Povídka „Výcvik“

Trvalo to několik minut, než Lauren procitla. Místnost, kde se nacházela, byla temná, chráněná před paprsky světla, které ve tmě jen zlehka naznačovaly obrys dveří. Když se posadila, zaslechla nějaké zazvonění a vzápětí pocítila na krku škubnutí. Pokusila se tam sáhnout rukou, aby zjistila, co jí klade odpor, ale zjistila, že nemůže pohnout pažemi a pocítila tlumenou bolest v ramenou. Řemeny, které obepínaly její zápěstí a paže, tlačily zároveň lokty k sobě a znehybňovaly tak ruce za jejími zády. Když si její oči zvykly na přítmí, zjistila, že je úplně nahá a všimla si i silného řetězu, který se táhl od silného kruhu, zapuštěného v kamenné podlaze, k jejímu krku. Nemohla však vidět ocelový obojek, obepínající její hrdlo, ke kterému byl řetěz pevně přidělán.

Lauren se v myšlenkách rychle vracela do minulosti. V baru se seznámila s pohledným cizím mužem; byla sama, nová, v cizím neznámém městě, dosud neměla práci a zoufale jí chyběla společnost. Vždycky jí dělalo potíže se s někým seznámit, ale určitě to nebylo kvůli jejímu vzhledu. Se svými dvadvaceti lety, pěti stopami a devíti palci výšky a 125 librami byla přesně tím, co měli muži rádi. Když přidáme velká plná prsa a útlý pas, dá se říci, že by se pro nejednoho muže mohla stát snem. Naneštěstí byla plachá, nesmělá a stydlivá, a pokaždé nakonec převážily a zvítězily obavy ze zklamání. Jenže Mike byl pohledný, přátelský a měl v sobě něco, co se Lauren líbilo. Byla už pozdní noc, když si v jeho bytě dali skleničku. Pamatovala si podivný cizí pocit, když po malých doušcích upíjela víno, které jí nabídl. Dával jí zvláštní a trochu podivné otázky, na které odpovídala, aniž by si uvědomovala, co vlastně říká. Pak usnula – a probudila se tady.

Když natáhla krk, aby si místnost prohlédla, nespatřila nic, co by ji povzbudilo a poskytlo jí útěchu. Místnost byla malá a Lauren si povšimla roztrhaných zbytků spodního prádla, rozházených kolem dokola; prozrazovaly, že v místnosti se už v minulosti ocitlo více žen v podobné situaci jako nyní ona. Ze stěn volně viselo několik řetězů s otevřenými ocelovými pouty na koncích. Když se lehce posunula, všimla si ocelových pout, která obepínala její kotníky; obě manžety spojoval krátký řetěz. Bylo jí jasné, že jsou-li manžety kolem kotníků podobné jako obojek, nebude snadné uniknout. Dalším důvodem byl roubík v jejích ústech, který cítila čím dál naléhavěji. Velký kožený balónek, vražený mezi čelistmi, přidržoval na místě pevně utažený řemínek. Byla bezmocná, bezradná a nesmírně osamělá, vyděšená tím, co by mohlo následovat.

Po určité době, která připomínala líně se vlekoucí hodiny, se dveře se skřípěním otevřely a Laurel oslepilo světlo z chodby. Temný obrys ve dveřích Mikeovým hlasem prohodil: „Jsem rád, že už jsi vzhůru, Lauren.“ Vkročil do místnosti, odemkl řetěz, který ji poutal k podlaze a surově s ním škubnul. „Je čas začít s tvým výcvikem.“ Lauren se pokusila vzepřít, ale byla zesláblá a Mike jí další pokusy překazil; bezohledně ji vlekl ji za sebou. „Než začneme, myslím, že by sis ráda udělala výlet. Uvidíš, Lauren, že ses ocitla na fantastickém místě. Používáme tohle zařízení k výcviku mladých žen pro jejich život v otroctví, s mučením a sexem.“ Laurenino srdce se při těch neuvěřitelných slovech zastavilo a ledový strach ji přimrazil na místě, jenže Mike bezohledně pokračoval v cestě a Lauren byla nucena klopýtat dál za ním. „Dívky, s nimiž se tu setkáš, jsou na tom podobně jako ty – hledáme takové, které nemají minulost, zázemí ani žádné kontakty s okolím. Než je prodáme, naučíme je, jak poskytovat rozkoš mužům i ženám. Poslední dívku jsme prodali zámožnému rančerovi v Jižní Americe. Věřím, že bude potřebovat do svého stáda dalšího koně!“ Mike se zasmál Laurenině reakci, škubnul jejím vodítkem a vlekl ji dál.

První místo, do něhož ji zavedl, byla kamenná místnost s vysokým stropem a střešním oknem uprostřed. Mike dívku pevně uchopil a strkal ji před sebou do místnosti tak, aby mohla vidět to, co obsahuje. Ve vzduchu tam volně visela napjatá dívka, jejíž ruce a nohy roztahovaly do šířky silné řetězy tak, aby se ani špičkami prstů na nohou nemohla dotknout podlahy. Kliky, které dívčino tělo roztahovaly do šířky, se stále otáčely, ačkoli se zdálo, že její tělo je napnuto až na krajní mez. Začínala křičet a zdálo se, že její tělo, ochable visící v řetězech, snad praskne. Lauren se odvrátila a pokusila se otočit, ale Mike uchopil do pěsti její vlasy a vši silou ji přitáhl k podlaze a přinutil ji pokleknout u svých nohou. Pak pevně uchopil její vodítko přímo u obojku a přinutil ji sledovat mučení. Dva muži zaujali své pozice před a za ženou a začali ji bičovat dlouhými obrovskými býkovci. V tu chvíli zavěšená dívka pocítila, že řetězy mírně povolily a pokoušela se uhýbat ranám bičů. „Ta žena byla neukázněná a vzdorovala svému pánovi. Po dnešku udělá všechno pro to, aby se mu zalíbila.“ Ačkoli dívka se zmítala v řetězech a bojovala jako o život, oba muži přesně vykonávali svou práci a její tělo záhy pokryly krvavé šrámy. „Je to smůla, ale na jejím těle to zanechá jisté stopy. Jizvy se ale zanedlouho zahojí.“ Ačkoli jejich oběť už byla v bezvědomí, muži neúprosně pokračovali, zatímco Mike vyvlekl Lauren za vlasy z místnosti ven.

„V další místnosti učíme dívky, co je to sex.“ Lauren znovu ztěžka zalapala po dechu, když spatřila řadu přibližně deseti dívek. Všem bylo kolem osmnácti let a ležely na zádech, napnuté na úzkých stolech, které vypadaly jako pulty v krámech. Jejich ruce a těla byly ke stolům přivázány pevnými řemeny, zatímco hlavy a zadky volně visely ve vzduchu. Přes dívčí čela se rovněž táhly popruhy, které je nutily zaklánět se dozadu a dělaly tak z jejich úst terče. Nohy dívek byly pevně připoutány k bokům stolů a roztažené od sebe; to zajišťovalo ten nejlepší možný přístup k jejich zadečkům a pohlaví. Stroje, které stály kolem stolů, rytmicky zasouvaly velké umělé penisy do jejich vagín, zadků a úst, dovnitř a ven, dovnitř a ven, s železnou pravidelností. Dozorce přitom pečlivě kontroloval, zda správně funguje lubrikace, případně vyměnil menší nástavec za větší.

Několik dalších místností Lauren pobouřilo a urazilo zároveň. Jejími myšlenkami vířily obrázky mladých žen, bičovaných, svazovaných, značkovaných či zdobených piercingem. Mike ji přivedl až do malé předváděcí místnosti se zrcadlovou stěnou. Jakmile se posadila a on ji pevně připoutal na místě, ztlumil světlo a ukázalo se, že zrcadlo je vlastně oknem do jiné, středně velké místnosti s vysokým stropem a velkým střešním oknem. Její stěny pokrývaly snad všechny druhy pomůcek, výstroje a náčiní pro bondage a mučení – vše od bičů po jehly jen zvyšovalo napětí v místnosti. V proudu světla, které do místnosti stékalo střešním oknem, stála mladá dívka s dlouhými blond vlasy, svázanými do ohonu. Na její jemné pleti byly patrné stopy po slzách. Klečela na podlaze; krátký řetěz vedl od jejího ocelového obojku ke kruhu, zapuštěnému v podlaze před ní. Další, delší řetěz visel od vzdáleného stropu a byl přichycený ke kroužku, který měla dívka v nosní přepážce. Řetězy byly pevné a neúprosně dívku nutily zčásti klečet a zčásti držet hlavu zpříma. Ruce měla krutě svázané za zády. Pouta kolem zápěstí byla přichycena přímo k zadní straně obojku a ocelové kruhy svíraly strašlivou silou i její lokty a tiskly je k sobě. Dívka byla nahá, s výjimkou nepříjemných kroužků, které zdobily její bradavky a klitoris. Byla trénována k tomu, aby držela nohy daleko od sebe, bez ohledu na to, jaké napětí to znamenalo pro její nosní kroužek, a Lauren si zároveň všimla jejího čistě vyholeného pohlaví. Na nohou měla tvrdé baletní boty, přišněrované k lýtkům; tkanice navíc zajišťovaly zámky. Místo typické tupé špičky však tyhle boty stlačovaly chodidlo do ostrého bodce, který byl v jedné rodině s patou. Lauren si dovedla představit, jak chůze v takových botách bolí. Jako by četl její myšlenky, Mike se k ní naklonil a prohodil: „Od chvíle, co jsme jí ty boty nasadili, si poprvé po dvou měsících smí sednout. Myslím si, že po dalších dvou měsících se v nich konečně naučí chodit.“ Mike se uchechtl. „Zanedlouho se do nich vtěsnáš taky.“

Po Laureniných lících se začaly koulet slzy a v jejích očích bylo vidět zoufalství. Ještě víc ji rozrušilo, když se dveře do místnosti otevřely. Dívka v místnosti se pokoušela sklonit hlavu, aby viděla, kdo přichází, ale kruh v nosní přepážce jí to nedovolil. Zato Lauren jasně viděla několik lidí, kteří zamířili přímo ke své oběti. Muži na sobě měli kožené postroje, z nichž jim volně trčely obrovské penisy. Žena, vysoká překrásná rusovláska na šestipalcových podpatcích a v kožených bikinách, držela v ruce za svými zády dlouhé důtky. Muž přistoupil k spoutané dívce a pokusil se jí vtlačit penis mezi rty. Když se pokusila odmítnout, žena došla k navijáku, kterým se ovládal řetěz, končící v nosním kroužku. Dívka mohla jen zaslechnout skřípění vrátku; vzápětí se řetěz napnul a krutě škubnul kruhem, zapuštěným v jejím nose. Konečně ji donutili poslušně otevřít ústa. Muž čekal, dokud neotevře pusu dokořán a pak se dívce strefil do úst proudem moči. Ta zalapala po dechu, ale protože dobře věděla, jaký trest by okamžitě následoval, rychle polykala všechny kapky. Jakmile muž skončil, žena prudce uvolnila naviják a nechala dívku klesnout na podlahu. Chvíli počkali a pak donutili dívku vstát; vrávorala ve svých mučivých botách, zatímco žena připevňovala řetěz, visící od stropu, k ocelovým kruhům kolem jejích loktů. K nohám jí věznitelé připevnili širokou rozporku; kotníky pak krátkými řetězy spojili s kruhy v podlaze. Naviják, který se znovu začal otáčet, přinutil dívku k hlubokému předklonu. Další řetěz pak připevnili k jejímu obojku, takže trup oběti ležel rovnoběžně s podlahou místnosti. Naviják se však nepřestával otáčet, takže dívka zanedlouho křičela bolestí, když se její lokty stále vzdalovaly od těla. Řetěz se zastavil jen malou chvíli před tím, že by oběti vykloubil ramena. Rusovláska se kochala pohledem na bezmocnou dívku, jejíž paže teď směřovaly téměř kolmo ke stropu. I z předváděcí místnosti mohla Lauren vidět, jak jsou všechny svaly dívčího těla napjaté bolestí. Mike se k ní znovu naklonil: „Tohle je naše komnata rozkoše, pokud se něčemu divíš. I ty tady brzy skončíš.“ Lauren dál bezmocně přihlížela nemilosrdnému bičování i znásilnění, kdy oba muži vráželi své mohutné pohlavní údy do všech míst, které jim utrápené dívčí tělo nabízelo. Než se jeden z mužů přiblížil k jejím ústům, žena uchopila tenký drát a obtočila jej kolem dívčiných ňader tak pevně, že se zbarvila do nachova. Pak na kroužky, provlečené v jejích bradavkách, zavěsila závaží a přinesla si sadu šesti dlouhých ostrých jehel. Když poslední z nich vrazila do spoutaných ňader, dívka ztratila vědomí.

Muži i žena pak složili své oblečení na hromádku a opustili místnost, zatímco dívka bezmocně visela na ztýraných pažích. Po několika minutách se oba muži vrátili a znovu změnili pozici své oběti. Spustili její ruce níž, odepnuli řetěz a opět jej karabinou zacvakli k nosnímu kroužku. Navijákem pak vytáhli dívku vzhůru. Pokoušela se rychle vstát, aby ulevila strašlivé bolesti v nose, ale vrátek byl rychlejší a ona jen stěží balancovala na svých baletních střevících. Když se její tělo znovu napjalo, muži z jejích ňader vytáhli jehlice a odepjali závaží z prsních kroužků; popleskáváním, poklepáváním a mnutím dosáhli po chvíli toho, že ňadra získala původní tvar. Jeden z mužů vzápětí vsunul do jejího zadku silnou trysku, připojil k němu velkou pumpu a rychle provedl klystýr. Hubici pak nahradil silným černým zasouvacím kolíkem. Hadicí pak muži opláchli celé její tělo a prozkoumali, zda při mučení nepoškodili její ústa. Jeden z nich uvolnil kolík z dívčina zadečku a výplach vzápětí vytekl mohutným proudem do připraveného kýble. Jakmile skončila, muži ji spustili na podlahu, odepnuli jí z nohou rozporku, sebrali řetěz z podlahy a připnuli ho k obojku a řetěz, vedoucí k nosnímu kroužku, napnuli navijákem tak, aby se dívka vrátila do původní pozice. Když muži odešli, Lauren se zahleděla do dívčina obličeje. Po jejích tvářích se koulely slzy; čekala na dalšího pravidelného hosta.

„Podívej se, Lauren, v téhle místnosti stráví čtyři měsíce. To je všechno,“ zvedl Mike Laureninu bradu k sobě. „Existuje jediné pravidlo: neublížit jí tak, aby se to do tří měsíců nezahojilo. Ty nové rány v prsou nebudou za týden znát. Věř mi.“ Lauren se rozplakala odporem a tiše se dívala, jak se okno znovu mění v zrcadlo. Mike se jen smál; odvázal ji ze židle, trhnutím ji donutil vstát a vytáhl ji z místnosti na chodbu. Od onoho večera, kdy Lauren potkala Mikea v baru, uplynuly už tři měsíce. Zpočátku se snažila svým únoscům bránit a vzpírala se, ale záhy pochopila, že jí pak dokáží způsobit mnohem větší trápení, než si kdy dokázala představit. Ihned po jejím příchodu jí vetkli kroužky do nosu, obou bradavek a klitorisu a Lauren měla čas poznat, jak obrovskou bolest každý z nich umí vyvolat. Poněkud záhadné a neobvyklé bylo to, že na několika místech provrtali i její jazyk, ale zatím ho mohla bez větších obtíží používat. Odhadovala, že na ranči – domnívala se, že se ocitla na nějakém takovém místě – žije přibližně padesát dívek. Každé dva měsíce byly pořádány velkolepé aukce, které udržovaly v provozu energický a čilý obchod. Třebaže Lauren pochopila, že na jejím současném osudu se nedá nic změnit, dosud neztratila kuráž a odvahu; byla zvědavá, zda Mike nakonec opravdu vydělá na jejím prodeji v té úloze, k níž nyní byla cvičena. Právě teď ji bolestivě trápila vlastní kůže. Zdálo se, že latex, kterým věznitelé potáhli celé její tělo od hlavy k patě, už nikdy nebude moci sundat. Mohla by dát krk na to, že nedokáže nosit tuhle gumovou kůži delší dobu, avšak rychle zjistila, že tenhle latex se liší od ostatních. Na rozdíl od typické gumy byla tahle směs nějakým záhadným způsobem prodyšná – a to by také mohlo znamenat, že tuhle novou lesklou slupku na sobě bude nosit už navěky.

Trvalo to pouhý týden než její ruce dokázaly zaujmout stejnou polohu, kterou viděla při svém příchodu u mučené dívky v té divné místnosti s pozorovací kabinkou. Stále však své ruce cítila díky každodenní bolesti v ramenech a zádech, ačkoli je už téměř tři měsíce nepoužívala. Vlasy jí oholili hned druhý týden, co přišla na ranč; uklidňující krém, který pak nanesli na obnaženou hlavu měl po určitou dobu zabránit růstu nových vlasů. Poprvé ji museli do latexových legín, které zakrývaly její rozkrok, narvat násilím. Přiléhavá guma pak těsně a pevně stáhla její pokožku. Po legínách následovaly dlouhé latexové rukavice, které dosahovaly až k ramenům. Její hlavu pevně obepínala přiléhavá gumová kukla, v níž byly jen malé otvory pro oči, ústa a malé dírky pro nosní dírky. Ten, kdo tohle zboží vyráběl, si dal se svým výtvorem opravdu záležet a dovedl své dílo k absolutní dokonalosti. Například guma, lemující otvory kolem jejích očí ladila s barvou jejích řas. Nezakryté však zůstaly skutečně pouze oči a řasy. Právě tak byla do kukly vtěsnána Laurenina ústa, která guma zakrývala až ke koutkům rtů. Okraje nosních dírek byly otočeny dovnitř a vedly hluboko do jejích nozder. Nakonec jí navlékli elastické body, které zakrylo všechny dosud odhalené části těla. Jediné otvory, které na jejím černém těle ponechali, byly u pohlaví a u řitního otvoru. Než jí navlékli novou kůži, odstranili svorky z bradavek a znovu je pak probodli skrz latex. Legíny i rukavice báječně přilnuly k jejím pažím, dlaním i nohám, což jen zpečetilo Laurenin osud. Na ruce jí navlékli kovová pouzdra; jen malé ocelové kroužky pevně svíraly její palce tak, že trčely na povrch. Násilím jí pak stáhli paže dozadu a přibližně v půlce zad pevně sešroubovali pouzdra k sobě; tato prostá, ale účinná pomůcka zabránila jakémukoliv pokusu o pohyb rukama. Na krk jí navlékli tradiční obojek, který dokonale přilnul k latexovému obalu Laurenina těla. Vzadu na obojku byl kroužek, jímž vzápětí provlékli krátké lanko a připojili je k sešroubovaným pouzdrům na rukou. Miniaturní naviják, kterým se toto lanko napínalo, pak vytáhlo Laureniny ruce mezi lopatky. Ačkoli plakala vinou nově objevené bolesti, naviják pokračoval, dokud se její ruce nedotkly zadní strany obojku; tam pak bylo lanko připevněno nastálo. Podobným navijákem pak k sobě stáhli ocelové obruče, svírající její lokty, a to samé provedli s obručemi, které svíraly paže nad lokty. Laurenina záda se díky tomuto opatření prohnula dozadu, zatímco ňadra se skvěle vypínala kupředu. Dívce však vzápětí navlékli popruhy, které stáhly prsy k sobě; pak postroj rovněž zajistili šrouby.

Latex mezi Laureninýma nohama byl vytvarován do tunýlků, které se daly vtlačit hluboko do vagíny a análního otvoru. Silné prstence jednak zajistily dokonalý a neměnný tvar ústí obou otvorů, jednak udržovaly vagínu i anál stále zeširoka rozevřené. Teprve později Lauren zjistila, jak rozmanité nástroje mohou těmi otvory proniknout, ale jak předkrm jí byly naservírovány jen velké umělé penisy, vtlačené do otvorů a zajištěné na místě pomocí kroužků, které se připevnily v pevným prstencům. Svorka v klitorisu byla rovněž nově proražená skrz latex; a guma dokonale přilnula i ke stydkým pyskům. Mike speciálně pro ni vyrobil malý gumový korzet, který jí teď pevně sešněrovával kolem pasu. Po určitém čase a s určitou pomocí mohl s uspokojením udělat krok vzad a spokojeně založit ruce v bok. Se staženým pasem Lauren vypadala jako vosa; mohla se jen stěží nadechnout a lehce se potácela.

Když jí pak Mike nasazoval postroj s udidlem, Lauren rychle rozluštila záhadu podivných otvorů, které jí provrtali do jazyka. Do protažených dírek jí však nezasadili kroužky, ale řadu miniaturních kovových dutých trubiček, které vypadaly spíš jako nýtky či šídla, ale pevně držely na svých místech. Udidlo, které jí nyní Mike nasadil, jen potvrdilo její podezření. Byl k němu totiž připevněn tenký plíšek, který pronikl hluboko do jejích úst a stlačil jazyk z obou stran. Dírkami po obou jeho stranách pak byly protaženy nýtky, které zároveň pronikly skrz jazyk. Jakmile byly všechny nýty na svých místech, zjistila, že vůbec nemůže pohnout jazykem. Dokonalost udidla na závěr vylepšila drobná pomůcka, která přichytila nýtky na místech. Lauren začínala podléhat panice. Nemohla mluvit a nedokázala použít jazyk ani pro něco jiného; navíc tušila, že nýtky zůstanou na svých místech asi natrvalo. Mike se smál, když viděl hrůzu v jejích očích. „Netrap se tím, Lauren. Ty nýtky tam budeš mít jen tři roky.“ Plakala naplno, když Mike utáhl poslední řemínek a z udidla se tak stala stálá součást jejího postroje.

Předpokládala, že to nejhorší má za sebou, ale zjistila, že se krutě zmýlila, když Mike přišel s párem těch strašných baletních bot. Pokusila se utéci, ale pevně ji drželi dva muži, a tak střevíce skončily pevně přišněrované na jejích nohách. Chtělo se jí křičet, když se poprvé postavila na tenkých jehlách, které neúprosně drtily chodidla a prsty. Pokud chtěla poskytnout úlevu svým patám, cítila ostré bodce, které ji rychle přinutily postavit se zase zpříma na špičky. Když se potácela ve snaze najít ztracenou rovnováhu, nemohla vědět, že připomíná vyhazujícího koně, který se vzpíná na zadních a přešlapuje z nohy na nohu; nemohla rovněž vědět, že koníka připomíná i ve chvílích, kdy bezmocně pohazuje hlavou ve a marně se snaží zbavit kovového udidla v ústech. Mike se zalykal smíchy nad Laureninými nesnázemi, když nakonec krátkými řetízky spojil kroužky v jejích bradavkách s ocelovými kruhy na okrajích udidla. Rychle se pak naučila, že každé pohození hlavou bude znamenat nevýslovnou bolest pro její týrané bradavky. Mike nakonec připnul Lauren vodítko a vyvedl ji ven z konírny.

Další měsíc trvalo, než se Lauren naučila dalšímu ze svých nových řemesel – být zapřažená do kočáru a obratně ho táhnout. Koňský postroj a motivace díky silnému biči za zády její učení značně urychlily. Zakrátko dokázala sama tahat velké a těžké povozy, těžce se drápala kupředu ve svých špičatých okovaných střevících a hledala pevnou půdu pod nohama, zatímco páni či paní, kteří svírali ve svých rukou otěže, jí uštědřovali palčivé výprasky při sebemenším zaváhání. Nikdy jí nebylo dovoleno si sednout či lehnout. Její noci vypadaly tak, že stála v malém stání a řetězy, volně visící od stropu, byly pevně připojené ke kroužkům v hrotech jejích ňader. Podařilo se jí usnout, dokud ji s výkřikem neprobudil požár a prudké trhnutí v bradavkách. Prsty měla už dlouhé měsíce vražené v špičatých koncích svých baletních střevíčků a začínal se z ní postupně stávat expert v chůzi na těch okovaných chůdách. V korzetu, který rovněž nosila často a pravidelně, Lauren vypadala jako přesýpací hodiny.

Po několika měsících, když Lauren začala být netečná, apatická a přestávala spolupracovat, se Mike rozhodl, že ji vezme na další návštěvu do tréninkových prostor. Předpokládal, že když bude vystavena dalšímu trýznění, získá tak novou motivaci, což by všichni jistě ocenili. Přímo před Lauren znovu stála vysoká zrcadlová stěna, když Mike připevnil ke kroužkům v jejích bradavkách řetězy, volně visící od stropu. Znovu ztlumil světla a Lauren těžce zalapala po dechu, když v místnosti za průhlednou stěnou znovu spatřila stejnou mladou dívku sedící na podlaze. Napnutý řetěz, přichycený na kroužky v jejím nose, jí vyvracel hlavu ke stropu. „Dostal jsem nápad, že si to všechno ještě jednou zopakujeme, Lauren. Vypadá to, že ona,“ ukázal bradou na dívku v řetězech, „by pro začátek mohla být dobrým podnětem.“ Dívka se prakticky nezměnila, pokud si člověk dokázal odmyslet řadu zahojených ran po předchozích trestech. Lauren si povšimla i okovaných bot, které byly stále připevněny k jejím chodidlům. Letmo se podívala na vlastní nohy; nyní měla mnohem větší pochopení pro utrpení, kterému byla dívka vystavena. Nedokázala odvrátit pohled od vlastních trpících chodidel a zavrávorala. Mike mohl v jejích očích vidět strach, ponížení a bolest. Jeho šepot jen zvýšil její úzkost a zděšení. „Za dva roky, až za sebou budeš mít výcvik v pořádné pony, rezervujeme tuhle místnost pro tebe. Rozhodli jsme se, že z tebe uděláme stálou atrakci.“ Jeho smích vyvolal nový příval slz v jejích očích a strach, který v nich byl vidět, prozrazoval hrůzu z budoucnosti. V místnosti před nimi se otevřely dveře a před Lauren se otevřel pohled na skupinu pěti obrovských mužů. Tvrdé penisy se leskly ve světle a biče v jejich rukou se chvěly, když se blížili ke spoutané dívce.

Lauren se mohla jen bezmocně dívat, jak mučení začíná a zdálo se jí, že její budoucnost je jasná…