pouze k jedinému cíli – uspokojit svého pána. Ty Mariko dávej dobrý pozor, protože vše co zakusí Rien, ucítíš ty dvakrát. Tak poznáme, zda jsi opravdu oddanou služebnicí a otrokyní svého pána. Pokud v neděli večer podepíšete smlouvy a dáte se tím dobrovolně do otroctví, budou vám neprodleně vypáleny vlastnické značky do kůže.” Byl to jeden z mých nejdelších proslovů – alespoň na dané téma. Igor mi poklepal na rameno:” Řekls to moc hezky, za oba. Mluvils mi z duše, ale mám trochu obavu, co na to Marika.” “O tu se neboj, však si ji vyzkoušíme.”

Přistoupil jsem k nahé blondýnce: “První pravidlo zní, nikdy se nedívej na svého pána, pokud ti tak není přikázáno. Měj vždy sklopený zrak a tělo připravené k nabídnutí svému pánovi. Z toho důvodu se ti zakazuje nosit jakékoliv spodní prádlo, nebude-li ti přikázáno jinak. Otoč se a předkloň se,” s těmito slovy jsem pevně uchopil rukojeť bičíku. “Za to, že jsi se dívala na své pány dostaneš trest deset ran bičem, splatných ihned. Za každé ucuknutí či pokus o zachycení rány se začíná od začátku, takže si to rozmysli.” Se zalíbením jsem se díval na malebnou křivku Maričina pozadí. Na bílé kůži již byly patrny stopy po předcházejícím bití, jejich řady jsem se však rozhodl neprodleně rozmnožit. S rozkoší jsem postupně vysázel na dívčí zadek deset ostrých ran a zaposlouchal se do čerstvého Maričina pláče. Hlavní bod této provizorní zkoušky ale přišel až nyní. Bylo třeba zjistit, zda takovéto bití Mariku sexuálně stimuluje. Ponechal jsem ji tedy v předklonu, poručil jsem jí ovšem, aby více roztáhla nohy. Jakmile byl přístup její štěrbině uvolněn, zasunul jsem jí do pochvy prst, abych poznal, zda je vzrušená. Můj prst pohodlně vklouznul do krásně zvlhlé jeskyňky a moje očekávání se splnilo. Rozhodl jsem se přidat i ostatní prsty a zanedlouho jsem měl v hebkém objetí její vaginy celou pěst. Rval jsem se jí neurvale dovnitř, zatímco ona poslušně vytrvávala v potupné předkloněné pozici a tlumeně sténala. Igor se neudržel, obešel Mariku zepředu a bez otálení jí zaplnil pusu svým naběhlým ohonem. Chytil ji za vlasy jako za uzdu a přitahoval si jimi její hlavu k podbřišku. Zavolal jsem na Rien, aby mi přinesla smrkovou šišku. Přinesla ji v okamžení a pak také splnila můj další příkaz – našroubovala šišku Marice do análu. Musel jsem přitom kroutící se otrokyni přidržovat, protože projevila tendence se bránit. Když měla dlouhou šišku bezpečně zaraženou do zadečku, přetáhl jsem ji za trest několikrát bičíkem přes záda, druhou ruku stále hluboko v její kundě. Igor se mezitím dostatečně nabažil Maričiných úst a rozhodl se vyzkoušet moji otrokyni. Pokynem přivolal Rien k sobě, poručil jí, aby se postavila na všechny čtyři a pak jí násilím vtlačil svůj penis rovněž do zadku. I Rien byla následně uchopena za vlasy a bolestivým taháním za ně přinucena hluboko zvrátit hlavu. Vypnutá na natažených pažích poníženě trpěla Igorovo zvířecí přirážení. Ten uvolnil jednu ruku z jejích vlasů, aby ji vzápětí použil k štípavému výprasku na Rieninu vyšpulenou prdelku. Já jsem mezitím vytáhl zcela mokrou ruku z Maričiny píči a hrubě jsem ji povalil na záda. Dopadla