Povídka “Francie v roce 1942”

– 1 –

 

Toho krásného slunečného letního dne roku 1941, se uvnitř zašlé chalupy na okraji městečka severní Francie začala strachovat velmi hezká asi 33letá žena Floren o svou 18letou dceru Anitu. Ta odešla brzy ráno z domu obstarat něco k jídlu a slíbila, že se vrátí co nejdříve. Floren žila s Anitou sama od doby co jejího manžela zatkli a odvlekli příslušníci gestapa. Žilo se jim velmi těžce, protože ani jedna neměla práci a živili se pouze tím co jim kdo ze známých dal. Obě byly velmi krásné a přestože chodily v chudém oblečení, každý muž ve městě se za nimi rád podíval. Floren byla štíhlá blondýnka s velikým poprsím a dlouhýma nohama, zatímco Anita se od ní lišila pouze tím, že měla rezavé vlasy a že byla ještě panna. A teď už to bude nejméně 5 hodin a pořád se nevrací. Z jejich úvah ji vyrušilo zaskřípění dřevěných schodů před chalupou. Floren si oddechla úlevou a spěchala otevřít dveře. Nestačila však ani dojít ke dveřím, když ty se prudce rozletěly a do místnosti vstoupili dva urostlí vojáci. Než stačila cokoliv říci, jeden voják ji prudce udeřil do břicha až se skácela na zem, zatímco druhý ji během mžiku nasadil na zkroucené ruce za zády pouta. Beze slova ji zvedli ze země a vyvedli z domu. Marně se ptala kam ji vedou, marně je prosila, ale jediné odpovědi které se dočkala bylo, že uvidí. Vedli ji přes celé město až došli k obrovskému domu, který byl obehnaný vysokou zdí. Když Floren uviděla, že ji vedou právě do tohoto domu, polil jí smrtelný pot. Věděla, že tento dům patří nejbohatšímu muži, kterému navíc patřilo celé toto město a věděla, že tohoto muže se bojí i nejvyšší důstojníci gestapa. Stačilo, aby na někoho, kdo se mu znelíbil ukázal prstem a onen člověk se mohl okamžitě rozloučit se svým životem. Ona sama ho sice ještě nikdy neviděla, ale to co se o něm po městě povídalo stačilo na to, aby se jemu i jeho domu vyhýbala co největším obloukem. Teďka sama Floren je tažena do tohoto tajemného domu a ještě pořád nevěděla proč. Okamžitě se začala vzpouzet a jediné čeho docílila, byl další prudký úder do jejího břicha po kterém zůstala bezvládně viset na rukách vojáků se svěšenou hlavou k zemi. Ani neviděla, jak se před nimi otevřely obrovské vrata, ale stačila zaregistrovat jak se za nimi s bouchnutím uzavřely.

 

Vojáci ji dotáhli do domu a položili ji na zem. Floren ucítila závan vzduchu od toho jak se někde otevřely dveře a uslyšela kroky. Jeden z vojáků ji chytil za vlasy a prudkým trhnutím jí zvednul hlavu. Floren vykřikla bolestí a strachem. “Ztichni kurvo, tady to není nic proti tomu co tě za chvilku čeká. Teprve potom budeš mít důvod křičet!” Floren zmlkla a se strachem v očích hleděla na neznámého muže. “Je to ona?” zeptal se jeden z vojáků. “Ano je,“ odpověděl a pokračoval “myslím, že už vás pánové nebudu potřebovat. Pozdravujte ode mne svého velitele. Cestu ven znáte.” Oba vojáci zasalutovali a odešli. Floren se zvedla ze země a otočila se na neznámého muže. Sotva se nadechla, aby se zeptala proč je tady, on se otočil a když viděl, že neleží na zemi chytil ji za ramena a prudkým kopnutím přímo mezi její nohy jí poslal zpět k zemi. Floren zavřeštěla bolestí a začala se na zemi svíjet. “Kdo ti dovolil ty kurvo vstát?“ zařval na ní a znova jí kopnul do středu jejího bolavého přirození. Floren měla mžitky před očima, řvala bolestí a v její hlavě se jí myšlenky točily jako na kolotoči. Proč je tady, proč jí ubližuje a co je s Anitou? Její myšlenky jí přerušil zvláštní syčivý zvuk. Přes uslzené oči neviděla co se kolem ní děje, ale vzápětí pocítila jak se do jejích prsou zakousl prudký úder biče. Přestože měla na sobě šaty, celé její tělo se sevřelo novou bolestí vystřelující od jejích prsou. “ÁÁÁáááááúúúúúúúííííííííí” zavřeštěla Floren, ale její další hlasový projev jí přerušilo další zasvištění a nová vlna bolesti, směřující tentokrát od jejího břicha. “ÁÁÁÁááááááááíííííííííííííííííí“ zaječela a snažila se svinout na zemi do klubíčka, aby si ochránila své břicho a prsa. Nebylo jí to ale nic platné, protože to ve vzduchu znova zasyčelo a konec biče dopadl na její odkryté štíhlé nohy. “Ááááááááá, nééééééééééééééééé, prosíííííííííím,” křičela Floren a její tělo se okamžitě narovnalo. Přes svůj křik neslyšela jak bič znova zasvištěl vzduchem a znova dopadl na její prsa. “Néééééééééé úúúúúúúííííííííííííííí” a další úder, který tentokrát svým koncem zasáhl její podbřišek. “ÁÁÁÁÁááááááúúúúúúúúúúúú, už dóóóóst prosííííííííím” vyrážela ze sebe Floren. Čekala, že se znova bič do ní zakousne, ale bití ustalo. “Prosííím ne, prosím ne, už dost, prosím,” šeptala plačící žena. Slzy jí tekly proudem a celé její tělo se chvělo. Ani jako dítě jí nikdo nebil a na tento druh bolesti nebyla vůbec zvyklá.

 

“Postav se kurvo a přestaň tady řvát,” zahřměl hlas neznámého muže. Floren se začala pomalu zvedat ze země. Šlo jí to těžko, protože její spoutané ruce jí moc nepomáhaly. Sotva se narovnala, chytil ji muž pod paží a někam jí odváděl. Neviděla přes uslzené oči vůbec kam jdou, ale cítila že ji odvádí do nějakého sklepení. Prošli několika dveřmi, které se za nimi vždy uzavřely až došli do nějaké místnosti. Tam jí z rukou sejmul pouta. Floren si okamžitě otřela oči a začala se rozhlížet kolem sebe. Místnost nebyla moc velká, byla v ní pouze jedna židle na které seděl onen muž a prádelní koš který měla přímo pod nohama. “Okamžitě se svlíkni a všechno prádlo hoď do toho koše!” nařídil ji. Floren zaváhala, ale v okamžiku když si muž odhákl od pasu dlouhý bič, začala plnit jeho příkaz. Bylo jí jasné, že jakákoliv neposlušnost zde bude tvrdě potrestána. Svlékla si šaty, sundala boty a zůstala stát. “Řekl jsem ať se svlečeš! To znamená, že se svlečeš donaha!” zařval na ní. Floren se sice do toho nechtělo, ale strach z bolesti byl silnější. Svlékla se úplně a okamžitě si rukama zakryla prsa a hustě zarostlý klín. “Rozkroč se a ruce si dej za hlavu,” zazněl další příkaz. Strach ovládal celé její tělo. Za normálních okolností by to neudělala, ale tady se raději rozhodla, že splní vše co se jí řekne. Rozkročila se a ruce si složila za hlavu. Byl na ní krásný pohled. Její tělo vypadalo jako tělo bohyně. I v šatech vypadala hezky, ale nahá byla tisíckrát hezčí. Měla velmi velké a pevné prsy, skoro to vypadalo jako by nikdy nekojila, její štíhlý pas uchvacoval a pohled na hustě zarostlý klín světlými chlupy by dokázal vzrušit každého. Muž si jí dlouze prohlížel a bylo na něm vidět, že je šťastný, že tuto krásu dostal do svých rukou. Koneckonců byl to právě on, kdo nechal zatknout a odvést do lágru jejího manžela. Stalo se to okamžitě po tom, co jí před nedávnem uviděl nakupovat ve městě i s její krásnou dcerou. V mžiku se rozhodl, že si z obou žen udělá otrokyně. Jejího manžela se zbavil snadno a dnes ráno mu padla do rukou její dcera. Usmíval se nad jejími rozpaky, zatímco Floren střídavě strachy a studem bledla nebo se červenala. Po hodně dlouhé chvíli opět promluvil.

 

“Tak jestli pak víš proč jsi tady?” zeptal se jí. “Nevím, pane. Nic jsem neudělala. Proč mi ubližujete?” vychrlila ze sebe. Jediný pohled na něj ji ale umlčel. “Máš moc otázek a to tady nehodlám akceptovat! Tady budeš odpovídat pouze na to, na co se tě budu ptát! Je ti to jasné?“ zahřměl muž. “Ano” odpověděla. “Ano, co?” zařval na ní. “Ano pane” opravila se Floren. “Dobrá tedy. Povím ti proč jsi tady. Vím, že jsi přišla o manžela a taky vím i to, že nemáte co jíst. To ale neznamená, že budeš ty nebo tvoje dcera krást! Jak jistě víš dneska je za krádež potravin trest smrti. No a tvoje dcera byla dnes chycena, jak kradla v mém obchodě. Je mi naprosto jasné, že ty potraviny kradla i pro tebe a navíc za její výchovu můžeš ty. Proto budete potrestány obě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o můj obchod a vzhledem k tomu, že mám s vámi jiné plány dám ti vybrat!” Muž se odmlčel a pozoroval reakci v její tváři. Po chvíli opět promluvil. “Tvá dcera si už vybrala. Tobě nabídnu to samé. V každém případě tě potrestám a potom buď zavolám vojáky a ti tě odvedou na popravu, nebo až se z toho trestu vylížeš budeš v mém domě sloužit, jako moje otrokyně. Budu tvůj pán a ty můžeš počítat s tím, že tě budu pravidelně trestat, že tě budu pravidelně souložit, ale budeš mít střechu nad hlavou a jídlo. Je to na tobě. Teď ti dám deset minut. Po celou dobu budeš stát, jak stojíš a ani se nepohneš. Potom si přijdu pro odpověď.” Muž se zvedl ze židle uchopil prádelní koš vyšel ven ze dveří které se za ním uzamkly. Floren zatím běžely myšlenky hlavou. Ani jedna vyhlídka se jí nelíbila. Nevěděla jestli pro ni nebude výhodnější smrt před životem v bolesti a pokoření, ale na druhou stranu se smrti nesmírně bála. Strašně toužila žít v klidu se svou dcerou, která si v životě ještě nic neužila a teď tohle. Nevěděla jak se Anita rozhodla, ale věděla, že ji za nic na světě neopustí. Zhruba po deseti minutách vešel muž do místnosti a s potěšením zkonstatoval, že Floren stojí přesně tak jak jí nařídil. “Tak jaké je tvé rozhodnutí?” zeptal se jí a sedl si opět před ní na židli. “Bude stejné jako rozhodnutí mé dcery. Pokud bude ona žít, budu také. Pokud si ona vybrala smrt, umřu spolu s ní…” odpověděla Floren. Muž se pousmál. “Čekal jsem to. Chováš se jako správná matka. Od teď se ale nebudeš chovat jako matka, protože pro mě jsi obyčejná kurva. Tvoje dcera si vybrala život otrokyně a ty sis svůj osud rovněž vybrala. Ode dneška uděláš vše co ti přikážu. Pokud jakkoliv neuposlechneš bude následovat tvé okamžité potrestání. Od teď budeš žít v tomto podzemí do té doby než budeš absolutně poslušná. Teprve potom možná toto podzemí opustíš a začneš sloužit jako služebná u mě v domě. Sem tam ti dovolím abys byla se svou dcerou, ale vše to bude záležet jen a jen na tom, jak se budete obě chovat…” na chvíli se odmlčel a potom pokračoval, “To je vše co se týče tvé budoucnosti, ale teď tě čeká ještě potrestání za tu krádež. Tvá dcera má už část trestu za sebou. Určitě už se těší na pokračování, kterého se zúčastníš i ty. Dám ti ještě dobrou radu. Nesnaž se průběh trestu jakkoliv byť jen slovně narušit. Pokud se budeš protivit počítej s tím, že vaše tresty okamžitě přitvrdím! Je ti to jasné?!” “Ano pane…” zašeptala zpocená Floren. “Neslyšel jsem…“ “Ano pane…” vykřikla Floren. “Tak jdeme…“ a současně ji postrčil směrem ke dveřím.

 

Floren stále s rukama za hlavou vyšla ze dveří a vešli do dlouhé chodby. Šli až nakonec chodby, kde vešli do velké místnosti, která svým zařízením připomínala mučírnu a lékařskou ošetřovnu. Floren se rozhlédla kolem sebe a uviděla spoustu různých mučících nástrojů, křesel, lavic a řadu jiných věcí o kterých vůbec nevěděla k čemu by mohly sloužit. Uprostřed místnosti na jednom ze dvou trestných kozlíků, ležela pevně spoutaná Anita. Sotva došli k ní Floren hrůzou vykřikla. “Zavři hubu kurvo! To ještě nic není proti tomu jak bude za chvilku vypadat. A to si piš, že na tom budeš stejně ne-li hůř.” Floren se hrůzou otřepala. Anitin zadek a část jejích stehen byly pokryté obrovským množstvím modročerných jelit. Celé její jinak štíhlé pozadí bylo hrozně nateklé. “To má za sebou jen část. Zatím dostala pouze padesát ran rákoskou. Ještě její prdel a stehna čeká pětadvacet ran rákoskou a pětadvacet ran karabáčem. Potom si sedne na támhle to sedlo s tím kolíkem a dostane dvacet ran na každou kozu. Nelekej se, než si sedne na tu židli už pannou nebude. Až si užijí její kozy ještě dostane jednu dvacítku a to rovnou přes tu její mladou nevymrdanou píču.” Floren začala strachy znova plakat. “Ještě neřvi! Na to máš dost času, protože ty dostaneš téměř stejný příděl. Možná že dostaneš i o něco víc, ale to už bude jenom na tom jak se budeš chovat. Tak a teď si lehni na ten kozlík vedle!” Floren se pomalu došourala k trestnému kozlíku a pomalu se přes něj ohnula. Muž zatím zmáčkl nějaký knoflík a z dalších dveří dovnitř vešli dvě krásné svalnaté ženy. “Připoutejte ji a natočte ji tak, aby viděla přímo na svou povedenou dcerušku!” nařídil jim. Obě beze slova vykonaly co jim přikázal. “Tak a teď té staré kurvě ukažte, jak se dovedete ohánět rákoskou. Dostane to samé jako její mladá. To znamená začněte první padesátku.” Sám si sedl do pohodlného křesla a nalil si z láhve do skleničky brandy.

 

Spoutaná Floren se třásla strachy z očekávání věcí příštích a se zvednutou hlavou pozorovala obě krásky jak si vepředu vybírají trestné nástroje. Obě ženy byly opravdu hodně krásné. Byly oblečené do těsných kožených minišatiček, které končili v polovině jejich štíhlých zadečků. Na sobě neměly nic jiného. Zaujalo ji rovněž, jejich vyholené pohlaví které bylo volně přístupné a jejich prsy, které byly prostrčeny ven přes otvory v šatech. Všimla si rovněž, že na pravé polokouli zadku má jedna vypálenou jizvu s písmeny T1 a druhá T2. To už se ale blížily nazpět k ní. Obě se podívaly na svého pána a ten se skleničkou v ruce jim pokynul. “Začněte…” Chvíli se nic nedělo, ale potom… Vzduch prořízl ostrý svist trestné rákosky a ta se během mžiku zabořila do vyšpulené zadnice Floren. “ÁÁÁááááááááááááááúúúúúúúúúúúúíííííííííí” zaječela Floren, ale než se stačila znova nadechnout dopadla na její pozadí rána z druhé strany. “Néééééééééééé úúúúúúú íííííííííííííííííí“ řvala bolestí a trhala sebou. Bylo to ale marné, protože pevnost jejího upoutání ji nedovolovalo ani kousek se pohnout. A hned na to další rána. “Ááááááááááíííííííííííííííííííííí” a další z druhé strany. “Néééééééééé proooooosssssíííííííííím….” ječela Floren ale další slova jí z úst utrhly další a další údery. Po chvíli to vypadalo tak, že se místností ozývaly jen práskavé zvuky a nelidský řev ženy. Po čtyřicáté první ráně to ale už bolestí nevydržela a z její píče vytryskl prou moči. V ten moment rány ustaly. “Chcát tady kurvo nebudeš… to si potom vylížeš…” zařval na ni muž, postavil se ze židle a vzal si rákosku od jedné z žen. Rozehnal se a brutální úder nasměroval přímo na nejcitlivější místečko kde přechází stehna v zadek. “ÁÁÁÁááááááággggggggggrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr…” zaječela Floren a hlas se jí zlomil do chrčení. Během okamžiku do stejného místa dopadla druhá. “Nééééééééééééé áááááááúúúúúúú, prosíííím…” A další úder se znova zaryl do stejného místa. Floren zaječela a z kundy jí vytryskl ještě malý zbytek chcanek. Muž jí vší silou vysázel všech zbývajících devět ran na její, do té doby hebká stehna. Floren celou dobu nelidsky řvala a prosila, ale nebylo jí to nic platné. Nevěděla kolikrát jí udeřili, protože po první dvacítce to přestala počítat a tak se svěšenou hlavou čekala, kdy na ní dopadne další rána. Vzduch v místnosti znova protnul charakteristický svist rákosky. Floren podvědomě sevřela půlky, ale ozvalo se prásknutí a šílený výkřik. “Co se stalo, vždyť to jsem nekřičela já,” pomyslela si Floren a zvedla hlavu právě ve chvíli, kdy rákoska opět prosvištěla vzduchem a dopadla na zadnici její dcery. Z hrůzou v očích pozorovala probíhající výprask svojí dcery, který měly opět v režii ty dvě kruté ženy. Každá stála z jedné strany a jejich silné údery se železnou pravidelností opět a opět dopadaly na už tak rozsekaný zadek a stehna Anity. Ta řvala bolestí a trhala sebou v poutech, ale nebylo jí to nic platné. Po vysázení všech pětadvaceti ran, mezi kterými se stejně jako její matka počůrala, obě ženy otřely rákosky, odložily je na stůl a stejně potichu jak přišly, tak se z místnosti vytratily.

 

“Tak jak se ti líbí má pohostinnost…” zeptal se muž Floren. Ta ale byla v takovém šoku, že se nezmohla na jakoukoliv odpověď. “Na něco jsem se tě sice ptal, ale nemusíš odpovídat. Nevím jak tobě, ale mi se ten průběh zatím líbí. No a teď nastal čas pobavit se s tvojí dcerou…” “Ne, prosím ne, pane už jí neubližujte…” vykřikla Floren “to raději trestejte mně než jí!“ “Neptal jsem se na tvůj názor kurvo!” zařval na ní muž a pokračoval “jasně jsem ti řekl, že nesmíš narušovat průběh tohoto trestu. I ty se dočkáš tomu věř a teďka sis právě vysloužila přídavek v podobě pěti ran navíc na každou kozu a tu tvoji smradlavou kundu!” Floren chtěla prosit, ale uvědomila si, že by to pro ni mělo katastrofální účinek a raději zůstala potichu. Se slzami v očích hleděla, jak muž, od pasu dolů nahý, přistupuje se vztyčeným mužstvím k Anitě a začíná jí osahávat a mačkat její panenskou pičku. Posléze si plivnul do dlaně ruky a navlhčil tak vchod do její pochvy. Přiložil svůj ztvrdlý obrovský ohon k její dírce a pomalu ho začal zasunovat dovnitř. Tlačil jenom zlehka dovnitř a hned ven a zasunoval do ní jenom žalud svého ohonu. Floren si oddechla. Tak přece jenom není až takový sadista. Vždyť způsob jakým ji zatím připravuje o panenství patří k těm něžnějším. Muž asi desetkrát takto zlehka zasunul a vysunul špičku svého ohonu, po té se pevně chytil kozlíku a nemilosrdně prudce svůj ohon zarazil do panenského otvoru. Anita se bolestí celá vzepjala a z jejího hrdla vyrazil zvířecí skřek. Muž svůj ocas pomalu vysunul, ale vzápětí stejnou silou jí ho zarazil zpět. Na potřetí jí ho zarazil až po kořen, nechal ho uvnitř a vychutnával si pocit vítězství doprovázený šíleným křikem své oběti. Slastně vnímal těsnost její mladičké pochvy, jakož i krev stékající z proražené blány kolem jeho ocasu. Když si dostatečně vychutnal tyto pocity, začal mladičké tělo brutálně souložit. Jeho ruce se zarývaly do zmučené pokožky jejího zadku a stehen, čímž Anitě způsoboval další a další vlny bolesti, což Anita vyjadřovala svým pláčem a nelidským křikem. Floren pozorovala toto hrůzné divadlo a hlavou jí běžely myšlenky, co všechno je v tomto domě ještě čeká. Bylo jí ale naprosto jasné, že i ty nejhorší noční můry nebudou nic v porovnání s realitou tohoto domu. Brutální soulož ještě chvíli pokračovala. Pohyby muže se pojednou začaly zrychlovat a ještě se přitvrdily. Anita se otřásala pod mocnými přírazy a z jejích úst se už ozývaly jenom chrčivé zvuky, když v tom muž naposledy přirazil a z jeho ohonu do její zmučené píče vyrazily proudy jeho semene. Nechal jí ho uvnitř dokud se nevystříkal celý a teprve potom ho vytáhl. Celý jeho ocas byl od semene a panenské krve. Pomalu došel k Floren, trhnutím jí zvedl obličej a zasyčel “teďka mi ho dočista olížeš a očistíš. Varuju tě jestli mě jenom lehce kousneš, tak nechám té tvojí krasotince uříznout obě kozy a vyříznout píču. Je ti to jasné?!” Nečekal ani na odpověď a přisunul svůj ohon před Floretiný obličej. Ta otevřela pusu a okamžitě ho začala olizovat a sát.

 

Mezitím se Anita s pláčem vzpamatovávala ze své první sexuální zkušenosti a v duchu se modlila aby její trápení už skončilo. Nechápala jak se dostala do této situace a ani nechápala jak se sem dostala její matka, kterou sice neviděla, ale kterou poznala podle jejího hlasu a jejího křiku. Tvrdili ji, že prý něco ukradla, ale ona přece byla nevinná. Jenže to v tomto městě a v této době nikoho nezajímalo. Pokud ji jednou tento muž označil jako zlodějku, tak už nikdo nezkoumal jestli to je pravda, nebo ne. Když si měla vybrat mezi smrtí a životem otrokyně raději si zvolila žití i když v té době ještě netušila, že to bude tak bolestivé. I kdyby si vybrala smrt, stejně by ji čekalo bití, jen s tím rozdílem, že by ji vůbec nikdo nešetřil a trestali by ji tak dlouho, dokud by ji neumlátili. Věděla, že ji čeká ještě hodně bolesti, protože ji ještě chtěli mlátit přes její krásné velké prsa a potom ještě přes nyní už zrasovanou kundičku. Z jejich úvah ji vytrhl dlouhý výkřik její matky. Zatímco přemýšlela nad svým utrpením se vrátili na mužovo znamení obě kruté ženy a začaly pokračovat v trestání Floren. Rána za ranou dopadala na její brutálně zbitý zadek a stehna. Floren ječela a řvala, prosila o smilování, ale tady v podzemí nikdo neposlouchal. Než dopadla pětadvacátá rána se Floren znova pochcala. “Už jednou jsem ti kurvo řekl, že tady nemáš chcát! A pořád si to nechceš vzít k srdci. Vůbec kde se v tobě bere tolik tekutiny?” Floren se snažila ze sebe něco dostat, ale vydávala ze sebe jen sípavé zvuky. “Co? Ale to je jedno. Jsem zvědavý co z tebe poteče až budeme pokračovat, protože to zatím byl takový úvod k tomu co tě čeká za chvíli.” Floren se hrůzou otřepala. “Tak co Anito, pokračujeme?” otočil se muž na dceru. Ta jenom zakývala hlavou. “Tak se mi to líbí. Co kurvo? Tvoje dcera už přesně ví co má dělat. A tobě radím ať si z ní vezmeš příklad!” Muž si znova pohodlně sedl do židle a pokynul ženám. Ty přešly ke stěně místnosti a z police si vzaly dva karabáče. Postavili se znova každá z jedné strany dívky a čekaly na pokyn. Ten přišel vzápětí.

 

Floren s vytřeštěným očima sledovala to hrůzné divadlo. Přece je nebudou bít takovýmto nástrojem. Ale prudký rozmach jedné ženy a svist vzduchu jí odpověděl. Karabáč s prásknutím dopadl na zrasovanou pokožku mladičkého zadku. “ÁÁÁÁÁúúúúúúúúúúúúúúíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí…” Další prásknutí kdy tentokrát dopadl karabáč z druhé strany. “Nééééééééééééééééééééé, už dóóóóóóóóóst….” A další prásknutí. “Ágggggrrrrrrrrrrrrrr…” zachrčela Anita. A znova a znova. Patnácté prásknutí karabáče dopadlo na nejhůře oteklé jelito na jejím zadku a rozseklo její kůži. Objevila se první krev. “Ááááúúúúúúúú, néééééééé, už nechcííííííí…” A další rána tentokrát na vrchol jejích stehen se stejným výsledkem. “Néééééééééé, tam nééééééé…” Nikdo ji ale neposlouchal. Trvalo poměrně dlouho než dopadlo všech dvacet pět ran, ale po skončení vypadalo její pozadí opravdu hodně zle. Zrasovali ji skutečně pořádně. Její zadek a stehna byly modročerné a z mnoha ran pozvolna vytékala krev. Floren vyděšením ztratila hlas. Po celou dobu sledovala bestiální bičování svojí milované dcery, ale neodvažovala se cokoliv říci. Věděla, že by tím jen přihoršila sobě i jí. A teď jí čekalo to samé. Obě ženy se zatím přesunuly za ní a vzduchem zasvištěl první úder. Floren věděla, že jí to bude moc bolet, ale bolest po dopadu první rány karabáče jí úplně ochromila. To co zažila před tím bylo opravdu mírné v porovnání s touto bolestí. Připadalo jí, jako by se jí do těla zařízl nůž. Během mžiku, ale na její pozadí dopadl další úder. “ÁÁÁáááááááááááááááááá nééééééééééééééééééé” ječela Floren, ale nebylo jí to nic platné. Po devatenácti úderech doprovázených zvířecím řevem se znova pochcala. Muž, opět na nejvyšší možnou míru vzrušený, pokynutím ruky zastavil další mrskání a se zalíbením pozoroval, jak z kundy pod zkrvaveným zadkem tryská její moč. Až dopadla poslední kapka se postavil, vzal z ruky své pomocnice jeden z karabáčů a obě ženy poslal pryč. Chytil Floren za vlasy a trhnutím jí zvednul hlavu. “Říkal jsem ti, že tady nemáš chcát! Je to dnes už počtvrté a protože stále nejsi schopna to pochopit ti tímto zvedám trest o dalších pět ran. Takže tě čeká ještě jedenáct žhavých polibků, tentokrát z mé ruky!” Sotva do dořekl, postavil se za Floren a rozmáchl se. “Ááááúúúúúúúúúú, néééééééééééé, íííííííííííííííííííííííííííííííí…” bylo odpovědí na nelítostný úder z ruky nadrženého muže, který okamžité roztrhl pokožku jejího opuchlého modročerného zadku. A hned další, který jí roztrhl kůži na stehnech. “Nééééééééééééééééééééééééé ííííííííííííííííííí…” Hlas Foren se pomalu začínal ztrácet. Dalších devět úderů postupně dopadlo na různá místa stehen a zadku. Poslední ránu už ani pořádně nevnímala, protože od slastného vysvobození v podobě bezvědomí jí dělil už jen krůček. Muž si toho samozřejmě všimnul, vzal kyblík s vodou se solí a vychrstnul jí na Floren. Ta se okamžitě probrala v momentě, kdy se do jejích ran dostala sůl a její odpovědí byl souvislý a táhlý nářek.

 

Opět jí uchopil za vlasy a zasyčel na ní “Tak a teď čeká tvou dceru a samozřejmě i tebe další sexuální zkušenost…” Postavil se za Anitu, která ještě stále plakala, roztáhl její bolavé půlky a začal si prohlížet jak její pičku tak zadní otvůrek. Fascinovaně hleděl na její čerstvě odpanněnou díru, ze které stále pomalu vytékalo jeho sperma. Jeho vzrušení začalo pomalu dostupovat vrcholu a tak bezohledně znova zarazil svůj ohon do její díry. Anita úlekem a bolestí vykřikla. “Jenom křič děvko, to si jenom teďka navlhčím svého ptáka, než ti ho zarazím do prdele…” Sotva to dořekl vytáhl ptáka z ní a začal jí ho rvát do malinkého, strachy sevřeného zadního otvoru. Anita začala sebou házet, ale nebylo jí to nic platné protože pouta držela velice dobře. Po chvilce, která Anitě připadala jako procházka očistcem, její svěrač nevydržel a do jejího nitra se začal brutálně nořit mužův ohon. Plakala, prosila, křičela bolestí, ale nic jí nepomáhalo. Z její prdele pozvolna vytékala krev od natrženého svěrače a celé tělo se jí otřásalo pod brutálními přírazy muže. Souložil ji opravdu dlouho. Konečník jí pálil a celé jí to připadalo, jako by jí čtvrtili. Když muž ucítil, že se blíží jeho vyvrcholení, ho okamžitě vytrhl z jejího zmučeného zadku a přešel za Floren. Ta ležela se svěšenou hlavou a naříkala. “Asi tě budu muset trošku probrat…” řekl si jakoby pro sebe muž, ze stolu vzal karabáč a vysázel na už tak zničené pozadí ženy dalších pět ran. Místností zazněl řev zbité ženy, kterou nelítostné údery znova probraly. Muž odložil karabáč zpět, postavil se za Floren, roztáhl jí bolavé půlky a nemilosrdně zarazil svůj ohon do její prdele. I ona se podvědomě bránila a držela sevřený svěrač, jenže chtíči tohoto muže nemohla odolat. I její svěrač povolil brutalitě a jeho ohon se začal tlačit do jejich útrob. I z jejího roztrženého svěrače začala vytékat krev, která muže dráždila na nejvyšší možnou míru. Začal vytahovat a znova brutálně zarážet svůj ohon do jejího nitra až opět ucítil, že se blíží jeho vyvrcholení. Škubnutím ho z ní vytáhl, ale vzápětí jí ho vrazil do její pochvy se slovy “teďka si ho v té tvojí píči očistím od těch vašich sraček…” Párkrát jí projel tam a zpátky a přešel znova za Anitu. Chvíli se na ní díval a potom jí ho tvrdě zarazil do pochvy. Ještě několikrát přirazil a z jeho ptáka začalo tryskat opět sperma do jejího nitra. Muž ho ještě chvíli nechal zasunutý v ní a potom si dřepl k hlavě Floren. “Moc se mi to líbilo. A protože chci vidět jak máš svou dceru ráda, tě teďka odvážu. Ty si klekneš za tu malou děvku a celou jí do sucha vylížeš. Zkrátka vylížeš a spolykáš všechno sperma, které jsem do ní vystříkal… Je ti to jasné?” Floren jenom zakývala souhlasně hlavou. Muž jí odvázal a protože bolestí nemohla ani chodil, jí musel dotáhnout až k Anitě. Tam ji přinutil kleknout a pohodlně si sedl do křesla, odkud pozoroval její počínání. Ta, protože se obávala dalšího možného trestu, začala okamžitě lízat sperma z jejích stehen a pomalu stoupala jazykem až k její dírce. Lízala ji s takovým zápalem, že si ani nevšimla, že do místnosti opět vstoupili ty dvě ženy.

 

Muž ji nechal lízat poměrně dlouho dokud neusoudil, že by už mohlo být všechno jeho sperma vylízané. Odstrčil Floren až upadla na zem a do Anity vrazil svoje prsty. Chvíli se jí hrabal v pochvě a potom spokojeně prsty vytáhl ven. “Máš štěstí! Začíná se mi líbit, že jsi pochopila, že tady budeš poslouchat okamžitě veškeré moje příkazy…” muž se na chvíli odmlčel. “Můj pane, máme je připravit na pokračování?” zeptala se jedna z žen. “Ne, pro dnešek končíme…” odpověděl muž a otočil se k Floren. “Teďka vás moje služebné odvedou do vašich cel, kde si budete moct do zítřka odpočinout. Nehodlám vám to nijak ulehčovat, ale pokračování trestu co vás ještě čeká, byste dneska už nemusely vydržet. Zítra budete přece jenom čerstvější…” Rukou pokynul oběma ženám a ty okamžitě odtáhly Floren do připravené cely, kde jí hodily na zem. Vrátili se zpět pro Anitu, která se nacházela spíš v bezvědomí, odpoutali ji a spíše ji odnesli do její cely. Když viděly, že je téměř bezvládná nehodily ji jako její matku na zem, ale položily ji na postel. Zhasly a uzamkly za sebou dveře. Anita ani nevnímala, že to dneska už skončilo, zato Floren plně při vědomí přemýšlela co bude dál. Ležela na břichu na své posteli, kde se odplazila ze země, a snažila se nemyslet na bolest vystřelující z jejího totálně rozsekaného zadku a stehen. Bylo jí jasné, že život tady bude krutý, ale rozhodla se plně podvolit tomuto muži. Pochopila, že jedině absolutní poslušnost může krutost tohoto muže zmírnit a potom se tady možná bude dát i žít. Ještě ale musí obě přečkat zítřejší mučení. Bude to určitě horší než dneska, ale musí to přečkat. S těmito myšlenkami a neradostnou vyhlídkou na budoucnost se pomalu propadla do hlubokého spánku…

 

Spánek obou žen by se spíše dal přirovnat k chvilkovým úpadkům do bezvědomí, ze kterého je vytrhávala všudypřítomná křečovitá bolest ovládající celé jejich těla. Druhý den ráno byly obě tvrdě probuzeny a pomocnice, které je den předtím zřídily je odvedly do nějaké místnosti, která jim silně připomínala ošetřovnu. Obě byly donuceny si lehnout přes stejnou trestnou kozu jako den předtím a obě byly okamžitě spoutány. Sotva pomocnice dokončily svou práci, odešly z místnosti a Floren s Anitou osaměly. “Proč nám to dělají?” okamžitě se otočila Anita na svou matku. “Nevím. Opravdu nevím. Jediné co jsem se dozvěděla, je to, že jsi měla něco ukrást v obchodě….” “Ale to není pravda,” přerušila Anita svou matku. “Byla jsem sice v tom obchodě, ale sotva jsem vešla přitočil se ke mně nějaký svalnatý muž, chytil mě za oblečení a začal mě tahat dozadu obchodu s tím, že jsem zlodějka. Z kapsy mi potom vytáhli nějaký kousek sýra, který nevím jak se tam dostal. Asi mi ho museli podstrčit. No a potom mě dotáhli sem, kde zbytek už znáš…” Její slova přerušilo otevření dveří a do místnosti vešel nějaký muž v bílém plášti. “Zdravím vás kurvy. Jak jste se dneska vyspali ve svém novém domově? Nejdříve se vám představím no a pak už se budeme moci pustit do práce.“ Neznámý mezitím došel k oběma ženám a ohmatal jejich zrasované pozadí. “Pěkně vás náš pán zřídil, to musím uznat. No dámy mé jméno je Viktor a jsem domácí lékař našeho pána. Jsem tady od toho, abych dohlížel na tresty, aby zbytečně nedocházelo k předčasným úmrtím. No a vzhledem k tomu, že náš pán musel dnes ráno naléhavě odjet, dal mi za úkol vás dát dohromady, aby jste si mohly v plné síle vychutnat zbývající tresty. Pán se vrátí během několika dnů, ale do té doby už budete jako rybičky. Ale teď už dost řečí a vzhůru do práce…” Viktor se odmlčel a otevřel skříň ze které začal vytahovat různé lahvičky, hadříky a další věci.

 

Sotva si nachystal veškeré potřebné věci postavil se za Anitu a na hadřík si nalil nějakou tekutinu. Floren celou dobu pozorovala co se bude dít a podle toho co viděla si myslela, že je bude tento doktor chtít ošetřit. Jenže zoufalý výkřik z úst její dcery jí vtáhl zpět do reality. “Néééééééé” řvala Antia, zatímco jí Viktor dál nevzrušeně otíral pozadí. Znova si namočil hadřík a přiložil ji ho tentokrát na zmučená stehna. Znova místností zazněl strašný výkřik. “Drž hubu kurvo, co budeš dělat až ti budu ošetřovat po následném trestu tu tvojí mladou píču,” zahřměl na ní Viktor. Anita sotva jeho slova vnímala, protože nebyla daleko od mdlob. Nejdříve jí včera brutálním způsobem zbičovali a dneska jí týrají nanovo. A to ji ještě chtějí zbít přes její krásné velké prsa a její mladou pičku, která teprve včera poznala muže. Místností znova zazněl výkřik. Tentokrát to ale nebyla Anita. Stejně jako její dcera i Floren zažívala neskutečné muka. Připadalo jí to jako by jí posadili do žhavého uhlí. “ÁÁÁááááááááúúúúúúííííííííííííí,” ječela sotva jí čerstvě politý hadr znova přiložil na její rozsekaný zadek.

 

Viktor byl na vrcholu blaha. Zbožňoval když mohl mučit ženy a čím bylo mučení krutější tím více ho to vzrušovalo. Svou vášeň týrat ženy musel ale na klinice, kde byl před válkou zaměstnán, skrývat. Teprve co se seznámil s oním bohatým mužem, mohl se své vášni zcela poddat. Vše to začalo tak, když jednoho večera v době kdy měl službu na klinice, ho zavolali k náhlému případu. Nastoupil do nějakého luxusního auta a okamžitě se zajímal co se stalo. Řidič nic nevěděl a pouze odpovídal, že ho poslal jeho pán a že vše ostatní se dozví na místě. Okamžitě po příjezdu do tohoto luxusního domu, Viktor vyskočil z auta a spěchal do domu. Tam ho zastavil neznámý muž ve velmi drahém obleku a ukázal mu na křeslo s výzvou aby se posadil. Okamžitě namítl, že spěchá k nemocnému, ale muž ho jediným posunkem umlčel a podal mu sklenici s alkoholem. Sedl si k němu a začal. “Vážený pane doktore, nebo spíše Viktore. Mé jméno je Alan a jsem majitelem tohoto domu a spousty dalších usedlostí. Vím, že máte určitou nehezkou vášeň pro ženy a že jste musel uplácet jednu služku, aby nenahlásila že jste ji znásilnil.” “Odkud to víte?” okamžitě vystartoval Viktor. “Nepřerušujte mne prosím,” umlčel ho muž a pokračoval, “odpovím vám, ale k tomu bych došel během chvilky. Vím to od té služebné, protože slouží v tuto chvíli u mne. Není důležité ani tak co mi řekla, spíš byl zajímavý způsob jejího podání. Podle jejích slov vám dělalo velmi dobře, že u toho hodně trpěla. Nejste tady v tuto chvíli ale proto, abychom probírali nějaké staré záležitosti. Mne v tuto chvíli zajímá jestli vaše vášeň je ještě ve vás, anebo jste ji potlačil. Dobře si rozmyslete co mi odpovíte. Chci slyšet naprostou pravdu. Nejsem zde proto abych vás soudil, ale proto abych vám něco nabídl. To ale souvisí s vaší odpovědí. Proto se vás ptám. Vzrušuje vás, když týráte ženy? A pokud ano chtěl byste, samozřejmě pokud byste měl možnost, je týrat?” Muž se odmlčel, napil se ze sklenice a dlouze se Viktora podíval. Ten se ale upřeně díval do své sklenice a přemýšlel co říct. Hlavou mu běžela fůra myšlenek, hlavně jestli to není na něj nachystaná nějaká léčka. Byla pravda, že ho odjakživa vzrušovalo utrpení ženy a proto se taky dal na doktořinu. Jenže teď ho tento muž, kterého vidí poprvé v životě nutí se k tomu přiznat. Z úvah ho vytrhl hlas muže. “Vidím, že horečně přemýšlíte co mi říct. Možná vám hlavou běží proč se vás na to ptám. Jediné co vám mohu na svou čest zaručit je to, že celý tento rozhovor zůstane mezi námi. Nenutím vás odpovědět. Pokud chcete odejít stačí když se postavíte a vyjdete na dvůr. Tam čeká můj řidič a odveze vás zpět na kliniku.” “Ano,” zašeptal Viktor. “Prosím?” “Ano,” odpověděl Viktor tentokrát nahlas. “Ano, co?” “Ano vzrušuje mne jakékoliv utrpení žen,” odpověděl Viktor. “Řekněte mi o tom trošku více,” pobídl ho muž. Viktor se napil a začal vyprávět o vzrušení a snech, které ho provází životem. Po celou dobu co vyprávěl se muž usmíval. Když skončil muž ho vyzval, aby šel s ním. Prošli řadou dveří, které se otevírali na nějakým zvláštní kód a které se za nimi okamžitě zavřely. Sestoupili do nějakého sklepení, které bylo velmi luxusně zařízené. A potom vešli do nějaké místnosti. Viktor vytřeštil oči. “To není možné,” zašeptal a očima těkal z jednoho konce místnosti na druhý. Vždyť se nacházel v přepychově zařízené mučírně a uprostřed přímo před ním leží připoutaná na kozlíku nějaká krutě zmučená žena. “Proč myslíte, že to není možné? Nahoře jsem se vás ptal proto, abych věděl jestli vám můžu toto ukázat. Protože jste si ale na nic nehrál a protože jste se mi otevřel, mám pro vás nabídku. Chtěl bych, aby jste pro mne pracoval. Jestli chcete dál pracovat na klinice mi je jedno, ale plat který vám nabídnu je dvakrát větší než ten který nyní dostáváte.” “Nerozumím,” přerušil ho Viktor a pokračoval, “nechápu v čem bych vám byl prospěšný a ještě za takové velké peníze.” “Máte štěstí, že nejste jedna z mých kurev, protože každé přerušení trestám bičováním do krve, ale chápu váš postoj. Je to velmi jednoduché. Chci po vás vaše lékařské schopnosti. Sem tam se mi stane, že některou z kurev potrestám tak tvrdě, že to prostě nevydrží a protože nejsem lékař nemám jí jak pomoct. Před nedávnem se mi do rukou dostala vámi znásilněná služka a ta mi pověděla o vás. Dneska ale tato služka byla nějaká vzpurná a tak jsem ji potrestal trošku tvrději. Okamžitě jsem si na vás vzpomněl a uvědomil si, že by bylo velmi výhodné mít vás tady u sebe. Tímto vám nabízím nejenom místo, ale samozřejmě i bydlení. Pochopitelně se můžete zcela oddat své vášni, protože pokud dostanete chuť potrestat, nebo jakkoliv mučit nějakou služku, jsou vám všechny na pár výjimek k dispozici.” Viktor užasle hleděl před sebe a nechápal jak se na něj mohlo takhle usmát štěstí. “Ano, samozřejmě ano. Pokud o mne opravdu stojíte, jsem vám plně k službám.” “Výborně. Zítra dáte výpověď a přestěhujete se sem. Můj řidič vám ukáže váš nový dům, který stojí hned za tímto domem. Výhoda těchto domů je, že je spojují tajné podzemní chodby, které vedou sem do tohoto sklepení. Ale dost řečí a do práce. Tato vám jistě známá služka, koneckonců o panenství jste ji připravil vy, potřebuje vaši pomoc. Nechám vás teďka nyní o samotě. Zkuste udělat co je ve vašich silách a pokud to bude schopná přežít, tak si sní rovněž užijte.” Poplácal Viktora po zádech a odešel. Od té doby začal Viktorovi slastný život a spolupráce, kterou navázali mezi sebou oba muži, oběma velmi vyhovovala.

 

Viktora z jeho úvah vytrhl, proud moči tryskající z Floren, když jí na její stehna přiložil hadr s dezinfekcí. To by mu tak ani nevadilo, kdyby ale její moč nezasáhla jeho oděv. “Co si myslíš kurvo jedna, to ti přijde draho” zařval na ní. Okamžitě jí odpoutal a odtáhl ji ke gynekologickému křeslu, kde ji přes její odpor posadil a pevně připoutal. Nohy jí rovněž pevně připoutal k držákům, které potom od sebe pořádně roztáhl a zaklonil. Výsledkem byla dokonale otevřené a přístupné pohlaví ženy, která se mu velmi líbila. Jak byl rád, že se mu tato krása dostala do rukou. A o to více se těšil až ji bude moci pořádně mučit. Věděl, že ji zatím nemůže moc zrasovat, ale taky věděl, že během měsíce je bude mít zcela k dispozici, protože si pán najde nové hračky a tady tyhle mu zcela přenechá. Pozoroval její překrásné přirození a představa toho, jak by se svíjela při bití přímo přes něj ho zcela ovládla. Věděl, že zatím jí bičovat nemůže, protože první bičování byla výsada pána. Rozhodl se proto, že jí nejdříve vycévkuje a potom na ní vyzkouší elektřinu. Přes její protesty do ní zarazil rozvěrák a začal jí rozevírat. Nejdříve bolestí křičela, potom plakala, ale Viktor zastavil její rozevírání až bolestí sípala. Anita se nechápavě dívala na scénu, která se odehrávala přímo před ní. Viktor mezitím rukou uchopil tlustou kovovou cévku a začal jí tlačit do její močové trubice. Floren křičela bolestí a měla pocit jako by jí její močovou trubici trhal na kousky. Trvalo poměrně dlouho než se cévka zanořila do jejího nitra a než z ní začal proudit zbytek moči který v ní byl. Mezitím si Viktor chystal další nářadí a ze skříně vyndal generátor. Floren přes uslzené oči a bolest která ovládala celé její tělo ani nevnímala, že si Viktor znova sedl před ní a na cévku připevnil jednu elektrodu a na rozvěrák druhou. Třetí tenkou zaoblenou elektrodu chytil do ruky a potom zapnul generátor. Anita s hrůzou v očích pozorovala co se bude dít s její matkou. Viktor se na ní otočil a se slovy “teď se dobře dívej, ať víš jak se máš chovat” sešlápnul spínač. Místností zazněl příšerný řev. Floren měla pocit, jakoby jí chtěly vnitřnosti vyskočit ven z těla. Neskutečná bolest sevřela celé její přirození. Její močová trubice se sevřela kolem elektrody, ze které do jejího močového měchýře šlehaly výboje. Křičela bolestí, ale nebylo jí to nic platné. Najednou bolest přestala. “Prosííííím, už dóóóst, próóósíííííííííím,” vyrážela ze sebe Floren, ale její další slova se slily v silný křik a nářek, protože Viktor znova sešlápnul vypínač. Tentokrát ale nezůstalo jenom u prvních elektrod, protože během chvilky přišla ke slovu ta, kterou zatím držel Viktor v ruce. Když se Florenin křik začal lámat, přiložil Viktor novou elektrodu k jejímu poštěváčku. Floren bolestí zaječela a celá se vzepjala proti pevným poutům, které ji ale držely pevně. Viktor jí chvíli nechal trápit a potom vypnul proud. Floren ztěžka dýchala a vyrážela ze sebe nějaké slova, kterým nebylo rozumět. Viktor vzrušený na nejvyšší možnou míru se postavil, rozepnul si kalhoty a přešel dozadu za Anitu. Bez nějakých řečí jí roztáhl půlky a brutálně zarazil svůj ohon do její pičky. Anitino rozbolavělé přirození po včerejším znásilnění, se okamžitě hlásilo ke slovu silnými vlnami bolesti. Křičela a naříkala, jenže jí to nebylo nic platné. Její nářek naopak více rozvášňoval tohoto krutého doktora, který ji souložil brutálními přírazy. Toto znásilnění trvalo dlouho. Po celou dobu zarýval prsty do jejího zmučeného zadku a stehen, čímž jí způsoboval nové vlny bolesti. Nakonec se do ní vystříkal a přešel k její hlavě. Donutil jí aby mu ho olízala a potom si znova sedl před Floren, která se mezitím trošku vzpamatovala. S úsměvem vzal do ruky elektrodu a sešlápl vypínač. Floren znova začala křičet bolestí, ale tentokrát Viktor se nezaměřil na její poštěvák,ale zvolna přejížděl po stěnách její roztažené pochvy. Floren sebou škubala, ale to nejhorší teprve mělo přijít. Viktor pozvolna přejel elektrodou až na její děložní hrdlo a vypnul proud. Krouživým pohybem začal zasunovat elektrodu do jejího děložního hrdla, což Floren kvitovala šíleným křikem. Nejhorší chvíle nastala, když znova zapnul proud. Floren křičela, potom jen sípala a z pusy jí začala téct pěna. Mučení trvalo hodně dlouho a skončilo až Floren omdlela. Anita celou dobu hleděla s vytřeštěnýma očima na tu hrůzu, která se odehrávala před ní. Viktor se pomalu otočil k ní. “Máš štěstí, že si pán přeje abych tě jen připravil pro něj, ale neboj se jednou se dočkáš a to co si viděla zažiješ na vlastní kůži.” Přešel ke skříňce s léky do injekční stříkačky něco nabral a píchnul to do Anity. Zazvonil na pomocnice a nechal Anitu odnést do její cely. Stejnou látku stříknul i do Floren, která se ještě stále nacházela v bezvědomí a potom jí nechal odnést do její cely.

 

Obě ženy se pomalu zotavovaly, jednak díky dobrého jídla, ale taky díky péči krutého doktora. Od dalšího mučení totiž upustil a dělal vše proto, aby se pomalu zotavovaly. Protože se celou dobu nacházely v podzemí, neměla ani jedna ponětí o čase. Jednoho rána, se otevřely dveře jejích cel a dovnitř nevešel doktor, ale obě silné pomocnice. Obě byly opět oblečené v kožených minišatičkách. Bez řečí chytily obě ženy a vedly je před sebou do mučírny, kde zažily svůj první trest. Pomocnice je dotáhly před sedla s dvěmi kolíky s kovovými špičkami a donutily je si na ně sednout. Floren, přestože byla dole suchá, to nedělalo až takové problémy, snad jen, když se jí menší kolík začal nořit do jejího análu. Zato Anita s tím problém měla. Jedna z pomocnic si plivla do dlaně a navlhčila jí aspoň trošku pitku s análním otvorem a potom jí bezohledně na ty kolíky narazila. Obě ženy pevně připoutaly k sedlům a k opěrkám včetně hlavy a odešly. Po nějaké chvíli se dveře znova otevřely a dovnitř vešel neznámý muž. “Vítám vás dámy, dlouho jsem vás neviděl a už jsem se na vás těšil” zahlaholil na ně muž. Ženy se při těchto slovech otřásly. Vzal si židli a sedl si před ně. Uchopil do ruky nějaký ovladač a stiskl nějaké tlačítka. Obě ženy najednou ucítily jak se kolíky, které měly zaražené dovnitř začínají zvětšovat. Nejdříve se začaly hlouběji nořit do jejích niter a potom se začaly roztahovat. Muž je roztahoval tak dlouho, až viděl že už víc asi nevydrží. Potom teprve odložil ovladač a oběma ženám přisunul pod jejich prsa nějaký podstavec, který upevnil vzadu k opěrce. “Tak co těšíte se?” zeptal se muž a vzal si z police kladívko a dva velké hřebíky. “Nejdříve ty,” ukázal na Floren chytil do ruky velmi pevně její levý prsník a za bradavku ho natáhl co to šlo. “ÁÁÁúúúúúúúúúúú,” ječela Floren, ale nebylo jí to nic platné. Přímo zvířecí řev ale vyvolalo, když její bradavku probil hřebíkem, který přitloukl k podložce. To samé provedlo okamžitě i s druhou bradavkou, kterou rovněž nataženou přitloukl k podložce. Floren celou dobu řvala a cukala se v poutech, ale nebylo jí to nic platné. Mezitím se muž přesunul k Anitě, kterou si připravil stejně jako její matku. Její řev a bolestí zkřivený obličej tohoto muže rozvášňoval na nejvyšší možnou mez. Chvilku se kochal pohledem na své dílo a uchopil do ruky rákosku. Přemýšlel u koho má začít a potom si vzpomněl, že Floren má dostat o 5 ran víc než její dcera. Tak to je dobré pomyslel si, aspoň jí ten trest rozdělím do tří částí. Floren v tu chvilku ani nevnímala co se bude dít, protože přes uslzené oči neviděla.

 

Muž se k ní postavil z pravé strany, rozmáchl se a švihl. “NNÉÉÉééééééééééééé, tóóó néééééééé.” Nové švihnutí protnulo vzduch a další slovo utrhlo Floren od pusy. Floren se sevřel celý hrudník. Bolestí se nemohla ani nadechnout. Proč jí to dělá, vždyť takovou bolest ani nemůže přežít. A další rána dopadla na její pravé prso. “ÍÍÍÍííííííííííí ááááááááááúúúúúúúúííííííííííí,” ječela Floren, která se stačila nadechnout. Ječela v kuse, dokud trvala tato nelidská exekuce v podobě desíti ran, které zbarvily její prso do tmavě modra. “Ááááchhhhhh úúúúúúúúúííííííí,” vydechla Floren když rány ustaly, ale neuvědomila si, že zatím dostala jenom přes pravé prso. Svist u jejího levého ucha a nelidská bolest v levém prsu jí vytrhla zpět do reality. Znova místností zazněl nelidský řev, doprovázející každý úder. Anitě se chtělo zvracet při pohledu na toto divadlo. Uvědomovala si plně, že během chvilky zažije to stejné. Bylo jí naprosto jasné, že v tomto domě neznají slitování a že každý trest, který zde zažije, bude stejně nelítostný jako tenhle. Na další úvahy už neměla čas, protože muž skončil s Floren a otočil se k Anitě. “Tak co kurvo, jak se těšíš?” zeptal se Anity a rozmáchl se. Nelítostný úder dopadl na Anitiné jemné prso. “ÁÁÁÁáááááááááááááááúúúúúúú,” začala ječet mučená dívka a řvala po celou dobu této kruté exekuce. I na její obě prsa dopadlo po deseti ranách a její jemná kůže pokrytá ošklivými jelity začala tmavě modrat. “Tak co dámy pokračujeme?” ozval se muž a opět přešel k Floren. Rozpřáhl se k úderu a v tom ho něco napadlo. “Slyšel jsem dámy, že vás můj lékař seznámil s blahodárnými účinky elektrického proudu. Napadlo mě, že vám ty vaše tresty trošku vylepším.” Odložil rákosku sedl si na židli a zazvonil na své pomocnice. Ty přiběhly okamžitě a po vyslyšení jeho přání ho začaly rychle plnit. Netrvalo to dlouho a s úklonou svému pánovi vyšly pryč z místnosti. Ten vzal do ruky nějaký ovladač a stiskl tlačítka. V ten moment nelítostně ze všech kolíků vyrazily do jejich niter blesky. Floren už jednu zkušenost s trestání proudem měla, ale pro Anitu to bylo zcela nové. Místností zazněl nový řev, tentokrát obou žen současně. Muž s úsměvem něco pomačkal na ovladači a opět uchopil do ruky rákosku. Ani jedna z nich nechápala co se bude dít, protože výboje v jejich útrobách ustaly, ale vzápětí to pochopily. Byla to totiž jen kratinká přestávka, po které se automaticky sepnuly kontakty a kruté výboje se stoupající intenzitou začaly opět proudit jejich těly. V momentě, kdy už obě bolestí sípaly a myslely že každou chvílí omdlí, kontakty se přerušily a výboje ustaly. Nestačily se ani vydýchat a vše začalo nanovo. Muž chvíli pozoroval jejich trápení a rozhodl se, že bude opět pokračovat v trestání. Rákoska protnula vzduch a dopadla opět na pravé prso Floren. “ÁÁÁÁÁááááááúúúúúúúúúúúúúúúú,” vyrazila ze sebe zbytkem svých sil. A další úder dopadl na její krutě zmučené kozy. “Nééééééééééé, próóóóósííííííííííímmmmmmm.” Ale další rána ji přesvědčila o tom, že tady se žádné ohledy brát nebudou. V jejím břichu bolestí vařily vnitřnosti působením proudu, zatímco na její už tak poničené prsa dopadala rána za ranou. Opět na obě její prsa dopadlo deset ran, ale na obou prsech se po šesté ráně už objevila krev. Když dopadla poslední rána této série, její prsa vypadaly jako obrovské černé koule ze kterých, z prosekaných jelit, prýštila krev. Mezitím Anita, přestože řvala bolestí, kterou v jejích vnitřnostech vyvolával oheň z jednotlivých výbojů, pozorovala to kruté mučení její matky. Věděla, že během chvilky zažije to samé, ale přesto tajně doufala, že se jeho krutost zmírní. Její naději rozptýlil první úder, který jí dopadl na už tak poničené pravé prso. “Néééééééééééééééééééééééééé,” ječela Anita, kterou šílená bolest vytrhla z jejích úvah. A znova vzduchem prosvištěla rákoska a dopadla na její prso. “Aúúúúúúúúúíííííííííííííííííííííííííí.” A znova a znova. Co rána to šílený řev. Anita měla přece jen jemnější kůži než její matka a proto se krev objevila už od třetího úderu. Muž ale na to nedbal a dál sázel jednu ránu za druhou, dokud na obě její prsa nedopadl určený počet ran. Chvíli přemýšlel jestli jim má na chvilku ulevit od bolesti, kterou jim způsoboval proud, ale potom to zavrhnul. Postavil se znova k Floren rozmáchl se a udeřil. “Áággggggrrrrrrrrrrrrrrrrrr,” zachrčela a další projevy bolesti následovaly po každém úderu, které opět devastovaly její prsa. Po každém úderu se opět objevila krev. Floren trpěla a spolu sní i její dcera, ale milosrdné vysvobození v podobě mdlob se dostavilo až při předposlední úderu na levé prso. Muž si toho ani nevšiml a naposledy udeřil. Floren poklesla hlava na bok a přestala vnímat jak bolest z rozbitých prsou, tak i bolest uvnitř jejího břicha. Muž si sedl a prohlížel si obě krutě zmučené ženy. Okamžitě si uvědomil, že nemá smysl pokračovat v dalším trestání, protože ani jedna z nich nebude schopna toto mučení vydržet. Jeho vzrušení ho ale už zcela ovládlo. Vypnul proud a přivolala obě pomocnice. Nechal obě ženy odpoutat a Floren nechal odnést do její cely. Anita nechápavě koukala co se bude dít s ní, ale pochopila poměrně hodně rychle, že pro ní dnešek ještě nekončí. Obě pomocnice jí totiž odtáhly do ošetřovny, kde jí pevně připoutali na gynekologické křeslo a bez ohledu na bolest kterou jí způsobovali, jí roztáhli nohy. Muž si jenom zkontroloval její upoutání, pohledem přejel její proudem zmučenou a nehezky oteklou pitku a s oznámením, že se brzy vrátí odešel. Anita osaměla se svými myšlenkami na to co jí ještě čeká, ale už teď jí bylo jasné, že nic hezkého……..

 

Anita ležela sama uprostřed ordinace a potichu sténala. V jejím nitru ale mezitím pomalu začínal narůstat vzdor. Přes všechnu bolest kterou okusila, jí hlavou běžely myšlenky na to, jak by se mohla odtud spolu s matkou dostat. Bylo jí naprosto jasné, že šance odtud utéct je mizivá a proto se rozhodla, že bude alespoň vzdorovat. Věděla sice, že si sice vybrala nabídku otrokyně, ale to předtím netušila, že ten výběr bude tak bolet. Mezitím se muž vrátil a začal si Anitu prohlížet. Rukama osahával a mačkal její zmučené tělo a přitom si prohlížel její obličej. “Vidím, že se ti nelíbí tvá nová úloha a že asi s tebou budou problémy. Dobře ti radím buď naprosto poslušná a neudělej nic co by se mi nelíbilo. Mohlo by tě to totiž mrzet…” S těmito slovy přešel k její hlavě, přinutil jí otevřít ústa a zarazil do ní svůj maximálně ztopořený ocas. “Okamžitě mi ho začni pěkně olizovat a sát…” Anita začala svými nádherně ženskými ústy zpracovávat ohon svého nového pána. Ten ho s narůstajícím vzrušením začal čím dál tím prudčeji zarážet do jejích úst a pomalu ho začal vtláčet do jejího hrdla. Anita trpěla novou bolestí, kterou jí začal tento bezohledný muž způsobovat a když už to nemohla dále vydržet, tak se prostě zakousla do jeho ohonu. Muž zařval a brutálně jí praštil do hlavy. Anitě se zajiskřilo před očima a hlava se jí zvrátila dozadu. Jeho hlas, který jí nadával do kurev, slyšela jakoby z veliké dálky. Muž mezitím přestal zuřit a zavolal si obě pomocnice, kterým přikázal aby sem přivedly Floren. Mezitím ještě zazvonil na doktora, který se rovněž okamžitě dostavil. Muž vydal příkazy a obě pomocnice připoutaly ještě napůl bezvládnou ženu ke křeslu, nohy jí zvrátili rovněž dozadu a odešly. “Viktore, dneska mám pro tebe práci. Doufám, že jsem tě nevyrušil od nějaké bohulibé činnosti…” Viktor zavrtěl hlavou a muž pokračoval. “Před chvílí mě tahle malá děvka při kouření kousla. A protože už předtím jsem na ní viděl, že se chystá vzdorovat, rozhodl jsem se, že ji udělím malou tvrdou lekci. Nejdříve probereš její matku a protože vím, že je to tvůj typ, můžeš si s ní užít. Potom probereš mladou a zavoláš mě.” “Ano…” Tak to je skvělé pomyslel si Viktor. Ani zdaleka nečekal, že tak brzo bude moci mučit tu krásku, na kterou si tak brousil zuby. Bylo mu jasné, že nabídku aby jí oprcal dostal proto, protože její píča se po dnešku bude dlouho hojit. To mu ale absolutně nevadilo. Do stříkačky nabral nějakou tekutinu a jehlu zabodl přes její bradavku nejdříve do pravé kozy. Vytlačil polovinu z obsahu a zbytek vytlačil do její levé kozy. Místností okamžitě zazněl řev probrané ženy. Její pocity byly šílené. Připadalo jí jako by její hruď položili do rozžhavených uhlíků. Bolest neustupovala, ale okamžitě probrala veškeré její smysly. “Vítám tě opět mezi námi…” zašklebil se na ní Viktor a bez dalšího rozmýšlení jí zarazil svůj velký ocas do její dneska tolik zkoušené píče. Odpovědí na jeho brutalitu, byl nový řev který zazněl v místnosti. Viktor si to užíval. Bez milosti ho vytahoval a nazpět zarážel jako by byl konec světa. Těsně před vyvrcholením ho z ní vytáhl a jediným pohybem jí ho zarazil do zadku. Floren znova nelidsky zařvala, protože konečník tuto brutalitu nevydržel a ještě ne zcela zahojená rána se znova rozevřela. Viktor ho do ní ještě párkrát zarazil a z jeho ohonu začalo tryskat sperma do jejích střev. Po chvilce ho z ní vytáhl a donutil jí ho očistit v jejích ústech. Stejně jako jí probral i Anitu a teprve potom přivolal Pána. “Tak vidím, že sis to užil…” když přejel očima po ordinaci. Jeho oči spočinuly na naříkající probrané Anitě a usmál se. “Tak moje milá. Dneska jsi porušila veškerá pravidla, která platí v tomto domě. Jednak každá děvka, která tady žije, žije jenom proto, protože jsem jí to dovolil. To znamená, že jakýkoliv vzdor je tady naprosto nepřípustný. Navíc ses pokusila mě zranit, což je nejhorší provinění, které se tady dá provést. Za to nyní dostaneš lekci a protože určitě máš ráda svou matku tak i ona dostane svůj díl. Ten díl který dostane ona, bude i něco větší než tvůj a to hlavně proto aby sis uvědomila, že cokoliv příště uděláš odnese i ona. Je ti to jasné?” “Prosím pane odpusťte mi to prosíííím…” plačtivým hlasem prosila Anita. Muž na její prosby ale nedbal a pokynul Viktorovi. Něco mu řekl a ten vytáhl ze skříně dlouhé důtky jejichž prameny byly zauzlovány po celé délce tak, aby bolest při bití byla maximální a podal mu je.

 

Muž se naposledy podíval na Anitu, která ležela s vytřeštěnýma očima a sledovala co se bude dít. Rozpřáhl se a vší silou udeřil na vnitřní stranu Floretiného stehna. “ÁÁÁúúúúúúúúúúúúúúúúúúú…” zaječela Floren a na druhé stehno dopadl další úder. “Nééééééééé, ííííííííííííííííí…” A další údery začaly masakrovat její hebká stehna. Floren řvala bolestí jako zraněné zvíře a trhala sebou bezmocně v poutech, které jí držely na místě. Další úder tentokrát už roztrhl její pokožku. “Áággggggrrrrrr, nééééééééééééé…” řvala a chrčela, ale její osud byl předem dán. Řvala a prosila, ale jedinou odpovědí byly další údery, které nyní s pravidelností trhaly její hebkou kůži na obou stehnech. “ÚÚÚžžžž dóóóóóóst…” řvala Anita, když viděla tu krutost kterou páchali na ženě, která za nic nemohla. Nikdo jí ale nevěnoval pozornost. Dvakrát se stačila pomočit než na každou její nohu dopadlo přesně pětadvacet ran. Muž sice přestal s bitím, ale místností dál zněl řev mučené ženy. Po chvilce, kdy si zatím prohlížel své dílo, se otočil na Viktora a něco mu pošeptal. Ten přikývl, vzal si znova stříkačku a nabral do ní stejný obsah jako předtím. Pozvolna přešel ke zkrvaveným nohám Floren sklonil se do jejího klína a jehlu tentokrát zabodl přímo do jejího poštěváka. Vtlačil celý obsah stříkačky dovnitř a pozoroval jak bolestivé křeče ovládly celé její tělo. Floren myslela, že mezi jejíma nohama vybuchl granát. Řvala a z očí jí tryskaly slzy bolesti. To nejhorší ale teprve mělo přijít. Floren přes uslzené oči neviděla jak Viktor uvolnil muži místo mezi jejíma nohama. Ten se rozmáchl, vzduchem zasvištěly prameny a dopadly přímo na její kundu. Floren tento nelítostný úder vyrazil od úst hlas. Bolestí se jí sevřelo celé její tělo. Jestli si před chvilkou myslela, že nemůže být nic horšího, tak tato bolest jí přesvědčila o opaku. A další svist a znova se prameny zabořily do její dneska tolik zkoušené píče. “Nééééé, úúúúúúúž nééééééééé…” řvala Floren ale nebylo jí to nic platné. Ještě tři rány dopadly a zanechaly za sebou krvavou spoušť. Muž podal důtky Viktorovi a přešel k Anitě. “Tak má milá a teď, když víš co bude zanedlouho čekat i tebe, mi ho pěkně vykouříš a budeš se snažit aby se mi to líbilo. Jednak čím dřív skončíš, tím dřív skončí i utrpení tvé matky, protože po celou dobu co mě budeš uspokojovat jí bude Viktor bičovat. Jestli se pokusíš jenom trošku vzdorovat, anebo pokud ještě jednou v životě zkusíš to co jsi zkusila, tak potom budu tvou matku bičovat tak dlouho, dokud jí neubiji k smrti a tobě potom vyříznu tu tvoji smradlavou píču a nechám ti ji sežrat. Je ti to jasné?” zařval na ní. Anita jenom se slzami v očích přikývla. Bylo jí jasné, že to co dneska udělala byla obrovská chyba a taky jí bylo jasné, že se už nikdy o nic podobného nepokusí. Teď už se jen bála toho co ještě čeká dneska ji. Muž ji mezitím zarazil svůj ohon mezi rty a pokynul Viktorovi. Ten celý šťastný, že může konečně ztrestat tu krásu se rozehnal a brutálně udeřil. Prameny okamžitě opět poškodili jemnou kůži na jejím zmučené píči. Místností opět zazněl nelidský řev. Netrvalo to ani moc dlouho, než se muž brutálními přírazy do jejího hrdla vysemenil, ale pro Floren to byla dlouhá doba. Po celou dobu jí Viktor jednotlivými údery pustošil její klín a přestal až mu muž pokynul. Přešel k Viktorovi a uznale mu poklepal po ramenu. Florenino nyní krvavé lůno bylo celé nateklé a potrhané a vypadalo jako čerstvě naklepaný krvavý biftek. Floren ani necítila, že přestali s jejím mučením a řvala dál, protože z jejího nitra vystřelovaly šípy bolesti. Muž si znova vzal zakrvácené důtky rozmáchl se a vší jí silou naposledy udeřil. Tento úder byl tak silný, že Floren bolestí omdlela. Muž si jí přestal všímat a přešel k Anitě. “Tak a teď se pro změnu budeme chvilku věnovat tobě. Souhlasíš….” Pousmál se na ni a rozmáchl se.

 

Anita si uvědomila, že nadešel její čas, ale to už na její levé stehno dopadl první úder. “Ááúúúúúúúúúúúúú,” zaječela a než se stihla nadechnout na druhé stehno dopadl další úder. “Nééééééé, próóóóśíííííííííím…” a znova a znova. Místností se znova ozýval už jenom zvířecí řev a hlasité práskání. Nevěděla ani kolik ran dopadlo na její nádherné stehna, ale uvědomovala si, že stejně jako její matka i ona se u této tortury pochcala a navíc, že to asi nebude dnes naposledy. Bolest jí ovládala veškeré její smysly a Anita se pomalu začala propadat do stavu bezvědomí. Muž si toho po několika úderech všiml a pokynul Viktorovi. “Ty mladé děvky nic nevydrží. Zkus s ní něco udělat, protože mám dnes chuť jí zmasakrovat tak, aby pro ní jedině smrt byla vysvobození.” “Není to ale škoda?” oponoval Viktor. “Je to docela mladý a velmi hezký kus a v kombinaci s její matkou, by se s nimi daly vyvádět ještě pro nás hezké věci…” Muž se zamyslel a po chvilce uznale kývl. “Asi máš pravdu. Být to jiná děvka asi bych ji utloukl, ale stejně ji dneska zmasakruji pořádně. Proti tomu doufám nic nemáš. Konec konců aspoň budeš mít jako doktor co dělat. Teďka ji ale prober a píchni ji i ten tvůj koktejl, po kterém budou její smysly zcela při vědomí.” Viktor přikývnul a nabral do stříkaček nějaké tekutiny. Vzal první stříkačku stoupnul si mezi její zmučené nohy, roztáhl jí dosud neporušené pysky a zabodl jehlu do jejího poštěváčku. Anitiným tělem projelo škubnutí, ale neprobrala se. Viktor se pousmál a pomalu začal vytlačovat obsah stříkačky. Během chvilky se místností znova ozval řev a celé Anitino tělo ovládly nepředstavitelné křeče. Viktor vytlačoval obsah stříkačky úmyslně dlouho a vychutnával si její utrpení. Když do ní vpravil celý obsah stříkačky, byla Anita zcela při vědomí. Viktor si vzal druhou připravenou stříkačku a zabodl jí rovněž do jejího tentokrát značně oteklého poštěváku. Pomalu začal vytlačovat i tento obsah a s uspokojením ve tváři pozoroval, jak bolestivé křeče znova ovládly celé její tělo. Pohled na bolest, kterou jí způsoboval a její řev v něm vyvolávaly maximální vzrušení. Toužil po tom, aby tuto krásku mohl mučit on sám, ale věděl že dokud mu ji muž zcela nepřenechá smí s ní dělat pouze to, co mu muž dovolí. Viktor, sotva vytáhl druhou stříkačku z jejího poštěváku, se podíval s otazníkem v očích na muže zatímco Anita řvala nepřetržitě bolestí. Jak ráda by upadla zpět do sladkého bezvědomí, ale to jí působením látky nemělo být umožněno. “Připrav mi elektřinu, cévku, bodovou elektrodu, ostatně ty víš co a nezapomeň taky na přípravky pro klystýr spolu s tím speciálním kolíkem. A než se do toho pustíš, prober mi tu starou kurvu.” Vitkor znova naplnil stříkačku a opět ji zabodnul do dneska tolik týraného poštěváku Floren. Její tělo zareagovalo okamžitě což poznali podle křečí probíhajících v jejím těle a hlasového projevu, kterým se s Anitou vzájemně doplňovaly. Muž si mezitím zavolal obě pomocnice a nařídil jim, aby Floren odtáhli do jiné ošetřovny a tam ji připoutali do vyšetřovacího křesla. “Viktore teďka zajdu pořádně ošukat tu starou kurvu a dokončit její dnešní trest. Musím se uvolnit, protože si chci pořádně ještě užít s mladou. Aby jsi nemusel čekat tak si zatím užij s tou malou děvkou, ale potom ji pořádně vypláchni…” Viktor si jenom mlsně olízl rty a přikývnul.

 

Muž přešel do menší vyšetřovny kde uprostřed místnosti stálo gynekologické křeslo, na kterém sebou trhala v poutech naříkající Floren. “Tak jak se ti líbí moje pohostinnost?” usmál se na ni. Floren kterou bolela snad každá část jejího těla raději ani neodpověděla. Muž vzal do ruky rozvěrák a vrazil ho zprudka přímo do její krutě zmučené píče. Zasunul ho až na konec a začal ho rozevírat. Florenina píča byla díky nelidskému zbičování tak citlivá, že řvala už od okamžiku malého rozevření. Muže její řev, ale neobměkčil. Naopak rozevíral jí tak dlouho, dokud neměl pocit, že by jí už roztrhl. Floren v tu chvíli už řvala nepřetržitě, což byla pro tohoto krutého muže přímo rajská hudba. Muž si nastavil lampu a prohlížel si její pochvu. “Hmm. Vrch máš zrasovaný docela pěkně, ale vnitřek je naprosto neporušený. Neboj, to se během chvilky změní…” řekl muž, pevně uchopil rozvěrák a začal ho vytahovat ven, aniž by zmenšil jeho roztažení. Floren měla pocit jako by jí chtěl její pochvu vytrhnou z jejího těla. Škubala celým svým tělem, ale proti pevným řemenům, kterými byla upoutaná, neměla šanci. Muž bez milosti tahal rozvěrák ven a s neustále narůstajícím vzrušením pozoroval bolest, kterou jí způsoboval. Když ho z ní vyškubnul Florenina píča se mírně stáhla díky oteklosti z předchozího bičování, ale její pysky stejně vyčnívaly ven. Muž odnesl rozvěrák a ze skříňky si vytáhl zvláštní nástavec na penis. Jednalo se o velmi pevnou kůži asi pět cm širokou, která měla ve spodní části dvou cm límec. Po celé délce byly připevněny tří milimetrové jehličky které směřovaly šikmo dolů, což mělo za následek, že při souloži šel penis zarazit dovnitř v celku bez bolesti, ale při vytahování ven rozedíraly jehličky vnitřní strany pochvy. Na límci potom byly ještě upevněny jehly dlouhé asi jeden cm směřující kolmo vzhůru. Muž si tento nástavec velmi pevně upevnil na svůj ztopořený penis a zvolna přešel k Floreninému lůnu. “Tak má milá. A teď si s tebou pořádně zasouložím. Myslím že tě to bude asi dost bolet, ale s tím musíš počítat. Jediné čím tě můžu potěšit je ale to, že během tohoto týdne si dovezu nové hračky a vás dvě přenechám v péči Viktora. Sem tam si vás sice vypůjčím, to aby jste moc nezakrněly….” Floren jeho slova moc nepotěšily, protože si byla dobře vědoma co doktor umí, ale její další myšlenky vzaly za své, když do ní muž zabořil svůj ohon. Pozvolna svůj ocas zasunoval dovnitř a ven, ale vždy jen tak, aby se nástavec nedostal dovnitř. Těmito pohyby se muž jenom vydrážďoval a rukama si pohrával s jejími oteklými prsy. Když jeho vzrušení začínalo nabývat na intenzitě, pevně sevřel její prsy a prudce zarazil svůj ohon dovnitř. Floren se bolestí zatmělo před očima, když jehly v límci nástavce se zabodly do její zbičované píče. “ÁÁÁgggggrrrrrrrrrrrr…” chrčela Floren, ale její další hlasový projev jí přerušila nelidská bolest, když muž začal pomalu vysunovat ohon ven. Jehličky, které se zasunuly snadno dovnitř začaly plnit svou úlohu a začaly rozedírat vnitřek Floreniny pochvy. “Nééééééé, prosíííím úúúúúž dóóóóstt….” řvala po celou dobu Floren, ale muže její křik burcoval ještě k větší brutalitě. Znova a znova zarážel svůj ocas do jejího lůna jako nějaké beranidlo a plenil její vnitřnosti. Své pohyby zrychloval a zpomaloval, přesně podle toho aby svůj výstřik co nejdále oddálil. Tato brutální soulož trvala poměrně hodně dlouho. Floren si připadala, že musí zanedlouho umřít. Nejdříve jí totálně zmasakroval její prsa, potom jí do krve rozbil její stehna a píču a nakonec jí rozřezává její vnitřnosti a navíc v průběhu celé soulože jí drtí mačkáním její zmučené prsy. Muž naposledy několikrát přirazil a do jejího lůna začaly tryskat proudy jeho semene. Pro Floren to ale neznamenalo úlevu, protože semeno jí okamžitě začalo pálit v jejích nových ranách. Muž z ní vytáhl svůj zkrvavený ocas a pomalu začal odepínat nástavec, který jí způsobil tolik bolesti. Floren vlivem přípravku, který do ní předtím vpravil doktor, plně vnímala veškerou bolest a mdloby se jí plně vyhýbaly. Muž ale věděl jak dlouho tento přípravek působí a protože věděl, že má ještě chvilku čas než Floren bolestí omdlí, rozhodl se že si s ní ještě chvilku pohraje. Vytáhl ze skříňky zauzlované důtky, které už dneska Floren na sobě pocítila a postavil se před její píču, ze které pozvolna vytékalo jeho semeno. Rozpřáhl se a udeřil. “Nééééééé, néééééééééé, úúúúžžžžžž nééééééééé……” ječela Floren nepřetržitě, zatímco on sázel jeden úder za druhým. Opět jednotlivými údery masakroval její píču na které se po každém úderu objevila nová krev. Nepřestával jí bičovat ani potom, když krev z její píče už doslova stříkala. Poslední úder jí zasadil až v místnosti zmlknul její řev a hlava Floren klesla na bok. Než Floren omdlela musela snést celkem padesát osm ran, které dopadly na její totálně rozbitou píču. Muž který se během bití přestal naprosto ovládat si prohlížel dílo zkázy, které způsobil této nevinné a krásné ženě. Vědomí bolesti, kterou jí způsobil ho znova maximálně vzrušila a už se nesmírně těšil na to až si bude moci stejně pohrát s její dcerou.

 

Přivolal si znova své pomocnice a nařídil jim, aby Floren odtáhly zpět k Anitě, aby si mohla prohlédnout co ji dnes ještě bude čekat. Obě pomocnice okamžitě splnily svůj úkol a zcela bezvládnou ženu přivázaly zpět na vyšetřovací křeslo. Muž jí natočil směrem k Anitě, potom jí ještě pořádně roztáhl nohy a zaklonil k její hlavě, čímž docílil toho, že Anita měla to hrůzostrašné divadlo neustále před očima. Z šíleným strachem si prohlížela svou matku, která byla stále v bezvědomí. Při pohledu na zrasované lůno matky se jí chtělo zvracet. Jak jí to mohli udělat? Proč vlastně? Neustále se jí tyto myšlenky honily hlavou, zatímco z matčina lůna kapala na zem krev. “Doktore, zastavte jí to krvácení a zkuste jí dát trošku dopořádku…” otočil si muž na Viktora. Viktor se dal okamžitě do práce a přestože se nechoval vůbec ohleduplně, na což reagovalo tělo Floren křečovitými stahy, z bezvědomí se neprobrala. Muž chvíli pozoroval Viktora a když viděl, že s Floren už dnes žádná zábava nebude nařídil Viktorovi, aby Floren pomocnice odtáhly do její cely a tam ať se o ní postará, ale dřív než odejde tak ať do Anity stříkne ještě jeden povzbuzující koktejl. Během chvilky byly jeho příkazy splněny a muž s Anitou osaměl. Anita na novou dávku této látky, kterou jí Viktor zabodl opět do jejího značně oteklého poštěváku, reagovala řevem a její tělo křečovitými záškuby. Muž se chvíli díval na její utrpení a pomalu si začal chystat věci na nové mučení. Když si vše nachystal na malý příruční stolík, vzal si židli a sedl si přímo mezi Anitiny roztažené stehna. “Tak a jdeme na to…” prohlásil směrem k Anitě a vzal si ruky rozvěrák. Zarazil ho silou do jejího rozbolavělého přirození a pomalu ho začal roztahovat. Anita nevěděla co ji v tu chvíli bolí víc. Křičela v jednom kuse a z očí jí tekly slzy. Muž, když usoudil, že už by jí asi dalším rozevíráním natrhl, přestal. Prozatím nechtěl, aby krvácela. Vzal si do ruky tvrdou cévku se železným koncem, která sloužila i jako elektroda a začal ji zarážet do její močové trubice. Anita sebou začala škubat, protože rozměr cévky byl asi dvakrát větší než ten který se používal v nemocnicích, a měla pocit, jako by jí chtěl vevnitř potrhat. Nebylo jí to ale nic platné, protože řemeny jí držely pevně na místě. Muž tlačil neustále cévku dovnitř a přestal až z ní začal téct zbytek moči. Na chvilku povolil a potom ještě jednou zatlačil a zasunul jí cévku ještě o centimetr dovnitř. Připnul na ní přívod z generátoru a další přívody připnul na rozvěrák a na druhou tenkou zaoblenou elektrodu, kterou si vzal do ruky. Anita, přes všechnu tu bolest, si z hrůzou uvědomila, že ji teď čeká to stejné, co potkalo před nedávnem její matku. V hlavě jí běžely vzpomínky na utrpení, které Viktor elektřinou způsoboval její matce a teď jí čeká to samé, ne-li ještě horší. Její myšlenky přerušilo cvaknutí vypínače a její tělo se sevřelo křečí. “NNNééééééééééé, áááááááá gggrrrrrrrrrrrrrr….” chrčela Anita a celé její tělo se otřásalo před nelítostnými výboji mezi elektrodou zaraženou do jejího močáku a rozvěráku. Trvalo dlouho než vypínač znova cvaknul a výboje ustaly. Nechal jí chvilku odpočinout a pozoroval jak rychle dýchá mezi jednotlivými vzlyky. Znova sešlápnul vypínač a vše pro Anitu začalo nanovo. “Prrróóóóóssííííííímmmmm, dóóóstttt…” vyrážela ze sebe bezmocná dívka, ale muž nejen že nepřestal, navíc si vzal do ruky připravenou tenkou elektrodu a začal s ní přejíždět po stěnách její pochvy. Nové a nové vlny bolestivých křečí probíhaly Anitiným tělem a místností zněl nepřetržitý řev. Po notně dlouhé chvíli vypínač opět cvakl a výboje ustaly. Muž si posvítil lampou do její rozevřené píče a začal pomalu krouživými pohyby zarážet tenkou elektrodu je jejího děložního hrdla. Anita se vzpínala pod přívaly nové bolesti a muž nepřestával tlačit elektrodu dovnitř. Anita měla pocit, že její vnitřnosti musí být zcela potrhané. Znova se ozvalo cvaknutí vypínače a tělo Anity se znova vzepjalo. Trhala sebou, vyrážela ze sebe šílené skřeky a z elektrod do jejích útrob znova a znova šlehaly silné výboje. Mužovo vzrušení se neustále stupňovalo a proto se rozhodl, že na chvilku zvolní. Vypnul generátor a začal si chystat nové hračky. Nejdříve si vzal do ruky elektrody, které měly přijít na její rozbité prsa. Byly to kovové obruče, kde po celém obvodu byly zasazené centimetrové odizolované hroty od nichž vedly dráty do speciálního konektoru. Muž je přiložil k tělu Anity pod její poničené prsa a začal je svírat k sobě šroubem. Jak do prsou začaly pronikat jednotlivé hroty začala dívka znova křičet. Nevěděla co s ní chce dělat a svírala jí nevýslovná hrůza z toho co jí ještě čeká. Muž stahoval obruče na jednotlivých prsech tak dlouho dokud z nich nebyly obrovské nafouklé tmavé koule. Potom do jejích bradavek ještě zabodl asi pěticentimetrové hroty z nichž rovněž vedly dráty. Postupně připojil všechny konektory ke generátoru a vzal si do ruky poslední. Byl to obrovský anální nástavec, který sloužil jednak jako zařízení pro aplikaci klystýru, jednak jako zátka, kterou žádná z obětí nebyla schopna ze sebe vytlačit z důvodu možného dofoukání a potom rovněž jako elektroda. Muž celý nástavec potřel lubrikantem a začal ho zarážet do Anity. Ta znova začala řvát bolestí, protože měla pocit, jako by jí zaživa chtěl rozčtvrtit. Trvalo dlouho než se mu podařilo dostat do ní nástavec tak, dokud svěrač, který ten tlak nevydržel a natrhl se, se nesevřel kolem silně zúženého místa. Muž ještě do něj dopumpoval vzduch a posléze s ním zacloumal a když zjistil, že kolík v ní drží pevně začal do jejích střev napouštět vodu. Zprvu Anita vnímala jenom narůstající tlak v útrobách, ale s přibývajícím množstvím začaly narůstat její bolesti. Muž jí napouštěl tak dlouho, dokud se jí nezačalo nadouvat břicho a její tělo se znova nezačalo otřásat křečemi. Uzavřel přívod vody a připojil anální elektrodu ke generátoru. Nastavil program a zmáčkl vypínač.

 

“Nééééééé, úúúúúž néééééé….. áááááááággggggrrrrrrrrrrr……. tóóóó néééééééé, póóóómmmóóócc…..” vyrážela ze sebe Anita. Celé zařízení bylo nastaveno tak, že nejdříve začal proud obíhat postupně po hrotech v jejích prsou dokola a po třetím kole vyrazil proud do všech hrotů současně a zároveň do hrotů zaražených do jejích bradavek. Anita měla pocit jako by jí někdo její prsa zaživa trhal od těla. Další kolo byly jednotlivé zášlehy z elektrod v jejím spodku. Když výboj vyrazil do naplněných střev, sevřelo se celé její břicho nepředstavitelně bolestivou křečí. I tady výboje několikrát proběhly a potom automat sepnul všechny elektrody na jejím těle najednou. Hlas Anity se bolestí zlomil a místností se ozývalo jenom chrčení. Muž nastavil čas na dvacet minut a pohodlně si sedl do křesla odkud pozoroval její utrpení. Znova a znova jejím těle probíhaly jednotlivé výboje a znova a znova se spínaly elektrody všechny najednou. Pro Anitu to byly nekonečné vlny bolesti, které jí připadaly jako výstup na horu bolesti na jejímž vrcholu, jí ale nečekal oddech, nýbrž strašlivá bolest. Myslela na to, že dnešek asi nepřežije a pomalu se s touto myšlenkou začínala ztotožňovat. Bylo to pro ní asi nedelších dvacet minut jejího života, když její tělo sevřela křeč naposled a generátor se vypnul. Anitiným tělem ale znova a znova cloumaly křečovité stahy, jakoby do jejího těla ještě stále proudila elektřina. Nejhorší na tom všem bylo to, že její smysly byly plně při vědomí a jakoukoliv i slabou bolest plně prožívala. Modlila se v duchu, aby jí bylo umožněno alespoň upadnout do sladkého bezvědomí, ale to se jí ještě nemělo splnit. Muž zatím přisunul křeslo i s Anitou k velké nerezové vaně a vypustil vzduch z anální zátky. Ta ale přesto pevně držela uvnitř. Muž ji proto pevně uchopil a bezohledně jí z dívčiny prdele vytrhl. “ÁÁÁÁÁÁúúúúúúúúííííííííííí, nnnééééééééééééééé……“ řvala Anita, zatímco z jejího potrhaného svěrače vystřikovala voda i s obsahem jejích střev. Když už z ní nic neteklo, zarazil do ní muž připravenou hadici a ještě několikrát jí napustil, dokud z ní netekla čistá voda. Muž jí osušil a křeslo odtáhl na původní místo, kde ho zaklonil tak aby měla Anita obličej u jeho rozkroku. Ta přes uslzené oči ani neviděla jak muž vytáhl svého ptáka, ale když jí ho přiložil k jejím rtům okamžitě věděla co má dělat. Strach z následné bolesti z ní udělal dokonalou loutku. Muž se o její poslušnosti hodlal přesvědčit po svém. V okamžiku kdy její rty pevně obepnuly jeho penis a kdy ho začala sát, začal muž močit do jejích úst. Anita měla nejdříve tendenci všechno vyplivnout, ale pomyšlení na to co by následovalo jí donutilo začít jeho moč polykat. Přestože se jí z toho chtělo zvracet, neodvážila se vyplivnout ani kapku a spolkla všechno co do ní vychcal. Po skončení mu ještě olízala celého ptáka, za což se jí dostalo uznalé poplácání po stále sevřených nafouklých kozách. Po chvilce si ji muž přizvedl a začal vytahovat elektrody z jejího spodku. Ztýraná dívka měla pocit při jednotlivém vytahování, jako by jí chtěl vytrhnout části jejího těla zaživa ven. Křičela, prosila, ale muž si počínal tak, aby jí způsoboval co největší bolest. Když z ní vytrhl roztažený rozvěrák už neměla sílu ani křičet a tak jen sípala a chrčela. On si zatím zašel pro uzlíkové důtky, které už pocítila na svých stehnech a dal se do díla. Cílem jeho tortury byla její dneska už tolik týrané lůno. Napřáhl se a zprudka udeřil přímo do středu její lůna. “Néééééééééééé, dóóóóóóst……” zařvala Anita a jedinou odpovědí byly nové a nové údery. “Próóóóósíííííímmmm, dóóóst…. Úúúúžžžžž dóóóóóst….” Snažila se obměkčit tohoto krutého muže mladá dívka, ale nebylo jí to nic platné. “Tak co kurvo, jak se ti líbí když ti píča hoří, co? Už budeš poslouchat děvko? Ještě jednou se pokusíš vzdorovat?…. ” řval na ní muž mezi jednotlivými údery. “Anóóó, už měěěě nebijtééééé…..” snažila se odpovídat dívka, ale jedinou odpovědí bylo hlasité práskání důtek a strašná bolest vystřelující z jejího klína. Dívka strašlivě trpěla, ale konec nepřicházel a to ani v podobě mdlob. Když už myslela, že to je její konec, bičování ustalo. Z jejího zmasakrovaného přirození tekla krev z mnoha rozseknutých míst. Muž si prohlížel, vzrušený na maximální míru, její krvácející píču a chystal se k závěrečným akcím. Nejdříve přešel ke skříňce odkud si vytáhl podobný kus kůže s jehlami, kterou použil na její matku. Jediný rozdíl mezi těmito kůžemi byl v tom, že dva hroty, které směřovaly přímo na poštěvák, byly umístěny na spínači od kterého vedl kabel s konektorem. Muž si tento kožený nástavec pevně nasadil na svého ptáka a konektor od nástavce a konektory od koz zasunul do generátoru, na kterém něco nastavil a posléze jej zapnul. Stoupnul si mezi poničená stehna dívky a zvolna zarazil svůj ohon do její nehezky nateklé vulvy. Pomalu zasouval svůj úd dovnitř a ven, přesně jako u její matky tak, aby zatím její píča nepřišla do kontaktu s jehlami. Když se ale už nebyl schopen ovládat a jeho vzrušení zatoužilo po jejím křiku, chytil se pevně jejich boků a zarazil svůj ohon brutálně dovnitř jako nějaké beranidlo. Anitě selhaly hlasivky a z jejího hrdla se pouze začaly ozývat šílené skřeky bolesti. Nejen že se do jejích rozbitých pysků zarazily jehly, ale jehly které začaly pustošit její poštěvák tlakem sepnuly spínač, který vyslal do jejích rozbitých koz nové vlny elektrošoků. Dívka křičela, trhala sebou, ale generátor, který byl seřízen na pětivteřinový zpožďovač se nedal oblomit. Nejhorší ale bylo, že při této elektrotortuře ještě navíc zahnuté jehly drásaly vnitřek její pochvy při vysunování jeho ohonu ven. Anita křičela a prosila, z očí jí tryskaly slzy bolesti, ale neexistovalo nic čím by dokázala obměkčit tohoto krutého muže. Muž si tuto krutou soulož vychutnával hodně dlouho. Vždy kdy už cítil, že zanedlouho vyvrcholí své pohyby zvolnil, aby svůj vrchol co nejvíc oddálil. Anitino tělo se otřásalo neustále novými útoky bolesti a jejím těle snad nebyl jediný nerv, který by netrpěl. Její hlasivky už dávno selhaly a svou bolest dávala najevo už jenom chrčením a sípáním. Po opravdu dlouhé době muž své pohyby zrychlil a zarážel svůj ohon do dívky jako beranidlo. Počínal si jako smyslů zbavený, když nemilosrdně plenil dívčino lůno, ze kterého nyní vyvěrala krev až do doby dokud dívku nezačal plnit svým semenem. Když ucítil, že už bude stříkat, ještě několikrát dívku krutě protáhl a potom svůj ohon do ní zarazil nadoraz a pumpoval do ní své sémě. Po celou tuto dobu, ale zůstal sepnutý kontakt, díky kterého elektrické výboje dlouze pustošily dívčiny poničené kozy. Muž si dlouze vychutnával své vyvrcholení a přivřenýma očima pozoroval dívčino nové a nové utrpení. Když se dostatečně nabažil její bolesti jediným prudkým pohybem z ní svůj ohon vytrhl. Dívka už byla natolik apatická, že na nový příval bolesti ani nezareagovala. Nereagovala ani na bolestivou reakci, když se jeho semeno dostalo do otevřených ran uvnitř pochvy. Muž viděl, že nebude dlouho trvat a Anita omdlí a proto se rozhod dílo zkázy dokončit. Stejně jako u její matky znova uchopil důtky do rukou, ale navíc ještě zapnul generátor. Do dívčiných prsou znova vyrazily silné výboje, které proudily nepřetržitě a na její zmasakrované lůno dopadaly nové a nové údery, pustošící zbytky neporušené kůže. Tato ukrutná exekuce netrvala dlouho. Už po patnácti ranách hlava dívčiny klesla na bok a upadla do bezvědomí. Muž ještě jednou silně udeřil a potom důtky odložil a vypnul generátor.

 

Přivolané pomocnice doběhly okamžitě. Vyslechly nové příkazy, dívku odpoutaly a odtáhly do její cely. Muž si přivolal ještě Viktora. “Viktore, trošku jsem si s mladou pohrál. Asi to bylo hodně tvrdé, nicméně myslím, že ta mladá děvka něco vydrží. Zítra brzy ráno odjíždím, protože zástupce nejvyššího velitele si chce postavit nějakou malou mučírnu a já mu mám poradit jak na to. Nevím proto jak dlouho se zdržím, ale chci po tobě abys obě nové děvky dal dopořádku. Já už jsem se jich docela nabažil, takže od teď si s nimi můžeš dělat co chceš, ale sem tam si je ještě vezmu taky do parády. Dál ti už myslím nemusím nic vysvětlovat….” Muž se odmlčel a protože už nebylo co vysvětlovat, mu Viktor popřál šťastnou cestu a sám se vydal, plný radosti nad získanými novými děvkami, do cely k Anitě aby se podíval, jak tu mladou krásu dá dohromady pro další mučení, na které se už nesmírně těšil…..