Povídka “Sladká pomsta”

„Ta zatracená mrcha, já ji tak nenávidím, jak mě to mohla jenom udělat? Chybělo jí snad někdy něco, měla se semnou vždycky jako v bavlnce.“

Jakub Bek, typický příklad úspěšného muže. Vlastní stamilionovou firmu, kterou sám vybudoval bez cizí pomoci. Ve svých čtyřiceti letech, patří za uznávaného chemika a farmaceuta. Vymyslel dva nové patenty, díky kterým neměl na trhu konkurenci. To mu ovšem zkazila jeho manželka, jeden z patentů dala svému milenci majitelovy konkurenční firmy.  Jeho desetiletá práce přišla takřka vniveč. Manželství trvá bezmála deset let a je bezdětné. Dlouhou dobu už neklape a více méně žijí vedle sebe než spolu.

Poté co majitel velké farmaceutické firmy dokoukal kamerový záznam od soukromého očka, kterého si nechal zaplatit na sledování své ženy. Vzal telefon a chtěl vytočit svého právníka, aby mu okamžitě vypracoval rozvodové dokumenty. Chvíli přemýšlel, jestli mu má zavolat ale nakonec to vzdal a telefon vrátil zpět na stůl. V hlavě se mu začal utvářet plány, jak se pomstít za to co udělala jeho manželka, chtěl aby dlouho trpěla, a ztratila vše čeho si nevážila.

„Nejraději bych ji někde zavřel a nechal bych tam ponižovat a bičovat! Ale tady v našem moderním státě to bohužel nepůjde. Nechci se jí zbavit protiprávní cestou, mohl bych také ztratit vše.“

Muže napadla myšlenka, že by mohl své ženě koupit dovolenou v cizině a zařídit, aby ji tam za něco zavřeli do vězení, kde rozhodně nemají takové podmínky jako tady a trpěla by. Potřeboval zjistit v jakých zemích mají otřesné podmínky pro pobyt ve vězení a možnost odsouzení k soudnímu výprasku.

Po dlouhém hledání konečně narazil na jednu z možností. Naskytla se Afrika. Tam mají stát a v něm město, kde tvrdě odsuzují držení drog i u cizinců.

„Myslím si, že to nebude problém nějakou drogu obstarat. Teď musím ještě najít, za co by ji mohli legálně zbičovat.“

Když jsi myslel, že je vše ztraceno, našel alespoň jednu věc a to exhibicionismus.

„Ta mrcha se ráda opaluje nahoře bez, to by mohlo vyjít!“

„Ahojky lásko sem doma. Ahoj, kde jsi byla? Ale s kamarádkou na nákupech. Jdu se osprchovat. Jen běž!“

Moc dobře věděl, že jde manželka od milence. O nevěře jeho ženy se dozvěděl nedávno z anonymu. Dostal dopis, vněm byla fotka jak si žena užívá s milencem v hotelu.

Tuhle potupu by překousl ale dát někomu jeho životní práci nikdy.  Ještě svému konkurentovy, který je zároveň i její milenec!

„Na co koukáš? Na práci! Pojedu na služební cestu, za týden odlétám a vrátím se za čtrnáct dní. Budeš něco potřebovat? Ne, jen leť lásko, Já si udělám čas pro sebe. Fajn!

Když Jakub Bek přistál do cílené destinace, nestačil se divit jaké dva protipóly se zde nacházejí. Na jedné polovině luxus, pláže, resorty a na druhé straně chudoba místního lidu.

Po ubytování v hotelu se vydal do chudší části městečka, aby se sblížil s místními obyvateli. Ti až na první pochybnosti byli velice milý a koukali že vůbec někdo z turistů zavítá do této části.

Poprosil jednoho ze strážníků, aby ho zavedl za starostou městečka, bylo mu vyhověno ale až po vyžádaném tučném úplatku. V tu chvíli si uvědomil že cesta povede jedině přes peníze. Starosta ho uvítal a svolal ještě další dva představitele městečka. Byl to místní ředitel školy a ředitel policie.

„Co vás zde přivádí drahý pane? Dobrý den, dovolte abych se představil. Jsem Jakub Bek. Majitel nadnárodní firmy s farmacii.  Rád bych se stal sponzorem a investorem vašeho městečka. Rád bych dodal vašemu městečku léky, potraviny, a další humanitární potřeby. Chtěl bych, pokud by to šlo, otevřít malou pobočku své firmy i tady u vás. Tím by jste získali nová pracovní místa. A defacto měli přísun léků, kterých máte zde nedostatek. Jako charitativní dar, bych zaslal peníze i na podporu vašeho školství.“

Tři Afričani nevěřili svým očím ani uším. Myslel jsi, že se jedná o nějakého provokatéra nebo vtipálka a chtěli ho odvést do vězení.

„VY si děláte z nás blázny že!! Proč by jste to dělal a ještě tady u nás!? Jakoby nestačilo že z toho cirkusu u moře nic nemáme. Nemáme náladu na vtipkování. Počkejte, já to myslím ale vážně!

