Povídka “Moje nová subinka II”
První díl bohužel již zmizel v propadlišti dějin. Třetí díl bude následovat.
Probudil jsem se poměrně dlouho, ačkoliv jsem byl zvyklí vstávat kolem šesté a teď bylo již téměř jedenáct. Vylezl jsem z postele protáhl se, oblékl župan a pomalu vykročil na chodbu. Všude byl absolutní klid a ticho, jen domem se nesla opojná vůně čerstvě uvařené kávy. Sešel jsem po schodech dolů, nahlédl do obýváku, kde bylo vzorně uklizeno a prostřeno na stole. „Lucie?“ zavolal jsem a okamžitě jsem slyšel kroky z kuchyně. „Ano pane?“ vyšla ven oči zabořené do podlahy došla až těsně ke mně, ale neodvážila se podívat se vzhlédnout. Se zálibou jsem si jí prohlédl, mněla oblečené šaty, kvůli kterým včera dostala a pohybovala se v nich jako by je nosila již dlouho. „Co máme dobrého k snídani?“ zeptal jsem se a kráčel přitom ke stolu. Poslušně mne beze slova následovala a počkala až si sednu. „Můj pane mám pro Vás připravenu kávu, míchaná vajíčka a šunku k tomu několik rohlíků víc jsem bohužel nenašla“ začala hlásit co připravila i když já mněl těch dobrat již plný nos. „Jsi hodná, můžeš tedy začít prostírat“ poručil jsem a čekal. Odběhla do kuchyně a za malou chvilku se vracela zpět s tácem plným dobrot. Musím uznat, že byla vynikající kuchařka i když nevím co se dá na vajíčkách zkazit, ale káva byla opravdu jedinečná. Kupuji ji ve specializovaném obchodě a piju jedině originál Brasil. Při jídle mne napadlo jedno malé zpestření, které jsem nikdy předtím nežádal. „ Lucie, od dnešní večeře, kterou připravíš vyžaduji, abys udělala jídelníček všeho co je nachystáno a napsala ho na své bříško. Večeřím pravidelně v sedm hodin a snídám rovněž v sedm, vyžaduji abys mne vždy upozornila, nebo jemně probudila půl hodiny předem. Jakmile se posadím ke stolu, předvedeš jídelníček a to tak že rozepneš přezku u krku a odhalíš svá ňadra a břicho. Já Ti pak řeknu v jakém pořadí budeš servírovat. Protože nerad jím sám, máš povoleno si ke mně přisednout a jíst se mnou. Doufám, že jsi vše pochopila.“ „Ano pane rozumím všemu co si přeješ, jen se chci zeptat co mám vařit a nakupovat?“ Zvedl jsem hlavu a nechápavě se na ni podíval.
Už jsem začínal mít pocit že tu teď vedle mne stojí někdo jiný než včera a marně jsem hledal náznak té drzosti a až nyní jsem zaregistroval drobné plamínky v jejích očích. „Tuhle otázku jsi myslela vážně?“ řekl jsem ostře a podíval se přímo na ní. Ona tentokrát jako by věděla že čekám na její vzdor zdvihla hlavu zadívala se mi do očí a řekla „no jasně jak mám vědět co vařit a kde nakupovat nikdy jsem to nedělala a nemám chuť čučet v krámu ve frontě“ na tohle jsem čekal a podvědomě jsem věděl, že se nevydrží chovat jako šedá myš a dá průchod svému temperamentu. Vstal jsem s tvrdým výrazem v obličeji se jí stále vpíjel do očí a viděl jak se začíná pomalinku podvolovat a její odhodlání je o něco menší. Chvilku jsme stály proti sobě a zírali si do očí až do okamžiku, kdy na povrch vystoupila její submisivita, nevydržela a sklopila oči k podlaze. „Určitě víš že tě musím potrestat, ale nyní nemám čas, proto si přines rohožku od vchodových dveří postav ji do kouta a vrať se“ Okamžitě šla já se zatím posadil do oblíbeného ušáku nalil si sklenku brandy a zapálil doutník. Vrátila se a provedla přesně co jsem chtěl. Naše rohožka byla nádherné dílo upletené z tvrdých lýkových provazů hodně hrubé, tak aby důkladně očistilo jakoukoliv špínu z bot. Stála u mne a čekala na ortel. Nyní půjdu pracovat nahoru do své pracovny, ty budeš celou dobu klečet zde na rohožce. Jakmile hodiny odbijou půl jedné (právě bylo téměř 3/4 na dvanáct) vstaneš a přijdeš mne upozornit na to kolik je hodin. Zbytek trestu Ti oznámím večer až se vrátím.