Povídka „Šošana – 5. díl“
Povídky na tomto webu mohou obsahovat popisy nekonsensuálních aktivit, násilí, dominance, submisivity a dalších BDSM praktik. Upozorňuji, že se jedná výhradně o fikci určenou k poškádlení fantazie dospělých osob, která reálně nikomu neubližuje. Rozhodně nemají sloužit ke schvalování násilí, nebo dokonce jeho podpoře. Reálné BDSM je vždy prováděno na základě dobrovolného souhlasu mezi dospělými osobami, které takové hrátky vzrušují a naplňují. Všechny postavy vystupující v povídkách jsou smyšlené a veškeré sexuální aktivity popisované v příbězích jsou prezentovány jako aktivity mezi dospělými osobami. Pokud máte problém pochopit rozdíl mezi fikcí a realitou, trpíte nenávistí k ženám (nebo komukoliv jinému), nebo nechápete důležitost konsenzu v těchto hrátkách, tak tyto stránky pro vás nejsou vhodné.
Velitel se konečně přinutil odtrhnout pohled od té nádherné sténající prsaté ženy a pohlédl na hodinky. Bohužel bude muset dnešní výslech přerušit, protože za hodinu ho čeká důležitá porada na štábu. Nebude tam sice moci předložit nic nového ohledně úniku informací, zaviněném ženou, která teď sténá bolestí dva metry před ním, ale věděl, že to bude jen otázka času, kdy tu ceckatou dlouhonohou samici přinutí mluvit.
Ještě než odejde a nechá ženu zavřít do cely, má s ní však ještě svůj malý soukromý plán. Poručil všem vojákům, aby odešli a nechali ho s ženou o samotě, že je za chvíli zavolá. Když vojáci odešli, přistoupil velitel k třesoucí se ženě, která ho pozorovala očima rozšířenýma strachem a uslzenýma od bolesti. Velitel uchopil ženu za bradu, zvedl jí hlavu a donutil ji pohlédnout do jeho krutého obličeje. „Dneska už s výslechem skončíme, samičko, pokračovat budeme zase ráno, ale teď mám s tebou ještě postranní úmysly. Budeme teď spolu ještě šoustat, chci vědět, jestli je s tebou ta mrdačka tak dobrá, jak říkali moji vojáci.“ Šošaně se zatmělo před očima a málem omdlela. To přece nemůže myslet vážně, takhle si s ní dělat, co ho napadne. „Prosím, prosím, to ne, to nemůžete, já …já nechci, prosím.“ šeptala nebohá žena, zatímco velitel spustil ze stropu provaz a jeho konec uvázal ženě k poutům, kterými měla spoutané ruce za zády. Když začal za provaz tahat a nutil tak mladou nahou ženu k tomu, aby se hluboce předklonila, tím že ji zvedal spoutané ruce do výšky, ubohá Šošana už nepochybovala, jakým způsobem si to v ní chce ten hnusák udělat. Visela v hlubokém předklonu, špičkami prstů se sotva dotýkala podlahy a její nahé velké těžké prsy jí visely k zemi a houpaly se jí jako kravská vemena. Provázky, které měla ještě pořád utažené kolem tvrdých ztopořených bradavek se skoro dotýkaly podlahy a jehly, kterými měla svá ňadra propíchnutá, vyčnívaly teď téměř vodorovně z obou prsů ven. Když si velitel rozepínal poklopec, stačila si Šošana všimnout jeho boule v rozkroku a uvědomila si, že muž je již chvíli pěkně vzrušený. Blesklo jí hlavou, jestli ho vzrušila jen její nahota, nebo její potupná poloha, ponížení a bolest, kterou jí působí. Věděla, že pokud to druhé, potom se má asi při samotném znásilnění na co těšit.
Bylo jí to jasné hned v okamžiku, kdy jí přistrčil svého tvrdého čuráka před obličej a se slovy:“Navlhči mi ho trochu, ty ceckatá mrdno!“ jí zespodu prudce uchopil její visící kozy a sevřel jí je rukama jako v kleštích. Nebohá Šošana křičela bolestí ústy plnými jeho čuráka a při té masáži jejích cecků cítila, jak se jí v měkkém mase jejích prsů pohybují ty hrozné jehly. Veliteli se takový orální sex zřejmě zamlouval, protože jak rostlo jeho vzrušení, uchopil mezi prsty konce jehel a jediným škubnutím je ženě vytrhl z visících prsů ven. Šošana nelidsky zavyla a v agónii velitele nechtě kousla do jeho čuráka. Muž zařval vzteky, vytrhl svůj úd z ženiny pusy a vzteky začal píchat ženu jehlama do jejích visících cecků. Šošana nelidsky řvala, kozy jí lítaly ze strany na stranu, jak se snažila uhýbat jehlám a zápěstí měla rozedřené do krve od pout. Když muže vztek trochu přešel, odhodil jehly na zem, obešel polomrtvou ženu zezadu a bez jakékoli výstrahy jí zarazil brutálně čuráka do její sevřené lasturky, okamžitě začal prudce přirážet a současně uchopil do rukou konce provázků visících ženě z bradavek a začal jí za ně nemilosrdně její zmučené prsy natahovat. Žena řvala strašnou bolestí a čím více křičela, tím rychleji voják přirážel a s nastupujícím orgasmem řval na ženu:“Jo…jo…jo ty ceckatá mrdno, já z tebe tu zpupnost vyšukám…jo..jo..to je něco…ta tvoje kunda…ta tvoje píča…to je paráda…kurvo…jo…jóó…jóóó…áááááááách…ááááááááááááách…áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!!!“
Když jeho mohutný orgasmus odezněl a on z mlasknutím vyjel z ženiny kundičky, visela Šošana bezvládně v poutech na hranici bezvědomí. Pomalu se začínala probírat, když cítila, že ji voják odvazuje ruce od provazu a rozepíná jí pouta na zápěstích. Konečně byla po dlouhé době volná, samozřejmě relativně, proto se ihned narovnala a rukama si opatrně promnula své zmučené cecíky, aby si ulevila od bolesti. Velitel, který ji posměšně pozoroval, se jí hned zeptal:“Tak co, udělala ses taky, čubičko, nebo se teď tou masáží těch svých velkých cecisek doděláváš, co?“ Šošana mlčela a tiše plakala ponížením. „Abys věděla, že jsem dobrák, můžeš si odvázat ty provázky z těch svých bradavek.“ Šošana se otočila k muži zády a pomalu si zařezané provázky ze zarudlých bradavek odvázala. Když se do bradavek nahrnula krev, žena zasténala bolestí. Když to velitel uslyšel, přistoupil zezadu k nahé ženě, protáhl své ruce pod jejími pažemi, její dlaně jí z cecků strhl a nahradil je svými. Šošana jen apaticky stála, ruce svěšené podél těla a nechala si své nahé kozy potupně hníst, mačkat a masírovat. Po chvíli na svém nahém zadku cítila jeho tvrdnoucí úd a věděla, co přijde. Voják ji dotlačil k psacímu stolu a do ucha jí zašeptal:“Přehni se přes ten stůl, čubko, a vystrč tu svou sexy prdel, můj macek ti ji trochu projede.“ „Prosím vás, to ne, tam ne…prosím.“ sténala mladá nahá žena, ale věděla, že odpor je marný. Snažila se tedy aspoň co nejvíce uvolnit a zmírnit tak bolest z tohoto způsobu soulože. Voják si ji patřičně vychutnával a projížděl jí prdelku dlouhými pomalými tahy. Současně jí mezi prsty mnul ztýrané bradavky a mumlal něco o jejich prokrvení. Šošana byla tak vysílená z dlouhého mučení a znásilňování, ze byla úplně apatická a tak jen čekala, až se v ní voják vystříká. Na to, co bude dál neměla teď sílu myslet.
Jak se vám článek líbil?
Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte
