Povídka “Pozdě bycha honit”

Je mi osmnáct, chodím na gympl a právě se chystám, jako skoro každý pátek na diskotéku. Už jsem stihla tradiční průpovídky od obou rodičů o tom, jak se mám chovat a kdy se vrátit. Snaží se mi vždy zkazit náladu svými domluvami před odchodem. Už jsem si zvykla a tak jsem otrlá i na matčiny výčitky a projevy obav o mě.

Mám vážnější starost, co si vzít na sebe a jak se namalovat. Venku je dnes mimořádně horko a tak jsem si sundala džíny a beru si raději lehké minišaty. Musím si dát pozor, abych nebyla na odchodu odchycena otcem, protože by mě v tak krátkých šatech nepustil. Pravdou je, že jsou opravdu proklatě krátké, ale o to víc sexy. Mají velký výstřih, v kterém vynikají moje poctivé dvojky prsa, zvláště když jdu bez podprsenky. Ráda chodím úplně na ostro, ale v těchto super minišatech si bez kalhotek netroufám! Poslední pohled do zrcadla a pak už jen z chodby zavolám na rozloučenou rodičům do kuchyně a rychle mizím z domu. Je mi jasné, že se rodičové právě začínají hádat stran mé výchovy. To už klušu na tramvaj.

Jarka už netrpělivě přešlapuje před dýzou. Má na sobě vínové maxišaty, ale velice průsvitné a obtahující její bezva figuru. Je to moje spolužačka a nejlepší kamarádka. Ani mi nemusí šeptat, že pod šaty nic nemá. Viděla jsem to už na chodníku. Strašně jí to sekne! Vzájemně si pochválíme, jak vypadáme. Vybíráme si náš oblíbený stůl, odkud máme výborný rozhled a přehled po celém lokálu. Chodíme se pobavit a kluky na stálo si zatím nechceme pořizovat. Chceme si vybrat toho pravého z dostatečného stádečka. Obě máme zálibu ve starších klucích, protože naši spolužáci a vrstevníci jsou jen puberťáci. Při tanci jsem zatím vždy potkala bezva kluky. Chodíme sem pravidelně a tak nemáme obavy, že by nám číšník odmítl přinést žádané bavoráky na rozjezd. Pomalu zjišťujeme situaci mezi mužským pohlavím v lokále. Ti s holkou jsou pro nás nezajímaví a hledáme jen sólo kluky. Zatím se plní parket, ale nás nikdo nezaujal. Muzika námi proniká až do morku kostí a cítíme, že nevydržíme jen sedět. Kašleme na kluky a jdeme tančit spolu s Jarkou. Nejsme na parketě jediná dvojice holek. Svíjíme se v rytmu a zapomínáme na okolí. V nejlepším křepčení mě osloví „princ“ z pohádky. Fantastický sameček, o pár let starší než my, ale perfektně ohozený a krásný, jak Adonis. Podlomila se mi kolena vzrušením a chvíli nechápala, že mluví ke mně. Chvíli mi trvalo, než jsem se vzpamatovala. Ještě jsem se stačila podívat po Jarce, jestli ho vidí také. Mrkla významně na mne a přitočila se k prvnímu tanečníkovi vedle sebe. Nyní jsem vložila do tance maximum a předváděla se před svým novým tanečníkem. Přes hudbu se nedalo moc mluvit a tak jsem se vyjadřovala pohybem, jak by řekl básník. Konečně muzikanti vyhlásili přestávku. Konečně se mi tanečník představil jako Jirka a odváděl si mě ke stolu. Ohlédla jsem se po Jarce a nevěřila svým očím, protože se právě líbala se svým tanečníkem a blížili se k nám. Jirka požádal číšníka o místa pro nás s Jarkou a ten velmi úslužně vyhověl. Došlo mi, že Jarčin tanečník je kamarád Jirky z vejšky. Představil se jako Zdeněk. Jirka nám objednal pití a nechal přinést naše nedopité bavoráky. Úplně samozřejmě je nechal připsat na jejich účet. Stačili jsme si sotva říct, co děláme a muzikanti nás vylákali k tanci. Oba kluci tančili jak bozi. Pořád jsem se nemohla rozhodnout, který kluk je hezčí, jestli Jirka nebo Zdeněk. Poznala jsem na Jarce, že v mysli řeší tutéž hádanku. Navíc na jejích vypínajících se prsních bradavkách z pod tenké látky nešlo přehlédnout vzrušení. Dovedla jsem si představit, jakou má potopu v klíně. Nebyla jsem na tom jinak, ale naštěstí jsem měla kalhotky, které přece jen šťávičku rozkoše trochu sály. Jinak bych byla mokrá až na kolena. Byla jsem na pokraji orgasmu a to se mě ani jeden z kluků nedotkl ani nedopatřením. Vzrušovalo mě, že je to tentokrát jiné a nemusím pořád uhýbat nenechavým upoceným rukám puberťáků. Dokonce jsem našla odvahu a sama si řekla o pusu, abych nebyla pozadu za Jarkou. Jirka mi s radostí vyhověl. Nebyla to však jen letmá pusa, ale vášnivý francouzák uprostřed křepčících dvojic na parketu. Zatočila se mi hlava rozkoší a celá se poddala jeho líbání. Naštěstí mě pevně držel a tak jsem neupadla. Cítila jsem se úplně bezpečně v jeho objetí. Nekonečný polibek přece jen skončil a my pokračovali v tanci. Toužila jsem, aby se mě znovu dotýkal. Nabízela jsem mu svá vzrušená prsa k dotykům, ale dělal, že to nevidí. Mučil mě tak svou nevšímavostí až do přestávky. Prodírala jsem se davem před ním a schválně vrtěla svůdně zadečkem, že určitě musel vidět moje zařízlá tanga. Jeho rekce mě šokovala. Při sedání ke stolu, ještě než dorazila Jarka se Zdeňkem, mě politoval, že mě musí vadit zařezané kalhotky. Nebyla jsem schopná slova a jen se usmála, ale napadla mě šílenost. Vymluvila jsem se, že musím na WC a ladně odkráčela. Na toiletě jsem se vyčurala, když už jsem tam byla, ale hlavně si stáhla promočené kalhotky a smotala do dlaně. Vesele jsem se vrátila ke stolu. Jirka mi úslužně podal ruku a pomáhal se usadit. Využila jsem toho a vmáčkla mu do dlaně moje kalhotky. Nemusel se dívat, co jsem mu dala a došlo mu to. Vlepil vděčný polibek, ale pak mě přivedl do strašných rozpaků, když na celý stůl ukázal moje tanga. Zrudla jsem jako pivoňka. V rozpacích jsem dopila bavorák na ex. Mé ponížení Jirka vystupňoval, když začal chválit moje pradélko a vyčítat, že je tak mokré. Málem jsem se rozbrečela, ale zastal se mě Zdeněk a dodal odvahu, že se není zač stydět a bylo by škoda se o tak hezké věci nepodělit. Došlo mi, že je to fakt a viděli to jen mí spolustolovníci. Na udobřenou jsem dostala nejprve vášnivý polibek od Zdeňka, aby potrestal Jirku za jeho chování. Jirka si to však vynahradil hned po něm a tentokrát jeho ruka sklouzla do mého klína a způsobila tam tsunami. Hudebníci začali zase hrát a tak jsme šli na parket.

Nyní jsem si všimla ostřížích pohledů našich tanečníků na lem mých minišatů. Zdeněk sice Jarku při tanci pěkně ojížděl, ale oči měl jen pro můj rozkmitaný lem. Bylo celkem jasné, že minidélka nemůže zakrýt můj klín při divokém tanci. Jirka každý pohled na můj černý trojúhelník odměnil vášnivým polibkem a jakoby náhodným stiskem bradavky. Šílela jsem vzrušením a mezi nohama jsem cítila oceán. Před dalším trapasem, že by mi po stehnech tekly moje šťávy smyslnosti, mě zachránil Jirka a ležérně mně svým kapesníkem utřel v rozkroku. Po počátečním úleku, když jsem ucítila jeho ruku hluboko mezi nohama, jsem toužila, aby ji nikdy nevyndal a pevně mu ji sevřela stehny. Využil toho a bleskově mi zajel hluboko do jeskyňky lásky. Snad jsem ani nezčervenala, ale pošeptala jsem mu do ucha, abychom vypadli, že to už nevydržím. Zachoval naprostý klid a jen jeho ukazovák si našel můj poštěváček, aby mi ho zlehka rozkmital. Snad jsem i vykřikla, protože mi ucpal ústa polibkem a rukou v klíně přidržel, abych neupadla při orgasmu. Zběsile jsem dýchala a moje tělo se vyrovnávalo s právě prožitou slastí. Vůbec mi nevadilo, že stojíme na parketě mezi tančícími a Jirka má stále ruku mezi mýma nohama. Byla jsem jak očarovaná a klidně bych mu ho teď a tady vykouřila v kleče. Musel mi stačit letmý dotyk na jeho vzdutých kalhotách, protože si mě odváděl z parketu. Nezamířili jsme ke stolu, ale ven z lokálu. Hnána svým chtíčem, mi bylo jedno kam jdeme. Skončili jsme v jakémsi skladu – malé místnůstce se starým stolem a několika rozbitými židlemi. Sotva Jirka dovřel dveře, vrhla jsem se na jeho kalhoty a stáhla jedním tahem i slipy. Lačně jsem se vrhla na jeho penis. Byl také nadržený a tak první dávka spermatu nedala na sebe dlouho čekat. Statečně jsem polykala, „andělíčky“? Dostalo se mi odměny tím, že vůbec nezvadl, ale přešel hned k souloži ze zadu. Opřel si mě v předklonu rukama o stůl, šaty mi vyhrnul až nad prsa a vzal si mě zezadu. Jeho ruce mi dráždily prsa a zejména bradavky. Křičela jsem jak šílená při orgasmech. Vystřídal se mnou všechny možné polohy a pořád měl chuť pokračovat. Byla jsem v sedmém nebi! Dokonce jsem našla odvahu se přiznat, že bych ráda vyzkoušela i soulož do zadečku. Byla jsem rudá, když jsem mu o tom říkala, ale on se vůbec ničemu nedivil a pomaličku si připravil moji zadní dírku nejprve jazykem a prsty. Jeho počínání samo o sobě vyvolávalo můj orgasmus. Byl tak ohleduplný, že jsem necítila vůbec bolest, když si mě nabodl svým ocasem. Nejprve pomalu a pak stále zrychlujícím tempem mě mrdal do prdele. Cítila jsem ho neskutečně hluboko v sobě a když stihl mně ještě prsty ruky kmitat po poštěváčku, tak jsem se při orgasmu počurala. Polekalo mě to, ale Jirka zachoval klid. Sundal mi šaty úplně, položil si mě na rozvrzaný stůl zády a s rozevřenýma nohama ke stropu. Celý klín mi vylízal a já byla opět hotová! Toužila jsem po souloži a přitáhla si ho na sebe. Po několika přírazech se stůl pod námi rozložil. Rychle jsme se oblékli a se smíchem utekli zpátky do lokálu. Vmísili jsme se mezi dav na parketě a snažili se najít Zdeňka a Jarku. Marně, ale nevadilo nám to. Vděčně jsem se tiskla k Jirkovi a nevěnovala se rytmu. O přestávce jsme se šli napít ke stolu a brzy za námi přišla zadýchaná Jarka a upocený Zdeněk. Jediný pohled na Jarku mi stačil prozradit, že si to rozdali také. Až později mi prozradila, že na dámských záchodcích. Znovu jsme si poručili pití. Teprve nyní mi došlo, že Jirka pije celý večer jen kolu s tonikem napůl. Naopak nám s Jarkou alkohol pěkně lezl do hlavy. Bohužel se přiblížil poslední sled písniček před koncem. Využili jsme toho a pořádně si ještě zatancovali. Závěrečná písnička.

Nechtělo se nám skončit, i když mi bylo jasné, co to bude znamenat doma, když nepřijdu v určenou dobu. Po půlkách mi projela hrůza, když jsem si vzpomněla na poslední nedělní výprask, když jsem se vrátila ze sobotní diskotéky až v půl třetí, protože byla do 2 hodin a já, husa, to spletla a řekla, že končí o půlnoci jako v pátek. Dostala jsem nápad. Zkusím domů zavolat, že příjdu později. Aspoň vyzkouším, zda to zabere, jak mi při výprasku bylo doporučováno, aby se o mě nemuseli rodičové bát. Dovolala jsem se a naneštěstí to vzal otec. Hned poznal, že jsem přiopilá a hned se rozčiloval. Nevšímala jsem si toho a klidně jsem mu řekla, že příjdu ráno, protože přespím u Jarky. Jeho zamítavé NE už zaniklo v zaklapávajícím sluchátku. Výčitky svědomí jsem ztratila hned při prvním polibku při odchodu z diskotéky.

Jirka nás pozval domů a ukázal nám auto, které vysvětlilo jeho celovečerní abstinenci.

Kluci nás nemuseli přemlouvat, abychom s nimi jeli pokračovat k Jirkovi domů.

Po krátké jízdě na kraj města do vilové čtvrti už vystupujeme před jednou z vil. Oba naši společníci nás něžně podpírajíc odvedli do podkroví. Trochu nás zarazí, že půda není zařízená nábytkem. Ještě si myslíme, že jen projdeme do Jirkova pokoje.

Najednou se však chování obou našich společníků změní! Nevěříme, že ten přísný autoritativní hlas patří Jirkovi, když na nás spustí: „Svlíkejte se do naha, kurvy!“ Zaraženě stojíme neschopny slova ani pohybu. Co bychom dali za to, kdybychom sem s nimi nešli! Zdeněk má najednou v ruce karabáč a bez varování nás obě přetáhne. Nevím, co bolí víc, jestli rána karabáčem přes záda přes lehké šaty nebo zklamání z Jirkovy proměny. Zdeněk se napřahuje k druhé ráně a tak se raději podvolujeme a spěšně stahujeme šaty. Stojíme nahé a stydíme se. Zdeňka však naše poslušnost nezadrží a každé uštědří v rychlém sledu 5 strašlivých ran. Karabáč se ovíjí o naše nahá těla a zanechává rudou stopu. Bolest nás zbavuje hlasu a jen sípeme, když nás Jirka uvazuje za zápěstí k stropnímu trámu. To ještě netušíme, že nás uváže i za kotníky s roztaženýma nohama široko od sebe. Stojíme vyšponované a neschopné pohybu, neřku-li obrany. S hrůzou se dívám, že Zdeněk rozžal dvě velké tlusté svíce a staví je pod naše rozkroky. Zpočátku to nepálí, ale za pár okamžiků nám „hoří“ klíny a cítíme škvařící se chloupky. Kluci se sadisticky usmívají. Připomínají nám vše, co mi vtlouká otec vždy, když se chystám na mejdan. Jak ráda bych byla poslechla jeho varování před cizími chlapy! Jarka vedle mě usedavě pláče, ale není jí to nic platné. Teplo svíčky pálí čím dál víc a také pach spálených chloupků je intenzivnější. Na chvíli je nám dopřáno si odpočinout od mučivého plamene, když se rozhodli nás vyholit. Surově nás holí v klíně a nám nezbývá než držet. Konečně jsou naše genitálie zcela holé a naše buchtičky svítí do místnosti. Pánové berou svíce a pálí nás přímo mezi nohama. Křičíme a nejraději bychom se svíjeli bolestí, ale provazy nám to nedovolí. Jsme bezbranné a vydány jejich mučení na pospas. Jarka milosrdně omdlí, když ji Zdeněk spálil druhou bradavku. Jirka si vymyslel na moje bradavky horší variantu. Jakýmsi špičatým skřipcem je propíchne a řetězem vzájemně spojí a přitáhne ke stropnímu trámu. Visím za bradavky na špičkách. Nyní bere do ruky důtky a bičuje mi vypnutá prsa. Bolestí se pomočím a vysloužím si tím 25 ran karabáčem přes zadek. Dokáži si vzpomenout snad na prvních 6, ale pak už jsem byla asi mimo, protože si vzpomínám až když mi vrazil rukojeť karabáče do pochvy a oba se tomu smáli. Jarka zatím bezvládně visela vedle než upoutala jejich pozornost. Tentokrát si vzal každý jednu rákosku, postavili se před a za Jarku a začali ji tlouci po celém těle od krku až po kotníky. Najednou Jarka připomínala zebru. Chvílemi ji dopřáli chvíli oddechu a věnovali se mému trestání. Proti karabáči to nebylo zdaleka tak strašné. Navíc mám trénink z domu. Bohužel si Jirka uvědomil, že moje bití nemá ten správný účinek. Nechal Jarku Zdeňkovi a nyní mi rákoskou sázel rány přímo do rozkroku. Citlivost mých stydkých pysků a poštěváčku byla ještě zvýšena předchozím pálením a tak jsem trpěla hrozně. Přestože jsem byla pevně uvázaná,. podařilo se mi vytrhnout z bradavek skřipce, ale to bylo všechno a kromě krve, řinoucí se mi na břicho, jsem si od šílené bolesti nepomohla. Trochu jsem si mohla vydechnout od bolesti, když se rozhodl mě potupně vycévkovat, abych se prý znovu nepochcala. Zdeněk mu navrhl, aby předešel i posrání a hned mi vrazil do konečníku prázdnou láhev od piva. Po všem tom utrpení jsem se už ani nestyděla a neměla ani slzy. Zachvátila mě letargie a bylo už mi všechno jedno, i kdyby mě chtěli zabít. Bohužel si toho všimli i naši trýznitelé. Jejich vynalézavost neznala mezí. Jirka přinesl jakýsi přístroj a připjal mi elektrody k malým pyskům. Napadlo mě, co chce dělat, když jsem viděla, že zapojuje elektrody k přístroji. Pomalu zvyšoval proud a moje pánev se začala svíjet bolestí. Ucpal mi pusu mými kalhotkami, abych nemohla křičet tak srdceryvně. To byl teprve začátek mučení proudem a Jirka stále přidával nové elektrody. Tak jsem měla elektrody na bradavkách, na poštěváčku, ale také v pochvě a konečníku. Občas mě polil vodou, abych se probrala a mohla si „vychutnat“ jeho mistrovství! Když už jsem definitivně ztratila hlas, tak se vše opakovalo na Jarce. Bylo mi jí líto, ale sobecky jsem se radovala, že mi dávají chvíli pokoj. Neradovala jsem se dlouho a nyní je napadlo nám dát klystýr, ale po jejich. Zarazili nám do zadku zároveň dvě hadice, které se spojily těsně před vodovodním kohoutem pro pračku. Když se důkladně přesvědčili, že jsou hadice dobře zasunuté, ( to znamená, že je zarazili vší silou a co nejdál do našich střev), tak pustili vodu. Brzy jsme měli pocit, že už z nás poteče ven ušima, ale na naše prosby nereagovali. Naše útroby se neúprosně plnily vodou a působily nám křeče. Bylo nám řečeno, že to musíme v sobě udržet, jinak teprve uvidíme, co všechno dokáží. Neměli jsme důvod o tom pochybovat. Stačilo nám, co jsem už zažila. Zastavili vodu právě včas, abychom nepraskli. Čekalo nás však ještě něco horšího! Oddechli jsme si bláhově, když nás začali odvazovat. Doufali jsme, že nás nechají odejít na záchod se vyprázdnit, ale šeredně jsme se spletli. Ukázali nám na velké dřevěné necky v koutě a v rukou si významně pohrávali s karabáčem a důtkami. Museli jsme vlézt do necek a tam vyprázdnit obsah střev jedna na druhou. Smáli se nám, jak to z nás stříká. Byli jsme ponížené a slibovali si, že už v životě nezavadíme o chlapa. Nakonec našeho vyprazdňování nám dali hadici s vlažnou vodou a nechali nás umýt, když nás předtím ještě pomočili. Když jsme konečně směli umyté ven z necek, tak jsme se museli předklonit a s rukama na okraji necek nás zasypali ranami karabáčem a důtkami přes zadek, ale to už jsme byli otrlé a nezdálo se nám to tak strašné.

Konečně uznali, že máme dost a přestali nás tlouct. Na rozloučenou nám vytřeli pochvy prsty namočenými v chilli. Směli jsme se obléct a jít domů. Cestou se nám zvětšovaly malé i velké pysky, jak se sliznice genitálií bránila účinku chilli. Každý krok nám působil neskutečné utrpení a uvnitř jsme měli dojem, že tam hoří jaderná syntéza.

Bylo nad ránem a nás čekala cesta přes město domů, kde nás čeká další výprask. Nejraději bych se utopila. Cestou jsme narazili na funkční bazének s vodotryskem a ani jedna nezaváhala, abychom se neponořili hořícími klíny do chladivé vody. Na chvíli se bolest přece jen zmírnila, ale ne na dlouho. Vydali jsme se na naši křížovou cestu k domovům. S vypětím všech sil jsme se dovlekli domů.

Poslední metry před domovem jsem začala mít hrůzu z táty. I po všem, co jsem prožila! Jak myška jsem se snažila vklouznout do svého pokoje, ale uviděla jsem, že se v ložnici rodičů rozsvítilo. Mrtvá strachem jsem se zavrtala do postele a očekávala příchod otce a trest. Radši jsem ani nedýchala, když se otevřely dveře mého pokoje a dělala, že tvrdě spím. (Jakoby mi to někdy pomohlo ujít výprasku!) Naštěstí se ozvala máma. Potěšila mě, že otec byl po půlnoci odvolán do nemocnice a odešel krátce po mém telefonu. Máma sama navrhla, že mu řekneme, že jsem přišla tak, jak si přál hned. Zlatá maminečka!

Ráno se otec cítil jako výborný pedagog a my s mamkou jsme měli zase jedno tajemství. Fakt je, že jsem na sobotní diskotéku tentokrát nešla a vzbudila tím velký údiv. Ke štěstí mi stačilo chodit si chladit bolavé tělo do chladivé vody ve vaně. Jarka mě navštívila hned odpoledne. To jsme se zavřeli ke mně do pokojíku a vzájemně se ošetřovali. S hrůzou jsem si uvědomila, že je mi velice příjemné, když ležíme obě nahé na posteli a vzájemně si potíráme zmučená těla. Dokonce jemné laskání bradavek a v rozkroku dětským olejíčkem vyvolalo orgasmus. Styděla jsem se před Jarkou, ale ta se přiznala, že ho už prožila také, ale styděla se to dát najevo. Najednou jsme zjistily, že kluky nepotřebujeme ke štěstí.