Evropan se s Afričany vášnivě a dlouze domlouval a debatoval. Po přesvědčení, že to myslí vážně a zasláním jednoho milionu na účet města se nakonec domluvily na spolupráci a partnerstvím. Když slovo dalo slovo a pan Bekk se vrátil na svůj pokoj zkusil si projet své bezpečnostní kamery v domě. Přesně jak očekával, jeho žena se tam nacházela i s jejím milence a vášnivě si to užívali na jejich manželské posteli.

„Počkej ty jedna kurvo, zaplatíš za všechno!“

Další den objevoval krásy městečka a sbližoval se s místními lidmi. Byl dokonce pozván na oběd k panu starostovy. Jednalo se o nejvyšší poctu a projevení úcty ve městečku. Po provedení po celém městečku zbývalo ještě navštívit věznici za městem. Prohlídky se ujal sám pan ředitel věznice.

„Vítejte drahý pane, zde končí kriminálníci ale i turisti co se obrátí proti zákonu. Máme zde velmi přísné podmínky. Kdo zde jednou skončí zažije peklo na zemi. Pojďte semnou, tady je mužská část vězení a zde je ženská sekce. Vězni musejí pracovat na poli aby si pobyt zde v podstatě zaplatily! Nejsou zde přeci na dovolené! Vezmu vás na pole.“

Když kráčel Bekk po vězení, představoval si jak zde jeho nevěrná zlodějská žena trpí bez možnosti úlevy.

Vítejte na poli, tady pracují převážně ženy, muži jsou na práci jinde. Jak vidíte není to tady nic příjemného!

Muži koukali, jak ženy tvrdě pracují na poli při ostrém slunci a pod dohledem dozorců. Všichni v prohlídkové delegaci se značně potily a to jen stály a koukali. Všechny vězenkyně byly velmi spoře oděny a defacto všem šly vidět jejich pohupující se prsa.

Když jeden z dozorců zakřičel pauza, mohli si chvíli ženy odpočinout ve stínu a napít se vody.

„Mohu se zeptat? No prosím. Proč mají ty některé ženy šrámy a jizvy na zádech a nohou. No mají je i na hýždích. Když se někdo ulívá má dozorce povoleno užít tělesného trestu. Nevím, jestli to víte ale v našem státě je povoleno bičovaní. A to až 50 ran přes nahé tělo. Je to velmi osvědčená metoda a odstrašující pro kriminálníky. A když jsme u toho, dnes bude na dvoře věznice zmrskána jedna žena. Chcete se podívat? Ano, jestli smím tak velmi rád.

Při západu sluce byla na dvoře nastoupena celá věznice. Vedení, společně s váženou návštěvou seděli ve stínu na balkoně a měli krásný výhled na podium kde, již byla připravena konstrukce na připoutání. Když se všichni vězni seřadily do řad, došel hlavní dozorce a promluvil k přítomným.

„Dnes vězenkyně s číslem 201 bude bita za špatnou pracovní morálku, drzost k dozorci a nesplnění povinností, počtem 50 ran. Přiveďte ji.“

Dva zdatní Afričané vedli smýkavě nahou africkou ženu v poutech na podium.

Žena byla mírně při těle se zarosteným rozkrokem a velkými prsy. Jak byla vedena na podium tak se jí krásně pohupovala její veliká prsa a přehupoval ze strany na stranu zadeček s očividnou celulitidou.

Postavily ji čelem ke konstrukci a se zdviženými ruky ji připoutali. Konstrukce způsobovala takovou pozici, aby měla zadeček vyšpulený a záda krásně rovná. Jak dozorce zafixoval nohy do řemenů, přišel vězeňský lékař, aby ženě vydezinfikoval záda a pozadí. Při jeho rutinní rychlé práci se stávalo že dezinfekce stekla do intimních partií, což bylo pro ženy velmi nepříjemné. Jinak tomu nebylo i teď, žena se začala kroutit a hlasitě si zakřičela.

Vězeňský lékař dal pokyn k výprasku a šel si sednout do rohu s telefonem.

Dva silní Afričani vzali ze sudu dva pruty a párkrát švihly do vzduchu. Pruty vydaly děsivý zvuk přes celé nádvoří.

„Mohu se zeptat, proč jsou ty nástroje namočeny? Ale beze všeho pane. V sudu je desinfekční roztok a ještě se namáčí aby byly více ohebné a pružné. Děkuji, sem nervozní. Ale z čeho pak? Udělejte si pohodlí a užívejte si. Tento pohled se nikomu mimo vězení nenaskytne. A byly zde někdy biti i třeba turisti? Zatím ne ale nic není nemožné! Ale aby zde byly odsouzeni, museli by zde provést něco závažného, například drogy. Ještě postihujeme nahotu ale to většinou skončí pokutou“

Hlavní dozorce pokynul a výprask započnul. Dozorce z levé strany se napřáhl a vší silou švihnul nebohou ženu přes vystrčenou tučnou prdelku. Mírně se vzepřela a zatnula pěsti ale nevykřikla. Za pět vteřin se napřáhl druhý dozorce z pravé strany a švihnul nápodobně jako kolega. Afričanka zatnula své velké pozadí a čekala na další ránu. Výprask probíhal ve velmi metronomním rytmu. Na nádvoří šla slyšet úžasná ozvěna dopadajících prutů. Jak následovali další rány, které hyzdily ženino pozadí, začaly být slyšet první výkřiky.  Po dvacáté ráně žena už nevydržena nesnesitelnou bolest na svém pozadí a dala se do stálého křiku.

Začala prosit a slibovat že se polepší ale nebylo jí to nic platné, protože dozorci bičovali ženu dále. Během výprasku došlo ke značnému roztržení kůže na vyšpuleném zadku. Na podobný jev byli dozorci zvyklí a nijak to neovlivňovalo průběh trestu. Když při trestu došlo ke natržení kůže znamenalo to, že odvádí svou práci velmi dobře a můžou očekávat měsíční prémie.

„Aaaaaa,Jaaaaauuu,uffffff,eeeiiiii“

Křik se zvyšoval čím dál více a žena hystericky se snažila dostat z pout. Bylo jí to marné tak alespoň křičela z plných plic. U třicáté páté rány křik ženy slábnul až po chvilce ustal úplně a omdlela do sladkého bezvědomí.

„Je mrtvá? Ne nebojte jen bolestí omdlela jedná se o normální věc. Za chvíli se bude pokračovat!“

Hlavní dozorce ukázal na doktora aby šel probrat ženu k vědomí. Ten neochotně vstal ze židle a šel směrem k bezvládné ženě. Chytl ji za vlasy a podíval se do očí. Když se podařilo ženu probrat z bezvědomí, zkontroloval krvácející zadeček. Doktor naznačil že by nebylo vhodné dále pokračovat výpraskem na pozadí ale na záda. Opět vzdal dezinfekci a nanesl ji na rozesekanou prdelku. Nelidský křik se linul přes nádvoří až bylo všem vězňům ženy líto.

Dozorci si mezitím vyměnily nástroje. Jednalo se o metr a půl dlouhé biče s tenkým koncem.

Když se jeden z dozorců rozcvičoval tak bič vydal ostrý praskavý zvuk.

Začala druhá část trestu a ženě se na zádech objevila první jelita. Ostré zvuky dopadu přes záda nebohé ženy se linuli po nádvoří. Bičování zad, se zdálo pro ženu snesitelnější než pruty ale i tak si pěkně z plic zakřičela. Posledních pět úderů vedli už jak se podařilo, protože sami dozorci byly unavení z výkonu práce ve nepříjemném horku. Dvě rány zasáhli prsa nebohé ženy tak že jedna dokonce natrhla bradavku. Žena chtěla mít už tohle peklo za sebou a snažila se vydržet při vědomí. Když konečně dopadla padesátá rána, byla odvedena s podpěrou na ošetřovnu.

„Tak snad se vám představení líbilo. Ano bylo to velmi zajímavé a vzrušující. Dovolte abych vás doprovodil až k hotelu. Děkuji budu rád.“

Během cesty na hotel už věděl přesně Jakub Bekk že chce aby tohle byl nový domov jeho ženy. Aspoň na dlouhou dobu. Plán se mu zdál být skoro promyšlený.

Po příjezdu domů, splnil co slíbil. Rozjel projekt, aby se mohla malá pobočka rozjet i v malém městečku v Africe. Poslal miliony na účet města, školy, a věznice.

Když byl plán domyšlený, dostala paní Beková dárek od manžela. Jednalo se o dovolenou v tom nejluxusnějším hotelu, který šel vůbec sehnat.

„Děkuji ti drahý, udělal si mě velikou radost. To jsem rád. Ten pobyt je pro dva a já nemohu s tebou letět. Mám spoustu práce ve firmě nechceš letět třeba s kamarádkou? To je škoda myslela sem, že si uděláme spolu dovolenou. Nevadí poletím sama a udělám si čas pro sebe“

Po příletu a ubytování se vydala ihned na nákupy do těch nejdražších obchodů a podniků

Anna Beková je krásný příklad bezpáteřní zlatokopky, která míří jen po tom nejlepším. Pocházela z chudobné rodiny, ke které se neznala. Škodilo by to její luxusní image na níž tak usilovně pracovala. Má jen pár kamarádek stejného typu a občas náhodní milenci.  Na druhý den přiletěl i Jakub Bek. Nezahálel a hned se dal do práce aby dokonal svou pomstu. Když nebyla jeho žena na pokoji, uplatil hotelovou službu, aby mu odemkla pokoj. Afričanovy poděkoval za diskrétnost velkým dýškem.  Na pár místech schoval kokain, který šikovně schoval i do její kabelky, aby nebylo nic poznat.

Odešel za pět minut dvanáct, za chvíli přišla jeho žena na pokoj a chystala se na pláž. Po vysvlečení svého oděvu si Anna zkontrolovala svou postavu v hotelovém zrcadle.

Uviděla v něm hrdou a arogantní nabarvenou blondýnku, věk třicet let, s decentně opálenou kůží ze solária. Mírně si roztáhla nohy a rucemi si přejela po břiše a prsou. Břicho ne úplně ploché ale i tak nesmírně sexy. Prsa kulatá číslo čtyři bez silikonových úprav, které již ale nejsou tak pevné jako ve dvaceti. Vzala si skřipec a po sepnutí vlasu se otočila čelem vzad.

Druhá část těla byla stejně krásná jako ta přední, nohy se zadečkem byly z občasného běhaní a posilování zpevněné. Pozadí bez jakékoliv chyby, dokonalý, hladký a kulatý. Do této části těla Anna investovala již nemalou část manželových peněz, soukromé estetické kliniky a jiné služby. Poslední, na co se Anna s hrdostí zadívala byla její kundička bez jakéhokoli ochlupení s výraznými pysky. Díky ní si mohla všechen luxus dovolit a věděla že je klíčem k jejímu bohatství.

Jako plavky zvolila bílé bikiny. Spodní díl plavková tanga a vrchní podprsenka underboob.

Po oblečení se vydala Anna vydala na pláž. Našla si místo, kde bude dál od lidí ale zároveň v centru dění. Když se šla žena vykoupat do moře našel si její manžel místo aby dobře viděl na manželku a mohl ji pozorovat. Jak mile se vykoupaná žena vrátila zpět na pláž a lehla si na lehátko a začala se opalovat nahoře bez. To byla ta chvíle na kterou Jakub Bekk tak dlouho čekal.

Vyfotil svou manželku a poslal anonymní zprávu veliteli místní policie. Policie dojela na pláž velmi brzy. A ihned zamířila k obnažené ženě. Ta se ani neobtěžovala zakrýt si svá prsa. A začala se arogantně bavit s policií. Strážníci jí sdělily, jakého prohřešku se dopustila, aby se oblékla a šly společně na stanici. Anna se jen suše vysmála a nasadila si zpět své sluneční brýle. Policii došla trpělivost a polonahou ženu zpacifikovali dost drsným způsobem.

Po malém převahovém zápase, kdy jeden z policistů držel spoutané ruce, které měla žena za zády ji donutil se postavit na přímo. Druhý z policistů se dal do prohlídky osobních věcí a našel co potřeboval. Sáček kokainu a holé kozy byly jasným důkazem o Annině vině a mohli polonahou ženu odvést na stanici.

Vše viděl a sledoval v dálce manžel, jak odvádí jeho ženu, které nedovolily se obléci a ani přes ni nic nepřehodily. Hrubé chování policistů se muži velmi líbilo a chtěl, aby přitvrdily. Jako by byly jeho prosby vyslyšeny, policista silně popostrčil k chůzi spoutanou Annu a plácnul ji silně dlaní po zadku. Na bílé kůži se objevil veliký červený obtisk dlaně. Spoutaná žena se nemohla bránit tak alespoň si neodpustila kopnutí do policistovy nohy. To oba strážníky namíchlo a donutily ji jít v předklonu po celé pláži až do automobilu. Všudy přítomní návštěvníci pláže sledovali, jak jde žena v předklonu a její prsa se díky chůzi krásně houpají. Strážník jen okrajově sdělil všem přítomným, jakého prohřešení se žena dopustila a aby dodržovali místní zákony. Naložily ženu do auta a jeli na místní stanici. Jakub jsi oddychl že zatím jde plán podle jeho představ a šel spokojeně na plážový bar. Při popíjení drinku, zaslechnul debatu mezi turisty, kteří viděli nedávné představení.

„Viděli jste, jak se chovali k té nebohé žene? Jak nebohé, vždyť je to feťačka a navíc jsi měla přečíst místní zákony o veřejné nahotě.  Četla jsem, že se zde může odsoudit k trestu bičováním je to pravda? Ano, zde jsou zákony ještě v pořádku a ví, jak zatočit s takovými jako byla ta blonďatá princezna. Škoda že nejsou tresty veřejné, myslím si, že by to mělo veliký úspěch. To určitě ano. Snad jí napaří nejvíce co to jen jde!!!“

Annu posadily do výslechové místnosti a sundali jí pouta. Pocítila obrovskou úlevu na zápěstí a začala si mnout své dodřené ruce od pout. Na plechovém stole se nacházela další pouta, které byla opatřena malým řetězem provlečeným ocelovým okem, aby mohl zadržený částečně hýbat s rucemi. Před odchodem z místnosti jsi strážník důkladně prohlídnul Aninni prsa a to jak vizuálně tak i fyzicky. Bílou ženu zde ještě nikdy neměli, chtěl své šance co nejvíce využít. Velký Afričan jsi s prsy hrál velmi důkladně až Anna bolestivě sténala. Snažila se bránit slovně i fyzicky ale nebylo jí to nic platné. Místnost byla protihluková a zároveň by jí stejně nikdo nepomohl. Muž jí donutil se zmáčknutým bradavkami vstát a následně přehnout přes stůl. Její bikinová tanga šla ihned ke kolenům a začalo osahávaní Anina ženství. Když jsi muž pohrál, čekala Anna to nejhorší. To se nestalo a ženě se očividně ulevilo že nebude znásilněná.

Místo toho dostala přehnutá přes stůl pár na holou od strážníka.  Strážník pleskal Annu tak silně, že jí zadek zčervenal. Ta jen křičela a poslušně se snažila držet a snášet rány. Po malém výprasku muž navlek zpátky plavky na své místo a utřel jí kapesníkem uslzenou tvář a odešel pryč z místnosti.

Anna byla před zhroucením, celé se klepala ze strachu a z nedávného zážitku, který se ji právě stal. Ještě nikdy ji nikdo takhle nezprznil! Do místnosti vešel hlavní vyšetřovatel a právník, který ji byl přidělen. Po představení se navzájem začal výslech.

„Paní, je tohle vaše kabelka, to nemůžete popřít. Ano to je ale chci si stěžovat, byla sem skoro znásilněna, vaši muži se ke mně chovali jako k otrokovy a ponížily mě. Chci našeho rodinného právníka a volat manželovy! Manželovy teď volat nebudete a žádost o vašeho právníka vám zamítáme. V naší zemi není konzulát vašeho státu! Právníka máte zde a nyní odpovídejte na naše otázky prosím! Je tohle vaše kabelka. Ano! Máte číslo tohoto pokoje v hotelu? Ano!

Našli jsme u vás 5 gramů kokainu. Můžete nám vysvětlit jak jste k němu přišla? To tedy nemohu, protože to není moje. Chápeme že jste se sem přijela bavit, když se přiznáte budete mít maximálně pokutu a nebudete moc nás ještě někdy navštívit. Ale když nebudete spolupracovat tak vás bude čekat vězení. Chvíli Anna přemýšlela ale nakonec uznala že bude lepší spolupracovat.

Ano přiznávám se! To jsme rádi že spolupracujete, soud bude za týden. Tady prosím podpis, že se přiznáváte a ještě tady podpis že jste se veřejně odhalovala.

Po podpisu se polonahá žena zeptala, co ji čeká v nejbližší době.

„Teď vás odvedou na tělesnou prohlídku, poté do sprch a budete čekat v cele na soud. Myslím si, že jelikož jste cizinka budete odsouzena na nejvyšší možnou pokutu a doživotní zákaz do naší země. A za tu nahotu nedostanete moc, maximálně tak dvacet ran. Cože jakých dvacet ran?? No za veřejnou nahotu se zde odsuzuje k výprasku na holou zadnici. Nejvíce můžete dostat až 50 ran a v extrémní případě dvakrát po padesáti. Ale to je rozděleno na dvě části. Zatím se mějte a chovejte se slušně, jinak by na to mohl soudce zle nahlížet a přitvrdil by!

Když byla Anna dovlečena na celu, dostala konečně vězeňské oblečení, které ji zahalilo. Seděla na svém lehátku a popotahovala že chce jít pryč. Prožívala zatím své nejhorší chvíle svého života. Týden v cele byl nekonečný a ponižující ze strany dozorců. Byla nucena vždy sundat vše své oblečení a plnit rozkazy, které jí byly nakázány. Stížnosti na chování dozorců byly vždy zameteny pod stůl.

Když konečně zavolal Jakubovy ředitel věznice, chtěl se sním sejít ohledně zadržení jeho ženy.

Muž vešel do klimatizované kanceláře, která byla díky jeho finančním darům zrekonstruována. Ostatně jako všechny kanceláře věznice.

„Vítejte, jakou jste měl cestu? Fajn děkuji. Mrzí mě, že se s vámi scházím v této nepříjemné situaci. Ale máme východisko kdyby, jste uplatil soudce, nemusela by vaše žena potupně absolvovat bolestivý výprask přes holou zadnici. Když jsem ji viděl, tak by byla škoda bičovat tak krásné pozadí, které by mohlo být zohyzděno jizvami od prutů. Kromě toho, pokud by lékař neuznal dále její zadek za trustu schopen, musel by být trest dokončen na jejich zádech. A sám jste viděl, co dokáží naši muži s biči! „

Po napití vody, muž sdělil s úsměvem že nemá zájem, ba naopak chce aby jeho žena byla odsouzena nejpřísnějším možným způsobem a to i za drogy. Udivený ředitel nechápal co to vše má znamenat a nechal si všechno vysvětlit. Když muž řekl svůj příběh, Afričan vše pochopil a uznale souhlasil s nabídkou, která byla navrhnuta.

„Uvidíme, co se dá dělat a přimluvím se u soudce.  Pokud sem to dobře pochopil tak naši muži mají volnou ruku? Ano dělejte si sní co budete chtít, jen když bude trpět! Nebudete nikdo samozřejmě škodný“

A položil na stůl s obálku plnou peněz, kterou Afričan sebral. Rozloučili se na brzkou zítřejší shledanou.

V soudní síni se sešli všichni důležití lidé města. Jakub Bekk se posadil do rohu plné místnosti a těšil se, až uvidí svou nevěrnou manželu. Byl celkem nervozní a zároveň natěšený. Celá situace ho velmi vzrušovala a udivovala. Po předvedení vězňů promluvil soudce jen okrajově, že je velmi zklamaný ze všech přítomných a doufal že je trest, který udělí ponaučí.

Anna stála jako poslední a brečela, ohlížela se po místnosti jestli tam není její manžel ale nevšimla si ho. Stále vyrušovala že chce volat svému manželi a dožadování se svého rodinného právníka. Její ex offo advokát jí musel domlouvat, aby mlčela, jinak by si mohla přitížit. Nepomohlo a Anna rušila průběh i nadále.

Všichni vězni byly Afričani a Afričnaky, kteří byly odsouzeni maximálně rokem odnětí svobody za drobné krádeže. Když došla řada na Annu, která byla jediná bíla žena s vězni tak soudce zvážnil a zle se podíval.

„Jsem zklamaný, že sem k nám do státu jezdí taková spodina lidstva jako jste vy! Vaše držení drog a nahota musí být potrestána tím nejvyšším možným způsobem jaký jen u cizinců u nás jde udělit. Anno Beková odsuzuji vás k odnětí svobody trvání deseti let za držení drog. Dále vás odsuzuji za veřejnou nahotu k výprasku na holou zadnici počtem 50 ran. Proti rozsudku se nelze odvolat a trest nastoupíte ihned. Jelikož nemáte na zaplacení peněžní pokuty, odpracujete si celou částku na polích. Děkuji soud skončil!“

Jakub Bekk ucítil sladkou úlevu, že jeho plán vyšel i zároveň ucítil vzrušení a radost.

To samé se nedalo říct o jeho ženě, ta po hysterické scéně se chtěla zuřivě vrhnou na soudce. Neudělala ani dva kroky a byla povalena na zem, kde ji nechali ještě chvíli vychladnout.

Když byla odvedena do místnosti kde, měla čekat na odvoz do vězení, Tak muž poděkoval řediteli věznice. Přišla žádost o vidění své ženy. Bylo mu vyhověno a byl zaveden do místnosti za svou ženou.

Když vešel do místnosti, ženě se rozzářily uslzené oči a chtěla se radostí vrhnou okolo krku ale zastavily jí pouta připnuté ke stolu.

„Lásko dobře že seš tady. Odsoudily mě neprávem na deset let vězení a chtějí mě bít přes zadek. To přeci nemůžeš dovolit.!!! Můžeš prosím to zařídit, aby mě pustily prosím! Byla sem zde zneužívána a ponižována. Dozorci mě šahaly všude! Bylo to strašné!“

Po vylití si srdíčka muž vytáhl z tašky důkazy její nevěry a věnování jeho patentu. Výraz ženy mluvil za vše a nedokázala říct ani slovo.

„A teď mě řekni, proč bych ti měl pomáhat. Sama jsi za to můžeš tak budeš nést svou vinu. Počítej s tím, že se někdy zastavím s rozvodovými papíry, během toho jak budeš ve vězení. Doufám, že si ten potupný výprask užiješ ty couro a vězení taky.  S penězi na pokutu nepočítej, pěkně si to odpracuj, abys věděla co je to práce.“

„Prosím lásko ne, prosím udělej něco prosím já ti budu už vždycky věrná. A ten patent mě mrzí prosím! Jsem přeci tvoje žena! Zatím se měj ,Ahoj!“

Během odchodu muž slyšel ještě srdceryvné prosby ale nebylo to nic platné. Strážníci odvedli do auta spoutanou Annu a odjeli směr vezení. Jakub dostal nabídku sledování výprasku své ženy, který se bude konat zítra během západu slunce na nádvoří. Nabídku velmi rád přijal a těšil se na její bolestivou potupu.

Po příjezdu Anna pochopila že ji čeká peklo na zemi.  Jak procházela uličkou do cely, slyšela narážky, nadávky a útoky na její osobu, kterým samozřejmě nerozuměla, protože byly v místním jazyce. Angličtinu zde ovládali jen pár některých. Jako jediná bíla žena ve vězení byla vzpruhou pro vězně a vězenkyně. Těšili se až ji uvidí zcela nahou a dostat výprask na bílou holou zadnici.

Noc před trestem absolvovala Anna ještě na samotce. Celou noc nespala a brečela. Stále nemohla uvěřit jak dopadla. Stýskalo se jí po domově, nákupech, luxusu a celkově po starém životě, který kdysi měla.

Ráno přišel jeden z dozorců a sdělil jí ať jsi vše svlékne, jde na toaletu a do sprch.

Se smutným výrazem v obličeji konala rozkazy a věděla že jí již nikdo nepomůže. Že bude muset za nevěru a krádež co způsobila svému manželovy zaplatit! Ledová sprcha jí vzpružila a byla připravena jít na svůj trest. Zbývaly spoutat ještě její tenké ruce ocelovými pouty. Ty bez odporu nastavila a nechala si je nasadit.

„Kleknout!“

Když jsi Anna klekla, věděla přesně co má následovat a s pouty na rukou rozepla dozorci kalhoty. Ty stáhla na úroveň kolen a vytáhla ze spodního prádla obrovský černý napůl ztopořený penis.  Bez ostychu ho začala kouřit a zapojila i ruce. Velikost způsobovala Anně problémy a začínaly jí bolet čelistní klouby. Z chuti se jí chtělo zvracet ale snažila se to vydržet. Dozorce si užíval každou vteřinu a mačkal Anniny prsa.

Když začal dozorce stříkat proud semene do úst začala se Anna dusit a rozkašlala se. Po spolykání musela  chvíli ještě dodělávat polo ochablý penis a snášet mačkání prsou. Dozorce se upravil a Anna byla zvednuta za vlasy a odvedena na nádvoří.

Podium bylo již krásně připraveno a vězni nastoupeni v řadách. Manžel vše sledoval se vzrušením na balkoně, kde mezi přísedícími byly i významní lidé města a jejich ženy.

„Dnes bude vězenkyně s číslem 250 bita za veřejnou nahotu počtem 50 ran. Můžete ji spoutat!“

Zdatní dozorci neměli s Annou žádnou práci, nijak se nevzpírala a ani neodporovala. Sama nabídla své ruce k připoutání na konstrukci. Pohledy všech přítomných jí nijak nevadily, její sebevědomí bylo veliké i když byla v takové situaci.

Po připnutí pout na rukou se jí tělo krásně napnulo a povytáhlo. Prsa se zpevnila, a díky podpěře na podbřišku se zadeček vystrčil a zaoblil. Přítomným se naskytl pohled na krásný dokonalý bílý zadeček s větší kundičkou, která má dokonalé pysky.

Všichni přítomní obdivovali krásu spoutané ženy až na manžela. Tomu pohled na nahé tělo jeho ženy nebyl vzácný. Spíše se těšil na pohled až bude její zadeček zbičován!

Anna se snažila najít alespoň trochu pohodlnou pozici ale nijak se jí to nedařilo, pouta jí řezaly do rukou a podpěra na podbřišku jí tlačila. Při vrtění, ukazovala ještě více své ženství, které hypnoticky sledovalo hlavně mužská část publika.

Strážníci jsi vzali po jednom prutu ze sudu a cvičně švihnuli aby ztratily zbytky kapaliny. Kývnutím povolali doktora, aby nanesl dezinfekci. Opět nastala situace, že se dostala dezinfekce do ženina klína a křik následoval okamžitě.

„Jauuu co děláte jste normální. Dávejte pozor ano?!“

Doktor stížnosti nevěnoval pozornost a dále vykonával svou předepsanou práci. Po sepnutí vlasů skřipcem, natřel záda a prsa desinfekcí, která Annu chladila. Při přejíždění dlaní přes bradavky způsobil jejich ztvrdnutí!

Jak lékař vykonal svou povinnost, dozorci si odměřily svou potřebnou vzdálenost k bičování. Oba dva zdvihly své nástroje na úroveň svých ramen a výprask započal. Dozorce z levé strany silou švihnul a první šrám se objevil na Anině zadku.

„Auuuu, jáuu to bolí! Okamžitě mě koukejte pustit.Ahhhh!“

Anna s křikem a se snahou se uvolnit z pout, se pokoušela ulevit od ostré bolesti na jejím zadečku. Během stahování a povolováním zadečku přistála další ostrá rána, která zasáhla přesně celé její pozadí ve prostřed. Nadávky s křikem se linuly přes plné nádvoří lidí, ovšem všudy přítomní byly velmi zatím spokojeni.

Na balkonu probíhala debata mezi ženami.

„To jsem zvědavá, jak vydrží těch 50 ran. Zatím má dostat třetí a vyvádí jako malá holka. Jenom ať přitlačí, alespoň ta její prdel ztratí na kráse. Takovou bych řezala každý měsíc ale pěkně bičem a přes celé tělo!“

„Pokud by, jste chtěl můžeme trest ukončit, jste u nás ve městě vážený občan a máte zde své slovo. Ostatně jedná se stále o vaši manželku. Děkuji za nabídku ale nemám zájem, jenom ať ji vaši muži pěkně zbičují. Dobrá, jak myslíte!“

Dozorci rytmicky švihali Anninu prdelku velkou silou. Při každém švihnutí se prut ohnul do velkého rádiusu a svištivým zvukem dopadl na vyšpulené pozadí. Křik trestané ženy byla rajská hudba pro jejího manžela. Ten vše spokojeně sledoval z balkonu a popíjel drink.

„Deset. Auuuu uffffff. Jedenáct. Eiii, ooooo. Dvánáct. Bože to bolí, jauuuu.

Jelita nabíhala po každé ráně a bolest se stupňovala víc a víc.

Při sednácté ráně se podařilo částečně zasáhnou Annino přirození, skrze její dostupnost při vyšpulení zadku.

„Aaaaaa pomooc! Prosím tam néé. Jsem zraněná!!“

Bolest neustávala na nabíhajícím šrámu a hned dostala Anna další bolestivý polibek od prutu. Z dospělé ženy se stala malá holčička, která jen slibovala a prosil, jen aby už nebyla trestána.

Nastala přestávka v polovině trestu a lidé na balkoně si nechali dolít svůj drink, který popíjeli při představení. Trestní dozorci si vyměnily nástroje za nové a trochu se snažily jsi zmasírovat své namožené ruce od švihání. Doktor jsi klekl ke seřezanému pozadí a prohlídl si ho, zda může trest na pozadí pokračovat. Až na pár maličko krvácejících ran a rudému přirození neshledal nic, co by mohlo dále bránit průběhu trestu. Podle lékaře nebyl ještě důvod přehodit nástroje a Anně zbičovat záda.

Annino bolestné sténání a kňučení šlo slyšet přes celý dvůr. Po občerstvení dozorců a vážených pánů na balkoně nastala druhá polovina bití.

Dvacet šest, aaaaaa prosím už dost!. Auuu. Dvacet sedm, ouuuu juuuiiii. Dvacet osm…auuu to moc bolí, prosím já už to nikdy neudělám. Dvacet devět. Pooomoooc! Auuu.

Rány lítaly v pravidelném rytmu, a kůže na prdelce už nebyla nikde bíla. Anna měla zadek a stehna v jednom ohni. Její hlas začínal pomalu slábnout a být vykřičený. O moc lépe nebylo na tom ani Annino zápěstí, které bylo rozedráno do krve od železných pout. Anna tuto bolest nedokázala ani zaznamenat. Všechna její bolest vycházela jen ze rozšvihaného pozadí.

Během trestu se podařilo ještě párkrát zasáhnout její kundičku ale nijak jí to značně nepoškodilo. Při každé ráně poskočila její prsa a zhoupla se ze strany na stranu.

Čtyřicet sedm. Ufffff. Čtyřicet osm juuiiiii oochh, čtyřicet devět. Auuuu. Padesát…auuu uffff.

Trest byl u konce a dokonce někteří na balkonu zatleskali. Těžko říct, jestli Anně že neomdlela bolestí nebo bičovacímu umu dozorců. Po odpoutání se Anna sesunula dolů na zem. Její zmučené tělo bylo celé zpocené a vysílené. Museli jí doslova odnést na ošetřovnu, kde jí lékař poskytne pomoc od krvácejícího zranění na pozadí a stehnech.

„Spokojen pane? Ano velice, co sní teď bude? Jestli se mohu zeptat. Bude ošetřena a nějaký čas jsi pobyde na marodce než se jí prdel zahojí. Poté bude přesunuta do normální cely, kde jsi bude odpykávat trest. Pochopitelně bude jezdit na práci na pole. Myslím že vaše žena to zde nebude mít lehké. Bude znásilňována a zneužívána ostatními vězni a to i ze strany personálu. To víte, pěkná bíla žena tady ještě nikdy nebyla tak si ji budou chtít všichni užít. I vy vážený pane? Já ne. Já sem spokojený se svou ženou, které je i skvělou milenkou.  Ale kdo ví.

Vážně nechcete toho vaši ženu ušetřit? Chápu vás, zato co vám udělala ale přece? Ne děkuji možná až po nějakém čase zvážím vaši nabídku ale brzo to nebude. Co budete teď dělat? Ještě nevím. Ale chci se nechat rozvést tak se někdy stavím za vámi na návštěvu a při té příležitosti tak učiním. Dobře, mějte se a kdyby cokoliv tak se stavte. Dveře našeho městečka jsou vám otevřeny.

Jakub Bekk spokojeně odletěl domů a začal se věnovat naplno své práci. A začal si více užívat života. To se nedalo říct o jeho ženě, které život na dlouhý čas skončil. A začalo jí peklo na zemi. První zájemce o její tělo chtěl být pan doktor, který jí při ošetření zajel mezi nohy a své svěřenkyni natěšeně sdělil.

„Jak se ti zahojí tvá prdel a kunda tak víš co budu chtít, mé služby nejsou zde zadarmo a něco stojí rozumíš!?“

„Rozumím, nemohla bych dostat něco na bolest prosím? Ne, jenom si pěkně na bolest zvykej a užij si ji! Bude se ti to zde hodit…..