Povídka “Rodinný výlet”

Mirkovi zazvonil telefon. „Nazdárek, Petře, tebe už jsem neslyšel ani nepamatuju.“ Oba kamarádi chvilku nezávazně hovořili. Pak se Petr zeptal: „Mirku, nemáš odpoledne chvilku čas? Potřeboval bych ti něco říct. Ale neříkej Magdě, že jsem s tebou mluvil!“ Magda byla Mirkova manželka. Přišlo mu to podivné, protože Petr s Magdou spolu pracovali v jednom podniku a kamarádili všichni, ale nepřikládal tomu žádnou váhu. Dohodli se s Petrem, kde a v kolik se sejdou a celou záležitost pustil z hlavy. V 16. 00 mu končila pracovní doba, a on v klidu vyrazil za Petrem. Posadili se do útulné hospůdky, dali si pivo a probírali události posledních dnů. Mirek si všiml, že je Petr nesvůj, několikrát to vypadalo, že chce něco říct, ale na poslední chvíli jako by si to vždy rozmyslel. „No co, “ pomyslel si, „asi má průšvih a neví jek to říct.“ V tu chvíli ještě ani netušil, jak hluboko se mýlí a co ho čeká za překvapení. Pak se Petr přece jenom odhodlal: „Víš, Mirku, já ti musím něco říct, ale vůbec nevím jak.“ „Neblázni, víš že mi můžeš věřit, jsme přece kámoši, ne?“ „No právě že jsme kámoši, tak nevím jak do toho. Jde totiž o Magdu.“ Mirek se nevěřícně podíval na kamaráda a první myšlenka, která mu proběhla hlavou byla: „Petr a Magda? To ale je blbost, “ ale zůstal potichu a čekal, kam se situace obrátí. „Víš, včera měla telefon a nechala pootevřené dveře, no a já slyšel, jak si s nějakým fešákem dává rande. A nejde o rande v cukrárně, docela živě mu líčila, co všechno mu provede. A, “ Petr se přes vážnost a nepříjemnost situace koutkem pousmál, „docela bych chtěl bejt na jeho místě.“ Mirkovi se v první chvíli vlastně ulevilo, že ho nepodrazil kamarád. Potom mu ta informace došla naplno. „To je ale čubka! A doma se přitom chová normálně. To je samý, miláčku sem, miláčku tam´ ale o tom, že mám schazovat parohy neřekne ani slovo.“ Petr chvíli koukal na Mirka nechápavě jak blbý dítě, než mu došlo, že i v takovéhle chvíli našel sílu na žerty. „Víš, kdy se maj slézt?“ „Dohodli se na pátek na desátou u vás. Prý si vezmou na dvě hodinky volno.“ „Ááá, takže rychlovka v mé posteli, toť opravdová romantika. Moc ti děkuju za info, móóc se těším, až se tam s nima sejdu! „Co chceš udělat?“ „Ještě nevím, ale slibuju, že potom se ty dovíš jako první, co jsem udělal!“ „Ty vole, žádný kraviny, ať tě nezavřou. To bych si pak vyčítal, že jsem nedržel hubu!“ „Neboj, budu se chovat jako průměrně vychovanej běloch. Jak vidíš, tak emoce zvládám dobře.“ Mirek mávl na číšníka a vyrovnal účet. „Hele, ještě jednou ti děkuju, a jestli chceš, tak se tu sejdeme v pondělí a já ti řeknu, jak to proběhlo.“ Oba přátelé se rozloučili a Mirek vyrazil k domovu. Po cestě přemýšlel, co udělat. Měl Magdu rád a nechtěl rozbít jinak pohodové manželství. Pomaličku mu v hlavě zrál plán. Fázi přistižení ustojí nonšalantně a pak se s Magdou o tom, co bude dál, dohodne už o samotě. Teď už půjde jen o to, aby vydržel ty dva dny, co zbývají do pátku, hrát roli nic nevědoucího manžela. Když vstupoval do bytu, tak si pokýváním odsouhlasil první část plánu. Večer proběhl normálně. Druhý den si Mirek zařídil na pátek volno. Měl několik přesčasových hodin a šéf byl rád, že mu je nemusí platit. Bez problémů mu vyhověl. Tím byla odstraněna největší překážka.

