Povídka „Správná výchova“

Povídky na tomto webu mohou obsahovat popisy nekonsensuálních aktivit, násilí, dominance, submisivity a dalších BDSM praktik. Upozorňuji, že se jedná výhradně o fikci určenou k poškádlení fantazie dospělých osob, která reálně nikomu neubližuje. Rozhodně nemají sloužit ke schvalování násilí, nebo dokonce jeho podpoře. Reálné BDSM je vždy prováděno na základě dobrovolného souhlasu mezi dospělými osobami, které takové hrátky vzrušují a naplňují. Všechny postavy vystupující v povídkách jsou smyšlené a veškeré sexuální aktivity popisované v příbězích jsou prezentovány jako aktivity mezi dospělými osobami. Pokud máte problém pochopit rozdíl mezi fikcí a realitou, trpíte nenávistí k ženám (nebo komukoliv jinému), nebo nechápete důležitost konsenzu v těchto hrátkách, tak tyto stránky pro vás nejsou vhodné.

Sharon Fosterová nechala taxík čekat před vchodem. “Hned jsem zpátky,” oznámila řidiči stručně a vstoupila do výškové budovy, která se tyčila k nebi přímo ve středu města. Ve třetím poschodí se nacházela kancelář jejího manžela Kevina. Nastoupila do výtahu a zmáčkla příslušné tlačítko. Kevin ji určitě neočekával. Chtěla si ještě po svých marnotratných nákupech zajít ke kadeřnici, na což ovšem potřebovala další peníze. Ostatně, druhého dne, v sobotu, je měli navštívit velmi důležití lidé, pročež by tedy měla vypadat co nejlépe. Vkročila do předpokoje, kde však nikdo nebyl. “Kde jen vězí ta jeho sekretářka?” zeptala se pětadvacetiletá Sharon Fosterová nahlas sama sebe. Poté uslyšela jakési nezvyklé zvuky a hlasy. Zvědavě se přiblížila ke dveřím do kanceláře, které byly téměř neznatelně pootevřené. “Aááách, óóóóch, pouštěj si ho pěkně hluboko do pusy, kotě, a cucej. No, zlato, tak dělej, pořádně mě vykuř pořááádněěěě!” Slyšela ho. Bezpochyby se jednalo o jejího manžela. Sténal rozkoší. Blonďatá Sharon Fosterová přitiskla svůj obličej k úzké štěrbině ve dveřích. O vteřinu později se jí již nedostávalo dechu. Její manžel seděl ve svém krásném, černém koženém křesle. Kalhoty a slipy měl omotané kolem kotníků. Mezi jeho široce roztaženými stehny byla zabořená hlava jeho sekretářky, která náruživě kouřila jeho dokonale ztopořený úd. Tohle už bylo na Sharon příliš. Naprosto šokovaná opustila mladá žena úřad, kde pracoval její muž. Cítila, jak se jí začíná zmocňovat panika. Bleskově seběhla po schodech dolů a doslova jako uragán se vyřítila na ulici, kde na ni čekalo taxi. Těžce dopadla na zadní sedadlo. Přerývaně oddechovala a zmateně uvažovala. Musela pryč. Musela se ihned dostat z dosahu toho nevěrného, chlípného monstra. Ale kam? V takové strašné situaci jí mohla pomoci jedině její sestra Sandra. Když třesoucím se hlasem udávala řidiči její adresu, měla už oči zalité slzami.

Nádherná a ohromná vila jejího švagra Ronalda Corsona se koupala v úchvatně jasném moři svitu letního slunce. Bylo již téměř pravé poledne. Sharon zazvonila u branky. “Prosím?” ozval se v domácím telefonu známý hlas její sestry. “To jsem já, Sharon. Prosím tě, pusť mě dál, potřebuji tvou pomoc!” Rozmanitě zdobená, kovová branka se zdlouhavě otevřela. Taxikář vynesl z automobilu beze slov její tašky až po okraj naplněné nákupy, nechal si zaplatit a ihned poté odjel. “Tak jen pojď dovnitř sestřičko. Můj ty bože, vždyť máš úplně rozmazaný make-up!” Sandra Corsonová, která nedávno oslavila už osmadvacáté narozeniny, vzala svou sestru jemně za rameno a zavedla ji do prostorného obývacího pokoje. “No, tak povídej, povídej. Máš snad nějaké problémy v manželství, anebo se jedná o něco jiného?” “Sandro, tomu snad ani nebudeš věřit,” zavzlykala Sharon Fosterová. “Kevin to dělal se svou sekretářkou! Přistihla jsem je v práci, přímo v jeho kanceláři. A ta nemožná, nestydatá osoba měla jeho, ehm, hmmmm, jeho pohlavní úd v ústech!” “Tím chceš asi říct, že ho kouřila, ne? No jo, drahá sestřičko, zřejmě to asi v tu chvíli opravdu moc potřeboval, ten můj milý švagříček,” prohlásila Sandra Corsonová bezstarostně. “Ale něco takového přece slušný člověk nedělá! Vždyť je to odporné a nehygienické!” “Má to snad znamenat, že jsi ho ještě nikdy normálně nevykouřila?” Sharon Fosterová se na svou sestru okamžitě pohoršeně a pobouřeně zadívala. “ Můj bože, samozřejmě, že ne!” “A nemá to náhodou také znamenat, že za celý měsíc, který už uplynul od vašeho sňatku, jste spolu ani jednou nešoustali?!” “Pochopitelně ne!” zvolala Sharon se zčervenalými tvářemi, ovšem po krátké přestávce tiše dodala: “Tedy, no, jednou jsem ho už masturbovala nebo jak se tomu říká, no, hmmm, víš, dělala jsem to rukou, ehm, myslím, že předevčírem, přirozeně pod peřinou a v noci, ale to nebylo to, hmmm, no, víš…”

Sandra Corsonová byla zmateným koktáním své sestry naprosto vyvedená z míry. Pár vteřin na ni pouze vyjeveně zírala, neschopna jakkoli zareagovat. Potom se její oči postupně zalily slzami. Pochopitelně se jednalo o slzy smíchu. “No, to snad ani není možné, tomu prostě nevěřím!” zvolala hlasitě, přičemž neustále kroutila hlavou. “Tak jo,” přikývla, jakmile se trochu uklidnila. “A jak si to představuješ dál? Co bych jako měla podle tebe udělat?” “Prosím tě, nechej mě tady u sebe. Neposílej mě pryč,” zaprosila Sharon Fosterová okamžitě. “Dobře, dobře,” souhlasila Sandra, “ale nejdříve se ještě musím zeptat Ronalda, to snad chápeš, ne? Hned za ním zajdu, protože dnes přišel domů dříve než obvykle a právě se koupe.” Černovlasá Sandra Corsonová pomalu odkráčela na svých úžasně vysokých podpatcích z místnosti, přičemž po celou dobu svůdně vrtěla svou oblou prdelkou. Trvalo skoro půl hodiny, než se opět obě sestry spatřily. “Ronald nemá nic proti tomu, abys u nás do zítřka zůstala,” oznámila Sandra své mladší příbuzné. “Do té doby už bude celý tvůj problém vyřízený, takže si nemusíš dělat žádné starosti!” Blonďatá žena nechápavě pohlédla na svou starší a zkušenější sestru. “Ostatně, Ronald je už tady.” Sotva to Sandra vyslovila, otevřely se dveře a do místnosti vstoupil její manžel. Oči Sharon Fosterové se okamžitě řádně rozšířily. Zpočátku byla skálopevně přesvědčená o tom, že se ji všechno určitě jen zdá. Téměř dva metry vysoký, svalnatý muž rozložité postavy, který se objevil v obývacím pokoji, měl na sobě pouze velmi přiléhavé kožené kalhoty. Zip v jeho rozkroku byl zcela rozepnutý a ze vzniklého otvoru vykukoval ven dlouhý a tlustý ocas. “Och, můj bože,” zaječela světlovlasá žena. “Ronalde, co má tohle znamenat?!” Teprve poté zahlédla v jeho ruce hrůzu vzbuzující bič, který dosahoval délky téměř jednoho metru.

“Zavři tu svou pitomou hubu a raději pozorně poslouchej!” zařval na ni Ronald nevybíravě. “Všechno, co potřebuješ vědět, ti řeknu jenom jednou, takže se koukej pořádně soustředit, ty blbá huso! Od této chvíle budeš mluvit pouze tehdy, jestliže se tě na něco přímo zeptám. Od této chvíle budeš každou svou větu zakončovat oslovením Pane nebo Mistře. Od této chvíle budeš poslušně a poníženě plnit veškeré mé rozkazy. A když ne, ihned dostaneš pořádný výprask!” “Och, můj bože!” zvolala znovu Sharon. “Tak mi přece pomoz, Sandro! Prosím tě, řekni, že tohle všechno není pravda!” Než však mohla její sestra jakkoli zareagovat, začal jednat Ronald Corson. Surově popadl svou půvabnou švagrovou za její blonďaté vlasy, ohromnou silou ji strhl dopředu a doslova zarazil její hlavu mezi své mírně roztažené nohy. “Ne-ří-kal jsem ti snad, že bu-deš mlu-vit jen v ta-ko-vém pří-pa-dě, po-kud se tě ně-kdo na ně-co ze-ptá?!” Současně s každou vyslovenou slabikou dopadl ten strašný bicí nástroj na pevnou, vyšpulenou prdelku bezmocné Sharon Fosterové. Při takovém množství úderu nepomáhala zmírnit bolest ani její široká a dlouhá sukně. Celá její zadnice byla brzy bolestí rozpálená, jako by Sharon seděla na zažehnutém hořáku. “Pomóóóc, pomóóóc, auúúúááá!!!” Mladá provdaná žena zoufale křičela a vzlykala. Bezúspěšně se přitom neustále pokoušela jakkoli uniknout tomu bolestivému a ponižujícímu výprasku. Nedařilo se jí však vymanit se z jeho mocného sevření. “Tak ty malá děvko, budeš teď už konečně poslouchat?” zeptal se Ronald, jakmile ji naposledy švihl přes vystrčený zadek. Téměř okamžitě pocítil statný muž mezi svýma nohama intenzivní pohyby hlavou, nepochybně značící přikyvování. Sharon samozřejmě souhlasila, jelikož jí ani nic jiného nezbývalo. Se spokojeným úsměvem na rtech ji tedy Ronald propustil ze zajetí svých svalnatých nohou. Po tvářích se mladé ženě zvolna koulely slzy velké jako hrachy. Sharon Fosterová byla nanejvýš vystrašená a ihned začala se zoufalým pohledem úpěnlivě prosit svou starší sestru, aby jí nějak pomohla. Ačkoli tím riskovala další potrestání, musela to alespoň zkusit. “Ode mě nemůžeš vůbec nic očekávat, drahá sestřičko,” odvětila Sandra chladně. “Kdo se chová tak hloupě, musí jednoduše počítat s tím, že bude muset podstoupit správný výcvik. A to je i tvůj případ, jelikož tvůj postoj k sexu je prostě nemožný!” Sandra Corsonová jí vzala i poslední, minimální naději. Sharon byla naprosto ztracená a vydaná napospas svému sadistickému švagrovi. Mladá blondýnka se marně pokoušela uklidnit a rozumně uvažovat. “Dolů s tím oblečením, otrokyně!” Sharon nejdříve hodlala proti jeho rozkazu protestovat, avšak v posledním možném okamžiku si povšimla jeho výhružně pozvednuté paže, v níž pochopitelně svíral ten odporný bič. “Ano, Pane,” odvětila velmi tiše, takže to snad kromě ní samotné ani nikdo jiný nemohl zaslechnout. Její zadnička ji hrozně bolela, což byl pádný důvod k tomu, aby se již znovu nepokoušela zpěčovat. Neuvěřitelně pomalu si svlékala svou blůzku a sukni. “Rychleji, no, pohni sebou,” přikazoval jí netrpělivě Ronald Corson. “Pane bože, v kterém století vlastně žiješ, ty blbá čubko?!” Mezitím se již konečně objevily velké bavlněné kalhotky a pevná podprsenka jeho krásné švagrové. Kromě toho ještě Sharon nosila světlé podkolenky, připomínající klasické oblečení malých školaček. “Dolů s tím!” zakřičel Ronald. “Ne, prosím, ne. Přece tady před vámi nemůžu být úplně nahá.” Ozvěna jejích slov se ještě stále vznášela ve vzduchu, když opět zasvištěl jeho dlouhý bič a dopadl na její částečně obnažené tělo. Mladá žena zoufale zavyla jako nějaké raněné zvíře. Instinktivně si rukou přejela přes postižené místo a poté ho velmi opatrně začala třít, aby alespoň trochu utišila citelnou bolest. “Ruce dolů a podél těla!” poručil jí Ronald stručně a následně se obrátil na svou manželku, které velitelským tónem nařídil: “Sandro, dokonči to!”

K velkému překvapení Sharon Fosterové jí její vlastní sestra okamžitě strhla z třesoucího se těla kalhotky a podprsenku. Teď už byla s výjimkou podkolenek naprosto obnažená a vydaná té chlípné dvojici na milost a nemilost. Statný muž ihned popadl svou švagrovou za rameno a bezohledně ji odtáhl přes celou místnost k velkému koženému křeslu, kde ji násilím přinutil, aby se přehnula přes opěradlo. Sharon se samozřejmě neustále pokoušela ze všech sil bránit, avšak nebylo jí to nic platné. Jediné, čeho tím dosáhla, byla obnovená aktivita biče, který opět zasvištěl vzduchem a několikrát dopadl na její vyšpulenou zadnici. Zatímco Sharon dostávala další nepříjemný výprask, její starší sestra pilně a rychle pracovala na jejím spoutání. Za pomoci dosti tenkých kožených řemínků přivázala Sandra ruce a nohy své pokrevní příbuzné ke spodní části kusu nábytku určeného v normálních rodinách pouze k sezení. Nyní se již mohl Ronald pustit bez jakýchkoli problémů do správné výchovy své ve věcech sexu absolutně nezkušené švagrové. “Zvedni hlavu do výše. Tak, a teď se konečně, ty hloupá sviňko, naučíš, jak musí hodná otrokyně lízat a kouřit svého Pána!” Ronald se vyzývavě rozkročil těsně před jejím pozdvihnutým obličejem. Jen pár milimetrů před jejíma hrůzou rozšířenýma očima se tyčil jeho dokonale ztopořený, ohromný čurák. “Neééééé, tohle nikdyyyyy!!!” zavřeštěla Sharon tak hlasitě, jak jen mohla. Zorničky Ronalda Corsona se nebezpečně zúžily. Jeho upřený pohled rozhodně nevěstil nic dobrého. Nemusel ani promluvit. Ustoupil trochu stranou a vzápětí už zase začal svou švagrovou nemilosrdně mrskat dlouhým, spleteným bičem. Místností se po určitou dobu rozléhalo pouze hlasité práskání. “Pomoóóóc, pomoóóóc, oóóóchhhh, áuááááúúúúú!!!” Sharon Fosterová zoufale vřeštěla a současně chrochtala jako obyčejné prase. Bezmocně pohazovala svou vystrčenou prdelí z jedné strany na druhou. Vzpínala se a snažila se zpřetrhat kožené řemínky, jimiž byla připoutaná. Ničeho tím samozřejmě nedosáhla. Ovšem i navzdory nesmírné bolesti po zakončení výprasku trucovitě prohlásila: “Tohle všechno hned řeknu Kevinovi a potom oba uvidíte! On se vám za to náležitě pomstí, jen počkejte!” K jejímu neskonalému údivu se Sandra i její manžel pouze nahlas pobaveně zasmáli. “Ty vážně věříš tomu, ty hloupá slepice, že tvůj sladký drahoušek Kevin nic neví o našem rozhodnuti?! Právě on sám nás před chvíli telefonicky požádal o to, abychom tě pořádně vycvičili!” Pro Sharon Fosterovou ztratilo všechno najednou smysl. Celý důvěrně známý svět se v jediném okamžiku úplně zhroutil. Veškeré jistoty padly. Teď už jí nemohl pomoci vůbec nikdo. Musela zůstat v moci té chlípné dvojice, která s ní mohla provádět naprosto cokoli. Nezbývala jí ani minimální šance. Další prudké rány ji opět vrátily do reality. Dále již nedokázala myslet na nic jiného než na hroznou bolest. Připadalo jí, jako by měla do zadnice zabodané tisíce do ruda rozpálených jehel. Ubohou blondýnku bolela také její žebra. Kožené řemínky velmi nepříjemně napínaly její končetiny a zařezávaly se do jejích zápěstí i kotníků. Visela přes křeslo tím nejhorším možným způsobem, takže ji tedy na hrudník zespodu bolestivě tlačilo poměrně tvrdé opěradlo. Na cokoli jen pomyslela, to bylo hrozné a způsobovalo jí utrpení. Snažila se vší silou tahat za svá pouta a přetrhnout je, ale samozřejmě neměla ani nejmenší šanci na úspěch. Mezitím již obdržela přinejmenším dalších třicet ran. Neměla pochopitelně vůbec žádnou představu, jak momentálně vyhlížejí její půlky ovšem byla stoprocentně přesvědčená o tom, že musí vypadat strašně. Její Pán se posléze rozhodnul udělat krátkou přestávku, během níž velmi nešetrně přejížděl špičkami svých prstů přes její nepěkně zarudlou a napuchlou prdelku. Sharon sebou opět začala škubat a zmítat se. Zběsile trhala za kožené řemínky. Její bolest se ovšem postupně počala měnit v docela odlišný pocit. Najednou jí bylo strašně horko a její kunda byla neuvěřitelně rozpálená. Velice zvolna se její velké bradavky nalévaly a tuhly. To, co vnímala mezi nohama, bylo pro Sharon v každém směru zcela neznámé a nové. Její píča byla mokrá a skvěle prokrvená. Sharon Fosterová s neskonalým údivem zjišťovala, že se jí to moc a moc líbí.

“Tak co, ty kurvo, vezmeš si teď, můj ohon do pusy?” “Ano, Pane.” Ronald Corson se tedy opětovně rozkročil před jejím pozvednutým obličejem. Půvabná blondýnka si opatrně olízla své plné rty. “Cucej!” Ronald teď promluvil naprosto stejným způsobem, jako předtím hovořil Kevin ke své vilné sekretářce. Mladá blondýnka na nic nečekala a poslušně cucala jeho tvrdý ohon. „A teď ho pěkně lízej na spodní straně a hlavně kolem uzdičky!” Sharon se okamžitě přizpůsobila a začala ho náruživě lízat nejlépe, jak jen dovedla. Po chvíli však znovu dostala strach, tentokrát ovšem ze zcela jiného důvodu. Ronaldův už tak ohromný čurák díky její snaze ještě dále nabíhal a narůstal. Najednou měla obavy jestli se jí poté zase vleze do úst. “A teď znovu do pusy!” přikázal ji o vteřinu později Ronald, jako by snad uměl číst myšlenky a provedl jí to naschvál. Sotva ho vzala do ústní dutiny začal se její svalnatý švagr pohybovat shodně jako při šoustání. Sharon se najednou dávila. Jeho tlustý žalud se jí násilím vecpal až hluboko do krku. “Jen klid, sladká pusinko, neměj strach,” prohlásil Ronald bezstarostně a poté se obrátil na svou manželku: “Sandro, pomoz jí trochu!” Starší sestra Sharon Fosterové, která se již mezitím také bleskově vysvlékla a ponechala si na sobě pouze lodičky na mimořádně vysokých podpatcích a rudé síťované punčochy, nezaváhala se splněním povelu ani na jedinou vteřinu a ihned se chopila biče. Bez jakéhokoli slitování začala svou vlastní sestru mrskat přes nahou, vystrčenou zadnici. Jeden tvrdý úder následoval za druhým. Při každé ráně pohodila bezmocná blondýnka svou hlavou dopředu. V rytmu postupného výprasku zároveň přirážel Ronald Corson a zasunoval tak svůj ocas stále hlouběji do jejího roztaženého hrdla. Statný muž cítil, že se pozvolně začíná přibližovat k vyvrcholení. Jeho silně opuchlé koule, zabarvením jasně kontrastující s rozepnutými koženými kalhotami, se pohupovaly v jeho rozkroku. “Aááááchhhh, zlatíčko, ty se vážně učíš velmi rychle! Jen pokračuj. A teď mě lehce kousni! Hezky lehce, táááák, kruci, ještě jednou, kotě!” Vzápětí ji Ronald bezohledně popadl za rozcuchané vlasy a začal ji nemilosrdně šukat do široce rozevřených úst. Jeho tlustý penis hladce klouzal mezi jejími vlhkými rty. Po několika téměř brutálních přírazech jeho čurák doslova explodoval a Ronald vystříkal veškeré své sperma rovnou do Sharonina krku.

“Rozvaž tu pitomou děvku!” přikázal okamžitě poté své manželce. Aniž by si potřeboval jakkoli odpočinout, jeho ohon byl i nadále dokonale ztopořený a přímo překypoval silou. Sandra Corsonová ihned poslechla a provedla přesně to, co jí poručil. “Koukej se postavit před křeslo, otrokyně a roztáhni pořádně nohy! Polož ruce na opěradlo! A teď se předkloň a vystrč tu svou špinavou prdel tak daleko dozadu, jak jen dokážeš!” “Ano, Pane.” Bez zbytečného spěchu začal zezadu prohmatávat její mokrou kundu. Sharon hlasitě sténala a chvěla se po celém těle. Kapky jejích mazlavých šťáv se usazovaly v hustých trsech světlých chlupů mezi jejíma široce roztaženýma nohama. Její poštěváček byl parádně naběhlý a vztyčený. Pak si ji Ronald jediným trhnutím přitáhl k sobě a bleskově zarazil svůj ohromný penis do její promáčené píče. Jeho mohutný čurák zmizel bez nejmenších problémů až po kořen uvnitř a Ronald Corson mohl začít náruživě přirážet. “Oóóóchhhhh, jááááchhhh, Paáááneeééé!!!” Blondýnka křičela rozkoší a nyní mu již vycházela svou pánví vstříc. 0 chvíli později prožila Sharon Fosterová svůj první skutečný orgasmus. Aniž by si to uvědomovala, neustále při tom slintala. Její švagr ji zezadu obdělával jako buchar zásobeny nekonečným množstvím energie. Její starší sestra Sandra se mezitím hbitě přesunula na druhou stranu křesla a bezohledně ji tahala za obrovské prsní bradavky, u čehož bez přestávky vzrušeně na svého manžela křičela: “Jo, jo, udělej jí to, zlato! Udělej ji to pořádně, té malé, nadržené sviňce, udělej jí to, jak to umíš jen ty! Dělej, pokračuj a připrav ji pro Kevina, jak si přál! Ať má, co chtěl!” Sandřin manžel přirozeně velmi rád dělal přesně to, k čemu ho jeho nadržená ženuška vyzývala. Po jeho nahé hrudi se řinuly potůčky slaného potu. Svaly v jeho obličeji se viditelně napínaly na nejvyšší možnou míru. Zatínal zuby a hlasitě přerývaně funěl. A o pár desítek vteřin později konečně vystříkl, přímo do hlubin její promáčené, úchvatně rozdělané pochvy. Když se zbavil veškerého nahromaděného spermatu, zvolna vytáhl svůj báječný ohon z její píče a vyzývavě ho přidržel před červeným, zpoceným obličejem mladé blondýnky. Ukojená Sharon Fosterová se tentokrát již vůbec nevzpírala, ale naopak byla velmi ochotná a povolná. Žádostivě olizovala jeho houbovitý žalud a jazykem zdlouhavě přejížděla po jeho ocasu až ke kořenu a varlatům tak dlouho, dokud ho naprosto dokonale neočistila od zbývajícího semene. Odvedla svou práci skvěle a byla na ni právem pyšná. “Bylo to božské, Pane,” zavrněla Sharon blaženě.

Ronald Corson se pouze samolibě zasmál. “A teď tě řádně připravíme na přenocování u nás, pusinko. Sandro, zlato, nezdá se ti, že jsou kozy tvé sestřičky trochu malé?” “To tedy ano, můj drahý,” přisvědčila okamžitě černovláska a na krátkou chvilku zmizela z místnosti. Když se vrátila, držela v ruce dvě velké gumové přísavky pochopitelně zformované do tvaru polokoulí a spojené se dvěma balónky, jejichž prostřednictvím se dal z uzavřeného prostoru vysát veškerý vzduch. “Vypnout hruď!” přikázal Ronald. “Ano, Pane.” Vzápětí již statný muž nasadil na její ňadra gumové přísavky a několikrát silně zmáčkl balónky. Krásné cecíky jeho švagrové se ihned působením odsávaného vzduchu náležitě protáhly a jejich objem se zdánlivě neuvěřitelně zvětšil. “Oóóóchhhh, můj ty bože, můj ty božeééé!” zakvičela Sharon, pociťující neskutečnou rozkoš, kterou rozhodně nemohla skrývat. S velkými přísavkami na kozách byla blondýnka svou starší sestrou odvedena do připravené ložnice. Přirozeně byla stále nahá. Sandra ji bezodkladně zkušeně přivázala za všechny čtyři končetiny k posteli. Učinila to jen tak pro všechny případy protože člověk nikdy neví, co otrokyně udělá. “Přeji ti dobrou noc, milá sestřičko,” zavrněla na závěr Sandra Corsonová spokojeně a se širokým úsměvem na rtech šla zpět do obývacího pokoje, kde mezitím telefonoval její manžel s Kevinem. “Dobře, tedy zítra dopoledne.” To byla sice první a zároveň i poslední věta, kterou Sandra stačila z jejich rozhovoru zaslechnout, ale víc toho ani vědět nepotřebovala. Ihned poté se vydala do vlastní ložnice. Sharon Fosterová se probudila poměrně brzy. Zpočátku byla pořádně zmatená a na okamžik si byla téměř stoprocentně jistá, že se muselo jednat pouze o sen či výplod její fantazie. Ovšem končetiny pevně připoutané k posteli a gumové přísavky na ňadrech ji bleskově přesvědčily o tom, že vše skutečně prožila. Sotva si to uvědomila, již se v ložnici objevila její starší sestra, kompletně oblečená v lesklé černé kůži a ladně plující na mimořádně vysokých podpatcích.

Sandra Corsonová ji bleskově zbavila veškerých pout, obratně sňala z jejího poprsí přisáté gumové polokoule a poté ji popadla za ramena, aby ji tak mohla pohodlněji odtáhnout do speciálního pokoje, určeného především na převlékání. “No, tak, koukej se pohnout!” komandovala ji Sandra nevybíravě. “Musíš se ještě převléknout, poněvadž v těch tvých strašných, starých šatech tě nemůžeme Kevinovi předvést. Co by si o nás pomyslel?! Stoupni si sem a ani se nehni! Teď ti dám něco, co tvého Pána určitě náležitě vzruší!” Než se zmatená blondýnka vůbec stačila rozkoukat, už měla na sobě nádherný černý korset, vyrobený z pravé kůže. Její starší sestra ho přiměřeně zašněrovala a hodně silně stáhla. Ihned poté Sharon obdržela černý obojek, ozdobený velkým množstvím stříbrných cvočků, kožený podvazkový pás a tmavé síťované punčochy dávající náležitě vyniknout jejím pěkně tvarovaným nohám. Na závěr si ještě musela obout lodičky s dvanácticentimetrovými, jehlovými podpatky. Zpočátku v nich sice měla znatelné problémy s udržením rovnováhy, avšak brzy již získala potřebné sebevědomí a jistotu, díky čemuž se v nich pohybovala s přirozenou grácií. V obývacím pokoji na obě ženy už čekal Ronald Corson. Tentokrát vypadal jako dokonalý gentleman a také se tak kupodivu i choval. Jeho rozložité, svalnaté tělo se skrývalo v šedivě proužkovaném obleku, který jistě nepatřil mezi nejlevnější. “Zůstaneš stát přesně ve středu místnosti. A po celou dobu budeš mít nohy pořádně roztažené,” oznámil jí Ronald klidně a potom se i se svou manželkou bez dalších řečí vzdálil.

Co má tohle znamenat, co se to jen bude dít, pomyslela si Sharon zvědavě. Pociťovala nezvykle silné vzrušení, umocněné nervozitou. Po několika desítkách vteřin se dveře do pokoje opět otevřely a do místnosti pomalu vstoupil její zákonný manžel, Kevin Foster. Měl na sobě pouze přiléhavé kožené kalhoty s rozepnutým zipem, stejně jako její švagr předchozího večera. V této chvíli spatřila Sharon vlastně vůbec poprvé jeho ohon v plné kráse a za dokonalého osvětlení. Můj ty bože, to je ale parádní čurák, pomyslela si půvabná blondýnka a jasně vnímala nezadržitelně vzrůstající chtíč. Její předchozí stud a zábrany zmizely někam do nenávratna. Zatímco se k ní Kevin zvolna přibližoval, všimla si, že i on má v ruce dlouhý bič. Sharon Fosterová pokorné padla na kolena. Ani sama nevěděla, proč se tak zachovala, ale jaksi cítila, že je to její povinnost. “Och, Pane milovaný, drahý Pane,” zašeptala co nejponíženěji a opatrně mu políbila a vlhkým jazykem objela obnažené prsty u nohou. “Zdravím tě, ty děvko,” odvětil její manžel povýšeně. “Určitě teď už sama moc dobře víš, že tě budu muset potrestat za tvé chování, trvající po dobu uplynulou od naší svatby. Celý jeden měsíc sis ze mě dělala jen blázny! Celý jeden měsíc sis přede mnou hrála na upejpavou stydlivku a nechtěla jsi mě připustit k té tvé špinavé kundě! A v neposlední řadě jsi včera utekla k Sandře a Ronaldovi aniž bys mi o tom něco řekla a požádala o milostivé svolení! Za tato provinění a další menší přestupky tě budu od nynějška trestat po dobu jednoho roku každodenním výpraskem. Koukej se předklonit a vystrčit prdel děvko!” “Ano, Pane. Děkuji Vám, Pane. Vím, že jsem Vaše otrokyně, Pane,” odvětila blondýnka pokorně a okamžitě uposlechla jeho příkaz. Se spokojeným úsměvem vyšpulila svou oblou zadnici. Sharon Fosterová ještě přesně netušila, co všechno se bude v následujících hodinách, dnech a týdnech mezi nimi odehrávat, avšak jedno věděla naprosto jistě, začínaly pro ni skvělé, vzrušující časy!

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4.8 / 5. Počet hlasů: 5

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář