Povídka “Bolestivý nový život 1. část”

Toho krásného slunečného letního dne roku 1941, se uvnitř zašlé chalupy na okraji městečka severní Francie začala strachovat velmi hezká asi 33letá žena Floren o svou 18letou dceru Anitu. Ta odešla brzy ráno z domu obstarat něco k jídlu a slíbila, že se vrátí co nejdříve. Floren žila s Anitou sama od doby, co jejího manžela zatkli a odvlekli příslušníci gestapa. Žilo se jim velmi těžce, protože ani jedna neměla práci a živili se pouze tím co jim kdo ze známých dal. Obě byly velmi krásné a přestože chodily v chudém oblečení, každý muž ve městě se za nimi rád podíval. Floren byla štíhlá blondýnka s velikým poprsím a dlouhýma nohama, zatímco Anita se od ní lišila pouze tím, že měla rezavé vlasy a že byla ještě panna. A teď už to bude nejméně 5 hodin a pořád se nevrací. Z jejich úvah ji vyrušilo zaskřípění dřevěných schodů před chalupou. Floren si oddechla úlevou a spěchala otevřít dveře. Nestačila však ani dojít ke dveřím, když ty se prudce rozletěly a do místnosti vstoupili dva urostlí vojáci. Než stačila cokoliv říci, jeden voják ji prudce udeřil do břicha až se skácela na zem, zatímco druhý ji během mžiku nasadil na zkroucené ruce za zády pouta. Beze slova ji zvedli ze země a vyvedli z domu. Marně se ptala kam ji vedou, marně je prosila, ale jediné odpovědi které se dočkala bylo, že uvidí. Vedli ji přes celé město až došli k obrovskému domu, který byl obehnaný vysokou zdí. Když Floren uviděla, že ji vedou právě do tohoto domu, polil jí smrtelný pot. Věděla, že tento dům patří nejbohatšímu muži, kterému navíc patřilo celé toto město a věděla, že tohoto muže se bojí i nejvyšší důstojníci gestapa. Stačilo, aby na někoho, kdo se mu znelíbil ukázal prstem a onen člověk se mohl okamžitě rozloučit se svým životem. Ona sama ho sice ještě nikdy neviděla, ale to co se o něm po městě povídalo stačilo na to, aby se jemu i jeho domu vyhýbala co největším obloukem. Teďka sama Floren je tažena do tohoto tajemného domu a ještě pořád nevěděla proč. Okamžitě se začala vzpouzet a jediné čeho docílila, byl další prudký úder do jejího břicha po kterém zůstala bezvládně viset na rukách vojáků se svěšenou hlavou k zemi. Ani neviděla, jak se před nimi otevřely obrovské vrata, ale stačila zaregistrovat jak se za nimi s bouchnutím uzavřely.

Vojáci ji dotáhli do domu a položili ji na zem. Floren ucítila závan vzduchu od toho jak se někde otevřely dveře a uslyšela kroky. Jeden z vojáků ji chytil za vlasy a prudkým trhnutím jí zvednul hlavu. Floren vykřikla bolestí a strachem. “Ztichni kurvo, tady to není nic proti tomu co tě za chvilku čeká. Teprve potom budeš mít důvod křičet!” Floren zmlkla a se strachem v očích hleděla na neznámého muže. “Je to ona?” zeptal se jeden z vojáků. “Ano je,“ odpověděl a pokračoval “myslím, že už vás pánové nebudu potřebovat. Pozdravujte ode mne svého velitele. Cestu ven znáte.” Oba vojáci zasalutovali a odešli. Floren se zvedla ze země a otočila se na neznámého muže. Sotva se nadechla, aby se zeptala proč je tady, on se otočil a když viděl, že neleží na zemi chytil ji za ramena a prudkým kopnutím přímo mezi její nohy jí poslal zpět k zemi. Floren zavřeštěla bolestí a začala se na zemi svíjet. “Kdo ti dovolil ty kurvo vstát?“ zařval na ní a znova jí kopnul do středu jejího bolavého přirození. Floren měla mžitky před očima, řvala bolestí a v její hlavě se jí myšlenky točily jako na kolotoči. Proč je tady, proč jí ubližuje a co je s Anitou? Její myšlenky jí přerušil zvláštní syčivý zvuk. Přes uslzené oči neviděla co se kolem ní děje, ale vzápětí pocítila jak se do jejích prsou zakousl prudký úder biče. Přestože měla na sobě šaty, celé její tělo se sevřelo novou bolestí vystřelující od jejích prsou. “ÁÁÁáááááúúúúúúúííííííííí” zavřeštěla Floren, ale její další hlasový projev jí přerušilo další zasvištění a nová vlna bolesti, směřující tentokrát od jejího břicha. “ÁÁÁÁááááááááíííííííííííííííííí“ zaječela a snažila se svinout na zemi do klubíčka, aby si ochránila své břicho a prsa. Nebylo jí to ale nic platné, protože to ve vzduchu znova zasyčelo a konec biče dopadl na její odkryté štíhlé nohy. “Ááááááááá, nééééééééééééééééé, prosíííííííííím,” křičela Floren a její tělo se okamžitě narovnalo. Přes svůj křik neslyšela jak bič znova zasvištěl vzduchem a znova dopadl na její prsa. “Néééééééééé úúúúúúúííííííííííííííí” a další úder, který tentokrát svým koncem zasáhl její podbřišek. “ÁÁÁÁÁááááááúúúúúúúúúúúú, už dóóóóst prosííííííííím” vyrážela ze sebe Floren. Čekala, že se znova bič do ní zakousne, ale bití ustalo. “Prosííím ne, prosím ne, už dost, prosím,” šeptala plačící žena. Slzy jí tekly proudem a celé její tělo se chvělo. Ani jako dítě jí nikdo nebil a na tento druh bolesti nebyla vůbec zvyklá.

“Postav se kurvo a přestaň tady řvát,” zahřměl hlas neznámého muže. Floren se začala pomalu zvedat ze země. Šlo jí to těžko, protože její spoutané ruce jí moc nepomáhaly. Sotva se narovnala, chytil ji muž pod paží a někam jí odváděl. Neviděla přes uslzené oči vůbec kam jdou, ale cítila že ji odvádí do nějakého sklepení. Prošli několika dveřmi, které se za nimi vždy uzavřely až došli do nějaké místnosti. Tam jí z rukou sejmul pouta. Floren si okamžitě otřela oči a začala se rozhlížet kolem sebe. Místnost nebyla moc velká, byla v ní pouze jedna židle na které seděl onen muž a prádelní koš který měla přímo pod nohama. “Okamžitě se svlíkni a všechno prádlo hoď do toho koše!” nařídil ji. Floren zaváhala, ale v okamžiku když si muž odhákl od pasu dlouhý bič, začala plnit jeho příkaz. Bylo jí jasné, že jakákoliv neposlušnost zde bude tvrdě potrestána. Svlékla si šaty, sundala boty a zůstala stát. “Řekl jsem ať se svlečeš! To znamená, že se svlečeš donaha!” zařval na ní. Floren se sice do toho nechtělo, ale strach z bolesti byl silnější. Svlékla se úplně a okamžitě si rukama zakryla prsa a hustě zarostlý klín. “Rozkroč se a ruce si dej za hlavu,” zazněl další příkaz. Strach ovládal celé její tělo. Za normálních okolností by to neudělala, ale tady se raději rozhodla, že splní vše co se jí řekne. Rozkročila se a ruce si složila za hlavu. Byl na ní krásný pohled. Její tělo vypadalo jako tělo bohyně. I v šatech vypadala hezky, ale nahá byla tisíckrát hezčí. Měla velmi velké a pevné prsy, skoro to vypadalo jako by nikdy nekojila, její štíhlý pas uchvacoval a pohled na hustě zarostlý klín světlými chlupy by dokázal vzrušit každého. Muž si jí dlouze prohlížel a bylo na něm vidět, že je šťastný, že tuto krásu dostal do svých rukou. Koneckonců byl to právě on, kdo nechal zatknout a odvést do lágru jejího manžela. Stalo se to okamžitě po tom, co jí před nedávnem uviděl nakupovat ve městě i s její krásnou dcerou. V mžiku se rozhodl, že si z obou žen udělá otrokyně. Jejího manžela se zbavil snadno a dnes ráno mu padla do rukou její dcera. Usmíval se nad jejími rozpaky, zatímco Floren střídavě strachy a studem bledla nebo se červenala. Po hodně dlouhé chvíli opět promluvil.

“Tak jestli pak víš proč jsi tady?” zeptal se jí. “Nevím, pane. Nic jsem neudělala. Proč mi ubližujete?” vychrlila ze sebe. Jediný pohled na něj ji ale umlčel. “Máš moc otázek a to tady nehodlám akceptovat! Tady budeš odpovídat pouze na to, na co se tě budu ptát! Je ti to jasné?“ zahřměl muž. “Ano” odpověděla. “Ano, co?” zařval na ní. “Ano pane” opravila se Floren. “Dobrá tedy. Povím ti proč jsi tady. Vím, že jsi přišla o manžela a taky vím i to, že nemáte co jíst. To ale neznamená, že budeš ty nebo tvoje dcera krást! Jak jistě víš dneska je za krádež potravin trest smrti. No a tvoje dcera byla dnes chycena, jak kradla v mém obchodě. Je mi naprosto jasné, že ty potraviny kradla i pro tebe a navíc za její výchovu můžeš ty. Proto budete potrestány obě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o můj obchod a vzhledem k tomu, že mám s vámi jiné plány dám ti vybrat!” Muž se odmlčel a pozoroval reakci v její tváři. Po chvíli opět promluvil. “Tvá dcera si už vybrala. Tobě nabídnu to samé. V každém případě tě potrestám a potom buď zavolám vojáky a ti tě odvedou na popravu, nebo až se z toho trestu vylížeš budeš v mém domě sloužit, jako moje otrokyně. Budu tvůj pán a ty můžeš počítat s tím, že tě budu pravidelně trestat, že tě budu pravidelně souložit, ale budeš mít střechu nad hlavou a jídlo. Je to na tobě. Teď ti dám deset minut. Po celou dobu budeš stát, jak stojíš a ani se nepohneš. Potom si přijdu pro odpověď.” Muž se zvedl ze židle uchopil prádelní koš vyšel ven ze dveří které se za ním uzamkly. Floren zatím běžely myšlenky hlavou. Ani jedna vyhlídka se jí nelíbila. Nevěděla jestli pro ni nebude výhodnější smrt před životem v bolesti a pokoření, ale na druhou stranu se smrti nesmírně bála. Strašně toužila žít v klidu se svou dcerou, která si v životě ještě nic neužila a teď tohle. Nevěděla jak se Anita rozhodla, ale věděla, že ji za nic na světě neopustí. Zhruba po deseti minutách vešel muž do místnosti a s potěšením zkonstatoval, že Floren stojí přesně tak jak jí nařídil. “Tak jaké je tvé rozhodnutí?” zeptal se jí a sedl si opět před ní na židli. “Bude stejné jako rozhodnutí mé dcery. Pokud bude ona žít, budu také. Pokud si ona vybrala smrt, umřu spolu s ní…” odpověděla Floren. Muž se pousmál. “Čekal jsem to. Chováš se jako správná matka. Od teď se ale nebudeš chovat jako matka, protože pro mě jsi obyčejná kurva. Tvoje dcera si vybrala život otrokyně a ty sis svůj osud rovněž vybrala. Ode dneška uděláš vše co ti přikážu. Pokud jakkoliv neuposlechneš bude následovat tvé okamžité potrestání. Od teď budeš žít v tomto podzemí do té doby než budeš absolutně poslušná. Teprve potom možná toto podzemí opustíš a začneš sloužit jako služebná u mě v domě. Sem tam ti dovolím abys byla se svou dcerou, ale vše to bude záležet jen a jen na tom, jak se budete obě chovat…” na chvíli se odmlčel a potom pokračoval, “To je vše co se týče tvé budoucnosti, ale teď tě čeká ještě potrestání za tu krádež. Tvá dcera má už část trestu za sebou. Určitě už se těší na pokračování, kterého se zúčastníš i ty. Dám ti ještě dobrou radu. Nesnaž se průběh trestu jakkoliv byť jen slovně narušit. Pokud se budeš protivit počítej s tím, že vaše tresty okamžitě přitvrdím! Je ti to jasné?!” “Ano pane…” zašeptala zpocená Floren. “Neslyšel jsem…“ “Ano pane…” vykřikla Floren. “Tak jdeme…“ a současně ji postrčil směrem ke dveřím.

