Povídka „Bolestivý nový život 2. část“

Spánek obou žen by se spíše dal přirovnat k chvilkovým úpadkům do bezvědomí, ze kterého je vytrhávala všudypřítomná křečovitá bolest ovládající celé jejich těla. Druhý den ráno byly obě tvrdě probuzeny a pomocnice, které je den předtím zřídily je odvedly do nějaké místnosti, která jim silně připomínala ošetřovnu. Obě byly donuceny si lehnout přes stejnou trestnou kozu jako den předtím a obě byly okamžitě spoutány. Sotva pomocnice dokončily svou práci, odešly z místnosti a Floren s Anitou osaměly. „Proč nám to dělají?“ okamžitě se otočila Anita na svou matku. „Nevím. Opravdu nevím. Jediné co jsem se dozvěděla, je to, že jsi měla něco ukrást v obchodě….“ „Ale to není pravda,“ přerušila Anita svou matku. „Byla jsem sice v tom obchodě, ale sotva jsem vešla přitočil se ke mně nějaký svalnatý muž, chytil mě za oblečení a začal mě tahat dozadu obchodu s tím, že jsem zlodějka. Z kapsy mi potom vytáhli nějaký kousek sýra, který nevím jak se tam dostal. Asi mi ho museli podstrčit. No a potom mě dotáhli sem, kde zbytek už znáš…“ Její slova přerušilo otevření dveří a do místnosti vešel nějaký muž v bílém plášti. „Zdravím vás kurvy. Jak jste se dneska vyspali ve svém novém domově? Nejdříve se vám představím no a pak už se budeme moci pustit do práce.“ Neznámý mezitím došel k oběma ženám a ohmatal jejich zrasované pozadí. „Pěkně vás náš pán zřídil, to musím uznat. No dámy mé jméno je Viktor a jsem domácí lékař našeho pána. Jsem tady od toho, abych dohlížel na tresty, aby zbytečně nedocházelo k předčasným úmrtím. No a vzhledem k tomu, že náš pán musel dnes ráno naléhavě odjet, dal mi za úkol vás dát dohromady, aby jste si mohly v plné síle vychutnat zbývající tresty. Pán se vrátí během několika dnů, ale do té doby už budete jako rybičky. Ale teď už dost řečí a vzhůru do práce…“ Viktor se odmlčel a otevřel skříň ze které začal vytahovat různé lahvičky, hadříky a další věci.

Sotva si nachystal veškeré potřebné věci postavil se za Anitu a na hadřík si nalil nějakou tekutinu. Floren celou dobu pozorovala co se bude dít a podle toho co viděla si myslela, že je bude tento doktor chtít ošetřit. Jenže zoufalý výkřik z úst její dcery jí vtáhl zpět do reality. „Néééééééé“ řvala Antia, zatímco jí Viktor dál nevzrušeně otíral pozadí. Znova si namočil hadřík a přiložil ji ho tentokrát na zmučená stehna. Znova místností zazněl strašný výkřik. „Drž hubu kurvo, co budeš dělat až ti budu ošetřovat po následném trestu tu tvojí mladou píču,“ zahřměl na ní Viktor. Anita sotva jeho slova vnímala, protože nebyla daleko od mdlob. Nejdříve jí včera brutálním způsobem zbičovali a dneska jí týrají nanovo. A to ji ještě chtějí zbít přes její krásné velké prsa a její mladou pičku, která teprve včera poznala muže. Místností znova zazněl výkřik. Tentokrát to ale nebyla Anita. Stejně jako její dcera i Floren zažívala neskutečné muka. Připadalo jí to jako by jí posadili do žhavého uhlí. „ÁÁÁááááááááúúúúúúííííííííííííí,“ ječela sotva jí čerstvě politý hadr znova přiložil na její rozsekaný zadek.

Viktor byl na vrcholu blaha. Zbožňoval když mohl mučit ženy a čím bylo mučení krutější tím více ho to vzrušovalo. Svou vášeň týrat ženy musel ale na klinice, kde byl před válkou zaměstnán, skrývat. Teprve co se seznámil s oním bohatým mužem, mohl se své vášni zcela poddat. Vše to začalo tak, když jednoho večera v době kdy měl službu na klinice, ho zavolali k náhlému případu. Nastoupil do nějakého luxusního auta a okamžitě se zajímal co se stalo. Řidič nic nevěděl a pouze odpovídal, že ho poslal jeho pán a že vše ostatní se dozví na místě. Okamžitě po příjezdu do tohoto luxusního domu, Viktor vyskočil z auta a spěchal do domu. Tam ho zastavil neznámý muž ve velmi drahém obleku a ukázal mu na křeslo s výzvou aby se posadil. Okamžitě namítl, že spěchá k nemocnému, ale muž ho jediným posunkem umlčel a podal mu sklenici s alkoholem. Sedl si k němu a začal. „Vážený pane doktore, nebo spíše Viktore. Mé jméno je Alan a jsem majitelem tohoto domu a spousty dalších usedlostí. Vím, že máte určitou nehezkou vášeň pro ženy a že jste musel uplácet jednu služku, aby nenahlásila že jste ji znásilnil.“ „Odkud to víte?“ okamžitě vystartoval Viktor. „Nepřerušujte mne prosím,“ umlčel ho muž a pokračoval, „odpovím vám, ale k tomu bych došel během chvilky. Vím to od té služebné, protože slouží v tuto chvíli u mne. Není důležité ani tak co mi řekla, spíš byl zajímavý způsob jejího podání. Podle jejích slov vám dělalo velmi dobře, že u toho hodně trpěla. Nejste tady v tuto chvíli ale proto, abychom probírali nějaké staré záležitosti. Mne v tuto chvíli zajímá jestli vaše vášeň je ještě ve vás, anebo jste ji potlačil. Dobře si rozmyslete co mi odpovíte. Chci slyšet naprostou pravdu. Nejsem zde proto abych vás soudil, ale proto abych vám něco nabídl. To ale souvisí s vaší odpovědí. Proto se vás ptám. Vzrušuje vás, když týráte ženy? A pokud ano chtěl byste, samozřejmě pokud byste měl možnost, je týrat?“ Muž se odmlčel, napil se ze sklenice a dlouze se Viktora podíval. Ten se ale upřeně díval do své sklenice a přemýšlel co říct. Hlavou mu běžela fůra myšlenek, hlavně jestli to není na něj nachystaná nějaká léčka. Byla pravda, že ho odjakživa vzrušovalo utrpení ženy a proto se taky dal na doktořinu. Jenže teď ho tento muž, kterého vidí poprvé v životě nutí se k tomu přiznat. Z úvah ho vytrhl hlas muže. „Vidím, že horečně přemýšlíte co mi říct. Možná vám hlavou běží proč se vás na to ptám. Jediné co vám mohu na svou čest zaručit je to, že celý tento rozhovor zůstane mezi námi. Nenutím vás odpovědět. Pokud chcete odejít stačí když se postavíte a vyjdete na dvůr. Tam čeká můj řidič a odveze vás zpět na kliniku.“ „Ano,“ zašeptal Viktor. „Prosím?“ „Ano,“ odpověděl Viktor tentokrát nahlas. „Ano, co?“ „Ano vzrušuje mne jakékoliv utrpení žen,“ odpověděl Viktor. „Řekněte mi o tom trošku více,“ pobídl ho muž. Viktor se napil a začal vyprávět o vzrušení a snech, které ho provází životem. Po celou dobu co vyprávěl se muž usmíval. Když skončil muž ho vyzval, aby šel s ním. Prošli řadou dveří, které se otevírali na nějakým zvláštní kód a které se za nimi okamžitě zavřely. Sestoupili do nějakého sklepení, které bylo velmi luxusně zařízené. A potom vešli do nějaké místnosti. Viktor vytřeštil oči. „To není možné,“ zašeptal a očima těkal z jednoho konce místnosti na druhý. Vždyť se nacházel v přepychově zařízené mučírně a uprostřed přímo před ním leží připoutaná na kozlíku nějaká krutě zmučená žena. „Proč myslíte, že to není možné? Nahoře jsem se vás ptal proto, abych věděl jestli vám můžu toto ukázat. Protože jste si ale na nic nehrál a protože jste se mi otevřel, mám pro vás nabídku. Chtěl bych, aby jste pro mne pracoval. Jestli chcete dál pracovat na klinice mi je jedno, ale plat který vám nabídnu je dvakrát větší než ten který nyní dostáváte.“ „Nerozumím,“ přerušil ho Viktor a pokračoval, „nechápu v čem bych vám byl prospěšný a ještě za takové velké peníze.“ „Máte štěstí, že nejste jedna z mých kurev, protože každé přerušení trestám bičováním do krve, ale chápu váš postoj. Je to velmi jednoduché. Chci po vás vaše lékařské schopnosti. Sem tam se mi stane, že některou z kurev potrestám tak tvrdě, že to prostě nevydrží a protože nejsem lékař nemám jí jak pomoct. Před nedávnem se mi do rukou dostala vámi znásilněná služka a ta mi pověděla o vás. Dneska ale tato služka byla nějaká vzpurná a tak jsem ji potrestal trošku tvrději. Okamžitě jsem si na vás vzpomněl a uvědomil si, že by bylo velmi výhodné mít vás tady u sebe. Tímto vám nabízím nejenom místo, ale samozřejmě i bydlení. Pochopitelně se můžete zcela oddat své vášni, protože pokud dostanete chuť potrestat, nebo jakkoliv mučit nějakou služku, jsou vám všechny na pár výjimek k dispozici.“ Viktor užasle hleděl před sebe a nechápal jak se na něj mohlo takhle usmát štěstí. „Ano, samozřejmě ano. Pokud o mne opravdu stojíte, jsem vám plně k službám.“ „Výborně. Zítra dáte výpověď a přestěhujete se sem. Můj řidič vám ukáže váš nový dům, který stojí hned za tímto domem. Výhoda těchto domů je, že je spojují tajné podzemní chodby, které vedou sem do tohoto sklepení. Ale dost řečí a do práce. Tato vám jistě známá služka, koneckonců o panenství jste ji připravil vy, potřebuje vaši pomoc. Nechám vás teďka nyní o samotě. Zkuste udělat co je ve vašich silách a pokud to bude schopná přežít, tak si sní rovněž užijte.“ Poplácal Viktora po zádech a odešel. Od té doby začal Viktorovi slastný život a spolupráce, kterou navázali mezi sebou oba muži, oběma velmi vyhovovala.

Viktora z jeho úvah vytrhl, proud moči tryskající z Floren, když jí na její stehna přiložil hadr s dezinfekcí. To by mu tak ani nevadilo, kdyby ale její moč nezasáhla jeho oděv. „Co si myslíš kurvo jedna, to ti přijde draho“ zařval na ní. Okamžitě jí odpoutal a odtáhl ji ke gynekologickému křeslu, kde ji přes její odpor posadil a pevně připoutal. Nohy jí rovněž pevně připoutal k držákům, které potom od sebe pořádně roztáhl a zaklonil. Výsledkem byla dokonale otevřené a přístupné pohlaví ženy, která se mu velmi líbila. Jak byl rád, že se mu tato krása dostala do rukou. A o to více se těšil až ji bude moci pořádně mučit. Věděl, že ji zatím nemůže moc zrasovat, ale taky věděl, že během měsíce je bude mít zcela k dispozici, protože si pán najde nové hračky a tady tyhle mu zcela přenechá. Pozoroval její překrásné přirození a představa toho, jak by se svíjela při bití přímo přes něj ho zcela ovládla. Věděl, že zatím jí bičovat nemůže, protože první bičování byla výsada pána. Rozhodl se proto, že jí nejdříve vycévkuje a potom na ní vyzkouší elektřinu. Přes její protesty do ní zarazil rozvěrák a začal jí rozevírat. Nejdříve bolestí křičela, potom plakala, ale Viktor zastavil její rozevírání až bolestí sípala. Anita se nechápavě dívala na scénu, která se odehrávala přímo před ní. Viktor mezitím rukou uchopil tlustou kovovou cévku a začal jí tlačit do její močové trubice. Floren křičela bolestí a měla pocit jako by jí její močovou trubici trhal na kousky. Trvalo poměrně dlouho než se cévka zanořila do jejího nitra a než z ní začal proudit zbytek moči který v ní byl. Mezitím si Viktor chystal další nářadí a ze skříně vyndal generátor. Floren přes uslzené oči a bolest která ovládala celé její tělo ani nevnímala, že si Viktor znova sedl před ní a na cévku připevnil jednu elektrodu a na rozvěrák druhou. Třetí tenkou zaoblenou elektrodu chytil do ruky a potom zapnul generátor. Anita s hrůzou v očích pozorovala co se bude dít s její matkou. Viktor se na ní otočil a se slovy „teď se dobře dívej, ať víš jak se máš chovat“ sešlápnul spínač. Místností zazněl příšerný řev. Floren měla pocit, jakoby jí chtěly vnitřnosti vyskočit ven z těla. Neskutečná bolest sevřela celé její přirození. Její močová trubice se sevřela kolem elektrody, ze které do jejího močového měchýře šlehaly výboje. Křičela bolestí, ale nebylo jí to nic platné. Najednou bolest přestala. „Prosííííím, už dóóóst, próóósíííííííííím,“ vyrážela ze sebe Floren, ale její další slova se slily v silný křik a nářek, protože Viktor znova sešlápnul vypínač. Tentokrát ale nezůstalo jenom u prvních elektrod, protože během chvilky přišla ke slovu ta, kterou zatím držel Viktor v ruce. Když se Florenin křik začal lámat, přiložil Viktor novou elektrodu k jejímu poštěváčku. Floren bolestí zaječela a celá se vzepjala proti pevným poutům, které ji ale držely pevně. Viktor jí chvíli nechal trápit a potom vypnul proud. Floren ztěžka dýchala a vyrážela ze sebe nějaké slova, kterým nebylo rozumět. Viktor vzrušený na nejvyšší možnou míru se postavil, rozepnul si kalhoty a přešel dozadu za Anitu. Bez nějakých řečí jí roztáhl půlky a brutálně zarazil svůj ohon do její pičky. Anitino rozbolavělé přirození po včerejším znásilnění, se okamžitě hlásilo ke slovu silnými vlnami bolesti. Křičela a naříkala, jenže jí to nebylo nic platné. Její nářek naopak více rozvášňoval tohoto krutého doktora, který ji souložil brutálními přírazy. Toto znásilnění trvalo dlouho. Po celou dobu zarýval prsty do jejího zmučeného zadku a stehen, čímž jí způsoboval nové vlny bolesti. Nakonec se do ní vystříkal a přešel k její hlavě. Donutil jí aby mu ho olízala a potom si znova sedl před Floren, která se mezitím trošku vzpamatovala. S úsměvem vzal do ruky elektrodu a sešlápl vypínač. Floren znova začala křičet bolestí, ale tentokrát Viktor se nezaměřil na její poštěvák,ale zvolna přejížděl po stěnách její roztažené pochvy. Floren sebou škubala, ale to nejhorší teprve mělo přijít. Viktor pozvolna přejel elektrodou až na její děložní hrdlo a vypnul proud. Krouživým pohybem začal zasunovat elektrodu do jejího děložního hrdla, což Floren kvitovala šíleným křikem. Nejhorší chvíle nastala, když znova zapnul proud. Floren křičela, potom jen sípala a z pusy jí začala téct pěna. Mučení trvalo hodně dlouho a skončilo až Floren omdlela. Anita celou dobu hleděla s vytřeštěnýma očima na tu hrůzu, která se odehrávala před ní. Viktor se pomalu otočil k ní. „Máš štěstí, že si pán přeje abych tě jen připravil pro něj, ale neboj se jednou se dočkáš a to co si viděla zažiješ na vlastní kůži.“ Přešel ke skříňce s léky do injekční stříkačky něco nabral a píchnul to do Anity. Zazvonil na pomocnice a nechal Anitu odnést do její cely. Stejnou látku stříknul i do Floren, která se ještě stále nacházela v bezvědomí a potom jí nechal odnést do její cely.

Obě ženy se pomalu zotavovaly, jednak díky dobrého jídla, ale taky díky péči krutého doktora. Od dalšího mučení totiž upustil a dělal vše proto, aby se pomalu zotavovaly. Protože se celou dobu nacházely v podzemí, neměla ani jedna ponětí o čase. Jednoho rána, se otevřely dveře jejích cel a dovnitř nevešel doktor, ale obě silné pomocnice. Obě byly opět oblečené v kožených minišatičkách. Bez řečí chytily obě ženy a vedly je před sebou do mučírny, kde zažily svůj první trest. Pomocnice je dotáhly před sedla s dvěmi kolíky s kovovými špičkami a donutily je si na ně sednout. Floren, přestože byla dole suchá, to nedělalo až takové problémy, snad jen, když se jí menší kolík začal nořit do jejího análu. Zato Anita s tím problém měla. Jedna z pomocnic si plivla do dlaně a navlhčila jí aspoň trošku pitku s análním otvorem a potom jí bezohledně na ty kolíky narazila. Obě ženy pevně připoutaly k sedlům a k opěrkám včetně hlavy a odešly. Po nějaké chvíli se dveře znova otevřely a dovnitř vešel neznámý muž. „Vítám vás dámy, dlouho jsem vás neviděl a už jsem se na vás těšil“ zahlaholil na ně muž. Ženy se při těchto slovech otřásly. Vzal si židli a sedl si před ně. Uchopil do ruky nějaký ovladač a stiskl nějaké tlačítka. Obě ženy najednou ucítily jak se kolíky, které měly zaražené dovnitř začínají zvětšovat. Nejdříve se začaly hlouběji nořit do jejích niter a potom se začaly roztahovat. Muž je roztahoval tak dlouho, až viděl že už víc asi nevydrží. Potom teprve odložil ovladač a oběma ženám přisunul pod jejich prsa nějaký podstavec, který upevnil vzadu k opěrce. „Tak co těšíte se?“ zeptal se muž a vzal si z police kladívko a dva velké hřebíky. „Nejdříve ty,“ ukázal na Floren chytil do ruky velmi pevně její levý prsník a za bradavku ho natáhl co to šlo. „ÁÁÁúúúúúúúúúúú,“ ječela Floren, ale nebylo jí to nic platné. Přímo zvířecí řev ale vyvolalo, když její bradavku probil hřebíkem, který přitloukl k podložce. To samé provedlo okamžitě i s druhou bradavkou, kterou rovněž nataženou přitloukl k podložce. Floren celou dobu řvala a cukala se v poutech, ale nebylo jí to nic platné. Mezitím se muž přesunul k Anitě, kterou si připravil stejně jako její matku. Její řev a bolestí zkřivený obličej tohoto muže rozvášňoval na nejvyšší možnou mez. Chvilku se kochal pohledem na své dílo a uchopil do ruky rákosku. Přemýšlel u koho má začít a potom si vzpomněl, že Floren má dostat o 5 ran víc než její dcera. Tak to je dobré pomyslel si, aspoň jí ten trest rozdělím do tří částí. Floren v tu chvilku ani nevnímala co se bude dít, protože přes uslzené oči neviděla.

Muž se k ní postavil z pravé strany, rozmáchl se a švihl. „NNÉÉÉééééééééééééé, tóóó néééééééé.“ Nové švihnutí protnulo vzduch a další slovo utrhlo Floren od pusy. Floren se sevřel celý hrudník. Bolestí se nemohla ani nadechnout. Proč jí to dělá, vždyť takovou bolest ani nemůže přežít. A další rána dopadla na její pravé prso. „ÍÍÍÍííííííííííí ááááááááááúúúúúúúúííííííííííí,“ ječela Floren, která se stačila nadechnout. Ječela v kuse, dokud trvala tato nelidská exekuce v podobě desíti ran, které zbarvily její prso do tmavě modra. „Ááááchhhhhh úúúúúúúúúííííííí,“ vydechla Floren když rány ustaly, ale neuvědomila si, že zatím dostala jenom přes pravé prso. Svist u jejího levého ucha a nelidská bolest v levém prsu jí vytrhla zpět do reality. Znova místností zazněl nelidský řev, doprovázející každý úder. Anitě se chtělo zvracet při pohledu na toto divadlo. Uvědomovala si plně, že během chvilky zažije to stejné. Bylo jí naprosto jasné, že v tomto domě neznají slitování a že každý trest, který zde zažije, bude stejně nelítostný jako tenhle. Na další úvahy už neměla čas, protože muž skončil s Floren a otočil se k Anitě. „Tak co kurvo, jak se těšíš?“ zeptal se Anity a rozmáchl se. Nelítostný úder dopadl na Anitiné jemné prso. „ÁÁÁÁáááááááááááááááúúúúúúú,“ začala ječet mučená dívka a řvala po celou dobu této kruté exekuce. I na její obě prsa dopadlo po deseti ranách a její jemná kůže pokrytá ošklivými jelity začala tmavě modrat. „Tak co dámy pokračujeme?“ ozval se muž a opět přešel k Floren. Rozpřáhl se k úderu a v tom ho něco napadlo. „Slyšel jsem dámy, že vás můj lékař seznámil s blahodárnými účinky elektrického proudu. Napadlo mě, že vám ty vaše tresty trošku vylepším.“ Odložil rákosku sedl si na židli a zazvonil na své pomocnice. Ty přiběhly okamžitě a po vyslyšení jeho přání ho začaly rychle plnit. Netrvalo to dlouho a s úklonou svému pánovi vyšly pryč z místnosti. Ten vzal do ruky nějaký ovladač a stiskl tlačítka. V ten moment nelítostně ze všech kolíků vyrazily do jejich niter blesky. Floren už jednu zkušenost s trestání proudem měla, ale pro Anitu to bylo zcela nové. Místností zazněl nový řev, tentokrát obou žen současně. Muž s úsměvem něco pomačkal na ovladači a opět uchopil do ruky rákosku. Ani jedna z nich nechápala co se bude dít, protože výboje v jejich útrobách ustaly, ale vzápětí to pochopily. Byla to totiž jen kratinká přestávka, po které se automaticky sepnuly kontakty a kruté výboje se stoupající intenzitou začaly opět proudit jejich těly. V momentě, kdy už obě bolestí sípaly a myslely že každou chvílí omdlí, kontakty se přerušily a výboje ustaly. Nestačily se ani vydýchat a vše začalo nanovo. Muž chvíli pozoroval jejich trápení a rozhodl se, že bude opět pokračovat v trestání. Rákoska protnula vzduch a dopadla opět na pravé prso Floren. „ÁÁÁÁÁááááááúúúúúúúúúúúúúúúú,“ vyrazila ze sebe zbytkem svých sil. A další úder dopadl na její krutě zmučené kozy. „Nééééééééééé, próóóóósííííííííííímmmmmmm.“ Ale další rána ji přesvědčila o tom, že tady se žádné ohledy brát nebudou. V jejím břichu bolestí vařily vnitřnosti působením proudu, zatímco na její už tak poničené prsa dopadala rána za ranou. Opět na obě její prsa dopadlo deset ran, ale na obou prsech se po šesté ráně už objevila krev. Když dopadla poslední rána této série, její prsa vypadaly jako obrovské černé koule ze kterých, z prosekaných jelit, prýštila krev. Mezitím Anita, přestože řvala bolestí, kterou v jejích vnitřnostech vyvolával oheň z jednotlivých výbojů, pozorovala to kruté mučení její matky. Věděla, že během chvilky zažije to samé, ale přesto tajně doufala, že se jeho krutost zmírní. Její naději rozptýlil první úder, který jí dopadl na už tak poničené pravé prso. „Néééééééééééééééééééééééééé,“ ječela Anita, kterou šílená bolest vytrhla z jejích úvah. A znova vzduchem prosvištěla rákoska a dopadla na její prso. „Aúúúúúúúúúíííííííííííííííííííííííííí.“ A znova a znova. Co rána to šílený řev. Anita měla přece jen jemnější kůži než její matka a proto se krev objevila už od třetího úderu. Muž ale na to nedbal a dál sázel jednu ránu za druhou, dokud na obě její prsa nedopadl určený počet ran. Chvíli přemýšlel jestli jim má na chvilku ulevit od bolesti, kterou jim způsoboval proud, ale potom to zavrhnul. Postavil se znova k Floren rozmáchl se a udeřil. „Áággggggrrrrrrrrrrrrrrrrrr,“ zachrčela a další projevy bolesti následovaly po každém úderu, které opět devastovaly její prsa. Po každém úderu se opět objevila krev. Floren trpěla a spolu sní i její dcera, ale milosrdné vysvobození v podobě mdlob se dostavilo až při předposlední úderu na levé prso. Muž si toho ani nevšiml a naposledy udeřil. Floren poklesla hlava na bok a přestala vnímat jak bolest z rozbitých prsou, tak i bolest uvnitř jejího břicha. Muž si sedl a prohlížel si obě krutě zmučené ženy. Okamžitě si uvědomil, že nemá smysl pokračovat v dalším trestání, protože ani jedna z nich nebude schopna toto mučení vydržet. Jeho vzrušení ho ale už zcela ovládlo. Vypnul proud a přivolala obě pomocnice. Nechal obě ženy odpoutat a Floren nechal odnést do její cely. Anita nechápavě koukala co se bude dít s ní, ale pochopila poměrně hodně rychle, že pro ní dnešek ještě nekončí. Obě pomocnice jí totiž odtáhly do ošetřovny, kde jí pevně připoutali na gynekologické křeslo a bez ohledu na bolest kterou jí způsobovali, jí roztáhli nohy. Muž si jenom zkontroloval její upoutání, pohledem přejel její proudem zmučenou a nehezky oteklou pitku a s oznámením, že se brzy vrátí odešel. Anita osaměla se svými myšlenkami na to co jí ještě čeká, ale už teď jí bylo jasné, že nic hezkého……..