|

Povídka “Tichá výchova”

Drahá Andreo,

Píši Ti, protože jseš jediná, komu se mohu svěřit. Že jsem přísně vedena k poslušnosti určitě víš. Ale také jsem už dospělá. Tak dospělá, až se za to sama před sebou stydím. Jsem dospělá na místech, o kterých se mi hanbou jen stěží píše. A holčičí představy mne poňoukají čím dál častěji. Zakázané a pěkně nemravné. Začínám při nich cítit šimráníčko. Takové to šimráníčko, jaké cítí dospělé holky, když myslí na nemravné věci. Strašně se za to stydím. Propadla bych se hanbou, kdyby někdo cizí jen tušil, kde všude ho cítím. Strach mám hlavně ze své vychovatelky. Andreo, o tomto dopise se nesmí nikdo dovědět ! Kdybys jen věděla, co všechno se mi honí hlavou. Vzpoměň si, jak mi Inge neustále zdůrazňuje, že opravdová mladá dívka se musí umět ovládat. Zvláště, když jí poňoukají nestoudné myšlenky. Inge je na mne stále přísnější. A pečlivě mne hlídá. Protože vidí, jak jsem žensky vyspělá. Nedávno mi zavedla nový režim. Před spaním si musím pod jejím dohledem obléci sněhobílé saténové kalhotky. A kdyby jen to. Ráno si je musím vysvléci, opět pod jejím dohledem. A bez odmlouvání je vychovatelce podat. Bože Andreo, kdyby jsi viděla jak pečlivě si je prohlíží ! Hrozně se u toho červenám. Ale musím to vydržet a nedat najevo svůj stud. Inge dbá hlavně na to, aby mi kalhotky celou noc řádně přiléhaly. Úpně všude. Občas se vrátí ke mně do pokojíčku a odhrne mi přikrývku. Aby se ujistila, že mám přízi dostatečně napjatou. A pokaždé ji ještě trochu povytáhne. Někdy až příliš. Bojím se o tom s kýmkoli mluvit. Navíc mám zakázáno se poté upravených kalhotek jakkoli dotýkat. K ránu je mám do svých dívčích míst úplně zařízlé. Skoro až bolestivě.

Od minulého pátku mi zpřísnila režim ještě více. Musím usínat s rukama za zády. A na stole ve váze na mne pro výstrahu čekají čerstvé kopřivy. Abych nezapoměla, co by následovalo, kdybych byla přistižena, že jsem porušila pravidla dívčí cudnosti a během noci vztáhla ruku na svá dospívající místa.

Bože Andreo, píši ti hlavně kvůli minulému pátku. Snažila jsem se způsobně usnout. Ale satén mých kalhotek byl tak povytažený, že při sebemenším pohybu působil jako struhadélko. Zařízlá příze mne mučila tak, že se mi z toho začaly nalévat bradavky. To jsem ale netušila, že mne z vedlejší místnosti pozoruje Inge… Škvírou ve dveřích nejspíš bedlivě sledovala moji přikrývku. Nalévající se zvonečky mne však ten večer prosily o polaskání mnohem víc, než kdykoli před tím…

Nedalo se to vydžet. Přísahám. Nutkání potrápit nalité bradavky bylo čím dál silnější. Nenápadně jsem osvobodila ruce, a pomalu jsem se jimi přibližovala ke svým třešničkám. Vůbec jsem netušila, že mne Inge neustále sleduje. To mi dodalo odvahy stisknout si citlivá místa mezi prsty. Strach z toho, že takové věci mám přísně zakázány, mne ještě více vzrušoval. Opatrně jsem zmáčkla svoje zvonečky. A málem jsem vykřikla.. Byly ten večer tak citlivé ! V ňadrech se mi rozlil tak silný pocit ženství, jaký jsem dosud nezažila. S překvapením jsem vnímala, jak se mi lavina slasti valí k bříšku. Andreo, kdyby jenom k bříšku. Bříško minula a rozechvěla mi ta nejzakázanější místa. Naprosto bezostyšně ! Polil mne z toho takový stud, až jsem se kousla do rtu. Pod zařízlou přízí jsem ucítila příboj horké krve. A nádherného mravenčení. Cítila jsem se jako opravdu velká holka. Takže jsem neodolala. A

sevřela mezi prsty svoje citlivé zvonečky ještě jednou. Lavina ženskosti se mi vřítila mezi způsobně sepjatá stehna takovou silou, až se mi zachvěl zadeček. Zalekla jsem se toho a dala jsem ruce raději opět záda.. Bylo to ale tak vzrušující, že mne ruce za okamžik přestaly úplně poslouchat. V duchu jsem je okřikovala, že se k mým zvonečkům už přibližovat nesmí. Ale moje ukazováčky mi bez dovolení stiskly obě rozinky. Ouch Andreo, víš jaká jsem slušňačka. Bylo to naprosto nepřípustné. Ale tak překrásné ! Moje drzé ruce mi způsobily zakázanou slast. Pravá ruka se mi začala přesouvat k napjatým kalhotkám. Cítila jsem, jak mi na broskvičce vyrážejí krůpěje potu a ihned se vpíjí se do napjaté příze. Víš, že bych nic takového nedopustila ! Ale ta ruka se nedala zadržet Andreo, věř mi. Byla jsem vzrušená a vůbec jsem nevnímala, že mne Inge neustále pozoruje.

Všimla jsem si jí, až když stála nade mnou ! Zrovna ve chvíly, kdy si můj ukazováček razil cestu pod kalhotky. Bože Andreo, hanbou jsem se v té chvíly nemohla vůbec pohnout. Inge ze mne strhla přikrývku a odhodila ji na koberec. Neposlušná levačka mi v té chvíly svírala levou bradavku a ukazováček pravé ruky, jsem v té chvíly měla téměř celý pod kalhotkami ! Bylo to naprosto neomluvitelné ! Inge jen řekla: ” Toho budou litovat, slečno Ráchel “, Závan z přikrývky způsobil, že jsem ucítila vlhkost napjaté příze. Když jsem si to uvědomila v jaké jsem situaci, vstoupily mi do očí slzy. ” Ráchel ? ” pokračovala, “Za tohle budou hodně potrestány. Věděj o tom ? ” Zeptala se Inge. “Věděj slečno Inge, ” špitla jsem a polkla první slzu.” Věděj Ráchel, že bude potrestána všude tam, kde se dotýkala ? ” Ano, slečno Inge, věděj” brada se mi při těch slovech úplně rozechvěla. ” “Vysvlečou si kalhotky Ráchel, a podaj mi je ” “Ale slečno Inge, to až ráno, ” snažila jsem se zachránit šílenou situaci. “Vysvlečou se Ráchel teď hned”, sykla Inge tak přísně, že jsem si zařízlé kalhotky stáhla téměř okamžitě. Když jsem jí je podávala, trochu jsem je zmuchlala. Ale Inge je začala na dlani znovu rovnat !”Můžou mi říct Ráchel, copak je tohle ? “Nevím, slečno Inge. Je horko, tak jsem se tr… trochu zpotila “, koktala jsem hanbou. “Kdepak, Ráchel se nezpotila” řekla Inge a začala pečlivě zkoumat tkaninu v místě, které se ještě před okamžikem dotýkalo nesmírně intimního místa. Když jsem viděla jak pečlivě zkoumá druh vlhkosti, studem jsem se rozplakala. “Tohle si Ráchel nesmí dovolit, věděj o tom ? “

“Věděj ” vydechla jsem ” Ráchel už nechce být poslušná dívka ?” “Ale, chtěj, slečno Inge.Chci být moc poslušná.” brebentila jsem, polykajíc slzy.”Takže se mi Ráchel přiznaj, co cítila, když se dotýkala svého těla…” Studem jsem nemohla vydat ani hlásku. Bylo nad moje síly přiznat se, že jsem cítila nesmírně krásné holčičí věci. Otázka visela ve vzduchu, ale já jsem prostě odpovědět nedokázala. “Věděj, že provinilá místa musí být studentce Ráchel potrestána obsahem vázičky ? Tak jak jsme se dohodli, když bude Ráchel moc neposlušná ?” ” Věděj, odpověděla jsem tiše. A teď mi řeknou upřímě: Myslí si Ráchel, že byla hodně neposlušná ? ” “Myslím že ano, slečno Inge, ” vzdychla jsem provinile. “Ráchel si teď podepřou ňadra dlaněmi.” Poslušně jsem přizvedla svá ňadra s necudně nalitými bradavkami.

“Souhlasej Ráchel s tím, že jejich neposlušné dívčí zvonečky podstoupí výchovný trest ?” “Souhlasej, odpověděla jsem roztřeseným hlasem. Andreo, umíš si představit tu hanbu ? Seděla jsem způsobně na své postýlce a dlaněmi si podpírala nalité bradavky. Které měly být za okamžik sešlehány kopřivami !

Stály mi tak, jako by se na ta muka těšily ! Nechtěla jsem tomu uvěřit do jaké jsem se to dostala situace. Myšlenky však přerušilo ostré uštknutí jedovaté lodyhy. Inge mne nijak nešetřila. Již prvním šlehancem jsem byla zmučena přímo na bradavce. Během okamžiku mi ostré palčení zachvátilo celé ňadro. Ale pak Andro… Pak mi se mi palčení začalo přesouvat ke bříšku ! A kdyby jen tam. Cestou se ten ohnivý jazyk proměnil v nestoudné vzrušení ! Umíš si představit, jak jsem se za to styděla ? Sama před sebou ? Proklínala jsem své tělo za takový projev necudnosti. Mučivé lechtání v podbřišku s se s každým dalším švihem násobilo. Výprask nebyl ještě ani v polovině a mně se pánví začalo šířit mravenčení, jako nějaké nestoudnici ! Inge mne střídavě švihala přes pravé a levé ňadro. A dávala si záležet na tom, aby moje bradavky byly zasaženy těmi nejmladšími lístečky.

Po šesti uštknutích, mi na stojících bradavkách vyskákaly malé puchýřky. Andreo, když jsem to viděla, mravenčení mi v pánvi ještě zesílilo. Ale lavina vzrušení úplně spalovala všechnu bolest ! To, co mi dodávalo sílu vydržet výchovné šlehance, je moje přespříliš vyvinutá ženskost. Slzy mi stékaly do úst. Nebylo to však bolestí, ale hanbou. Hanbou, že cítím nádherná holčičí muka. Výprasku ještě nebyl konec a do prostěradla, na kterém se chvěl můj zadeček, se začínalo vpíjet něco moc a moc nemravného. Zamrazilo mne co bude, jestli na to Inge přijde. Každá moje bradavka nakonec dostala předepsaný tucet mučivých polibků. Červené tečky se mi začaly na zmučených ňadrech proměňovat v nateklé ostrůvky. Bříško se mi chvělo vzrušením a já se jen modlila, aby

mi Inge nepřikázala si stoupnout. “Ráchel teď hezky poděkuje za výchovu. A hezky ve stoje slíbí, že už se nebude nemravně dotýkat svého těla”. Andreo, zalykala jsem se studem. Cítila jsem jak mám prostěradlo na svém ženství úplně přilepené. Takže když jsem vstávala, kousek prostěradla se zvedl spolu se mnou ! Ani si nemusíš klást otázku, jestli si toho Inge všimla…… ” Ráchel ? ” otázala se Inge mrazivým hlasem. V tu chvíly by se ve mně krve nedořezal, ” To vlhké místo na prostěradle má znamenat co… ?” “Nic, slečno Inge, nemohu za to” ” Je to místo, kterého se Ráchel při výprasku dotýkala svým nahým ženstvím že ? ” Ano, ale…” Žádé ale, ” přerušila mne Inge. ” Věděj Ráchel, že takhle necudné projevy, musej být potrestány mnohem přísněji ? Ale slečno Inge, já opravdu nechtěla ….” Tušej Ráchel vůbec, jak moc mohou být za tohle potrestány ? ” utnula moje vysvětlování Inge. ” Tušej vůbec, jaké chlípnosti se Ráchel při výprasku dopustila ? ” Ale slečno….

“Vidím, že netušej”. “Slečno Inge”, snažila jsem se vše vysvětlit, “Při vší úctě k vám… “Při vší úctě ?

Tomuhle říkáš úcta ? “, otázala se Inge ukazujíc na lepkavou skvrnu tvaru motýlka ” Tohle že je úcta ? Za tohle bude Ráchel moc a moc pykat. Věděj Ráchel, s čím teď budou muset souhlasit ?” “Ale slečno Inge, já jsem byla poslušná ! ” “Ráchel teprv ukáže, jak umí být poslušná” “Protože si

teď pěkně lehne na záda a ruce sepne za hlavou. A zadeček si hezky posune na okraj postýlky.” Ale slečno Inge, nemám kalhotky, jsem zcela nahá” snažila jsem se vychovatelku upozornit, že už zachází příliš daleko. “A kolena si daj hodně, ale hodně od sebe” To už jsem se vzepřela a zakroutila hlavou..

Jak myslej, Ráchel. Zítra se o tom, co jsi dnes večer provedla, dozví všechni tví spolužáci.

“Né, prosím, to ne !” vykřilkla jsem honem. Ach Andreo, byla jsem v zoufalé situaci. Vychovatelka se chystala stupňovat moje trestání. A mučit mne úplně nahatou. Bože, mezi roztaženýma nohama ! V bradavkách mi z toho zacukalo vzrušením. Chápeš to Andreo ? Čekala mne další muka, ale mé tělo jako by se chvělo čistou ženskou touhou ! Ach Andreo, v pátek jsem byla opravdovsky žensky mučena ! Blížilose opravdové holčičí peklo. Ale strach o dobrou pověst byl daleko silnější.

Červená studem jsem začala dávat nohy pomalu od sebe.

Ať si mé tělo rozmyslí zneucťovat mne mokrými projevy. Andreo, takovéhle myšlenky mi vířlily hlavou ! Inge již čekala, až budu mít stehna hezky doširoka. Poprvé v životě jsem nechala někoho nahlédnout do svého růžového pokladu. Když se mi před jejím pátravým zrakem začaly rozlepovat labie mojí panenské orchideje, Inge překvapeně nadzdvihla obočí. Omdlévala jsem studem, protože několik kapiček zakázaného vzrušení mi v té chvíly vyteklo až k zadečku. Tušila jsem, že za takovou nestoudnost budu ještě více zmučena. Když Inge viděla jak mám ženství mokré a lístečky doruda prokrvené, jen nevěřícně zakroutila hlavou. Čekal mne první výchovný švihanec. Zavřela jsem oči a zaťala zuby. Ozval se krátký svist, a moje levé tříslo jako by olízl žhavý drát. Vzepjala jsem zadeček do vzduchu. Tím jsem se ale vychovatelce jen více nastavila. To už mi druhé uštknutí zasáhlo jemné chmýříčko broskvičky. Vzepjala jsem se ještě více a v obou tříslech jsem ucítila z nepochopitelných důvodů slastné škubnutí. Ale držela jsem se a nevydala ani hlásku. Zadeček mi nestačil ani klesnout na postýlku když přišel třetí, ještě mučivější švihanec. Inge mne stonkem zasáhla druhou polovinu buclaté broskvičky. Avšak jen kousek od rozpolcení ! Andreo, čekalo mne ještě devět výchovných švihů a již po tomto mi pánví vířilo celé mraveniště. Všechny bodavé polibky mi vystřelovaly hluboko do lůna, ale zároveň i do bradavek ! Tak strašně byla ta muka holčičí, Andreo!

Ten výprask nebyl vůbec bolestivý ! Při tom výprasku jsem cítila jen strašný stud, hanbu, ale hlavně pocit opravdového ženství. Kopřivový jed se mi nevybíravě vpíjel do jemné kůže bochánku. A zdálo se, že stupňuje můj nestoudný ženský chtíč.

Chápeš to Andreo ? Vnímala jsem jen vzrušující ženská muka ! Moje holčičí místa začala toužit po ještě přísnějším mučení !. Představila jsem si, jaké by to asi bylo dostat žahavými lístečky přes prokrvené labie. Byla jsem tou představou během chvilky tak vzrušená, že jsem dala nohy ještě víc od sebe.. Sama a dobrovolně !

Abych svá prokrvená místa nastavila jedovaté rostlině ! Ta nejintimnější holčičí místa. ” Slečno Inge, potrestejte mi nemravné lístečky, smí-li se to. Chvějivý tlak v bříšku mne nutil vyslovovat věci, která by má ústa nikdy neopustila. “Zasloužím si to.” Vychovatelku na okamžik zarazila moje statečnost, ale protože to byla vlastně drzost, dlouho neváhala. Sedmým švihem mne uštkla přes prokrvená bezbranná křidélka. Prohnula jsem se jako luk, a zasténala na celou místnost. Znovu prosím, zafňukala jsem. Adreo chápeš to ? Chtěla jsem dostat přes prokrvené okvětí ještě jednou ! Osmým švihem jsem byla uštknuta tak strašně, že jsem to nevydržela a zavřískla. A dlaní si okamžitě překryla zasažené místo. Cítila jsem, jak se mi začínají potit stehna. Bože Andreo, čekaly mne ještě čtyři švihy ! Už teď mi celou Venuši spaloval holčičí oheň. A napuchlé bradavky byly při tom ztvrdlé jako oblázky.

Byla jsem pyšná na to, co dokážu vydržet, abych zůstala cudná. Dostávat výprask přes tak citlivá místa Andreo, vyžaduje nesmírnou poslušnost.. Ale ta hanba ! Strašně, ale strašně jsem se styděla, jak jsem při tom vzrušená. Právě proto jsem chtěla vychovatelce ukázat, že za svou necudnost dokáži přijmout i ten nejpřísnější trest. Proto jsem bodavou rostlinou chtěla být ztrestána ještě přísněji.

Zatoužila jsem, být mučena na těch nejcitlivějších ženských místech. Přesto, že jsem se zajíkala studem, palci a ukazováčky jsem se uchopila za čerstvě zmučená křidélka. Když jsem ucítila, jak jsou posetá malinkatými puchýřky, vzrušením jsem málem vykřikla. A pak jsem si okvětí před Inge doširoka roztáhla. Až na hranici bolesti. A navíc řekla něco, co dodnes nepochopím. “Slečno Inge, potrestejte také můj věneček, prosím.” Vydralo se mi z plačícího hrdla. Cítila jsem, jak se mi labiemi napínané panenství chvěje touhou být mučeno jedem. “Prosím”, zakňourala jsem, a polkla několik slz. “Ztrestejte mne tam, odkud pramení moje zakázaná touha, prosím”. Pak jsem jen zatnula zuby a způsobně jsem čekala, až se naježené kopřivové lístečky zakousnou do mého vystaveného panenství.

Vzduchem zašuměla čerstvá lodyha, a do mého napjatého věnečku se zakousl najednou celý roj jedovatých žihadélek. Svezla jsem se z postýlky na koberec a dusila v sobě strašný výkřik. Ano, byl to výkřik. Ale z bolestivé slasti ! Chápeš to Andreo ? Nikdy bych nevěřila že si nechám mučit panenství mladou kopřivou ! Provinile jsem klečela před Inge na koberci a polykala slzy. Rozechvělým ukazováčkem jsem se opatrně dotýkala natékajících labií posetých bělavými tečkami. Vychovatelka stála nade mnou a otrhávala z lodyhy použité listí.

Bylo zřejmé, že si přísnou výchovu náležitě vychutnává. Uběhla snad jen minuta a mě bylo přikázáno znovu ulehnout na okraj postýlky. S nohama poslušně od sebe. Byla jsem přece povinna přijmout ještě tři švihance !

Tělo se mi začínalo lesknout potem a v uštknutém věnečku začal působit kopřivový jed. Téměř jsem omdlévala hanbou. Chtěla jsem však vychovatelce ukázat, že jsem absolutně poslušná. A jak vážně to se svojí pověstí, cudé školačky, myslím. Proto jsem znovu otevřela svůj panenský poklad. Obě křidélka už tak klouzaly, že se jen těžko daly udržet od sebe.

“Moje tělo je stále neposlušné.”, pronesla jsem ochraptělým hlasem. “Potrestejte mi věneček ještě přísněji, je-li to vůbec možné.” ” Prosím.” Pak jsem viděla, jak mi Inge zaměřuje špičku proutku na samý střed panenství a napíná ho mnohem silněji. Zavřela jsem oči a poslušně čekala na strašlivé žihadlo. Ložnicí se rozlehlo ostré plesknutíčko a já zalapala po dechu. Projela mnou tak výchovná muka, že mi výkřik uvízl v hrdle. Ach Andreo, byla jsem z toho naprosto zmatená.

Bolest byla tak božská, až se mi z toho zatočila hlava. Inge musela jasně vidět, jak se mi z malého otvůrku v panenství řine pramínek hustého nektaru.

Andreo, strašně se stydím za své pocity. Ale musím ti sdělit, že být švihána kopřivou do panenství, byla ta nejkrásnější muka, jaká jsem kdy zažila. Mnohem víc vzrušující než než bolestivá. Bylo to šílené, ale moje tělo se chvělo touhou po dalším mučení ! Svíjela jsem se na postýlce a plakala do polštáře. Ale plakala jsem hlavně studem. Studem a hanbou, že jsem přes všechna ta muka ďábelsky vzrušená. Proklínala jsem své ženské žlázy když jsem cítila, jak mi plní pochvu dalším množstvím zakázaného nektaru. Já to nechtěla Andreo, já opravdu ne, ale moje tělo ano !

V ňadrech a kolem zadečku mne lechtalo čím dál víc mravenečků.

A pak se Inge zeptala hlubokým hlasem:

“Ráchel říkala, že by chtěla být potrestána ještě přísněji ?” Prsty si přitom hrála v malém rybníčku slizu, který se utvořil na okraji prostěradla. Projela mnou vlna dráždivých otazníků. Přísnější trest, než je bičování napjatého panenství kopřivou ? Co může být ještě horšího ? Bože Andreo, další řádky raději ani nečti ! Byla jsem tak nesmírně vzrušená intimním mučením, že jsem se nezmohla na žádnou odpověď “Hodně by si Ráchel přála být opravdu, ale opravdu cudná školačka ?” “Zbavit se zakázané ženské touhy a soustředit se na učení ? Alespoň na nějaký čas ? Alespoň na týden ? ” Pokládala Inge jednu otázku za druhou. “A nebýt denodenně v zajetí chlípných myšlenek ?”

“Ano slečno Inge, přesně to si přeji”, vyhrkla jsem bez rozmyslu. ” V takovém případě by se měla Ráchel připravit na výchovnou léčbu zlatými žihadélky” Moji dívčí ložnici na okamžik pohltilo ticho. “Jak prosím ?” Fňukla jsem nechápavě. “Léčbu zlatými žihadélky, by měla podstoupit každá svědomitá studentka, kterou neustále pronásledují chlípné představy. ” Ale předem upozorňuji, že je to velmi mučivá procedůra” Avšak tak statečné a poslušné slečny, jako je Ráchel, jí určitě mohou podstoupit. Zejména ty, pro které je vzdělání na prvním místě”.

“Je pro Ráchel dobré vzdělání na prvním místě ?” otázala se vychovatelka a odemkla malou dózičku. Och, Bože. Hlavou se mi honily šílené představy, ale už nešlo ustoupit.

Když jsem zvědavě nakukovala do tajemné dózičky, Inge ji přivřela a přísně se na mne podívala. “Chtěj být Ráchel opravdu hodně cudné děvče ?” zeptala se ještě jednou a vážněji než kdykoli před tím. “Jistě, slečno, ” přikývla jsem a trochu se zachvěla.

“Chci být tak cudná, jak jen to bude možné”. ” A udělám pro to cokoliv”, dodala jsem hrdě a otřela si několik slz. Poté mi Inge ukázala tajemný obsah. Když jsem ho spatřila, skoro jsem litovala, že jsem byla doposud tak statečná. Na dně dózičky se třpytilo cosi velmi strašlivého. Půl tuctu jak malíček dlouhých, zlatých vlásků. Zasazených do stříbřitých držátek. Bože Andreo, uvnitř se třpytily nesmírně tenké ostré jehličky !

Když jsem si představila, že moje nestoudné tělo jimi bude přiváděno k cudnosti, mrazivé vzrušení sevřelo všechna moje ženská místa.

Těď se Andreo drž, protože se dozvíš, kde všude a jak strašně jsem byla žihadélky mučena a léčena od neřesti. Ale neměla jsem jinné východisko. Moc jsem chtěla být zase považována za cudnou dívku. Znovu jsem musela svoje stydlivá stehna doširoka otevřít. Tak moc, až se mi růžové poupátko zcela rozlepilo. Inge mi prsty přejížděla po zpoceném chmýříčku, až se mi ukazováčkem dotkla dívčí perličky. “Ouch, slečno, prosím, ne … zašeptala jsem, omdlévajíc hanbou. Strašně jsem se styděla, že mám toto výsostně dívčí místo, které bylo výprasku ušetřeno tak přeplněné krví. Zároveň jsem se však vychovatelce nedokázala vůbec bránit. Raději jsem se pevně chytla prostěradla. Roztažené nohy se mi ve tříslech chvěly nesmírným studem. “Uvědomujou si Ráchel, že chtěj podstoupit přísnou a zakázanou výchovnou léčbu ? “Uvědomujou, slečno Inge”, špitla jsem. Bože Andreo, byla jsem tak vzrušená dotyky na mém holčičím hrášku, že bych souhlasila téměř s čímkoliv. “Souhlasej Ráchel s tím, že do jejich těla proniknou zlatá žihadélka ?”

Bože Andreo, ty otázky se vzrušením takřka nedaly vydržet. Když jsem si představila, že za okamžik budu mučena jehličkami ! Jak moc asi budu křičet, až mi tenké ostré vlásky začnou pronikat do mlaďounkého holčičího těla ! Inge zdvihla obočí čekajíc na odpověď. “Ano slečno” kníkla jsem krátce “Je si Ráchel dobře vědoma, že bude žihadélky trestána v ženských a velmi intimních místech ?”

Z otázky jsem málem vykřikla vzrušením, ale ovládla jsem se a odpověděla:

“Je-li to nutné k tomu, abych se opět stala cudnou studentkou, chci, aby mi byly jehličkami vychovány i ty nejintimnějších místa, slečno Inge”, pronesla jsem způsobně celou větou. “Věděj vůbec, jaká muka budou muset Ráchel vydržet ? “Nevěděj, slečno Inge” špitla jsem. A rozplakala se. “Jen chci být za každou cenu co nejcudnější”, zavzlykala jsem. Po tvářích mi při těch slovech klouzaly další slzy. “Je si Ráchel vědoma že jí zlatá žihadélka budou zavedena do nesmírně citlivých bodů panenského lůna ?” ” Vzdychla jsem a zaryla nehty do prostěradla. Poslední otázka mne vzrušila tak, až mi zaškubaly třísla. Tušila jsem, že od strašlivé dívčí výchovy mne dělí už jen okamžiky. Ach Andreo. Dozvěděla jsem se, že nejdříve mi budou protknuta ňadra. A potom…jestli to vydržím. Budou mi tenké jehličky zavedeny do těch nejchlípnějších a nejprovinilejších holčičích míst ! Ach Bože… ruka se mi třese jen když pomyslím na to, co jsem v pátek zakusila. Když mi vychovatelka objasňovala co mne čeká, vzrušením jsem skoro trhala prostěradlo.

A pak Inge započala procedůru.

“Tak tedy Ráchel… “Teď si do pusinky vezmou polštářek” … Ach Andreo, do úst jsem si vložila svůj oblíbený polštářek, ale dál snad raději nečti. ” A teď si Ráchel uchopí a znehybní svoje ňadra. Hezky oběma rukama. Udělá to Ráchel dobrovolně ?”, otázala se přísně Inge. Poslušně jsem uchopila svoje nalitá prsa a trochu je zmáčkla. Napuchlé bradavky se mi ihned proměnily ve špičaté naběhlé zvonce. Ach Andreo, kdyby jsi viděla jak byly plné krve ! Špičaté rozinky mi trčely jako hroty. A o pořádné mučení si přímo říkaly. Byla jsem pyšná na to, jak nestoudně jsou moje bradavky červené a napuchlé od trestání kopřivami. Pyšná i na to,, že si dokáži svoje ňadra při tak nesmírně holčičím trestu sama držet. Pyšná, že jsem tak žensky vyspělá. A hrdá i na to, že se nebojím nechat se takhle mučit.

Uprostřed levé bradavky jsem ucítila ostré štípáníčko. Zkrze slzy jsem viděla, jak mi Inge třpytivou jehličkou napíchla rozinku úplně uprostřed. S kňouráním do polštářku jsem sledovala, jak mi zlatý vlásek pomalounku mizí do ztvrdlé bradavky.

Inge navíc otáčela stříbřitým držátkem, aby pružná jehlička mým dívčím znakem snadněji pronikala. Netrvalo dlouho, a ostrý vlásek mi vstoupil do mléčné žlázy. Bodavé štípání najednou zmizelo a celým ňadrem se mi rozlilo nesmírné teplo. Chápeš to Andro ? Uprostřed doruda sešvihané a napuchlé bradavky jsem měla zabodnutou vlásenkovou jehličku, která vedla až do mojí mléčné žlázy ! Vychovatelka jehličku několikrát trošku povytáhla, aby mi mlíčí zmučila na jinném místě. Ach Andreo, bylo mi jasné, že vychovatelka v mém mladistvém ňadru hledá nějaké velmi citlivé místo ! Ukazováček její levé ruky se při tom neustále dotýkal mojí, teď už trčící perličky !

Netrvalo dlouho, a vychovatelce se podařilo zasáhnout moji mladistvou mléčnou žlázu v místě, úzce propojeném s mým podbřiškem. Zakousla jsem se do polštářku, a snažila se v tichosti zahnat ohavnou rozkoš, která v tu chvíly napjala moje ženské vnitřnosti. Když Inge viděla jak se tiše a bez hlesnutí chvěji, začala mi ošetřovat druhé ňadro stejným způsobem. Dokud v jeho mléčné žláze nenarazila na nejcitlivější místo.

Och Andreo, kdybych jen tušila, že jehličky zavedené v mléčných žlázách byla jen jakási příprava pro nepředstavitelně holčičí mučení mojí tekoucí mušličky.

Vím že je to ode mne zavrženíhodné, ale jehly v bradavkách mi dodávaly nestoudnou paneskou sílu. Sílu vydržet nadcházející strašlivou léčbu mého kalíšku.

Ta měla nastat každým okamžikem.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4.5 / 5. Počet hlasů: 8

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *