Povídka “Alenka”

Alenka, studentka posledního ročníku obchodní akademie, před nedávnem prožila nejspíš nejtrýznivější okamžiky svého dosavadního života. Nepatří mezi nejkrásnější, ale i přesto velmi sympatické hnědovlásce nebyl osud nakloněn.

Jako asi každá mladá dívka žijící na vesnici, toužila studovat vysokou školu ve velkém městě, získat pak dobrou práci, založit rodinu a být šťastná. Proto se rozhodla studovat v pár desítek kilometrů vzdálené Ostravě. Netušila však, že právě to jí bude osudné.

Jednoho dne, těsně před koncem listopadu se rozhodla, že navštíví svou vytouženou vysokou školu u příležitosti dne otevřených dveří a vydá se do Ostravy. Už v ní moc dlouho nebyla, proto po návštěvě školy plánovala i menší procházku po městě. Když toho dne přijela do Ostravy a najednou se ocitla v útrobách míst, kde by chtěla strávit následujících pár let svého života, byla velmi nadšená. Při té příležitosti se seznámila s dívkou, která měla velmi podobné plány. Jejich rozhovor o škole a jiných dívčích věcech se protáhnul až do doby, kdy už se obě dívky procházely centrem města, různými obchody či parky. Jenže čas byl neúprosný, dávno už byla tma a Alenka musela spěchat na autobus, protože už to byl její poslední, další jel až následující den brzy ráno. Kamarádka, kterou pozvala ji nabízela, že smí přespat u nich doma, že to rodičům jistě vadit nebude. Alenka ale musela odmítnout, protože ji zase ráno čekala škola. Proto se na křižovatce rozloučily a Alenka se rychlou chůzí vydala na autobus.

Nejhorší však bylo, že už si v té tmě příliš nepamatovala cestu. Čas plynul a do odjezdu zbývaly jen minuty. Byla blízko, ale sama si tím nebyla jistá, začala panikařit. Najednou uviděla povědomou ulici, kterou si kdysi krátila cestu, když jezdila za mámou do nemocnice. Jenže za tu dlouhou dobu se velmi změnila. Stala se z ní velmi nechvalně známá ulice plná problémových cikánů, tun odpadků a polorozbořených domů. Pouliční světla téměř nesvítila, jelikož jejich životnost v byla vždy velmi krátká. Snad jen dvě nebo tři světla z celé ulice, kde jich bylo možná patnáct, svítila. Alenka si ale byla vědoma, že projít je možná tou poslední šancí, jak stihnout autobus, vydala se vstříc, místy osvětlené, jinak ale do hluboké tmy ponořené ulice.

Zpočátku šla velmi rychlou chůzí, když ale viděla, kolik je hodin a vše navíc umocnil celkovým dojmem z těchto míst, začala běžet. Zvuky, způsobené kontaktem jejich bot, s místy střepy hustě pokrytým chodníkem, se nesly téměř celou ulicí. Když už byla jen dva domy od konce, najednou zakopla a upadla. Byla to noha jednoho z cikánů, kteří postávali ve vchodech domů. Alenka si nejspíš vyvrtla kotník, protože jí noha v těch místech velmi bolela. Najednou ji obstoupila skupinka asi pěti cikánů. Začali se jí smát a poštuchovat nohama, jako by to byla přejetá kočka někde na cestě. Po chvíli si začali mezi sebou něco šeptat, to Alenka neslyšela, protože stále seděla v bolesti na střepy pokrytém chodníku.

Když se pokusila vstát, přistoupili k ní zezadu dva z nich a chytli ji za ruce, ne, aby ji pomohli, ale aby ji společně se zbytkem tlupy odvedli do domu. Alenka sebou začala z posledních sil škubat a křičet na ně, ať jí pustí, že za chvíli tu pro ní přijede její otec a snažila se vymanit z jejich sevření, ale to se jí nepovedlo. I kdyby se to však podařilo, byli tam ještě další a protože téměř nemohla stát na nohou, vzdala to. Nechala se odevzdaně vléct až do sklepa toho domu, kde jí pustili a ona se sklácela k zemi. Po chvíli přiběhl další cikán a v ruce držel malé klubko silonové šňůry. Přistoupili k ní čtyři z nich, postavili ke zdi, po které byly vedeny trubky vodovodu a topení a za zvuku jejich silných hlasů, kterým stejně vůbec nerozuměla, ji pevně přivázali šňůrou k těmto trubkám.

