Povídka „Královnin výprask“
Královna přecenila své schopnosti a její nepříliš čestný plán se zanedlouho obrátil proti ní samotné. Césarovi zvědi záhy objevili způsob, jakým chtěla Kleopatra oklamat jejich vůdce a vrhnout na něj i na jeho služebníky stín pochybností, které by se patrně záhy změnily v přímé obžalování z nepřátelství proti lidu Egypta. César shromáždili důkazy o velkolepém podvodu a když si byl jistý svým vítězstvím, předestřel je před královnu. Situace byla vážná a Kleopatra si byla vědoma toho, že pokud by César vše zveřejnil a přednesl před Velkou radou, klesla by výrazně její důvěryhodnost a bylo by možná ohroženo i její postavení v čele státu. César, ač mladý, byl již velmi zkušeným politikem, a tak bylo královně záhy jasné, že je mu tentokrát zcela vydána na milost a nemilost. Kleopatra uchvacovala muže nejenom svými schopnostmi vynikající panovnice, ale její mladé, nadmíru krásné, ale zcela nedobytné tělo přivádělo mnohé k šílenství. Římský vojevůdce však měl na královnu nesmírný vztek za to, co mu hodlala provést a jak úskočně proti němu chtěla poštvat Egypťany. A tak kromě politických dohod s Egyptem a ústupků vůči Římu se rozhodl schladit si na královně svůj hněv osobně.
„Za to, cos proti mně chystala, jsem se rozhodl, že tě osobně potrestám. Budeš zmrskána, jako nejposlednější z mých služebnic.“ Při těchto slovech se César bavil při pohledu na šokovanou Kleopatru. Ta ho okamžitě zahrnula sprškou urážek, při kterých se jí vzdorně rozhoupala ňadra podvázaná poloprůsvitnou látkou. Ovšem ať se vztekala sebevíc, César neustoupil. A tak královně nezbylo, než s touto potupou souhlasit. Všechna jednání byla tajná, a tak o chystaném výprasku královny nikdo nevěděl. Diskrétnost byla samozřejmostí. Kleopatra byla panovnicí přísnou a často nechávala své služebné a otrokyně mrskat, pokud nebyla spokojena s jejich chováním. Na tresty se však chodila dívat jen výjimečně a pochopitelně nikdy neokusila výprask na vlastní kůži.
Ze sklepení, kde byl žalář, a kde také tresty probíhaly, byla donesena speciální trestná lavice a široký výběr nástrojů na mrskání. Aby nebylo vzbuzeno podezření, nechala Kleopatra předvést dvě z nejkrásnějších otrokyň, které byly používány k sexuálnímu uspokojení vzácných hostů. Obě měly být pro potěchu Césara zmrskány v pokojích samotné královny. César i Kleopatra ulehly do podušek a představení mohlo začít. Zkušený vykonavatel tělesných trestů roztrhl roucho první z otrokyň a předvedl páru její pevná prsa. Pak vztyčil trestnou lavici a připevnil k ní nebohou dívku tak, že stála na špičkách, byla mírně předkloněná a pevný pás obepínající její boky udržoval její tělo mírně prohnuté, takže prdelka byla nádherně vystavená a současně vynikal i přechod mezi zadkem a stehny. Na dvoře královny bylo toto místo při výprascích obzvláště oblíbené, protože zde je kůže nejcitlivější a vřískot řezaných dívek je nejintenzivnější. V ustrašených očích překrásné dívky se objevily slzy. Věděla, že nemá cenu prosit o odpuštění, protože nic neprovedla. Bude zmrskána pro potěchu své paní. César poručil sluhovi, ať dívce nejprve dá deset ran širokým řemenem, aby se jí prdel náležitě prokrvila a byla citlivější k další proceduře. Nádherně stavěný zadek se prohnul pod první ranou a vzápětí se ozval bolestný výkřik trestané dívky. Rány dopadaly velmi rychle za sebou a zadek záhy svítil rudě. Vojevůdce ukázal na dlouhou rákosku a poručil, ať vysází otrokyni čtyřicet ran na zadek a stehna.
Švih! Rákoska rozsekla dívce obě půlky a křik vyplnil celou místnost. V očích plných slz se objevil velký strach. Druhá dívka, zatím čekající v koutě, se začala třást. Sexuální výprasky nebývaly takhle tvrdé, rákoska se používala většinou pouze na konci, a to jen pár ran na povzbuzení. Rákoska tančila na zadku nebohé otrokyně a ta jen vřískala a neměla čas na žádné úvahy. Zato hlava Kleopatry byla plná úvah, co jí čeká. Věděla, že si teď César testuje, co dívčí tělo vydrží. Věděla, že nemůže čekat slitování, že bude zmrskána jako otrokyně. Že jí seřeže, co vydrží. Ale kolik vydrží? Toto jsou otrokyně zvyklé na drsnější zacházení, a přesto při třicáté ráně je tato již téměř v bezvědomí. César byl sice zaujatý nevídanou podívanou, ale občas královnu poplácal po zadečku, nebo jí její půlky jemně masíroval. Vždy když se rákoska zakousla do zmučené prdelky otrokyně tak mírně stisknul. Královně vyrážely krůpěje potu na čele.
První otrokyně byla vystřídána druhou. Po rozehřátí zadku řemenem ukázal César na jezdecký bičík. „Dvacet na zadek a pak ještě deset těsně pod něj. A nešetři ji. Chci aby královna viděla, že se ve svém řemesle vyznáš.“ Bičem to bylo mnohem horší než rákoskou. Pás byl trochu méně utažený a tak se bičovaná otrokyně snažila před ranami uhýbat. To mělo ten výsledek, že jí prdel krásně poskakovala a do rytmu ran se jí začaly houpat i přepychové kozy. Kleopatru napadlo, zda jí César nezmrská i prsa, ale tomu bylo jasné, že zatímco zmrskaný zadek královna dokáže zakrýt, zbičovaná prsa by zamaskovala jen těžko. Po dvacáté ráně o sobě dívka téměř nevěděla, ale následujících deset ran, na citlivou kůži těsně pod zadečkem, jí zase obdivuhodně probudilo. Kleopatra se celá rozechvěla. Viděla, jak se tělo otrokyně po každé ráně vzepne, jak bič rozsekává kůži a jaká bolest je vidět v očích mrskaných dívek. Za chvíli bude přes lavici ohnuta ona. Její nádherný zadek, který vidělo jen málo mužů, bude mrskán a ona bude křičet bolestí a prosit o slitování. Nevydržela to a sevřela dlaněmi obě své půlky. Vyděšeně pohlédla na Césara.
„Myslím, že tvůj zadek je stejně krásně klenutý, a že vydrží hodně ran. Doufám, že překonáš své otrokyně.“ Královna se zachvěla, tato slova ji ujistila, že jí čeká nebývale tvrdý výprask. Obě seřezané otrokyně předstoupily před Césara, aby se mohl pokochat. Ten jim pevně sevřel smrskané zadky až znovu bolestně vykřikly. Bály se, aby nedostaly přidáno. Vzápětí však byly i s vykonavatelem jejich trestu propuštěny.
Kleopatřino odhodlání nést statečně svůj trest bylo to tam. Nedokázala strachy ani vstát z lůžka, a když ji César postavil, klesla mu k nohám a začala jej prosit o slitování. Že takový výprask nevydrží a že se jizvy na jejím překrásném zadku nezahojí. Slíbila mu poslušnost a přísahala, že bude jeho souložnicí a že od nynějška bude mít na její tělo plné právo. César měl Kleopatru tam, kde ji chtěl mít. Slíbil jí, že výprask nebude tak tvrdý jako u otrokyň a že se pokusí nepoškodit její hebkou kůži. Královna mu náhle začala být nesmírně vděčná a sama se nastavila do předepsané polohy a vystrčila svůj zadek k potrestání. Vojevůdce jí roztrhl roucho a uvolnil tak nádhernou královninu prdel. Obě půlky byly přiměřeně veliké, sošně klenuté a jemná kůže lákala k polaskání bičem. Pás příliš nepřitahoval, aby mohl zadek během výprasku náležitě poskakovat a pro zvýšení svého vzrušení uvolnil z šatu i královniny kozy. Ta svá prsa ochotně vystavila jeho pohledu, věděla, že se musí snažit.
Pevnou rukou jí sevřel levou půlku a Kleopatra se na něj podívala zvlhlýma očima. „Jsem připravena na výprask, můj pane. Můj zadek a má stehna jsou zde pro tvé potěšení.“ Řemen začal konat svou práci a Kleopatra začala bolestí křičet. Propínala nohy a snažila se palčivým ranám uhnout, ale vše marně. Po desáté ráně začala brečet a při třicáté se začal její křik slévat v jednolitý nářek. Po čtyřicáté ráně dostala čas na trochu oddechu. Když se konečně trochu uklidnila, César ji začal masírovat seřezaný zadek a řekl jí o další části trestu.
„Tvůj zadek je teď připravený na rákosku. Dostaneš třicet ran, pak ti zadek ošetřím speciálním olejem a dostaneš dalších třicet bičem. Nebudu tě však mrskat tak silně, jak byly mrskány otrokyně.“ Při těchto slovech uchopil vojevůdce její kozy a začal si s nimi hrát. Kleopatra začala vzdychat strachy i slastí. Svist! Aaaach! Svist! Aaaaach! V pravidelných intervalech zaznívalo místností. Královnina prdel poskakovala do rytmu a jelita začala pokrývat rudě zářící zadek i krásná stehna. Když zasáhl citlivé místo pod zadkem, Kleopatra doslova zavřískala bolestí. Když skončil s rákoskou, ošetřil jí zmrskanou prdel olejem. Ale místo úlevy se dostavil šok. Silice oleje pronikli rychle do promasírované kůže a okamžitě celou oblast zadku i stehen několikanásobně zcitlivěli. César tak díky této proceduře mohl dodržet slib, že královně nerozseká kůži na zadku. Přitom jí však mohl způsobit stejnou bolest, ba možná i větší, než jakou zažívaly během bičování obě otrokyně, které měly zadky rozsekané do krve.
Prásk! Jezdecký bičík dopadl na královnin zadek a té bolest prostřelila celým tělem. Její vřískot naplnil místnost, ale další šlehy na sebe nedaly čekat. Královna dosud netušila, jak bolestivý výprask může být. Prdel jí v řemenech poskakovala sem a tam a celé tělo se propínalo v křečích. Prosila o smilování a slibovalo vše možné. Její krásné mladé tělo však bylo dostatečně silné a nedovolilo jí slastné mrákoty. A tak si královna a její překrásná prdel vychutnaly výprask až do konce. Když ji César odvázal, klesla mu do náručí.
Druhý den nechal předvést obě otrokyně a ukázal královně jejich rozsekané prdele. Královna musela přiznat, že splnil co slíbil. Během výprasku neomdlela a ačkoliv byl její zadek i stehna pokryty jelity, krvavé šrámy ani jizvy její prdel, na rozdíl od otrokyň, nezdobily. Od tohoto prvního, a velmi bolestného, setkání s Césarem byla Kleopatra jeho poslušnou souložnicí a v mnoha otázkách i politickou společnicí. Zda César musel tyto výchovné výprasky královny opakovat se však již asi nedozvíme.