hýžděmi na zem a zarazila si ten drsný předmět ještě hlouběji do střev. Hekla bolestí, ale to jsem na ní už ležel a bez problémů vyplňoval její rodidla svým čurákem. Zároveň jsem jí upírsky kousal do do krku a do nadupaných prsů a mé nenechavé ruce ji škodolibě štípaly po celém těle. Marika vibrovala bolestnou rozkoší a její přilnavá pochva se hravě přeorientovala z mé pěsti na můj pohlavní úd. Drtil jsem její tělo palčivými stisky a mezi jednotlivými přírazy chrčel na její adresu ty nejdrsnější urážky. Rovněž Marika se lehce vžila do pocitu, že je zvrhlou děvkou, kterou má každý právo prznit, jak se mu zachce. Na můj popud o sobě během naší perverzní soulože vykřikovala že je sprostá kurva, vyšoustaná čubka a nadržená vykurvená běhna… “Chci-se-nechat-zprcat-do-bez-vě-domíííí, zmrdejte-mně můůůj-panéé… áááách, jako-svini… ááááh…,” vyřvávala ta bloňďatá nymfomanka, vypadajíc jako smyslů zbavená. Nebo spíš, že se jí všechny smysly přestěhovaly do kundy. Z očí jí tekly slzy bolesti a z úst se jí řinuly vzdechy rozkoše. Igor poslouchal s rozkoší její skřeky a mezitím tvrdě hobloval mou otrokyni do zadku a tahal ji za nalitý poštěvák. Krom toho ji stále bezohledně rval za vlasy a občas vší silou třískl přes zarudlé půlky. Nutil Rien štěkat a vít jako háravou fenu, k čemuž ji častoval nevybíravými nadávkami a sliboval jí, že se jí vychčije do díry. Rien plnila poctivě všechna jeho zvrhlá přání a mezitím chrčela rozkoší mně tak dobře známým způsobem. Konečně Igor poznal, že mu to přichází, vytáhl svůj ocas z Rienina análu, trhnutím za vlasy obrátil dívku k sobě a bez ptaní jí ho vecpal do pusy, načež začal okamžitě stříkat. Husté semeno se valilo ven z Rieniných přeplněných úst a tak jí Igor nacákal zbytek rovnou do obličeje. Dodržel taky nakonec své slovo a chvilku po úlevné ejakulaci se ještě částečně ztopořený zanořil ptákem do dívčiny vaginy a začal močit. Horký proud se pod tlakem vyřinul z Rieniny zašpuntované prciny a stékal po jejích stehnech na zem. Igor se stále močící vymanil ze sevření zneuctěného dívčího genitálu a pochcal Rien záda. Když skončil, opřel se o ni nohou a shodil ji do jezírka. “Koukej se pořádně vydrbat, děvko!” škodolibě na ni zavolal. Byl jsem překvapen, jak rychle se můj přítel sžil s rolí pána a otrokáře. Neměl jsem však čas na žádné dlouhé úvahy, protože i já jsem začal vnímat svůj blížící se orgasmus. Jebal jsem Mariku čím dál razantněji, až jsem pocítil tlak spermatu valícího se mým penisem, rychle jsem ho vytáhnul ze své bloňdaté souložnice a vystříkal jsem se jí na kozy. Následně jsem Rien přikázal, aby se přestala ráchat ve vodě a šla slízat moje mazlavé semeno z Maričiných prsů. Rien bleskově přispěchala a jala se plnit svůj úkol. Horlivě stahovala jazykem chladnoucí bělavé cákance z těla znásilněné Mariky. Ta se ještě nevzpamatovala s dlouhotrvajícího orgasmu a její zbičované a kopřivami popálené tělo se stále lehce třáslo po předchozím nervovém vypětí. Popadli jsme ji tedy s Igorem z obou stran a bez okolků jsme ji hodili do jezírka, s koncem smrkové šišky stále zaraženým do análu. Teprve ve vodě jsme jí dovolili si ji vyndat.

I my s Igorem jsme se vykoupali a pak jsme se vydali na cestu zpátky. Zpočátku jsme nechali obě otrokyně, aby za námi lezly po čtyřech jako feny. Byl to krásný pohled, Marika se snažila ve všem napodobit Rien, ale protože nás to zdržovalo, nechali jsme je nakonec, aby šly po dvou a před námi. Cestou jsme se do nich strefovali šiškami, házeli jsme jim aport do hustého křoví a mezi pichlavý porost mladých stromků a občas cvičně švihli bičíkem přes nahé zadničky. Hlasitě jsme se s Igorem rozesmáli, když jsme dorazili ke kopřivovému pásu a naše kobylky jej obešly velkým obloukem. Konečně naše zbité, poštípané, podrápané a zneuctěné samičky dorazily ke srubu, s námi v těsném závěsu. Unaveně se svezly na podlahu a takzvaně si lízaly rány. Štípavé šlehy devítiocasou kočkou, kterou jsem si vyndal z auta, je probral zpátky k životu: “Nejdřív uděláte oběd, a pak si pro mne za mně vyližte navzájem kundy. No vlastně ano – při obědě nám předvete pořádnou lesbi show. Je to jasný?” “Ano náš pane, je to jasné!” odpověděly obě sborově a dokonce zasalutovaly. Nevěřil jsem svým očím a uším. “Odkud to máte?” zeptal jsem se přísně. “Z televize, pane,” odpověděla hrdě Marika, “Jako v tom klipu… ” “Fajn, schváleno,” salutující nahé dívky mně vždycky rajcovaly. Prohlíželi jsme si s Igorem jejich krásná mladá těla, tu a tam poznamenaná nedávným trýzněním, vypnutá v pozoru. Těla, jenž nám bezezbytku patřila. Marika měla možná ještě lépe tvarovanou postavu, i když nad Rien by také zaplesalo srdce každého chlípníka. Z Rieniny tváře rovněž vyzařovala vnitřní krása, daná její vysokou inteligencí. Ve výsledku jsme před sebou měli dva nádherné výtvory přírody, jeden lepší než druhý a naše štěstí bylo neskonalé. Využil jsem příležitosti a bez upozornění jsem švihnul obě dívky důtkami přes číču. “Když salutujete, stůjte s napjatýma nohama, ale v mírném rozkročení. Obě jste neukázněné děvky. My vám ale ten dril vtlučeme do těla!” Obě ženy se po předchozí ráně bolestivě schoulily do klubíčka, ale jakmile palčivá bolest trochu polevila, postavily se okamžitě znovu do předpisového postoje. Na Igorův pokyn: “Pochodovat na místě,” ihned uposlechly a za vydatné pomoci bičíku a důtek zvedaly nohy stále výš. Pak jsme je nutily dělat dřepy a kliky, každé zaváhání či únava vyvolaly okamžitou odezvu v ráně bičem. Marika brzo padla vyčerpáním na podlahu a Rien jí brzy následovala. Jen za pomoci důkladného výprasku důtkami jsme je obě vyhnali ven a na obě jsme vychrstli vědro s ledovou vodou. To je dostatečně probralo k tomu, aby byly schopny udělat oběd. Oblékly si předpisové zástěrky a pustily se do práce.

