Povídka „Amandin trest“
Povídky na tomto webu mohou obsahovat popisy nekonsensuálních aktivit, násilí, dominance, submisivity a dalších BDSM praktik. Upozorňuji, že se jedná výhradně o fikci určenou k poškádlení fantazie dospělých osob, která reálně nikomu neubližuje. Rozhodně nemají sloužit ke schvalování násilí, nebo dokonce jeho podpoře. Reálné BDSM je vždy prováděno na základě dobrovolného souhlasu mezi dospělými osobami, které takové hrátky vzrušují a naplňují. Všechny postavy vystupující v povídkách jsou smyšlené a veškeré sexuální aktivity popisované v příbězích jsou prezentovány jako aktivity mezi dospělými osobami. Pokud máte problém pochopit rozdíl mezi fikcí a realitou, trpíte nenávistí k ženám (nebo komukoliv jinému), nebo nechápete důležitost konsenzu v těchto hrátkách, tak tyto stránky pro vás nejsou vhodné.
„Tohle jsi vážně přehnala“.
„Omlouvám se zlato“
„Omlouvala jsi se minule a i předminule a omlouvala jsi se i před týdnem. A co s toho nakonec bylo??“
„Nakonec jsi stejně přišla pozdě“
Amanda je moje žena a je děsně nedochvilná a mě to vážně štve. Nedochvilnost přímo nesnáším.
„Aby sis pro příště pamatovala že máš chodit pozdě, nestačí jen pouhá omluva“
„A co tedy??!
„Potrestám tě“
„Jak to myslíš potrestáš??“
„Dostaneš výprask a hned“
Ten pohled jsem u ní ještě nikdy neviděl. Nejdřív tomu nevěřila. Když se ale na mě podívala a viděla že to myslím naprosto vážně, její pohled se změnil.
„To nemůžeš“
„Ale můžu zlato a udělám to hned“
„Přines my ten nový opasek co jsi my dala k narozeninám“
„Ano“
Amanda odešla do ložnice a za chvíli se vrátila a v ruce opravdu nesla můj nový opasek.
„Klekni si a podej mi opasek“
Klekala si pomalu, jakoby opatrně a natáhla ke mně ruku s opaskem.
„Teď mě popros o test“
„Filipe, udělala jsem chybu a prosím o trest“
„Za to co jsi udělala a proto že to nebylo poprvé dostaneš deset ran opaskem na zadek“
„Vstaň“
Amanda vstala, měla sklopené oči a bylo vidět že je malinko vyděšená.
„Polož se na stůl a rukama se chytni jeho okraje“
Amadea malinko zaváhala, má to udělat??
„Řekl jsem polož se na stůl“
Amanda se otočila a pomalu se položila na náš jídelní stůl. Chvilku jsem ji nechal aby se uklidnila a pak jsem k ní přistoupil. Vyhrnul jsem jí sukni nahoru a tím jsem obnažil její zadeček který zakrývala pouze jemná krajka kalhotek.
Vzal jsem za lem jejích kalhotek a stáhl jí je až ke kolenům.
„Budeš nahlas počítat“
Vzal jsem do ruky opasek a přehnul ho na půlku. Rozpřáhl jsem se a na Amandin zadeček dopadla první rána. Byla docela silná a já viděl jak zatnula zuby
„Jedna“
Další rána dopadla a zanechala červený pruh.
„Au, dva“
„Jestli budeš tak hlasitě křičet uslyší tě sousedi a co si budou myslet??“
„Tři“
Než jsem se rozpřáhl k další ráně, nechal jsem Amandu na chvilku vydechnout. Koutkem oka jsem zahlédl jak ji z očí stékají slzy.
„Čtyři“
Rána dopadla a způsobila další pruh.
„Pět“
„Přestaň počítat. Ještě dostaneš dalších pět na zadek, ale ty budou rychle za sebou a tvůj trest bude u konce“
„Ano Pane“
To oslovení mě překvapilo.
Napřáhl jsem se a v rychlém sledu vysázel dalších pět ran na Amandin zadeček.
Zůstala ležet a jen tiše sténala.
„Postav se“
Udělala to pomalu a já viděl že jí sotva nesou nohy. Třásla se po celém těle.
„Kleknout“
Klekla si poslušně přede mě
„Ruce za hlavu a poděkuj mě za trest“
„Ano Pane“
Zase to oslovení Pane. Její hlas zněl pokorně a úplně jinak než jindy.
„Omlouvám se Pane a děkuji za trest který jste mi dal. Už nebudu chodit pozdě“
„ To taky doufám“
V duchu jsem si ale myslel spíš že by se sem tam opozdit mohla.
