Povídka „Cesta přes park“

Petra se vracela každý den z práce domů přes park. v létě to bylo dobrý, ale v zimě byla tma a mnoho lamp veřejného osvětlení nesvítilo. Měla trochu strach, ale nikdy se jí nic nestalo, až jednou.

Byl pátek a těšila se už na víkend. Tak ji na strach ani nepřišly myšlenky. To ale nevěděla, že ji už dlouho sleduje jeden muž, který má rád dívčí strach. Najednou uslyšela za zády prasknutí větvičky, ale než se stačila otočit, už měla na ústech kapesník namočený do nějakého roztoku, tak že cítila okamžitě, jak se jí podlamují kolena a ztrácí vědomí.

Probudila se až v nějaké dřevěné boudě, kde ale bylo docela teplo. Byla zavřená navíc v dřevěné kleci, kam se jen tak vešla. Když se začala pohybovat, rozsvítilo se světlo a za chvíli vešel muž oblečený celý do černého koženého obleku s maskou na hlavě. v rukou držel ocelová pouta. Otevřel klec a vztáhl Petru ven. Petra začala křičet, ale hned dostala do pusy gumovou kuličku zajištěnou řemínkem. Pevně jí držel za ruce a řekl, že když udělá všechno co jí řekne, nemusí se bát, že by se jí něco stalo a druhý den ji opravdu propustí. Protože se Petra strašně bála, souhlasila. Dal jí tedy podepsat dokument, že vše podniká dobrovolně. Jinak prý to bude pro ni špatné. Se strachem tedy podepsala. Muž dokument pečlivě schoval a přikázal Petře ať se svlékne donaha. To odmítla, ale muž vytáhl obrovský nůž a začal s ním Petru ohrožovat. Sundala si tedy bundu, kalhoty a tričko. Stála tam tedy před ním ve spodním bavlněném prádle. DONAHA !, opakoval muž. Chtělo se jí brečet, ale strach byl silnější. pomalu si tedy sundala podprsenku a vystoupila z kalhotek. Jednou rukou si zakrývala prsa a druhou se snažila ukrýt klín. To už jí ale nasadil na ruce kovová pouta a přivázal je na lano, které vytáhl přes kladku ke stropu. Teď si teprve všimla, že na zdech, stropě a zdech jsou umístěna různá oka. Na nohy ji navlékl zvláštní zařízení podobné kládě, tak že musela mít nohy asi metr od sebe. Tím se stalo, že skoro visela. Na oči ji uvázal okolo hlavy šátek. To je konec, myslela si.

Muž jí oznámil, že si z ní udělá osobní otrokyni. Prvním krokem tedy bude její očista, která spočívá v tom, že jí dočista oholí přirození. Snažila se vymanit z pout, ale ta držela pevně. Na chloupky na klíně jí nanesl tekutou hmotu podobnou vosku. Nechal ji zatuhnout a pak jediným trhnutím ji zbavil ochlupení. To byla tak strašná bolest, že se Petra neudržela a počůrala se. Muž jí oznámil, že původně nechtěl již nic dále dělat, ale takhle ji musí potrestat. Kdo to bude uklízet. Odvázal ji ruce od provazu u stropu a přikázal jí se sehnout. Ocelová pouta na rukou ji pak zacvakl do kovové rozporky na nohách, tak že byla připravena k vykonání trestu. Aby ale při výprasku neupadla, uvázal jí ještě jedno lano kolem pasu, které vytáhl ke stropu a zajistil jí tak stabilitu. Pak si sundal kalhoty a oznámil jí, že pro začátek dostane jako malá holka pětadvacet řemenem na holou.

Petra křičela a pálil ji klín po vytržených chloupcích. To už ale dopadla první rána. Myslela, že se znovu počůrá, taková strašná bolest to byla. Pak dopadala druhá, třetí… až dvacátá. To už měla zadek celý opuchlý. Muž tedy přestal, odvázal jí od stropu. A poručil jí tak jak byla spoutaná aby si sedla na zem. To strašně bolelo a tak si lehla na záda. To bylo přesně to co muž chtěl a rozporku na nohách společně s připoutanýma rukama jí přivázal k provazu ke kladce na stropě a vytáhl ji do vzduchu. Posledních pět ran jí nasázel na přirození. Pička ji tak pálila jako čert, ale Petra přitom cítila, že silně vlhne v rozkroku. Pak jí muž odvázal, poručil jí se obléct a rozkázal, ať vypadne. Řekl jí, že si na ni zase někde počká. Opět ji omámil tím roztokem a odvezl do parku. Tam jí probral k vědomí a vyhodil z auta.

Pomalu se k Petře vracelo vědomí a už se těšila, co příště její manžel zase vyvede…