Během oběda poté obě pokorně splnily náš předchozí rozkaz, tj. lehly si na podlahu, Rien nejdříve Marice jazykem polaskala její rozbolavělý zadek a pak už si obě navzájem začaly vylizovat kundy. Zanedlouho se obě rozstřásly bouřlivou extází. Jakmile se obě udělaly, okamžitě k nám po čtyřech přilezly a pustily se do tradičního kouření našich ocasů a lízání varlat. My s Igorem jsme si lebedili a cpali se kuřetem. Oběma našim kurvičkám jsme slíbili, že která z nich jednoho z nás dřív udělá, dostane přednostně oběd, zatímco druhá bude muset vše umýt a uklidit, a pak dostane krmení. Obě klisničky vybalily kompletní arzenál svých schopností. Rien mne rafinovaně hladila vejce a teplými rty laskala spodní stranu žaludu s uzdičkou, Marika u Igora vsadila na hluboké vtahování jeho ptáka s občasnou poctivou ruční masáží. Díky dopolednímu mrouskání a tomu, že jsme se věnovali obědu, byla jejich bohulibá činnost značně zdlouhavá. Oba dva jsme se svorně snažili psychicky oddalovat ejakulaci, až nakonec zvítězila Rienina rafinovanost nad Mariččinou vášní. Moje otrokyně měla a má mé tužby a pocity dokonale přečtené, a domnívám se, že by mne byla schopná přivést k výstřiku i po deseti číslech. Marika se sice spozdila jen o deset vteřin, ale přece jenom prohrála. Poprvé jsem viděl v jejích očích skutečný smutek, ne snad kvůli úklidu a odloženému obědu, ale kvůli pocitu, že sklamala svého pána. Igor neměl to srdce ji snad ještě trestat, naopak se ustrnul a řekl jí, že tomu tak sám chtěl, aby jeho rozkoš byla delší. Jakmile Marika slyšela, že prodloužila slast svého pána, rozzářila se jako sluníčko a šťastně se pustila do mytí nádobí. Rien se ušklíbla, dobře si vědoma svého vítězství, můj spokojený pohled jí byl dostatečným důkazem. Nicméně v tichosti snědla svůj příděl a dobrovolně šla pomoci druhé otrokyni. Po obědě jsme s Igorem usnuli, jako když nás do vody hodí a nechali jsme odpočinout i obě dívky. Vstali jsme až asi kolem páté hodiny a hned jsme se pustili do práce.

Několika ostrými údery bičem jsme probudili naše otrokyně a po čtyřech jsme je ještě rozespalé vypráskali před srub. Tam si obě navlékly otrocké postroje s háčky, zabodávajícími se do ňader a roztahujícími jejich frndy. Kolem zápěstí a kotníku si připjaly kožené pásky s kovovými oky a na krk dostaly těsné obojky. Na bradavky jsme jim připjali zubaté svorky s velmi silným pérem. Bylo to pro obě děvčata krušné probuzení a nyní se třásla strachy a také zimou, protože počasí se rapidně zhoršilo. Foukal studený vítr a drobně poprchávalo. My s Igorem jsme byli samozřejmě dobře oblečeni a navrch jsme měli pláště do deště. Přinutili jsme Rien, aby obročmo nalehla na kozu na řezání dřeva, probitou dlouhými hřeby, jejichž hroty vylézaly asi tři milimetry ze dřeva a pak jsme ji připoutali k dřevěným nohám. Marika si musela kleknout se spoutanýma rukama na studenou zem a dívat se na Rienino trestání s vědomím, že ona dostane dvakrát tolik. Aby se při tom čekání nenudila, vložil jsem jí na záda podlouhlý špalek, přes nějž musela přehodit ruce, které jsem jí následně připoutal zrezavělým řetězem. Rien, nadoraz přitažená ke koze, se neodvažovala ani pohnout, neboť se jí ostré hroty hřebíků zarývaly do kůže. V této bezmocné pozici byla nádherně vystavená našemu týrání. Uchopili jsme oba s Igorem dlouhé biče, postavili jsme se na dva metry od spoutané dívky a na střídačku jsme ji začali bičovat. S perverzní rozkoší jsme sledovali, jak se jí bič zakusuje do mokré pokožky a vydává svištivý zvuk, zakončený výrazným plesknutím. Zanedlouho se od hlubokého hvozdu odráželo dívčino sténání a pláč. Postupně jsme jí vysázeli každý padesát ran a kompletně zbarvili její kůži do šarlatova. Když byla tato část trestu vykonána, uchopil jsem malé ploché prkénko a přistoupil blíže ke koze. Chvíli jsem se zájmem sledoval, jak kapky deště dopadají na růžový vnitřek Rieniny rozšklebené píči, ale pak jsem se jal pokračovat v exekuci. Vysázel jsem jí tím dřevěným prkénkem postupně po deseti ranách na každou půlku zbičovaného zadku a přispěl tak jeho mnohem zajímavějšímu barevnému vývoji. Mezi tím jsem zkusmo vrazil prst do její slintající pochvy, na níž měl každý úder vysloveně zavlažující vliv. Rien řvala při každé mé nešetrné ráně jako na lesy, čímž nám působila nevýslovnou slast. Marika vše sledovala vytřeštěným zrakem, v němž bylo možno spatřit nevýslovnou hrůzu smíchanou s rostoucím vzrušením. Igor k ní přistoupil a rovněž vyzkoušel vlhkost její kundy, přičemž výsledek této zkoušky neklamně potvrdil její masochistické sklony. Odvázali jsme Rien z kozy, přičemž se naším zrakům ukázala její přední část, krutě poznamenaná hroty hřebíků. Nyní jsme dívce spoutali ruce k sobě, přivázali k ní dlouhý provaz a ten přehodili přes větev smrku. Za něj jsme ji pak vytáhli asi třicet čísel nad zem. Konec provazu jsme omotali kolem kmene. Rien se nyní komíhala na vytažených pažích a tiše skučela bolestí. Chopili jsme se opět našich bičů a začali jsme jí protáčet jako káču. Většinu našich ran jsme mířili na přední část jejího těla, abychom docílili jednolitého zabarvení. Občas zavítal štiplavý konec našich bičů i do nasilím roztaženého dívčina genitálu, což bylo z její strany kvitováno obzvlášť bolestivým výkřikem. Igor už ten nával vzrušení nemohl déle vydržet, přiskočil k Marice, stále připoutané ke kládě na svých ramenou, osvobodil svůj úplně ztopořený ocas a v tom okamžiku už stříkal lepkavé semeno na otročinin překvapený obličej. Ještě stříkající jí ho pak vtlačil do úst, aby mu z něj vysála všechno žhnoucí semeno. I já jsem cítil, jak mi semeno tepe ve varlatech, urychleně jsem spustil Rien na zem, stále svázanou jako balík jsem ji otočil na břicho, roztáhl jsem jí obě zřezané a opuchlé půlky a mocným tlakem jsem vklínil svůj naběhlý penis do jejího skvostného zadku, abych ho vzápětí až po okraj naplnil spermiemi.

Toto sexuální vybití však nemohlo uhasit perverzní žízeň, kterou jsme oba pociťovali. Rozhodli jsme se vzít nyní na řadu Mariku. Přivázali jsme ji na kozu obdobným způsobem, jako byla předtím připoutána Rien a škodolibě sledovali její rostoucí zděšení. Zbitá Rien mezitím bezvládně ležela na mokré zemi ve stále sílícím dešti, který milostivě chladil její mnohé rány, často lehce krvácející tam, kde byla kůže protržena. Mezitím, co se Rien vzpamatovávala z výprasku, Marika byla ve středu dění. Podle dohody musela dostat dvakrát tolik a tak bylo její smyslné tělo zanedlouho plné jelit. Marika řvala jako zjednaná, až jí posléze došel dech a už jen táhle skučela. Dostala neuvěřitelných dvěstě ran a kupodivu to vydržela až do konce – pak omdlela. Přivázali jsme ji za ruce a zavěsili do vzduchu stejně jako předtím Rien a počkali, až se probere. Déšť stále sílil a do toho přišla bouřka a zanedlouho se naše temné katovské postavy rýsovaly na pozadí černého nebe ozářeného blesky. Jeden z úderů hromu probral nešťastnou dívku k životu, čehož jsme hned využili a do jejích prsů, bříška a stehen a pohlaví se zakously naše hladové biče…