Povídka „Cesta domů I.“
Povídky na tomto webu mohou obsahovat popisy nekonsensuálních aktivit, násilí, dominance, submisivity a dalších BDSM praktik. Upozorňuji, že se jedná výhradně o fikci určenou k poškádlení fantazie dospělých osob, která reálně nikomu neubližuje. Rozhodně nemají sloužit ke schvalování násilí, nebo dokonce jeho podpoře. Reálné BDSM je vždy prováděno na základě dobrovolného souhlasu mezi dospělými osobami, které takové hrátky vzrušují a naplňují. Všechny postavy vystupující v povídkách jsou smyšlené a veškeré sexuální aktivity popisované v příbězích jsou prezentovány jako aktivity mezi dospělými osobami. Pokud máte problém pochopit rozdíl mezi fikcí a realitou, trpíte nenávistí k ženám (nebo komukoliv jinému), nebo nechápete důležitost konsenzu v těchto hrátkách, tak tyto stránky pro vás nejsou vhodné.
Ách jo, zívnu a ještě více se zachumlám do svého kabátu. Vracím se ze školy. Je mi 18, studuji na gymnáziu a mám maturu na krku. Všude už je tma. Těším se, až se doma naložím do vany plné horké vody. Když tu za sebou uslyším kroky. Otočím se, ale nikoho nevidím. Zahnu za roh. Někdo mi přikryl ústa rukou s kapesníkem. Nejspíš byl napuštěn nějakým uspávadlem, protože za pár sekund jsem o sobě nevěděla.
Když konečně otevřu oči, nemohu se vůbec pohnout. Všude kolem je černočerná tma. Asi po dvou hodinách strachu cítím, že se někdo blíží. Chytne mě kolem krku. Ruka po chvíli klouže přes má prsa, bříško kde se náhle zastaví. Srdce mi bije jako o závod. Cvak. Kolem se rozšířilo oslepující světlo. Ahoj. Pronese ke mně můj věznitel. Zamrkám a pohlédnu mu do tváře. Je mu asi něco přes třicet, má strniště, je vysoký a štíhlý. Vykřiknu. Co po mně chcete? Pohrát si! Úsměv, který spatřím se mi vůbec nezamlouvá. Opět se mě dotkne. Tentokrát mi začne surově mačkat mé malé ňadro. Začnu brečet a prosím ho, ať mě pustí. Že se mě ještě žádný muž takto nedotýkal! Je mu to očividně udělalo radost. Ty jsi panna? Celou místností se ozve ohlušující smích. Luskne prsty. Chytnou mě jeho dvě gorily a odvlečou do koupelny. Zde mě umyjí, vyholí mušličku a naparfémují. Nakonec mě přivážou na obrovskou postel. Ruce za hlavu a nohy široce roztažené. Vypadám jako písmeno X.
Otevřou se dveře, ve kterých se objeví onen muž. Začnu opět prosit, ať mě nechá. Nebere to vůbec na vědomí a začne se svlékat. Vrhne se na má ňadra. Nelidsky je svírá a dokonce se zakousne do mé bradavky. Křičím bolestí, mám pocit, že mi ji chce snad ukousnout. Můj křik a slzy měly na svědomí jen to, že mu jeho přirození začalo trčet vzhůru a nebezpečně se přibližovat k mé jeskyňce. Né, to nemůžete. Ale jistě, že můžu. Jeho penis pronikne do mé panenské kundičky. Z hrdla se mi vydere ohromný výkřik, mám pocit, jako by mi mezi nohy zarazil ohromný nůž. Začne přirážet a mou bolest ještě zvyšovat. Už jen ochraptěle sípu. Podařila se mi uvolnit jedna ruka a tou jsem ho ze všech sil uhodila do tváře. Jako by mi to mohlo pomoci. Přestal se ve mně pohybovat a zavolal na své gorily. Jedna mě opět, ale pevněji přivázala a druhá donesla na pánův rozkaz župan a bič. Vytřeštila jsem oči. Muž si oblékl župan, převzal bič a otočil se ke mně.
Pohladil si tvář a pravil. Za svou drzost dostaneš tucet ran přes svou hříšnou kundu. Nééé! Ozve se hvizd a dopadá první rána. Ááááááááááách. Tohle nemůžu přežít. Zmítám se, co mi jen pouta dovolí. Stejně mi to není nic platné. To už na mou kundičku napadá druhá, vzápětí třetí rána.Óóóóóuuuuuuuuuuu. Aaaaaaa. Ke krvi v mém rozkroku se začínají přidávat další, čerstvé kapky. čtvrtá, pátá a šestá rána. Už to nemohu vydržet. Zatmí se mi před očima. Omdlela jsem. Chrstnou mi do obličeje kýbl ledové vody. V tu ránu jsem se probrala.
Mučitel ke mně promlouvá. Budeš už poslušná a o nic podobného se již nepokusíš?! Vykoktám ze sebe jen pokorné ano. Budeš mě oslovovat pane a staneš se mým majetkem? Ano, pane. To rád slyším. Před odchodem mě ještě pohladí po zmučené mušličce a pronese. Tak ahoj zítra a hezky se vyspi.
Jak se vám článek líbil?
Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte
