Povídka “Kouzlo agentky Scullyové”

Jakmile agentka Scullyová vstoupila do svého bytu, její zelené oči, obzvláště vynikající v kombinaci s nádhernými rusými vlasy, okamžitě zaregistrovaly rychle blikotající světýlko na telefonním záznamníku. Bylo již pár minut po půlnoci a Dana až dosud pilně pracovala na zprávě o jednom z posledních případů akt X, přičemž se samozřejmě musela snažit ze všech sil, aby to i pro její nadřízené znělo alespoň částečně přijatelně, pročež se k přístroji zrovna dvakrát nehrnula. Neměla nejmenší chuť na další porci tvrdé práce. Beze spěchu odložila kufřík a laptop na desku pracovního stolu, lehce se protáhla, odhrnula si pramínek vlasů z čela a sklonila se, aby se zbavila svých černých bot na středně vysokých podpatcích. Teprve poté se přiblížila k záznamníku, vědoma si nezbytnosti plnění některých povinností. Co když to bylo důležité? Zatímco se magnetofonová páska se záznamem převíjela na začátek, Dana se znovu protahovala, přičemž si ruce posléze složila za hlavou. Jakmile poněkud vypjala hruď, slastně tiše zasténala. Tenká, ale elastická látka její bílé košile se ihned přitiskla na krásně zformovaná, tak akorát velká ňadra. Ačkoli je pochopitelně měla schované v zářivě bílé, jemné podprsence, i přesto mírný tlak košile zřetelně cítila, a její bradavky přirozeně nemohly na takový rajcovní stimul nereagovat. Bleskurychle naběhly a ztvrdly jako kámen. Ruka jí naprosto automaticky sklouzla níže a zajela mezi stehna. Už,už se hodlala začít sama laskat, když vtom se spustilo přehrávání zaznamenaných telefonních hovorů. Nic zajímavého, dokud se ovšem jako poslední neozval Foxův důvěrně známý hlas. “Scullyová, tady Mulder. Právě jsem dostal důvěryhodný tip ohledně naší společnosti podezřelé z experimentování s mimozemskými geny implantovanými živým organismům…” Zbytek zprávy se víceméně soustředil na popis umístění laboratoř a na agentovu žádost o asistenci a pomoc při prozkoumání inkriminovaného objektu… Navíc by se mohly vyskytnout problémy z dalších stran, takže, buď opatrná. Budu čekat u zadní brány v jednu hodinu po půlnoci.” Poslední úsek zprávy Scullyovou opravdu nepotěšil, jednak případné ohrožení neznámými vnějšími vlivy, jednak očividný časový problém. Stačilo pohlédnout na mapu a na hodinky a Daně bylo ihned jasné, že na smluveném místě nebude dříve než ve dvě hodiny, tedy o dobrou hodinu později, než si Fox představoval. Na pár vteřin si dokonce pohrávala s myšlenkou, že by nikam nejela, ale přece v tom Muldera nemohla nechat. “Fajn, takže další bezesná noc…” S povzdechem se opět obula a vyrazila ven.

Po zdánlivě nekonečném bloudění lesy a únavné jízdě po hrbolatých, bahnitých cestách, kdy se již hodlala vzdát a vrátit domů, konečně zahlédla Mulderovo auto, opravdu skvěle nenápadně zaparkované na okraji polní cesty pokud se to tak ještě vůbec dalo nazývat, hned vedle dobře dva a půl metru vysokého kovového oplocení, které bylo nahoře ještě navíc “ozdobeno” ostnatým drátem. Zaparkovala auto hned za Mulderovým a pohlédla na hodinky. Bylo skoro již půl třetí. Cesta se nečekaně protáhla, takže Fox pravděpodobně už šel dovnitř bez ní. Vystoupila ven ze svého vozidla a přistoupila k Mulderovu. Okamžitě si všimla malého papírku za stěračem, který se ukázal být krátkou zprávou bez uvedení adresáta. Posvítila si na ni ve dveřích auta a četla: “Nemohl jsem déle čekat. V oplocení jsem udělal díru, za kterou je severním směrem cesta přes les přímo k laboratoři. Setkáme se uvnitř. Fox.” Možná až přehnaně pečlivě papír složila a strčila si jej do kapsy v saku. Poté se vrátila dovnitř svého vozu, aby si mohla vzít malou baterku bez které se v panující temnotě mohla jen stěží obejít. Jakmile svůj automobil zamkla, obrátila se čelem k oplocení, které při vrhaných černočerných stínech vyhlíželo ještě mohutněji a hrozivěji než ve skutečnosti. Začala pátrat po otvoru, o kterém se zmiňovala Mulderova zpráva. Místo něj ovšem vzápětí narazila na cedulku, na níž zazářila jasnými barvami vyvedená slova: “E6 NEBEZPEČÍ Biologicky potenciálně nebezpečná oblast!” Ani tohle nebylo právě povzbuzující znamení, avšak hned pod výstražnou tabulí se rýsovaly docela zřetelné kontury hledaného otvoru. Nyní již nemohla couvnout, zvláště když věděla, že Mulder je někde uvnitř. Důkladné si díru v oplocení prohlédla a jeden z trčících drátů odtáhla stranou, aby se náhodou neporanila, či si nepoškodila oděv. I v těchto chvílích dokázala uvažovat jako normální žena.

Snadno vklouzla na pozemek za oplocením a vyrazila směrem na sever, kde se měla nacházet tajemná laboratoř. To jsem vážně zvědavá, jací vědci můžou mít laboratoř právě tady, říkala si v duchu, zatímco postupovala dále po docela pěkně vyšlapané, neustále se kroutící cestičce mezi vysokými stromy v hustém lese. Brzy si ovšem všimla několika znepokojivých znamení. Ve světle její baterky se stále častěji počaly objevovat rostliny a keře, které rozhodně nevyhlížely normálně a přirozeně. Jejich tvary byly bizarnější a podivnější, až si po další stovce metrů připadala jako v nějakém neuvěřitelném mimozemském botanickém ústavu. Cesta ovšem pokračovala dále, pročež pouze přidala do kroku a prodírala se hustším a hustším porostem kupředu. Až když se dostala příliš daleko, uvědomila si další děsivou, mimořádně neobvyklou skutečnost. Rostliny se za ní otáčely, ne za světlem její baterky, což by se ještě dalo relativně logicky vysvětlit, ale přímo za ní, jakoby byly schopny vnímat její ženské feromony. Na vteřinku se zastavila, aby si své podezření ověřila – bohužel nebylo nejmenších pochyb, tahle bizarní flóra očividně žila vlastním, naprosto nezemským životem. Otočila se a na vteřinku si pohrávala s myšlenkou na návrat, ale nakonec se rozhodla v cestě pokračovat. V tu chvíli to vypadalo jako nejlepší z nabízejících se variant, jenže to ještě neměla ani nejmenší tušení, že ji rostlinstvo již před časem svedlo z hlavní stezky a nyní ji postupně nasměrovalo rovnou do centra naklonovaného mimozemského lesa, k jeho ďábelskému srdci. Za jiných okolností by jistě obdivovala naprosto fantastické vlastnosti bizarních rostlin a stromů, které se dovedly pohybovat téměř jako zvířata, ovšem nyní začala pozvolna propadat strachu. Cesta se zdála být podezřele dlouhou a bez jakéhokoli viditelného cíle. Po několika dalších desítkách vteřin nenadále uvízla ve slepé uličce. Naprosto nečekaně před ní vyvstala neprostupná hráz mimozemských rostlin. Zůstala stát a pomalu přejížděla světlem baterky z jedné strany na druhou, přičemž ovšem neviděla nic jiného než sytě červené a neuvěřitelně brčálově zelené stromy, keře a především divné rostliny, které jí nejvíce ze všeho připomínaly liány a další popínavé rostliny. Na rozdíl od nich však byly mnohé úpony zakončeny ohromnými výrůstky překvapivě falických tvarů, anebo naopak zvláštně žárovkovitými plody, které ovšem jakoby měly cosi podobné zubům. Když se na ně Dana pozorněji zadívala, přeběhl jí mráz po zádech. Už tady nechtěla setrvávat ani vteřinu, ty rostliny jí teď naháněly nefalšovanou hrůzu. Celá rozechvělá se okamžitě otočila na podpatku, hodlající bleskově vyrazit na cestu zpět. Vzápětí však na místě ohromeně strnula, protože stezka za ní jíž mezitím přestala existovat. Místo ní se tam nyní tyčila stejně neprůchodná hráz shodných popínavých rostlin, ve které se nedala nalézt ani jediná minimální skulinka. Ačkoli se jí počala zmocňovat panika, prozatím se Daně podařilo zachovat klid. Nasadila si brýle – koneckonců jen sotva mohla uvěřit vlastním očím – a pozvolna se ke stěně rostlin přiblížila. Hodlala ji důkladně prozkoumat a pokusit se vytvořit únikovou cestu, jenže sotva k ní přikročila, žárovkovité výběžky se ještě více nafoukly a popínavé rostliny se počaly pohybovat směrem přímo k ní, jakoby ji vskutku viděly.

