Povídka “Nevlastní bratr”

Bylo mi tehdy kolem osmnácti, naši byli rozvedení a mamina už nějakou dobu žila s chlapem, kterému jsem už říkala tati. V té době mě moc věcí nezajímalo, hodně jsme hulili travičku a občas něco čichali, sem tam tabletka…, hlavu jsem měla čtyřbarevnou a spávala s bezejmennými. Vím, že ze mě naši byli dost na prášky, ale o drogách naštěstí nevěděli, vím že bych letěla z domu, neměli pro to žádné pochopení. Věděla jsem, že můj nevlastní otec má ještě syna, žil s námi chvíli po jejich svatbě, mě mohlo být tehdy 12, jemu 20 a říkal mi princezno. Po půl roce odjel do Států studovat a já ho celou tu dobu neviděla.

Zrovinka jsem se probouzela po dlouhém flámu ve svým krásným bordýlku a s muzikou na plny pecky, když přišla máma. Vypnula mi muziku a tím mě dost dožrala. „Poslyš, musíme si promluvit, osprchuj se a přijď dolů, je to důležité tak se přemož ano?“ Horko těžko jsem na sebe natáhla jiný, čistější džíny a dopotácela se po schodech dolů, v kuchyni jsem popadla kus chleba a svalila se v obýváku na gauč. Přišli oba, mama i tata. V tu chvíli jsem si všimla spousty kufrů, co ležely na zemi. Ali, my narychlo odjíždíme, nebudu ti nic nalhávat, maminka si chce trochu odpočinout od těch starostí s tebou, včera jsem byl ve škole, asi tě vyhodí.” Docela mě udivil klid s jakým to říkal, poslední měsíce byly plné řevu a výčitek. Už sem se zvedala „Ok, nechte mi tu nějaký koruny a dobře se bavte“ táta mě jemně chytil za ruku a stáhl zpět do sedačky. Přijede můj syn, Ali, pamatuješ si na něho ne? Myslím, že jste si tehdy rozuměli.“ „A co já s tím?!“odsekla jsem a šla jsem si lehnout, opojení z minulého večera ještě doznívalo a já si to chtěla užít.

Otevřely se dveře, mžourala jsem proti nim, byl to on. A mě to bylo fuk. „Ahoj princezno..“ najednou se zarazil prohlížel si mě, očima sjížděl to moje černý doupě. „Vítám tě a dobrou“ Zachumlala jsem se do peřin. „ No tak to né“ strhl mi deku. Docela rychle jsem vstala a začala zuřit. „Co si to dovoluješ, tohle je můj pokoj, nemáš tu co dělat“ Později mi to bylo lito takové uvítání asi nečekal, ale on mi taky nic nedaroval. „Tvůj pokoj?..pěknej mrdník a co to máš s vlasama“ „Jdi do prdele“ tý jo, přilítla mi pořádná facka, byla jsem docela v šoku, švihl se mnou na postel, skočil na mě a dostala jsem jich ještě pár. Mám dost nízkej tlak, takže jsem se složila. Probudila jsem se na zemi ve svým pokoji, úplně nahá, s rukama za zády připoutaná k topení. Začala jsem šíleně ječet, byl to opravdu šok. Najednou stál mezi dveřmi, chvíli mě napadlo jak nádherný mužský se z něho stal. „Co jsi to udělal?“ Nebyl méně naštvaný než já, myslím že ho opravdu bolelo, jak našel svoji malou nevlastní sestřičku, jako hnusnou fetku. „Když si neumíš vážit toho že máš svůj pokoj, tak jej užívat nebudeš.“ „Odvaž mě, tohle nesmíš..“ „A ty smíš mít balkon plnej travky? A pilulky v batohu taky? Ok, odvážu tě a pojedeme na cajtárnu“ Budu mít barák pro sebe na dost dlouhou dobu“ myslel to vážně. Pokusila jsem se uklidnit „Co teda po mě chceš?“ „ Víš co chci? Chci abys byla zase normální a věř že ty dva měsíce, kdy budou naši pryč, mi na to stačí“

Dva měsíce, tak to jsem ani nepostřehla, to je docela průšvih s tímhle Univerzitním šprtem. „Jako první věc si tady vzorně uklidíš, pamatuju si žes to uměla, já zatím pojedu do tvojí školy a zjistím co a jak, aby tě nenapadla jedna z těch blbostí, co děláš poslední rok, tak si tě tu hezky přivážu“ já jsem neměla slov, nedokázala jsem tu situaci vůbec nějak zhodnotit, myslela jsem že je to zlý sen. Vypadalo to, že toho od našich ví víc než dost. Jak mě tu jen s ním mohli nechat. Zatím, co se mi honilo tohle hlavou mi odvázal ruce, úplně mě brněly, na žádny odpor jsem se nezmohla. Byl docela vybavený nechápala jsem to, natáhl mi obojek a dost dlouhým řetízkem ho přivázal k topení. Mohla jsem až ke dveřím, ale dál už ne. „Tak až přijdu, bude tu uklizeno, tenhle pokoj jinak neopustíš. Bude dobré, když přestaneš trucovat, možná se ti za chvíli bude chtít na záchod a tam se nedostaneš, nebude-li tu čisto“ Ach to neměl říkat…

Odešel, on fakt odešel. Rozhlédla jsem se okolo sebe, první co bylo, jsem hrábla po tričku a kalhotách. Pak jsem se tedy do toho dala, utěšovala jsem se, že tu budu mít alespoň pořádek, ale to ponížení bylo strašný. Pokoušela jsem si tu věc sundat ale nešlo to, pak jsem hledala mobil, ale ten byl pryč… Když přišel, už to vypadalo trochu lépe. Usmál se, ale v tom se zarazil. „Já jsem ti přece neříkal aby ses oblékla, nebo ano? Bylo mi hrozně, jak malýmu frackovi fakt. „Ne, neříkal“ zamumlala jsem pokorně, ani bych se nepoznala. V tom se to však ve mně vzpříčilo „Pust mě prosím, a já o tomhle nikdy nikomu nepovím“ Usmál se „ nedělej vtipy, ten kdo tu může někomu něco povědět jsem já, nezapomínej. A už dost těch drzostí“ Na chvíli odešel, když se vrátil, krve by se ve mně nedořezalo, měl v ruce rákosku, zatajila jsem dech. „ Víš, tohle ti fakt prospěje“ už jsem fakt natahovala „ já nechci, prosím tě, vím že jsem to ráno přehnala, ale prosím už dost, já se budu snažit být lepší fakt, půjdu do školy….“ „Jak bys mohla jit jen tak do školy, když nejsi připravená? Neviděli Tě tam pěkně dlouho, mam pro tebe hodně materiálů, budeš to nejdříve muset dohnat.“ „ Ted se ohni, rukama se opři o postel a teď mě dobře poslouchej: mluvit budeš jen když se tě zeptám a když budeš něco chtít, budeš prosit.Pravidel bude ještě dost, ale to si povíme potom. Teď ti maličko naplácám tady rákoskou, dáme jich padesát, to není tak moc, čím dřív to budeš mít za sebou tím dřív se můžeš jit vyčurat. Tak ze sebe sundej ty hadry a ohnout! Lekla jsem se a udělala co chtěl. Nahatá s vystrčeným zadečkem, kozy mi vysely dolů, cítila jsem se jak malý dítě. A za odměnu se můžu vyčůrat, mraz mi šel po zádech. „Propni kolena, jen co je povolíš, dostaneš navíc.“ Švih, zasvištěla první, myslela jsem že se zblázním, ale z prvního šoku se nedalo ani křičet, jen ruka mi vylítla na zadeček, druhý zásah však padnul na ní, a to bylo k zbláznění. Dala jsem ji rychle zpět a pozorovala na ní ten červený pruh. „Počítej“ švih.. „třííí“ zasmál se „začni znovu“ další rány byly jak když vás řežou nožem, jediné myšlenky které vás napadají je.: proboha jen ať nepadne tam kam už padla. Nejhorší to je do vrásky pod zadečkem a tam rákoska padala často. Od deseti už jsem jen ječela a vysloužila si 10 navíc, před každou jsem si říkala že už to nevydržím a počurám se bolestí. Když to skončilo řekl „ zůstaň tak“ sednul si na postel a prohlížel si mě. Na chvíli mi zvedl hlavu za vlasy a díval se mi do očí. Cukla jsem, styděla jsem se. Pak vstal a rákoskou mi hladil celé tělo, občas máchnul jen tak do vzduchu, to jsem se nad tím zasvištěním úplně zachvěla. „ ale co děláš, děje se ti snad něco zlého?“ Vydržel to dělat velmi dlouho, vychutnával si můj strach, jestli ještě nějaká padne či ne. Pak mi palcem zajel maličko do zadečku. Lekla jsem se co se děje a vyjekla. V tu chvíli mi přilítly ještě tři rány rychle za sebou. Svaly povolily a já dopadla koleny na zem. Klečela jsem tam a opřena obličejem do matrace brečela. V tom mě však v zadečku začalo něco šíleně štípat. Došlo mi to, on mi tam tím prstem něco vetřel. Chytl mě za vlasy a dovlekl do kouta, ruce mi svázal za zady, a surově utáhl obojek, že jsem sotva dýchala. „ budeš tu klečet než přijdu“. Před bouchnutím dveří se ještě posměšně ozvalo: „to tedy nevím, kdy ty budeš moci na záchod“. Byla jsem jak omámená, začala jsem fňukat a litovat sama sebe, zadeček mě pálil šíleně a jak jsem se vrtěla, tak jsem si přicvakla pouta víc než je zdrávo, ruce jsem už ani necítila.

