Líbí se mi BDSM na úrovni, kde víc než o konkrétní praktiky jde o poslušnost, odevzdání se, výchovu a jasná pravidla. Respekt pramenící z osobnosti Pána a ne rákosky, oddanost z touhy se odevzdat a nejen ze sexuálního chtíče. Být poslušnou "holčičkou" s jasně nastavenými pravidly a tresty, o kterou se ale Pán i stará a přistupuje k ní s péčí a respektem.
Rád poznám dívku s podobnými zájmy :).
Podobné příspěvky
Povídka “Perverzní tábor 4. část”
Login required to view this page. Please Login. Jak se vám článek líbil? Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte Odeslat hodnocení Průměrné hodnocení 3.7 / 5. Počet hlasů: 10 Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.
Povídka “Nový život otrokyně I.”
Píši perverzní BDSM povídky s co největším ponížením. Hledám sub, kterou podobně degradující představy také lákají. Možné je vše – online výcvik, lekce i vztah 24/7, kdy ti mohu zajistit bydlení a vše co pro svůj nový život otrokyně potřebuješ. Rád poznám i submisivní pár. Více informací naleznete na konci příběhu. Kontakt: otrocina@email.cz Emily a…
Povídka “Zápisník 2. – pokerová párty”
Pro všechny, kterým se líbila povídka “Zápisník 1. – Rien” Po zakončení univerzity jsem stejně jako mnoho jiných usoudil, že by nebylo špatné zůstat ve stálém kontaktu s některými spolužáky, s takovým tím zdravým jádrem kolektivu, kde všichni byli pokaždé pro každou špatnost. Obzvláště se třemi z nich jsem si skvěle rozuměl, takže nebylo…
Povídka “Andy 4 – část”
Hans se po chvíli za ohromného funěním do mne udělal – cítila jsem, jak jeho mohutné přirození ve mne pulzuje. Pak ho za mlaskavých zvuků vytáhl. “Hmm, ještě je úzká – to ji přejde” a začal se smát. Seděla jsem na stole, nohy od sebe a bála jsem se s nimi pohnout. Obrátil se na…
Povídka “Vězení hrůzy”
Jak staromódní, pomyslela si Brigitte, když nasedla do toho koňmi taženého kočáru. Ještě nikdy předtím takový kočár na vlastní oči neviděla. V jejím malém městečku v severozápadní Francii jezdila po ulicích pouze auta. Avšak teď bylo všechno kolem ní nové a cizí. Ta země, tohle místo, ten povoz a také ti lidé, kteří projížděli hlavní…
Povídka “Úkryt”
Rozhodnutí Šla jsem tou ulicí dolů, koukala se na průčelí domů a občas jsem se podívala na kus papíru ve své ruce. Když jsem tak šla, vzpomněla jsem si na svůj poslední rozhovor s Bernardem. Rozhovor, ve kterém mě zval do svého úkrytu. Bernard vyhrál v loterii celkem dost velkou sumu, aby mohl dělat cokoliv, co…