Povídka “S Ivou u moře”

Pobyt u moře, děti už spí ve vedlejším pokoji, jsem po sprše, čtu si. Spíš předstírám, že si čtu a po očku ji pozoruju. Už se zvedla, že jde také do koupelny, v jedné ruce pyžamo, v druhé ručník. Vstanu a zastoupím jí cestu, natáhnu ruku po pyžamu. „Tohle pak nebudeš potřebovat,“ řeknu s předstíranou sebejistotou, je to hra, v níž je důležité trefit správné emoce. Usměje se a pouští pyžamo z ruky. Dohoda, že se zanedlouho odehraje sex, je uzavřena a já zamykám dveře zevnitř.

Slyším tekoucí sprchu, fantazie běží rychle, vzrušení narůstá. Chci ji ovládat, nevím, kam chci dojít, nemá to cíl a konec. Důležité je, kam až se pustí ona. Přichází, rozprostírá mokrý ručník na opěradlo židle, jde taky zamknout. A je nahá. Překrásná. Miluju ji, když ji takhle vidím. Nejen tehdy, samozřejmě. Ležím na zádech, přes klín a břicho přikrývku v podobě prostěradla, mám holé ruce a nohy. Balkon je poootevřený, jinak by nám bylo vedro. Leze po čtyřech za mnou, usmívá se, sedá si na mě a pomalu mě začíná líbat. Nereaguji pohybem, jen se nechám líbat a ona zřejmě už tuší, kam to dnes směřuje, jako ostatně velmi často. Někdy se tím směrem chce vydat, jindy ne. Vnořím jí prsty do vlasů a hluboce ji políbím.

„Víš, co je super?“ pošeptám jí do ucha. Zavrtí hlavou. „Že dneska budeš dělat jen jedinou věc. Víš jakou?“ Zavrtí hlavou. „Budeš mě jen orálně uspokojovat. Nic víc. Souhlasíš?“ S lehkým zaváháním přikývne. Jistě doufá, že průběh bude jiný, ale já si umiňuji, že dneska to tak opravdu udělám. „Určitě nebudu stříkat jen jednou, nejmíň třikrát, takže se připrav, že to bude dlouhá ústní práce,“ škádlím ji, hlas mám vzrušením zastřený, myslím, že to slyší a motivuje ji to pokračovat. „I když se pusou nadřeš, pipka si odpočine,“ pokračuju dál a ta slova mě rozpalují, „dneska se totiž orgasmu nedočkáš, vůbec se nesnaž, dneska budu vrcholit jenom já, ale můžeš si to užít se mnou.“ Stahuji si prostěradlo a jemně zatlačím směrem k penisu, který už pulzuje vzrušením. Chce si ho hned vsunout mezi rty, ale rukou jí v tom zabráním. „Jen mě líbej kolem.“ Chápe a pomalými dlouhými polibky mě líbá na ohanbí a v jamkách, kde začínají stehna.

„Cítím, že se potřebuju trochu naladit. A nic mě nenaladí líp než malý výprask, řekněme tak dvacet ran.“ Trochu vzdychne a pošeptá: „Bylo by to slyšet.“ Má samozřejmě pravdu. „Ale kdybychom byli doma sami, tak bys s dvaceti ranama páskem souhlasila, že jo?“ Přikývne. Nemá ráda výprasky a musí se hodně snažit, aby je občas snesla. „Chci to slyšet.“ Schválně co nejcivilněji a otráveně prohlásí: „Jo, doma mi můžeš naplácat na prdel páskem, ale tady ne.“

„S páskem máš pravdu, ale mám něco lepšího, co slyšet není,“ usměju se a sáhnu na noční stolek pro připravený káblík mobilní nabíječky. „Není to sice ono, ale když zvýšíme počet ran, tak by to mohla být vhodná náhrada, řekl bych tak o polovinu – třicet.“ Iva už úplně vypadává z role. „V žádném případě, tím to strašně bolí a měla bych na pláži jelita.“ Tentokrát si povzdechnu já, ale jen to hraju, abych mohl pokračovat ve vydírání. „Tak dobře, ale slib mi, že doma ti s tím můžu pořádně nařezat, aspoň čtyřicet ran!“ Souhlasí neochotným „ok, dobře“, chce se vrátit ke hře, ale já ještě zaprudím: „A pořádných, s roubíkem, aby nebylo slyšet, jak křičíš, lásko. Souhlasíš?“ Ještě neochotněji to odkývne a já ji vzápětí zatlačím hlavu zpět do klína, tentokrát jí ale do úst zasunu penis. Pokračuje jako obvykle, zasouvá ho hlouběji a zase o něco vysouvá, aby vzdáleně napodobila kopulaci. Jako obvykle ji zpomalím, aby se nesnažila o rychlé tempo, mám to rád pomalu. A dnes obzvlášť nechci spěchat. Vzrušení je samozřejmě velké a kdyby pokračovala bez přerušení, stříkal bych za půl minuty.

Opět jí vjedu rukama do vlasů a posunu si ji nahoru, abychom měli hlavy u sebe, zase ji několikrát políbím a pak zase začnu. „To je škoda, že ti dneska nemůžu napráskat, mám na to takovou chuť a ten tvůj nádherný zadek už to potřebuje jako sůl.“ Usměje se, když jí při tom zadek zmáčknu, ale ví, že komplimentem neskončím. „Budu ti muset ubližovat jinak,“ prohlásím. „A proč mi chceš ubližovat?“ zeptá se, ale tentokrát neopouští roli. „Moc se mi líbí, když tě můžu potrápit.“ A při tom ji stisknu pravou bradavku, začínám velmi zlehka, ale stisk postupně zesiluje, až s ní hrubě zakroutím. Snaží se nevykřiknout a rozhodně se jí to nelíbí. A mně se líbí, že nemůže křičet. Chytím druhou bradavku a při tom šeptám: „Když tě dnes nemůžu bít, budu tě tahat za prsa, za každou ránu na zadek jedno zatahání.“ Vrtí hlavou, ale pokračuju: „Musí to mít nějaká pravidla, bradavku ti budu mačkat vždy deset sekund, o intenzitě rozhoduju já, ty budeš počítat. Kdybys počítala moc rychle, dostaneš trestný bod a za ten dostaneš nějaký hendikep při orální práci.“ Snaží se bránit, ale jsem silnější, mačkám a kroutím bradavku, Iva se svíjí, snaží se nekřičet, ale nepočítá. „Takže ještě jednou: budeš počítat, nebo to bude bolet mnohem víc.“ To ji přesvědčí. V první fázi jsem provedl deset stisků, byl jsem spíš jemný a milosrdně udělil jen jeden trestný bod. Ještě budu mít příležitost je nadělit, chci si desítkovou sérii dát po dalším kole kouření. Vysloužila si tedy jeden hendikep, říkám mu „mýdlový princ“, Iva to tedy nemusí, ale je to trest, který obvykle akceptuje.

Musí si skočit do koupelny pro mýdlo, malá hotelová mýdla jsou na to ideální. A pak má na výběr, buď do pipky nebo do zadku. Začátek je ovšem nesnadný, musí mýdlo pořádně navlhčit pusou, nejlépe tak, že ho chvilku celé cumlá, protože ale nechci mít penis od mýdla, povoluji jí úlevu: „Mýdlo můžeš namočit v koupelně, ať si nemyslíš, že jsem nelida,“ neochotně se zvedá, aby došla znovu do koupelny, „a dnes si vybírat nebudeš, půjde do zadečku a to na pět minut“. Protestuje proti délce, obvykle už po minutě má dost. To se ovšem musí soustředit na svědění a pálení, které mýdlo způsobuje, zatímco dnes jí bude rozptylovat můj penis v puse, takže by si to ani neužila. Že volím otvor řitní, je taková malá zlomyslnost, chci jí dát naději, že si dnes přeci jen zašuká. Ale nemám v úmyslu jí to dopřát. Dalších pět minut odměří budík na mobilu a já samozřejmě musím její opravdu poctivou snahu několikrát přerušit, abych se neudělal. U orální práce vrtí zadečkem, jak ji mýdlo postupně víc a víc pálí. Cinknutí budíku je pro ni velké vysvobození. Následuje úprk do koupelny a dlouhé sprchování. Já zatím vymýšlím, že po druhé desítce bradavkové drtičky jí zakážu používat ruce.

Iva se vrací z koupelny. „Hele, dneska už toho mám dost, vidím, že ty si to užíváš, ale už mi trnou sanice a ty zjevně nehodláš ani stříkat, ani mě ošukat, takže jdu spát.“

No jo, to je můj problém, nevím kde skončit. „Promiň,“ zašeptám ještě, ozve se jen „dobrou“ a já, vzrušený na maximum, se musím pomalu uklidnit. A netrvá dlouho a už taky usínám.