Instinktivně se pokusila uhnout, ovšem jednotlivé šlahouny, které se najednou vymrštily vpřed, byly,podstatně rychlejší. Než se stačila natáhnout pro zbraň, již měla kolem zápěstí i kotníků pevně omotány silné úpony, které se bez ustání stahovaly. Nastal nerovný zápas, v němž bylo předem rozhodnuto o vítězi. Scullyová sice bojovala ze všech sil, avšak šlahouny ji postupně zbavovaly rovnováhy a stahovaly dolů na holou zem. Pokoušela se alespoň ruce vysmeknout ze zajetí rostlin, které jí je však i proti vlastní vůli táhly nahoru a dozadu za hlavu. S postupem času se zvedaly ze svých míst další ze šlahounů a sápaly se po jejím těle. Dva z nejsilnějších jí zespodu zajely do rukávů saka a draly se vzhůru, přičemž vnitřním tlakem materiál ničily a rvaly. Další podobné se stejným stylem pustily od země do jejích kalhot a stoupaly stále vzhůru, dokud nakonec nedosáhly klínu. V tom momentu se již nacházela vleže na holé a kupodivu naprosto suché a hladké půdě, která navíc nebyla tvrdší než některá z lůžek. Za jiných okolností docela zajímavá a příjemná věc, ale teď… Zoufalé agentce se zdálo, že se do pohybu dává snad celá rostlinná masa, ovšem ve skutečnosti se nyní kupředu draly pouze některé šlahouny zakončené falickými výrůstky. Zatímco několik jich zamířily k jejímu pěkně vyvinutému poprsí, další se vydaly k obličeji – celému červenému a zbrocenému potem z vysilujícího zápasu. Snažila se do boje zapojit celou váhu svého těla, házela sebou zleva doprava a obráceně, ovšem výsledek byl skoro nulový. Jakmile se první z úponů přitiskl na její ústa, ihned hlavu odvrátila, jenže tím si ulevila pouze chvilkově. Ani se nestačila podivovat nad nesmírnou inteligencí mimozemské flóry a už musela čelit dalším hrozbám. Když osamocený šlahoun selhal, bleskurychle se k její hlavě doplazilo několik dalších, o poznání menších a tenčích, které se jí omotaly kolem čela, krku i brady. A poté stačilo již jen vyvinout ze všech stran náležitý tlak a byla s definitivní platností ztracena. Dana musela otevřít pusu dokořán, až jí v čelistech zlověstně zapraštělo, a potom se pokorně podvolit pronikajícímu výběžku, který měl nyní cestu volně otevřenou až daleko do jejího hrdla. Část rostliny pronikla agentce tak hluboko do krku, jak jen to bylo fyzicky možné. Kupodivu nevnímala žádný větší tělesný odpor, šlahoun nebyl ani drsný, jak se obávala, ani slizký, či snad pokrytý chmýřím, které by ji dráždilo a nutilo k dávení. Vlastně se nejen vzhledově, ale i hladkostí a pevností zvláštně podobal mužskému přirození – ve své nejen biologické podstatě byl naprosto odlišný a přece v mnoha ohledech úplně stejný. Tento dojem se ještě podstatně umocnil, když se výběžek počal v jejím těle pozvolna pohybovat dopředu a zase dozadu, téměř shodně jako penis při kouření – ne že by na to Dana byla, ale jisté zkušenosti přece jen měla. Její kalhoty byly mezitím zcela rozervány, čímž se obnažily tenké bílé punčochy a ostře vykrojené kalhotky téže barvy. Zelené úpony – které se zdály plnit poněkud odlišné funkce než ty červené, ačkoli se na její tělo tiskly shodně žádostivě a doslova hladově – počaly posléze vylučovat jakousi slizkou sloučeninu, která se ihned lepila na látku zbývajících kusů jejího oděvu. Netrvalo dlouho a materiál se počal zcela rozkládat, zdánlivě jakoby přirozenou cestou. Jako první zmizela její košile, v rychlém sledu následována podprsenkou, kalhotkami i punčochami. Než se Dana stačila nadát, byla úplně nahá, jak ji příroda stvořila. Kapky nazelenalého slizu se sice místy usadily i přímo na její hebké pokožce, avšak tu kupodivu ani v nejmenším nepoškodily a posléze se samy takřka nepozorovaně vypařily.

Jakmile byla její ňadra zcela obnažena a Dana na bradavkách pocítila chladný noční vzduch, rajcovně vyhlížející hnědé hrbolky na tuto změnu okamžitě zareagovaly a pozvolna se začaly nalévat a tvrdnout. Zároveň se další skupina tenčích zelených úponků s háčky a trny na koncích omotala kolem dokola jejího poprsí jako nějaké živé provazy a počala je střídavě mačkat a uvolňovat, dokud její prsy úplně nenaběhly a netyčily se pyšně vzhůru jako dva nejkrásnější vrchy úžasně dráždivého pohoří jejího těla. Sotva se Scullyová poněkud uklidnila a snažila se duševně vyrovnat s maximálně bizarní situací, nenadále opakovaně zasténala intenzivní bolestí – trny a háčky šlahounů se totiž brutálně zavrtaly do citlivé kůže na její hrudi, avšak ne natolik, aby se kolem nich objevila červená životodárná tekutina. Pocítila další nápor mimozemských rostlin, tentokrát úplně dole, kde se snažily násilím odtáhnout od sebe její kotníky. Chvíli se sice snažila vzdorovat, ale bylo to stejně zbytečné jako předtím – neměla šanci ani je přibrzdit, natož pak zastavit. Sotva měla dolní končetiny daleko od sebe, zaútočily další úpony, které byly na zakončeních tentokrát vybaveny kulovitými plody velikosti tenisového míčku, jež částečně připomínaly oči vyjmuté a oddělené od těla – pokud by jím pochopitelně nebyla rostlina sama. Čtyři z nich, zase skoro po celém povrchu pokryté malými trny, sem tam zahnutými do tvaru háčku, se záhy daly do pohybu, přičemž o jejich cíli nemohlo být sebemenších pochyb – mířily k obnaženému pohlaví agentky Scullyové. Malé šlahouny se v průběhu cesty ještě rozvětvily na menší, od originálů k nerozeznání podobné, a potom už první z nich bezohledně zaútočily na její vagínu. Počaly ji nemilosrdně rozevírat, přičemž se snažily dostat dovnitř. Jeden za druhým se trny a háčky zabodávaly do nejcitlivějších míst mezi jejími stehny, zarývaly se do hladké tkáně jejích stydkých pysků. Uběhlo jen několik málo vteřin a Dana měla oči zalité slzami. Dech agentky Scullyové se neuvěřitelně zrychlil, když bezohledná prohlídka – za nic jiného se to snad ani označit nedalo – nejintimnějších míst jejího těla pokračovala. Zároveň však na tyto podněty naprosto instinktivně reagovala, pročež mezi nohama postupně poněkud zvlhla. Jakmile byla její pochva jednou pořádně roztažená, největší z nezemských bizarních očí si ihned začalo razit cestu dovnitř. Ačkoli byla momentálně v klínu docela slušně mokrá, cesta úponu do hloubi pohlaví byla více než složitá. Scullyová sexu nikdy příliš neholdovala, pročež měla kundičku hodně těsnou a nerozevřenou, a to se jí nyní stalo skoro osudným. Zatímco se šlahoun rval násilím dovnitř, zoufale lapala po dechu a pokoušela se co nejvíce uvolnit. Každičký příraz rostliny a její postup dále byl vzápětí bezprostředně následován stahem jejího poševního svalstva, díky čemuž ji vlastně sama vtahovala ještě hlouběji. Šlahoun se záhy provrtal tak hluboko, že ji každý další pohyb mezi nohama citelně bolel, pročež počala utrpením křičet. Od bolesti v pohlaví jí to sice nijak neulevilo, avšak jak se jí krk napínal a hrdlo stahovalo a opět rozevíralo, počal horní červený úpon ustupovat zpět, až se posléze zastavil někde mezi jejími rty. Dana odolala pokušení kousnout do něj – koneckonců kdo ví, jakou reakci by to vyvolalo – a následně se již počala dávit přívalem husté, mazlavé tekutiny, jež počala z rostliny stříkat. Ihned ji samozřejmě znovu napadlo srovnání s mužským spermatem, ačkoli kapalina chutnala poněkud odlišně – alespoň pro Danu podstatně příjemněji než opravdové mužské semeno – ovšem jinak se složením a vlastnostmi nefalšovanému ejakulátu docela přibližovala. Spolykala toho tolik, kolik jen dokázala – ne že by chtěla, ale samozřejmě neměla na vybranou – avšak posléze již hrdlo nestačilo, pročež se jí slizká tekutina začala cpát ven i nosem. Ústa měla úplně zablokovaná a ucpaná, dusila a kašlala ještě dlouho poté, co se úpon kompletně stáhl a zase jí dopřál čerstvý vzduch do namáhaných plic. Ani přitom nevnímala, že jí kapalinu – snad nějakou mimozemskou rostlinnou mízu – stříká dále na tělo, tentokrát do vlasů, na krk, šíji a v neposlední řadě na vypnuté poprsí se zbytnělými bradavkami.

Když se Dana konečně zbavila nazelenalé tekutiny a vzpamatovala se natolik, že byla schopna relativně normálně vnímat věci a dění kolem sebe, v první řadě s údivem zaregistrovala, že si asi již stačila na bolest zvyknout, jelikož ji v podstatě vůbec nevnímala. Bizarní oko se ještě stále nacházelo a pohybovalo v její těsné vagíně, avšak flexibilní svalstvo se už stačilo přizpůsobit. Podobně na tom byla i její ňadra, která již také nebyla tak rozpálená bolestí jako dříve, a to i přesto, že se do nich trny a háčky zdánlivě zavrtávaly stále hlouběji, když se její tělo otřásalo právě díky pohybům úponu v násilně rozevřené pochvě. Na druhou stranu to ovšem všechno možná měla na svědomí pouze rostlinná míza, která mohla obsahovat v podstatě jakékoli utišující a omamné látky. Dana se brzy cítila natolik silná a logicky uvažující, že se pokusila rozhlížet kolem a odhadnout situaci, či snad i případné šance na útěk. Záhy však zjistila, že to bude podstatně složitější, než očekávala – především toho totiž mnoho neviděla, jelikož její baterka zmizela někde v nenávratnu a shodně skončily i její brýle. Ani ty by jí ovšem příliš nepomohly při pronikání skoro totální temnotou, kterou místy prořezával jen matný nazelenalý svit rostlin. Jedno však bylo naprosto jasné – mimozemský porost ji stále neprostupně obklopoval ze všech stran. Agentka se ale pozvolna pokoušela hýbat, snaže se zjistit pevnost jednotlivých šlahounů, když vtom nenadále strnula a vzápětí zoufale vykřikla. Jejím bezmocným tělem projela další vlna mimořádně intenzivní bolesti, když se úpon v jejím pohlaví náhle pokusil proniknout ještě hlouběji, snad rovnou do dělohy, anebo přímo do žaludku. Na vteřinku byla přesvědčena o tom, že ji rostlina vzápětí jistě roztrhne. Sebrala všechny síly a pokusila se osvobodit. Hodila sebou prudce nahoru jako šílená, ovšem jediným praktickým výsledkem její snahy byl další nemilosrdný útok úponů na její obnažená ňadra. Ostré hroty háčků a trnů se sadisticky zavrtaly hluboko do jemné pokožky a Dana se jejich tlaku raději obratem poddala, poněvadž každý další pohyb kterýmkoli směrem by zřejmě na největší chloubě jejího těla zanechal nenapravitelné škody. A po celou dobu se oko uvnitř vagíny vytrvale snažilo dostat ještě dál a co nejvíce její pochvu rozšířit, což jí přinášelo téměř nesnesitelné utrpení. Zase se snažila uklidnit a uvolnit, ale v tomhle případě nefungovala ani její mimořádně vyvinutá a vytříbená mysl. Každý další pohyb ji nezadržitelně nutil k novým a novým hlasitým výkřikům, přičemž se sama podvědomě podivovala nad tím, že ji zde nikdo neslyší. Copak je ten porost nekonečný, anebo snad dokáže i tlumit veškeré zvuky? Proud jejích myšlenek přeťal finální příraz, po kterém se celé její nitro rozevřelo a z oka se přímo do jejích nejtitěrnějších útrob počala řinout již známá, nazelenalá, slizká tekutina.

Silné úpony, které se jí opětovně velice pevně omotaly kolem poprsí, kotníků a zápěstí se nyní počaly pohybovat v protisměru, čímž Danu snadno nutily k tomu, aby se otočila na břicho. Ještě se ani nestačila jemnou pokožkou dotknout země a již se tlak znovu zvýšil, tentokrát ve směru nahoru. Rostliny ji zvedaly do výše. Posléze se ocitla dobré tři stopy nad zemí, přičemž se jí veškeré úpony a především drobné bodlinky bolestivě zabodávaly do jemné pokožky, která se sice na několika místech pod vytrvalým náporem protrhla, avšak Dana – jak se alespoň jí samotné zdálo – zatím nikde nekrvácela. Což ji v důsledku jen utvrzovalo v narůstajícím podezření, že tento organický život jednoznačně vládne jistou, a zřejmě nemalou, inteligencí. Připadalo jí, že si rostliny jasně uvědomují rozdíl mezi drobnými poraněními a těmi vskutku vážnými. O pár vteřin později byla agentka Scullyová ještě poněkud posunuta směrem vzhůru a více hlavou dolů, takže nyní měla zadnici nevídaně vyšpulenou, zatímco do lebky se jí valila krev. Snažila se překonávat vzrůstající nevolnost, přičemž s hrůzou vnímala, jak jí nejsilnější úpony opět roztahují násilím nohy od sebe a klestí si cestu mezi. Přitom pochopitelně opět nemilosrdně drásaly její kůži, což obzvláště vynikalo v bezprostředním okolí neuvěřitelně nalitých bradavek a rozměrných dvorců, které byly momentálně pokryty myriádami drobných ranek. Jak si vzápětí s hrůzou uvědomila, tentokrát nemělo být terčem dalšího nemilosrdného ataku její pohlaví, ale dírka s ním bezprostředně sousedící – její dosud panenský anální otvor. Jeden z drobnějších zelených hodů si ihned začal razit cestu do útrob jejího konečníku. Zatímco její svěrač sice statečně, avšak naprosto zbytečně kladl tuhý odpor Dana si až s neuvěřitelnou jasností uvědomovala hrůznost a současně grotesknost celé právě probíhající situace. Samozřejmě se párkrát za svůj sexuální život zabývala pomyšlením na anální sex, ovšem pokaždé jej zavrhla. Jako vědec mohla najít více než dost dobrých důvodů, proč jej nepraktikovat, ačkoli vidina to byla docela lákavá a dráždivá. A teď jí to měla do zadnice udělat část nějaké mimozemské rostliny! Skutečně neuvěřitelné, ovšem bohužel pro ni nyní stoprocentně reálné. S údivem brzy pocítila mezi krásně vyvinutými půlkami zvláštní teplo, které měl na svědomí právě vnikající úpon. Z jeho zakončení tryskala mazlavá, skoro horká míza, která měla pouze jediný úkol – dostatečně zvlhčit její mimořádně křečovitě stažený řitní otvor. I v tomto ohledu se složitý rostlinný organismus kupodivu choval téměř jako lidé, pouze s tím rozdílem, že byl pevně rozhodnut vzít si vše za jakoukoli cenu. Jakmile se první zelený úpon zcela vyprázdnil, ihned jej zastoupil další, který jí prdel bezohledné ještě více rozevíral, až postupně pronikl i za mocně protestující svěrač. Agentka FBI k vlastnímu údivu vnímala spíše neskutečně silné a zvláštní vzrušení než bolest, s jakou původně počítala, samozřejmě to dost citelně bolelo, avšak prozatím bizarní rozkoš převažovala. Po několika minutách vytrvalého roztahování se i tento úpon stáhl, aby uvolnil cestu velkému červenému kolegovi, který se vyvinul do téměř dokonalého falického tvaru. Oproti zakončením, která se jí předtím bez slitování vrtala v kundě, mělo toto naštěstí docela malý, i když vskutku pouze relativně, pročež také přiměřeně snadno proniklo přes svěrač přímo do rozevřeného konečníku. Dana se dokonce nedovedla ubránit vzrušeným stenům, když se posléze úpon počal pohybovat kupředu a dozadu, napodobuje přitom velice dobře známé a naprosto klasické pohyby při přirážení v průběhu vášnivé soulože. Frekvence bizarních přírazů se postupně rychle stupňovala, až dosáhla děsivého tempa, které bylo rázem zakončeno jako mávnutím kouzelného proutku výronem lepkavé mízy přímo do jejích roztažených útrob.

Vzápětí ji úpon opustil a veškeré svalstvo se pozvolna uvolnilo, zatímco ze zadnice jí pomalu vyvěral potůček mízy, stékající beze spěchu níže po jejích ladně tvarovaných nohách. Sotva se stihla vzpamatovat z přívalu předchozích vjemů a rajcovních stimulů, již neměla nouzi o další, jelikož se jí do prdele dral další, tentokrát o něco silnější úpon a jeho o poznání menší, zelený kolega si pro změnu vzal na paškál její poprsí, které počal zkoumat mnohem důkladněji, než by se agentce Scullyové zamlouvalo. Ze zakončení malého zeleného úponu se posléze vynořila mimořádně zvláštní, tenká, našedlá, ale skoro spíše až průhledná, velmi dlouhá a očividně děsivě ostrá větvička – ale co to ve skutečnosti bylo, to samozřejmě Dana netušila – která však spíše tvarem i účelem připomínala speciální lékařskou jehlu na odebírání vzorků tkáně skryté v hloubi organismu. Účinek podobného nástroje si Dana jako lékařka pochopitelně dovedla velice přesně představit a jak vzápětí k vlastní hrůze zjistila, ani v nejmenším se nemýlila. Zakončení bizarní jehlice začalo beze spěchu velmi důkladně zkoumat její pravou prsní bradavku, která byla nyní díky veškerým stimulům, ale přirozeně především bolesti, nesmírně naběhlá a doslova napuchlá. Netrvalo dlouho a rostlina objevila miniaturní dírku na vrcholku nabobtnalé, sytě hnědé bradavky, do které se okamžitě bez váhání počala cpát. V tom momentu se již ani zkušená a odolná agentka FBI nedokázala ubránit přívalu slz, které jí vhrkly najednou do očí. Bolest byla prosté přespříliš silná, než aby jí dovedla dále vzdorovat, když si jehlice rostlinného původu nemilosrdně razila cestu do hloubi jejího prsu, přímo velice těsným a citlivým mlékovodem. Vnitřní průzkum ňadra trval zdánlivě nekonečně dlouho, dokud se rostlina s výsledky svého pátrání nespokojila. Pak se jehlice překvapivě rychle stáhla a vyklouzla ven, následována ihned dvěmi, třemi kapičkami velmi bledého, skoro průhledného, řídkého mateřského mléka, o němž Dana ani netušila, že by se v ní nyní mohlo vytvořit. Úpon se stáhl, aby vzápětí jeho místo pod jejími prsy zaujal další, tentokrát zakončený jedním z těch zvláštních, nevídaně bizarních očí. Agentka Scullyová ani nestihla zauvažovat o tom, co se bude dít dále a již k tomu vskutku docházelo. Mimořádně vyhlížející oko začalo pod její visící, nyní úžasně těžké kozy, které se pomalu pohupovaly v rytmu přírazů úponu, pohybujícího se rytmicky v její prdeli, navádět extrémně rozměrné úpony zakončené kulovitými předměty nemenší velikosti. Přesně pod její visícími cecky se koule zastavily a počaly se pozvolna rozevírat jako nějaké úžasné biologické stroje ze vzdálené budoucnosti. Jakmile se dostatečně roztáhly, Dana Scullyová s hrůzou a zároveň nepochopitelným vědeckým zájmem zaregistrovalo, že jsou obě doslova přeplněny stovkami, nebo snad tisíci miniaturních, zhruba palec dlouhých jehliček, které jakoby z oka vypadly té předchozí, která jí poprsím projela snad až někam k srdci. Ze zakončení každé jehličky pak pomalu odkapávala naprosto čirá, průsvitná tekutina. Její význam zatím agentce unikal, zato ovšem brzy úplně fascinována zaznamenala, že se tyto části rostlin dovedou velice elasticky uzpůsobovat tvarem momentálním potřebám a rozměrům – bezpochyby to měla na svědomí především jejich membránovitá struktura, která mohla na první pohled připomínat třeba obyčejnou lykru, pouze s tím zásadním rozdílem, že schopnosti mimozemských organismů byly neporovnatelně větší. Každý z nich měl také přesně uprostřed zvláštní výrůstek, který mohl zpočátku tvarem připomínat zub, avšak jehož funkce byla přirozeně naprosto diametrálně odlišná. Oba výrůstky se posléze počaly protahovat a rozšiřovat, až zespodu dosáhly jejích senzačně naběhlých bradavek. Následně je počaly nemilosrdně vsávat dovnitř.

Dana v první reakci zalapala po dechu nesmírným vzrušením, poněvadž takovému sání a dráždění se nemohla vyrovnat ústa žádného muže ani ženy zkrátka žádného z pozemských tvorů. Jakmile se však její poprsí ocitlo v brutálním zajetí rostliny, rozkoš se počala bleskurychle proměňovat v mimořádně mocné utrpení. Jakoby se jí do bradavek zakouslo hned několik desítek zubů najednou, přičemž následně byla její ňadra sadisticky protahována dolů, dokud nenabrala víceméně tvar přezrálých melounů. Vytrvalý, tah pokračoval bez špetky slitování tak dlouho, dokud to vůbec její ňadra i celé tělo byly schopny vydržet. Poté se podivná zakončení počala stahovat kolem celých jejích prsů, dokud je zcela nesevřela a Dana s hrůzou a utrpením nepocítila, jak se jí do visících, protažených koz zakusují krátké, ale mimořádně ostré jehličky. Jelikož na její cecky zaútočily takřka všechny najednou, byl úvodní nápor zdaleka nejhorší, i když ani poté se o úlevě nedalo hovořit ani v nejmenším. Po celém povrchu poprsí se rozléval nesnesitelný žár, který jí spaloval veškerá nervová zakončení nesnesitelnou bolestí. Z hrdla se agentce nyní dral jeden zoufalý sten za druhým, i když i do nich se sem tam přimísily nepřeslechnutelné podtóny bizarního vzrušení. Jakmile byly jednou zvláštní koule kompletně naplněny jejími prsy, přisály se na ně s maximální intenzitou, která její pokožku rozpalovala do ruda. Zatímco ji zezadu análně i nadále obdělával silný úpon, s údivem vnímala, že se rostliny kolem jejích prsů pozvolna zvětšují a očividně nabývají na objemu. A stejně tak vzápětí narostl i další úpon, který se jí začal bezohledně rvát do již docela prošoustaného análu. Jeho průměr se nyní už přibližoval rozměrům normálního mužského penisu, ovšem i přesto teď skoro zcela hladce pronikal do její zadnice, kde se cítil jako doma. Když poté shodně snadno vyklouzl ven, byl okamžitě následován řekou vlastní mazlavé mízy, která se na stehnech rajcovní agentky mísila s jejími ženskými šťávami, vyvěrajícími z hloubi její rozevřené píče. Ani se nestačila pořádně vzadu vyprázdnit a již se jí do konečníku rval další, ještě větší úpon falického tvaru, který se ovšem kupodivu snadno prodral do nitra jejího roztaženého análu. Jakmile se pevně usadil hluboko uvnitř, začal beze spěchu přirážet, přičemž jakoby čekal na další dění. A to se také ihned dostavilo. Zatímco jí rostlinné koule i nadále zespodu ždímaly kozy a Dana nahlas sténala, vymrštil se vzhůru další úpon, který jí doslova vlétl až do hrdla o zacpal jí téměř hermeticky ústa. Pak ji i on počal šukat, respektive stoprocentně dokonale napodoboval pohyby, jaké se při shodných situacích dělají při běžných souloží. A aby vše bylo zcela kompletní, poslední, jednoznačně nejsilnější úpon jí na závěr zajel do rozevřené a promáčené píče. Poté se všechny části rostliny počaly rytmicky pohybovat a obdělávaly bezmocné tělo agentky Scullyové jako nejzkušenější ze zkušených milenců. Vzrušení ji kompletně opanovalo během několika málo vteřin, avšak i nadále jej kalila více než citelná bolest způsobovaná ostrými hroty, jehličkami a rovněž ždímáním jejích protažených, maximálně napnutých cecků. Trvalo plných deset minut, než začaly veškeré úpony v jejích útrobách “ejakulovat”. Najednou byla celá vyplněná jejich mízou, která se drala ven všemi možnými a dostupnými otvory, aby se posléze míza rozlévala po veškerých částech jejího těla. Brzy si připadala jako utopená v jejich míze, avšak zdaleka nejhorší byl příval, který se řítil jejím hrdlem. Ačkoli se snažila polykat ze všech sil, zanedlouho jí mimozemská mazlavá míza vytékala nejen z koutků úst, ale dokonce se začala valit ven i jejím nosem. Přísun kyslíku se rapidně snižoval a s ním se rovněž zatmívala její mysl, respektive přepadaly ji naprosto bláznivé myšlenky. Musela mít ve svých útrobách již celé galony mízy, když jí náhle prolétlo hlavou pomyšlení na to, zda si dnes vzala antikoncepční pilulku. Pochopitelně se to mohlo zdát jako zcela nesmyslné, ovšem na druhou stranu – zde se mohla nadát čehokoli. Co kdyby ji mimozemská rostlina vskutku oplodnila? Kriste, já jsem se snad už opravdu zbláznila, pomyslela si vzápětí se šíleným smíchem, který se ovšem ozýval pouze v jejím mozku, jelikož ústa měla přeplněná mízou.

Konečně ji úpony opustily a také koule se odtáhly od jejích naběhlých prsů, které nyní vyhlížely jako nesmírně velké dýně. Zvláštní bylo, že nyní již nepociťovala žádnou mimořádnou bolest, spíše měla poprsí téměř kompletně otupělé. To se však záhy změnilo. Odněkud z útrob rostlinných koulí se vynořily další úpony, tentokrát zakončené vykrojenými plody s ostrými zoubky na vnitřních stranách, které jednoznačné simulovaly podobnost s klasickými pozemskými masožravými rostlinami, tedy alespoň v takové podobě, jak si je představují někteří lidé. Široce otevřené plody se ihned počaly na úponech vysunovat nahoru, aby se posléze hladově zahryzly do Daniných nesmírně naběhlých bradavek. Jakmile se posléze zavrtaly do hladké a hebké pokožky, zoufalé bolestné výkřiky bezmocné agentky se s okamžitou platností v maximální míře obnovily. Plody i celé úpony se následně pustily do rytmických pohybů, při nichž její bradavky mocně vysávaly. Dana se jejich “péči” z donucení podvolovala, dokud nenadále s překvapením nepocítila, jak jí něco teplého a mazlavého vyvěrá z naběhlých prsů. “Bože, vždyť to je mléko!” pomyslela si spíše udiveně nežli zděšeně. Takové množství mléka bylo sice z vědeckého hlediska víceméně nemyslitelné, ovšem že zde její vědecké zákonitosti tak docela neplatí, to si již před časem uvědomila. Jak z jejích cecků rostliny pozvolna vymačkávaly mléko, jejich objem se úměrně tomu zmenšoval, až nakonec dosáhly víceméně původní velikosti, lesknoucí se díky rostlinné míze v prvních nesmělých paprscích ranního svitu.

Sluneční paprsky časného jitra si jen velmi těžce klestily cestu hustým porostem mimozemských rostlin, v jejichž středu se agentka Scullyová nacházela. Zatím se ještě stále pořádně nevzpamatovala z jejich předchozího brutálního útoku, pročež jen mžourala kolem sebe a pokoušela se zachovat si zdravý rozum, který jí už znovu začínal říkat, že to všechno přece nemohla být pravda. Nebýt stále silně zvětšených a naběhlých prsů a brýlí pokrytých jejich lepkavou mízou, možná by tomu i uvěřila, ale takhle byla jen vnitřně silně rozpolcená. Společně s prvními slunečními paprsky se záhadné rostliny automaticky stáhly do okolního hustého porostu, kde snadno splynuly s okolím. Najednou to kolem vypadalo skoro jako v normálním lese. Dana ležela na zemi, ztěžka oddechovala a pozvolna se psychicky i fyzicky připravovala na to, že bude muset vstát, někam vyrazit a vůbec se nějak s tím předchozím zážitkem vypořádat, když nenadále uslyšela důvěrně známý hlas volající její jméno. Ačkoli se nezmohla na odpověď, brzy se v jejím zorném poli objevil agent Mulder, který vedl skupinu statných mužů v bojových uniformách – tak trochu oblečením a výbavou připomínali známé empíky, avšak o ty se rozhodně nejednalo.

“Scullyová, co se stalo?!” Fox se vynořil z houštiny poblíž a ihned k ní přispěchal. Dana měla hrdlo stažené a celý obličej ztuhlý vyčerpáním, ale i přesto se musela slabě pousmát – ať se stane cokoli, Fox jí stejně nikdy neřekne “Dano”, vždycky skončí jen u příjmení. “Znásilněná…” zašeptala agentka Scullyová a vzápětí se propadla do milosrdného bezvědomí. Teď, když se již cítila po boku Foxe v bezpečí, si mohla dovolit uvolnit se a zbavit se posledních zbytků sil. Byla příliš unavená… Důstojník, stojící po boku agenta Muldera, si zběžně prohlédl pohmožděné tělo příslušnice FBI a poté se na Foxe obrátil: “Raději bychom ji měli okamžitě vzít na základnu a nechat ji tam pořádně vyšetřit a ošetřit. Máme hlášeno, že z nedaleké věznice utekla banda kriminálníků – zřejmě se jim dostala do rukou a ta prasata ji zbila a znásilnila.” Fox ještě ani nestihl jakkoli zareagovat a už se těla Scullyové chopilo několik mužů ve vojenských uniformách. Naložili ji na nosítka a její víceméně nahé tělo skryli pod hrubou vlněnou dekou. Fox jen pokrčil rameny a vydal se společně s důstojníkem zpět na základnu. Jeho vysvětlení sice vůbec nevěřil, ale v tuto chvíli měl příliš velký strach o Scullyovou a její zdravotní stav než aby se pokoušel o nějakou partyzánskou akci. Až se z toho dostane, pak se uvidí. Mezitím se tu snad bude moci trochu porozhlédnout…

Jakmile zmizeli oba muži z doslechu, strážci u nosítek se na sebe spiklenecky zašklebili. Ještě než Scullyovou na nosítkách zvedli, odhrnul jeden z nich kus deky a pohlédl na výsledek řádění mimozemských rostlin. “Vypadá to, že naše kytičky prožily pěkně divokou noc,” poznamenal posléze jeho kolega s pobaveným smíchem, zatímco ukazoval na levé ňadro agentky Scullyové, kde z naběhlé bradavky vyvěrala jakási podivná míza vzdáleně podobná mateřskému mléku. Strážce ji s potěšením olízl, spokojeně zamlaskal a poté se konečně chopil jednoho konce nosítek. “Raději půjdeme,” řekl, zatímco jeho partner Scullyovou opět zakryl a pak i on popadl opačný konec nosítek. Pomalou chůzí se vydali směrem k nedaleké základně. Fox s důstojníkem už dávno zmizeli uvnitř základny, kde agent Mulder musel poslouchat další výmysly a kamuflující historky, zatímco dvojice strážců se s nosítky ještě stále nacházela v lese. Zbyli už jen sami dva, protože všichni ostatní se po odvolání pátrání vrátili okamžitě zpět. Jak tak pomalu našlapovali po nerovné pěšině, deka se postupně svezla níže, až se zcela obnažila krásně nalitá ňadra agentky Scullyové. Rajcovně se pohupovala ze strany na stranu přesně v rytmu jejich chůze a na jejich vrcholcích se skvěly parádně zvětšené bradavky na kterých mohl muž vzadu oči nechat. To se ostatně velmi rychle projevilo i mezi jeho nohama. “Kurva, už jsem z těch jejích koz celej nadrženej,” prohlásil posléze strážce ke svému kolegovi a přinutil jej, aby zastavil. “Hele, co kdybychom se s ní trochu někde bokem pobavili? Při tom, jak teď vypadá, už stejně nikdo nepozná, že jsme si ji ještě navíc i my vzali do parády, co ty na to?” Jeho partner byl pochopitelně pro každou špatnost. “Vynikající nápad,” pochválil kolegu. “Zavolám vysílačkou na základnu, že se trochu zpozdíme, protože se nám rozpadla nosítka a my je teď musíme dávat dohromady. Když je přesvědčím, aby sem nikoho neposlali na pomoc, že je to zbytečný, je ta zrzavá kurva na chvilku jen naše!” O dvě minuty později se už i s nosítky nacházeli na boční pěšině, po které se hrnuli ještě dále do hloubi lesa. Na malé mýtině se pak zastavili a jako hladoví psi se na Danu vrhli. Stáhli z jejího půvabného těla deku a hned začali důkladně po všech stránkách zkoumat tu nádheru, která jim spadla do klína. Její rusé vlasy byly celé ulepené od mízy rostlin a tělo bylo pak od hlavy až k patám kompletně poseté myriádami miniaturních ranek, které představovaly stopy po ostrých háčcích nebezpečné mimozemské flóry. Kupodivu to takřka nepoškozené přežily její lodičky na středně vysokém podpatku, které skoro neustále nosila. Jeden z klečících strážců jí hned začal mačkat a brutálně masírovat pěkné velké kozy, do kterých bezvládnou Danu i nemilosrdně štípal. Když se posléze stejně sadisticky pustil i do jejích nalitých bradavek, agentka Scullyová zoufale, zpola omámeně zasténala bolestí a zdálo se, že se znovu vrací k životu. “Fajn, žádný zbytečný zdržování,” řekl druhý, který si ještě jednou vysílačkou ověřoval, že jim nikdo nepůjde na pomoc. “Máme nanejvýš hodinu, spíš míň, takže jdem rovnou na to!”

Jeho kolega na to ovšem už dávno šel – zatím minimálně v mysli. “Mám vynikající nápad,” prohlásil a hned ho začal realizovat. Jakmile jeho partner spatřil, co se děje, okamžitě mu došlo, oč jde, a i on přispěchal se svou troškou do mlýna. Mýtina byla totiž ze všech stran obklopena tropickými rostlinami, především pak liánami – a ty mohly nyní perfektně nahradit provazy. Oba muži nejdříve liánami stáhli Scullyové brutálně kozy, až je měla nafouklé jako balóny a poté jí, kolem kotníků i zápěstí omotali vždy dvě dvojice silných a velmi dlouhých lián. Jejich opačné konce přehodili přes nízké větve a na principu kladky takto vytáhli tělo bezvládné Scullyové do takové výše, že se její pánev nacházela víceméně v rovině s jejich. Jeden ze strážců jí pro jistotu ještě vlezl mezi roztažené nohy a v praxi si to vyzkoušel, načež oba s definitivní platností liány fixovali, tedy i s jejím tělem, visícím nyní ve vzduchu. Lesem zazněl zvuk dvou současně rozepínaných poklopců, načež se na světle objevily dva dokonale ztopořené penisy. Ani si je nemuseli honit, byly okamžitě připravené k akci. “Tak co si dáš nejdřív, kundu nebo prdel?” zeptal se smíchem jeden druhého. “Řekl bych, že prvně vyzkouším tu její nádhernou prdel!” Vzápětí už strážce stál mezi jejíma rozevřenýma nohama, jednou rukou jí bezohledně rozevíral půlky krásné plné zadnice, zatímco druhou si držel čuráka u kořene a pozvolna jej směroval přímo na roztažený a od rostlin pěkně promrdaný anál. “Hmmm, kytičky odvedly zatraceně dobrou práci,” zachrochtal voják spokojeně, když jeho pták vklouzl do prdele jako po másle. Padl tam jako ulitý. Druhý se jen pobaveně zašklebil, postavil se k Daně z boku a prsty jí počal silně rozevírat hodně prokrvenou a na pohled úplně červenou kundu. Postupně do vagíny počal zasouvat jeden prst za druhým, až se v ní brzy ocitla celá jeho velká pěst. Agentka Scullyová měla podbřišek úplně vyboulený a píču narvanou až k prasknutí, ale přesto že neustále sténala, prozatím se ještě zcela neprobrala zpět k vědomí. Strážce ji brutálně svou pěstí mrdal do hezky rozevřené, i když od přírody normálně velké – a když už, tak spíše menší – kundy a přitom si druhou rukou náruživě honil naběhlého ptáka. Steny agentky Scullyové se brzy proměnily v rozkošnické skřeky a polovýkřiky a po několika minutách mrdání prdele čurákem a píče rukou se Dana udělala, i když stále ne při normálním vědomí. Vojáci se jen pobaveně řehtali, dokud i oni nedosáhli vyvrcholení. První se udělal ten, který jí projížděl pochvu rukou – nastříkal semeno na naběhlé kozy, vytáhl ruku za doprovodu neuvěřitelně silného mlasknutí z rozevřené a šíleně promáčené vagíny a poněkud odstoupil, aby mohl počkat na kolegu už se zapálenou cigaretou v ruce. Druhý muž ještě několikrát mohutně přirazil mezi rozevřené půlky a pak rovnou do mrdaného konečníku vystříkal pořádnou porci lepkavého spermatu. Vytáhl ocas ven, oklepal si ho o její půlky a spokojeně se zašklebil. “Kurva, ta, je tak rozdělaná, že bysme ji klidně mohli mrdat do kundy oba najednou…” “Ty máš dneska opravdu samé skvělé nápady!” zajásal druhý, poplácal ho uznale po rameni a už se hnal upravovat pozici lián, aby mohli tenhle super perverzní nápad v praxi realizovat. Spustili agentce Scullyové nohy o něco níže, takže nyní svírala se zemí zhruba třicetistupňový úhel, a potom se již nadšené vrhli do díla. Jeden k ní přistoupil zezadu, trochu se zaklonil a za přispění kolegy jí čuráka snadno vrazil mezi rozchlípené stydké pysky. Rukama přitom zezadu objal plnou hruď a počal Daně drtivým stiskem mačkat nabobtnalé cecky. Jakmile byl jeden ocas uvnitř, druhý na sebe nenechal dlouho čekat. I silnější z vyvinutých penisů se počal cpát dovnitř, ale tentokrát již k jistému odporu a tření docházelo. Agentka Scullyová sténala a řvala stále hlasitěji, ale posléze k totálnímu průniku přece jen došlo. Muž zasténal bolestí, jak se mu předkožka napnula až k prasknutí, ale pak již společně se svým komplicem začal vášnivé přirážet. Oba strážci takto šoustali nebohou a bezbrannou Danu dobrých deset minut, než se konečně skoro současně udělali. Jakmile jeden z nich ucítil na svém ptáku sperma toho druhého, vyvrcholil také. Vystříkali se bez jakýchkoli zábran rovnou do jejích útrob a pak v nich ještě chvíli setrvali. Ohony sice ještě zcela ochablé neměli, ale v tomto momentu už v nich – naštěstí pro agentku Scullyovou – převládl strach z odhalení a případného potrestání, pročež se po krátké poradě raději rozhodli vypravit na cestu zpět, respektive konečně na základnu, kde už agent Mulder šílel netrpělivostí. “To, byla mrdačka!” pochvalovali si při cestě zpět na hlavní pěšinu. “Tohle si ještě musíme zopakovat, až ta kurva přijde k sobě! Pak u toho navíc ještě bude samým blahem řvát…”

Doktorka Kidmanová, jak se zdálo vysoce postavená osoba na základně, dělala na Foxe Muldera od samého počátku zvláštní a současně neobvykle silný dojem… Určitě především proto, že se visáží neuvěřitelně podobala Daně stejně rusé vlasy, hebká pokožka, brýle s jemnými obroučkami, které ovšem nemusela nosit pořád, úzká, avšak decentní sukně, jen lodičky na mimořádně vysokých podpatcích ten dojem poněkud kazily. l postavu měla shodnou, snad jen trochu větší poprsí, ačkoli to se mohlo přes bílý lékařský plášť jen zdát. Její silný australský akcent pak už jen dodával tu nezbytnou špetku originality k tomu, aby byla v očích agenta Muldera zcela dokonalá. Zatímco Fox přemítal, jestli se mu doktorka Kidmanová nezamlouvá právě jen proto, že je tolik podobná Daně, agentku Scullyovou ukládal houf nemocničního personálu na čerstvě povlečenou postel. Sestřičky se sice před ním promenovaly na vysokých podpatcích a v minisukních ale Fox visel očima na ústech doktorky Kidmanové – jednak by na její rty vydržel zírat snad celý den, jednak měl strach, co se děje s jeho partnerkou. To, že ji dávali na pokoj do izolace, ho zrovna dvakrát nenaplňovalo optimismem. “Uvidíte, že po několika dnech pobytu u nás už bude vypadat podstatně lépe, agente Muldere,” uklidňovala ho doktorka příjemným sytým hlasem. Jako všichni potřebuje hlavně naprostý klid a dostatek odpočinku, i když musí každopádně zůstat pod dohledem a brát léky. A jelikož jsme tady široko daleko nejlépe vybavené zařízení, považuji za naprosto samozřejmé, že ji necháte zde. My vás samozřejmě kontaktujeme ihned, jakmile bude schopná návratu do práce, nebo pokud dojde k nějaké zásadní změně.” Ačkoli Foxe okouzlila, rozhodně jí nedůvěřoval. Jenže momentálně neměl na vybranou. Se systémem vedl již příliš dlouhý boj na to, aby konečně nepochopil, že v jistých chvílích je lepší ustoupit a udeřit později za příhodnější situace. Kromě toho nezískal vůbec žádné důkazy, jen si na své konto připsal dalších pár obvinění, především pak nedovolené vniknutí na státní pozemek, poškozování majetku a podobně – neměl vůbec nic, čím by mohl argumentovat. Musel čekat, sledovat a pátrat… A mít se na pozoru. “Dobrá,” odvětil s úsměvem, který měl doktorku ukolébat. “Mám v Berrytownu rozpracovaný další případ, takže se budu nacházet nedaleko, kdyby snad bylo třeba.” Tohle oznámení nenápadně plnilo i funkci varováni a výhrůžky zároveň. “Nejpozději ke konci týdne se tu objevím, abych se podíval, jak se jí vede.” “Jsem si jistá, že Dana už bude v nejlepším pořádku, až sem opět zavítáte,” uzavřela konverzaci lékařka a pozvolna jej vytlačila chodbou ke dveřím. O chvíli později agent Mulder opustil budovu…

Když se o pár minut později vrátila zpět do místnosti, Dana již spočívala na rozměrném dřevěném stole, který sestry bleskurychle zaměnily za postel. Stůl byl opatřen množstvím zvláštním doplňků, takže připomínal bizarního křížence mezi gynekologickým křeslem a pojízdnou laboratoří. Agentka Scullyová byla za ruce připoutána přímo k masivní desce stolu, zatímco její nohy již spočívaly na klasických kozách na obrácené straně. Jelikož měla dolní končetiny násilím od sebe daleko odtažené, měla kundu i prdel volně přístupné a pořádně rozevřené. Doktorka Kidmanová ovšem ke stolu nejdříve přistoupila ze strany a začala zkoumat naběhlé kozy své “pacientky”. Chvíli si s nimi pohrávala, mačkala je a masírovala, štípala Danu do zbytnělých bradavek, načež se obrátila na jednu ze svých pomocnic: “Máte někde poznačenou původní velikost jejích cecků?” “Jistě, paní doktorko, měla trojky pěkně velké, vlastně skoro čtyřky” odvětila sestra. “Hm, tak to se tedy zase tak moc nezvětšily,” poznamenala doktorka zadumaně. “Budeme s tím muset něco udělat… No nic, připněte jí na bradavky svorky a vytáhněte jí kozy co nejvíc nahoru, ať se trochu nafouknou. A potom z ní zkusíme dostat i nějaké to mléko!” Sestry se okamžitě ochotně chopily plnění svých povinností. Přicvakly agentce Scullyové na bradavky rozměrné svorky a ty na opačných koncích připevnily k dlouhým drátům, které vedly přes kladky až k očividně velmi těžkým závažím. Jakmile byla potom uvolněna pojistka u kladky, kozy Dany Scullyové se okamžitě napnuly směrem nahoru skoro až k prasknutí. Dana zasténala bolestí, ale ještě stále nepřišla k vědomí. Následně jí na cecky sestry přichytily mohutné odsávací trubice, které očividně musely mít ohromný výkon – na koncích byly navíc pokryté stříbrným kovem, aby mohly vodit elektřinu. Trubice byly totiž napojeny nejen na masivní odsávačku ale i na tmavou skříňku v rohu, na které se nacházel malý displej a několik velkých tlačítek. Doktorka Kidmanová se mezitím přesunula k její rozevřené kundě a prsty uvolnila klitoris ze zajetí stydkých pysků kde vzápětí i na něj přicvakla jednu z tlustých kovových svorek napojenou drátem na elektrické zařízení. Jako poslední se ocitl na svém místě velký kulovitý roubík, který sestry agentce Scullyová doslova narvaly do pusy – dalo se očekávat, že se po několika šocích probere a bude se snažit dělat problémy. Tomu doktorka Kidmanová rozhodně chtěla předejít. Jedna ze sester zapojila přistroj a o pár vteřin později již Dana dostala první brutální šok, který ji okamžitě přivedl zpět k životu. Zmateně zamžourala kolem, pokusila se promluvit a když si uvědomila přítomnost roubíku, jen udiveně zírala na doktorku Kidmanovou, která se na ni široce usmívala.

“Dobré ráno, Dano, mám tu čest vám oznámit, že si vás naši přátelé z hvězd vybrali pro sérii speciálních experimentů, ostatně nějaký ten únos už máte za sebou, takže to pro vás jistě není nová situace. Venku jste se již seznámila s výsledky našeho spojeného genetického inženýrství, a to především s ohledem na produkci mateřského mléka. To jistě brzy poznáte sama na vlastních kozách, ale tady to teď bude trochu více o technice…” Doktorka Kidmanová si vzala do ruky dálkový ovladač a začala ke stolu navádět ohromného robota, který se nenadále vynořil z temných stínů někde na opačném konci místnosti. Stačil jediný pohled, aby Dana přesně uhodla, na co je tahle hračka určená – robot vlastně nebyl nic jiného než ohromná pojízdná sada robertků a nástavců všech myslitelných délek a tlouštěk. Doktorka Kidmanová jej postupně navedla až mezi Daniny široce roztažené nohy, kde se jednoduchý stroj zastavil. Po krátkém přemítání lékařka zmáčkla další dva knoflíky, načež se z robotovy zásobárny robertků vydělily dva z těch , největších a samy se automaticky nasměrovaly rovnou na Daniny rozevřené díry. Aniž by se kdokoli zatěžoval se zvlhčováním jejích otvorů, oba nástavce rovnou hrubě pronikly do hloubi jejího týraného těla. Agentka Scullyová zasténala bolestí a rozkoší zároveň, když se oba nástavce pustily do střídavého přirážení, které doktorka Kidmanová prostřednictvím robota regulovala se stoprocentní přesností. “Naši přátelé z kosmu jsou toho názoru, že proces tvoření mléka je podstatně urychlen, pokud je objekt, tedy vy, bez ustání sexuálně stimulován,” vysvětlovala doktorka Kidmanová zaujatě, jakoby se s Danou nacházely na vědecké konferenci a ne na speciální vojenské základně, kde byla Dana bez ustáni znásilňována a mučena. Následně se do pracovního procesu pustila i samotná odsávačka, která prostřednictvím vakuových pump počala z poprsí agentky Scullyové doslova ždímat pozvolna se tvořící mateřské mléko. Dana s údivem sledovala proud, který se řinul z jejích koz – ačkoli mléko ještě mělo poněkud podivnou, nazelenalou barvu, nemohlo být pochyb o tom, že se skutečné jedná o mateřské mléko. “Jak sama vidíte, zatím nám to docela funguje,” poznamenala s úsměvem doktorka Kidmanová. “Ale co by to bylo za sexuální rozkoš a potěšení bez bolesti!” Dala povel sestře a ta znovu spustila přistroj na elektrické šoky. Dana zařvala i přes roubík bolestí, když jí žhavý blesk elektřiny projel nejdříve levým, pak pravým ňadrem a nakonec se zaryl do jejího naběhlého poštěváku. Trvalo několik desítek vteřin, než bolest s definitivní platností odezněla. Mezitím se Daně z krásných očí vyřinuly slzy, které se marně pokoušela zastavit. Stejné procedury se pravidelně opakovaly následujících deset minut, během nichž doktorka Kidmanová Danu pozorně sledovala a bez ustání si činila poznámky. Když už bylo jasné, že žádné mléko nepoteče, poručila lékařka stroje vypnout a také sundat z těla agentky Scullyové veškeré svorky. Na svém místě zůstal pouze roubík.

“Za to, že jsi taková hodná a kvalitní dojnice ti teď přichystám takový malý, roztomilý dáreček,” oznámila Dané s potutelným úšklebkem doktorka Kidmanová a na okamžik opustila místnosti. Ještě ve dveřích pak poručila, aby sestry odnesly a odvezly z místnosti veškeré technické vybavení. Teprve nyní měla Dana dostatek času, aby se rozhlédla kolem. Místnost, v níž byla uvězněna, byla překvapivě rozlehlá, avšak její zařízení se téměř rovnalo nule. V jednom rohu se nacházela záchodová mísa a v opačném postel, toť vše, tečka. Mimořádně skromně zařízená místnost byla celá vymalována na bílo, pročež se jasné světlo z několika zářivek na stropě ještě násobilo a odrazy zesilovalo. Nepochybně tomu tak bylo i proto, že se v každém rohu těsně u stropu nacházela malá videokamera – prostřednictvím všech čtyřech se dalo perfektně sledovat veškeré dění v místnosti, rozhodně nebylo úniku. Dveře na chodbu pak byly neskutečně masivní, takže by je zřejmě neprorazil ani tank. Dosahovaly téměř výše stropu a široké byly přes dva metry. Ovládány byly pomocí elektronických klíčů, pročež ani zde se Daně nenaskýtala šance na únik – její jedinou naději vskutku zůstával Fox, ale kde, k čertu, byl?! Tok myšlenek agentky Scullyové byl náhle přeťat příchodem doktorky Kidmanové. Lékařka k ní pomalu plula na svých vysokých podpatcích a Dana si uvědomila, že i proti její vůli ji ta kurva silně rajcuje. Možná proto, že vypadala tak trochu jako ona sama. Ani tentokrát doktorka nepřišla sama, ovšem nyní ji následovali dva skoro dvoumetroví obři ve vojenských uniformách. Lékařka jim přikázala, oby Danu odvázali od stolu a ruce jí spoutali za zády silným a hrubým provazem. Jakmile se Dana na stole posadila, doktorka Kidmanová k ní přistoupila a několik desítek vteřin si pohrávala s jejími vyždímanými cecky, přičemž si průběžně přes látku dráždila i ty svoje. Vše ukončil další strážce, který lékařce přinesl nový provaz, pro změnu, tenký a pružný, pravděpodobně zhotovený na bázi nylonu. Doktorka si provaz promnula mezi prsty a poté jím brutálně sešněrovala krásné kozy bezmocné agentky FBI. Stáhla je k sobě a utáhla provaz tak silně, že si Dana připadala, jakoby měla na hrudi přilepené dva cizí melouny a ne vlastní poprsí.

“A teď můj dárek,” promluvila konečně doktorka. “Víš, docela ti závidím, sama bych si to nechala líbit, ale bohužel komise vybrala tebe jako nejvhodnější objekt pro náš další experiment… No co se dá dělat, tak si to hezky užij!” Sarkasmus v její řeči byl nepřeslechnutelný shodně jako kruté pobavení celou situací. Bez dalšího vysvětlování se doktorka Kidmanová otočila na podpatku a odkráčela z místnosti, kroutící při tom při každém kroku na Danu svůdně svým parádním zadkem. “Vypusťte ho!” poručila za dveřmi, nechala strážce zmáčknout skrytý knoflík uvnitř místnosti a poté hned za nimi dveře na chodbu rychle zavřela. Agentka Scullyová za sebou zaslechla zvuk elektronicky otevíraných dveří. Rychle se ohlédla, ale zpočátku neviděla nic jiného než další místnost, která se takřka přesně shodovala s jejím “pokojem”. A poté zalapala po dechu a vyděšeně seskočila ze stolu na podlahu v marné snaze vydat se na útěk – utéci stejně nebylo kam. Z vedlejší místnosti se k ní pomalu valil ohromný gorilí samec, který měl skoro dva metry a ohromného chlupatého čuráka – snad osm centimetrů v průměru, o délce ani nemluvě. Dana se instinktivně vydala ke dveřím, avšak vzhledem ke své únavě a faktu, že tak dlouho nestála na nohách, brzy zakopla a padla na kolena, což gorile poskytlo dostatek času na to, aby se k ní zase více přiblížila. Agentka Scullyová se opět pokusila utéct, ovšem znovu ji zradily vlastní ztuhlé končetiny – tentokrát se na zemi rozplácla jak široká, tak dlouhá, a poslední, co ještě spatřila, než jí ohromná gorila zcela zakryla výhled, byla tvář doktorky Kidmanové za průhledem ve dveřích, celá rozzářená sadistickým potěšením a chtíčem. Naposledy se zkusila zvednout a utéct…