Floren stále s rukama za hlavou vyšla ze dveří a vešli do dlouhé chodby. Šli až nakonec chodby, kde vešli do velké místnosti, která svým zařízením připomínala mučírnu a lékařskou ošetřovnu. Floren se rozhlédla kolem sebe a uviděla spoustu různých mučících nástrojů, křesel, lavic a řadu jiných věcí o kterých vůbec nevěděla k čemu by mohly sloužit. Uprostřed místnosti na jednom ze dvou trestných kozlíků, ležela pevně spoutaná Anita. Sotva došli k ní Floren hrůzou vykřikla. “Zavři hubu kurvo! To ještě nic není proti tomu jak bude za chvilku vypadat. A to si piš, že na tom budeš stejně ne-li hůř.” Floren se hrůzou otřepala. Anitin zadek a část jejích stehen byly pokryté obrovským množstvím modročerných jelit. Celé její jinak štíhlé pozadí bylo hrozně nateklé. “To má za sebou jen část. Zatím dostala pouze padesát ran rákoskou. Ještě její prdel a stehna čeká pětadvacet ran rákoskou a pětadvacet ran karabáčem. Potom si sedne na támhle to sedlo s tím kolíkem a dostane dvacet ran na každou kozu. Nelekej se, než si sedne na tu židli už pannou nebude. Až si užijí její kozy ještě dostane jednu dvacítku a to rovnou přes tu její mladou nevymrdanou píču.” Floren začala strachy znova plakat. “Ještě neřvi! Na to máš dost času, protože ty dostaneš téměř stejný příděl. Možná že dostaneš i o něco víc, ale to už bude jenom na tom jak se budeš chovat. Tak a teď si lehni na ten kozlík vedle!” Floren se pomalu došourala k trestnému kozlíku a pomalu se přes něj ohnula. Muž zatím zmáčkl nějaký knoflík a z dalších dveří dovnitř vešli dvě krásné svalnaté ženy. “Připoutejte ji a natočte ji tak, aby viděla přímo na svou povedenou dcerušku!” nařídil jim. Obě beze slova vykonaly co jim přikázal. “Tak a teď té staré kurvě ukažte, jak se dovedete ohánět rákoskou. Dostane to samé jako její mladá. To znamená začněte první padesátku.” Sám si sedl do pohodlného křesla a nalil si z láhve do skleničky brandy.

Spoutaná Floren se třásla strachy z očekávání věcí příštích a se zvednutou hlavou pozorovala obě krásky jak si vepředu vybírají trestné nástroje. Obě ženy byly opravdu hodně krásné. Byly oblečené do těsných kožených minišatiček, které končili v polovině jejich štíhlých zadečků. Na sobě neměly nic jiného. Zaujalo ji rovněž, jejich vyholené pohlaví které bylo volně přístupné a jejich prsy, které byly prostrčeny ven přes otvory v šatech. Všimla si rovněž, že na pravé polokouli zadku má jedna vypálenou jizvu s písmeny T1 a druhá T2. To už se ale blížily nazpět k ní. Obě se podívaly na svého pána a ten se skleničkou v ruce jim pokynul. “Začněte…” Chvíli se nic nedělo, ale potom… Vzduch prořízl ostrý svist trestné rákosky a ta se během mžiku zabořila do vyšpulené zadnice Floren. “ÁÁÁááááááááááááááúúúúúúúúúúúúíííííííííí” zaječela Floren, ale než se stačila znova nadechnout dopadla na její pozadí rána z druhé strany. “Néééééééééééé úúúúúúú íííííííííííííííííí“ řvala bolestí a trhala sebou. Bylo to ale marné, protože pevnost jejího upoutání ji nedovolovalo ani kousek se pohnout. A hned na to další rána. “Ááááááááááíííííííííííííííííííííí” a další z druhé strany. “Néééééééééé proooooosssssíííííííííím….” ječela Floren ale další slova jí z úst utrhly další a další údery. Po chvíli to vypadalo tak, že se místností ozývaly jen práskavé zvuky a nelidský řev ženy. Po čtyřicáté první ráně to ale už bolestí nevydržela a z její píče vytryskl prou moči. V ten moment rány ustaly. “Chcát tady kurvo nebudeš… to si potom vylížeš…” zařval na ni muž, postavil se ze židle a vzal si rákosku od jedné z žen. Rozehnal se a brutální úder nasměroval přímo na nejcitlivější místečko kde přechází stehna v zadek. “ÁÁÁÁááááááággggggggggrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr…” zaječela Floren a hlas se jí zlomil do chrčení. Během okamžiku do stejného místa dopadla druhá. “Nééééééééééééé áááááááúúúúúúú, prosíííím…” A další úder se znova zaryl do stejného místa. Floren zaječela a z kundy jí vytryskl ještě malý zbytek chcanek. Muž jí vší silou vysázel všech zbývajících devět ran na její, do té doby hebká stehna. Floren celou dobu nelidsky řvala a prosila, ale nebylo jí to nic platné. Nevěděla kolikrát jí udeřili, protože po první dvacítce to přestala počítat a tak se svěšenou hlavou čekala, kdy na ní dopadne další rána. Vzduch v místnosti znova protnul charakteristický svist rákosky. Floren podvědomě sevřela půlky, ale ozvalo se prásknutí a šílený výkřik. “Co se stalo, vždyť to jsem nekřičela já,” pomyslela si Floren a zvedla hlavu právě ve chvíli, kdy rákoska opět prosvištěla vzduchem a dopadla na zadnici její dcery. Z hrůzou v očích pozorovala probíhající výprask svojí dcery, který měly opět v režii ty dvě kruté ženy. Každá stála z jedné strany a jejich silné údery se železnou pravidelností opět a opět dopadaly na už tak rozsekaný zadek a stehna Anity. Ta řvala bolestí a trhala sebou v poutech, ale nebylo jí to nic platné. Po vysázení všech pětadvaceti ran, mezi kterými se stejně jako její matka počůrala, obě ženy otřely rákosky, odložily je na stůl a stejně potichu jak přišly, tak se z místnosti vytratily.

“Tak jak se ti líbí má pohostinnost…” zeptal se muž Floren. Ta ale byla v takovém šoku, že se nezmohla na jakoukoliv odpověď. “Na něco jsem se tě sice ptal, ale nemusíš odpovídat. Nevím jak tobě, ale mi se ten průběh zatím líbí. No a teď nastal čas pobavit se s tvojí dcerou…” “Ne, prosím ne, pane už jí neubližujte…” vykřikla Floren “to raději trestejte mně než jí!“ “Neptal jsem se na tvůj názor kurvo!” zařval na ní muž a pokračoval “jasně jsem ti řekl, že nesmíš narušovat průběh tohoto trestu. I ty se dočkáš tomu věř a teďka sis právě vysloužila přídavek v podobě pěti ran navíc na každou kozu a tu tvoji smradlavou kundu!” Floren chtěla prosit, ale uvědomila si, že by to pro ni mělo katastrofální účinek a raději zůstala potichu. Se slzami v očích hleděla, jak muž, od pasu dolů nahý, přistupuje se vztyčeným mužstvím k Anitě a začíná jí osahávat a mačkat její panenskou pičku. Posléze si plivnul do dlaně ruky a navlhčil tak vchod do její pochvy. Přiložil svůj ztvrdlý obrovský ohon k její dírce a pomalu ho začal zasunovat dovnitř. Tlačil jenom zlehka dovnitř a hned ven a zasunoval do ní jenom žalud svého ohonu. Floren si oddechla. Tak přece jenom není až takový sadista. Vždyť způsob jakým ji zatím připravuje o panenství patří k těm něžnějším. Muž asi desetkrát takto zlehka zasunul a vysunul špičku svého ohonu, po té se pevně chytil kozlíku a nemilosrdně prudce svůj ohon zarazil do panenského otvoru. Anita se bolestí celá vzepjala a z jejího hrdla vyrazil zvířecí skřek. Muž svůj ocas pomalu vysunul, ale vzápětí stejnou silou jí ho zarazil zpět. Na potřetí jí ho zarazil až po kořen, nechal ho uvnitř a vychutnával si pocit vítězství doprovázený šíleným křikem své oběti. Slastně vnímal těsnost její mladičké pochvy, jakož i krev stékající z proražené blány kolem jeho ocasu. Když si dostatečně vychutnal tyto pocity, začal mladičké tělo brutálně souložit. Jeho ruce se zarývaly do zmučené pokožky jejího zadku a stehen, čímž Anitě způsoboval další a další vlny bolesti, což Anita vyjadřovala svým pláčem a nelidským křikem. Floren pozorovala toto hrůzné divadlo a hlavou jí běžely myšlenky, co všechno je v tomto domě ještě čeká. Bylo jí ale naprosto jasné, že i ty nejhorší noční můry nebudou nic v porovnání s realitou tohoto domu. Brutální soulož ještě chvíli pokračovala. Pohyby muže se pojednou začaly zrychlovat a ještě se přitvrdily. Anita se otřásala pod mocnými přírazy a z jejích úst se už ozývaly jenom chrčivé zvuky, když v tom muž naposledy přirazil a z jeho ohonu do její zmučené píče vyrazily proudy jeho semene. Nechal jí ho uvnitř dokud se nevystříkal celý a teprve potom ho vytáhl. Celý jeho ocas byl od semene a panenské krve. Pomalu došel k Floren, trhnutím jí zvedl obličej a zasyčel “teďka mi ho dočista olížeš a očistíš. Varuju tě jestli mě jenom lehce kousneš, tak nechám té tvojí krasotince uříznout obě kozy a vyříznout píču. Je ti to jasné?!” Nečekal ani na odpověď a přisunul svůj ohon před Floretiný obličej. Ta otevřela pusu a okamžitě ho začala olizovat a sát.

Mezitím se Anita s pláčem vzpamatovávala ze své první sexuální zkušenosti a v duchu se modlila aby její trápení už skončilo. Nechápala jak se dostala do této situace a ani nechápala jak se sem dostala její matka, kterou sice neviděla, ale kterou poznala podle jejího hlasu a jejího křiku. Tvrdili ji, že prý něco ukradla, ale ona přece byla nevinná. Jenže to v tomto městě a v této době nikoho nezajímalo. Pokud ji jednou tento muž označil jako zlodějku, tak už nikdo nezkoumal jestli to je pravda, nebo ne. Když si měla vybrat mezi smrtí a životem otrokyně raději si zvolila žití i když v té době ještě netušila, že to bude tak bolestivé. I kdyby si vybrala smrt, stejně by ji čekalo bití, jen s tím rozdílem, že by ji vůbec nikdo nešetřil a trestali by ji tak dlouho, dokud by ji neumlátili. Věděla, že ji čeká ještě hodně bolesti, protože ji ještě chtěli mlátit přes její krásné velké prsa a potom ještě přes nyní už zrasovanou kundičku. Z jejich úvah ji vytrhl dlouhý výkřik její matky. Zatímco přemýšlela nad svým utrpením se vrátili na mužovo znamení obě kruté ženy a začaly pokračovat v trestání Floren. Rána za ranou dopadala na její brutálně zbitý zadek a stehna. Floren ječela a řvala, prosila o smilování, ale tady v podzemí nikdo neposlouchal. Než dopadla pětadvacátá rána se Floren znova pochcala. “Už jednou jsem ti kurvo řekl, že tady nemáš chcát! A pořád si to nechceš vzít k srdci. Vůbec kde se v tobě bere tolik tekutiny?” Floren se snažila ze sebe něco dostat, ale vydávala ze sebe jen sípavé zvuky. “Co? Ale to je jedno. Jsem zvědavý co z tebe poteče až budeme pokračovat, protože to zatím byl takový úvod k tomu co tě čeká za chvíli.” Floren se hrůzou otřepala. “Tak co Anito, pokračujeme?” otočil se muž na dceru. Ta jenom zakývala hlavou. “Tak se mi to líbí. Co kurvo? Tvoje dcera už přesně ví co má dělat. A tobě radím ať si z ní vezmeš příklad!” Muž si znova pohodlně sedl do židle a pokynul ženám. Ty přešly ke stěně místnosti a z police si vzaly dva karabáče. Postavili se znova každá z jedné strany dívky a čekaly na pokyn. Ten přišel vzápětí.

Floren s vytřeštěným očima sledovala to hrůzné divadlo. Přece je nebudou bít takovýmto nástrojem. Ale prudký rozmach jedné ženy a svist vzduchu jí odpověděl. Karabáč s prásknutím dopadl na zrasovanou pokožku mladičkého zadku. “ÁÁÁÁÁúúúúúúúúúúúúúúíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí…” Další prásknutí kdy tentokrát dopadl karabáč z druhé strany. “Nééééééééééééééééééééé, už dóóóóóóóóóst….” A další prásknutí. “Ágggggrrrrrrrrrrrrrr…” zachrčela Anita. A znova a znova. Patnácté prásknutí karabáče dopadlo na nejhůře oteklé jelito na jejím zadku a rozseklo její kůži. Objevila se první krev. “Ááááúúúúúúúú, néééééééé, už nechcííííííí…” A další rána tentokrát na vrchol jejích stehen se stejným výsledkem. “Néééééééééé, tam nééééééé…” Nikdo ji ale neposlouchal. Trvalo poměrně dlouho než dopadlo všech dvacet pět ran, ale po skončení vypadalo její pozadí opravdu hodně zle. Zrasovali ji skutečně pořádně. Její zadek a stehna byly modročerné a z mnoha ran pozvolna vytékala krev. Floren vyděšením ztratila hlas. Po celou dobu sledovala bestiální bičování svojí milované dcery, ale neodvažovala se cokoliv říci. Věděla, že by tím jen přihoršila sobě i jí. A teď jí čekalo to samé. Obě ženy se zatím přesunuly za ní a vzduchem zasvištěl první úder. Floren věděla, že jí to bude moc bolet, ale bolest po dopadu první rány karabáče jí úplně ochromila. To co zažila před tím bylo opravdu mírné v porovnání s touto bolestí. Připadalo jí, jako by se jí do těla zařízl nůž. Během mžiku, ale na její pozadí dopadl další úder. “ÁÁÁáááááááááááááááááá nééééééééééééééééééé” ječela Floren, ale nebylo jí to nic platné. Po devatenácti úderech doprovázených zvířecím řevem se znova pochcala. Muž, opět na nejvyšší možnou míru vzrušený, pokynutím ruky zastavil další mrskání a se zalíbením pozoroval, jak z kundy pod zkrvaveným zadkem tryská její moč. Až dopadla poslední kapka se postavil, vzal z ruky své pomocnice jeden z karabáčů a obě ženy poslal pryč. Chytil Floren za vlasy a trhnutím jí zvednul hlavu. “Říkal jsem ti, že tady nemáš chcát! Je to dnes už počtvrté a protože stále nejsi schopna to pochopit ti tímto zvedám trest o dalších pět ran. Takže tě čeká ještě jedenáct žhavých polibků, tentokrát z mé ruky!” Sotva do dořekl, postavil se za Floren a rozmáchl se. “Ááááúúúúúúúúúú, néééééééééééé, íííííííííííííííííííííííííííííííí…” bylo odpovědí na nelítostný úder z ruky nadrženého muže, který okamžité roztrhl pokožku jejího opuchlého modročerného zadku. A hned další, který jí roztrhl kůži na stehnech. “Nééééééééééééééééééééééééé ííííííííííííííííííí…” Hlas Foren se pomalu začínal ztrácet. Dalších devět úderů postupně dopadlo na různá místa stehen a zadku. Poslední ránu už ani pořádně nevnímala, protože od slastného vysvobození v podobě bezvědomí jí dělil už jen krůček. Muž si toho samozřejmě všimnul, vzal kyblík s vodou se solí a vychrstnul jí na Floren. Ta se okamžitě probrala v momentě, kdy se do jejích ran dostala sůl a její odpovědí byl souvislý a táhlý nářek.

Opět jí uchopil za vlasy a zasyčel na ní “Tak a teď čeká tvou dceru a samozřejmě i tebe další sexuální zkušenost…” Postavil se za Anitu, která ještě stále plakala, roztáhl její bolavé půlky a začal si prohlížet jak její pičku tak zadní otvůrek. Fascinovaně hleděl na její čerstvě odpanněnou díru, ze které stále pomalu vytékalo jeho sperma. Jeho vzrušení začalo pomalu dostupovat vrcholu a tak bezohledně znova zarazil svůj ohon do její díry. Anita úlekem a bolestí vykřikla. “Jenom křič děvko, to si jenom teďka navlhčím svého ptáka, než ti ho zarazím do prdele…” Sotva to dořekl vytáhl ptáka z ní a začal jí ho rvát do malinkého, strachy sevřeného zadního otvoru. Anita začala sebou házet, ale nebylo jí to nic platné protože pouta držela velice dobře. Po chvilce, která Anitě připadala jako procházka očistcem, její svěrač nevydržel a do jejího nitra se začal brutálně nořit mužův ohon. Plakala, prosila, křičela bolestí, ale nic jí nepomáhalo. Z její prdele pozvolna vytékala krev od natrženého svěrače a celé tělo se jí otřásalo pod brutálními přírazy muže. Souložil ji opravdu dlouho. Konečník jí pálil a celé jí to připadalo, jako by jí čtvrtili. Když muž ucítil, že se blíží jeho vyvrcholení, ho okamžitě vytrhl z jejího zmučeného zadku a přešel za Floren. Ta ležela se svěšenou hlavou a naříkala. “Asi tě budu muset trošku probrat…” řekl si jakoby pro sebe muž, ze stolu vzal karabáč a vysázel na už tak zničené pozadí ženy dalších pět ran. Místností zazněl řev zbité ženy, kterou nelítostné údery znova probraly. Muž odložil karabáč zpět, postavil se za Floren, roztáhl jí bolavé půlky a nemilosrdně zarazil svůj ohon do její prdele. I ona se podvědomě bránila a držela sevřený svěrač, jenže chtíči tohoto muže nemohla odolat. I její svěrač povolil brutalitě a jeho ohon se začal tlačit do jejich útrob. I z jejího roztrženého svěrače začala vytékat krev, která muže dráždila na nejvyšší možnou míru. Začal vytahovat a znova brutálně zarážet svůj ohon do jejího nitra až opět ucítil, že se blíží jeho vyvrcholení. Škubnutím ho z ní vytáhl, ale vzápětí jí ho vrazil do její pochvy se slovy “teďka si ho v té tvojí píči očistím od těch vašich sraček…” Párkrát jí projel tam a zpátky a přešel znova za Anitu. Chvíli se na ní díval a potom jí ho tvrdě zarazil do pochvy. Ještě několikrát přirazil a z jeho ptáka začalo tryskat opět sperma do jejího nitra. Muž ho ještě chvíli nechal zasunutý v ní a potom si dřepl k hlavě Floren. “Moc se mi to líbilo. A protože chci vidět jak máš svou dceru ráda, tě teďka odvážu. Ty si klekneš za tu malou děvku a celou jí do sucha vylížeš. Zkrátka vylížeš a spolykáš všechno sperma, které jsem do ní vystříkal… Je ti to jasné?” Floren jenom zakývala souhlasně hlavou. Muž jí odvázal a protože bolestí nemohla ani chodil, jí musel dotáhnout až k Anitě. Tam ji přinutil kleknout a pohodlně si sedl do křesla, odkud pozoroval její počínání. Ta, protože se obávala dalšího možného trestu, začala okamžitě lízat sperma z jejích stehen a pomalu stoupala jazykem až k její dírce. Lízala ji s takovým zápalem, že si ani nevšimla, že do místnosti opět vstoupili ty dvě ženy.

Muž ji nechal lízat poměrně dlouho dokud neusoudil, že by už mohlo být všechno jeho sperma vylízané. Odstrčil Floren až upadla na zem a do Anity vrazil svoje prsty. Chvíli se jí hrabal v pochvě a potom spokojeně prsty vytáhl ven. “Máš štěstí! Začíná se mi líbit, že jsi pochopila, že tady budeš poslouchat okamžitě veškeré moje příkazy…” muž se na chvíli odmlčel. “Můj pane, máme je připravit na pokračování?” zeptala se jedna z žen. “Ne, pro dnešek končíme…” odpověděl muž a otočil se k Floren. “Teďka vás moje služebné odvedou do vašich cel, kde si budete moct do zítřka odpočinout. Nehodlám vám to nijak ulehčovat, ale pokračování trestu co vás ještě čeká, byste dneska už nemusely vydržet. Zítra budete přece jenom čerstvější…” Rukou pokynul oběma ženám a ty okamžitě odtáhly Floren do připravené cely, kde jí hodily na zem. Vrátili se zpět pro Anitu, která se nacházela spíš v bezvědomí, odpoutali ji a spíše ji odnesli do její cely. Když viděly, že je téměř bezvládná nehodily ji jako její matku na zem, ale položily ji na postel. Zhasly a uzamkly za sebou dveře. Anita ani nevnímala, že to dneska už skončilo, zato Floren plně při vědomí přemýšlela co bude dál. Ležela na břichu na své posteli, kde se odplazila ze země, a snažila se nemyslet na bolest vystřelující z jejího totálně rozsekaného zadku a stehen. Bylo jí jasné, že život tady bude krutý, ale rozhodla se plně podvolit tomuto muži. Pochopila, že jedině absolutní poslušnost může krutost tohoto muže zmírnit a potom se tady možná bude dát i žít. Ještě ale musí obě přečkat zítřejší mučení. Bude to určitě horší než dneska, ale musí to přečkat. S těmito myšlenkami a neradostnou vyhlídkou na budoucnost se pomalu propadla do hlubokého spánku…