Povídka „Šošana – 3. díl“

Když ukojený a upocený voják konečně z ubohé dívky slezl, cítila Šošana, jak jí z jejího řitního otvoru vytéká jeho semeno a cítila se opravdu strašně. Potom si voják zapnul kalhoty, odvázal svou zajatkyni od stolu a poručil jí, aby si svlékla punčochy a šla se umýt do dřezu. Úplně nahá, musela žena před jeho očima vykonat očistu nepohodlně u kuchyňské linky. Když byla hotová, spoutal jí voják zase ruce policejními pouty za zády a nahou ji vyvedl do obýváku. Tam už byli shromážděni všichni vojáci i velitel a všichni se jako na povel zadívali na nahou spoutanou dívku. Nestydatě očima klouzali po jejím nahém těle a chlípně pozorovali její vypnutá velká holá ňadra, která se nebohé ženě dmula ponížením v rytmu jejího zrychleného dechu. Šošana věděla, že vojáci museli slyšet její nářek a prosby, kterým se nedokázala ubránit během toho ponižujícího výslechu spojeného s mučením a znásilňováním a viděla jim na očích, že si představují, co všechno s ní jejich velitelé prováděli a cítila z jejich pohledů, že by si chtěli aspoň sáhnout. Studem a ponížením se jí ztopořily prsní bradavky a vystoupily dobrý centimetr dopředu. Z jízlivých pohledů vojáků poznala, že jim to neuniklo. Ponížením jí začaly téct slzy.

To již k ní ale přistoupil velitel, nenuceně si začal rukou pohrávat s jejím levým prsem a řekl: „Tak, nenašli jsme u tebe nic, takže nám to budeš muset všechno pěkně vyklopit, ty ceckatá mrcho!“ „Ale já nic nevím, prosím, věřte mi“, prosila s pláčem nahá Šošana. Velitel naposledy polaskal ženinu nalitou bradavku a přikázal svému pomocníkovi, aby doprovodil Šošanu do ložnice a dohlédl na to, aby se patřičně oblékla na cestu do místního vězení k výslechu. Pod Šošanou se podlomily kolena, když si uvědomila, že ji zcela jistě čeká další mučení. Bylo jí na nic, když si uvědomila, co myslel velitel tím „patřičným oblečením“ na cestu do vězení. Voják si ji odvedl do ložnice, spoutanou ji posadil na postel a začal jí prohrabávat skříně. Potom ji uvolnil ruce a pod jeho dohledem si musela obléknout to, co jí vybral. Bylo jasné, že má být oblečená tak, aby se musela pořád stydět. Nejprve si musela natáhnout černá poloprůhledná tanga a na svá skvostná ňadra černou krajkovou podprsenku, která jí její ňadra vyzývavě nadzvedla a nechala odhalené vrchní poloviny jejích velkých tmavohnědých prsních dvorců. Na své dlouhé štíhlé nohy si musela natáhnout jemňounké hedvábné silonky tělové barvy a černé lodičky na vysokém podpadku. Nakonec si musela obléknout černou minisukni, která jí končila těsně pod zadečkem a jemné černé tričko, které jí těsně obepínalo její nádhernou postavu a mělo výstřih tak velký, že měla pocit, že jí z něj ty její velké cecky vyskočí ven. Prostě vypadala jako kurva. Musela se ještě učesat a namalovat a pak v doprovodu všech vojáků s rukama spoutanýma za zády vyšla z domu a autem byla dopravena do vězení.

Tam zavedli ženu nejdříve do kanceláře velitele na takzvaný „vstupní pohovor“. Velitel byl statný muž kolem padesátky s černým plnovousem a zlýma očima. Chvíli si spoutanou ženu znalecky měřil od hlavy až k patě, pak vstal, obešel stůl a zadíval se ženě chladně do očí. Pak ledovým hlasem řekl: „Budeš mít teď přesně hodinu na to, abys mi všechno vyklopila. Teď si vyzuj boty a stoupni si na špičky. Na těch špičkách budeš stát tak dlouho, dokud mi všechno neřekneš. Tak dělej, ty kozatá mrdno!“ Šošana celá bez sebe strachem udělala, co jí poručil a stála s nohama těsně u sebe a s vypnutýma špičkama na studené betonové podlaze. „A aby se ti lépe vzpomínalo, tak ti to trochu zostříme“, prohlásil velitel a z kapsy vytáhl asi metr dlouhý tenký provázek. Co se dělo pak, připadalo nebohé Šošaně jako zlý sen. Velitel jí stáhl její tričko z ramen dolů až pod lokty jejích spoutaných rukou a obnažil tak její velká ňadra stažená krajkovou podprsenkou. Beze slova stáhl paralyzované ženě ramínka podprsenky dolů z ramen a košíčky dolů z cecků. Potom bez nějakých emocí sevřel obě ženiny bradavky mezi palce a ukazováčky a drsně jí s nimi kroutil. Žena sténala bolestí, ale neodvažovala se stoupnout na celá chodidla. Když byly její bradavky vztyčené a tvrdé jako kámen, přišlo to nejhorší. Voják vzal provázek a kolem ženiny bradavky udělal smyčku, kterou pevně utáhl a zavázal. Šošana zavyla bolestí. Velitel si jednou rukou zespodu pozvedl ženin prs tak, že měla bradavku až v úrovni klíční kosti a provázek vedl ženě za krkem. Potom si zavolal na pomoc jednoho vojáka, který stál u zdi a ten uchopil do rukou druhý ženin velký cecek a zvedl ho stejně jako ten první. Velitel napjal provázek a následně ho pevně utáhl kolem druhé ženiny bradavky. Naříkající žena tak stála před velitelovým stolem na špičkách svých dlouhých nohou s rukama spoutanýma za zády a s nahýma kozama vytaženýma nahoru, čímž odhalila a zpřístupnila veliteli jejich spodní, nejcitlivější část. Úvodní výslech mohl začít.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasů: 3

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *