Povídka „Dámská jízda“

Pokud jste alespoň trochu zvědaví, jak se žije Zuzce s Tomášem, mám pro vás nejnovější historku.

Možná si vzpomenete, jak Tomáš učil svou ženu Zuzanu plnit sliby. Tomáš našel zalíbení v rychlém a účinném potrestání Zuzaniných provinění. A Zuzka? Čas od času ráda vyhledávala situace, kdy ji rozpálený zadeček po výprasku způsoboval horkost v klíně a následné vášnivé milování. Bohužel pro Zuzku ne všechny výprasky končily milováním. Někdy byl výprask opravdu trestem. A tady je ten poslední:

Zuzka si vyrazila kamarádkami na bowling. Vzhledem k tomu, že měla za sebou manželskou hádku jejich rozloučení bylo velmi úsečné, informacemi výrazně šetřila, jde ven, vrátí se spolu s ostatními posledním autobusem a není třeba aby ji vyzvedával.

Setkání se vydařilo a holky se výborně bavily. Jenže ouvej. Rozesmáté čtveřici ubíhal čas rychle a nekontrolovaně. S konečnou v herně rozhodně nekorespondoval poslední autobus. Holky začaly hledat řešení jak se dostat domů, jít pěšky patnáct kilometrů, zamítly okamžitě. Jelikož luxus služeb taxi do místního městečka ještě nepronikl, nezbývalo než některé z nich zavolat někomu domů, aby pro ně přijel. I to se ukázalo jako problém – ta jedna nemá komu se ozvat, ta druhá by měla, ale manžel je doma i s malými dětmi a ty tam samy být nemohou ….. Zuzka pomalu vytáhla mobil a tiše zírala na ztemněný display. Vypnutý telefon – to nebyl dobrý začátek. Když ho zapnula, telefon se normálně rozchodil a během okamžiku i rozpípal přijatými SMS. Zmeškané hovory. Nebylo těžké ověřit si od koho. Od jedné hodiny v noci každou půlhodinu a poslední po deseti minutách. Zuzana moc dobře věděla, že tohle ji u Tomáše neprojde. Rozhodla se mít to co nejrychleji za sebou.

„Holky, já zavolám Tomovi, snad pro nás dojede.“

Tomáš to zvedl okamžitě „Kde jsi?!!“ Zuzana poodstoupila od ostatních a začala mu vysvětlovat situaci.

„Prosím Tě, dojeď pro nás,“ v očích měla slzy z rozzlobené reakce manžela.

„Přijedu.“ telefon ztichl.

Tomáš naložil celou partičku děvčat, jelikož kromě Zuzky nepřišla žádná o svou dobrou náladu, bavily se celou cestu domů. Tomáš s nimi žertoval, vyptával se na průběh hry. Jen Zuzka v jeho očích viděla chlad jeho potlačované zloby. Zastavili před domem.

„Běž se připravit!“ příkaz nemusel být ani vysloven – Zuzka pochopila jediný pohled, kterým se na ni Tomáš zahleděl.

Než Tomáš zaparkoval došla do ložnice. Podvědomě očekávala, že tam na ni bude čekat trestný nástroj. Když ho neviděla, vrátila se zpět do obývacího pokoje.

„Běž se vysprchovat, smrdíš hospodou“, Tomáš si sedal do křesla „a vrať se!“

Zuzka uvítala voňavou sprchu. V hlavě si snažila srovnat věty, kterými, jak doufala, zmírní manželův hněv. Vteřinku si pohrávala s myšlenkou, že se opět oblékne,ale s obavou, že to manžel pochopí jako další provokaci, skočila jako obvykle do měkkého froté županu.

Tomáš seděl v pokoji a poslouchal rádio. Zuzka se nerozhodně postavila a čekala .. posadila se do křesla, ale Tom ještě pořád nepromluvil. Zuzka se přes veškeré přípravy neodhodlala promluvit. Když se Zuzka po chvilce s trucem zvedla, otočil se jejím směrem:

„Pojď sem ke mně.“

Zuzana udělala dva kroky k manželovi, ten si stoupl a svlékl jí župan. Její tělo vonělo a pokožka byla ještě zrůžovělá teplou vodou po nedávné sprše.

„Prosím………….“ Zuzka měla oči plné slz.

Posadil se zpět do křesla a Zuzanu si stáhl na klín. Okamžitě ji začal vyplácet celou dlaní. Manželčiny protesty jednoduše ukončil, když po jejích výkřicích ještě víc přitlačil. Začátek výprasku dal jasně najevo, co Zuzana tušila už od okamžiku, kdy zvedla telefon, aby zavolala. Tohle potrestání si Tomáš vychutná. Zuzka se postavila, když rány přestaly dopadat a mezi vzlyky začala opět prosit o milost.

„Teď už je pozdě na lítost,“ Tomáš položil Zuzaně ruku doprostřed zad a přinutil ji rukama se opřít o konferenční stolek. Vychutnal si ten pohled, pohladil třesoucí se zadeček a odešel do kuchyně pro vařečku. Rány dopadaly jedna za druhou plnou silou a zanechávaly za sebou pěknou spoušť.

Zuzana se snažila uhýbat, ale opustit pozici se neodvážila. Neartikulované zvuky smíšené s pláčem, její rozhněvaný muž vůbec nebral na vědomí.

„Stoupni si.“ Zuzana přestávala vnímat,že výprask skončil. Bolest byla strašná, rány nepočítala, ale bolesti bylo alespoň za rovnou stovku.

„Běž nahoru do ložnice,“ přijdu hned za tebou.“

Zuzana neodporovala, s námahou došla do ložnice – neoblékla si župan, tak bylo vidět že její obličej má rudou barvu jako její pozadí. Nemluvě o fialových „koláčích“, které zdobily tu spodnější část jejího těla.

Nahoru Tomáš dorazil vteřinku po Zuzce a do dlaně levé ruky si pošvihával rákoskou. Zuzana ležela na břiše, takže Tom by mohl rovnou pokračovat v trestu. Podle něj teď ovšem přišel čas na kázaní. Každou svou větu doplnil významným klapnutím rákosky do dlaně. Zuzka z něj, respektive z ní, nespouštěla oči. Tomáš rákosku používal velmi zřídka, věděl, že je to pro Zuzku ten nejhorší možný trestný nástroj. Nakonec koncem rákosky naznačil Zuzaně, jak má opravit svou pozici a chystal se dokončit noční exekuci.

„Dostaneš poslední patnáctku, tak se připrav.“

Zuza zakvílela a při první ráně se zavrtala do polštáře. Na zadku jí naskočily dva bílé proužky, které ohraničovaly dopad rákosky.

Tomáš znovu zvedl ruku a ………………….