Povídka “Herna”

Jana druhým rokem studovala na Vysoké škole Ekonomické. Učení ji nečinilo potíže. Po prvním roce studia přivykla stylu práce na vysoké škole, náporu ve zkouškovém období a relativnímu klidu během přednášek.

V současné době ji spíše trápil rozchod s Milanem, a to přesto, že vzájemný vztah ukončila sama. Milan byl příjemný mladík, studoval na technice a v posteli měl výdrž. Jí však začalo chybět větší vzrušení, napětí a fantazie. Uvědomila si, že chce nebezpečí, že ji láká hazard. Fádní vztah s Milanem ji neuspokojoval.

Teď však byla sama, a to také nebylo ideální. Vlastně se nudila, a tak se stalo, že přijala pozvání Vlasty, své sousedky na koleji, aby s ní vyrazila do soukromé herny, kde prý prožije něco, co jinde není.

Vlastě bylo stejně jako Janě 21 let. Byla to krásná holka s černými dlouhými vlasy, vysoká 180 cm, černýma očima, snědou tváří s mírně vysedlými lícními kostmi. Měla dlouhé štíhlé nohy. kulatý zadek a krásná vztyčená prsa. Jana také dokázala přitáhnout mužské oko. Na rozdíl od Vlasty byla přírodní blondýnka, v pase byla štíhlá, ale zadeček měla poněkud větší. Prsa vypínající halenku se nedala přehlédnout. Výškou byla jen o málo menší, než Vlasta.

Ta ji vyprávěla, že zná hernu, kde návštěvník nemůže prohrát. Je to pro studentky neoplývající penězi naprosto ideální podnik. Jana nevěřila, ale Vlasta ji vyzvala, ať se přesvědčí na vlastní oči. Podotkla, že to má menší háček, ale v zimě je to bez problému. Více informací se z ní Janě nepodařilo vypáčit. V pátek večer obě dívky vyrazily. Jana si vzala tmavé krátké šaty, které používala do divadla. Vlasta měla černou průsvitnou halenku, pod kterou byla vidět černá podprsenka a černou sukni. Na nohách měla lodičky.

Dívky odjeli autobusem do vilové čtvrti na okraji Prahy. Vlasta Janu zavedla k menší přízemní vilce, obehnané vysokou kamennou zdí. Janu překvapilo, že nevidí žádný neonový nápis nebo alespoň desku u branky. Vilka vypadala naprosto civilně. Až mohutný hlídač na dvorku, plném luxusních aut dával tušit, že zde nežije obyčejná bohatá rodinka. Vlasta se pozdravila s hlídačem a ten je vzápětí uvedl do prostorného sálu v přízemí domu.

Vybavení sálu nenechávalo nikoho na pochybách, že je ve skutečné herně. Vypadalo to zde jako zmenšenina heren v Atlantic City. U stěn stály automaty, po stranách karetní stolky a v prostředku stůl s ruletou. Jana se rozhlížela kolem sebe, ale s vyjímkou chybějících poutačů ji na herně nepřipadalo nic zvláštního. Když svůj dojem sdělila Vlastě, dozvěděla se, že jsou opravdu v normální herně, kde zbohatlíci utrácejí peníze. Ony ale půjdou do privátní části, kam je pozval sám majitel.

Tato část byla v podzemí. Dívky vešly do velké klenuté místnosti, přepažené v zadní části závěsem. Uprostřed stál velký hrací stůl na ruletu. V čele seděl starší prošedivělý pán, majitel domu, jak Vlasta Janě pošeptala. Po bocích mu seděly dvě mladé ženy oblečené v těsných kožených sukních a kožených podprsenkách. Na druhé straně stolu seděly čtyři dívky přibližně ve věku Vlasty a Jany.

Muž povstal a řekl: „Dovolte mi přivítat dnešní večer novou návštěvnici Janu. Protože je tu nová, vysvětlím jí pravidla našich sedánků. Napřed se ale napijeme.“ Dívky sedící po boku majitele vstaly a roznesly šesti děvčatům lákavě vypadající míchané nápoje s plátkem citronu. Jana po vypití cítila, jak ji alkohol stoupá do hlavy. Majitel se opět ujal slova. „Jano toto je jediná herna, kde se neprohrává a žádný návštěvník odtud neodchází chudší, než sem přišel. Za to tu můžeš vyhrát pěknou sumu. Máme ovšem vlastní specielní pravidla. Pokud s nimi nebudeš souhlasit, můžeš odejít, a už se sem nikdy nevrátíš. Nyní vám děvčata každé rozdají deset tisícikorunových žetonů. To je půjčka podniku. Každou vyhranou sázku dostanete ihned proplacenu. Prohra jde na účet podniku. Do každé hry můžete vsadit maximálně 10 žetonů. Ale nevsázíte jenom půjčené žetony, to by nebylo spravedlivé. V případě prohry každý vsazený žeton znamená jednu ránu na holé tělo, kterou vám vyplatím já nebo mé asistentky. Pokud vsadíte na číslo můžete vyhrát třicetinásobek vsazené částky, ale při neúspěchu bude trest třicetinásobný.

Jana úplně ztuhla, ale Vlasta do ní strčila a pošeptala : „ Neboj se, stojí to za to“. Snad vypitý alkohol nebo vrozená touha po dobrodružství způsobily, že Jana na tázavý pohled majitele přikývla a řekla, že s podmínkami souhlasí. Pochopila Vlastinu poznámku o tom, že v zimě nejsou problémy. Samozřejmě, pod oblečením se stopy po ranách ztratí.

Majitel dal pokyn a hra začala. Dívky začaly sázet. Sázely jenom na barvy, jeden až pět žetonů. Jana vsadila opatrně jeden, Vlasta pět na černou. Ostatní dívky si též vsadily, všechny na barvu. Jana cítila, jak se jí zmocňuje vzrušení. Tváře jí zrudly a začala rychleji dýchat. Asistentka majitele oznámila : „Konec sázek“. Kulička se rozeběhla po ruletě. Jana zatajila dech. Kulička nekonečně dlouho kroužila dokola. Dívka zavřela oči. „Čtrnáct černá sudá „ ozval se hlas krupiérky. Jana vydechla. Otevřela oči a viděla, jak ji asistentka majitele podává tisícikorunovou bankovku za vsazený žeton. Vlasta vedle ní také inkasovala výhru. Rozhlédla se kolem. Na protější straně stolu uviděla dvě dívky, jak tiše a strnule sedí. Byly bledé a před nimi ležely sázky. Každá si vsadila 5 žetonů na červenou. Obrátila se k majiteli. Ten upíral zrak na dívky a viditelně se těšil na nadcházející chvíli.

Asistentky ukončily výplaty výher a přešly k závěsu, který předěloval místnost. Roztáhly jej a Jana nevěřila vlastním očím. Dosud zakrytá část místnosti byla vybavena jako skutečná středověká mučírna. Uprostřed stála masivní dubová lavice s koženými řemeny na přivázání delikventa. Na ní ležel kožený vycpaný válec. Vedla stála dřevěná koza, podobná té na řezání dřeva, která měla na každé noze řemeny k připoutání končetin trestaného. Horní břevno bylo mírně zaoblené a poněvadž nohy nebyly stejně dlouhé, mírně se svažovalo. Trestné nástroje doplňoval pranýř s masivní dřevěnou deskou pro fixaci krku a rukou trestaného. Na stěnách viselo nepřeberné množství trestných nástrojů, rákosky všech velikostí a tlouštěk, kožené bičíky, pásky, plácačky a důtky.

Asistentky přistoupily k první z dívek, kterým kulička nepřála. Dívka odevzdaně vstala a začala se svlékat. Svlékla sukni a stáhla přes hlavu svetřík. Potom viditelně zaváhala a prosebně se podívala na pána domu. Ten zavrtěl hlavou a řekl: „Znáš pravidla. Trestaná osoba musí být zcela obnažena. Pospěš si nebo ti pomůžeme.“ Dívenka odevzdaně pokývla a začala si rozepínat černou krajkovou podprsenku. Objevila se pevná prsa, tak trojky. Potom dívka stáhla s plných kulatých boků průsvitné krajkové kalhotky. Pod bříškem výrazně vystupoval černý trojúhelník klína. „To je ale kus“, pomyslela si Jana a cítila nastupující sexuální vzrušení. Povšimla si, že i ostatní dívky jsou viditelně vzrušené v očekávání nadcházející exekuce.

Asistentky odvedly nahou dívku k trestné lavici. Položily ji obličejem dolů a pod břicho ji vložily vycpaný válec. Ruce a nohy připoutaly řemeny a dalším páskem přitáhly k lavici kolena. Dívka byla nyní naprosto fixována s vystrčeným a vypjatým zadkem. Jana se nemohla vynadívat. Majitel přistoupil k ležící dívce, zkontroloval řemeny a pohladil ji po vypjatém zadečku. Potom se zeptal, zda je připravena. Dívka se zmohla jenom na nepatrné kývnutí.

Majitel pokynul jedné z asistentek a ta uchopila asi metr dlouhý bičík a postavila se vedle lavice. Zkusmo se dotkla vystavené zadnice, na což ležící dívka reagovala zachvěním celého těla. Více řemeny nedovolovaly. Po dalším pokynu majitele se asistentka rozmáchla a prudce švihla delikventku přes prostředek vystrčené zadnice. Trestaná dívka zaječela a na zadku se jí objevil červený pruh. Asistentka chvilku počkala a švihla podruhé. Další zaječení se rozlehlo sklepením.

Jana zírala fascinována představením, které se před ní odehrávalo. Cítila, že má mokré kalhotky. Majitel přistoupil k lavici a zkontroloval nabíhající jelita. Potom ukázal exekutorce místo na přechodu hýždí a stehen a ta sem umístila třetí ránu. Zdálo se, že nářek trestané po tomto úderu nikdy neutichne. Půlky zadnice se jí svíraly, z očí jí tekly slzy. Prosila, aby už přestali, ale majitel pouze potřel mrskanou zadnici pleťovým mlékem, přičemž pečlivě dbal, aby se krém dostal mezi půlky i na přirození. Asistentka mezitím vyměnila bičík za pružnou ratanovou rákosku a bez ohledu na zoufalé prosby trestané ji dvakrát za sebou švihla přes vystrčený zadek.

Pláč dívky rázem přešel v kvičení, které trvalo snad dvě minuty. Potom asistentky dívku odvázaly a pomohly jí obléct. Jana byla celá zkoprnělá. Cítila vzrušení, ale cítila i strach. Představení ještě neskončilo.

Asistentky přistoupily k druhé dívce, krásné brunetce oblých tvarů. Ta nejprve vypadala, že chce utéci, pak ale rezignovaně odložila veškerý oděv. Měla krásné opálené tělo. Asistentky ji uchopily a odvedly k pranýři u stěny. Když dívka viděla, kam ji vedou, zrudla studem a začala se vzpírat a prosit, že na pranýř nechce. Nebylo to nic platné.

Pomocnice ji srazily na kolena, vložily ruce a hlavu do otvorů v desce a zajistily. Potom jí roztáhly kolena co nejdál od sebe a připoutaly je k podložce. Stejně fixovaly i kotníky. Následně přetáhly dívce přes záda kožený pás tak, aby byla v bedrech co nejvíce prohnutá. Výsledek byl fascinující. Dívka klečela na kolenou, které byly daleko od sebe, v pase byla hluboce prohnutá, hlavu a ruce měla fixovány v dělené desce pranýře. Zadek byl maximálně vypjat a rozevřen a konečník i přirození byly dobře viditelné. Velká dívčina prsa visela dolů. Majitel zkontroloval pozici a přes prosebné námitky trestané ji potřel zadnici i s přilehlými partiemi tělovým krémem.

Asistentka přistoupila a postupně dívce vysázela tři rány bičíkem napříč přes vyšpulený zadek. Dívka byla statečnější než její předchůdkyně a po každé ráně pouze slabě vykřikla. Potom asistentka vyměnila bičík za kožené důtky s poměrně jemnými prameny. Trestaná dívka to zpozorovala a začala zoufale křičet : „Prosím, to ne, tím néé !!!“. Janě se nezdál nový trestný nástroj zvlášť krutý a nechápala, proč dívka křičí.

Asistentka mezitím došla k dívce. Nestoupla si vedle ní, jako doposud, ale obkročmo nad ní, čelem k vystrčené zadnici. Potom se rozmáchla a švihla dívku přímo mezi rozevřené půlky. Sklepením se rozlehlo zoufalé zavřeštění a vystrčený zadek dívky se začal kroutit. Asistentka počkala, až se uklidní a znovu švihla na stejné místo. Opět se ozval jekot a na nahém těle se objevily kapičky potu. Když dívku propustili, otřela si oči a odebrala se zpět na své místo. Jana si všimla, že při oblékání vynechala spodní kalhotky.

Začalo druhé kolo. Jana postřehla, že potrestané dívky si tentokrát nevsadily. Sama vložila 5 žetonů opět na černou. Kulička se rozeběhla po ruletě. Černá !!!. Jana zajásala. Vedle sebe zaslechla zoufalý vzdech. Rozhlédla se po stole a viděla, že všechny sázející dívky vsadily na černou. Podívala se vedle a viděla bledou Vlastu, jak kouká na hromádku deseti žetonů vložených na červenou barvu. Vlasta na její pohled pouze pokrčila rameny a kysele se usmála. Následně se opakoval postup z minulého kola. Vlasta se musela svléci, asistentky ji odvedly k trestné koze a nahou ji na ni položily. Obkročmo se musela posadit na vyšší část zařízení. Nohy ji přivázaly v kotnících, břichem musela dolehnout na zešikmené břevno, takže vystrčenou zadnici měla výše než hlavu. Ruce jí připoutaly k nohám kozy. Byl na ni vzrušující pohled. Kulatá vystrčená zadnice, rozevřená stehna a velká ňadra visící dolů.

Po nezbytné kontrole a aplikaci krému přistoupila asistentka s koženým páskem. Po první ráně Vlasta pouze zkřivila tvář a teprve při třetí slabě vykřikla. Po páté ráně vyměnila asistentka na pokyn majitele řemen za silnou asi metrovou rákosku. Účinek se vzápětí dostavil a Vlasta začala ječet. Na zadnici přibývaly rudé pruhy, půlky sebou škubaly a z dívčiných očí tekly slzy. Po dopadu desáté rány Vlastu odvázaly. Pomalu se oblékla a po vyhlášení majitele, že hra je pro tento večer u konce se už opět šibalsky naklonila k Janě a pošeptala: „ Prdel mě sice bolí, ale na dovolenou mám. Za měsíc půjdeme zas“ a Jana jenom přikývla.