Povídka “Služebné na pranýři”

Na zámeckém panství před hlavní budovou bylo vyvýšené pódium. Na něm byl sloup s pouty, kousek vedle stavitelný kozlík a opodál lavice s koženými řemeny na připoutávání trestané, vše vyrobené z tvrdého dřeva. Na dřeveném věšáku visely rákosky různé délky a síly a několik tenkých bičů. Paní preferovala rákosky, Pán měl raději biče. Na tomto pranýři byly trestány služebné, které něco provedly. Za drobné provinění nebo poklesek byly trestány na místě, za větší provinění v neděli. Ten den se sjíždělo panstvo z okolních panství se svými služebnými určenými k potrestání a po obědě probíhala exekuce. Pánové a paní se při ní kochali pohledem na pěkná nahá dívčí a ženská těla, bavili se křikem a prosbami o slitování mrskaných služebných. Často se při výprascích střídali a vypláceli služebné z jiných panství.Tyto exekuce se pravidelně střídaly na jednotlivých panstvích. Tuto neděli bude exekuce na místním panství. Ale do neděle je ještě daleko.

Dnešní den nezačal pro služebné dobře. Již snídaně se jim nevyvedla. Paní si je zavolala a po jejich příchodu si vybrala dvě na potrestání. Služebné věděly, co je čeká a tak se strachy třásly. Paní se pokochala pohledem na ně a poslala je pracovat. Na výprask bylo času dost. Po snídani si paní nechala přivést služebné na pranýř. Obě byly bledé, věděly, že velikost výprasku záleží na paní. Byly to obě mladé dívky, ty paní mrskala nejraději. Obě se musely svléknout a postavit se před paní. Ta si je prohlédla a vybrala si první dívku na potrestání. Připoutala ji ke sloupu tak, že dívka stála na špičkách a ruce měla vysoko zdvižené. Druhá dívka musela přihlížet výprasku.

Paní si vybrala rákosku a řekla: “Dostaneš pětadvacet ran rákoskou!” “Ano paní”. Dívka věděla, že když jí paní určí počet ran, tak je musí nahlas počítat. Paní si prohlížela s rákoskou v ruce její pěknou zadnici s patrnými stopami po předchozím výprasku. Pak přiložila rákosku na dívčinu holou zadnici, pokochala se dívčiným zachvěním a začala dívku vyplácet. Vyplácela dívku pomalu a s kratšími přestávkami, aby se neunavila a výprask byl co nejbolestivější. Dívka u sloupu po jednotlivých ranách vykřikla a pak nahlas počítala. Věděla, že musí počítat nahlas a nesmí se v počítání splést, jinak by paní začala s novým výpraskem. Křik vyplácené dívky stoupal a pro ostatní služebné byl varováním. Po dvacáté ráně byla delší pauza, paní se nelíbil zvuk rákosky a tak si vybrala jinou. Byla to dlouhá a silná rákoska, ale ještě pěkně pružná, jak se paní hned přesvědčila jejím prohnutím. Jakmile s ní začala dívku švihat přes holou zadnici, dívčiny výkřiky ještě vzrostly. Tu rákosku jsem si měla vzít hned, pomyslela si paní. Nevadí, použiji ji na tu druhou. Po pětadvaceti ranách byla dívčina holá zadnice rudá s pěknými jelity, jak se paní rukou přesvědčila. Někdy se jí jelita nelíbila a dotyčná služebná absolvovala ještě jeden pořádný výprask.

Paní odvázala sténající dívku ze sloupu, poručila jí, aby se postavila na místo druhé služebné, kterou posla ke kozlíku. Poručila jí, aby se ohnula přes kozlík a pak nastavila kozlík tak, aby dívka stála na špičkách a měla svůj pěkný zadeček hezky vyšpulený a napnutý. Pak ji pevně připoutala. Tato dívka měla celou holou zadnici pokrytou modrými pruhy. Nedávno byla bita, pomyslela si paní. Počet ran jí neurčím, bude záležet na výsledku. Uchopila pevně rákosku a začala s dívčiným výpraskem. Výprask na kozlíku je velmi bolestivý a bylo to slyšet. Paní vyplácela dívku pomalu a s přestávkami, dokud dívčina původně modrá zadnice nebyla opět rudofialová. Dívku výprask hodně bolel a tak v přestávkách prosila paní o slitování. Paní tyto prosby ráda poslouchala, vzrušovaly ji a byly znamením, že výprask probíhá dobře, ale nikdy na ně nedala. Po chvíli důkladně prováděného výprasku paní položila rákosku na dívčina záda a prohlédla si očima i rukama dívčinu zmrskanou holou zadnici. Výsledek ji zatím neuspokojil a tak vzala rákosku a pokračovala ve výprasku. Křik dívky, původně hodně hlasitý, začal slábnout. Paní věděla, že je to známka dobře prováděného výprasku. Když dívka již jen sténala, paní opět přerušila výprask a znovu si prohlédla dívčinu holou zadnici. Zadnice byla již téměř celá rudočerná a díky pěkným jelitům i slušně vystouplá. Ještě chvilku, řekla si paní a začala opět dívku vyplácet. Po chvilce podala druhé dívce rákosku, aby ji odnesla.

Naposledy si pohrála s dívčinou holou zadnicí a protože se jí líbila čím dál víc, nařídila sténající a plačící dívce: “Půjdeš se mnou do mé ložnice!” “Ano paní” dostala ze sebe dívka. Paní ji odvázala, druhou dívku poslala zpět do kuchyně a s plačící dívkou, která měla sotva čas se obléci, odcházela.

Cestou do domu potkaly pána, který si vedl služebnou. Vzhledem ke směru, kterým šli a dívčina výrazu ve tváři nebylo o cíli cesty pochyb. A za chvíli se již ozýval dobře slyšitelný křik vyplácené služebné. Pán vyplácel služebné nejraději na lavici. Po příchodu na pranýř se dívka svlékla, aby si ji pán mohl před výpraskem prohlédnout. Byla pěkná a na své holé zadnici měla pouze slabé stopy po posledním výprasku. Už je to dlouho co byla bita, pomyslel si pán a pohladil ji po nahém zadečku. Bude to pěkný výprask, pomyslel si. Poplácal ji po holé zadnici a poslal ji lehnout na lavici. Připoutal ji a šel si vybrat bič.

Když stál u lavice a díval se na dívčin nahý zadeček, zvažoval, jaký trest bude dívka absolvovat. Nakonec se rozhodl pro dvacet ran. Když to dívce řekl, zachvěla se a začala prosit o milost. Po výprasku si ji vezmu k sobě, rozhodl se pán. Pak přiložil tenký a dost dlouhý bič na dívčinu holou zadnici, rozmáchl se a švihl. Bič se zařízl do dívčiny holé zadnice, dívka zoufale vykřikla a na holé zadnici se objevilo první krvavé rudé jelito. Při výprasku bičem byla jelita vysoká, ale poměrně úzká a při pánově bohatých zkušenostech se jich na dívčinu holou zadnici vešlo hodně. Pán vyplácel dívku tak, aby jelita na její holé zadnici byla jedno vedle druhého. Dívka začala počítat. Výprask bičem od pána byl velmi bolestivý a stávalo se, že se služebné v počítání spletly. Dívka na lavici se spletla při osmé ráně. “Tak začneme znovu!” řekl pán dívce s radostí v hlase. “Ano pane” zavzlykala dívka a začala prosit o smilování. Pán ji poslouchal a byl velmi spokojený. Po chvilce začal s novým výpraskem a dívka začala s novým křikem a počítáním. Pán vyplácel pomalu a důkladně, ale pauzy jako paní nedělal a tak na dívčině holé zadnici utěšeně přibývala rudá jelita. Dívčin křik se během výprasku měnil ve vřískot a posléze v ječení.

Po výprasku, který si dívka již správně odpočítala, ji pán odvázal. Někdy musely služebné po výprasku stát nebo klečet, ale v tomto případě se pán na dívku těšil a proto ji popoháněl při oblékání i při cestě k domu. Dívce se šlo se zmrskanou zadnicí špatně, ale samozřejmě se neodvážila ani špitnout. A tak si v jedné ložnici užívala paní se svoji potrestanou dívkou a ve druhé ložnici pán se svou dívkou.

