Povídka „Poprvé zamilovaná“

Byla poprvé zamilovaná. Zamilovaná tak, že byla ochotna udělat cokoliv, jen aby se zavděčila svému Petrovi. Čím více ale projevovala svou náklonnost, tím více se zdálo, že Petr ztrácí zájem.Bylo to jako vždy. Známá slova písně – V lásce vyhrává ten, kdo miluje míň jako by potvrzovala právě jejich vztah. Byla to její první láska. Byla ještě panna, když se poznali, a ztratila úplně hlavu. Byl tak krásný! Všechna děvčata jí ho záviděla, a ona byla patřičně hrdá, když s ním šla mezi přátele, a registrovala závistivé pohledy. Nechtěla ho ztratit, za žádnou cenu ho nechtěla ztratit!

Proto mu dovolila již na druhé schůzce, aby ji zajel rukama pod halenku. Cítila obrovský stud. Byla vychována velmi přísně, nikdy se nesetkala s vulgárnostmi, ani neměla šanci vidět erotické filmy. Do jejích osmnácti let ji matka chránila od všeho, co by mohlo podle ní narušit její mravní výchovu. Ani kamarádky moc nepomohly, každá jen tajuplně naznačovala, že už „to“ má za sebou. Více se s ní do podrobnějších debat nepouštěly. Zdála se tak šíleně a nemoderně cudná! Otec, ten by ji zabil, kdyby tušil, že už i ona „to“ má za sebou. Doufala, že když dovolí svému miláčkovi mazlit se s jejími prsy, bude to stačit. Alespoň prozatím. Trochu ji mátlo, že něžné doteky na jejích růžových bradavkách přešly velmi záhy v surové mačkání a tahání, ale myslela si, že tak se to dělá – tak to má být. Ani z prvního jejího pohlavního styku neměla příliš hezké zážitky. Petr byl tenkrát mírně opilý, vraceli se z tanečního večírku. V první temnější uličce jí vyhrnul halenku, a začal jí drtit prsa. Nic nenamítala, jen tak stála, a čekala, až ho to přestane bavit. Necítila vůbec nic – snad jen zvláštní touhu vyhovět přání svého milovaného. Po chvilce však toho znechuceně nechal, a opilým hlasem prohlásil: „ Jsi chladná a studená jako ryba! Z tebe nic nemám, potřebuju ženskou! Tváříš se pořád jak jeptiška, a já jsem normální chlap!“ Ve strachu, aby ji opravdu nenechal, se ho zeptala: „Co mám tedy dělat? Nauč mne to, já to opravdu nevím!“ Nepříjemně se uchechtnul, ale jí nevadilo vůbec nic. Chtěla být s ním, chtěla si ho udržet. Vůbec netušila, kam až dojde její povolnost, a co všechno udělá jen proto, aby ho neztratila. „Co máš dělat?“ znovu se nepříjemně zasmál. Roztáhni nohy, a dej mi to, co dává každá ženská chlapovi, když ho opravdu miluje!“ Stála celá zkoprnělá, ale poslušně se rozkročila. Zasmál se tak odpudivě, že jí zamrazilo. „To si myslíš, ze to stačí? Víš ty vůbec, co po tobě chci?“ Věděla to, věděla, něco už o tom věděla, ale v tento moment vůbec nechápala, co má dělat. „Pojď se mnou, ukážu ti cestu rájem!“ zanotoval a vzal jí za ruku. Táhl ji za sebou. Nevzpírala se, odhodlaná podstoupit vše, co po ní bude chtít.

Najednou se před nima objevila dřevěná kůlna. Znala ji, chodila kolem ní do školy, ale nikdy si jí valně nevšimla. Teď však vnímala polorozpadlou budovu jako něco, co bude v jejím dalším životě asi hrát nějakou roli. Netušila, že její milovaný Petr tuto kůlnu velmi dobře zná, že tam chodí velmi často – a ne sám. Dovlekl ji až dovnitř. V první místnosti nebylo nic, jen pár špinavých beden, nějaké harampádí, tma, zatuchlo, zima. Pak ale odemkl klíčem nějaké dveře, kterých si předtím vůbec nevšimla. Rozsvítil světlo, a ona užasla. Jak je možné, že v tak zchátralé kůlně je elektrický proud? Pak se rozhlédla, a užasla ještě více. Zařízení připomínalo velmi dobře a pohodlně zařízenou ložnici. Netušila ještě, že elektrický proud zde není jen pro to, aby viděli na vše, kolem sebe. Netušila vlastně vůbec nic. Chtěla mu dát jen to, po čem toužil. „Sedni si!“, vyzval ji. Usedla tedy na pohovku, a on odněkud vykouzlil láhev vodky. Postavil dvě sklenice, a do obou nalil pořádnou dávku. „Ruská voda se musí pít ruským způsobem!“ , zažertoval, a nalil si najednou celý obsah do úst. Pokusila se udělat totéž, ale zakuckala se. Nebyla zvyklá pít. Maximálně dvě deci vína, a i pak se snažila žvýkačkami, větrovými bonbony obelhat rodiče. Stále se záhadně a zvláštně usmíval. „Miluješ mne?“,ptal se jí, a přibližoval se k ní. „Miluji tě, miluji, lásko moje, jsi moje sluníčko, jsi moje všechno …“ – ale nenechal ji domluvit. Moc ho nebavilo její naivní žvatlání. Začal s ní chodit jen z hecu, byla to vlastně sázka s kamarády. Tvrdilo se o ní, že je poslední panna na střední škole, a že je nedobytná. To ho vzrušovalo. Nic víc.

„Jestli mne miluješ, tak to dokaž! Svlékni se!“ poručil jí. Měl to být do budoucna jeden z nejpřívětivějších rozkazů, které jí udělil. Trochu překvapena, ale červená studem si začala rozepínat halenku. Díval se na ni, na její rozpaky, jak zápolí s knoflíčky, a přitom studem rudne až po kořínky vlasů. V duchu se smál a už si představoval, co všechno jí připraví za překvapení. Holčina se nebude stačit divit! Smál se v duchu, a dále koukal, jak se z halenky vynořují její prsy. Už je měl ohmatané, už věděl, že jsou pevná, a docela velká. Měl rád velká prsa. Rád si s nimi hrál, ale rád je také mučil. Ale to bylo už pro „pokročilé“, jak s oblibou vykládal svým kamarádům. Konečně měla halenku i podprsenku dole, a sundávala si sukni, kalhotky a punčocháče. Velmi zálibně si prohlížel to mladé nepoužité tělo. Když už byla úplně nahá, nechal ji chvilku stát. Bože, jak rád ponižoval ženy! Jak miloval jejich bolestný křik, jak toužil po pokoření ženy. Jak ho vzrušovalo ovládnout ji tak, že měl pocit absolutní moci. Byl perverzní, a věděl o tom. Věděl, že ho zcela neuspokojí normální a běžný sex. Prosté zasunování údu do pochvy mu připadalo tak fádní, tak obyčejné! To on znal panečku jiné techniky a možnosti! Teď se však musel držet trochu zpátky, nechtěl ji vylekat hned na počátku. Měl s ní jiné plány. Chtěl si ji vychovat jen ke své potřebě, aby patřila jen jemu. Později ji možná půjčí svým nejlepším kamarádům, teď je ale na takové úvahy příliš brzy.

„Lehni si a roztáhni nohy“ – řekl potichu, a sám dál seděl v křesle, a popíjel další sklenici vodky. Jak natažený strojek si lehla, cítila obrovský stud a pokoření. Toužila po mazlení, po hlazení. Toužila po tom, aby jí šeptal něžná slůvka, aby ji pomalu odhaloval, pomalu objevoval – a zatím během několika minut ležela zcela nahá před ním, a on se jen díval. Měl tak zvláštní výraz! Kdyby byla zkušenější, bylo by to pro varování, nevěděla však nic o různých úletech a praktikách. Chtěla mu jen dokázat, že ho opravdu miluje! Po několika nekonečných minutách konečně vstal. Zasmál se tak, že jí to téměř vzalo dech. „Musíš pokrčit nohy! Když je budeš mít natažené, tak se do tvé dírky nedostanu!“, a sám ji násilím roztáhl nohy ještě více, pokrčil je v kolenou. Sedl si mezi její nohy, a díval se na její kundičku. Byla hezká. Takovou viděl málokdy. Měl už hodně zkušeností, vystřídal nespočetně žen, ale pannu ještě neměl. Rozhrnul jí oběma rukama chloupky. Byly černé, husté, a zakrývaly celou štěrbinku. V duchu si řekl, že ji příště oholí. Neměl rád, když se mu chloupky pletly do jeho práce. Měl rád kundy vyholené, přístupné a vlhké! Zkusmo jí vjel malíčkem do pochvy. Mírně zasténala. Připomínalo jí to velmi nepříjemnou chvilku u gynekologa, kam musela na povinnou prohlídku. Ten však po zjištění, že je ještě nedotčená jen prohmatal její břicho, zeptal se, jestli má pravidelnou menstruaci a nějaké potíže, a z ponižující polohy ji téměř ihned propustil. Její milovaný Petr však pokračoval dále, a nezdálo se, že jen tak brzy skončí. Vychutnával její rozpaky. To se mu líbilo! Jeho milenky obvykle aktivně roztahovaly nohy samy, samy si rozvíraly své přirození, a třásly se nedočkavostí, až jim zasune svůj penis do jejich kundy. Roztáhl jí pysky ještě více, a dlouze pozoroval vchod do pochvy. Byl růžový, a malé pysky zcela zakrývaly další výhled. Chtěl vidět, jak vlastně ta pověstná panenská blána vypadá. Prohmatával tedy prsty její přirození. Pokoušel se zajíždět jedním prstem dovnitř, ale vždy se ozvalo tlumené vzlyknutí. „Ježíšmarjá, jestli to bude tak pokračovat, tak tu budem do rána! Nemůžeš se trošku uvolnit? Říkala si, že mne miluješ, a zatím mne odmítáš! Roztáhni nohy ještě více!“ Poslechla, ale necítila nic, jen stud a ponížení. Nespokojeně se díval, jak je dívka napjatá. Takhle si to teda nepředstavoval. Začal cítit zlost, ale i na sebe. Proč prostě nevrazí svůj ocas do ní, a nevystříká se? Chvilku o tom uvažoval, ale pak si uvědomil, že takováto příležitost se mu hned tak nenaskytne. Otočil se pro dva malé tvrdé polštářky. Podložil jí je pod zadeček, a tím se dostalo její přirození do výšky. To byl pohled! Rád by si ji nafotil, jak to někdy s oblibou dělal, ale neměl potřebné přístroje s sebou. Nenechával ty nejdražší věci v kůlně. Tam měl jen běžné pomůcky, provazy, bičíky, důtky, svíčky, pouta a roubíky. Našlo by se i pár dalších věci, ale z počátku večera nepředpokládal, že se dostane s touto malou děvkou tak daleko.

Ležela, ani se nepohnula. Odevzdaně čekala, co přijde. Hlavou jí prolétla myšlenka, že zítra už bude taky moci říct, Mám „to“ za sebou. Znovu rozhrnul její chloupky, a pokračoval v roztažení pomocí obou rukou. Viděl malý, růžový poštěváček, a těšil se už, jak ho krásně zpracuje. Palcem a ukazováčkem jí rozevřel malé pysky. Ke svému zklamání neviděl žádnou blánu, nic, co by zcela zakrylo její poševní vchod. Jistě, byla těsná, velmi těsná, a jeho ukazováček druhé ruky se ztěží prodral pár centimetrů dovnitř. Dívka měla pevně zavřené oči, rty do krve rozkousané od snahy nesténat. Najednou ucítila prudkou bolest. Zvláštní bolest! Jako by jí rozřezal nožem přirození! Neudržela se, a vykřikla. Petr měl v její kundičce dva prsty, pohyboval s nimi dovnitř a ven. Snažil se roztáhnout pičku do šířky, a docela se mu to dařilo. Uviděl pár nepatrných kapek krve, a pocítil zklamání. Tak tohle je všechno? To je tak opěvované panenství? To děkuju pěkně, to si radši zarajcuju v pěkně poslušné a přítulné kundě. Nedá se nic dělat, však si tuto malou holčičku časem pěkně zaškolím.

Vyndal prsty z její vagíny, a už nedbal jejího sténání. Potřeboval uvolnit napjatá varlata, potřeboval vypustit semeno. Jen tak letmo si pomyslel, že by jí ho dal nejraději vykouřit, ale pak se sám sobě usmál. Vždyť ta malá ani neví, na co má kundu, jak by mohla zvládnout tak jemnou a precizní práci, kterou požaduje od svých přítelkyň při kouření jeho krásného ptáka! Byl na něho patřičně hrdý. Věděl, že svými rozměry se vymyká průměru, věděl, že dokáže hodiny udržet ocas tvrdý, a jeho žalud – to byla pohádka! Aspoň mu to již pár žen řeklo, a on neměl důvod jim nevěřit. Nalehl na ni, vrazil jí svůj ocas do přirození, a začal tvrdě přirážet. Šlo to dost ztuha, nebyl zvyklý na tak těsnou vaginu. Jen jednou – to si s úsměvem vzpomněl, jak znásilnili s kamarády děvče, které se tak bránilo, tak křičelo, že ještě teď cítil vzrušení. Tenkrát také necítil to krásné teplé vlhko, kterým ženy obšťastňují své milence. Dívka sténala, necítila žádnou rozkoš, cítila jen bolest. Bolest, a doufala, že už brzy bude konec. Ano, dokázala to, dokázala, že ho miluje, co chce ještě více? Párkrát přirazil, a najednou vystříkal sperma do těla pod sebou. Mírně se mu ulevilo, ale pocit uspokojení necítil. Vstal, přestal mít o ni najednou jakýkoliv zájem. Potřeboval se napít.

Dívka čekala na nějaké něžné slůvko, na pohlazení, doufala, že snad se na ni aspoň podívá a usměje. Petr si však naléval další vodku, a přemýšlel, kterou kundičku si má na dnešní noc přivolat. Potřeboval mnohem více, než takhle zmršený sex. „Petříčku, máš mne rád?“ uslyšel tiché zašeptání. Nejraději by jí dal pár facek, ale pak si uvědomil, že s touto kočičkou bude hrát svou novou hru, pravidla teprve ve svém mozku tvořil a ovládl se. „Hele, nikdy, slyšíš? Nikdy! se nesnaž po šoustání cokoliv říct, nebose mne dotýkat! jinak se mi zprotivíš zcela! Oblékni se a vypadni, dneska to stačilo!“ – otočil se k ní zády, a bylo mu jedno, že dívka tiše pláče, obléká si své šaty, a cítí se zoufale. Poslechla však, a když uslyšel zaklapnout dveře, už byl myšlenkami jinde.

Šel si prohlédnout vybavení své „kanceláře“, jak s oblibou říkal. Zvláště byl hrdý na svůj poslední přírůstek, který sám vyrobil. On, vyučený elektrikář, si vyrobil nádhernou pomůcku. Vyzkoušel už ji jednou, ale teď ji chtěl ještě vylepšit. Dvě elektrody byly málo, ženská má přece dvě kozy, poštěváček, pysky – a další a další místa, kam se dají upevnit jeho důmyslně vymyšlené věcičky. Intenzitu proudu měl stanovenou na pět stupňů. Zatím vyzkoušel ten třetí, a zdálo se, že žena, kterou podrobil této zkoušce ( za peníze, ale člověk si nesmí moc vybírat, když potřebuje vyzkoušet nové nástroje) řvala dost hlasitě, a házela sebou jako ryba na suchu. Mu se to tenkrát velmi líbilo. Udělal se přímo do kalhot, když zcela nahou, přivázanou spínající se děvku na jeho speciální posteli, pozoroval jak prosí o ukončení experimentu. Vzpomínal si, jak se na ni díval několik minut, protože za tři tisíce si chtěl také něco užít. Impulzy nastavil na pět vteřin, a zdálo se, že placená děvka vibraci svého těla snad nikdy nezastaví. Tenkrát jí připevnil elektrody jen na bradavky. A i to bylo báječné! Zavřel krabici se svým přístrojem, a otevřel skříň. Usmál se při vzpomínce, jak nakupoval prodejně náboženských potřeb svíce, určené k svatému přijímání. Jak zvláštně se na něho díval prodavač – určitě nějaký klerikus, který netuší, že ženská má kundu a kozy, říkal si tenkrát. Vybíral pečlivě. Musela být dost tlustá, a mít po celé délce ozdoby co nejsložitější. Délka metr a půl stačila. Nakonec vybral svíce dvě, protože jedna měla nádherné členité zdobení, svíce byla pokrytá spoustou ornamentů, které vystupovaly až v třícentimetrových výstupcích nad hladkým povrchem. Druhá byla nádherně tlustá, tak tlustého ptáka v sobě neměla snad žádná, chechtal se tenkrát v duchu. Teď si je zálibně prohlížel, a už je viděl v kundičce své donedávna panny. Těšil se, až jí zasune svíci dovnitř, co nejhlouběji. Pak jí poručí zvednout pánev nahoru, roztáhnout nohy, a svíčku zapálí. Cítil příjemné šimrání v rozkroku, když si jen představil, jak vosk stéká pomalu na její kundičku, zalepuje poštěváček, a stéká dál, až do její štěrbinky. Už se téměř nemohl dočkat, a byl rád, že má tak nezkušené a naivní děvče. Ty jeho prohnané kurvy by ještě cítily rozkoš, ale on miloval, když dívky plakaly bolestí, studem, bránily se, a zoufale prosily o milost.

Musel ještě přivézt od kamaráda starou ledničku. Ne, chlast si vychutnal i přímo z láhve, ale led potřeboval. Chtěl vyzkoušet na poštěváčku, co s ním udělají ledové kostky, vzápětí vystřídané horkým fénem. Chtěl zastrkat tolik kostek ledu do ženiny pochvy, aby nemohla dát nohy k sobě. Pak se jen koukat, jak pomalu tají. Měl rád přivázané ženy. Tak, aby se nemohly ani pohnout. Jejich absolutní bezmocnost mu dovolovala vše, bez překážek. Měl proto ve své pracovně různé háky na stropě, u postele umně schované pouta na nohy i na ruce. Dva sloupy, které tady zůstaly ještě v původní podobě se mu dobře hodily k tomu, aby na ně připevnil různé provazy a řetězy. Před očima viděl poslední svou oběť, kterou svázal tak, že jí trčely z provazů jen naběhnuté bradavky, a z jiných, tlustších a hrubších provazů velmi rád vyráběl ženské kalhotky. Tenkrát se mu zvláště vyvedly! Nejdřív ovázal provaz kolem ženina pasu, a dva dlouhé rovné konce upevnil tak, že každý z nich umístil na jednom velkém pysku. Roztáhl tak kundu do maxima, provazy pak přitáhl přes stehna ke sloupu. Bylo to nádherné! Bezmocná žena s roubíkem v ústech, se zavázanýma očima před ním stála ochromena hrůzou. Nevěděla, co bude následovat – věděl to ale Petr. Před jeho očima se nádherně trčily do prostoru už naběhlé bradavky – prsa jí svázal tak, že vypadaly jako rolšunka ještě teď se zasmál. Její přirození bylo vystrčené dopředu – to už měl zase pomůcku, kdy na kůl připevnil podložku, aby ženiny boky a klín byly vyšpulené do maxima. Nesmírně rád se kochal pohledem na takto připravené ženy k jeho hrátkám. Dokázal tak dlouho sedět před něma, popíjet své oblíbené nápoje, kouřit, a nechat pracovat svou fantazii. Že pracovala i fantazie ženy věděl, a to se mu líbílo ještě více. Viděl, jak se třese strachem, jak jí kapičky potu stékají po obličeji i po prsou. Naběhlé kozy měl nejraději. Ty veliké – s těma se daly dělat věci! Rád je bičoval, ale třeba i jen tak obyčejně fackoval. Vždycky se tak nádherně rozhoupaly, zčervenaly! Velmi rád potíral bradavky různými pálivými přípravky, a že jich měl! Ty nakonec využíval i na poštěváčky. Ty byly vždycky nádherně zmučené po jeho dobře odvedené práci. Seděl, koukal na bezmocnou ženu. Díval se chlípně na její intimní místa, sledoval, jak se bradavky mění. Spočítal si, za kolik minut naběhnou do červena, a kdy už do fialova. Sledoval pomocí lupy kundy, a někdy pomáhal poštěváčku k řádnému naběhnutí, to když už se nemohl dočkat.

Co miloval ze všeho nejvíc bylo znetvoření ženy, ponížit ji tak, aby byla komická, směšná, to se pak smál, až mu tekly slzy. S oblibou jim dával roubík do úst tak, že musely mít ústa doširoka rozevřená. Miloval chvíli, kdy ženě stékaly sliny ven, nemohla polykat. Velmi často jim vrážel do nosních dírek různé velké předměty, a obličej ženy byl pak k popukání! Nasazoval jim různé potupné čepičky. Teď se rozesmál nahlas – byl tam sám, ale jeho představy pracovala naplno. Asi před měsícem měl velmi šťastnou ruku při náhodném výběru. Kundička, kterou si sem přivedl, byla také celkem nezkušená. Panna už sice nebyla, ale s hrůzou sledovala všechno, co jí ukazoval. Ukázal jí to schválně, protože zbožňoval vystrašené ženské, miloval ty chvíle, kdy je nechal čekat v nějaké ponížené pozici. Kdy jim zavázal oči, připevnil pevně roubík – ty měl nádherné dřevěné exempláře různých velikostí a tvarů, a pak dlouze je pozoroval. Občas jim zakroutil bradavkou – nečekaně, nikdy ho žádná nezklamala. Vždycky ucukly a zaječely! Nebo jim po dlouhých minutách nečekaně vrazil do pochvy konec bičíku. Nebo do zadní dírky – ale to je musel přivázat jinak. To když si měl chuť hrát si z řitním otvorem, roztahovat ho, cpát do něho různé předměty. Stejné pokusy dělal i s vagínami žen, a zpočátku se sám nestačil divit, co všechno je taková vagína schopna přijmout!

Nyní už byl připraven, a kromě běžných umělých údů maximálních velikostí i tvarů si sám vyrobil předměty, které by nevymyslel žádny návrhář erotického zboží. Vyráběl je ze dřeva, z obřích mrkví, dokonce si je sám modeloval z moduritu. Ty byly nejkrásnější – a také nejzvláštnější. Připevňoval na ně různé úchytky, těmi pak provlékal provazy a nutil pak ženy s takovouto náplní pochvy ale i zadečku pevně přivázanými k tělu cvičit. Cvičení měl rád. Do své tělocvičny vodil ženy vodil ve chvíli, kdy si potřeboval odpočinout. Ženy pak musely nahé skákat přes kozu, s nohama v kruhách se houpat tak, aby narážely přirozením na připravený a nastrčený kůl, skákaly přes švihadlo se zastrčenými předměty ve svých otvorech až do vyčerpání. Musely zvedat nohy pěkně vysoko, a vždy od sebe! To byla jeho zásada. Roztažené nohy. Vždy. Chtěl kdykoliv se mu zachce pozorovat obnažené přirození ženy, a zvlášť vítal, když je viděl napnuté k prasknutí nějakým předmětem.

Mohl by dlouho vzpomínat, jedna vzpomínka okamžitě evokovala druhou – ale to všechno chtěl naučit svou mladinkou přítelkyni, to všechno s ní chtěl zkusit. Snad ještě více. Zatím se mu opět vybavila její neochotná kunda. O to více se těšil na to, až ji přiměje k takovým akcím, u kterých on zažije to prvé vzrušení! Bude ho poslouchat, s tím už zkušenosti měl. Musí ale stále udržovat dojem, že ji miluje. Miluje! Opět se chlípně zasmál. Když něco miluje, tak rozšklebené kundy, vlhké a ochotné přijmout všechno, co se mu zachce. Jestli něco miluje, tak svázané ženy, které mohl bičovat, fackovat, ponižovat.

Ne, jeho květinka ještě netuší, co je to láska!