V těch půvabně studentských letech, někdy ve třeťáku na právech, jsem se přes Petru seznámil s Kamčou. Byla pohledná, ale tak nějak mě, jak se lidově říká, „nebrala“. Párkrát jsem se viděl s ní i s Petrou, fajn jsme si popovídali, a když pak navrhla několikadenní trip do Jizerek ve dvou, rád jsem souhlasil, poněvadž jsem neměl na prázdniny…

Pobyt u moře, děti už spí ve vedlejším pokoji, jsem po sprše, čtu si. Spíš předstírám, že si čtu a po očku ji pozoruju. Už se zvedla, že jde také do koupelny, v jedné ruce pyžamo, v druhé ručník. Vstanu a zastoupím jí cestu, natáhnu ruku po pyžamu. „Tohle pak nebudeš potřebovat,“ řeknu s předstíranou…

„Dobrý den, pojďte dále. Posaďte se prosím támhle na gauč. Děkuji, tady mám kartičku pojišťovny. Aha, vidíte děkuji. Hned se vám budu věnovat“ Když psycholožka jsi zapisovala základní iniciály z kartičky pojišťovny tak mladá žena nedůvěřivě sledovala místnost. Nervní hnízdění na gauči neušlo psycholožce a malou chvíli sledovala svou novou pacientku, načeš dokončila svou práci na…