Povídka „Gvorlové V“

Dámská ložnice byla vlastně jen přepažená chodba ve tvaru L. V jedné „nožičce“ L-ka byly skříně na oblečení a jiné potřeby + zrcadla-u těch jsme se mohly upravovat. V druhé „nožičce“ byla samotná ložnice. Spalo se na něčem, co dost připomínalo všeobecně pověstné vojenské kavalce. Ale ve srovnání s boxem, na jehož podlaze je jen trochu slámy(kde jsme spaly u obchodníka s otrokyněmi)nebo s holou zemí(na níž jsme spaly cestou)to stále byl obrovský luxus a závan civilisace.

Hned začátek noci jasně ukázal jaké je naše místo v tomto světě. Když jsme se svlékly do naha vešel Gadal, chytl za ruku Darinu a bez jediného slova ji vlekl pryč. Vyděšeně se zeptala kam jí to vleče a dostala jasnou odpověď: „Chci si s tebou zapíchat. Jdeme do mé ložnice! “

Už jsme byly v postelích, když vstoupil Sapur. Chytl Janu za ucho a vlekl ji pryč, jak malou uličnici. Bylo mu 25, takže je zhruba o 1/2 mladší než ona. Jen zavrčel: „Doufám, že se nebudeš blbě vyptávat co po tobě chci. “

Byla jsem v šoku. Šokovala mne naše odevzdaná poslušnost, a to přez všechno ponížení, které jsme z tohoto jednání a zacházení pociťovaly. A hrozně jsem se bála. Bála jsem se Venéta. Jenže ten dlouho nešel. Já byla unavená, po dlouhé době jsem se pořádně najedla a také jsem vypila dost nápoje, který chutí trochu připomínal medovinu a pil se tu skoro stejně hojně jako třeba ve Francii víno. A alkohol jsem již táké zatraceně dlouho neměla. Byla jsem trochu opilá a trochu na dně, takže jsem se ztočila do klubka a usnula.

Vzbudila mne šílená bolest. Jednak jsem se děsně praštila do hlavy o „žbrdlení“ kavalce a jednak mne to děsně pálilo tam dole … v kundičce. V ložnici sice bylo světlo, ale to probuzení bylo hodně drsný. V kundě se mi něco hejbalo, v pravidelném ritmu jsem se mlátila do hlavy. Byla jsem hódně zmatená, tak jsem se začla vzpěčovat. Dostala jsem příšernou ránu-zase do kebule, ale tentokrát kloubama něčí pěsti, a slyšela Venéta, jak říká: „Hele Léňo-koukej držet, nebo ti dám fakt pořádně po tlamě!“ A zmáčknul mne takovou silou, že jsem se nemohla ani hnout. V životě by mne nenapadlo, jakou ten fracek může mít sílu. Vůbec-stále jsem překvapována tím, jakou Gvorlové a Mongové mají sílu ve svalech.

Pochopila jsem co se děje. Spala jsem. Venét přišel, využil toho a prostě si na mne hupnul. Bylo mi naprosto jasné, že se neubráním, a že by odpor ani neměl smysl. Rozplácla jsem se tedy povolně na břiše, nohy mírně od sebe, košilku vyhrnutou nad pas a jednu kozu venku-v jeho ruce. Drtil mi prso fakt tvrdě. Prostě se na mě za něj přidržoval. Za něj a za vlasy. Já se chytla toho „žbrdlení“ kavalce, abych se již alespoň nevotloukala. Ležel na mne plnou vahou, a tak se mi špatně dýchalo. To ho ovšem moc nezajímalo. Hobloval mne naprosto bez zábran a podle své chuti. Měl ho i ve svém věku už dost velkýho a já na něm cítila každý záhyb a každou tu jeho prokletou jehličku. Zpočátku jsem při nárazu vždy zaječela. Pak jsem již jen hekala, pobrekávala a přez místnost tupě zírala směrem k oknu. Netrvalo to dlouho a vystříkal se mi do ní. Měla jsem při tom hrozný pocit, který lze shrnout do věty: „Tak a teď jsem tady plodná!“

Po „tom“ zůstával v posteli. Na Zemi to ženy po mužích chtějí. Já z toho teď fakt radost neměla. Klidně mi rozkázal: „Takhle mi je chladno. Přikryj nás a přitul se, aby jsi mne zahřála!“ Nežádal-rozkázal. Tehdy 18-ti letý spratek mi prostě rozkazoval, a to v posteli!Bála jsem se a poslechla. Jak spráskaná psice.

To, že zůstal se mnou se brzo objasnilo. Naši „domácí“ Mongové měli celkem dlouhý půst a tak ho nyní doháněli. Za chvíli jsem byla uplně nahá a on si mne v posteli znovu pořádně zmáčknul. Rval mne za ňadra a kousal mne do nich. Tahal mne za vlasy a jazyk mi strkal snad až do krku-samozřejmě, do rtů mne kousal také. Proplétal chtivě své nohy s mýma, a pak mne chytnul za rozkrok. Myslela jsem, že mi jí snad utrhne. Ale kdybych říkala, že mi to bylo jen nepříjemné … nó-to by nebyla tak uplně pravda. Tolik vášně a chtivosti u mužů není běžně k mání. Chvíli se bavil i tím, že mne tahal za poštěvák a laplíčky. Pro to jak jsem byla napuchlá jsem je měla mnohem citlivější. On ale rozhodně citlivý být nehodlal. Tak mne to bolelo-dost, až jsem poknikávala… Ale taky mne to dráždilo-to je fakt.

Narazil mne v misionářský. Tvrdě a bez ptaní. Ikdyž předehru rozhodně neodbyl. Znovu jsem na sobě měla jeho váhu uplně na plno. Cítila jsem naprosto vše. Silné tření pštěváku i tu „rašpli“ co jí do mne vrazil. Zvolna jsem se přizpůsobovala a přivykala jsem. Držela jsem mu, tak jak si přál. A sama se chytala pelestí postele, abych tu jeho chuť zvládala.

Začala jsem mu chodidly hladit lýtka, lýtky codidla a klínem jsem začla vycházet vztříc. Celá ženská mne bolela, ale… Zde jsem byla v rozkroku permanentně mokrá-neovladatelně. A jak jsem tam byla napuchlá, tak jsem jí měla i hodně citlivou. Prostě jsem se s ním udělala. Styděla jsem se-před ním i před sebou… Jenže mi taky tentokát bylo uplně jedno, když se do mne vystříkal.

Nejhorší to bylo nad ránem. Dal mi „nožky na vejložky“ a já ho cítila až v krku a myslela jsem, že mne snad roztrhne. Moc jsem se nevyspala. Měla jsem to 3x za noc. Vždy tvrdě a 2x z toho i zatraceně dlouze. Při tom nás všechny další den čekalo opravdu dóst práce.