Povídka „Krvavé nebe“

Měla přesně osmnáct…

 

Ani se nezdálo, že by to někdo zaregistroval. Caroline se mohla kochat jedině vlastním úsměvem v zrcadle, ale ani ten nebyl nijak zvláště široký, a proč by taky měl?! Vždyť byla tak strašně nešťastná, vypadalo to, že snad ani nežije, nikdo si jí nevšímal, nikdo se nestaral o to, co dělá, nikdo to vlastně ani nechtěl vědět, kdyby úplně zmizela, třeba by to nikdo ani nezaregistroval, snad jen pokud by vyhodila jejich dům do povětří, možná by konečně její existenci vzali na vědomí. A třeba ani pak ne… Jejího strýce nezajímalo nic jiného než peníze, které ho neteř stála, a teta se k ní chovala hůře než k služce, spíše jako k onuci, takže jí Caroline šla z cesty pokaždé, sotva ji někde v domě spatřila. Byla sama, žila sama, sama v domě plném lidí… Stála před zrcadlem a sama nevěděla, jestli má naštvaně řvát, anebo se hystericky smát. Chvíli tam jen tak stála strnule jako kamenná socha, přičemž se pokoušela zaplašit myšlenky na své rodiče, které už tolikrát ve svém životě zoufale potřebovala. Ale jejich bývalá existence byla zahalena tajemstvím, bylo to skoro jako nějaké fascinující mystérium, vlastně věděla jistě pouze jedno, smrt. Její matka zemřela už ve chvíli, kdy její vlastní život teprve začínal a otec ji následoval o pouhé dva roky později. Samota nyní rozechvívala její srdce i duši, samota, která zase nebyla tak špatná, když už si na ni člověk jednou zvykl, samota, kterou Caroline začínala pomalu milovat. Rozhodně to bylo podstatně lepší než její takzvaná rodina… A když už jsme u toho, usmála se Caroline nevesele, proč bych vlastně nemohla začít žít sama někde jinde? To neznělo vůbec zle…

 

Nenadále tok jejích myšlenek přerušil vzdálený hlasitý zvuk, který ihned vzbudil její pozornost. Takové zvuky do tohoto domu rozhodně nepatřily. Ještě na okamžik se pokusila udržet před vnitřním zrakem vidinu svých rodičů, pak to vzdala a vydala se na průzkum ohromného domu, aby zjistila, odkud zvuky vlastně vychází… V hale kupodivu nikdo nebyl, ani jediná služka se tu nemotala kolem. Zato z hlavního obývacího pokoje vycházelo překvapivě jasné světlo. Caroline se zhluboka nadechla a pomalu prošla širokými skleněnými dveřmi. Jelikož po obou stranách dveří stály vysoké a mohutné skříně, Caroline zatím nemohla vidět, co se děje uvnitř a současně samozřejmě ani nemohla být viděna. Zato velice dobře všechno slyšela. Ženy se smály, mluvily, chichotaly se a podivně sténaly. Caroline zůstala stát a jen poslouchala, vzápětí byla už schopná přesně identifikovat, kdo se v pokoji vlastně nachází. Poznávala hrubý hlas svého strýce, protivné kvokání tety a navíc ještě nefalšované žvatlání dvou služebných, Betty a Marthy. Jakoby najednou byla něčím paralyzována, Caroline se nedokázala pohnout ani kupředu, ani zpět, jen stála na místě a mlčky poslouchala, jakoby konečně chtěla zjistit, o čem se vlastně ostatní baví, když mezi nimi není. Snažila se zvukům, které vydávaly služebné, porozumět, ale ona to vlastně slova ani nebyla, byly to jen zvuky, bez významu a smyslu, něco mezi dětským žvatláním a přidušeným chrochtáním. Pak se ozval zvuk, který se již rozeznat dal, některá z žen nahlas zasténala… Caroline na okamžik přemítala, jestli by neměla proklouznout ke dveřím do zahrady a jít si raději povídat s ptáky a rostlinami jako obvykle, ale tentokrát zvědavost zvítězila. Co tam jen mohli všichni pohromadě vyvádět? Mladá dívka pomalu učinila dva drobné krůčky vpřed a vykoukla přes roh skříně do prostorného pokoje.

 

Vzápětí jí oči téměř doslova vylezly z důlků a dech se zastavil, zatímco srdce divoce tlouklo jako o závod. Ježíši kriste, jak je něco takového vůbec možné? Copak tohle je skutečný sex?! To se děje u nich v, domě, vždyť se chovají jako zvířata! Caroline letěla hlavou zběsilou rychlostí jedna myšlenka za druhou, ale ani všechny pohromadě by nedovedly aspoň trochu přesněji vyjádřit její skutečné pocity, tohle bylo pro její chápaní prostě docela „mimo mísu“… Caroline vykulenýma očima zírala na věci, které ve svém životě ještě nikdy neviděla, ba si ani nedovedla představit, že by mohly existovat. Betty stála u jednoho ze stolů v předklonu, vrtěla se jako skutečná děvka a do vlastního análu si cpala klasickou láhev piva! Ta navíc nebyla prázdná, takže si Betty tímhle způsobem vlastně dávala takový bizarní klystýr, jehož účinky služebná umocňovala ještě častým svíráním stehen. Zatímco levou rukou si cpala láhev stále hlouběji do roztažené prdele, tou pravou průběžně masírovala Olze velké kozy. A Olga byla Carolinina teta! Caroline na to perverzní divadlo užasle zírala, neschopná pochopit, co se to vlastně děje. Zatímco vyjeveně koukala na dění v pokoji, rukama si instinktivně hladila vlastní zadeček, bože, kdyby jí někdo tohle dělal, asi by se zbláznila studem a bolestí. Jak si to jen Betty mohla udělat, copak je zadek tak velký? Co se těchhle záležitostí týkalo, byla Caroline pořád naivní jako malé dítě. Také druhá služka Martha byla úplně nahá a i ona měla v prdeli vražený předmět, na rozdíl od Betty neskutečně velkou mrkev, která tam seděla stejně pevně a dobře jako pravý čurák. Sem tam se předkloněná Martha zavrtěla v bocích, jakoby opravdu s někým souložila, a když už se nedovedla ovládnout, nahlas zasténala sexuálním potěšením. Caroline si sice sama za dlouhých osamělých nocí také strkala do kundičky prsty, ovšem nikdy ji ani nenapadlo, že by si mohla vrážet články ruky do análu. Její myšlenky ale rychle zase přerušilo dění v pokoji, kde se do centra zájmu dostala nyní její protivná teta Olga. Ta ležela na stole roztažená jako opravdová kurva a právě si nechala do prdele strkat stejnou láhev od piva, jakou tam měla vraženou Betty. Vrtěla se a spokojené mručela jako kočka drbaná za ušima a snažila se láhvi vycházet pohyby pánví vstříc. Stejně rozevřenou měla i kundu, ale ta zatím zela prázdnotou. Pak Caroline do zorného pole vstoupil rovněž její strýc, který se postavil tetě mezi nohy a nechal si položit její chodidla na ramena. Mladá dívka si naivně myslela, že začnou souložit, ovšem strýc se zatím jen kochal podívanou na roztaženou píču své ženy. Sem tam jí rukou projel chlupy nad kundou, zatímco jeho čurák stál jako kamenný sloup. Caroline na to všechno zírala s vytřeštěnýma očima a jaksi mimovolně, podvědomě chápala, že pro jejího strýce je nejdůležitější jeho dominantní postavení. Čím déle se na dění v pokoji dívala, tím více se jí dělalo zle, opravdu fyzicky špatně, skoro na zvracení. Ale současně se ani nedovedla od té děsivé podívané odtrhnout, prostě se na to koukat musela, byla jako paralyzovaná… Její strýc mezitím přitvrdil a začal tetu brutálně za chlupy tahat, až sténala bolestí a rozkoší současně. A pak přišla věc, která Caroline definitivně zlomila, strýc začal tetě do kundy rvát svou pěst, prst za prstem pronikal dovnitř, až tam byla skutečně celá! Brutálně jí mrdal pěstí, teta ječela a řvala, ale vzdor všemu násilí bylo jasné, že si to všichni zúčastnění maximálně užívají… Těm prasatům se to vážně líbilo! Caroline se zhnuseně chvěla a vnímala, jak jí kyselina ze žaludku stoupá do krku. Vzápětí teta zase zařvala a dosáhla mohutného orgasmu, přičemž tekla jako řeka, Betty i Martha na ni závistivě zíraly a Caroline nemohla nepostřehnout ten oheň v jejich očích, ty děvky toužily po tom samém! Caroline učinila první maličký krůček zpět, ovšem v tom momentu strýc odporně zachrochtal potěšením a začal stříkat. Husté sperma létalo až na obličej Olgy, jakož i do jejích černých vlasů. To už bylo na mladou dívku přespříliš… Caroline se prudce předklonila, přičemž hlavou narazila do rohu skříně, a začala zvracet. O chvíli později omdlela a spadla na podlahu přímo do svých páchnoucích zvratků… Když zase nabyla vědomí, začala nejhorší a nejdelší noční můra jejího života. Strýc, teta a samozřejmě i obě služky tu pořád byly a Caroline bylo hned od samého počátku jasné, že s ní nebudou mít žádné slitování, avšak to, co s ní vzápětí začali provádět, překonalo veškeré její představy…

 

Hned na úvod dostala od strýce pár facek za to, že je šmírovala, a pak ji teta přinutila násilím k tomu, aby uklidila vlastní zvratky. Cítila se ponížená jako nikdy dříve, ale to byl pořád jen pouhý počátek všeho utrpení. Nikoho nezajímalo, že má na hlavě od předchozího pádu ošklivou bouli, a už vůbec je nevzrušovalo, že brečí a zoufale vzlyká, ba právě naopak, očividně jim to lezlo na nervy. „Přestaň fňukat, nebo ti zmaluju prdel tak, že ji sama nepoznáš!“ vyhrožoval strýc a Caroline nepochybovala ani v nejmenším o tom, že to myslí naprosto vážně. V přítomnosti tohoto velkého, nepříjemně vypadajícího a opravdu svalnatého muže se vždy cítila neskutečně malá, ale za těchto okolností to bylo ještě mnohem horší. Neodvažovala se ani pípnout, jen se pokoušela co nejlépe plnit jeho povely, vlastně si připadala jako jeho otrokyně a nebylo pochyb o tom, že strýc se odjakživa považuje za jejího pána a vládce. „Pojď se mnou, čubko!“ houkl na ni vzápětí rozezleným hlasem a vzlykající Caroline jej poslušně následovala. Strýc si krátce odskočil do sklepa, odkud se vzápětí vrátil s plnou náručí silných, hrubých provazů, a poté Caroline odtáhl do zahrady. Celou ji přešli až úplně dozadu ke starému stromu, kde se zastavili. „Sedni na tu svou špinavou prdel, šmírácký prase!“ poručil statný muž. „Ale… ale tráva je mokrá…“ špitla Caroline nesměle a dost hloupě, jak si hned uvědomila. „Však ty určitě,taky, děvko!“ zařval muž a vlepil jí takový pohlavek, že si mladá dívka sedla víceméně jen díky jeho razanci. Strýc ji přimáčkl zády na strom a vzápětí ji začal k němu poutat. Caroline se nevzpírala, moc dobře si uvědomovala, že to nemá vůbec žádnou cenu. Pokorně držela a vnímala, jak celá vlhne díky mokré trávě, která jí zmáčela nejen šaty, ale i tenké kalhotky. Se sadistickým úšklebkem jí strýc připoutal ke dřevu nejdříve ruce a následně i nohy. Potom jí zvedl šaty tak, že měl docela volný přístup k jejímu klínu schovanému zatím ještě za kalhotkami. Se sadistickým potěšením jí vrazil ruku mezi nohy a jediným trhnutím ji nejintimnějšího kousku spodního prádla zbavil, aby se následně již mohl kochat podívanou na Carolinin panenský poklad. Mladá dívka automaticky odvrátila hlavu, nemohla se na toho slizouna dívat, nehledě na to, že pod dojmem předchozích zážitků předpokládala, že ji okamžitě poté znásilní. Strýc měl ovšem trochu jiné plány, alespoň zpočátku. Natrhal o kousek dál hromadu kopřiv a začal jí je cpát rovnou do kundy, Caroline začala zase brečet, ponížením a bolestí. Kopřivy jí nesnesitelně pálily, ale strýc pokračoval tak dlouho, dokud nebyla samou bolestí v píči docela vysílená. Potom nechal pohlaví na pokoji a roztrhl jí šaty na hrudi, aby se mohl pěkně zblízka kouknout na její cecky, jichž se ovšem zatím nedotýkal. Jen se na ni díval stejným stylem jako předtím v pokoji na tetu Olgu. Znovu pro něj bylo důležité pouze jeho dominantní postavení, nic jiného. A jak se pokoření jeho neteře prohlubovalo, jeho vlastní sexuální vzrušení se zvyšovalo. Caroline viděla, jak se mu kalhoty na přední straně vzdouvají a jak jeho čurák každým okamžikem nabývá na objemu. Už si stihla všimnout, že ho má strašně velkého, ale když posléze vyklouzl ven, přesto se nemohla ubránit udivenému a svým způsobem obdivnému vzdechu, ačkoli se jí znovu začínalo dělat na zvracení. Strýc se k ní pomalu začal ještě více přibližovat, přirozeně hlavně špičkou naběhlého čuráka, který se pomalu chýlil k jejím rtům. Caroline se opět nedokázala ani pohnout, byla tím velkým ptákem skoro hypnotizovaná. Tušila, že jí ho bude chtít vrazit do pusy, ale při té představě se zase dávila vlastními odpornými kyselinami, stoupajícími ze žaludku. A i když ten nápor poprvé ustála, podruhé již ne… To totiž strýc nechutně zasténala a vystříkal se jí rovnou na hrůzou zkřivený obličej. Caroline zaječela zhnusením a pak se současně poblila a omdlela…

 

