Povídka „Nový ředitel 2. část“

Když přijel manžel Martiny ze služební cesty domů, byl již netrpělivě očekáván! Martina ihned ublíženě začala vyprávět, co jí její nový ředitel provedl! Martiny manžel, celkem vysoce postavený muž, jsi vše vyslechl ale přišla mu celá situace směšná a absurdní. Nebylo to poprvé co jeho žena chtěla, aby využil své moci svěřené, jakož to politicky kovaný muž a bral celou věc s nadhledem! I když to tak nevypadalo, hlavní slovo měla doma vždy jeho žena, která věděla jak na něj, aby docílila pokaždé svého!

„Doufám, že jsi to sním půjdeš vyříkat! Přece si ne necháš mlátit svou manželku, máš velké slovo, nemohl bys mu nějak zavařit a pohrozit?! Podívej, jak mám ještě zadek nažloutlý, od toho, jak mě seřezal, to si nenecháš líbit, jsi přeci chlap ne?!“

Po shlédnutí barevného holého zadečku, motivujících a argumentačních slov od ženy, začínal muž celé situaci konečně věřit! I když manžel Martiny byl nekonfliktní a neagresivní, padly její burcující slova na úrodnou půdu!

„Zítra si to sním vyříkám! Do kolika hodin je ve škole? Je pátek, bývá tam déle! Fajn, neboj se, já to zařídím! To si za rámeček nedá! Já vím, a když zařídíš, aby ho vyhodily a omluvil se mi, sladká odměna tě nemine lásko…!“

Rozčílený muž, odešel do své pracovny se uklidnit skleničkou drahého koňaku z dovozu a Martina jsi promnula ruce, těšila se, až její manžel celou záležitost vyřídí v její prospěch!

Na druhý den odpoledne, vletěl do školy muž v šedém obleku jako tajná policie, div nevyrazil dveře!

Ředitel Mikala se napil své kávy, když v tom ho polekal, prudkým otevřením dveří vysoký zdatný muž, který se valil proti němu!

Po na dávkách, výhrůžkách, a držením pod krkem, se postarší ředitel s ledovým klidem zeptal oč kráčí a s kým má tu čest…

Když došlo k seznámení obou pánů, a vyložení problému, s čímž přichází, chopil se slova samotný ředitel.

„Čest soudruhu, mé jméno je Jan Mikala! Vy jste tedy manžel Martiny Hrdinové… Malý moment prosím…“

Ředitel svým klidným přístupem a dáváním si načas při hledání ve svém stole, značně rozhodil agresivního může, který se začínal pomalu uklidňovat!

“ Aaa, už to mám, tady to je! Posaďte se prosím…!“

Pohled na složku, která připomínala policejní spis, způsobila pomalu zklidňujícímu se manželovy Martiny nervozitu! Po nenápadném povolením si kravaty, začal proslov ze strany soudruha ředitele…!

„Něco sem si o vás zjistil pane Hrdino. Moc toho není ale něco málo přeci…!“

Pravdivé, tajné, důležité informace, informace o zaměstnání, jména nadřízených, začínala měnit osobní přístup naštvaného muže v konverzaci, která nakonec skončila ve prospěch ředitele!

„Promiňte, já sem to tak nemyslel, ani nevím co to do mě vjelo. Nic se neděje soudruhu, vím že jste přišel na popud vaší ženy…! Mám nápad jak celou situaci urovnat…“

Když přišel manžel Martiny po dlouhé debatě domů byl ihned vyslechnut!

„Tak co povídej?! Omluví se mě ten hajzl? A co myslíš půjde ho z odtamtud vyštípat?  Co…, cože? Jojo asi jo, promiň sem velmi unavený, mám ti vzkázat, že je celá situace vyřešena!

Máš se ráno v pondělí dostavit k němu osobně. Teď když mě omluvíš, chci být sám! Výborně, sem ráda, že jsi to zařídil, děkuji ti lásko!“

Muž s výrazem jakoby mu odletěly včely odešel do své pracovny, kde si nepřál žádnou přítomnost!

Martina jsi promnula ruce a těšila se na výraz ředitele v pondělí ráno.

S pocitem vítězí, přišla Martina ráno s velmi dobrou náladou do sborovny, kde se svojí oblíbenou kolegyní, začaly debatu, jaký byl víkend. Jako oděv zvolila to nejlepší, co aktuální šatník nabízí, šaty z luxusní látky z dovozu, které jsi nechala ušít od matky jednoho žáka za důležitou protislužbu. Tyto drahé šaty Martina nosila jen když se chtěla předvést a nebo, když měla důvod k oslavě!

„Paní Hrdinová do kanceláře pana Ředitele a ihned!“

Pronesla s úsměvem nepřítelkyně Bláhová, která měla úsměv od ucha k uchu…!

Při pohledu mladé učitelky na straší kolegyňi, bylo dost zřejmé, že její načapaní při nedávném prvním výprasku, na jejich lásce moc nepřidalo! V duchu tajně doufala, že jsi nechala celé tajemství pro sebe!!!

Bláhová jsi nechala ujít osobní doprovod mladé kantorky přímo k panu Řediteli, který už svou podřízenou očekával!

„Můžete odejít paní Bláhová a vy se posaďte paní Hrdinová! Po zavření dveří a udělání si pohodlí na židli, hodila mladá učitelka úsměv od ucha k uchu a čekala na protistranu až začne sypání popele na hlavu! No tak, co mě řeknete na tu svou drzost a troufalost!!!? Prosím??? Spíše co máte říct vy mě ne!???Počítám, že se za vámi stavil můj muž, a celou situaci jste pochopil dost jasně a stručně…! Žádám od vás omluvu a počítejte s tím, že si ponesete následky! Ach tak chápu, ale ovšem, omluva proběhne za malou chvíli, koukám že pan manžel dodržel slovo a nechal si celé překvapení pro sebe. Prosím pane řediteli…?!

„Abychom uvedli věci na pravou míru! I když je váš muž na hodně vysokém postu, pamatujte, že je nad ním ještě někdo o hodně výš. Někdo, kdo by se mohl o jeho chování, práci, zájmy zajímat! Jeho agresi vůči mé osobě, sem po omluvě hodil za hlavu ale co s vámi mladá dámo? Chtěl sem se zeptat, máte ráda sport?!“

Se zatuhlým úsměvem a překvapením se snažila Martina něco vymyslet, aby se obhájila a mohla muži oponovat! Ze rychlého přemýšlení, ji vyrušila rána dlani do stolu, až leknutím na židli po vyskočila.

„Hm? Ano, eee, ráda sportu ji. To rád slyším…! Já také, nedávno sem si oblíbil stolní tenis. Alespoň dnes zkusím ty nové pálky, kolik toho vydrží!“

Pronesl si pod vousy ředitel a vstal ze své židle a za neustále ho pozorování Martiny se přesunul za její záda, kde jeho ruce spočinuly na ramenou! O stupeň větší pocit tlaku na hrudi, zvýšila Martině přítomnost ředitelovy hlavy u jejího ucha!

Mužský dominantní hlas s klidným dechem, znásobil v Martině strach, který se začínal projevovat!

„Víte paní kolegyně, máte sice fajn muže, ale očividně na vás nestačí!  Sám uznal, že jste zákeřná, podlá a drzá žena, co potřebuje pravidelně dostávat výprasky na holou a převychovat!

„To by nikdy neřekl!!! Ale ano, sám mě to řekl do očí! V rámci soudružské kolektivity, sem mu nabídnul, že se toho úkolu, velmi rád ujmu…!“

„Pane řediteli, já sem to tak nemyslela, počkejte prosím, nemohli bychom na tuto celou situaci zapomenutou prosím? Vím, že jste muž na svém místě, nemůžeme se nějak dohodnout, já jsem ochotná udělat cokoliv, opravdu…!

No ovšem že můžeme!!! Odložte jsi vše sem na kraj stolu! Pane řediteli prosím…!

Dělejte, nechci nic slyšet!

Ať stihnete svou první hodinu, jinak to bych vám musel za neplnění povinností ještě strhnout peníze!“

S neochotou a vztekem putoval pryč z mladé učitelky oděv, který podle řečeného rozkazu skládala na okraj dřevěného stolu.

Svlékání z ničeho nic ustalo, když stála mladá učitelka jen ve podpultovým spodním prádle. Hlavou se Martině honily myšlenky nad nápadem, pokusit či nepokusit se, svést svého nadřízeného, místo dalšího bolestivého výprasku. I když byl pro ni ředitel Mikala v plném ohledu neatraktivní až odpuzující, v sebezapření by podržet svému šéfovi zvládla!

Ovšem pohled na pingpongové pálky vytažené z kožené tašky, jí sevřeli hrdlo a nedokázala ze sebe vysoukat ani slovo…

„Řekl sem všechno, a to znamená i spodní prádlo! Jak vy jste mohla vystudovat pedagogickou školu, když jste tak blbá to vážně nechápu…! Po obnažení svého těla, jsi Martina zakryla své přednosti i s klínem, aby zabránila mlsnému pohledu ředitele.

„Ale ale, ruce za hlavu paní kolegyně!!!“

Ředitelovi se pohled na zcela nahou Martinu zalíbil na tolik, že za cítil chuť mačkat její bělostné kozy číslo dva, které byly místy otlačené od spodního prádla! Ty už sice nebyly tak pevné jako ve dvaceti, ale na kráse a tvaru rozhodně neztratily! Pocity, při druhém trestu mladé učitelky měl pan ředitel zcela jiné, než při prvním seznámením.  Moc dobře věděl, že má nyní svou podřízenou ve své moci a může jsi při svém postavení a situaci sní dělat co se mu zlíbí!

Učitelka zcela poslušně snášela, nepříjemné doteky na citlivých částech těla, které podle znechucených výrazu ve tváři jí dost vadily!

Když jsi zachovalý šedesátník pohrál s malými bradavkami, které velmi hrubě pomačkal a poštípal, nastala další fáze průběhu…

Poprosím vás kolegyně, zde na desku stolu…

„Lokty na stůl, ať vám pěkně visí kozy, taak! Více se prohnout v zádech, nohy od sebe, ať je vám krásně vidět vaše chlupatá kunda! Tu prdel více vyšpulte! Tak se mě to líbí… Konečně můžeme začít, uvidíte Martino, že takový výprask na holou po ránu, je lepší na probuzení, než káva!!!“

„Tvoje rady si nechej pro sebe ty šmejde, to snad není možný sakra!!!“

Pomyslela si ponížená Martina, která se sebezapřením snášela ředitelovi prsty na jejím pahorku lásky! Ty krouživými pohyby stimulovaly citlivý bod na ženské kundičce, avšak s nulovým účinkem! Martina čekala s pocitem, že bude ředitel prozkoumávat i vnitřek jejího chlupatého ženství, ale marně.

Najednou uslyšela hučivý zvuk za svým tělem!

Whuuus plesk!

Sssssss ufffff!!!!!

Ostrý dopad pálky, způsobil na půlce zadečku tak intenzivní štípání, které donutilo Martinu se ihned narovnat a chytnout jsi pocitově hořící kůži! Muže reakce ženy velmi pobavila a začal se kochal nad prohnutým ženským tělem. Během hladkání zasaženého místa se přitiskl ředitel zezadu k Martině a za slizkého osahávání prsou, břicha a klína jí sdělil podstatné pod informace k jejímu výprasku!

„Takhle by to ale nešlo paní kolegyně, pokud se nebudete při trestu ovládat, pozvu k vašemu výprasku kolegyni Bláhovou, které dovolím, aby vám také nařezala! To přeci nechcete Martino že!? Ne, to ne prosím…!

No vidíte, tak se krásně přehněte zpátky a poslušně si nechte dát ode mne výprask!“

Martina cítila, že je zcela v pasti, ze které není východisko! Představa, že by byla přizvána její nepřítelkyně a co víc, že by jí směla taktéž nasekala na holou prdelku, jí vyděsila natolik, že se ihned bez řečí vrátila do ještě více preciznější předepsané pozice!

„Tak se mi to líbí, více ty nohy od sebe, ať všechno krásně vidím!“

Whuuu Cvak!!!

Sssss aaaaa!!!

Další silné plácnutí po bílé druhé půlce zadečku, zvládla Martina na výbornou! Se zatnutými zuby a pěstmi uslyšela další nepříjemný zvuk!

Práásk! Ouuuuu!

Štípání bylo pro mladou učitelku velmi nesnesitelné a došlo jí, že výprask opět důstojně nevydrží!

Prásk, aaa, křach sssss!!!

S přibývajícími ránami, se zvyšovala i intenzita, kterou Martina značně cítila po vícero dopadech na stejné místo za sebou!

Ajuuuu, eiii, ouuuuu ….

Mikala byl ve svém živlu. Postupně rudnoucí zadeček mladé kantorky s visícími prsy byl pro něj jako afrodiziakum!

Mezitím za dveřmi s přitisknutým uchem, vše poslouchala sekretářka Bláhová, která by se nejraději přidala k výprasku jako divák!

„Jee, to tě musí pěkně bolet, no jen si to pěkně užívej ty drzá kozo, nebojte se přitlačit soudruhu řediteli, pořádně…!“

Se zápalem poslouchající Bláhovou vyrušila uklízečka, která patřila se sekretářkou ředitele k místním drbnám!

Ahoj, co tu děláš?!

Sem se tě lekla, tiše, pojď si něco poslechnout! Co se to tam děje?! Představ si, že on dává mladé Hrdinové výprask na prdel! Nekecej…! Ale tak na ni, drzá je a namyšlená, nic jiného si nezaslouží…! Ono to není poprvé, nedávno sem je načapala po poradě…!

Mezi debatou dvou dam, přešla ostrá štípající bolest na Martininém zadečku do úrovně, kdy se už nedokázala důstojně ovládat a pustila své emoce ven!

Auuuu, Křach, to bolííííí, uuuuu, nechejte mě, křach!!!

Po objevení se dvou fialovo červených terčů na nejvyšších oblinách zadečku, ředitel uznal, že pro dnešek má lekci výchovy splněnou! Nutkavému pocitu, prozkoumat soudružce učitelce seřezané půlky zadečku se nijak nebránil a využil situace i nad visícími prsy!

„Tak! Za chvíli vám začíná hodina, můžete se obléci a jít dělat svou práci! Vyžaduji od vás omluvu, protože jak sem říkal, omluva proběhne a já na ni trvám!

S brekem a držením své pozice, začala Martina koktavě ze sebe soukat omluvu, kterou říkala opravdu z donucení!

Omlouvám se vám pane řediteli, promiňte!!! Děkuji, můžete jít a radím vám, abych o vás teď v nejbližší době neslyšel!“

Po oblečení svého oděvu, potkala za dveřmi dvě osoby. Došlo jí, že museli slyšet vše, co probíhalo za dveřmi! A s rudou tváří se podívala na dvě postarší dámy.

„Dobrý den paní učitelko, ale copak vy pláčete?! Že by se vám něco stalo!? Nestarejte se ano, nemáte co na práci?! Copak my, ale vám se dnes bude dělat práce blbě co?! Hlavně když se posadíte…!

Po vyprsknutí smíchu dvou dam, odešla mladá kantorka naštvaně na toaletu, aby se uklidnila a pokud možno zamaskovala pláčem opuchnutou tvář, aby nevzbudila u kolegů a žáků podezření! Při pohledu do zrcadla se zhrozila, jak otřesně vypadá a byla zvědavá, jak je na tom její hořící zadnička! Po zamknutí se do kabinky na toaletě, jsi Martina si dopřávala se vyzdviženými šaty a kalhotky u kolen utišující masáž svého horkého zadečku, která byla pro ni velmi ulevující! Nikomu nebylo během dne divné, že jsi nejmladším učitelka ve sborovně ani jednou nesedla až na jedinou kolegyni!

„Nepůjdeme si zapálit? Ale jo, proč ne!“

Když došli na tajné kuřácké místo, kde chodila potají kuřačka sekce kantorů, nastal výslech ze strany kolegyně Ivety!

Po chvilkovém svěření svých problémů, uznala Martina za vhodné, ukázat i důkaz o zneužívání ředitele!

Tak to je drsný, ukaž mě tu prcku!!! Auuu opatrně!!!!

Klečící kolegyně Iveta, udiveně v podřepu sledovala rudou seřezanou zadničku Martiny, která při silnějším dotyku se ihned přihlásila bolestivě o slovo!

Já bych měla nápad Marťo, jak mu zavařit…!

A jak?!

Zkusila bych poslat anonym…!