Konečně nastal pátek. Mirek byl svým způsobem rád, že už to bude mít za sebou. Minulý večer se trochu pohádali a on už měl na jazyku obvinění z nevěry, ale včas ho spolkl. Ráno se rozloučil s Magdou a odešel do zaměstnání jako vždy. Potloukal se ulicemi, prohlížel výlohy a nakonec zapadl do malé hospody, kde se nasnídal a očekával příští události. V deset zaplatil účet a vydal se pomalým krokem k domovu. Věděl, že nesmí přijít ani brzy, ani pozdě. „Dám jim půl hodinky, to by mohlo stačit.“ Těsně před půl potichu odemykal dveře od bytu. V předsíni stály cizí boty. „Tak Petr opravdu nekecal, “ proběhlo mu hlavou. Pak zaslechl hovor z ložnice. Pomalu se připlížil ke dveřím a položil na ně ucho. To, co slyšel ho utvrdilo v tom, že načasování je přesné. Zhluboka se dvakrát nadýchl, aby uklidnil rozbouřenou mysl, a potom otevřel dveře. „Miláčku, nevíš kde mám peněženku?“ S těmito slovy vešel dovnitř a podíval se na svou ženu. Kdyby vhodil do pokoje granát, nemohl vyvolat větší zděšení. Pohled na nahatou manželku v objetí jiného muže mu vehnal krev do tváří. Přesto pokračoval: „Tak tady asi ne, já se podívám do obýváku.“ Vyšel ven, nalil si v kuchyni z lednice panáka a posadil se v obývacím pokoji. V zápětí slyšel cvaknutí vchodových dveří. „To byla rychlost, “ ušklíbl se. Za malou chvilku se otevřely dveře do obýváku. Mirek se podíval na Magdu: „Už je pryč?“ Ta jenom zakývala hlavou. „Chceš mi k tomu něco říct?“ „Já, já nevím, já…, moc mě to mrzí, promiň!“ „Mě to mrzí ještě víc a říct, promiň´ to je jednoduchý. Takže já mám teď moudře pokývat hlavou, říct, že se to stává a čekat až zase omylem chytím nějakýho strejdu v posteli. Mě by spíš zajímalo, jak si to představuješ dál, protože naše soužití podle sexuologů utrpělo vážnou trhlinu.“ „Ty jsi byl u sexuologa?“ vyjevila se Magda. „Samozřejmě, už minulý týden, když se mi zdálo, že zapomenu doma peněženku a chytím tě s chlapem, kterej neumí ani pozdravit.“ Magdě se rozsvítilo: „Ty jsi blbej.“ „Jo, jasně já jsem blbej, že tě chytím píchat s někým jiným, ale nemáš ten pocit, že je to spíš naopak?“ „Promiň, já to tak nemyslela, ale ty si musíš dělat legraci ze všeho!“ „Neboj, mě do smíchu vůbec není. Já chci jen vědět, jak to chceš urovnat.“ Magda pokrčila rameny. Najednou jí projela hlavou myšlenka. Podívala se na hodinky. „Mirku, já už se musím vrátit do práce, ale jestli chceš, tak přijdu brzo a pak se dohodnem jak dál. Stejně jsme nevěděli co budeme dělat o víkendu, tak můžeme jet na chalupu a tam si všechno vyříkat.“ Mirek o návrhu chvilku přemýšlel. Nakonec se mu zdálo, že to není až tak pitomý nápad. „Dobře, tak to probereme večer. Zatím vymysli, co mi k tomu řekneš. A byl bych nerad, kdybys lhala, takže si dobře rozmysli, jak mě přesvědčíš, abych byl s někým, kdo mě podvádí!“ „Ale…“ Mirek ji zarazil vprostřed věty: „Až večer, teď jdi makat, ať nemáš průšvih ještě v práci a já jdu taky.“ S těmi slovy dopil skleničku, vzal „zapomenutou“ peněženku a šel se obout. „Já si vezmu auto, ať jsem dřív doma, můžu?“ Mirek jen mávl rukou a odešel. Venku se postavil za nejbližší roh, odkud viděl na auto a počkal až Magda odjede. Pak se v klidu vrátil domů. Zvedl telefon a v krátkosti Petrovi vylíčil, co se u nich doma odehrálo. Petr se znatelně uklidnil a když si potvrdili pondělní schůzku, rozloučili se a zavěsili. Pak si Mirek nalil ještě jednu skleničku a usadil se, aby si srovnal fakta.

Magda zatím přemýšlela o tom, jak celou situaci ustát. Nápad měla, jen nevěděla, jak na to její manžel bude reagovat. Po práci sedla do auta a objela několik obchodů, kde nakoupila potraviny na chatu a pár maličkostí, které se jí možná budou hodit. Pak zavolala domů, že už je na cestě. Mirek měl zabaleny věci, tak mohl jen před domem přisednout. „Ty nebudeš řídit?“ zeptala se Magda. „Ne, pil jsem tak si nenechám vzít papíry. Ten kousek to snad vydržím.“ Jako každý manžel si nedělal iluze o řidičských schopnostech své drahé polovičky. Přitom Magda neřídila až tak nejhůř. Za slabou hodinku už otvíral vrata na chalupě a ona zaparkovala do stodoly. Než Mirek otevřel vchodové dveře tak vyndala skoro celý nákup z kufru auta. Odnesla ho dovnitř a uložila do lednice. Bylo půl šesté a venku se již začalo rychle smrákat. Oba aktéři seděli proti sobě dlouhou dobu beze slova. Pak se Magda zvedla, rozsvítila světlo a otočila se na Mirka: „Tak já teď připravím večeři a potom ti navrhnu, jak by to šlo možná řešit.“ S takovým postupem byl Mirek spokojený. Magda začala kmitat po kuchyni a během necelé čtvrthodinky vykouzlila na stole hostinu, na které nechybělo ani víno a svíčky. Zapálili je, zhasli světlo a celý pokoj se ponořil do intimního šera. Mlčky konzumovali lehkou, ale bohatou večeři, ke které popíjeli dobré archivní víno. Pak Magda sklidila ze stolu, nalila oběma plné skleničky a sedla si na své místo. Zavládlo napjaté očekávání. Mirek se na ní tázavě zadíval: „No tak, už jsi si rozmyslela, co mi chceš říct?“ Magda na něj upřela své oči, nadechla se a odvážně spustila: „Já vím, že to co se stalo je vlastně neodpustitelné, ale já… já vlastně ani nevím jak se to semlelo. Věř mi, že mě to hrozně moc mrzí, ne kvůli tomu, že jsi mě nachytal, ale kvůli tomu, že se to vůbec stalo. Je mi jasný, že tě v tomhle případě nějaká omluva asi nebude zajímat, ale přesto se ti chci ještě jednou omluvit.“ Mirek Janu nepřerušoval. Nechtěl, aby ztratila nit, kterou ze sebe teď pomalu soukala. Jen kýval občas hlavou na znamení souhlasu. „Víš, přemýšlela jsem v práci o tom, jak tenhle konflikt urovnat a něco mě napadlo. Pokud s tím budeš souhlasit ty, tak by to mohlo vyřešit celý problém.“ „No to jsem zvědav, co tě napadlo.“ „Tedy, když jsem byla malá holka, tak mě rodiče, když jsem něco provedla dali prostě vejprask. Čím větší malér, tím byl větší, až se mi někdy i pár dní špatně sedělo. Tohle, co jsem provedla je zatím největší průšvih, co jsem měla, ale nejsem už malá holka, aby to řešili rodiče. Mám pro tebe návrh. Já ti slíbím, že už nikdy nic takovýho neudělám, ty mě pak dáš pořádnej vejřez, tím na to zapomeneme a nebudeme se k tomu nikdy vracet. Já si to budu pamatovat a ty nebudeš mít pocit, že jsi mi všechno jen tak odpustil.“ Mirek seděl a ke konci jejího proslovu už ani nedýchal. Takový návrh nečekal, ale cítil, že ho začal vzrušovat. Četl v minulosti několik spankingových povídek, ale teď jako by se mu jeden z příběhů začal odehrávat před očima doopravdy. „Dobře, dejme tomu, že bych na tvůj návrh přistoupil. Jak by jsi si celou věc představovala?“ „No, vzali by jsme z kůlny kozu na řezání dřeva, hodili by jsme přes ní deku, abych si nezadřela třísku, já bych se přes ní ohnula, ty by jsi mě přivázal a pak mi nařezal jak chceš.“ „Jako nápad to není špatný, ale čím tě mám přivázat a čím seřezat?“ Magda sáhla do kapsy a hodila mu přes stůl klíče. „Dojdi do kufru u auta.“ Mirek vzal baterku a odešel. Magda cítila, jak se pod ní najednou roztřásly nohy. „Klid, “ pomyslela si, „to vydržím a bude zase všechno v pořádku.“ Věděla, že udělala strašnou chybu, pro kterou by mohla Mirka ztratit. Byla rozhodnuta udělat vše pro to, aby se to nestalo.