„Tak dělejte, kluci, už se probouzí!“ To bylo první, co po svém procitnutí slyšela. Pomalu, opatrně otevřela oči. Děsně se bála toho, co uvidí, ovšem skutečnost ji, ani tak nevystrašila jako spíše překvapila. Strýc ani teta tu nebyli, zato ji obklopovala parta pubertálních výrostků, kteří ji očividně hodlali mučit. Bože, jak jen se něco takového mohlo dít?! „Nechte toho!“ zakřičela na ně Caroline, ale tihle malí hajzlíci se jen tak odradit nenechali, koneckonců moc dobře si uvědomovali svou momentální převahu. Mladá dívka měla nyní ke stromu připoutánu jednu nohu, zatímco tou druhou normálně spočívala na trávou pokryté zemi. Kundu měla díky tomu pochopitelně parádně roztaženou a všichni kluci se na ni se zalíbením dívali podobně jako na její holé kozy, jeden prs jí navíc provazem rovněž připoutali ke stromu, takže se nemohlo skoro vůbec hýbat. Musela jen trpět… Týrali jí kundu kopřivami dlouhé minuty a byli ještě horší než její strýc. Navíc ji štípali do bradavek, strkali jí prsty do análu, mačkali jí brutálně celé prsy a jeden z nich ji dokonce i pochcal. Caroline byla právě u konce svých sil, když se objevila záchrana vskutku nečekaná, její sadistický strýc. Kluci vystrašeně utekli přes plot a zanechali mladou dívku znovu statnému muži, který si s nemalým zalíbením prohlížel výsledek jejich počínání. Vždycky měl rád mladé talenty… „Znám dobrý ústav pro takové mladé kurvy, jako jsi ty,“ prohlásil posléze strýc s pobaveným úšklebkem. „Tam tě vychovají opravdu dobře… Máš se na co těšit, čubko!“

 

Druhého dne k nim dorazila ve starém Cadillacu ještě starší dáma. Vypadala neskutečně odporně a perverzně a Caroline se od prvního okamžiku nesmírně hnusila, ovšem mladá dívka již nebyla pánem svého osudu. Stará žena si krátce promluvila s jejím strýcem a poté si ji odtamtud odvezla jako kus obyčejného nábytku. Caroline musela absolvovat se starou čarodějnicí dlouhou, únavnou cestu autem, která byla o to horší, že se celou dobu vezla v kufru. Když konečně dorazili na místo, mladá dívka před sebou spatřila naprosto nehostinnou budovu z kamene, která vyhlížela spíše jako vězení než cokoli jiného. Ze všech stran byli obklopeni lesy, ale to bylo také to poslední, co Caroline zaregistrovala, než nastal čas, aby vstoupila dovnitř. Za paži ji chytil nějaký svalnatý chlap a okamžitě ji uvedl do prostorné, chladné chodby, která se zdála být nekonečnou. Po cestě potkali tři zamračené mladé dívky, které provázel nějaký muž společně se dvěma psy, to už muselo být každému jasné, že tohle normální ústav opravdu nebude. Pokračovali chodbou tak dlouho, dokud ji muž nestrhl na stranu a doslova nevhodil do malé místnosti. Caroline se bála, aby jí hned neublížil, ovšem k tomu prozatím dojít nemělo. Místo toho se za okamžik objevila ve dveřích stará čarodějnice, která jí stručně a stroze oznámila: „Tohle je tvůj nový pokojíček, čubko!“ Vzápětí se za ní s prásknutím dveře zavřely a Caroline osaměla. Pomalu se rozhlédla kolem, avšak k vidění toho vskutku mnoho nebylo, z vnitřní strany se pochopitelně dveře otevřít nedaly, nebyla tam ani klika, ani cokoli jiného, postel tam rovněž scházela, místo toho v rohu na zemi ležela stará, částečně roztrhaná matrace, v místnosti byla skoro tma, byla zde pouze jediná zapálená svíce a ve zdi byl malý otvor jako na středověkých hradech, žádné okno, jen ta díra ve zdi. Caroline k ní přistoupila, ovšem byla tak vysoko, že stejně neviděla nic jiného než vrcholky stromů a nebe. A samozřejmě ani záchod tam nebyl, pouze starý zrezivělý hrnec, který měl zřejmě nahrazovat nočník. Příšerná díra!

 

0 hodinu později dostala mladá dívka najíst, klasickou stravu pro prasata, pomyje a shnilé brambory. Poněvadž neměla ještě takový hlad, ani se toho nedotkla. Poslední dobou už zvracela více než dost… A o další hodinu později byla „slavnostně“ uvedena před pány ústavu. Stará čarodějnice ji odvedla do velké místnosti, kde byly další podobné kurvy jako ona a také několik pánů. Všichni se očividně dobře bavili, měli na stole množství kvalitního pití a jídla, hrála zde veselá hudba, jen dvěma osobám se to všechno nelíbilo… Obě to byly mladé dívky, které přítomní brutálně mučili. Nyní přibyla třetí osoba, které se to, co kolem sebe viděla, ani trochu nezamlouvalo, Caroline. A to ještě netušila, co všechno ji čeká. „Dámy a pánové, tady je vaše nová hračka!“ oznámila všem přítomným spokojeným hlasem stará čarodějnice. Okamžitě následoval radostný potlesk, načež se na ni někteří z místních vrhli jako hladoví supi, jeden chlap začal mladé dívce mačkat zadek, zatímco druhý se jí sápal po kozách a třetí jí chtěl rukou hrábnout mezi nohy. Ačkoli si Caroline jednoznačně uvědomovala, že nemá žádnou šanci, i přesto rychle ucukla a pokusila se násilníky uhodit. Tím si svůj osud pro tento večer samozřejmě s definitivní platností zpečetila. Dva muži ji brutálně popadli a zcela jí odhalili pěknou hruď, zatímco bába jí kázala: „Slečno Caroline, prosím, buďte tak laskavá a nezapomínejte na to, že tady vládneme my a vy musíte akceptovat naprosto vše, co po vás budeme požadovat! A pokud ne, potom bude následovat třeba tohle…!“ Schválně nechala konec věty viset ve vzduchu, zatímco Caroline již hrůzou rozšířenýma očima sledovala, jak se k ní pomalu přibližuje další muž se zapálenou cigaretou v ruce. Pokusila se utéct, ale pochopitelně neuspěla, a vzápětí už ječela a řvala šílenou bolestí. Muž jí právě svého vajgla típal o hruď, přesně o to mimořádně citlivé místo mezi prsy, kam s nesmírným potěšením tlačil rozžhavený oharek tak dlouho, dokud jej vskutku neudusil. To už ale Caroline nevnímala, jelikož samou bolestí omdlela… Probrala se uprostřed noci ve svém „pokoji“ na matraci. Hruď ji neskutečně bolela, všude kolem byla černočerná tma, takže následně skoro ani nenašla „nočník“, aby mohla vykonat potřebu, ale podle toho jak smrděla, se stejně už mezitím pochcala bolestí… Když znovu ulehla na matraci a nemohla usnout, ještě s lítostí vzpomínala na strýcův tichý, chladný dům. Byla tu sice sotva necelý den, ale už chápala, že tady to bude přinejmenším tisíckrát horší…

 

Nastal třetí den jejího pobytu v ústavu a bylo to všechno ještě podstatně horší, než si představovala v nejčernějších myšlenkách. Tahle budova byla skutečným peklem na zemi, kde vládci mohli všechno a mladé dívky pouze trpěly. Předchozího dne byla Caroline uvedena do „třídy“, kde se učilo dalších dvanáct dívek. Ovšem nikoli dějepis, matematiku nebo jazyky, nýbrž jak být zticha, jak poslouchat na slovo rozkazy pánů, jak si užívat jejich ponižování a mučení a jak je sexuálně po všech stránkách uspokojovat, přirozeně těmi nejperverznějšími praktikami. Sotva vstoupila do místnosti, stala se svědkem první exekuce, kdy byly Jane a Sylvia brutálně trestány za… nic! Jak rychle zjistila, tady nebylo zapotřebí žádného důvodu k tomu, aby byla dívka potrestána. „Já jsem vás varoval!“ křičel na ně právě pán, který si zřejmě hrál na učitele. „My jsme vládci a vy jen děvky, které musí poslouchat! Nebo si snad myslíte, že jsem váš kamarád, parťák z hospody, nebo co?! No však já vám hlavy hned napravím!“ Vlepil Sylvii bezohledný pohlavek a Jane štípl do naběhlé bradavky. Pak oběma dívkám zarazil do prdelí sadistickým způsobem neskutečně tlusté svíčky. To už bylo na Caroline příliš. Neudržela se a zděšeně vykřikla. „Ale, ale, copak se děje, Caroline?“ smál se jí sadista. „Tobě se to snad nezamlouvá? No… hned budeš mít příležitost taky si trochu užít. Pojď sem a stáhni si sukni!“ Caroline neochotně přistoupila k jeho stolu a svlékla si nepěknou sukni, kterou předtím vyfasovala v místním skladu. Připadala jí spíše jako nějaký hadr z výprodeje, ovšem pořád to bylo lepší, než tu běhat s nahou prdelí jako zrovna teď. Muž si ji chvíli se zalíbením prohlížel, očividně měl rád jako všichni tady čerstvé maso, a pak jí podal speciální kožený pás cudnosti, který byl na vnitřní straně pokryt ostrými kovovými hřeby. Caroline se zděsila, že si to bude muset obléct, ovšem vládce chtěl něco jiného, měla to natáhnout na kundu nebohé Sylvii. Caroline se chvěla hrůzou, ale něco takového prostě nemohla udělat, nebo si to alespoň ze začátku myslela. „No tak dělej mrdno, hejbni kostrou, nebo ti zmrskám kozy do krve!“ vyhrožoval „učitel“. Nebohá dívka se pozvolna přiblížila ke své trpící kolegyni a opatrně jí pás natáhla a zajistila. I když se snažila být jemná, stejně Sylvia sténala bolestí a z malých ranek jí ihned vytryskly kapičky krve, zatímco svíčku měla do análu zasunutou už úplně celou. Sadista mezitím to samé provedl i Jane a poté prohlásil, že Caroline byla neposlušná a že musí dostat lekci. Byla neposlušná? Mladá dívka si jednoznačně myslela, že ne, avšak to zde nehrálo vůbec žádnou roli. Následně se v místnosti k jejímu nesmírnému údivu objevily nějaké jeptišky, které ji měly odvést do podzemní mučírny, kam také okamžitě zamířily.

 

Caroline se celou cestu chvěla hrůzou, když si jen vybavila, jak Sylvia naříkala bolestí a krvácela. A když se ocitla v podzemí, viděla mnohem více utrpení, než čekala. Společně s dalšími dvěma dívkami ji jeptiška nejdříve brutálně zbičovala a pak se musela posadit na lavici pobitou ostrými hřeby, to už bylo samo o sobě děsné, ale když jí k tomu ještě do kundy doslova našroubovaly ohromného umělého čuráka, který jí píču skoro roztrhl, bylo to pravé peklo na zemi. A to pořád nebylo vše… Zatímco trpěla na lavici, musela se dívat na další dívku, které si předtím ani nevšimla a která nyní už ani nevyhlížela jako skutečná lidská bytost, jeptišky s ní totiž nakládaly jako s pouhým kouskem masa, který se chystá na další úpravu před jídlem. Dívka byla zmrskaná, ba přímo naklepaná jako krvavý steak, a jeptiška jí nyní propichovala pysky pohlaví jehlami, jako kdyby se chystala dělat ražniči. Neskutečné, jako ve středověku, ale dělo se to přímo před jejím zrakem! Caroline byla v podzemí s jeptiškami nejdéle ze všech, ostatní dívky již byly propuštěny, zmrskané, plačící, ponížené ovšem nyní už volné, zatímco Caroline i nadále trpěla. Jeptišky ji vytrvale tloukly biči a důtkami, dokud ji nevysvobodila stará čarodějnice, která vrazila dovnitř a poručila: „Propusťte ji!“ Caroline se ani trochu neradovala. Jednak byla příliš unavená soustavným bitím, jednak si dobře uvědomovala, že ji s tou starou děvkou stejně nic dobrého nečeká. Jakmile se postavila, zasténala bolestí a měla co dělat, aby se na nohách vůbec udržela, připadalo jí, že má prdel na tisíc krvavých kusů a kundu rozervanou. „Zavři hubu, nebo to budeš mít celé ještě jednou!“ pohrozila jí velitelka a odstrčila ji do rohu. Caroline se sice podařilo přestat vzlykat a sténat, avšak dlouho jí to nevydrželo. Za pár minut se totiž v místnosti objevila jedna z jeptišek, která přinesla velkou umělohmotnou nádobu naplněnou nějakou tekutinou. že je to alkohol, to mladá dívka pochopila až v okamžiku, kdy si do nádoby opravdu sedla, respektive strčila do ní svůj zmlácený zadek. Ihned zařvala bolestí a snažila se vstát, jenže jeptišky ji násilím držely dole tak dlouho, dokud tam nevydržela k jejich spokojenosti. Prdel ji nesmírně štípala, avšak času na odeznění bolesti se jí nedostávalo. Sotva se zase mohla postavit, stará čarodějnice přikázala: „Pojď za mnou… teď hned!“

 

Caroline ji poslušně následovala do malé místnosti, kde již čekala další mladá dívka. Té si stará čarodějnice prozatím nevšímala, zato Caroline věnovala hned od počátku mimořádně nepříjemnou pozornost, mladá dívka musela pokleknout před sofa a vystrčit prdel. Do ní jí vzápětí stará děvka vrazila naprosto nemilosrdně tlustého umělohmotného čuráka, kterého ještě na místě navíc zajistila miniaturními háčky, jež se Caroline bolestivě zarývaly do jemné tkáně, rozsekané předchozím výpraskem do krve. Pak jí spoutala ruce nad hlavou a vytáhla je nahoru a také nohy neunikly provazům velitelky. Takto Caroline nechala trpět a pustila se do druhé nešťastnice. „Jen se dobře dívej, čubko!“ upozornila ji ještě předtím se sadistickým úšklebkem. „Musíš se koukat vážně pozorně, opravdu to stojí za to!“ Následně přinutila druhou dívku ulehnout obráceně na sofa, takže vlastně ležela vzhůru nohama a hlavu nyní měla mezi stehny staré kurvy, které pak musela celou dobu poslušně lízat kundu, zatímco ta ji nesmírně brutálním způsobem depilovala kolem pohlaví. „No… jak se ti to líbí, Caroline?!“ vysmívala se jí vládkyně ústavu. „Neříkej, že ne, protože příští na řadě budeš ty! To víš, my tady nemáme rádi chlupy mezi nohama, na kundu přece musí být pořádně vidět…“ Půl hodiny… ano, trvalo to celou půlhodinu, hrozná procedura, při které sadistka trhala pinzetou nebo jen tak prsty mladé dívce z ohanbí jeden chlup za druhým, pěkně postupně, kousek za kouskem, dokud nebyla v rozkroku docela holá a neskutečně rozpálená. Píču měla zarudlou jako po výprasku, stovky či snad tisíce chlupů byly bezohledně vyrvány. A zatímco to Caroline musela bezmocně sledovat, její kolegyně nemohla dělat vůbec nic, aby se ubránila, nemohla se hýbat, nemohla mluvit, ba ani křičet bolestí, musela jen zvládnout tuhle zkoušku. Ano, o tom to tady vlastně všechno bylo, jak si Caroline říkala v duchu, mučení nebylo vlastně mučení, ale jen jakýsi druh testu na vyzkoušení možností nové mladé kurvy. A nyní zrovna tohle čekalo i ji… Caroline zaťala zuby a v průběhu depilace se ze všech sil držela a poslušně lízala staré čubce píču, nesmírně smradlavou a roztaženou píču, která nechutně tekla, až mladá dívka ztrácela hlavu. Ovšem to nejhorší ji čekalo po dokončení odstraňování chlupů, kdy už měla pičku krásně holou jako novorozeně. „Nelíbí se mi, že teď vůbec neřveš,“ prohlásila posléze velitelka. „To se musí změnit!“ Caroline nevěřila vlastním uším. Tak co to všechno vlastně mělo znamenat?! Copak ji chtějí docela zničit, dostat do blázince, nebo rovnou na krchov?! Když brečela, bylo to špatně, teď mlčela a zase špatně, ať dělala, co chtěla, stejně to nebylo dobře, pokud si oni zrovna zamanuli. Vážně horší než peklo… Čarodějnice ji odvedla do další místnosti, kde už čekala dozorkyně, se kterou se Caroline dosud nepotkala. Ono to bylo tak jako tak jedno, jelikož všechny zde měly ve tvářích shodné nemilosrdné výrazy. Když viděla jednu, jakoby se seznámila se všemi. „Připoutej ji!“ poručila starší děvka a mladší ihned poslechla. Caroline byla připoutána zády k širokému dřevěnému sloupu a následně podrobena dalšímu bezohlednému mučení. Stará čarodějnice přinesla velký jehelník a její kolegyně začala jehly zabodávat do celého jejího ztýraného těla, na úvod se pustila do prsů a hrudi, pak se zaměřila i na břicho, stehna a pohlaví! Když se hroty kovových špiček provrtávaly jejím masem kolem čerstvě vyholené kundy, řvala již mladá dívka, jako když ji na nože berou, ovšem to té staré sadistce ani náhodou nestačilo. Velitelka podala mladší ženě svíci a ta se pustila do nahřívání opačných konců jehel, díky čemuž se následně celé rozpálily do ruda a Caroline vřeštěla bolestí jako pavián. To byla pro její mučitelku vskutku rajská hudba. Mladá dívka brečela jako dítě a bojovala sama se sebou, aby se utrpením na místě nepochcala. Dlouho to ale nevydržela a po chvíli z její kundy začala vystřikovat moč. Konečně stará čubka usoudila, že by to mohlo stačit… „Nech toho a vytáhni ty jehly!“ poručila mladší stroze, jakoby i ona patřila mezi její otrokyně. A možná tomu tak vskutku bylo. Radost z osvobození byla rychle vystřídána únavou a Caroline na své matraci posléze usnula snad ještě dříve, než na ni vůbec stačila dopadnout.

 

Bohužel se druhého dne musela opět do všeho toho utrpení probudit. A nečekalo ji nic dobrého… Zase byla odvedena do podzemí, kde ji tentokrát svěřili do péče dvěma statným chlapům, kteří si zrovna pohrávali s jinou dívkou. Ta byla vkleče připoutána k dřevěnému kůlu a celé poprsí měla pokryto zabodanými špendlíky které očividně pronikly velmi hluboko do jejího masa. Na několika místech krvácela a celá byla pokrytá vlastním potem a páchnoucím mužským spermatem, odkud tohle pochází, to nebylo těžké uhodnout. Stačilo jen pohlédnout kousek před ni, kde na stoličkách seděli právě ti dva muži a honili si velké tvrdé čuráky, zatímco se ubohé dívce vysmívali a slovně ji ponižovali. Caroline klečela pokorně opodál a snažila se ani nepohnout, aby si náhodou nevzali do parády ji samotnou. Po několika málo minutách jeden z mužů vstal přiblížil se ke spoutané dívce, ještě několikrát si rukou rychle pohonil ptáka a pak se jí vystříkal na zpocenou tvář, do vlasů a na mučené prsy. Dívka se pokoušela odvracet, ale stejně jí to nebylo nic platné, nehledě na to, že viditelně už neměla moc sil. Bože můj, jak dlouho tu už byla? Kolikrát musela tohle ponížení snést? Caroline se v duchu ptala sama sebe, jelikož dívka vypadala jako živá troska, ačkoli byla stará jako ona sama, možná měla o něco více, ale jistě ještě ne dvacet. A přesto ji tu už tak dokázali zničit, že vypadala jako stará pouliční šlapka z nejhorší čtvrti. Jakmile se vyprázdnil první, přišel na řadu druhý z chlapů. Přistoupil k dívce, brutálně ji popadl za vlasy a násilím ji donutil dokořán otevřít ústa. Když tak učinila, sadisticky jí vrazil čuráka hluboko do krku, až se nebožačka zakuckala a začala se dávit. Neměla ovšem na vybranou, musela se pokorně nechat šukat do krku tak dlouho, dokud se muž neudělal, nevystříkal se do ní a nenechal ji spolykat všechno, co do ní právě pustil. A že toho bylo fakt hodně, o tom Caroline nemohla ani zapochybovat, vždyť to ta holka usilovně polykala celou minutu! Nechutná procedura se několikrát opakovala, než se jeden z chlapů zvedl, přistoupil ke Caroline a vzal ji do sousední místnosti, kde jí oznámil: „Lady si přála, abych ti ukázal naše speciální místo a já na rozdíl od tebe vždy poslouchám, takže si tohle obleč a pojď pěkně za mnou! A rychle!“ Caroline byla mile překvapena, když v jeho rukou spatřila čisté šaty, ale na druhou stranu se obávala, jestli to nebude jen nějaký trik, jak ji ještě více ponížit a dostat k dalšímu mučení. Tak jako tak na vybranou neměla, takže se bleskově oblékla a vyrazila za ním. Neprocházeli podzemním labyrintem dlouho a muž se zastavil přede dveřmi do temné kobky, kterou vzápětí Caroline v plné parádě předvedl.

 

Jakmile otevřel dveře a mladá dívka se stačila trochu rozkoukat, zalapala zděšeně po dechu a rychle o krok ustoupila. Muž ji ovšem svou svalnatou paží zadržel a postrčil zase dopředu. V malé kobce bylo ke zdem přikováno mnoho mladých dívek a žen, které měly roztažené nohy a v kundách a prdelích jim hluboko vězely ohromné robertky. Na tom by nebylo vůbec nic zvláštního, alespoň ne na poměry tohoto děsivého zařízení, ovšem tyhle ženy nebyly v místnosti samy. Kromě nich tam pobíhalo také několik krys, pár pavouků, brouků a plno další havěti, ze které se Caroline zvedal žaludek, jen se na ni podívala. A pokud si představila, že by se jí tahle stvoření dotýkala naprosto kdekoli, lezla po ní a především ji kousala… ne, to bylo až příliš hrozné… A přesto se to v kobce hned vedle vskutku dělo. Některé ženy byly doslova okousány a nyní bez ustání žebraly o slitování a propuštění. Caroline pochopila, že to je zde asi jeden z nejhorších trestů, možná dokonce, ten nejvyšší a definitivní… „Vidíš to, maličká…“ zašeptal jí přímo do ucha neskutečně slizkým hlasem muž, když se již odporem a zhnusením viditelně třásla. „Tihle naši malí kamarádi se mohou stát i tvým osudem… pokud nebudeš poslouchat!“ Poslouchat? Poslouchat?! Caroline měla chuť začít se hystericky smát. Copak tu mohla dělat něco jiného, než poslouchat, copak měla a bude mít někdy na vybranou?! Anebo ji snad hodlali docela zdeptat a pak zabít jako tyhle nešťastnice, ať se bude chovat jakkoli? Neměla ponětí, ale zato si byla stoprocentně jistá tím, že na tuhle podívanou jen tak nezapomene, to byl vskutku perfektní odstrašující prostředek, který musel zlomit kdekoho… Obraz na děsivou temnou kobku nedokázala vypudit z hlavy po několik dalších dnů, kdy již byla zase ve své normální „třídě“, tam ji ostatně zavedl onen muž ihned po návštěvě místa největší hrůzy, jakou zde dosud zažila. Prohlídka nejhorší mučírny na ni ale každopádně měla blahodárný vliv. Další týden byla svědkem mnoha mučení jiných dívek, avšak ji si do parády ani jednou nevzal nikdo, jakoby se najednou naučila, jak se chovat přesně dle představ místních pánů a vládců, stala se jejich téměř ideální otrokyní, až už to začalo lézt na nervy i jim samotným. Díky své moci to ovšem docela snadno mohli změnit…

 

Na konci dalšího týdne si ji do své kanceláře povolal jeden z pánů, aby se ji pokusil zlomit a nějak ji potrestat. Zkoušel to na ni hned od samého počátku, kdy se tvářil vážně naštvaně a snažil se Caroline znejistit, aby si pak mohl vytvořit záminku k trestu. Mladá dívka se ovšem tak snadno zviklat nedala. „Caroline,“ začal, „vážně se mi zamlouvá tvé chování v poslední době, ale naprosto nesnáším u svých svěřenkyň jakoukoli aroganci!“ šlo o jednoznačnou provokaci, kdy chtěl mladou dívku dohnat k tomu, aby se nějak, alespoň náznakem bránila, že právě ona arogantní není. Caroline se ovšem ani nepohnula, jen se tvářila poníženě a mlčela. Bez vyzvání pochopitelně hovořit nesměla. Muž se natáhl a brutálně jí rukou zajel mezi nohy, kde jí nemilosrdně zmáčkl holou kundu. Jelikož byla perfektně vyholená, zase svou záminku zatím neobjevil, ovšem ihned poté na ni narazil… Caroline měla ve stydkých pyscích totiž velké kovové kroužky, které jí tam před třemi dny nasadila ta stará čarodějnice. Muž je nyní nahmatal a počal jimi kroutit a roztahoval tak mladé dívce její píču na nejvyšší možnou míru, načež je zase pro změnu cpal dovnitř a vytahoval ven, shrnoval a opět rozevíral Caroline stydké pysky, což ji opravdu rajcovalo, i když se pokoušela nedát to najevo. Vládce se jí přitom ani trochu nelíbil, ale tohle dráždění ji skutečně stimulovalo, pročež brzy zvlhla. A to už jako záminka k trestu bohatě stačilo, alespoň v tomto ústavu… „Ty malá děvko, jak se opovažuješ téct, když ti provádím prohlídku?!“ Vyjel na ni dominantní muž a než se Caroline zmohla na jakoukoli reakci, už byly její šaty dole a ona stála před vládcem v plné kráse, jak ji příroda stvořila. Muž byl očividně silně vzrušen, ale prozatím si nechával to nejlepší v zásobě. Rychle a obratně spoutal mladou dívku ve velmi nepohodlné poloze a pak ji přinutil otevřít ústa. Teprve poté si rozepl zip a vylovil z kalhot svého pěkně velkého ptáka. Jestliže se Caroline domnívala, že ho bude muset kouřit, zatímco on ji bude bít, pak byla záhy vyvedena z omylu. Muž přivřel oči a pak se slastným výrazem v obličeji začal na svou poníženou děvku chcát, přičemž bez ustání mířil proudem moči rovnou do jejích otevřených úst. Caroline se ani neopovažovala uhnout, jen pokorně držela, polykala jeho chcanky, potlačovala nutkání zvracet a čekala, až se vyprázdní. Když se tak opravdu stalo, ještě mu čuráka pořádně jazykem očistila, ocucala mu koule a projela špičkou jazyka chlupy, dokud nebyl zcela s její péčí spokojen. Pak se chlap jen spokojeně zašklebil a zanechal ji v pokoji o samotě. Jakmile zmizel, Caroline se hořce rozplakala… Neměla ani ponětí, jak dlouho už tam byla, ovšem ztuhlé měla docela celé tělo. Pořád byla spoutaná stejně jako předtím, než ji pochcal, díky čemuž necítila ani jediný sval. Odhadovala, že je tam o samotě již tak dvě, tři hodiny, ovšem měla o čase tak mizerný pojem, že to také mohlo být klidně pouhých padesát minut, nebo naopak celý den. Nenadále se dveře otevřely, konečně záchrana…

 

Objevil se před ní vážně odporný chlap, který páchl jako skunk, Caroline si ovšem uvědomovala, že ona sama musí smrdět podobně, takže na to ani nebrala ohled. Koneckonců bylo jí to docela jedno, jen když ji vysvobodí z pout, což také vzápětí učinil. Neměla ani čas pořádně se protáhnout a nabýt sil a chlap ji už odváděl do další místnosti, kde jí kupodivu nabídl k sezení normální křeslo. Bože, že by se tu skutečně konečně objevila lidská bytost? Caroline v to přestala doufat už v průběhu druhého dne v tomto příšerném ústavu a ani tentokrát nebyla její skrytá tužba naplněna, naopak to bylo samozřejmě ještě mnohem horší, než se zprvu obávala. Nechutný chlapík ji následně ke křeslu pevně připoutal za kotníky a zápěstí, přičemž Caroline musela mít pochopitelně nohy náležitě roztažené. Sotva se nemohla hnout, již měl chlap v ruce bič, kterým ji počal přes obnaženou kundu a vnitřní strany stehen nelítostně tlouct. Poněvadž na podobné zacházení byla mladá dívka už zvyklá, dokázala jej ještě zvládnout celkem bez problémů, ovšem další jeho atak již jen tak nesnesla. Jakmile ji do sytosti mezi nohama zmrskal, zdánlivě nenápadně špičkou nohy zespodu do křesla kopl, avšak následky jeho činu byly pro Caroline hrozné – ze sedadla křesla ihned vyrazilo nahoru množství ostrých kovových špic, které se jí zaryly hluboko jak do prdele a stehen, tak především do pohlaví. Nebožačka sténala a kňučela bolestí, ale tohle zvíře by očividně neobměkčila naprosto ničím. Cítila, že docela silně krvácí, což to mužské prase dohánělo k nefalšovanému sexuálnímu šílenství. Vytáhl si čuráka z kalhot ven a zatímco si jej jednou rukou usilovně honil, tou druhou ji opět počal bičovat, tentokrát tak silně a rychle jako smyslů zbavený, jako nějaký stroj na zabíjení, který z ní hodlal vytlouct duši. Caroline se zoufale modlila, aby se už konečně udělal, protože jiného východiska pro ni vskutku nebylo. Neznámý prasák si počínal jako blázen a očividně mu vůbec nevadilo, že by jí mohl způsobit i trvalé následky při poškození zdraví. Konečně ji postříkal od hlavy až k patám svým hnusně teplým, lepkavým a hustým semenem, ale pokud se Caroline domnívala, že tím je to skončeno, pak byla hned o pár vteřin později silně zklamána – tohle byla teprve první etapa její další cesty peklem na zemi. Když ji hnusák tloukl, ani nestihla zaregistrovat, že se v místnosti zjevil další podobný týpek, shodně tak odporný, nechutný a v sexu perverzní. Čekal na ni na opačném konci pokoje, v ruce zapálenou cigaretu.

 

„To ti to ale trvalo!“ obořil se neznámý na svého kolegu. „Víš, že nesnáším čekání!“ bez dalších komentářů Caroline odpoutal a odvedl do sousední místnosti, kde se už v bolestech svíjely dvě další mladé otrokyně. Obě byly týrány obrovskými umělými penisy, které jim chlap bezohledně zarážel až po okraj jak do vagín, tak do análů. Caroline se na to jen podívala a samým znechucením se pozvracela… Bylo jí jasné, že si tím vykoleduje další dodatečný trest, ale nemohla si pomoct. Po předchozím brutálním bití byla natolik vyčerpaná, že se již prostě dnes nedovedla dále bránit. Muž se jejímu blití kupodivu jen pobaveně zasmál, doslova ji pohodil do rohu a opět se plně věnoval svým dalším dvěma „ovečkám“, které brečely a sténaly na mučidlech, jedna na lavici a druhá připoutaná u sloupu. První z nich klečela v předklonu a měla do prdele zaražený nevídaně ohromný nástavec silnější než statná mužská ruka – jak se dokázala tak roztáhnout? Na přemítání ale Caroline neměla čas, jelikož chlípný prasák nyní dále týral druhou z dívek a Caroline nepochybovala o tom, že poté přijde na řadu i ona sama, přirozeně při podobně nechutné příležitosti. Jedna z jejích bezmocných kolegyň byla k dřevěnému sloupu připoutána takovým způsobem, že měla stehna rozevřená a intimní partie odhalené tak, aby mohla z výše dosedat na umělé údy přišroubované k základně toho děsivého stroje. Pohybovat se mohla nahoru a dolů jak ona, tak také spodní část zařízení a záleželo pouze na sadistovi, kterou možnost si zvolí. Muž s potěšením střídal obě, přičemž průměry těch příšerných robertků stále zvyšoval, až se blížily tomu, jež vězel v zadnici první z ubohých otrokyň. Vrážel umělé čuráky s chutí ubožačce do prdele i kundy a Caroline bylo stále hůře už jen z toho, co viděla. A to ještě netušila, že sama posléze začne přesně tam, kde její předchůdkyně skončí, tedy u čuráků maximálních rozměrů, které hned od samého počátku dovedla jen stěží snést, aniž by jí rozervaly prdel na kusy… Nakonec dovedla zvládnout pouhé první tři nástavce, načež zase propadla milosrdnému bezvědomí…

 

Když opět procitla, zjistila, že se nachází v další z místností podzemního komplexu, kde se seznámila s Carol. Druhá dívka v kobce již byla a zdála se být stejně zbídačená a zmatená jako Caroline, v místnosti se totiž již nikdo nenacházel, dveře byly zavřené a obě mladé dívky se jen mohly dohadovat, proč se ocitly zrovna zde. Zpočátku se neodvažovaly mluvit, ale jak se čas strávený o samotě protahoval, stále více tomu nutkání komunikovat propadaly – ne že by si vlastně měly opravdu co říct, ale konečně měly příležitost s někým normálně promluvit. Caroline se sice obávala, zda to není past a jestli náhodou někdo neposlouchá hned za dveřmi, aby je potom ztrestal, ovšem posléze se přece jen neopanovala a s milým úsměvem se na svou společnici obrátila: „Proč jsi tady?“ zeptala se šeptem. Dívka se nejdříve vyděšeně zachvěla, pak se několikrát opakovaně rozhlédla kolem, jakoby se snad obávala, že se tu najednou zhmotní nějaký duch, až nakonec své obavy alespoň částečně zaplašila, také se usmála a zamumlala: „Já nevím…“ Ledy byly prolomeny a dívky se docela uvolněně bavily několik dalších minut, dokud se dveře nenadále neotevřely a dovnitř nevstoupili dva statní muži. Každý si vzal jednu dívku, ovšem jejich osudy se diametrálně lišily. Carol byla pevně připoutána k dřevěnému sloupu, načež jí muž natáhl kovový pás cudnosti, do něhož ještě před utažením nasypal mnoho skleněných střepů. Sotva pak pás přitáhl k jejímu tělu, počala Carol zoufale naříkat bolestí a brečet jako malé dítě. Oba muži se tomu jen pobaveně smáli a čekali na příchod třetího, který s sebou rovněž přivedl další oběť. Caroline mezitím stála v opačném rohu místnosti, kam ji vládce postavil, a byla z toho všeho opravdu zmatená. Zatímco Carol strašně trpěla, když jí kundu a kaďák rozdíraly ostré skleněné střepy, ji samotnou ani nepřipoutali, prostě ji tam jen tak nechali stát, ať se kouká, co se děje kolem. Byla to snad nějaká další zkouška nebo past…? Třetí dívka byla připoutána ke stolu se široce roztaženýma nohama a vyšpulenou naducanou píčou, do které následně poslední z chlapů se spokojeným zachrochtáním hluboko pronikl svým penisem. Zatímco ji tvrdě šukal, všichni ostatní včetně Caroline se na něj dívali. Dívce na stole se to sice viditelně nelíbilo, ale snažila se vydávat steny sexuální rozkoše, aby jej potěšila. 0 pár vteřin později jí to však stejně už nic platné nebylo… Najednou se v sadistově ruce zjevil děsivě vypadající bič, kterým počal otrokyni přes šukanou kundu tlouct hlava nehlava, až se brzy zjevily na scéně první kapičky krve. V tom samém momentu se ve dveřích cely zjevila stará čarodějnice, která vyzývavě hleděla právě na Caroline – a ta již také pochopila vskutku ďábelský plán té staré coury a jeho plné dokonalosti. To všechno se dělo vlastně jen kvůli ní. Ta hnusná děvka ji chtěla dostat znovu do svých nechutných rukou a nehnusilo se jí k tomu využít ani další nebohou dívku, která byla nyní brutálně bita na stole. A jestliže by Caroline nezasáhla, pak by ji snad klidně nechala utlouct k smrti. Tak proto byla volná, bez jediného provazu, dokonce i bez klasických náramků, aby mohla sadisty jednoduše napadnout a vykoledovat si tak další trest. Caroline se dělalo na zvracení z té odporné, nelidské hry, ale bylo jasné, že nemá na vybranou. Přece nenechá tu dívku zmrzačit, vždyť jí z píče krev už doslova stříkala na všechny strany! Pod náporem neuvěřitelně mocného návalu vzteku se Caroline vrhla vpřed, skočila na prvního chlapa, který se jí připletl do cesty a se šíleným řevem se mu pokoušela vyškrábat oči. Pochopitelně podlehla fyzické přesile za pouhých pár vteřinek, ale to bylo jednoznačně dáno předem…

 

Zatímco Caroline na podlaze popadala dech a snažila se překonat nával vzteku, stará čarodějnice k ní s vítězoslavným úšklebkem přistoupila a plivla jí do potem zalité tváře. Zase vyhrála… „Tak je to v pořádku, milá Caroline,“ smála se velitelka spokojeně. „Své emoce přece musíme uvolňovat, tak si klidně ještě ulev…!“ Ale to už Caroline veškerá chuť na odpor opustila shodně jako zloba vůči jejich mučitelům. Cítila se hrozně unavená a zlomená, tohle přece nemělo vůbec žádnou cenu, proč ji prostě neumučí k smrti, ať má konečně svatý klid…? Stará čarodějnice ale měla docela odlišné plány. Přistoupila k ní, kopancem ji přinutila vstát a pak ji zavedla do vzdálenější kobky, docela temné, kde nebylo vidět pomalu ani na krok. Tam ji také vzápětí zavřela se slovy: „Hezky se tu uklidni má drahá. Pár hodin o samotě ti určitě udělá na nervy dobře… Tak zítra…“ Dveře se s bouchnutím zavřely a Caroline osaměla v naprosté tmě a tichu, které ovšem brzy začaly rušit podivné zvuky – Caroline nejdříve tápala v jejich určení, ale pak jí došlo, že to nemůže být nic jiného než krysy, které zde určitě žily. Vzpomněla si na hrozné výjevy, které předtím viděla v kobce se spoutanými ženami, schoulila se vyděšeně do rohu a svatosvatě si slibovala, že neusne za žádnou cenu a že se bude bránit všemu do posledního zbytečku sil. Tohle předsevzetí jí vydrželo sotva deset minut, po nichž schoulená v koutě jako nemluvně tvrdě usnula. Zdál se jí příšerný sen o tom, jak ji společně znásilnili vlastní strýc s tetou dvoumetrovým kyjem s ostny…

 

„Tak dělej, čubko, padej dovnitř!“ poroučel chlap, který ji osvobodil z té hrozné tmavé díry a nyní ji tlačil do další mučírny, kde už trpěly jiné dvě dívky. „Na tohle se musíš pozorně dívat,“ říkal muž s úšklebkem. „Je to dobré pro tvoje další vzdělání…“ Vzdělání? Jako třeba jak se stát nejperverznější děvkou na světě, nebo?! Byla odvedena k dřevěné koze, jejíž horní strana byla pobita ostrými kovovými hřeby. Musela se na ni položit břichem a zažívat tak další porci nesmírné bolesti, když se jí hroty nemilosrdně zarývaly do jemné kůže na břichu i mezi nohama. Chlap ji ke koze takhle pevně připoutal a poté jí roztáhl půlky, aby si pěkně zblízka prohlédl její anál. Zdál se být spokojen, takže vzápětí vylovil ze svých pomůcek ohromný umělý nástavec, který byl ovšem dutý a sloužil k podávání klystýrů. Na skříni vedle měl již připravenou nádobu s tekutinou, takže se do toho mohl pustit v podstatě okamžitě… Vrazil jí bez špetky slitování do prdele umělý ohon a nechal do jejích útrob proudit docela příjemně teplou vodu. „Dobrý, ne?!“ smál se pobaveně, zatímco se Caroline začínala kroutit pod nepříjemným tlakem uvnitř svého mučeného těla. Dostala celkem čtyři klystýry, jeden horší než druhý. Poprvé to byl litr, což celkem šlo, podruhé dva, což už bylo dost zlé. Tři litry potom přežila, ani sama nevěděla jak, a když se dostalo na čtyři, v průběhu toho klystýru několikrát omdlela vyčerpáním a neustále se jí zdálo, že v jejím nitru všechno praská. Jakoby v jejím žaludku hořel skutečný oheň… Už ani nebyla schopná řvát bolestí, nebo brečet, prostě byla zbavena veškeré životní energie, jakoby ta unikla z jejího těla společně se znečištěnou vodou. Konečně klystýrové utrpení skončilo, ale muž se nehodlal spokojit s pouhým vyhozením své oběti zpět do kobky. Místo toho jí nejdříve vrazil do prdele ohromný umělý ocas, který na místě zajistil miniaturními kovovými háčky, jež jí rozdíraly zadek do krve, a teprve poté dívku uvolnil z pout. Mlčky ji odvedl do jiné cely, kam ji doslova vhodil a pak za ní zabouchl dveře se slovy: „Hezky si to tady s kamarádkama užij!“

 

Caroline se v první chvíli obávala, že zde zase budou krysy, ovšem jakmile se rozhlédla, zjistila, že se tu nachází pouze další dvě otrokyně, obě připoutané k dřevěným sloupům. Ona naopak zůstala volná, ovšem pouze proto, aby absolvovala další zkoušku poslušnosti, o tom nepochybovala – jednak nesměla pomoct druhým dvěma dívkám, jednak si nesměla uvolnit z vlastní prdele ohromný nástavec, který ji děsně tlačil a bolel, neustále se sama sebe ptala, jestli má prdel skutečně natrženou, nebo se jí to jenom zdá, avšak prozkoumat se to neodvažovala. Co kdyby se tu náhodou někdo objevil…? Stejně tak si nedovolila na ostatní dívky promluvit, koneckonců stejně jim neměla co říct. Byla kompletně vyčerpaná, takže kdyby se nyní mohla snadno zabít, asi by to vskutku učinila. „Kdo jsi, co jsi zač?“ ozvala se nečekaně šeptem jedna z dívek. I ona vyhlížela zbědovaně, připoutaná a strašně zmučená: „Caroline,“ odpověděla dívka tiše, ale copak to mělo vůbec nějaký smysl? Co z toho, že budou znát svá jména, co z toho, že se tu budou pár minut bavit jako normální lidé? To šílenství kolem je stejně dříve či později úplně pohltí a zničí. „A ty?“ zeptala se přesto vzápětí instinktivně. „Všichni říkají, že jsem děvka, své pravé jméno jsem snad už úplně zapomněla,“ odvětila dívka smutně. „Říkají mi děvko, takže jí asi jsem… Pokusila jsem se utéct a podívej se, co se mnou udělali. Vytloukli mi z hlavy úplně všechno, dokonce i vlastní jméno, teď jsem jen děvka v tomhle pekle…“ Jakoby jí hovořila z duše, Caroline ji naprosto chápala. Ani ona se už většinou nepovažovala za lidskou bytost, za skutečně svéprávnou osobu. Skončí snad jako tahle, bez vlastního jména, ztracená v té hrůze kolem? „Proč nás prostě nezabijí?“ zeptala se zlomeně. „Přece nezabiješ ptáka, když si s ním chceš dál hrát,“ usmála se druhá dívka žalostně. „Prostě mu jen odřízneš křídla, ne?“ Bože, bylo to přesně tak, muselo to tak být… Caroline se chtělo brečet. Přistoupila ke štěrbině ve zdi, která měla představovat okno, a dlouze hleděla ven na kousek nebe a vrcholky stromů. Sem tam skutečně zahlédla nějakého ptáka, s křídly, letícího, volného. Usedavě se při té podívané rozplakala.

 

Když se na ráj díváte z pekla, je to jen další hrozné mučení…