Najednou jeden z nich vytáhnul nůž a pomalinku na ní začal rozřezávat její oblečení, až už měla na sobě jen kalhotky a podprsenku. Na tom si dal velmi záležet. Přejížděl jí nožem po bradavkách, které byly zimou naběhlé a také po jejím klínu, který se chvěl stejně, jako celé její tělo. Dvěma přesnými řezy ji pak rozříznul zbylé části oděvu, které zakrývaly ty nejcitlivější partie ženského těla a které se pak na zem snesly, jako venku ze stromů padající listí. Byl to pohled, jako na stádo krvelačných vlků, kteří mají ve svém středu na smrt vyděšenou ovečku, která nemá ani tu nejmenší šanci na přežití.

Když se všichni pokochali pohledem na její krásné nahé tělo, začali ji dost nevybíravě osahávat. V tom se vzpamatovala z prvotního šoku a začala křičet, jenže na to hned jeden z nich aktivně zareagoval, sebral se země dva špinavé hadry, které ležely opodál, jednu z nich ji nacpal do pusy a druhou omotal kolem hlavy, aby jej nemohla vyplivnout. Teď byla absolutně vydaná na milost a nemilost těm lidský zvířatům, mohla už jen věřit, že to vše bude brzy za ní. V tu chvíli ale ani netušila, jak hluboce se mýlí.

Mezitím, co ji všichni osahávali, dva z nich si začali rozepínat kalhoty. Postupně si je i se zbytkem sundali až ke kotníkům a začali třít své “zbraně”, aby do Alenky mohli bez problému vniknout a pořádně si užít. Jeden z těch dvou se k ní přiblížil, ostatní kus ustoupili a tím pro Alenku začalo hotové peklo. Uvnitř byla i přes všechno hlazení velmi suchá, navíc s ještě téměř neporušenou blankou své počestnosti. Chtěla to nejcennější co má ponechat až pro toho pravého, jenže ani ve snu netušila, co ji jednou potká. Cikán ho do ní bez jakéhokoli rozmyslu zasunul a i když byla uvnitř velmi suchá, poloha, ve které se nacházela, kdy stála na nízké lavici, nohy měla silně roztažené od trubky ke trubce a měla tak svou jeskyňku částečně otevřenou, to poměrně dobře umožňovala. Ve zlomku vteřiny pak jen bylo slyšet slaboulinké zaprasknutí a Alenčin výkřik bolesti, který byl utlumen roubíkem v jejích ústech. Najednou začala slabě stékat krev po Alenčině i cikánově nohách k zemi. V tom začal cikán pomalu přirážet a i když byla Alenčina pochva už plná krve, cikán ho z ní vyndal a otřel do jiné špinavé hadry. Následně si plivnul do dlaní a potřel si ho ze všech stran slinami. Přistoupil k ní a opět zasunul. Alenka už při tom jen malinko cukla a cikán pomalu začal, pak ale zrychlil a velmi tvrdě přirážel

Možná po dvou, třech minutách soulože najednou zpomalil a Alenka ucítila moc příjemné teplo ve svém podbřišku. Bylo to snad to nejpříjemnější, co ji v těchto krutých chvílích potkalo. Cikán se k ní v ten okamžik přitisknul celým svým tělem, chytil za její prsy, které pak při návalu orgasmu ve svých rukách silně sevřel, jako by je chtěl vyrvat z těla. Napustil do ní celou svou týdenní dávku spermatu. Už se pomalu přestával hýbat, jen se jí držel jako klíště, až z ní po chvíli vyklouzl, společně s výtokem spermatu i jeho teď už ochablý penis. Cikán se v tu chvíli jen ztěží byl schopný dopotácet o kousek dál, aby se mohl bezvládně odebrat k zemi. V tom k Alence přistoupil druhý cikán, vypadal hrozivě, byl tlustý, špinavý a velmi silně zapáchal. Měl velký penis, snad kolem dvaceticentimetrů, na jehož pyji a všude kolem byla spousta bílého mazu, který převážně vzniká a hromadí se při nedostatečné hygieně.

Pomalu ho přiložil k Alenčině rozkroku a silným přírazem do ní zasunul. Bylo slyšet, jak Alenka velmi silně zasténala. Pomalu v ní začal jezdit. Jeho penis byl objemný a tím pro to nebohé děvče mnohem bolestivější, když jí v zápalu velmi silně narážel do míst, kde byl počátek Alenčiny dělohy. Celý akt byl pro ni nekonečný a velmi trýznivý, cikán už měl asi hodně za sebou. Když jeho přírazy začaly jen velmi zvolna ustávat, počal se do Alenky vysemeňovat. Celá soulož tím ale nekončila. Stále v ní, teď už poměrně zvolna klouzal a při každém přírazu bylo slyše silné zamlasknutí. Ejakulát rychle stékal po Alenčiných i cikánových nohou na zem, kde se postupně mísil s již zasychajícím semenem předešlého a trochou Alenčiny krve. Jen pár chvil po tom, co do Alenky napustil poslední dávku horkého semene, z ní vyklouznul. Otřel si ho o Alenčinu pravou nohu a odešel někam do tmy. Jako třetí na řadu přišel malý cikánský klučina, mohlo mu být možná dvanáct, maximálně třináct let. Nechtělo se mu, ale nakonec ho k tomu postupně všichni dostrkali. Přistoupil k Alence, sundal si kalhoty, ale nic. Všichni mu radili, aby ji to nejprve udělal rukou, že to přijde samo. Tak nebohý klučina strčil do Alenky ruku téměř až nad zápěstí a začal se v ní pohybovat. Byl to pocit, jako by strkal ruku do teplého těsta, jen ten pocit vlhka nevěděl k čemu přiřadit. Postupně v ní začal rozevírat dlaň a zároveň ruku vysunovat a zasunovat zpátky. Nejednou, když už měl ruku nejhlouběji, jak to jen šlo, ucítil, že na samotném konci něco je, jako by další otvor. Vůbec netušil, co to může být a tak kolem toho začal dvěma prsty jemně kroužil. Bylo to pro něj velmi zvláštní, až se v něm pomalinku začalo hromadit vzrušení. Rozhodl se, zasunout ruku ještě hlouběji. Začal pomalinku zasunovat své prstíky do Alenčiny dělohy, byl to velmi uzounký otvor. Až už byl v Alence téměř po loket, najednou svými prsty nahmatal něco velmi slizkého, lekl se a celou ruku hned vysunul. Chtěl odejít, ale ostatní ho nenechali. Když už má prý nabito, tak přece nepůjde pryč. A tak malý klučina pomalinku zasunul svůj penis do teplého a vlhkého těsta, jak si sám v duchu říkal. Byl to pro něj velmi příjemný pocit a tak se začal v Alence pohybovat všemi směry. Pomalu začínal cítit v rozkroku příjemné pálení a začal zrychlovat, když přitom zahlédl Alenčiny houpající se ňadra, lehounce se do jednoho z nich zakousnul. Alenka už téměř nic nevnímala, rezignovala na vše, co se jí dělo. Ve chvílí kdy na chlapce přisel obrovský orgasmus, nevydržel to, zatnul všechny svaly a zkousnul. Jenže v tu chvíli ani netušil, kde je, natožpak, že právě Alence ukousnul kus bradavky. Alenka v tu chvíli definitivně omdlela bolestí. Po několika vteřinách, přišel chlapec k sobě a když viděl, co způsobil, vyplivnul zbytek bradavky na zem a dal se na útěk. Z Alenčina ňadra začal téct pomalu krev. Jeden z cikánů ji rychle vytáhnul roubík z pusy a přiložil na ránu. Cikáni začali mít obavy, ale jeden z těch nejhovornějších je přesvědčil, že to nic není, že to za chvíli přejde a holka bude dobrá. A tak pokračovali v započatém díle..Během hodiny, kdy byla Alenka v bezvědomí se na ní s odstupy vystřídalo snad osm chlapů. Když se probrala, měla rozkrok a celý podbřišek v jednom ohni a navíc cítila obrovskou bolest ve svém levém ňadru. Celou dobu odcházeli a přicházeli noví a noví cikání. Stále jich byl plný sklep, stáli v davovém půlkruhu kolem připoutané, na smrt unavené a zbídačené Alenky. Všichni čekali, až na svou příležitost. Alenka byla ve strašném stavu, jen visela za ruce a nohy, připoutaná provazem, který se jí stále více zařezával. Když si jeden z cikánů všimnul, že jí ze vzniklých ran pomalu stéká krev, začali ji rozvazovat a sundávat dolů. Při tom Alenka z toho všeho hnusu pozvracela cikána, který byl právě připravený do ní vstoupit. Evidentně mu to ale vůbec nevadilo. Položili jí tedy na záda na lavici, na které původně stála a pokračovali kde před tím skončili. Připravený cikán si kleknul na kousek překližky, co ležela vedle, roztáhnul Alence nohy a svým poblitým ptákem do ní vniknul. Bylo to jako u všech ostatních, silné mlaskání ptáka v pochvě střídalo Alenčino bolestivé sténání. Bylo nechutné vidět, jak Alenčiny zvratky končily v ní samotné. Když si cikán v plné síle do Alenky ulevil, semeno vytrysklo snad patnáct centimetru z Alenčiny pochvy ven. Ale aby toho nebylo málo, odporný cikán si do Alenky ulevil i jinak. Vymočil se jí přímo do děložního hrdla. Byla to silná pálivá bolest, která prostoupila celé její tělo. Moč stříkala do všech stran a Alenka se v bolestech svíjela na lavici. Až cikán dokončil svou potřebu, odešel a ostatní nechali Alenku chvíli být, ale jen na pár minut. Možná po čtvrt hodině k ní přistoupil další, roztáhnul jí nohy a snažil se vniknout do análu, což se mu také lehce podařilo, protože k tomu využil všudypřítomného semene. Alenka už jen doufala, že je snad posledním, ale neviděla tu skupinu dalších, stojících právě za ní. Vše se protáhlo snad až do čtyř hodin ráno. Když už všichni uspokojili svou potřebu, seděli kolem Alenky na zemi. Jeden z nich najednou uviděl opodál starou rezavou tyč a kousek drátu. Sebral to ze země a přistoupil k Alence. Lehounce ji roztáhnul nohy a pomalu do ní začal tyč zasouvat. Byla to kulatina, co používají topenáři. Pomalu z otvoru tyče začalo vytékat sperma těch posledních, kteří to do Alenky udělali. Ona už však nevnímala, měla skelný pohled a v duchu si přála umřít. Po chvíli cikán sáhl po drátu. Tyč vyndal a třemi prsty rozevřel Alenčinu pochvu. Byla už od všech těch prasat tak prosouložená, že nebyl problém vidět až na její dno. Cikán do ní ze zvědavosti strčil ten rezavý drát a chtěl ho zasunout až do uzounkého otvoru, který viděl na konci. Když se k němu dostal, zasunul drát přímo do něj, do Alenčiných nejzazších útrob. Ucítil překážku a tak přidal na síle, až ucítil, že něco probodnul a Alenka ztuhla. Najednou z její pochvy začala vytékat velmi silným proudem krev. V tom se všichni cikání polekali a utekli. Jen Alenka tam v bolestech zůstala sama. Během pár vteřin se probrala ze šoku a když uviděla co se stalo, silně přitiskla nohy k sobě, aby zastavila krvácení, které po chvíli skutečně malinko ustalo. Alenka se po čtyřech plazila po zemi, vypadala velmi zbídačeně, rozkrok měla do ruda červený, ne od krve, ale od těžké noci, kdy ji postupně osouložilo na pětadvacet odporných cikánů. Jako z hororu vypadala i celá místnost a hlavně podlaha. Byly tam dvě velké louže, jedna u stěny plná spermatu, který z Alenky postupně vytékal a druhá vedle lavice, kde ležela. Byla směsicí krve, zvratek a spermatu zbylých cikánů. Byl to otřesný pohled na celé toto místo, kde se jen ztěží po čtyřech trousila plačící Alenka a sbírající zbytky svého rozřezaného oblečení. Už bylo téměř ráno, když se poprvé nadechla “čerstvého” vzduchu z ulice. Opřená o stěny domu se s obrovskými bolestmi dobelhala k nejbližší telefonní budce, odkud zavolala záchranku…….