Když Mirek otevřel kufr a posvítil dovnitř baterkou, zůstal překvapeně stát. V kufru byla přichystána igelitová taška, ve které bylo stočeno asi pět metrů horolezecké ploché smyčky. Přes tašku byla položena ratanová rákoska, která již sama o sobě vzbuzovala respekt. „Vlastně, proč by ne. Sama to chce, ví, že udělala blbost, tak to dostane.“ S těmito myšlenkami se vracel do chalupy. Když vešel dovnitř, Magda na něj upřela tázavý pohled. „Dobře, tak já tedy s tím tvým návrhem souhlasím. Jdeme pro kozu a pak začneme.“ Magda okamžitě vstala a šla ke dveřím. Nechtěla mu dát sebemenší důvod k tomu, aby si to na poslední chvíli rozmyslel. Jenže to on neměl již vůbec v úmyslu. Naopak, pomalu si celou situaci začal užívat. Před tím nikdy nic takového nezažil a jeho žena vypadala naprosto odhodlaně. Přinesli z kůlny kozu, hodili přes ní deku a Mirek na ní ještě položil malý polštářek. „Aby ses neomačkala, až se budeš vrtět. Magdu napadlo, že jsou to možná zbytečné ohledy, vzhledem k tomu, že bude mít za pár okamžiků pořádný modřiny na zadku, nicméně jí jeho péče potěšila. Pak Mirek uřezal z ploché smyčky čtyři kousky po sedmdesáti centimetrech a zbytek nechal v celku. Najednou zvedl hlavu jak jej něco napadlo. „Tak a než začneme, mám ještě jednu podmínku. Až dokončíme tuhle část trestu, budu mít pro tebe připravený ještě jeden. Jenže ti dopředu neřeknu o co půjde. Prostě ho pak jenom vykonám, souhlasíš?“ Magda byla ochotná odkývat cokoli. Ani nad tím nepřemýšlela. Hlavně aby to vyšlo a zachránila manželství, které se málem kvůli ní rozpadlo. „Tak dobře, vidím, že to myslíš zcela vážně, tak můžeme začít.“ Magda udělala dva kroky ke koze a otočila se na Mirka: „ Tak Mirku, pořádně mi nařež a já ti slibuju, že si to budu pamatovat a nic podobnýho už nikdy neudělám.“ Udělala pohyb jako by se chtěla přehnout přes kozu, která stála vprostřed místnosti. „Počkej, snad si nemyslíš, že tě budu trestat přes šaty? Dostaneš pěkně na holou, tak dolů s tou konfekcí!!“ Mirkův hlas zněl velice rozhodně. Takového ho Magda neznala. Byl vždy spíš tichý typ. O to rychleji se začala svlékat. Když stála před Mirkem nahá, pokynul jí rákoskou. Bez odmluv se postavila zpět ke koze a ohnula se přes ní. Mirek jí přivázal rozkročené nohy ke koze. Uvázal jí těsně pod koleny tak, aby se nemohla hnout. Pak jí přivázal vepředu ruce a nakonec zbylý dlouhý pruh pevně obtočil kolem jejího pasu a horní části kozy. Poodstoupil a přehodnotil svůj výtvor. Byl spokojen. Pouta nevypadala na to, že by nechávala moc volnosti k pohybu. Magda byla zbavena jakékoliv možnosti obrany či ovlivnění příštích chvil. Mirek jí nechal chvilku přestávku, ve které zkoumal rákosku. Přemýšlel, co asi vydrží. Vlastně přemýšlel, která toho vydrží víc, jestli rákoska, nebo manželka. Nakonec nad tím mávl v duchu rukou. Vždyť je to jedno. Když nevydrží ratan a bylo by toho ještě málo, tak skočí pro lískový prut. Na zahradě jich roste spousta. Přistoupil k manželce a pohladil jí po vystrčeném pozadí. Cítil, jak se pod dotykem zachvěla. „Tak přeci jenom není taková suverénní hrdinka na jakou si hrála, “ pomyslel si. „Tak ženo, ty jsi svojí část už splnila. Jsi připravená na to, že teď splním já?“ Magda s vysoko vystrčeným zadkem jen pokývala hlavou. „Dobře, jen jsem tě chtěl upozornit, že můžeš ječet jak chceš, v okolí nikdo není a já budu hluchej dokud nenabudu pocit, že jsem tě potrestal dostatečně. Počítej s tím, že tvoje prdel skončí dnes žalostně!!“ „Ano, já s tím počítám. Proto jsem ti i říkala, že se doma se mnou taky nemazlili. Asi vím, co mě čeká a chci to mít už za sebou. Tak se do toho pusť.“ Mirek stiskl zuby, kousek ukročil a vyměřil si pozici na délku rákosky. Magda věděla, že v příštím okamžiku vypukne největší bití v jejím dosavadním životě.

Pak to přišlo. Jedna rána za druhou dopadaly na její znehybněné pozadí. Mirek jí řezal v pravidelném tempu. Místnost ovládla atmosféra vzrušení (to ale jen u Mirka), bolesti a strachu. Vzduchem se neslo jen švihání rákosky a pronikavé zoufalé ječení. Auúúúú, auúúúúúúúú, prosíííím já už to neuděláám, já už budu hodnáááááááááá, nééééééééééééé, prosíííííííííím néééééééééé… Mirek se tvářil, že její žalostné vytí nevnímá. Nechával rákosku dopadat s neměnnou pravidelností na její zadek, kterým v rámci možností vrtěla ze strany na stranu. Po prvních pětadvaceti úderech jí nechal malou přestávku. Magda si s úlevou pomyslela, že už celá akce končí, ale on jí brzo vyvedl z omylu, když načal druhou pětadvacítku. Magda sebou škubala a už ani neprosila o milost. Jen řvala a řvala. Začal si nejdřív v duchu a pak i nahlas pobrukovat“: „ Na, na, tumáš a ještě ti nandám, to uvidíš. Rozsekám ti tu tvojí prdel, že se na ní neposadíš.“ Pak přesunul směr dopadu rákosky. Švih, švih, dva rychlé silné údery vyloudily z Magdiných úst zoufalou odezvu: „ Jááááááááááúúúúúúúúúúúúúúúú, uííííííííííííííííííííííííííííííí, néééééééééé, prosíííííííííím přes stehna néééééééééééééé.“ Na její prosby reagoval jen větší intenzitou úderů. Teď již nechával rány dopadat plnou silou. Jelikož byla Magda rozkročená, zpracovával jí každou nohu zvlášť. Rákoska občas dopadla i na vnitřní stranu levé nohy, což jí způsobovalo nepředstavitelnou bolest. Po chvilce se Mirek přesunul na druhou stranu a začal jí švihat přes druhou nohu. Magda již začala chraptět, tak jí nechal opět malou pauzu. Díval se na ní a cítil, jak se mu jeho úd nalil krví. Magda byla celá zpocená bolestí, z očí i z nosu jí teklo a její zadek se pořád ještě rytmicky svíral v tempu předchozích ran. Mirek opět pomalu přešel na druhou stranu. „Tak, “ pomyslel si, „teď jí nandám poslední sérii.“ Bez jakéhokoliv varování začal s výpraskem a odměnou mu byl opět zoufalý řev a jekot. „Aááááááááááááááááááúúúúúúúúúúú, jíííííííííííííííííííííííííííííííííááááááááááá…“ Jako v transu jí zpracovával celý zadek i stehna, a se vzrůstajícím vzrušením pozoroval její pokusy o osvobození i měnící se barvu trestaných částí. Ke konci se soustředil na přechod mezi prdelí a nohama a odměnou mu byl další nápor vřískání na jeho uši. Povšiml si, že celá trestaná oblast má již temnou, modrofialovou barvu, jen rýha mezi jejími půlkami měla ještě původní barvu. Za neustálého švihání přešel pomalu před Magdu. Tím změnil úhel dopadu. Rány teď dopadaly kolmo na ty předchozí. Volnou rukou jí chytil ze strany za pravou půlku, odtáhl jí do strany a plynule pokračoval v bití. Jeho úsilí se soustředilo na dosud ničím nezasaženou rýhu. Část ran vedl přímo přes její anální otvor a část přes vnitřní stranu půlek. Vyvolaná reakce ho vyprovokovala k závěrečné smršti. „Tak, teď ti dám posledních pětadvacet, ale ty si užiješ!“ A s těmi slovy, která Magda sice slyšela, ale nepochopila kam míří, načal předposlední fázi odplaty. Rozpřáhl se a v rychlém tempu jí začal vyplácet. V chalupě se strhlo peklo, neboť poslední série začala dopadat na její přirození. „Tak a tohle máš za to, abys si pamatovala, že kundu můžeš vystrkovat jen na mě a v nejhorším případě na doktora v rámci vyšetření!“ Magda jeho slova stejně nevnímala. Byla na pokraji totálního zhroucení. Už neměla sílu ani křičet, jen chrčela.

Mirek konečně odložil rákosku a pohledem zhodnotil své dílo. Takhle rozšvihanou prdel ani přirození ještě neviděl. Chvilku počkal. Magda se začala pomalu uklidňovat. Uvědomila si, že bití má už za sebou a znatelně se jí ulevilo. Pořád ale nebyla schopná udržet nějakou myšlenku. Byl to pro ní strašný zážitek, ale celým tělem cítila, že již nikdy Mirka nepodvede. Chvělo se jí celé tělo a kdyby nebyla přivázaná, tak by asi upadla. Jako z mlhy zaslechla hlas svého manžela: „Tohle jsem měl asi udělat preventivně hned po svatbě a byl možná pokoj. Ale teď tě čeká druhá část. Víš, inspirovala jsi mě tím, jak neustále odmítáš anální styk s tím, že tvoje prdel zůstane panna. Nezůstane!“ S těmi slovy jí prsty nanesl na svraštělí otvůrek sliny, osvobodil svůj ztopořený úd z kalhot a bez jakéhokoliv ohledu jí ho nacpal do prdele. Pak stačilo jen pár pohybů a dospěl k vyvrcholení, při kterém jí ještě alespoň rukama naplácal přes obě půlky zadku. Když z ní vytáhl své přirození, Magda jen slabě pofňukávala. Mirek se došel opláchnout a pak se k ní vrátil. Odstranil smyčky, kterými byla přivázaná. Magda se jen sesunula na kolena a čelem se opřela o kozu. „Doufám, že tě to přivedlo k rozumu?“ „ Ano, a můžu ti slíbit, že opravdu už nikdy nic podobného neudělám. Takovou lekci mi ještě nikdy nikdo nedal, tu mám až do konce života.“ Hlas se jí třásl, ale vypadalo to, že svá slova myslí upřímně. Mirek jí pohladil po vlasech: „ Tak vstávej. Já ti to odpouštím a už se o tom nikdy nebudeme bavit. Ale počítej s tím, “ Mirek kul železo, „že jestli budeš zlobit, tak dostaneš zase. Na zlobivý holky je metla nejlepší, takže tu rákosku nebudeme vyhazovat, ale naopak používat častěji.“ Magda věděla, že tímto okamžikem jí nastal konec jejích občasných svévolností. Tušila, a bylo to tušení správné, že Mirek opravdu nebude váhat použít rákosku znovu. Kývla však na znamení souhlasu. Pak odešla do koupelny. Tam si na zadek pustila proud vlažné vody. V zrcadle zkontrolovala utrpěné škody. Až vyjekla, když viděla zdevastovanou zadnici. Bolelo jí celé tělo, ale některé části přeci jenom víc. Dokončila hygienu a odbelhala se zpět. Pak poklidila zbytky od večeře. Nejistě se na Mirka usmála: „Tak, když je vše v pořádku, můžeme si jít lehnout, ne?“ Odešli do ložnice. „Zítra mi budeš muset dávat celý den na prdel obklady, “ zašeptala před spaním. Mirek přikývl a cítil, jak se k němu Magda pomalu přisunuje. Při každém pohybu zasyčela jako zmije. Konečně spočinula v jeho náručí. „Tak miláčku, dobrou noc, hezky se vyspinkej, a ať se ti něco moc hezkýho zdá.“ Pak ztišila hlas do rozpačitého šepotu: „A ještě jsem ti chtěla říct, že to zakončení nebylo vůbec tak zlý, jak jsem si myslela. Pokud budeš v budoucnu chtít, tak můj análek je ti k dispozici. Už se tomu nebudu bránit, je tvůj. A já jsem taky jenom tvoje, víš?“ Mirek jí pohladil, pak jí dal pusu na dobrou noc a usnuli. Celý víkend se pak staral o to, aby plenka, kterou použili jako obklad byla neustále mokrá. Do pondělka jí prdelka trochu splaskla, ale v práci si stejně dávala pozor a raději vyběhávala pochůzky, než aby seděla. A to jí vydrželo celý týden. Mirek se v pondělí sešel podle domluvy s Petrem a vše mu vypověděl, jak slíbil. Pak si dali skleničku na oslavu zachráněného manželství a rozešli se k domovu za svými drahými polovičkami…