“ Neřekla ani slovo otočila se a odešla si kleknout. „Zpět“ zavelel jsem přísně, „neumíš poděkovat za to, že tě vychovávám a musíš se stále pokoušet o to být drzá, okamžitě se vysvleč“. Sekla po mně pohledem jako bych jí chtěl trhat nehty, ale rychle si to rozmyslela a šaty sklouzly k zemi. „Jdeme do koupelny“ nařídil jsem a popohnal ji plácnutím na pruhovaný zadeček, kde stále byli patrné stopy včerejší výchovné lekce i když mast vyráběná jednou léčitelkou ze sousedství účinkovala jako vždy skvěle a zadeček se krásně hojil. Došli jsme do prostorné koupelny a já zavelel“ postav se čelem ke zdi, ruce dej za záda a stůj“ otevřel jsem velkou skříň a vyndal jsem nerezová pouta, která naštěstí nerezavý, protože jsem je používal v koupelně velmi rád. Zacvakl jsem je dost neurvale na její zápěstí až zasyčela bolestí. Vytáhle jsem provaz, který jsem v mžiku otočil kolem jejích svůdných boků a vzadu ho jedním uzlem utáhl a provlékl pouty tak, abych znehybnil její ruce. Zkusila sebou trhnout, ale nebylo to nic platné provaz držel skvěle. Povalil jsem ji na zem a roztáhl jí nohy, jednu připoutal k topení, a druhou k sušáku na ručníky. Podíval se na svoje dílo a byl jsem spokojen. Ležela na zádech s nohama nahoře kdy mezi kotníky měla asi metr a půl. V jejích očích jsem viděl překvapení a trochu strachu z toho co bude následovat. Znovu přišla ke slovu moje skříň a vyndal jsem mýdlo a žinku. „Protože jsi stále vzpurná a číší z tebe to co jsi pochytal venku, musím tě důkladně zbavit všeho co na tobě a v tobě ulpělo“ Vzal jsem sprchu, a pustil teplou vodu. Důkladně ji namočil a nevynechal ani kus jejího těla. Namydlil žinku a důkladně jsem ji umyl obličej, potom jsem se pustil do mydlení celého těla a nevynechal ani její pičku a prcinu. Po té jsem ji znovu opláchl vodou. Vypadala spokojeně, ale netušila co ji ještě čeká. Ze skříně jsem vyndal balonek s dlouhou hadičkou a začal ho plnit vodou. V jejích očích se ukázal děs. „Co s tím chceš dělat?“ zařvala. Vůbec jsem nereagoval a dopustil do balonku asi litr vlažné vody. Potom jsem balonek pověsil na háček a otočil se k ní. „Ano máš pravdu zapomněl jsem ti vyčistit i hubu“ klekl jsem vzal pastu a kartáček a pořádně jí otevřel ústa. Kartáček jezdil tvrdě v její puse i když se snažila uhýbat jak to jen šlo. Po důkladné očistě jsem jí sprchou důkladně vypláchl pusu. „Aby tě nenapadlo zase nějak nedůstojně komentovat moje výchovné metody dostaneš roubík“, který jsem mněl pro tyto případy připraven a zapnul ho co nejlépe aby opravdu mohla vydávat pouze neartikulované steny. „Teď Ti ještě propláchnu prcku a pičku a budeme hotovy, doufám, že Ti to bude stačit a uvědomíš si jak se chovat.“ Vzal jsem hadičku od balonku a vsunul ji do jejího zadku. Vypulila na mne oči jakmile ucítila, že jí teplá voda protéká z balonku rovnou do zadnice. Vysoko uchycené nohy ji zabánily uhnout a tak musela vyčkat až celý litr přeteče do ní. Vytáhl jsem hadici a samovolně sevřela anál. Odvázal jsem její nohy a nechal ji aby si ulevila na toaletě. Za malou chvilku se vrátila a s roubíkem v ústech a svázanýma rukama vypadalo dobře. Znovu jsem ji povalil na zem a připoutal, ale už se tolik nebránila. Znovu jsem začal plnit balonek a přidal ještě o čtvrt litru více než předtím. Snažila se držet půlky u sebe, ale kovový konec hadičky si cestu našel a voda opět začala stékat do bříška. Tentokrát už bylo vidět jak jí bříško drobně roste pod tlakem vody. Jakmile se přesunul celý objem vrazil jsem jí do zadku místo hadičky anální kolík a začal se věnovat její pičce. Vzal jsem elektrický kartáček, zapnul ho a zasunul ho do její kundičky. Chvilku jsem ho nechal běžet jen a tak a potom ji začal pomalu šoustat. Po dvou minutách začala pomalu vzdychat a přirážet ke kartáčku. „Tak tohle jsme si nedomluvili, nemám ani jednu chuť Tě přivézt k orgasmu“ a vytáhl jsem kartáček ven, povolil pouta na nohou a ona se stejně jako před chvilkou chtěla co nejrychleji dostat na záchod, ale v tom se jí zabránil. „Ne ne moje milá tentokrát to nebudeš mít tak jednoduché vodu necháš pěkně vytéct sem do kbelíku“ a ukázal jsem do rohu. A znovu jsem viděl v jejích očích překvapení, ale odešla a pomalu se nahrbila nad kbelíkem do kterého vypustila všechnu vodu. Uvolnil jsem jí roubík “ukliď tady a jdi si kleknout, já musím něco vyřídit ve městě, až se vrátím vyřídíme zbytek. Zatím můžeš přemýšlet o svém chování.“ Sundal jsem jí pouta oblékl se a odešel na obchodní oběd, který mne nyní čekal, spokojen se svou předchozí lekcí, kterou jsem udělil.
Jak se vám článek líbil?
Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte
