Povídka “Andy – část 1”
První tři měsíce na kolejích byly celkem nudné. Neměla jsem tu vlastně žádné kamarádky, nebo kamarády a tak jsem většinu času trávila buď ve škole nebo sama na pokoji. Domů jsem jezdila jednou za čtrnáct dní a to jenom aby se neřeklo. Co tam. Většina mých přátel už měla jiné zájmy a než cestovat z Brna dvě hodiny vlakem tak to jsem raději zůstávala na kolejích.
Občas jsme chodili s Petrou, spolužačkou z vyššího ročníku, z kterou jsem se seznámila v Menze, na vínko, jen tak pokecat. Petra také bydlela na kolejích, ale na jiné budově. Malá prsatá bruneta (ty prsa jsem ji vždy záviděla, ty moje prsa po tátovi se vedle těch jejich opravdu vyjímaly). Když jsme někde spolu seděli bylo vidět, jak se kluci po ní otáčejí (ale nikdy nedala najevo že by jí to jakkoliv zajímalo). Některé ty naše dýchánky končili hodně pozdě, a v náladě jsme se vraceli na koleje a možná to, že v těchto stavech jsme občas probírali i intimní a lechtivé věci mělo za následek vše co se později stalo.
Jednou začátkem týdne mi Petra navrhla, nechci-li si jít ve středu pořádně zapařit k jejím kámošům, kteří bydlí kousek ok kolejí. Prý se mi to bude určitě líbit. Ve čtvrtek jsem neměla žádné cvika, tak jsem souhlasila.
Večer na mě počkala Petra před kolejemi a šli jsme. Bylo to pěšky asi dvacet minut. V bytě nás uvítali tři kluci. Jan, Petr a Lukáš. Příjemní, urostlí, taky vysokoškoláci. Studovali už čtvrťák takže studentský nezávislý život byl už patrný z jejich vystupování i z zařízení jejich společného bytu. Sedli jsme si do obýváku na obrovské letiště, pustili si na pozadí nějaký film a začali popíjet. Cítila jsem se mezi nimi velmi spokojeně, proto jsem moc nesledovala kolik piji. Ještě si pamatuji, že si uvědomuji že začínám mít dost, ale nějak už jsem to nebyla schopna kontrolovat. Pak už byla jen tma…
Probudila jsem se. Ještě se zavřenýma očima se snažím vzpomenout. Kdy jsme skončili? Podsadila jsem se. Seděla jsem nahá. Na letišti. Sama. Bolelo mě neskutečně celé tělo. Přirození pálilo jako kdyby mi tam někdo nasypal pepř. Análek to samé. Kolem krku jsem měla něco omotané. A celá jsem byla něčím ulepená.
Než jsem si vůbec v mé malátnosti stačila uvědomit co to znamená, přišel z kuchyně Lukáš. „A, princezna se nám probudila,“ řekl drsným hlasem. „Postav se, a hned!“ Aniž jsem moc přemýšlela zbatolila jsem se s postele a postavila se nahá před něj. „Pojď!“ Chytil mě za lano od obojku (to bylo to co jsem měl kolem krku!) a doslova mě vlekl do kuchyně.
Tam seděli u stolu Honza s Petrem. Petra stálá nahá na čtyřech v koutu! V puse měla velký roubík, o kterého ji pomalu stékali sliny na podlahu. Něco měla zastrčené v zadku a na krku stejný obojek jako já! Kluci v klidu sledovali něco na videu. Ještě pořád jsem nic nechápala.
„Do pozoru!“ Přikázal Lukáš. „Ruce za hlavu! Nohy od sebe!“ Nezmohla jsem se ani na slůvko odporu. „Narovnej se!“ Stálá jsem tam vypnutá s rukama nad hlavou a třeštící hlavou. Od stolu se pomalu zvedl Honza s něčím v ruce. „Otevři pusu! Pořádně!“ Doslova mi do ní něco narval a zavázal mi to vzadu za hlavou (předpokládala jsem že identický roubík jako měla už Petra). „Museli jsme ti to sundat, aby ses nám náhodou neudusila, to by byla škoda,“ řekl s úsměvem a poplácal mě po zadku. Pak si šel sednout zpět ke stolu.
„No kurvičko,“ řekl Lukáš „co říkáš našemu videu?“ Až teď jsem začala vnímat co na něm bylo. Byla jsem to já! Včerejší noc. Ležela jsem na Lukášovi, ten mě šoustal do kundičky. Zezadu mě do análku dělal Petr a Honzovi jsem kouřila! Občas mi to z pusy vytáhl, dál mi par facek a pak jsem zase kouřila. Já sténala, ale nevypadalo to, že by se mi to nelíbilo. Ale kdo to točil, kamera občas najížděla na detaily občas se vzdalovala… Petra! Střih. Nový záběr. Teď jsem ležela na zádech přivázaná za ruce za horní hranu letiště. Dva mi drželi nohy daleko od sebe a Lukáš mi gynekologickýma kleštěmi roztahoval kundičku. Já sténala. Když to bylo moc nahlas dostala jsem pár facek.
Honza stopl video a obrátil se na mě. „Tak kurvičko. Od teď budeš jen odpovídat ano a ne pohyby hlavy, rozuměla si?“ Zakývala jsem že ano. „Tak poslouchej. Petra nám dělá otrokyňku už rok. Ne že by se ji vše co se s ní provádí líbilo, ale je to submisivní děvka takže tak špatně na tom zase není. Dle jejich referencí jsi taky na tvrdší sex“ …to moje vykecávání u vína. „No, a jak se včera prokázalo byl to dobrý odhad!“ Pomalu ke mě přistoupil a začal mi kroutit bradavky. Všichni ostatní se na mě s úsměvem dívali. Sténala jsem co mi roubík dovolil ale nějak automaticky jsem si uvědomovala, že ruce musím nechat za hlavou, jinak bude zle. „Takže poslouchej. Teď nám podepíšeš tuto smlouvu, a poklepal na papír na stole. Je to roční smlouva na spoluprací s jednou agenturou která dodává holky na točení erotiky a porna. Je to jen krytí, kdybys sis někdy chtěla stěžovat, je to právní pojistka, že vše bylo děláno legálně. Kdybys chtěla někdy trucovat. Rozuměla jsi kurvičko?“ Zase jsem zakývala hlavou. Nohy se mi už podlamovali a ruce jsem skoro necítila, ale neodvážila jsem se jakkoliv protestovat.
„Dobře. Druhá část smlouvy je ústní a mezi námi. Budeš poslušná kurvička která vykoná vše co chceme, rozumíš? Za to budeš mít vždy dopředu testy a věci které jsme schopni sehnat, aby ti to zjednodušilo studium. Nechceme přece aby nám dobře vycvičená kurvička vypadla po prvním semestru. Ostatně přes víkendy teď nebudeš mít moc času na učení, takže se musíme o tebe starat,“ řekl se smíchem Petr. „Pochopila si vše co jsme ti říkali?“ Pokývala jsem hlavou. „Podepíšeš tu smlouvu dobrovolně?“ Když jsem kývala že ano, moc jsem nad tím nepřemýšlela, kdoví co by se stalo kdybych odkývala ne. „Dobře. Jen tak pro informaci, tvoje přítelkyně Petra už ji má prodlouženou na další rok, a dobrovolně,“ usmál se Petr a poplácal klečící Petru po vystrčené zadnici.
Sundali mi roubík i obojek, dali do ruky pero a nechali podepsat smlouvu. Všechny moje iniciály už tam byly vyplněné. Jen stačilo podepsat. A změnit si život na nejbližší rok. Možná jen rok. Cítila jsem podivnou prázdnotu a zároveň podivný pocit. Vzrušení? Nevím…
„Tak jak se cítíš kurvičko,“ zeptal se Lukáš. Jediné slovo na které jsem se vzmohla bylo „Unaveně“. První slovo které jsem za celou dobu řekla. „Jdi se okoupat, pak se můžeš vyspat až do rána. V pátek večer začneme s tvým výcvikem, rozuměla jsi?“ „Ano.“ Dostala jsem facku že se mi zatočila hlava a musela se opřít o zeď. „Ano pane“ řekla jsem automaticky. Ani mi nemusel nic vysvětlovat. „Tak je to správně,“ usmál se. Budeš poslušná kurvička, viď?“ „Ano pane.“ „Takže zítra až ti skončí cvika, půjdeš zpátky na koleje. Večer tě tam vyzvedneme. Rozhodni se kde chceš strávit první víkend svého výcviku. Máš na výběr. Buď v bordelu mého dobrého kámoše, nebo ve studiu Honzového kámoše, který točí filmy pro vybranou německou klientelu. Ani jedno tě nemine, ale rozhodni se do zítřka, čím začneš. Rozumíš kurvičko?“ „Ano pane…“
