Povídka „Krev a mléko V.“
Povídky na tomto webu mohou obsahovat popisy nekonsensuálních aktivit, násilí, dominance, submisivity a dalších BDSM praktik. Upozorňuji, že se jedná výhradně o fikci určenou k poškádlení fantazie dospělých osob, která reálně nikomu neubližuje. Rozhodně nemají sloužit ke schvalování násilí, nebo dokonce jeho podpoře. Reálné BDSM je vždy prováděno na základě dobrovolného souhlasu mezi dospělými osobami, které takové hrátky vzrušují a naplňují. Všechny postavy vystupující v povídkách jsou smyšlené a veškeré sexuální aktivity popisované v příbězích jsou prezentovány jako aktivity mezi dospělými osobami. Pokud máte problém pochopit rozdíl mezi fikcí a realitou, trpíte nenávistí k ženám (nebo komukoliv jinému), nebo nechápete důležitost konsenzu v těchto hrátkách, tak tyto stránky pro vás nejsou vhodné.
Tato povídka je pokračováním povídek Krev a mléko, Krev a mléko II., Krev a mléko III a Krev a mléko IV.
Když Michaelle opět nabyla vědomí, zjistila, že stále sedí přivázána k těžké dřevěné židli s nohama doširoka roztaženýma a za kotníky připoutanýma k podlaze a s rukama spoutanýma vzadu za opěradlem židle. Brzy ale zjistila, že je připoutána mnohem důkladněji, než dříve. Provaz jí obepínal také břicho těsně pod jejími nalitými prsy a poutal ji tak těsně k opěradlu, že se nemohla ani pořádně nadechnout. Mezi lopatkami a opěradlem měla navíc zasunutý nějaký asi dřevěný hranol, který ji spolu s upoutáním rukou nutil vypnout její nahá ňadra co nejvíce dopředu a zdůrazňoval tak maximálně jejich velikost. Cítila, že má bradavky tvrdé jako kámen. Když se odvážila otevřít oči, spatřila velitele, jak sedí za stolem a mlčky si prohlíží její nahé spoutané tělo. V jeho pohledu spatřila pouze chlad, po dřívější oplzlosti v něm nebylo ani památky. Michaelle si uvědomila, že se vlastně před chvílí na ní ukojil, takže jeho chtíč teď ustoupil do pozadí. Sama nevěděla, jestli je to pro ni dobře nebo špatně. Ale to se už začínala znovu ozývat bolest způsobená předešlým mučením. Tepala jí z obou palců na nohou, ve kterých byly stále zaražené ty hrozné jehly, ozývala se z roztažených třísel a z její znásilněné lasturky a v neposlední řadě z jejích ztýraných koziček, kterým její mučitelé věnovali tak velkou péči.
Z letargie ji probral až velitelův chladný hlas: „Tak, vidím, že už jste zase mezi námi, paní Bouletová, takže můžeme pokračovat. Pokud jste ovšem nezměnila názor a nechcete nám něco povědět.“ „Nemůžu vám nic říct“, zašeptala se slzami v očích spoutaná nahá žena a sama se divila, kde se v ní bere ta odvaha.“Dobrá, potom ani já vám nemůžu pomoct“, ušklíbnul se velitel a pokynul svému pomocníkovi „Hanzi, pokračuj prosím.“ Holohlavec se zvedl ze židle u zdi a popošel k nahé zajatkyni, která ho sledovala s panickým strachem v očích. Cestou, jakoby náhodou špičkou boty zavadil o jehlu trčící zpod ženina nehtu. Michaelle nelidsky zavyla a pokoušela se přetrhnout provazy, které ji poutaly k židli. On se však jen usmál, vzal si do ruky skládací stoličku a pohodlně se usadil mezi ženinýma roztaženýma nohama. Koleny se dotýkal vnitřních stran jejích hebkých štíhlých stehen. Pomalu vytáhl z kapsy cigarety a jednu si obřadně zapálil. Nahá žena ho vystrašeně pozorovala a z očí jí začaly kanout slzy strachu a ponížení. Hanz pomalu vytáhl ze své krabičky asi dvacet centimetrů dlouhou tenkou jehlu a s úsměvem ji ukázal své bezmocné nahé spoutané zajatkyni. Ta se strachy roztřásla a začala potichu prosit:“Prosím…prosím vás, slitujte se, prosím, netrapte mě tak, prosím.“ Holohlavec se jenom ušklíbnul a přiložil ostrý konec jehly na vnitřní stranu ženina levého stehna asi deset centimetrů od její rozevřené lasturky. Potom začal pomalu tlačit jehlu do ženina stehna. Michaelle nejdříve celá ztuhla překvapením, v příštích vteřinách ji však strašná bolest donutila k nelidskému řevu, který musel být slyšet až venku na dvoře. Nacista však tlačil jehlu dál, až se po chvíli hrot jehly zastavil o ženinu stehenní kost. Nebohá zajatkyně křičela bolestí, až ztrácela hlas a pot se z ní jen lil. Po chvíli nacista jehlu prudce vytáhl a Michaelle neměla daleko k mdlobám. Přerývaně dýchala a mezi sténáním prosila své mučitele o ukončení takového trápení. Oni však chtěli slyšet něco jiného. Když viděli, že žena mluvit nechce, přiložil jí Hanz k ústům sklenici vody a Michaelle vysílená strašným mučením, hltavě pila. Zbytek vody ji nacista vychrstl do tváře, čímž ji probral opět k plnému vědomí.
„Máš opravdu nádherné cecky, kočičko“, prohlásil její vyšetřovatel slizkým hlasem a nenuceně začal její nahé vypnuté prsy omacávat svýma hrubýma rukama. Pohazoval si s něma, mačkal je, žmoulal mezi prsty její hnědé prsní dvorce a štípal ji do jejích tvrdých ztopořených bradavek. Brzy měl ruce celé upatlané od jejího mléka, které se opět při takovém zacházení s jejími prsy, začalo drát ven. Nahá žena sténala bolestí a neskutečným ponížením jí tváře jenom hořely. Došlo jí, že když nacisté neuspěli s bolestí, zkoušejí ji zlomit ponižováním. Doufala, že bolest snad snese, nevěděla ale, co to s ní udělá, když její ponižování překročí určitou mez. I když se jim už musela ukázat úplně nahá, nechat se sprostě osahávat po celém těle, několikrát se nechat, ponižujícím způsobem svázaná, znásilnit a dokonce se nechat donutit k tomu, aby dvěma nacistům vykouřila čuráky, pořád věděla, že ponížení její ženské důstojnosti může být ještě větší. A teď to vypadalo, že se k tomu schyluje.
„Ten tvůj mužíček musí být v posteli úplně bez sebe, když má k dispozici dvě takové hebounké měkoučké veliké ceciska, které tady na mě tak vyvaluješ, samičko. A co teprve, když může lízat takovou pružnou vyholenou píču, kterou tady vystavuješ, jako na přehlídce, co? Necháš si ji ráda vylizovat, čubko? Odpověz!“ Ubohá žena jen odvrátila hlavu a tiše sténala. „Už jsem tě slyšel křičet bolestí, ale ještě nevím, jak řveš rozkoší, děvko“, prohlásil ten hnusák a položil pravou dlaň naplocho přes ženinu roztaženou lasturku. Levou rukou stále omacával její holá ňadra. Michaelle pevně zavřela oči a snažila se oprostit od reality. Po chvíli cítila, jak si do jejího lůna našel cestu jeden prst jejího mučitele a jak uvnitř rejdí sem a tam. Po chvíli už cítila uvnitř dva prsty, potom tři a nakonec v sobě měla čtyři prsty. Její muž jí tohle nikdy nedělal, takže na takové rozevírání nebyla zvyklá a dost ji to bolelo, ale když nacista nahmatal volným palcem její poštěváček, obnažil ho a začal jí ho stláčet, unikl ženě z jejích rtů první vzdech rozkoše. Strašně se tomu bránila, věděla, že tady sedí před několika chlapy nahá a přivázaná na židli a vyvaluje tady na ně nedobrovolně svoje nahé kozy a kundu, jako nějaká kurva, věděla, že jí způsobuje rozkoš jenom proto, aby byla potom více citlivá pro další mučení, ale nemohla si pomoci. Její tělo ji začalo zrazovat a ona cítila, jak proti své vůli, začíná vlhnout. Tváře jí zčervenaly a začala přerývaně oddechovat a sténat rozkoší. Pánví se reflexivně začala nabodávat na nacistovy prsty a cítila, že se jí blíží mohutný orgasmus. Když to na ni přišlo, začala křičet jako při mučení a z její zarudlé kundy stříkala její milostná šťáva jako vodotrysk. To bylo moc i na jejího otrlého mučitele, který v okamžiku vysvobodil svého naběhlého ptáka z kalhot, vší silou ho zarazil do ženiny roztažené lastury a začal zběsile přirážet. Rukama přitom prudce fackoval ženina poletující a stříkající ňadra. Ale ani tato nová bolest nezabránila Michaelle v nástupu dalšího orgasmu. Když otevřela ústa k dalšímu výkřiku, využil toho velitel, který už stál vedle ní a narval jí svůj ocas do otevřených úst. V tuhle chvíli to ale znásilňované ženě vůbec nevadilo. Sála mu ho křičícími ústy tak prudce, že vyvrcholil ještě dříve, než Hanz, který jí to dělal do kundy. Když cítila, že stříká i Hanz a plní jí kundu horkým semenem, už to nevydržela a dala průchod dalšímu orgasmu, který byl snad ještě mohutnější než ten první a opět ztratila vědomí.
Jaky melo smysl puvodni povidku rozkouskovat do kratkych casti a vydavat je jako jeji pokracovani???
To si už nepamatuji. Nejpravděpodobnější je, že už se ke mně takhle dostala.