Povídka „Danin osud“

Dana jela na kole z práce domů, z vesnice kde pracovala to měla slabou čtvrt hodinku. Jezdila tu pravidelně každý den. Když dojela k řece, podle které měla pokračovat, zahlédla na pěšině vedle zaparkovaného vozu neznámého muže. Když ho míjela vrazil ji prudce do řidítek až spadla z kola. To už stál nad ní. „Co to děláte“, rozkřikla se na něho. V jeho ruce se zaleskla pouta. Vrhl se beze slova na Danu, uštědřil ji několik facek a zručně ji spoutal ruce za zády. Dostrkal vzpouzející se Danu do vozu a širokým popruhem ji přivázal k opěradlu sedadla. Muž zabouchl dveře vozu, viděla jak hází její kolo do řeky. Poté se vrátil do auta. „Co po mě chcete?“, vzpouzela se. Chlapík vytáhl starý hadr, násilím ho ženě nacpal do pusy a přelepil kobercovou lepenkou, dvěma kusy lepenky ji přelepil oči. „Mluvit musíš až se tě budeme na něco ptát ty Doroto“, řekl ji vztekle. Jeli asi půl hodiny. Dana byla vyvlečena z vozu a vedena do neznáma. Vnímala, že vešli do domu. Muž ji sundal pouta z rukou. Ruce ji bolely od pout, které se jí zařezávaly do zápěstí. Automaticky si chtěla sundat lepenku z očí. Okamžitě však následovala facka. „To ti nikdo nedovolil, svlíkej se a do naha „, zazněl rozkaz, následovala další facka. Dana, strachy ochromená, si neochotně svlékala oblečení až zůstala stát ve spodním prádle. Nervózně přešlápla z nohy na nohu. „Aaaauuuuuuu“, zaječela v zápětí, protože na její záda dopadl úder rákosky. „Tak děvka neví, co znamená do naha“, posměšně řekl mužský hlas, který ještě neznala. V zápětí rozťal vzduch další úder rákosky, po kterém následoval silný výkřik oběti. Prudká bolest se rozlévala po jejích hýždích do celého těla. Slzy se jí hrnuly do očí a rychle si sundávala své spodní prádlo.

Jen co dokončila nedobrovolný striptíz uchopily ji silné paže a položily břichem na dřevěnou desku lavice. Krk a ruce v zápěstí ji uzavřeli do mechanismu klády Jedním pásem ji k lavici přitáhli takovou silou, že měla pocit, že jí tlak rozdrtí prsa. Dalším popruhem ji k lavici přivázali v pase. Nohy měla fixovány v pokrčené poloze, chodidly vzhůru. Byla spoutána takovou rychlostí, že se nezmohla na žádný odpor, který by ji stejně nebyl nic platný. Potom ji jeden z mužů nešetrně serval leukoplast z očí. Moc se pro ní nezměnilo, neboť byla tak pevně svázaná, že neviděla nic než kousek zdi a podlahy místnosti. Chvěla se zimou, strachem a studem. Slyšela jak muži probírají oblečení, které měla ještě před chvílí na sobě. „Teď začne představování“, řekl jeden z mužů, „každého tu budeš oslovovat Pane. Jak se jmenuješ ?“Než stačila Dana zareagovat, ozvalo se povědomé švihnutí rákosky, která nekompromisně dopadla na ženiny chodidla. „Aáááááááááááá“, zaječela. „Jméno!“ „Dana Červená“, spěchala s odpovědí. Následoval další úder a výkřik. Bolest projížděla ženě chodidly do celého těla. „Zapomnělas na oslovení, couro“, poučil ji. „Věk?“ „27 let, pane“…… Muži Danu střídavě vyslýchali dlouhou dobu a s velkou rozkoší kladli otázky na intimní život spoutané ženy a jakékoli ne dost podrobné odpovědi, nebo zámlky okamžitě trestali rákoskou. Po výslechu zdeptanou a poníženou Danu odvázali. Konečně viděla oba muže a místnost ve které se nacházeli. Bylo jim kolem třiceti, měli maskáče a trika. Kromě výslechové lavice se v rohu místnosti nacházel sprchový kout a turecký záchod. Sotva se rozkoukala zazněl další povel: „Vysrat, vychcat a vysprchovat“. Daně se skutečně čůrat chtělo, za dozoru mužů si dřepla nad díru a snažila si ulevit. Studem by se propadla. Nebyla zvyklá se nahá pohybovat před cizími muži a už vůbec před nimi vykonávat svou tělesnou potřebu. Také se sotva držela na bolavých chodidlech. Pak se musela vysprchovat. Rukou si, i přes svou prožitou potupu, neustále zakrývala hnědý trojúhelník svého klínu a druhou se snažila ukrýt svá prsa. Po očistě ji vedli po betonových schodech do sklepa. Ten se skládal z úzké chodby s několika dveřmi za kterými se nacházeli malé cely pro vězněné ženy. Jedna byla připravena pro Danu. V malé zatuchlé místnosti s vlhkými zdmi poručili Daně, aby si klekla. Z kruhu ve zdi vysel řetěz, klečící ženě ho omotali kolem krku a zajistili zámkem. Byl tak krátký, že mohla jen klečet a nebo být v podřepu. Pak odešli, zamkly celu a zhasly světlo. Dana se pokoušela uvolnit řetěz z kruhu ve zdi, ale neměla žádnou šanci. Bolelo ji celé tělo a musela po chvilkách alespoň trochu polohu měnit. Byla takto ponechána celou noc. Přišlo ji jako věčnost než se znovu otevřely dveře a rozsvítilo světlo. Přišel muž, kterého ještě neviděla. „Kdo ti dovolil abys neklečela, couro, klečet a ruce podél těla“, uchopil rákosku a prudce švihl ženu přes ruce, kterými se snažila částečně ukrýt své poprsí. Přes její ruce naskočily červené šrámy. Sykla, zaujala pozici na kolenou a spustila ruce podél těla. Cítila jak rudne po celém těle. Muž si prohlížel její kulatý zadek a pevné prsa s velkými dvorci. Koncem rákosky jí přejížděl hnědý trojúhelník. Pak Daně odemkl řetěz. „Co se mnou uděláte ?“Daně se chvěl hlas. Místo odpovědi ji na ramena dopadl úder rákosky. „Postav se, ruce před sebe „, když splnila rozkaz, dostala kovová pouta s dlouhým řetízkem za který ji muž vyvedl z cely. Prošli úzkou chodbou a vstoupili do místnosti, byla to dokonale vybavená mučírna.

Dana se vyděšeně rozhlížela. Muž jí dotáhl k pranýři. Byla připoutána. Ve velmi nepohodlné poloze, s roztaženým doširoka rozevřeným přirozením a vyšpuleným zadkem se nemohla ani hnout. Nebyla však v mučírně sama. Natažená na skřipci ležela asi třicetiletá blondýna. Na řetězech za zápěstí se pohupovala tak třiadvacetiletá dívka a v malé kleci seděla sotva osmnáctiletá hnědovlasá holka s velkým poprsím. Jejich nahá těla byla dokonale připravena k exekuci. O stěnu stáli opřené pruty, biče a rákosky v ohništi se žhavilo železo. Muž, který přivedl Danu vyzkoušel několik prutů až se pro jeden rozhodl. Přistoupil k pranýři. Dana se snažila pohnout, ale nešlo to. Muž se rozpřáhl a švihl. Rána dopadla nekompromisně na zadek. „Jaaaauuuuu“vykřikla žena. Na zadku ji vyskočil rudý pruh. Následoval další úder se stejným výsledkem. „To bylo jen aby se ti zahřála zadnice“, řekl „teď ti jich vysázím pětadvacet a ty mi za každou poděkuješ“. Rány začaly dopadat na kdysi bělostnou kůži. Dana střídavě ječela a mezi steny a pláčem děkovala za každý úder. Když dopadla pětadvacátá rána, měla zadek modrofialový. Nechal ji přivázanou k pranýři a svou pozornost soustředil na skřipec. Pootočil kolem až již tak pořádně natažená blondýna vykřikla. Teď přišly na řadu důtky. Muž s tímto nástrojem řezal hystericky ječící oběť. Dával si záležet aby zasahoval co nejvíce nejcitlivější místa. Po výprasku však stejně neměla žena od krku po nárty jediné místo, které by nebylo zasaženo bitím. I blondýna zůstala po výprasku na svém místě. Obě ženy, které dostaly výprask se chvěly a plakaly. Muž došel ke kleci, odemkl ji a za vlasy vytáhl mladou dívku. „Teď mi ho vykouříš“, poručil a srazil ji na kolena, volnou rukou si rozepl kalhoty, ztopořený úd cpal dívce do pusy. „Jestli se nebudeš snažit tak dostaneš na ty tvoje kozy závaží a na prdel bejkovcem“. Když se udělal a dívka mu jazykem očistila jeho mužství, byla vstrčena zpět do klece. Dana neustále vzlykala. „Neboj kurvičko, taky si užiješ, máš ji vystavenou jak zboží na trhu, „smál se muž. Dana zoufale doufala, že jí už nechá být. Byla však skutečně jak na výstavě, bez jediné možnosti pohybu se svou rozevřenou buchtičkou. Muž si vzal do ruky prut a začal se věnovat dívce zavěšené na řetězech. Rozpřáhl se a udeřil. „Jjjjjáááááááá“, zařvala dívka. Přes její prsa okamžitě naskočil šrám. „Jjjjjááááááááá“, a další rudá stopa. Dívčino Jjjjjáááááááááá, se dlouho neslo mučírnou. Rána za ranou dopadala bez slitování. Muž pokračoval ve výprasku dokud již tak velké prsy dívky nepřipomínaly dva modrofialové balóny. Louže na podlaze ukazovala, že se dívka během trestání neovládla. Muž si prohlédl výsledek své práce a byl zjevně spokojen. Pak přistoupil k Daně a rukou ji poplácal zmalovaný zadek. „Tak co kurvičko šukala bys?“Nečekal na odpověď zmlácené a ponížené ženy. Během několika okamžiků byl již jeho úd v Daně. Dana nikdy v životě nezažila takovou směs strachu, bolesti a ponížení. Mohutným výstřikem se do ní udělal. „Až se vrátím, ukážu vám jak se vypalují dobytku značky“, a ukázal k ohništi, kde leželo do ruda rozžhavené železo. Potom opět vytáhl dívku z klece, nasadil ji obojek s vodítkem a odvedl z mučírny. Zůstaly sami. Z Dany postupně vytékalo množství spermatu, které se jí nepříjemně lepilo na stehna.

Dana se od svých spolu vězenkyň dozvěděla, že jsou tu již tři dni. Byly to kamarádky, které se sem dostaly podobným způsobem. Starší blondýnka se jmenovala Šárka, mladší Klára. Prošly již výprasky i znásilněním. Obě ženy vysvětlily Daně, že všechny výprasky a mučení si muži natáčejí a potom tyto filmy prodávají. Ta mladá z klece nám říkala, že ji mučili tak před půl rokem. Pak nechají holkám zacelit šrámy a prodají je pasákům, nebo chlapům co si z nich vychovají otrokyně. Byly bez šance na útěk a bez naděje vrátit se domů.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Odeslat hodnocení

Průměrné hodnocení 4.8 / 5. Počet hlasů: 13

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.