Povídka „Soudní výprask 2.část První zkušenost“

Lucie se probudila po bezesné noci na břiše do slunečného rána. Milovala, když nemusí hned vstávat, proto využila své možnosti jen tak polehávat, s absencí pyžama v zahřátém pelíšku. Začala přemýšlet nad včerejším dnem. Ze zvědavosti jí ruce zajeli na nahý zadeček. Ihned zacítila na prdelce včerejší zkušenosti s rákoskou.

Včerejší vzpomínka na vzrušení při kontrole čerstvě seřezaného zadečku jí pokládala spoustu otázek, na které hledala vnitřně odpověď.  Polštářky prstů, přejížděli sem a tam ale pocity vzrušení se nedostavovali jako včera.  Po chvíli marné snahy usoudila, že by bylo lepší vstát a  vydat se k zrcadlu na sebe inspekci.  Celá zvědavá, se svižným krokem, šla se podívat, jak vypadá její zadnička po krutém výprasku na druhý den.

Z cela nahá, s pohupujícími prsy prošla pokojem k obrovskému zrcadlu. Velké vnitřní napětím vystřídalo zklamání se smutkem. Jako by tajně doufala, že včerejší čerstvé stopy po výprasku zázračně zmizí. Smutná v předklonu viděla, aktuální žalostný stav své zadnice. Oproti včerejšku, žádná výrazná změna, jen mírné přebarvení rudého odstínu na žluto hnědou barvu.  Vybarvená jelita od rákosky zůstala beze změny, i velmi zřetelná…

Po sebe litování, hlazení spráskané prdelky zašla Lucie do sprchy, kde sprchová hlavice s tekoucím proudem vody, zařídila zpříjemnění rána. Namazání postižené kůže mastičkou, která nepomáhala jako mast po nadstandartním ošetřením ale i tak značně mírnila horkost a citlivost připomínající silné spálení od slunce.

Klasická rutina ve formě skin care musela být provedena tentokrát ve stoje. Bolest na pozadí se rozležela po celé ploše obou půlek a sezení tak způsobovalo značný problém. Domácí oděv Lucie vybrala chytře. Zvolila tanga s volnými tepláky, vršek vytahané tričko bez podprsenky. Myslela hlavně na své pohodlí, které se jí zaručeně na dnešní noční směně mine!

Odpočinkový den, utekl jako voda. Jak mile nastal čas odchodu do zaměstnání, pociťovala mladá slečna, že by ještě nejraději zůstala doma.  Bohužel, další omluva absence prostou SMSkou by jistě nestačila. O dnešní směně, že bude dlouhá Lucie nepochybovala. To zjistila hned, jak si navlekla slušivé oblečení, které udělalo jí známý přísavný efekt na zadeček.

V šatně na nemocničním oddělením už byly všichni, kteří mají taktéž noční směnu. Před začátkem směny, se zde scházeli jak ostřílené zdravotní sestry, čerstvé sestry po praxích a ošetřovatelé. Lucie skrze malou praxi, nemohla zatím vykonávat funkci zdravotní sestry jako takovou, ačkoliv měla dosažené vzdělání. Jakožto ošetřovatelka, většinou odnášela tu nejméně příjemnou práci a vozily se po ní starší zkušenější zaměstnanci. Lucie tohle brala jako normální přirozenou věc. Netaktní chování od starších kolegů nebrala,  jako něco špatného. Zde do svého prvního zaměstnání nastoupila teprve nedávno a  porovnání mezi zaměstnání nebylo tudíž na místě, brala to jako povinnou nutnost se posunout profesně dále.

„Čau, kde jsi včera byla, něco vážného?! Ahoj, nebylo mě dobře, asi nějaká viróza. Něco nového tady? Ani ne, až se převlečeš máš jít za vrchní sestrou!“

Kolegové nadále debatovali mezi sebou a Lucie tajně doufala, že než dojde na převlékání kalhot opustí všichni společnou místnost.  S převlékáním se nenápadně loudala, nechtěla pochopitelně, aby někdo viděl její seřezaný zadeček v decentních brazilkách.

Představa, že by starší kolegové a kolegyně se dozvěděli o její včerejší návštěvě trestního soudu, nebo popřípadě ukázat kolegům a kolegyním ze zvědavosti zadeček, naháněla Lucii hrůzu!  Postupně, začali všichni kolegové odcházet až poslední zavřel dveře se značným pobídnutím.

Konečně jsi mohla tak Lucie v klidu vyměnit své kalhoty se slušivým tričkem za nemocniční erár. Pach vypraného nemocničního oblečení jí lehce připomněl jednorázový přehoz ze včerejška.  Po sepnutí vlasů do culíku se vydala za hlavní sestrou. Její kancelář na konci oddělení působila dosti depresivně, jinak tomu nebylo ani u majitelky místnosti.  Přímé osobní pozvání do pracovny hlavní sestry, značily jen dvě možnosti. Pochvala nebo problém…

Zkroušená ošetřovatelka, klepající na skleněné dveře počítala s druhou variantou. Důvodů se jí nabízelo několik. Minulý týden, konflikt se zástupkyní vrchní sestry za špatně odvedenou práci, stížnost pacienta za absenci vody v karafě či opomenutí vytření podlahy jednoho pokoje.

Poupravení oblečení s vlasy, nádech výdech a slabounké zaťukání.

„Dále!

Lucie uviděla svou nadřízenou za velkým masivním stolem, která datlovala do klávesnice na počítači. Tím dostala, ještě větší porci nervozity! Vrchní sestra Irena. M působila na oddělení dost přísným dojmem. Slýchá se, že má vliv i na samotné doktory a určuje si podmínky. Když mladičká Lucie nastoupila hned po škole do zaměstnání, dostala ještě tentýž den vynadané. Tím si moc Lucie na oblibě nepřidala a připadalo jí, že si na ni snad zasedla.

 

„Dobrý večer, měla sem se za vámi stavit…“

Impozantní vysoká žena s černými krátkými vlasy, nejevila zájem o mladou ošetřovatelku. Práce na počítači byla nejspíš v danou chvíli přednější. Čekání na zájem ze strany vrchní sestry se zdál pro příchozí stranu nekonečný. Tikání hodin s nervozním přešlapováním mladé slečny na místě, narušovalo klid, který nejspíš Irena potřebovala.  Po chvíli vstala a došla až na těsnou vzdálenost, která byla Lucii nepříjemná. S přísným pohledem se koukla do očí.

„Už je ti lepší? Copak ti bylo? Kvůli tvé náhlé absenci, musela moje zástupkyně jsi zrušit dovolenou.. Nebylo mě moc dobře, asi sem něco špatného snědla! Opravdu? Vím, že máš nárok na sick day, ale jen pokud je oprávněný. Ale mě opravdu nebylo dobře…

Dívej, moc dobře vím, kde jsi včera byla! Tak ven s tím a já přimhouřím oko.“

Studem rudá  Lucie psychologický nápor nevydržela. Ke všemu se přiznala a řekla i to co nechtěla.

„Byla sem včera na soudním výprasku. Aha?! No vidíš že umíš mluvit pravdu! Na vás mladý stačí trochu přitlačit a hned se ke všemu přiznáte. Myslela sem, že ti opravdu nebylo dobře ale když už jsi se přiznala, tak ti děkuji za informaci…  No a co, tak ti seřezali prdel, a proč jsi nedošla?

Mám ještě teď bolesti na zadnici… Pokud vím, tak se na tohle sick day nestahuje a lidé normálně chodí po výkonu do práce. Vyjímku mají pouze lidé, co vykonávají sedavé zaměstnání, nemýlím se? Ano…

Tak co s tebou Lucie? Vy mladí…, s vámi jsou neustálé problémy. Já se vám moc omlouvám. Já sem myslela že mohu využít zdravotní vlno v tomhle směru…

Strhnu ti prémie a vezmeš si navíc víkendovou směnu. Píšu ti áčko, ještě jednou něco a letíš ven z oddělení! Na mém pracovišti musí být pořádek a řád!“

S pocitem viny a hanby stála Lucie před Irenou jako malá holka, která se nedokázala podívat ani na podlahu v místnosti.

„Ještě něco mě chceš říct?! Mám na šest měsíců podmínku a pokutu. No pěkně jsi se holka vybarvila, řekni mě, co se stalo a já uvidím, jestli tě vyhodím teď hned anebo ti dám ještě šanci. Kriminálnice na svém oddělením nestrpím! Tak mluv, a dívej se mi do očí, když s tebou mluvím!“

S totálním psychickým rozložením, začala mladá slečna popisovat svůj příběh, který by mnohé zamrzel a mladou slečnu i politovali. Vrchní sestra takové pochopení neměla, ráznějším hlasem mladičké ošetřovatelce vynadala.

„To jsi se nechala jen tak vyprovokovat? Jak chceš vykonávat funkci zdravotní sestry, když se nedokážeš ovládat! Moc mě to mrzí , víckrát se to nestane, slibuji! Mohlo by to zůstat jen mezi námi prosím nechci, aby všichni věděli kde jsem byla!

Ne!!! Omluvíš se všem, hned a hromadně, protože museli dělat práci za tebe. Alespoň se ponaučíš ze svých chyb! Jdeme!“

Lucii polilo horko a dostavila se panika. Se sevřeným žaludkem začala vyjednávat, prosit, aby byla této trapné situace ušetřena.

„Prosím vás, já to už nikdy neudělám. Udělám cokoliv, prosím nemůžeme se nějak domluvit?“

Chování Ireny se začínalo při prosbách zvláštně měnit. Postoj, intonace hlasu i její chování. Jako by vycítila příležitost, že má neoblíbenou mladou pracovnici ve své moci. Začínala vědět přesně, jak bude chtít mladou pracovnici ztrestat. O Ireně se mluvilo spoustu věcí, ale o jejím soukromým životě toho nikdo příliš nevěděl. Neměla manžela, děti, i o případným milenci nikdo nikdy neslyšel…

„Říkáš cokoliv Lucie? Ano prosím, cokoliv, klidně jsi vezmu celý měsíc víkendy!“

Irena dala Lucii vlasy za uši a pohladila ji na tváři. S odmlkou, upřeným pohledem do očí  s velkou dávkou přirozené dominance sdělila svůj  požadavek.

„Vidíš ten stůl Lucie? Ano??. Ten soudní výprask ti očividně nestačil, zasloužíš nařezat víc!“

Tento požadavek přesahující jakoukoliv kompetenci vrchní sestry Lucii překvapil na tolik, že nebyla schopna slova.

„No šup, ať zde nejsme do rána, máš přeci ještě práci!“

Popostrčením s následným doprovodem se ocitla nechápající ošetřovatelka u hrany velkého masivního stolu. Pomalu jí začínalo docházet, co jí opět čeká…

Přeci si nemůže tohle její nadřízená vůči ní dovolit! Pokládala jsi otázky, ze kterých byla vyrušena rázným způsobem.

„Nebudu to opakovat, buď udělej, co sem ti řekla, nebo půjdeme společně za všemi a povím důvod tvé absence. Volba je na tobě mladá dámo!“

Psychický nátlak ze strany Ireny působil přirozeně, nenásilně. Jako by věděla přesně, jak má postupovat, aby docílila svého. Lucie se dala do rozvazování šňůrek na erárních žlutých kalhotech. Každý krok navyšoval Ireninu očividnou dominanci. Po rozepnutí knoflíku spadnuly volné kalhoty ke kotníkům. Lucii se začínaly lesknout oči. S potlačením svého pláče čekala, co bude následovat.

Irena měla o svém scénáři velmi jasno. Z pozice dominantní režisérky dala do pohybu další průchod dění.

„Ty kalhoty jsi sundej úplně a poskládej je na kraj mého stolu. Nebudeš je nyní potřebovat…!

Ruce za hlavu a nohy k sobě!“

Příkaz vyřčený z úst vrchní sestry, připomněl ponižované ženě nedávné setkání se svou nepřítelkyní.

Vzpomínka na Sabinu, byla velmi ještě živá, bolestivá a působila Lucii stále pořádnou křivdu a vztek!

„Copak tohle ponižování neskončí? Proč prostě neodejdu pryč…?!“

Vnitřní probíhající konverzaci vyrušila dominantní Irena blízkým příchodem k Lucii. Vzdálenost byla natolik blízká, že ucítila její prsa na svých zádech a dech na šíjí. Díky pozici rukou se erární blůzka povytáhla směrem nahoru.

Mírného obnažení spodní části břicha využila vrchní sestra k osahávaní, které se díky jejímu výraznějšímu dechu, nejspíš zřejmě líbilo!

Ruce kroužily na podbřišku, který se Lucii reflexivně stahoval a povoloval… Jednání vrchní sestry přišlo mladé Lucii velmi sexistické a znásilňující, ovšem bránit se nedokázala a nechala cizí ruce prozkoumávat citlivou kůži na břiše! Smíšené a jí neznámé pocity uvnitř sebe, jí jako by přesvědčovaly, aby vydržela, a počkala co se bude dít dál. I přes svůj strach, nervozitu a vztek, zacítila malé vzrušení.

Obě ruce velmi pomalu a se citem zajely pod kalhotky. Prsty se zastavily jen těsně nad vyholenou kundičkou, kde polštářky prozkoumávaly imtimní okolí. Místo toho, aby pokračovala Irena směrem dolů k čárečce, změnila nečekaně směr na boční strany, kde zahákla své prsty za lem kalhotek.

Kalhotky se pomalu sunuly dolů. Lucie se zavřenými oči, cítila každý milimetr jak jí kus látky pokračuje, níž a níž. S kalhotkami u kolen, zacítila teplotní ochlazení na svém již obnaženém holém zadečku, ovšem hned v zápětí i cizí ruce, které hnětly její citlivé žluto, fialově červené půlky.

I když stopy na zadečku nebyly dnešně aktuální, i tak byl zadeček citlivý a bolavý. Na pár místech, připomínala bolest starou naraženinu připomínající pád na kluzké podlaze.

Po dostatečném po hraním se zadečkem mladé ošetřovatelky, chtěla Irena posunout svou probíhající hru, kterou měla jen ve své režii na vyšší level. Vrchní sestra hořela očividnou nedočkavostí, jak může vlastně vypadat takto překrásná prdelka, když bude vyšpulená!

„Přehni se Lucie, tady o hranu stolu. Pořádně se prohni v zádech a vyšpul na mě zadek…“

Po udělání dostatečného pohodlí na stole, Lucie dokončila rozkaz a rozkročila své dlouhé světlounké nohy, jak jen kalhotky u kolen dovolily! S položeno bradou na desce stolu, napnula své ruce před sebe. Místností se rozezněl zvuk, klapajících podpatků směrem ke dveřím. Zamknutí dveří a zvuk žaluzií vzbudil v Lucii zvědavost. Natočila se směrem za sebe, aby viděla, co se za ní aktuálně děje.

Pohled na svou nynější velitelku, vzbuzoval polonahé slečně spoustu otázek. Otázek se jí nabízelo několik, ovšem jedna byla převyšující nade všemi. Co se to děje a proč se jí začíná tohle všechno líbit?

Skrze přítmí v místnosti rozsvítila Irena zbylé zářivky, aby viděla velmi zřetelně to, co jsi Lucie před světem vždy tak střežila. Ostré světlo bylo pro Lucii oslepující. Když po napomenutí, aby se koukala před sebe a více vyšpulila zadeček, přestala ženu za sebou sledovat. Raději začala přemýšlet nad dalším průběhem, co ji nejspíš v nejbližších chvílích čeká…

Irena stojící u dveří, nemohla uvěřit vlastním očím. Pohled na přehnutou slečnu s roztaženými nohami do tvaru písmene A, jí způsobil mráz po zádech a ztvrdnutí bradavek .

Ovšem upřením, svého zraku na nedávno spráskanou barevnou prdelku s výraznou baculatou narůžovělou kundičkou, jí znásobil vzrušení a horkost v těle! Nikdy tak hezkou ženu neviděla, tak toho chtěla ve svůj prospěch patřičně využít a nechtěla již dále ztrácet čas pouhým koukáním.

Po předstoupení před Lucii sdělila její ortel!

„Jelikož ti očividně soudně nařízený výprask nestačil, dostaneš mladá dámo přidáno! Klasických pětadvacet by mohlo dnes stačit.  Počítat nemusíš, ohlídám si počet sama. Rozuměla si, co sem řekla!?“

Lucie, která měla položenou bradu na desce stolu, zdvihnula své oči. Celá tato situace jí přišla trapná a probouzela v ní vztek. Ovšem vzrušení z nadcházejících chvil, jí radilo jinak. Přála si, aby jí její nadřízená opravdu nařezala…

„Ano rozuměla sem, a víte co, užijte si to! Snad se vám mé ponížení a bolest bude líbit! Nechcete ještě, abych vysvlékla vše? A podívala se i na moje kozy?!“

Tato reakce překvapila Irenu na tolik, že nedokázala pohotově odpovědět. Chvíli koukala s překříženými rucemi na přidrzlou Lucii a snažila se rychle vymyslet co jí má na tohle odpovědět.

Sama tohle brala jako lesbickou hru a tato reakce jí vyhodila ze svého scénáře. S domyšlením, že se Lucii začíná tato situace nejspíše líbit, uznala že by kompletní nahota nebyla vůbec od věci.

„Tvá drzost se mě přestává líbit Lucie, ještě jednou, tak naše dohoda padá a vypíšu ti rovnou odchodové dokumenty! Vrchní díl oblečení jsi můžeš sundat taktéž…“

Jinou reakci jako by mladičká ošetřovatelka nečekala, nadšeně a rychle sundala i zbytek oblečení. Před opětovným položením na desku stolu, jsi ještě promnula Lucie svá prsa a šibalským pohledem se koukala na Irenu. Touto reakcí sice svou velitelku nijak neoslnila, ale jí pomohla od zbytkového stresu velmi.

S předepsanou pozicí čekala na svůj druhý výprask. Ovšem nevědomost, čím bude výprask proveden,  jí způsoboval  neklid, tajně doufala že by vrchní sestra mohla zvolit svou ruku. S instrumentem Irena chvíli váhala, avšak nabíječka od mobilního telefonu jí přišla jako nejlepší volba na seznamovací výprask. Po svlečení své bíle upnuté košile se Irena ztratila za Lucií.

Při pohledu na tenký přehnutý bílí kabel a polo svlečenou velkou ženu v podprsence, způsobil Lucii novou tvorbu adrenalinu a hormonu…

Bez jakéhokoli pobídnutí vylepšila svou polohu pozadí a čekala na první bolestivý polibek. Na který nemusela čekat dlouho.

Sviiist , LUP.

První bolestivé štípnutí zasáhlo Lucii, avšak ne tam, kde by to čekala, Výrazná nabíhající stopa tenkého kabelu se objevila na vnitřní straně levého stehna. Další Intenzivní bolest projela trestanou Lucii, která vycházela z přední strany pravého stehna…

Improvizovaný bič rytmicky ostře svištěl přes kancelář vrchní sestry. Kňučení Lucie, znělo Ireně jako rajská hudba pro její uši

„Uiii,ooo auuu…!“

Zatnuté pěsti a obtíž udržet slečně předepsanou pozici značil Ireně, že zvolit stehna jako hlavní místo výprasku, byl dobrý nápad. Bičovaní stehen a zadečku pokračovalo s velmi rychlým tempem. Štiplavá bolest nebyla pro Lucii tak hrozná či nesnesitelná jako bití rákoskou přes zadek ale červená tenká jelita ukazovala, že nebude průběh o moc příjemnější

„Svííst, Mlask.. Aaaa, tam už néé prosím. Ale ano Lucie…

. Svííst.. ohh aaaa“

Celá stehna i s prdelkou, začínaly být značně pokryty stopami po tenkém kabelu. Intenzita bolesti se pohybovala těsně před hranicí snesitelnosti. Zadržet své emoce se Lucii zatím zdárně dařilo.

Před koncem bití se vrchní sestra rozvášnila natolik, že nechtěně trefila nalitou kundičku.

 

„aaaaaaaa, to bolí, jste normální vy krávo stará?… Copak jsi to řekl ty drzý spratku..?!“

Poskakující Lucie, na otázku nedokázala v danou chvíli odpovědět. Jediné, na co myslela byla extrémní bolest v danou chvíli. Až po chvilce jí došlo, co vlastně řekla. Ve snaze se obhájit jsi dál hladila své zasažené přirození.

„Víte jak to bolí, zaprvé jsme se nedohodli, že mě budete bít přes stehna a už vůbec ne přes moji pipku! No právě, teď jsi sama sobě krásně odpověděla, na ničem jsme se nedohodli. Já určuji podmínky a pravidla, takže za tvou drzost bude zbytek trestu proveden přes tvoji kundu! Těch posledních pět ran bude myslím dostačující. Ale já… Mlč a ohni se zpátky!“

S lehkým přidupnutím a prupovídkou, se vyšpulila Lucie zpět. Myšlenky o odchodu pryč z místnosti začínaly být čím dál více aktuálnější a nejraději by odešla domů.

Irena mezitím změnila instrument za silné dlouhé pravítko, plácnutím po obou vnitřních stranách stehen naznačila, aby se Lucie pořádně rozkročila. Ač s nelibostí a odporem, nakonec uposlechla.

Chytnutím levé ruky za pravý bok přehnuté ženy začalo plácání přes růžovou kundičku. Které bylo prováděno silnou vervou a s přestávkami, dokud nebyla předepsaná pozice opět provedena.

„aaaaau, ouieeee, oooo, jauu, neeee ufff“

Seznamovací výprask byl u konce. A sním i dovoleno Lucii vstát a hladit zasažená místa. Ta nevěděla, kde si ulevit dřív jestli na zarudlé kundičce anebo na zmrskaných stehnech. Ulevující hlazení přerušila Irena, která přišla za mladou slečnou, jako na začátku trestu. Naklonění a šeptáním do ucha, způsobilo Lucii husí kůži.

„Jelikož jsi vydržela vše a neodešla jsi, budu to chápat jako loajalitu vůči mně. Tu já umím náležitě ocenit, stejně jako udržení našeho společného tajemství. Rozumíš? Ano…! Ruce za hlavu!!!“

Ireniny ruce, začali kroužit na povytažených pevných prsách. Z bradavek se ihned stali dva trčící hroty, které při dotyku na ně, zrychloval ošetřovatelce dech. Lucie začala po chvilce cítit, jak se jí nalévá víc a víc kundička. Její způsobená bolest na těle se začínala zvláštně tlumit. Vnitřní přání, aby Irena zajela prsty níž se splnilo a nastala intenzivní masáž jejího vzrušeného klína. Lucie byla v sedmém nebi. Zkušená masturbace jejího klínu, jí přišla intenzivnější a krásnější než kdy dřív…

Když zacítila, že se jí dostaví orgasmus každou chvíli, natlačila svou prdelku na Irenu a lehce ji oni třela aby zvýšila své vyvrcholení.

Před orgasmové ženské záchvěvy s rychlými vzdechy, vrchní sestra zacítila a přidala na intenzitě masáže. Zkušené ruce, dělaly přesně to co měli, dokud nepřišel štastný konec.

 

„jo, ano! aaaaahhhhhh“

Silná slast, projížděla Lucií a přála jsi, aby nikdy neskončila. Nikdy předtím nic podobně silného nezažila. Klidně by  chtěla nejraději ještě jedno kolo ale Irena, měla jiný názor. Nakázala, aby se rychle oblékla a dala se do práce.

„Myslím, že jsem tě potrestala dost. Můžeš se obléci a dej se do práce. Pokud na tebe budu slyšet jakékoliv stížnosti nebo uvidím že nepracuješ jak máš, bude tě čekat další výprask vždy na konci měsíce. Tu podmínku máš na půl roku?  Ano… Výborně, to by ti měla končit i praxe jako ošetřovatelka a mohla by, jsi vykonávat funkci zdravotní sestry. Volba je čistě na tobě, Platí…?

Ano! Dobře a pamatuj, nic se tady teď neudálo. Rozumíš mě, co tím chci říct? Ano…

Když vyšla Lucie z kanceláře vrchní sestry, byla jako omámená z předchozí zkušenosti.

Nemohla uvěřit, že její první párový sexuální zážitek, byl se ženou a ne s mužem.  Nikdy by nevěřila, že v ní dřímá i zájem o opačné pohlaví…

Dala se do své práce, a sem tam se zamyslela nad dnešní zkušeností, která jí dala úplně novou motivaci při zaměstnání.

 

Dny v měsíci plynuly jako voda, když jednoho dne jí přišla SMS, od jí dobře známého muže se nabídkou na rande. I když s váháním, se rande nakonec uskutečnilo a proběhlo ještě tentýž den a dalo by se říct že velmi zdárně. Po několika zasněných chvílích, se konečně Lucie dozvěděla jméno sympatického mladíka, který ji soudně zbičoval. Představil se jako Mateo. Vždy si Lucie přála, aby poznala krásného vysokého a svalnatého muže s černými vlasy. I přes ne tuzemské kořeny, nešlo poznat na jazyce, že se jedná o cizince.

Během dvou týdnů, sympatie přerostly na tolik, že mladá Lucie s Mateem utvořily milostný pár. Když po čase přišla lákavá nabídka, na strávení společného večera u Matea doma, chtěla se Lucie připravit, nejlépe jak to jen šlo. Pocitově věděla, že se dnes již stane ženou, a to po všech stránkách. Do práce jsi zabalila nejslušivější oblečení, jaké doma měla, aby se nemusela zdržovat cestou domů. Jinak tomu nebylo ani u spodního prádla, které bylo černé barvy a zcela krajkové.

Směna utekla Lucii pocitově velmi rychle, s radostí dnes byla oblečena jako první. Rychlým cupitáním pryč z nemocnice, jí stihla ještě zastavit zástupkyně vrchní sestry Nikola.

„Kam tak letíš? Dnes něco mám, tak se mějte. Počkej!!! Zapomněla sem ti říct že, se máš stavit za paní vrchní sestrou. Mě se to dnes nehodí, nepočká to? Říkala, že máš dojít hned! Bude to prý jen banalita!“

Lucie s oprsknutím, letěla na konec druhé chodby a s laxním zaklepáním vletěla do pracovny vrchní sestry.

„Dobrý den, prý jste semnou chtěla mluvit… Ano! Posaď se… Děkuji ale postojím…“

Irena popíjející svou odpolední kávu, se posadila a zpustila své výtky k Lucii.

„Lucinko, tak mám od své zástupkyně pár stížností na tebe. Hraní si s telefonem, drzá na pacienty… Opět dostaneš výprask. Cože, to není ale pravda! Jak to myslíš? No já sem pracovala, jak sem měla a na nikoho sem drzá nebyla. Nemohli bychom to nechat na někdy jindy, já dnes spěchám! Klid, to bude rychlovka.“

Irena, přes interní linku nechala zavolat Nikolu do své kanceláře, aby řekla své.

„Copak se děje? Že jsi snad vymýšlíš, že nic slečna Lucie neprovedla. Tak snad vím, co sem viděla, a kdo si na ni stěžoval…“

Nervozní Lucie, obrátila oči v sloup a dala se do svlékání. Věděla, že nemá sebemenší šanci vyhrát a velmi rychlými pohyby ze sebe sundala všechno oblečení. O domluvení se mezi sebou, měla Lucie jasno, a chtěla ať je tato komedie už za ní a může jít pryč.

Zcela nahá, nalíčená Lucie zaujmula svůj známy postoj, a čekala na pokyny od žen.

Nikola s stála s otevřenými ústy, nechápající co to má znamenat. Irena se snažila dělat taktéž blbou, ovšem nahá slečna hned uvedla věci na pravou míru.

„Copak, vy nejste mezi sebou domluvené? Domluvené na čem??? Nikolo, zamkni dveře a pootoč žaluziemi…!“

Když uvedla Irena věci na pravou míru, a obeznámila Nikolu se situací ohledně Lucie, bylo nabídnuto zástupkyni, zda se chce také podílet na dnešní „Převýchově“ ošetřovatelky. S vidinou vzrušující zkušenosti tuto nabídku přijmula. Za mlčenlivost ovšem požadovala trvalou přítomnost u všech sezení. Irena doslova vnitřně zuřila na Lucii, že jejich tajnou úmluvu propálila. Její ostrý pohled naznačoval, že dnes bude mladá slečna doslova zpráskána jako děvka!

„Platí, nějaký návrh, čím dnes Lucii nařežeme?! Já bych věděla, co by si řekla na támhle tu opěrnou bambusovou tyč na rostlinu? Hm.. dobrý nápad. Ale to néé, to mě nechá stopy na zadku, Nešlo by to dnes provést třeba rukou? V žádném případě, můžeš se přehnout…“

Když zjistila Lucie, že nemá cenu smlouvat, přehnula se, na jí známé místo, a čekala poslušně na výprask s vystrčeným pozadím. Ženy otestovaly pár švihnutími do vzduchu bambusovou tyč, která bude pro výprask ideální.

„Zrovna když máme mít hezký večer, tak si musí ta kráva usmyslet že mě nařeže, to je jak zlý sen! Jak Mateovi vysvětlím že mám zmalovanou zadnici…???

„Tak milá Lucie, myslím klasických pětadvacet bude stačit, my se s kolegyní nějak o počet podělíme.“

Nikola se posadila do manažerského křesla za stůl, aby viděla, jak bude Lucie reagovat během bití na holou prdelku, tuto pozici zvolila i z důvodu pohodlí a skrze viditelnost na svou nadřízenou.

S položenou hlavou na boku, dokončila slečna zbylé nakázané rozkazy. K její výhodě se začínalo dostavovat opětovné vzrušení, které tuto situaci velmi zpříjemňovalo.

„Whuuuu mlask… Aaaaa, Práásk, aaaauu, Cvak. Aaaahhh.“

Rány začaly dopadat  v rychlém a silném tempu. Takovou smršť ran Lucie nečekala a snažila se držet své emoce, jak to jen šlo. Ovšem křik udržet nedokázala, a slzy teprve ne! Decentní make up, jí začal stékat po tváří a na prdelce se objevila sytě vybarvená jelita. Nikola jsi dala nohu přes nohu, s údivem koukala na výprask své podřízené, který ji připomínal výchovu matky s dcerou. Tohle vzrušující erotické zpestření, v ní začínalo probouzet opět své ženství, které se postupem času skrze dlouhé manželství a mateřství vytratilo.

 

 

„Prásk..jauu, Plesk ouuuu, prosím to bolíí. To je dobře….“

Poslední Irenina ostrá rána dopadla na  rudou zadnici a bambusová tyč se zlomila. Nucené pauzy tak ihned využila Lucie na ruční masáž pozadí, aby zmírnila nesnesitelné štípaní na své zadnic. S pocitem že má zadek snad rozšvihaný do krve, čekala že snad bude výprask přerušen a dokončen někdy jindy.

„No, to moc teda nevydrželo, budu muset nakoupit pořadné rákosky! Mohu už prosím odejít. Já opravdu dnes pospíchám. A víš co Lucie můžeš, počkám si na příští měsíc, až se ti zase nahromadí prohřešky a tvoje prdel se ti zcela zahojí.. Také musím dnes už jít což je škoda. Můžeš se obléci!“

S radostí se Lucie oblekla, a rychlostí blesku odešla pryč. Během cesty na smluvené místo, přemýšlela jak vysvětlí ještě teď pulzující a štípající pozadí.

Během krásného večeru, musela před sexem s pravdou ven a po vysvětlení celého příběhu čekala co se bude dít a jak Mateo bude reagovat.

Značná úleva, se dostavila po chápajícím dialogu Matea, který s úsměvem celou věc bral s nadhledem, zkušeností a humorem. Představa, že jednou za čas příjde jeho milá, s rudou spráskanou prdelkou od starší ženy, se mu líbila a vzrušovala.

 

„No ale víš Luci, že jestli budeš drzá i na mě tak ti budu muset přidat. S tím nemám sebemenší problém. A hned bych věděla, jak ti poděkovat.  Chceš ji namazat? Teď ne! Můžeš až potom, teď pojď sem…..!“