Později už jsem se neodvážila ani pohnout, veškeré moje soustředění bylo na to abych se nepočurala. Po delší době přišel. Snažila jsem se neudělat nějakou chybu a nevyprovokovat ho k něčemu. Ani jsem se nehnula, ani jsem necekla. „Postav se, otoč se“

Učinila jsem tak. „Klekni si“ klekla jsem před jeho nohy a sklopila hlavu. „Není tu tak uklizeno jak jsem chtěl“ sklonil se, objal mě rukama a začal mi vzadu povolovat zámek u pout. Ucítila jsem jeho kolínskou jeho teplý krk. Já už byla pěkně promrzla a to zase cítil on. „Je ti zima?“ „Ano je“ odpověděla jsem slušně a s nadějí, ze se snad budu moci obléct. „Jenomže ty tu nemáš nic normálního na sebe“ povolil obojek a já cítila obrovskou úlevu a svobodu, nahá, klečící, ale svobodná- usmála jsem se hořce nad tou ironii, všiml si. „Když se usmíváš, tak to asi nevadí vid?“ „promiň, je mi zima“ „ale to není legrační, nebo je?“ „není“ odpověděla jsem, s hrůzou, ze ho zase rozzlobím „třeba se ti to líbí“ usmál se „ne, nelíbí“ „to se radši podíváme jestli líbí, nebo ne“ opět se sklonil a rukou mi zajel mezi nohy, cítila jsem jak mi jeho prsty dovnitř vklouzly podezřele lehce, vyděsilo mě to, já jsem snad fakt mokrá, skoro cizí člověk co mi před chvílí udělal jelita na zadku mi sahá mezi nohy, a já jsem mokrá, to ne. To je ponižující, to nesnesu. Jestli se to mýmu tělu libí, jsem si zatím neuvědomila, mysl však byla každopádně proti. Uviděla jsem v jeho ocích překvapení, teď byl pro změnu vyveden z míry on.

„ Tak já si říkám, jak tě usměrňuji, a ono se to zatím kundičce libí, ty jsi asi fakt kurva špinavá, určitě jsi to už vyzkoušela“ řekl to dost hrozivě. „nevyzkoušela, opravdu“ bylo mi do breku, z toho co si o mě myslí „já se tě na to neptal“ aj, uvědomila jsem si chybu, nemluvit bez otázky. Došlo to i jemu. „Dobrá čubičko, tak postoj už znáš, dáme si jich ještě pár, za to zbytečné remcání a za lhaní“

„ano, ale mohla bych se prosím vyčurat?“mráz mi jezdil po zádech „nemohla a jestli se počůráš, tak si to uklidíš“ to ponížení bych asi nesnesla „tak dělej, ať můžeme začít, kolik si jich zasloužíš?“ to je otázka, kolik, já nevím, nechci říct moc ani málo „deset?“ chvěla jsem se strachy..„hmm 15“ to šlo a pak hurá na záchod, postavila jsem se tedy, ohnula se a rukama opřela o postel, …zasvištěla první, zatnula jsem zuby a zvládla je všechny, sic jsem se málem počurala. Po té jsem si ještě musela kleknout a poděkovat. Pak mě poslal na záchod. Za chvíli přisel do koupelny za mnou, už jsem se ani za nahotu nestyděla. Zvláštní změna za jeden den, šílenství. „Vlez do sprchy“ poslechla jsem, pustil ledovou vodu a já se mohla umýt. Byla jsem promrzla na kost, ale šťastna za ten luxus.Když jsem vylezla, otřít jsem se nesměla, hodil přede mne krabičku s barvou na vlasy. „Obarvi si tu hrůzu, co mas na hlavě“ a odešel. Po pul hodině přišel to už jsem mela vlasy vyfoukané, prohledl si mě. „Ohol se, úplně, s tou čárkou vypadáš jako kurvička“ hodil přede mne bílé tílko a kalhotky. Za 10minut tě očekávám dole v kuchyni. Když jsem se oblíkla do bílého, hnědé vlasy, vypadala jsem jako někdo jiný. Vypadala jsem, jak on rad používal „normálně“ ale nebylo to tak hrozne, bylo to sexy. Sešla jsem dolů, v jídelně máme dlouhý dubový stůl, on sedel na jedné straně, na druhé bylo přichystané jídlo. Zůstala jsem radši stát ve dveřích, sedla jsem si až když mi to řekl. „Sluší ti to“ málem mi vylítlo díky, ale neodvážila jsem se. Při sezení jsem si znovu uvědomovala pálení zadečku, prohlížela jsem ho v koupelně, byl úplně modrý. Jedli jsme a já si ho konečně v klidu mohla prohlednout, jeho tvář zmužněla, mel ostré rysy, výrazné oči i obočí, vlasy tmavě hnědé, husté, krátký sestřih, široká ramena, určitě posiluje, napadlo mě. Každopádně byl kus, ale na mě si asi po dnešku rozhodně nemyslel. Trochu mě mrzelo, že jsem to tak zvorala, hned na začátku. Po celou večeři mluvil jen on. Dozvěděla jsem se, že máma je ze mě zralá na psychiatrii a tata už neví co počít, ze školy ze mě chtějí vyhodit, a on tohle všechno ví už dlouho. Když odpromoval nabídnul se, že mě pohlídá a oni ať si jedou odpočinout. Taky zdůraznil, že mě nehodlá jen hlídat. Domluvil prý také ve škole, že budu mít dva měsíce volno, jako dálkové studium a pak jen přijdu na zkoušky. Ředitel mu prý vysel vstříc. Hodlá prý také své slovo dodržet a ze mě bude hodně bolet, když on bude kvůli mě vypadat jako lhář. „Takže nás koťátko čekají dva měsíce spolu, hodlám tě vytáhnout z toho srabu do kterého ses dostala ať chceš, nebo ne. Vím, že bys mi teď naslibovala hory doly a možná se i nějakou chvíli snažila, ale po dvou měsících se mnou, bude účinek mnohem trvalejší“ shrnul a mě v tu chvíli napadlo, jak rada bych si dala něco na zlepšení nálady. „Myslím, že jsi dojedla, pojď sem“ můj talíř byl ještě plny, ale poslechla jsem. „Klekni si a ruce za záda“ Odstrčil svoje jídlo, vyhrnul mi tílko nad prsa a kalhotky ke kolenům, bylo to horší než kdybych byla nahá, přinesl si notebook, pracoval ještě téměř celou noc a já klečela po jeho boku, jak nějaká fenečka.- tak mě později občas nazýval.

„Vstávej“ okamžitě jsem se probudila a vstala, nehodlala jsem si vysloužit modrý zadek, když už se mi tak krásně zhojil.

„ahoj“ odpověděla jsem, mela jsem už povoleno občas mluvit bez vyzvání.

„Vezmi si na sebe ten golfovej obleček, co jsme koupili minule, jsme pozváni mým šéfem na golf a pohni“

Usmála jsem se „ano“ usmál se také, umel to krásně. Moc jsem se těšila zase jednou ven.

Uměl být opravdu pozorný a galantní, když jsem si to zasloužila, dokázal byt ten nejmilejší chlap pod sluncem, o to horší pak ale bylo, když jsem ho rozzlobila. Nasedli jsme do jeho nového W dokonce mi naložil i můj bek a vyrazili. Na hřišti bylo krásně, pan šéf byl příjemný a galantní, jeho žena také, jen mi tam něco nehrálo. Brzy jsem vytušila, že oni jsou oba dominantní a brácha jim pravděpodobně vykecal, jakým způsobem mě vede k rozumu. Padaly různé vtipy na to konto a já začala byt z toho spatná. Přestala jsem byt příjemná a brácha po mě šlehl pohledem, který jsem znala: doma bude zle. Jeho šéf to zachytil „ víte co? Zahrajme si o to slečno“ „oč máte na mysli pane?“ „mam takovou komunitu přátel, se stejnými zájmy, jistě jste již pochopila, občas pořádáme takové srazy, když dnes nad vámi vyhraji, budete mi při takové akci jeden den k dispozici.“ Podívala jsem se na bratra „samozřejmě váš bratr tomu bude přítomen, mohla by to byt zajímavá lekce pro vás“ napadla mě otázka co když vyhraji, ale bratr se na mě podíval stylem, ze jsem se odvážila jen „ ano, přijímám“ bylo to od nich tak psychologické, že ačkoli jsem docela dobrá, tak se mi ruce potily a loket ujížděl, prohrála jsem. Všichni se tak trochu z mého strachu bavili, šéfova žena mě ujistila, ze to jistě nebude tak hrozné a že poznám spoustu zajímavých lidí. Prohlásila však, že mají doma vkusně zařízenou mučírnu a že i ona sama má občas tu čest……

Doma mě pořádně sešvihal. „Jak ses to chovala, člověk tě jednou vezme ven a….“ „Prosím já tam opravdu nechci, udělej se mnou co chceš, ale neposílej mě tam“ „Udělám s tebou co chci, tak jako tak, a poslu tě tam, za to dnešní chovaní velmi rád.“ Řekl to fakt hrozivě a já se zoufale rozbrečela. Klečela jsem před ním, nahá s čerstvě rozsekaným zadečkem, úplně zoufalá. Vstal a začal si sundávat opasek, rozvzlykala jsem se ještě víc. Vyndal pásek a k mému zděšení si i stáhnul kalhoty, vytáhnul svýho ptáka, chytil mě za vlasy a donutil si ho vzít do pusy. Byl ohromně veliký, musela jsem ho šíleně naštvat když tohle udělal. Tahal mě zuřivě za vlasy a já ho mela až v krku. Prásk, chytla jsem s každým přiražením řemenem přes záda. Říkal jsem ti…prásk….že budeš poslušná prásk…nemohla jsem ani křičet, začala jsem se dávit, ale on mi nepřestával přirážet hlavu hlouběji…prásk, už jsem jeho výčitky slyšela jakoby z dálky a cítila jak mam rozmáčenou kundičku.

Probudila jsem se v jeho ložnici, ležela jsem na boku a cítila jak mi něčím natírá záda. Hladil mě, pak i ve vlasech, bylo to krásné a nečekané. Otočila jsem se na záda, zabolely, sykla jsem. On se usmál. Viděla jsem jeho krásnou tvář, nebyl v ní ani zbytek předchozího vzteku. Nepřestával mě hladit po celém těle, zajel i mezi nohy. Díval se mi v té chvíli do tváře, když tam zajel a zjistil ze jsem opět mokrá, oba naráz jsme se usmáli. Zaváhala jsem, vzpomněla jsem si co se stalo, když tohle zjistil posledně. Asi se mi trocha strachu promítla ve tváři. Podíval se na mě, sklonil se a vniknul do mě. „Jsi fakt veliká kurva, ale nádherná“…..