|

Povídka “Co dělají studentky”

Bylo páteční poledne, když jsem se s neskrývanou radostí v obličeji vracel z práce domů. Podařilo se mi totiž udělat projekt dřív, a tak na zbytek dne padla. Přemýšlel jsem co asi dnes podnikneme s mojí přítelkyní, když je tolik času. Karolína ještě studuje a tak má o hodně času víc, než já. Vlastně má čas furt. Tráví ho většinou u počítače v obýváku, ale dnes jsem jí tam nenašel. V předsíni byly jedny boty navíc, a tak mě napadlo, že se s nějakou spolužačkou učí v pokoji. No učí. Většinou si poslouchaly muziku a povídali si. Vždycky mě udivovalo, na jaký témata se dá pět hodiny mluvit. Šel jsem se tam podívat. Ze slušnosti zaklepal a vešel dovnitř. Obě byli na posteli a podivně zmlkly a zrudly, když mě uviděli ve dveřích. Karolína seděla zpříma opřená o zeď. Vynikali tak její dokonalé tvary. Její dlouhé štíhlé nohy, obepnuty modrými džíny, rovně nataženy končily daleko za půlkou postele. Dal jsem jí pusu na pozdrav a pak se jich ptám o čem se tady bavili, že to museli po mém příchodu tak rychle přerušit. Po chvíli mlčení Karolína odpověděla: „Vyprávěla jsem tady Zdeně“, při tom koukla na menší nakrátko střiženou brunetu ležící vedle sebe, „jaký to je, když mě dáváš na zadek.“ Takovou odpověď jsem opravdu nečekal. Trochu naštvaně jsem pozdravil Zdenu a vytkl svojí slečně: „Tak ty tady roznášíš podrobnosti z naší postele?“. „To jsem začala já.“ bránila Zdena, která si mezitím sedla a vrhla na mě ponížený a omluvný výraz. „Zdeňka by si to chtěla taky vyzkoušet.“ dodala stroze Karolína. „Tak to jó.“ pronesl jsem klidným tónem. „Tak svlíkat.“ zazněl můj rozkaz. Moje holka zvyklá z minulých výprasků okamžitě vstala a začala si sundávat kalhoty. Zdena vyděšeně koukala, ale nepohnula se. Její oči se střetli s mými a ona z nich dobře četla, že výzva platila i pro ni. Pomalu slezla z postele a rozepínala si krátkou sukni. Karolína byla už celá nahá, ale Zdena měla ještě spodní prádlo. „Všechno.“ řekl jsem netrpělivě. Karolína přiskočila k o půl hlavy menší štíhlé dívce, rozepnula ji podprsenku a stáhla kalhotky. Tak stáli obě přede mnou. Jedna rovně, ruce u těla (nádherný kozičky) se zrakem upřeným před sebe, plným očekávání. V pohledu druhé se mísilo očekávání s bázní a vzrušením. Koukala k zemi a zakrývala si nevelká prsa a rozkrok rukama. „Nejdřív by sis měla otěžkat rákosku.“ řekl jsem směrem k nové otrokyni a šel ke skříni. Byla v rohu, a tak jsem na straně u zdi nahmatal pověšený ratan. Podal jsem rákosku Zdeňce a přikázal Karolínce aby si klekla na postel, ohnula se až tváří na prostěradlo. Pak dostala nyní už méně vyděšená Zdena další rozkaz: „Dáš jí dvanáct ran. A chci ji slyšet křičet.“ S tím jsem se posadil do křesla vedle velké postele. Nahá exekutorka se váhavě přiblížila k připravené zedničce a napřáhla se. Padla rána. Tělo trestané sebou trhlo, ale nevydalo ani hlásek. Pak další, a další. Pokaždé jen škubnutí a bolestný výraz v obličeji. Až čtvrtá rána vyloudila výkřik. Dalších osm už provázely zesilující se výkřiky. Tu delší, jindy kratší přitom pronikavější. Odbyla dvanáctá rána. Zdeňka se otočila čelem ke mě, oběma rukama lehce svírala rákosku ve výši rozkroku spuštěnou dolů kolmo k zemi. Její pohled se změnil opět v ten bázlivý, očekávající. Karolína ještě těžce vydechovala, ale svoji pozici neměnila. Její krásný zadeček byl plný šrámů. „Vstaň. Teď je na řadě Zdeňka.“ zněl můj hlas. „První tři rány nebyli dost silný. Teď ti jich dá dvanáct Karolína.“ byla moje odpověď na tázavé Zdenčiny oči. Karolína se pomalu zvedala a když přebírala bicí nástroj, zanechala „kolegyni“ několik nevraživých pohledů. To způsobilo jen ostýchavější a bázlivější poklek otrokyně. Zdena byla připravená. Vyšpulená zadnička odhalovala pohled na oholenou kundičku. Pomalu natáhla ruce dopředu na postel a dívala se mi od očí. Vzduch rozřízla první rána. Bičované dívce ihned naskočily slzy do očí a pronikavě vykřikla. Dalších pět dopadlo a způsobilo stejný řev, né-li větší. Už se nedívala do očí, ale sklopila hlavu do prostěradla. Tak Posledních šest ran vyplodilo utlumené nepřetržité kvílení bičované dívky. Karolína mi vrátila rákosku. „Namažte si zadek krémem.“ dodal jsem mírně. Z nočního stolku pak Karča vyndala tubu, na tento účel koupeného, krému a začala ho roztírat po zadečku stále ještě ztuhlé Zdeny. Ona pak rozetřela krém na zadničce mojí přítelkyně. Mastnýma rukama si začali masírovat prsa a klouzali níž. Do teď jsem nevěděl, co v jinak tiché a nevýrazné studentce je. Prožili jsme pak ještě tři hodiny všelijakými praktikami. Na tuhle zkušenost jen tak nezapomenu.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4.1 / 5. Počet hlasů: 10

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *