Povídka „Ostrov Khym – 1. část“

Objevili ho Španělé okolo roku 1600. Dodnes je prakticky stejný, ostrov pokrytý bujnou tropickou přírodou. Uprostřed moře, typické sopečné hory posunuté k východnímu okraji, kde spadají prudce do moře. Na západní straně se do moře vlévá jediná velká (ale opravdu velká) řeka. Její delta se proplétá typickým bujným deštným pralesem.

Španělé brzy zjistili, že z původního obyvatelstva jsou jako otrokyně použitelné prakticky jen ženy. Muži byli buď naprosto apatičtí a nechali se spíš umlátit, než by něco dělali, nebo zmizeli v pralesích a kdoví, co s nimi bylo dál. Zato zdejší menší, ale svalnaté, tmavohnědé ženy byly schopny nejen přežít extrémní podmínky, ale i v nich tvrdě dřít.

Objevili jsme záznam kapitána lodi v jednom tehdejším deníku: „Indiánské ženy jsou schopné vydržet velmi tvrdé podmínky a těžké práce, jako třeba vlečení lodi, s minimem potravy. Jsou sice malé, ale mají velice silné nohy a svalnatá záda. Dospívají velmi brzo, mají velké prsy s tlustými, tmavými bradavkami. I velmi mladé jsou schopné nosit těžké náklady na velké vzdálenosti. Jejich tmavá kůže a husté černé vlasy je chrání jak před sluncem, tak větrem. Je třeba je držet v menších skupinách. Jednu z nich vyberete a pokud se dostatečně všechny nesnaží, stačí zbičovat jí. Pověsíte jí za zápěstí před ostatní a nějakých sto ran uzlovatým bičem udělá s celou skupinou divy!“

A z jiného záznamu: „Vyrazili jsme proti proudu řeky do neprobádaného prostoru. Postupovali jsme pomalu, každou loď táhlo od úsvitu do soumraku dvacet Indiánek, zapřažených ke dvěma řetězům, připevněným k přídím. Na sobě neměly nic kromě kapuce z pytloviny, nasazené na hlavě, takže nic neviděly, všechny, kromě první v každé řadě, která udržovala směr. Ruce měly pevně stažené za zády, takže nemohlo dojít k sebemenšímu odporu. Věděli jsme, že jinak jsou schopné se vzbouřit a, ač se to nezdá, jsou nebezpečné! Při sebemenším zaváhání je jeden z našich mužů okamžitě přetáhl bičem přes zadnici nebo stehna! Místy šly do půl stehen vodou, klouzaly po kamenech na dně řeky, ale jsou velmi vytrvalé!“

Na těchto cestách Španělé objevili doly na drahé kameny, časem se stejně výnosným ukázal i obchod s dalšími nerosty, ale i dřevem z místních pralesů. Na plantážích u západního pobřeží se pěstuje exotické ovoce, orchideje a cukrová třtina. Později zde byly objeveny také značné zásoby ropy. Bankovní tajemství tady funguje nejméně tak dobře jako ve Švýcarsku a, s postupem doby a změnou požadavků také velmi dobře rozkvetl sexuální průmysl.

Na Khymu je samozřejmě demokracie, ale pečlivě se dbá na to, aby nikdo nekazil příjmy nejen z přírodních zdrojů, ale hlavně z turistiky. Státní policie perfektně kontroluje nejen pobřeží, ale i celý ostrov. Drogy jsou zde takřka neznámé (známé samozřejmě jsou, ale rozhodně tady není takový chaos, jako v takových „demokraciích“, jako je například Evropa). Jediný problém, který tu musíme řešit, a to samozřejmě velmi důrazně, je feministické hnutí. Ženy zde zdědily řadu vlastností po svých předkyních a přestože si dáváme velký pozor, trvale se snaží svými nevhodnými myšlenkami narušovat jinak nádherný život na ostrově. Nestačí jim, že mohou studovat, ba i přednášet na školách, pracovat ve všech možných oborech, ale jak mohou, snaží se spolčovat, ba i vzpouzet se proti zavedeným pořádkům!

V podstatě jediným místem, kde se občas objevily nepokoje, byly hory v okolí univerzitního městečka Cordoba. Zdejší univerzita byla velmi dobře kontrolována agenty tajné policie, ale přesto se zde znovu a znovu objevovaly rebelky. Znovu a znovu se řady zdravých 18 až 20letých dívek stávaly nejprve podporovatelkami hnutí odporu a posléze bezprávnými dělnicemi na nejtěžších pracech. Své dlouhé tresty si odbývaly v žalářích hluboko v džungli, v dolech na diamanty, nošením nákladů armádě. Další sloužily ve státních bordelech nebo jako otrokyně na plantážích. Některé byly „pronajímány“ (ve skutečnosti prodávány) soukromníkům. Oficiálně nikdo počet mladých otrokyň neznal, ale odhadovalo se, že jich je několik set.

Nějaké velké protesty kolem toho nebyly – na Khymu byly soudy rychlé a tresty tvrdé. Kromě toho většinou stačilo několik týdnů při výsleších v podzemních celách Státního soudu a přiznaly se jedna radost. Pokud došlo k soudu mezi manžely, žena byla prakticky vždy odsouzena a muž určoval podmínky jejího trestu. A tady máme několik ukázek života ve věznicích.

Záznam 4459 – žena, zvláštní dozor
Zvláštní znamení – mimořádně velké prsy a bradavky
Vhodná k obzvlášť těžkým pracem, sexuálním službám

Obecně
27letá žena, k dispozici pro krátkodobý/dlouhodobý pronájem. Má za sebou kompletní výcvik pro nejtěžší práce v nejostřejších podmínkách, v horku i mrazu. Ve vězení od svých 24 let. Přišla sem z trestné části vězeňského systému, pomáhala protivládním žurnalistům. Byla odsouzena k roku nucených prací. První útěk po třech měsících trestu jí vynesl deset let navíc, druhý, po roce, skončil doživotím. Její první výcvik obsahoval tvrdé fyzické podmínky, jakož i sexuální výcvik pro bordel nebo pro armádu. V průběhu výcviku byla několikrát potrestána a to i velmi tvrdě. Po úvodním výcviku byla přemístěna do věznice s přísnou ostrahou. Zde pracovala na nucených pracích mimo budovu. Jako přídavek byla poslána na dva týdny sexuálních služeb do kasáren speciálních jednotek (většina žen je schopna snést maximálně týden!).
Pokud ale chcete poslušnou otrokyni, tahle není nic pro vás! Vyžaduje ostrý dozor! Na druhou stranu její zdraví a inteligence tvoří skvělou kombinaci, která zvyšuje její cenu. Není běžnou prsatou vězenkyní, je svalnatá a pevná. Po celou dobu výcviku neměla k dispozici podprsenku, aniž se to nějak projevilo.
Potřebuje pevnou ruku! Jsou nutné tvrdé tresty, aby byla udržena pod kontrolou! Neposlušná, velmi chytrá! Rychle se učí! Skvělá pro toho, kdo jí zvládne!
Vzdělání: univerzita

Fyzický stav
Pohlaví: ženské
Výška: 170 cm
Váha: 70 kg
Oči: hnědé
Vlasy: hnědé, rovné
Cejchy/tetování: žádné
Jizvy: jedna tenká na spodní straně levého prsu, od bičování při úvodních výsleších
Postava: 95 E, 70, 95
Rysy: oválný obličej, velké oči
Ústa: plné rty, lze použít pěticentimetrový kulový roubík, stejně dobře roubík-penis nebo uzdu
Pleť: olivová, jemná, dobře opálená, žádné neopálené pruhy. Může být pokládána za Řekyni nebo Jihoameričanku
Pysky: silné, vystupující, vnitřní pysky viditelné, když stojí s rozkročenýma nohama, klitoris viditelný, hladce vyholená
Pochva: po lubrikaci pojme kolík 20×6 cm
Prsa: extrémně velká, vysoko posazená, nahoře lehce zúžená, pevná, těžká. Obzvlášť pěkné, když se podváží a musí pracovat nebo běhat – pak jí bolestivě poskakují jako balóny
Bradavky: mimořádně silné, ztopořené přes centimetr dlouhé, tmavě hnědé, propíchnuté pro kroužky, velmi citlivé. Dostatečně pevné pro věšení závaží. Částečně trénované – mohou být natažené na dvojnásobnou délku
Nohy: dlouhé, štíhlé, velmi silná, svalnatá stehna i lýtka
Zadek: pevný, široký, při rozkročení je vidět anus i pysky
Anus: je schopná pojmout kolík 15×6 cm
Ochlupení: od krku dolů hladce vyholená, v průběhu trestů vyholena i hlava
Zdravotní stav: velmi dobrý, svalnatá záda i paže, při vyvěšení vystupují žebra, břicho ploché. Velmi dobrá kondice na ženu jejího věku, čtyřikrát týdně běhá po patnácti kilometrech, přivázaná za prsy za džípem
Pracovní schopnosti: mimo budovu – schopná pracovat nahá ve čtyřicetistupňovém vedru osmnáct hodin na plném slunci, nebo čtyřicet osm hodin beze spánku Náklad: schopná nosit na zádech pětačtyřicetikilový náklad i dvanáct hodin, je třeba speciální postroj, který se jí zarývá do prsů. Takhle musela pochodovat pět dní (těžké boty, dlouhé kalhoty, do pasu nahá, zápěstí připoutaná zezadu k obojku na krku). První den musela být zmrskána (třicet ran přes prsy), pak už nedělala problémy. Schopná táhnout káru se 120 kg nákladu.
Sex: všechny otvory dobře trénované, není bisexuální, ale je schopna uspokojovat i ženy (nenávidí to!). Ponižuje jí, když musí masturbovat před jinými
Sexuální schopnosti: 86 styků vaginálních, 42 análních a 78 orálních během 18 hodin. Aby se snažila při orálu, musela dostat na bradavky svorky.
Klystýr: za trest musela těžce pracovat se třemi litry zašpuntovanýma ve střevech. Nejdéle s litrem a půl šestnáct hodin

Zpráva u útěku
Vězeňkyně 49448 – pokus o útěk z pracovní zóny

Zpráva dozorce přepravy:

V půl šesté ráno jsme přepravovali deset vězeňkyň na práci na silnici. Pracovaly zde ve skupinách po pěti, navzájem připoutané za kotníky. Protože pracovaly na veřejně přístupném místě, měly na sobě jutové blůzy. Blůzy byly čtvercové kusy látky svázané po stranách a s dírou pro hlavu. Strážní nemají rádi taková pracoviště, vzhledem k tomu, že blůzy se nikdy neperou a navíc jsou rozedrané tak, že ženským z nich často koukají prsa a to vzbuzuje protesty veřejnosti.

Ve věznicích používáme systém nadřízených vězeňkyň – poručnice. Tyto vězeňkyně vykonávají rutinní činnosti jako krmení nebo poutání běžných vězeňkyň. Jejich oblečení je odlišuje od ostatních: nosí krátké khaki šortky a blůzy bez rukávů, které jim zakrývají téměř celá prsa a boty. Většina má ještě na kotnících řetěz. Byla to jedna z nich, měla za úkol připravit skupiny na práci. Na zemi ležel šestimetrový řetěz, jejím úkolem bylo odpoutat každou od korby a zase připoutat k pracovnímu řetězu. Měla to udělat s jednou po druhé, ale ona si odpoutala všech pět najednou. Nechala je stát bez řetězů na nohou vedle náklaďáku a postupně je připoutávala k pracovnímu řetězu. V tu chvíli vedle zastavila kára, tažená čtyřmi trestankyněmi. Kára se používala k odvážení hlíny a bahna ze stavby. 49448 tady byla nová, první den po nástupu na nucené práce. Bývalá novinářka, odsouzená na rok nucených prací za psaní protivládních článků. Ve svých čtyřiadvaceti byla ještě netrestaná, ale její radikální názory a celková fyzická zdatnost jí přinesly tento poměrně přísný trest. Její trest měl být po šesti měsících přezkoumán a podle potřeby prodloužen. Byla svalnatá, s velikými vysoko posazenými prsy, silnýma rukama a dobře vypracovanými stehny.

Pravděpodobně ji pohled na káru taženou těmi čtyřmi šokoval. Byly připoutané, s rukama svázanýma za zády, k tyči, která byla upevněna k předku těžké čtyřkolové káry. Strážný, který seděl na kozlíku, používal k řízení těchto čtyř úplně nahých, špínou a potem pokrytých žen kožený, místy ocvočkovaný bič. Po zastavení lapaly po dechu. Čerstvá jelita pokrývala jejich záda a stehna. Dvě měly na bradavkách pověšené těžké kovové svorky. Nejstarší z nich, asi pětatřicetiletá, málem padla na kolena vyčerpáním. Rána bičem přes její masité stehno jí přinutila zůstat stát. Všichni se koukali na ně. 49448 momentálně bez spoutaných nohou toho využila a vyrazila k blízkému lesíku. Její poručnice vyrazila za ní, ale okamžitě jí srazil k zemi strážný, který jí podezíral z toho, že se spolčily. „Neboj se, daleko neuteče a pak si to vypijete!“ Vzal do ruky vysílačku a volal posilu.

Strážný na koni

Dostali jsme hlášení, že se jedna vězenkyně pokusila o útěk a asi za půl hodiny jsme byli na místě. Dozvěděli jsme se podrobnosti: 24letá, tmavovlasá, ve vězeňské blůze, ruce spoutané za zády, mířila na západ vyschlou strží, bosá. Odsouzená na rok, za sebou tři měsíce. Možná spolčená se svou 35letou poručnicí.

Sledovali jsme její stopu mlázím asi tři kilometry. Opustila stezku a na keřích jsme tu a tam nacházeli kusy její blůzy. Když sbíhala z malého kopečka, evidentně několikrát upadla. Spatřili jsme jí, jak se snaží vyškrabat na další kopec.

Ruce měla pořád spoutané za zády, blůzu z poloviny roztrhanou. Její masivní prsy při každém kroku mohutně poskakovaly. Ulepená potem a špínou klusala do kopce. Nechtěla se vzdát ani poté, co jí kolega lasem spoutal kotníky a stáhl dolů strání. Seskočili jsme z koní. Spoutané ruce jsme jí ohnuli v loktech a přivázali k řetězu kolem krku. Ke každému kotníku jsme jí teď přivázali jeden provaz, dva z nás se vrátili do sedel a provazy (a tím i nohy) roztáhli. Nepřestávala bojovat a nadávat nám. Strhli jsme z ní zbytky blůzy a tři z nás ji začali zpracovávat biči. Jak jsme jí mrskali přes záda, zadnici i mohutná stehna, celou dobu zoufale ječela. Asi po deseti minutách si jezdci podali provazy navzájem a otočili ji na záda.

Bylo jí jasné co musí přijít a začala prosit „Neee, přes prsa, prosím, přes prsa néééé!“

Viděl jsem hodně trestankyň s velkými prsy, ale ona byla něco výjimečného. Nejenže byly obrovské, ale taky pevné, s jak podšálek velkými tmavými dvorci. Dva strážci jí zpracovávali prsy (zvláštní pozornost věnovali bradavkám) a třetí vnitřní strany stehen a roztažený rozkrok. Ječela jako zvíře, po každé ráně následovalo nové zaječení. Pot z ní stříkal na všechny strany. A to byl pouze první z mnoha dalších trestů, které jí za útěk čekaly. Muselo jí být jasné, že její prsy a vůbec celé tělo přímo vybízí k těžšímu potrestání než by bylo nevyhnutelně nutné.

Po dalších deseti minutách jsme všichni seskočili z koní a poručili jí postavit se. Na okamžik zaváhala, ale když jsme pokračovali se šleháním prsů, vyškrabala se na nohy. Překvapilo mě jak dobře trest snášela. Musím doporučit jí dlouhodobý pobyt v trestné cele za pokus o útěk.

Poručili jsme jí postavit se s nohama doširoka rozkročenýma a vystrčit prsy. Jeden z kolegů sáhl do brašny u sedla a vyndal postroj na prsy a řemení s dvěma kolíky. Když to viděla, slzy se jí opět spustily v potocích a z tváří jí kapaly na zbičované prsy, ale neřekla nic. Řemení se skládalo ze tří kožených kruhových popruhů s cvočky, které byly spojeny dvěma dalšími, které vedly ke kovovému kruhu s průměrem asi pět centimetrů. Nasadil jí řemení na prs a utáhl každý popruh tak, že se kovové cvočky zaryly hluboko do jejích ohromných prsů. Kůže se jí vydouvala mezi touto tmavou pavučinou. Bradavku jsme jí protáhly kruhem. Udivilo mě, jak rychle její tučné bradavky ztuhly. Když jsme jí nasadili svorky na ztuhlé bradavky, 49448 znova zaječela a podlomila se jí kolena. Tyhle svorky, které vozíme stále s sebou, mají totiž uvnitř jehlu, která bradavky krásně propíchne.

Dva jsme jí podrželi ruce a třetí si pohrával s jejím klitorisem. Nechal jí skoro vyvrcholit, ale včas přestal. Byla krásně mokrá, takže jsme mohli nasadit kolíky. Menší a kratší, který patřil do análu, si nejprve navlhčila a pak jsme jí je oba zasunuli. Pořádně jsme řemení utáhli a k řetězu na krku jsme přivázali konec lasa. Nastal čas, aby si doběhla zpátky pro svůj trest.

I přesto, co prožila, běžela za koněm, ke kterému byla uvázaná, velmi dobře. Laso jí nutilo udržovat tempo, pot po ní stékal v celých řekách. Běžela vytrvale, jen tiše sténala bolestí, která vystřelovala z jejích poskakujících stažených prsů.

Jel jsem za ní a díval se, jak se jí kolíky vlní v rozkroku. Uvažoval jsem o tom, jak se jí teď změní život. Zbývalo jí devět měsíců trestu. Ale to je všechno pryč! Teď jí čeká řada let, které odpracuje nahá na nucených pracech. Jestli ona není zralá pro otroctví, tak která už?

Po návratu k náklaďáku jsme 49448 dovolili kleknout vedle poručnice, která jí dovolila utéct. Klečela tam se spoutanýma nohama pod sebou, teď už nahá, na krku patnáct centimetrů vysoký kovový límec. Ruce za zády, lokty dolů, zápěstí v kovových manžetách přivařených k límci. Kapky potu po celém těle dávaly tušit nepohodlí, které tato pozice způsobovala. Na hlavě měla koženou kuklu, která jí zakrývala oči a celou hlavu s výjimkou nosu a úst, ve kterých měla velkou kouli s řemínkem utaženým kolem hlavy. Mohutně se potila, kolem nosu jí z pod kukly vytékal málem potok. Její těžce vydřená pozice poručnice byla pryč spolu s oblečením. V 35 byla stále ještě dost mladá pro nucené práce i sexuální služby. Tiše sténala.

49448 také dostala do úst kouli jako roubík a pak jsem je naložil na korbu. Tady si zase klekly, 49448 jsem nasadil kuklu. Stejně jako kukla její společnice měla na temeni kroužek. Potom si musela lehnout na břicho a zaklonit hlavu tak, že měla čelo opřené o přepážku mezi korbou a kabinou. Ohnul jsem jí nohy v kolenou a spoutal kotníky křížem přes sebe. Ke kroužku na temeni jsem přivázal tenký, ale velmi pevný provaz a protáhl jsem jí ho mezi svázanýma nohama. Jak jsem ho napínal, musela ohnout nohy ještě víc a celá se prohnout. Když měla tělo napnuté jak luk, přivázal jsem druhý konec lanka ke skobě vysoko na přepážce. Lanko jí tak zvedalo kotníky a tím i celé tělo, takže prakticky celou vahou spočívala na podvázaných prsech. 49448 už byla naprosto klidná, věděla, že nějakým odporem by svůj stav jen zhoršila, ale poručnice se chtěla bránit, když jsem jí zasunoval kolík do zadnice. Bylo jí jasné, že její osud je zpečetěný.

Práce na silnici zatím pokračovala. Jedna parta spoutaných vězenkyň klečela na kolenou a rýči s krátkou násadou nabírala hlínu, kterou sypala do pytlů, které jim držela druhá skupina. Když byly padesátikilové pytle naplněny, zvedly je a odnesly vysypat do káry. A znova a znova. Šestnáct hodin denně se třemi pětiminutovými přestávkami. V žáru, který všude panoval, si řada z nich raději svlékala těžké a nepříjemné blůzy a pracovaly nahé.

Nastoupil jsem s řidičem do kabiny a rozjeli jsme se. Opravovaná silnice nebyla samozřejmě ani zdaleka hladká a rovná, auto poskakovalo přes výmoly. Ať si užijí! Příště si rozmyslí utíkat a navíc budou povolnější až přijedeme do věznice a před tribunálem.

Cesta trvala asi hodinu. Po průjezdu branou jsme zastavili na pálícím sluncem zalitém nádvoří. Vystoupil jsem a než jsme začali skládat náš náklad, zaujala mě postava stojící na nástupišti. Ty dvě počkají, ať si jejich kozy užijí! Stála tam, na sobě klasický postroj na přepravu – kolem krku kovový límec, ke kterému byla vzadu přivařená asi metr dlouhá tyč. Pokud byste límec položili na zem, při pohledu z boku by tato část připomínala tvarem hokejku. K tyči za zády měla přivázané nejen zápěstí, ale i lokty, což jí nutilo nádherně vypnout prsy. Kolem pasu měla řemen podobný tomu, co na sobě měla 49448. Jediný rozdíl byl v tom, že konec řemenu s kolíky, který vedl rozkrokem, nebyl připevněn vzadu také k řemenu, ale ke kruhu na konci tyče. Tím řemen přitahoval tyč k tělu a límec jí nutil zaklonit hlavu. Na nohou měla zařízení, kterému jsme říkali střevíčky. Byla to asi metr dlouhá tyč, která měla na koncích pouta na kotníky a k nim napevno přidělané boty na podpatku tak vysokém, že jejich momentální majitelka stála prakticky jen na špičkách prstů. Ke středu tyče byl připevněný řetěz, na jehož druhém konci byla karabina, zacvaknutá do kruhu na konci tyče, ke které měla připoutané ruce. Délka řetězu byla taková, že jí nedovolovala napnout nohy v kolenou. Už to, že musela delší dobu stát na vysokých podpatcích, pro ní bylo velmi nepohodlné, tento podřep navíc způsoboval, že se jí nohy viditelně třásly.

Nepochybně jí sebrali čerstvě při nějakém zátahu proti opozici. Jednak jí pod kuklou (stejnou jako měly ty dvě na korbě) vykukovaly špinavě blonďaté vlasy, jednak na ní byly vidět pruhy od plavek. Kůže v těchto místech už samozřejmě nebyla bílá – jak jí tu nechali stát, zbarvila se do cihlové červeně. Byla drobnější postavy než 49448, štíhlounké paže i stehna, zato svalnatá lýtka. Když jsem přišel blíž, viděl jsem, že buď byla vzpurná nebo si chlapci nechtěli nechat ujít příležitost si pohrát s jejím pěkným mladým tělem. Bradavky na pevných prsech velikosti velkých jablek měla stažené k sobě vlascem na vzdálenost asi tří centimetrů. K němu byl přivázaný druhý vlasec, který končil smyčkou utaženou kolem jejího jazyka. Zjevně jí smyčku nasadili ještě před tím, než tyč za jejími zády připevnili k řemenu, protože nateklý jazyk čněl daleko z jejích vyprahlých úst a přesto krutě táhl její bradavky vzhůru. Na spodní straně zvednutých prsů byla vidět poměrně čerstvá jelita. V nose měla zaseknutý dvojitý háček. Vlasec, protažený kroužkem na temeni, ho spojoval s límcem vzadu a nutil jí otvírat ústa až na hranici vymknutí čelistí.

Zezadu jsem k ní přistoupil a vzal její prsy do dlaní. Začal jsem je hníst a z pod kukly se vyvalil proud slz. Její spálené a opakovaně mrskané prsy byly nyní extrémně citlivé. V tu chvíli ale udělala chybu – povolila řetěz mezi tyčí mezi kotníky a zápěstími. I ta poslední zatčená moc dobře ví, že tohle nesmí, že za to bude potrestána. Pustil jsem její prsy, vzal do ruky jezdecký bičík a třikrát jí švihl přes spodní stranu prsů. Z vyprahlého hrdla se ozvalo neartikulované chrčení, doslova se roztančila, ale řetěz už nepovolila. Zjevně bude učenlivá!

Vrátil jsem se k vozu, kde už na mě čekal další strážný. Vlezli jsme na korbu. Obě sténaly, že to bylo slyšet i přes roubíky. Uvolnil jsem provazy a nechal je spadnout na břicha. Vzal jsem si na starost 49448, poručnici jsem nechal kolegovi. Rozvázal jsem jí kotníky a švihnutím biče jsem jí postavil (pod kuklou skoro nic neslyší). Prsy měla rudofialové, z očí se jí z pod kukly koulely slzy. Vzal jsem provaz, uvázaný ke kroužku na temeni kukly, seskočil z korby a vytáhl jí za sebou. Odvedli jsme je do přípravny.

Sundal jsem jí řemení, postroj z prsů i svorky. Musela cítit příšernou bolest, jak se krev vracela do stažených prsů, ale protože věděla, že jakýkoli odpor by jí vynesl jen další potrestání, stála ani se nehla. Vzal jsem do ruky silnou jehlu a protáhl jí procvaknutou bradavkou, abych otvor o něco zvětšil. Následně jsem do otvoru vsadil kovový kroužek, asi tři centimetry v průměru. Totéž jsem opakoval s druhou bradavkou. Teď bylo potřeba kroužky uzavřít. Vzal jsem do ruky hořák, nahřál kroužek a přinutil jí sklonit se, abych mohl na kovadlině kladivem kroužek uzavřít. Pálení i škubnutí po úderu kladivem pro ní musely být příšerné, ale až na sténání a minimální škubnutí držela jak přilepená. Rozpálený kov kromě zvýšení bolesti také zastavil krvácení. Položil jsem jí na stůl na spoutané ruce a přiměl jí roztáhnout nohy. Pohrál jsem si s jejím klitorisem. Když se ztopořil, stejně jako bradavky jsem ho probodl jehlou a zasadil kroužek. Svaly na stehnech i lýtcích se jí bolestí stahovaly, ale stále držela.

Odvedl jsem jí do cely ve druhém podlaží pod zemí. Odvázal jsem jí spoutaná zápěstí od obojku, přivázal jsem je k provazu visícímu přes kladku u stropu a začal vytahovat. Nejprve jí tah sklonil do předklonu, ale jak jsem pokračoval, provaz jí začal vyvracet ramena a znova jí napřimovat. Přestal jsem teprv když se skoro nedotýkala země. Věděl jsem, že vazy v ramenou postupně povolí a ona na zem dosáhne. Vzal jsem provaz, přivázaný ke kroužku na temeni, a zatáhl směrem dozadu a dolů, takže musela zaklonit hlavu. Levou nohu jsem ohnul v koleni a za kotník táhnul naopak vzhůru. Na provazu jsem měl připravenou smyčku, do které jsem jí zaklesl palec a utáhl. Svaly na stehně měla napnuté, hlavu zvrácenou dozadu, její bolest se každým pohybem ještě zvětšovala. Vzal jsem jí za boky, nadzvedl a vrazil jí ho mezi nohy. To byla slast!

Nechal jsem jí s její bolestí v temné, vlhké a horkým vzduchem vyplněné cele a šel se podívat na novicku ze dvora. Už tu nebyla, kolegové jí odvedli do její cely. Zašel jsem do kontrolního centra. Na zdejších monitorech lze kdykoli sledovat dění v libovolné cele, stačí si ji vybrat na monitor. Kolega mi vybral záběr z cely naší blondýnky. Kuklu měla už sundanou, hlavu zakloněnou límcem, vlasy ostříhané na kratičkého ježečka, ruce měla stále spoutané k tyči za zády. Oteklý jazyk měla stále vyplazený, ale teď proto, že ho měla stažený mezi dvěma dlouhými tyčkami, které jí nedovolovaly zavřít čelisti. Klečela na podlaze, ve vytřeštěných velkých světlých očích jí stály slzy, nohy připoutané ke kruhům, na stehnech jí zasychalo sperma. Další řemeny přes stehna jí nutily sedět na patách. Vyholený podbřišek měla vyboulený kovovým kolíkem, zasunutým do pochvy, celé tělo prohnuté dozadu. V bradavkách už měla také kroužky a k nim byly přivázány dva provazy, které vedly ke skobám ve stěně. Na každém z provazů viselo závaží, většinou jsme používali tak dvě kila těžká. Jak byla zakloněná, bolavé prsy i bradavky měla napnuté k prasknutí a kolík vypadal, že jí protrhne podbřišek. Kdyby ale povolila, závaží by dosedla na kovovou destičku, která fungovala jako vypínač. Ke kolíku vedl drát a jakmile závaží stiskla spínač, spustil se proud do kolíku. Mohla si vybrat – buď bolest v napnutých prsech a bradavkách nebo proud do rozkroku. Stiskl jsem knoflík na stole. I odtud z kanceláře šlo ovládat vypínač. Zazmítala sebou, zachrčela a nechala spadnout závaží na desku. Vzápětí se vzpamatovala a se škubnutím je opět zvedla. Čeká ji překrásná noc!

Přepli jsme na bývalou poručnici. Jak už jsem zmiňoval, byla z nich nejstarší, ale pořád se mohla honosit pěkným, dospěle ženským tělem. I ona už dostala kroužky do bradavek a klitorisu a nyní byly v plné pohotovosti. Na zemi v její cele ležel kříž tvaru velkého X, který měl na koncích oka. Když ji sem přivedli, musela se postavit zády ke kříži, kotníky jí přivázali do dvou ok. Nohy musela ohnout v kolenou a opřít se o ruce pod zády. Zápěstí jí následně připoutali ke zbývajícím okům. Aby si nesedala, nebo probůh nelehala, byly ke kroužkům přivázány provázky. Dva od bradavek byly spojené asi po deseti centimetrech a odtud vedl přes kladku další ke klitorisu. Kladka byla zvednutá tak, že když se zvedla na špičky prstů a maximálně vypla tělo, provaz jí kroužky a tím bradavky i klitoris napínal jen velmi málo. Ovšem to dokázala vydržet jen chvíli a teď situace vypadala úplně jinak. Momentálně se snažila ulevit klitorisu a doslova se věšela za bradavky.

Po půlnoci jsme je vyvedli z cel. Rozhodně jsme je nemuseli budit. I když tušili, že je nečeká nic příjemného, bylo vidět, že se jim ulevilo. No uvidíme!

Máme tu na dvoře takový speciální instrument – jako dělaný právě pro tři trestankyně. Je to dřevěné „Téčko“, vysoké asi dva a půl metru, s metr a půl dlouhým příčným trámem. Na jeho koncích byly dvě kladky a přes ně pověšené provazy – každý měl na jednom konci dvě a na druhém jednu smyčku. Dopředu kolmo ke svislému trámu byl zasazen další trám, hranol 10×10, otočený hranou nahoru.

49448 i bývalé poručnici jsme svázali ruce za zády v kotnících i loktech. Postavili jsme je pod konce příčného trámu a na vystrčené prsy jsme jim uvázali smyčky visící z kladek. Obě dostaly roubík, který jsme jim zasunuli skoro až do krku. Dva kolegové zatím připravovali blondýnečku. U paty téčka stála kláda, vyrobená z kovu. Měla klasický tvar – uprostřed větší a po stranách dva menší otvory – ale vážila skoro třicet kilo. Znatelně poklesla v kolenou, když jí ji nasadili. Jazyk měla pořád stažený a aby nevyšla ze cviku, přitáhli jí kroužky v bradavkách ke koncům tyček, čímž si nádherně zvedala prsy nahoru. Pak jí zvedli a posadili na hranol. Kláda měla vzadu krátký řetízek, aby trestaná nemohla spadnout dopředu, ale díky šířce klády zase nemohla moc blízko ke svislému trámu. Z vyprahlého hrdla se jí draly zoufalé stony. Už tato poloha a závaží na ramenou jí slibovaly pěknou bolest v rozkroku, ale tím to ještě nekončilo. Chlapi vzali za druhé konce provazů, ke kterým byly uvázány dvě zbývající a já s kolegou jsme jim pomohli je nadzvednout. Tím se dostaly konce provazů s jednou smyčkou do takové výšky, že se daly zaklesnout kolem blondýnčiných palců na nohou. Když chlapi pustili provaz a my ty dvě, bylo dokonáno. Smyčky na prsech se dotáhly, 49448 se s poručnicí vlastní vahou spustily špičkami na zem. Ale novicku se závažím z hranolu nezvedly. Prohnuly jí tělo do oblouku, takže na horní hranu do největšího tlaku její váhy i váhy závaží se dostal její klitoris. Sténání se zvýšilo na maximum a ani obě zbývající nezůstávaly díky bolesti v prsech pozadu.

Aby si trochu ulevila od bolesti v rozkroku, musela se zvednout pomocí zaklesnutých palců a tím stáhnout smyčky na prsech dvou zbývajících. Dlouho to ale nevydržela, bolest v palcích a křeče v nohou od nepřirozené polohy jí donutily znovu si sednout na hranol. A v této jízdě bude pokračovat až do rána.