Další den paní po příchodu z procházky spatřila, že na pranýři klečí služebná. Když přišla blíž, viděla, že je to pěkná žena se zmrskanou holou zadnicí. Paní si prohlížela její zadnici, která se jí líbila a řekla si, že zakončí procházku příjemnou zábavou a spojí příjemné s užitečným. Vystoupila na pranýř a vyptala se klečící ženy co provedla. Ta jí to se strachem v hlase vypověděla a paní si ji při tom prohlížela, zvlášť její pěkný zadeček. Když žena domluvila, paní ji poručila vstát a řekla: “Poznala jsi, jak chutná bič a teď poznáš , jak chutná rákoska!” Žena se dala do pláče, prosila paní o slitování a slibovala, že bude hodná a poslušná, že nebude zlobit a všechny příkazy vykoná bez odmlouvání. Paní to poslouchala a byla čím dál víc vzrušená.

Poplácala ženu po nahém zadečku a nařídila jí, aby se ohnula přes kozlík. Plačící žena šla pomalu, věděla, že druhý výprask bude ještě bolestivější. Když byla ohnutá přes kozlík, paní ji pěkně vypnula a připoutala. Pak si začala vybírat rákosku a žena, která se na to dívala, se modlila, aby si paní vybrala menší rákosku. To se ovšem samozřejmě nestalo. Paní si vybrala sice tenkou, zato ale pěkně dlouhou rákosku. Žena ze zkušeností věděla, že paní nejraději určuje počet ran. Doufala, že to nebude padesát ran. To se jí splnilo, když jí paní oznámila trest – pětadvacet ran rákoskou na holou zadnici. Když paní poprvé švihla ženu rákoskou přes holou zadnici, ozval se hlasitý a vysoký výkřik. Žena před tím chraptěla, ale rákoska z ní vyloudila opět čistý hlas, což paní s radostí uvítala. To, že si žena bude nahlas počítat rány, bylo samozřejmé. Výprask probíhal k plné spokojenosti paní a určitě k žádné spokojenosti ženy na kozlíku, která v pauzách stále prosila paní o milost. Křik nabýval na intenzitě, holá zadnice ženy tmavla a pěkně natékala, což paní s uspokojením sledovala. Když se výprask přehoupl do druhé poloviny, dala si paní vetší přestávku. Holá zadnice ženy se jí líbila a tak si s ní pohrála a sjela rukou i níž. Vzrušilo jí to a těšila se, až bude mít ženu na pokoji pouze pro sebe. Když paní začala opět s výpraskem, ženě na kozlíku to připadalo, jako kdyby jí na holou zadnici přiložili žhavé železo. Ječela i mezi ranami a ani nevěděla, že stále počítá. Když si odpočítala pětadvacátou ránu, paní skončila s výpraskem a odvázala ji. Nařídila ji, aby uklidila rákosku a s chutí se dívala, jak žena jde k věšáku s rákoskou, kterou právě dostala výprask a věší ji vedle ostatních. Pak se plačící a sténající žena vrátila k paní. Ta ji nařídila, aby si vzala šaty do náručí a nedočkavě si ji nahou vedla do ložnice. Žena věděla, že ještě zdaleka není konec a se strachem přemýšlela, co všechno má dělat, aby paní byla spokojená. Kdyby nebyla, tak by žena dostala další výprask a nebo, což bylo ještě horší, by byla přítomna nedělní exekuci. Ovšem ne jako divák, ale jako jedna z trestaných.

Další den když scházela po schodech, uviděla služebnou, které se pod sukní rýsoval baculatý zadeček. Byla to jedna z nových služebných. Sice nic neprovedla, ale výprask ji neuškodí, pomyslela si a odvedla si ji na pranýř. Tady dostala příkaz k svléknutí. Třásla se jako osika, sice zde ještě nikdy nebyla, ale ostatní služebné ji už jistě poučily. Když se konečně svlékla, viděla paní, že služebná má pěkně baculatý a zaoblený zadeček. Byl ideální pro výprask na lavici. Když se na ní položila, její holá zadnice byla pěkně vyklenutá. Paní vybrala rákosku a postavila se k ženě. Byla připoutaná a byl na ní vidět strach. Dívala se vyděšeně a stále se chvěla. Paní se líbí když služebné mají z výprasku strach a tak nespěchala a prohlížela si ji. Když přiložila rákosku na její baculatou holou zadnici, celá se napnula. Již při první ráně začala hlasitě a úpěnlivě křičet a prosit. Paní byla ráda, že ji dostala jako první, ráda vyplácí ženy, které mají bílé zadečky. Má ráda pohled na první rudá jelita na bílé holé zadnici. Její výprask se jí líbil čím dál víc a tak se rozhodla, že půjde na nedělní exekuci. Při druhém přerušení to služebné oznámila. Plačící žena začala prosit o smilování, ale měla smůlu, Paní se již rozhodla. Některým paním se baculaté zadečky líbí a služebná si v neděli při exekuci užije. Po skončení výprasku byla její holá zadnice ještě vyklenutější a ona ještě vyděšenější. Až ji ostatní služebné osvětlí exekuci, bude mít o čem přemýšlet. Když ji Paní odvázala, šla služebná pověsit rákosku, která jí upadla. V neděli to bude zábavné, pomyslela si Paní. Prohlédla si holou zadnici služebné a propustila ji.

V polovině týdne nastoupila nová služebná. Byla to velmi pěkná mladá dívka. Ostatním služebným Paní nařídila, aby jí vše podrobně vysvětlily a těšila se na její první chybu. Se svým mužem měla dohodu, že první výprask nové služebné je její výsada. Na chybu služebné nemusela čekat dlouho, a již odpoledne si ji vedla k pranýři. Dívce, která šla před ní, se nechtělo a stále se na Paní se strachem v očích otáčela. Slitování u ní nenašla a tak došly k pranýři. Když ho dívka uviděla, začala plakat a prosit. Obě vstoupily na pranýř a Paní dívce začala vše podrobně vysvětlovat. Začala u svého oblíbeného sloupu a skončila u lavice. Plačící dívka se třásla a stále prosila o slitování. Paní ji odvedla k věšáku, kde si dívka musela prohlédnout rákosky a biče. Dívčina tvář vyjadřovala již velký strach, což se Paní líbilo. Bude to pěkná zábava. Poručila služebné, aby se svlékla, což učinila velmi nerada. Prohlížela si ji vpředu i vzadu a prozkoumávala rukama. Holou zadnici měla pěknou a pevnou s jemnou kůží.

Vydrží hodně ran, pomyslela si Paní. Odvedla si ji ke svému oblíbenému sloupu a připoutala ji. Dívka měla vysoko zdvižené ruce, prohnutá záda a pěkně vyklenutou zadnici. Stále se snažila otáčet hlavu k Paní a prosila. Paní vzala rákosku, tenkou a dlouhou, aby se dívce na holou zadnici vešlo víc jelit vedle sebe a řekla jí, že dostane pětadvacet ran rákoskou. Dívčin pláč se zvětšil a dívka se u sloupu začala kroutit. Paní se napřáhla a začala dívku vyplácet. Po první ráně dívka vykřikla. Paní chvilku čekala a když nepočítala, dívce to připomenula. Ta začala počítat a Paní jí řekla, že za zapomnětlivost ji přidá ještě deset ran rákoskou, aby se jí osvěžila paměť. Začala opět prosit, ale již na její holou zadnici dopadla opět rákoska. Na počítání již nezapomněla a na holé zadnici měla dvě překrásná jelita. Právě pro to všechno má Paní nejraději výprask nových služebných. U prvního výprasku se nejlépe pobaví. V přestávce během výprasku Paní dívce oznámila, že po skončení trestu půjde s ní do ložnice, což způsobilo, že dívčin pláč byl ještě usedavější a Paní pokračovala ve výprasku. Paní myslela, že se dívka splete při počítání, což se novým služebným stávalo, ale dívka počítala dobře. Sice s pláčem, křikem a úzkostí v hlase, ale dopočítala se až k pětatřicáté ráně. Její holá zadnice byla plná rudých jelit. Rukama se Paní přesvědčila, zda výprask proběhl dobře. Byla spokojená a tak plačící a sténající dívku odvázala, nechala obléknout, podala jí rákosku a odváděla si ji do ložnice. Dívka s rákoskou v ruce měla jen malou představu, co ji čeká v ložnici a tak se snažila jít co nejrychleji, aby byla co nejdál od pranýře.

Odpoledne dostal Pán nové biče, což byla pro služebné neblahá událost a za chvíli Paní viděla, jak si pán vede několik služebných, které nesly biče, k pranýři a brzy bylo slyšet pěkný a hlasitý křik. Paní věděla, že zkouška bičů trvá déle a každá služebná absolvuje pěkný výprask. Na pranýři stálo několik nahých dívek a dívaly se na jednu ze svých řad, která, již ohnutá na kozlíku, dostala první rány novým bičem. Každá z dívek věděla, že za chvíli se bude sama ohýbat přes kozlík a čekat s vyšpulenou holou zadnicí na výprask novým bičem. Pán nové biče posuzoval podle křiku vyplácené dívky a podle jelit, která jí na holé zadnici naskakovala. Než skončil s první dívkou, vystřídal několik bičů. Dívka si musela kleknout a přes kozlík se již ohýbala další dívka. Postupně se na kozlíku vystřídaly všechny dívky a každá si užila dlouhý a pěkný výprask. Pán vybral několik bičů a dívky je musely pověsit na věšák místo starých bičů. Pak se oblékly a se starými biči v rukou šly před pánem. V ložnici s nimi bude pěkná zábava, těšil se pán. A Paní se zase těšila, až přijdou nové rákosky. Také je ráda zkouší.

Další den přišly. Paní je rozložila na stůl v hale a každou si pečlivě prohlédla. Pak svolala služebné. Po vstupu do haly uviděly služebné rákosky na stole a zbledly v neblahé předtuše. Paní si vybrala čtyři pěkné služebné a ostatní mohly odejít, Bylo patrné, s jakou radostí opouštějí halu. Čtyřem vybraným dívkám Paní řekla, že si na nich vyzkouší nové rákosky. Žádné nadšení na nich vidět nebylo, naopak. Musely si vzít rákosky a Paní si je vedla k pranýři. Když se svlékly, dostaly rákosky, aby je držely. Jednu z dívek Paní vybrala a přivázala ke sloupu. Měla tu čest dostat jako první výprask novou rákoskou, ale myslím, že o to příliš nestála. Alespoň podle proseb, které vystrašeným hlasem pronášela. Paní si vzala první rákosku a začala. Dívka u sloupu křičela a Paní připadal její křik pěkný a po chvíli i jelita na holé zadnici, která měla pěknou barvu i velikost. Rákoska byla dobrá. Paní odvázala dívku a nechala ji klečet i s rákoskou, kterou dostala výprask. Při výprasku druhé dívky nebyl křik dostatečný a tak Paní rákosku vyměnila. Křik se zvětšil a jelita na dívčině holé zadnici také. Na této dívce Paní vyzkoušela ještě jednu rákosku. Křik se změnil a jelita na holé zadnici dostávaly jiný odstín. Paní se kochala jejich křikem, prohlížela jejich jelita, která přibývala na jejich holých zadnicích a celkově se výborně bavila. Služebné ovšem, zvláště ty po výprasku, nevypadaly pobaveně. V očích měly slzy, ve tvářích bolest z výprasku a strach z možného pokračování. Paní pravidelně střídala rákosky i dívky, aby se na každou dostalo. Každá dívka dostala postupně výprask několika rákoskami. Když Paní vyzkoušela všechny rákosky, prohlédla si holé zadnice dívek. Podle jejich stavu bylo vidět, že Paní rákosky zkoušela pečlivě. A tak se dívky a zvláště jejich holé zadnice seznámily s novými rákoskami. Podle jejich křiku to nebylo moc příjemné seznámení, ale Paní se líbilo. Ostatní služebné se s novými rákoskami seznámí určitě brzy. Pod dozorem Paní musely dívky vyměnit staré rákosky za nové. Pak si je Paní odvedla do ložnice.

Po takovémto dlouhém a důkladném výprasku jsou dívky obzvlášť poslušné a snaživé, proto Paní věděla, že to bude rozkošné. Když se Paní s dívkami pobavila, bylo jí příjemně a těšila se na odpoledne, kdy jí některá ze služebných poskytne příležitost k další zábavě. Nečekala dlouho a jedna ze služebných se provinila. Paní si ji vedla k pranýři a když k němu došly, dívka se otřásla. Začíná to pěkně, pomyslela si Paní. Na pranýři se dívka, ač nerada, musela svléknout. Paní si prohlédla její holou zadnici, která Paní připadala vhodná pro výprask na kozlíku. Když ohnutou dívku připoutala, prohlédla si znovu její nahý vyšpulený zadeček. Byl rozkošný a skutečně jako stvořený pro výprask na kozlíku. Paní byla ráda, že si ji položila na kozlík. Dívka asi ne, soude podle slibu a proseb, ale na ní nezáleželo. Na tak pěknou zadnici je potřeba dobře vybrat správnou rákosku a tak Paní pozorně a dlouho vybírala, což přimělo dívku k dalším slibům a prosbám. Konečně si Paní vybrala. Paní dívku poplácala po nahém vyšpuleném zadečku a řekla jí, že výprask bude důkladný. Vzala rákosku a začala dívku vyplácet.

První ránu dívka dostala tam, kde její holá zadnice přecházela v záda a pak Paní pomalu a s přestávkami postupovala po holé zadnici dolů. Dívka zpočátku při každé ráně krátce vykřikla, ale jak výprask postupoval po holé zadnici dolů, výkřiky se prodlužovaly a nabíraly na hlasitosti. Rákoska pěkně pleskala na dívčinu holou zadnici a rudá jelita přibývala. Když Paní dívku švihla rákoskou do míst, kde její holá zadnice přecházela do stehen, výkřik byl táhlý a velmi hlasitý. Paní pohladila dívčin nahý vyšpulený zadeček a pod rukou cítila pěkná jelita naskládaná vedle sebe. Paní pokračovala ve výprasku a začala tam, kde před chvilkou skončila. Když rákoska dopadla na stejné místo, dívka zaječela. Výprask se Paní líbil čím dál víc a dívku teď vyplácela od zdola nahoru. Po dojití na horní konec její holé zadnice dívka již nepřetržitě ječela a na holé zadnici měla pěknou sbírku temně rudých jelit. Paní odpočívala, dívala se na její nahý sešvihaný zadeček a řekla jí, že ještě neskončila. Dívka se vzepjala na kozlíku, ale pouta byla pevná a tak jí to nepomohlo a propukla v usedavý pláč. Paní se líbilo, jak se dívka vzpínala. Vzala opět rákosku, která tak jako při každém přerušení ležela na dívčiných zádech a rozhodla se, že zbytek výprasku vysází dívce na střed holé zadnice. Nevyplácela ji dlouho, ale podle ječení velmi bolestivě. Když ji odvázala, tak dívka sotva stála. Paní ji poslala pověsit rákosku, což učinila ráda. Pak ji nechala obléknout a nařídila jí, aby večer přišla do ložnice a spokojeně odcházela z pranýře.

A tak ubíhal den za dnem v příjemných radovánkách. Ovšem služebné tyto radovánky za příjemné nepovažovaly, obzvlášť ne ty, které je pocítily na vlastní kůži. V neděli dopoledne se sjížděli pánové a paní z okolních panství a s nimi jejich služebné určené k exekuci. Po dobrém obědě se panstvo shromáždilo u pranýře a exekuce mohla začít. Čtrnáct služebných se seřadilo před pranýřem. Výrazy v jejich tvářích svědčily o všem možném, ale radost to určitě nebyla. Služebná s baculatým zadečkem byla mezi nimi. Služebné dostaly příkaz k svléknutí, což určitě nerady vykonaly. Stály před pranýřem proto, abychom si je mohli dobře prohlédnout. Jak Paní předpokládala, okolo její “baculky”, tak jí přezdívala, se shromáždilo několik paní, které si ji prohlížely. Líbila se jim a tak s ní vystoupily na pranýř a poslaly baculku na lavici. Pánové si mezitím prohlíželi ostatní dívky a ženy, bavili se a vybírali. Služebné, které vše slyšely, se třásly. Paní na pranýři připoutaly baculku k lavici, důkladně si ji prohlédly a jedna z paní vybrala rákosku. Baculka na lavici prosila Boha o pomoc, ale samozřejmě žádná nepřišla, naopak, za chvilku se potká rákoska s její holou zadnicí. Paní se domlouvaly, jak bude výprask probíhat, což baculku, která vše slyšela, přimělo k ještě hlasitějším prosbám. Paní, které ji poslouchaly, se výborně bavily. Nakonec jedna paní dostala rákosku a čest vyplácet baculku jako první. Někteří pánové si již vybrali své dívky a připravovali si je k výprasku. Pranýřem zazněl první výkřik. Baculka začala být bita. Paní se smály a komentovaly probíhající výprask baculky. Do křiku baculky se začaly mísit výkřiky dalších dívek, které začali pánové vyplácet. Byl to úchvatný pohled na pranýř se třemi naráz vyplácenými dívkami a jejich křikem. Proto má Paní ráda nedělní exekuce. U baculky rákosku převzala další paní , která baculce nařídila počítat rány a tak na pranýři kromě křiku ještě znělo počítání ran. Holá zadnice baculky začala dostávat správnou barvu a jelita přibývala. Dívka na kozlíku, kterou začal vyplácet další pán bičem, musela také počítat. Bylo pěkné poslouchat, jak dvě služebné, každá jinak, počítají. Baculka se nespletla, dívka na kozlíku ano, což pro ni znamenalo pěkný nový výprask. Ta si užije, pomyslela si Paní, a pánové také. Baculku začala vyplácet další paní a baculka již ječela. U sloupu stála další dívka, kterou vyplácel Pán ve spolupráci s dalším pánem. Podle křiku a prohýbání dívky se jim výprask dařil. Pán vyplácel dívku bičem a druhý pán rákoskou, přičemž se pravidelně střídali. Křik dívky se měnil podle toho, čím právě dostávala výprask. Paní ji poslouchala s chutí.

U baculky paní končily s výpraskem, odvázaly ji a nahou si ji odvedly do pokoje pro hosty. Baculka si s sebou musela nést rákosku pro případ, že by jí paní potřebovaly něco vysvětlit. Pokojů pro hosty bylo několik a byly pro tuto příležitost připraveny. Pohled na nahou baculku s její krásně zmrskanou holou zadnicí a rákoskou v ruce byl velmi pěkný. Bylo vidět, že si paní daly při jejím výprasku záležet. Na kozlíku pánové také končili s výpraskem a teď si dívku prohlíželi i s jejími pěkně přístupnými intimními místy. Byli spokojení a tak si dívku odvedli do dalšího pokoje, samozřejmě s bičem pro případ potřeby. Lavice ani kozlík dlouho neosiřely, další dívky byly již vybrány a vedeny k nim. Zbytek služebných stál a všechny byly bledé a vyděšené. Aspoň si to budou dlouho pamatovat. Pánové u sloupu již také pomalu končili, ale dívku si nevzali do pokoje, nýbrž ji nechali klečet a pohled na pranýř byl ještě hezčí. Oba pánové si vybrali další dívku, velmi mladou, kterou začali u sloupu vyplácet. Na její drobné zadničce začaly přibývat temně rudé pruhy a brzy ji měla pokrytou jelity. Dívka křičela vysokým hlasem, což se oběma pánům líbilo a tak pokračovali vesele ve výprasku.

Paní si vybrala ze zbylých služebných pěkně rostlou ženu a čekala, až se uvolní sloup. Pánové u sloupu po chvíli skončili a obě dívky si odvedli. Mladá dívka vypadala nezkušeně a tak pro ni výprask určitě neskončil. Nesla si rákosku a pohled, který na ni upírala, žádnou radost nevyjadřoval. Ženu, kterou si Paní vybrala, si odvedla ke sloupu a připoutala. Paní má ráda pohled na nahé ženské tělo stojící na špičkách, s prohnutými zády a holou zadnicí pěkně vyklenutou a připravenou na výprask. Vybrala si rákosku a řekla ženě, že dostane padesát ran. Bylo potřeba, aby jí pořádně nasekala, nechtěla, aby byla v pokoji neposlušná nebo odmlouvala. Ke křiku již vyplácených dívek se připojil křik a počítání ženy, kterou Paní u sloupu začala mrskat. Paní se ráda dívá, jak se žena snaží před ranami uhýbat, což ovšem moc nejde a tak se při tam krásně vlní. V přestávkách při výprasku stále prosila o slitování. Padesát ran rákoskou na holou zadnici je slušný trest, ale počítala dobře, nespletla se. Bylo vidět, že je zvyklá na přísné tresty. Po výprasku jí Paní dala rákosku a odvedla si ji do ložnice. Dívka byla poslušná a neodmlouvala, takže zábava proběhla skvěle a Paní nemusela použít rákosku.

Po pobavení pak dívku odvedla zpět k pranýři, kde již stálo několik služebných. Paní viděla, že na kozlíku dostává výprask dívka, která již bita byla. Zřejmě nepotěšila pány tak jak měla. Postupně přicházeli další pánové a paní se svými ženami a dívkami, některé z nich dostaly za své špatné chování další výprask. Tato kratochvíle probíhala až do večera, kdy panstvo odjíždělo i se svými zmrskanými služebnými domu. Byla to vydařená exekuce a Paní se již těšila na další neděli. Ovšem před ní byl ještě celý týden plný příjemné zábavy, radovánek a rozkoše.