Obavy z BDSM, jak je zmírnit a bezpečnost

Strach z BDSM, dominanta, i pocity studu či obav jsou často tím, co lidem brání si své touhy vůbec uskutečnit. Některé z obav jsou jistě na místě, jiné jsou poměrně zbytečné. V dnešním článku to zkusím více rozebrat.

Opět připomínám, že jde o můj čistě subjektivní pohled. Tisíc lidí, tisíc pohledů na BDSM i vztahy obecně. Téma jsem se snažil uchopit s trochou humoru – ne že bych chtěl něčí obavy zlehčovat, ale tvrdit s kamennou tváří, že se není čeho (přehnaně) bát, mi přijde trochu kontraproduktivní :).

Obava ze setkání

Asi první co člověka napadne je obava ze setkání. Určitě je na místě opatrnost a připravenost, na druhou stranu kdyby dominant chtěl někomu reálně ublížit, tak mu neříká, že mu chce ublížit, ale nabízí malé roztomilé chlupaté králíčky do dobrých rukou důvěřivých děvčat :).

Obezřetnost je ale určitě na místě pokud se scházíte s kýmkoliv cizím, doufej v nejlepší, připraven bud na nejhorší :).

Osobně mi přijde rozumné

• Komunikovat před schůzkou, případně si zavolat. Pokud vás protistrana nerespektuje, zvažte zda má setkání smysl. Bez ohledu na to, co nás vzrušuje a naplňuje, je normální se k sobě chovat s respektem, slušně a být gentleman.
• Sejít se na nějakém veřejném místě, ideálně v centru města.
• Domluvit se s kamarádkou/kamarádem na pravidelné hovory, že jste v pořádku. Můžete i s tajným heslem, kdyby se dělo něco špatného – asi to nebude zapotřebí, ale přidává to na dramatičnosti :). Hlavně na to pak proboha nezapomeňte :D.

Obecně je myslím normální, že tohle druhý chápe a nijak mu to nevadí, nebo ho to neuráží. Naopak se vám snaží vyjít vstříc, protože je i v jeho zájmu, abyste se cítili příjemně. Osobní setkání nemusíte uspěchat, na druhou stranu ale nikam nevede ani věčné odkládání. Promluvte si upřímně o svých obavách, i o tom, jak vám je druhý může pomoci překonat.

Schůzka samotná se pak odehrává ve stejném duchu, jako kterákoliv jiná. To, že je jeden dom a druhý sub, rozhodně neznamená, že se k sobě nebudete chovat jako rovný s rovným. Nemusíte nikoho jakkoliv poslouchat, dokud se pro to sami nerozhodnete.

Pokud se vás někdo bude snažit přesvědčit, že “jako sub byste tohle dělat měli / neměli”, pošlete ho k šípku :). Představy a touhy můžete mít jakékoliv a v podstatě na čemkoliv se dva dospělý lidé dobrovolně domluví, je v pořádku. Ale to že jste sub neznamená, že musíte poslouchat , nebo si nechat líbit cokoliv od kohokoliv. A pokud někdo očekává respekt, ale sám ho nenabízí, tak dobře zvažte, zda to má vůbec nějaký smysl.

Člověk může samozřejmě natrefit na cokoliv a pak je na místě odejít.

Jak obavy zmírnit

• Mluvte spolu.
• Místo klidně sami navrhněte.
• Domluvte se s kamarádem/kamarádkou.

Obava z toho, co se na lekci bude dít

Schůzku jsme přežili, dřív nebo později se tedy dostaneme ke strachu z nějakých hrátek – pro účely diskuze tomu říkejme třeba lekce. Natěšenost, ale zároveň strach a obavy k tomu asi patří vždy, nejen poprvé. Přece jen každý dom je jiný a vy oprávněně nevíte, co můžete čekat.

Nicméně pokud je to vaše poprvé (ať už celkově, nebo poprvé spolu), dá se očekávat, že Dom na to půjde postupně a bez žádných extrémů. Vyzkouší se na co a jak reagujete, asi si nenechá ujít příležitost k zevrubnému prozkoumání všeho tělíčka, ale víc je to o nějakém laskavém přístupu s BDSM prvky, než uvázání v co nejméně pohodlné póze a seřezání celého těla devítiocasou kočkou :).

Samotné lekci pak určitě předchází nějaká diskuze (nebo víc diskuzí), kde si vyjasníte signály pokud bude něco špatně, stopku, či případné obavy. Pokud někdo na vaše pocity nedbá a sám ví vše nejlépe, tak dobře zvažte, zda do toho jít.

K lekci patří často i stud, ať už fyzického, nebo psychického odhalení. Jestli vás to potěší, dom si to většinou náramně užívá :). Pokud je to pro vás nepřekonatelná překážka, promluvte si o tom a najděte kompromis.

Jak obavy zmírnit

• Mluvte spolu, nebojte se říct čeho se bojíte a co by vám pomohlo.
• S obojkem se nestáváte reálným otrokem, vždy to můžete ukončit.
• Dejte si sklenku vína :).

Obava z nedostatečnosti

Často sem patří obavy “Co když se mu nebudu líbit”, nebo “Zklamu jeho očekávání”. Hlavně klid :). Kdyby se sub dom nelíbil, tak do toho ani nepůjde a nikdo vás nesoudí.

Není smyslem vás s kýmkoliv porovnávat, ať už s někým z minulosti, nebo dokonce s pornofilmy. Jste tam jen vy dva, včetně svých nedokonalostí. Pokud něco i přes upřímnou snahu nezvládnete, zvládnete to někdy příště.

Vzrušující jsou oddané oči a snaha vyhovět, kolik kdo ran snese, nebo jak hluboko si dokáže do hrdla zasunout penis, je podružné.

Ponižování k lekci často patří, ale máchání v pocitech viny a snižování sebevědomí  by k tomu patřit nemělo. Pokud ano, zvažte zda vám to víc nebere, než dává.

Jak obavy zmírnit

• Mluvte spolu.
• Nesrovnávejte se.
• Dejte si sklenku vína :).

Obava o zdraví

Opět věc co se dá pochopit, zvlášť když to člověk zná jen z filmů, nebo povídek. Obecně je to myslím mnohem bezpečnější než se zdá. Výprasky se odehrávají většinou na zadek, případné hračky se pravidelně dezinfikují, během spoutání je sub pod neustálou kontrolou.

Jediný zcela bezpečný sex je ten, ke kterému nikoho nepřizvete, ale osobně jsem za 20 let+ řešil jen nějaké odřeniny, škrábnutí, to že rány nedopadly tak jak měly, ať už z důvodu že mi ujela ruka, nebo subince zadek :). Nejsem tedy žádný hardcore sadista a u výprasků si užívám daleko víc atmosféru, než intenzitu, ale i tam hádám, že sadisté ví, co dělají a jdou na to nějak postupně.

Na co je podle mého třeba myslet mnohem víc, je nějaké psychické zdraví. Je tam strašně moc emocí, endorfinů, adrenalinu a já nevím čeho ještě :). Sub se může rozbrečet “štěstím”, smát se když mu není nejlépe a pocity se během chvíle mohou otočit o 180 stupňů (a to můžete dělat tou samou věc, co jste  už dělali 100x, jen to nesedne).

Proto mi i přijde mnohem důležitější řešit tu psychickou stránku věci,  otevřeně komunikovat, nastavit si signály, nespěchat… A mít připravenou deku, do které sub zachumláme, kdyby k tomu mělo dojít :).

Jak obavy zmírnit

• Mluvte spolu, nebojte se otevřeně hovořit o svých obavách a jak jste co prožívali.
• Nebojte se použít domluvených signálů.
• Pravidelně sportujte a moc nepijte víno :).

Signály jsou pak kapitola sama o sobě, to si probereme zase příště :). A pokud vás ještě něco napadá, rád to doplním.