|

Povídka “Přiznání”

V noci jsem se vrátila po měsíci z Nice. Byla jsem tam na bezva brigádě, ale dnes se už nemůžu dočkat až se setkám se svým klukem.

Těšila jsem se na něho tak, že jsem ani necítila únavu z cesty. Myslela jsem jen na to, co nejhezčího si vzít na sebe, abych Jirku pořádně rozpálila hned při setkání. Horké počasí i u nás mi nahrávalo a umožní mi pochlubit se mým devatenáctiletým krásně opáleným tělem. Mám ideální míry modelky (90-60-90) a při mých 178 cm nejsem rozhodně žádná rozkynutá buchta. Dlouho jsem si vybírala oblečení pro první setkání. Nakonec jsem se rozhodla pro velmi odvážné bleděmodré minišaty na tenkých ramíncích. Dokonale zdůrazňují mé křivky a dávají vyniknout mému opálení. Chci se Jirkovi zavděčit a tak vůbec neuvažuji o spodním prádle. Vím, že Jirkovi se líbí, když žádné nemám. Trochu jsem přece jen nervózní, když se prohlížím v zrcadle a zjišťuji, že materiál šatů je dost průsvitný. Nemám už čas hledat něco jiného, protože jsem zdržela ve vaně a nyní už mám nejvyšší čas spěchat na schůzku s Jirkou.

Už z dálky ho vidím, jak nedočkavě přešlapuje na rohu.

Nyní mě zahlédl i on a s úsměvem mi vychází vstříc. Konečně se mu mohu vrhnout do náruče a vychutnat jeho nenechavé ruce. Líbáme se vášnivě. Lačně mě hladí po zadečku přes tenkou látku šatů. Nemusí mi ani říkat, jak se mu líbí, že nemám pod šaty pradélko. Brzy cítím jeho prstíky, jak mi rozevírají stydké pysky a jeho ukazováček mi rejdí na poštěváčku. Stydím se na ulici, ale slast je příliš velká než bych ho okřikla a nutila přestat. Nechávám se osahávat a zapomínám na okolí. Nejraději bych se s ním pomilovala okamžitě zde. Touží po mně také tak. Nemusíme to vyslovit, ale oba myslíme na totéž. Využíváme první otevřený domovní vchod a mizíme u sklepů. Ještě dříve než zhaslo světlo už se divoce milujeme ve stoje. Znám se a vím, že u toho hlasitě křičím, ale po měsíci, kdy jsme se neviděli, prožívám něco neskutečného a nejsem schopna se kontrolovat při hned několika orgasmech. Marně se mi snaží zabránit, abych tolik nekřičela nahlas. Je zázrak, že na nás nikdo nepřišel. Vzájemně se utíráme, ale to nás znovu jen víc vzrušuje. Silou vůle se snažíme nepodlehnout a spěcháme k Jirkovi domů.

Sotva zabouchnou za námi dveře, už mi strhává minišaty a sám se zbavuje také oděvu.

Jsme upocení a tak naše první cesta vede do sprchy. Chladivá voda je to nejlepší, co nás mohlo potkat. Nechávám se mydlit a omývat. Oplácím Jirkovi stejným. Náš apetit je tak velký, že se pomilujeme i pod sprchou. Nezdržujeme se utíráním a spěcháme do ložnice. Všimnu si přichystaného občerstvení a kytky na přivítanou. Nemám ani pomyšlení na jídlo, ale žízeň se hlásí. Otevíráme pravé šampaňské, které jsem přivezla a pečlivě vychlazené přinesla sebou. Znovu se milujeme, ale tentokrát v posteli se vším pohodlí a v mnoha polohách.

Mezi milováním upíjíme bublinky a alkohol nám leze do hlavy. Jirka naslouchá mému vyprávění a jen občas se zeptá na nějaký detail. Znám ho už dobře a tak poznám, kdy se mu honí něco hlavou. Konečně to nevydrží se nezeptat a vysloví otázku, která mu vrtá v hlavě. „Jak to, že jsi opálená úplně všude?“

Mohu si za to sama, protože doma se stydím s ním chodit na nudistické pláže a koupu se v plavkách. Snažím se mu vysvětlit, že jsem se chodila koupat na odlehlé místo, kde nikdo nebyl.

Nevím jak poznal, že mu neříkám celou pravdu, ale bylo mu to jasné! Naléhal, abych mu řekla všechno. Snad pod vlivem alkoholu jsem tu chybu udělala. Začala jsem se zpovídat.

„Ve chvílích volna jsem se chodila koupat k moři, ale nechtělo se mi jen ležet na jednom místě a tak jsem se procházela po břehu podél moře. Tak jsem objevila maličkou skrytou zátoku, zcela liduprázdnou. Od té doby jsem tam chodila denně a také našla odvahu odložit plavky.“ Zde jsem měla přestat, ale Jirka vycítil, že to hlavní jsem si nechala pro sebe. Znovu jsme se vášnivě milovali a já doufala, že Jirkovo podezření je rozptýleno. Chyba lávky!

Když jsme zcela vysílení milováním už jen leželi vedle sebe, tak se znovu zeptal: „Co bylo dál?“

Nezbylo mi než pokračovat ve své zpovědi. „Jednou jsem tam ležela nahá, když tu se objevil mladý kluk. Vůbec mu nevadilo, že jsem nahá a hned začal konverzaci. Představil se jako švédský student, klidně se svlékl do naha a rozložil si deku vedle mne. Nabídl mi dokonce svou minerálku a pokud nám to naše francouzština dovolila, docela dobře jsme se bavili. Občas jsme si šli zaplavat a pak zase při opalování povídali o všem možném. Večer jsme se rozešli a nikoho nenapadlo, že se zítra a pak každý den budeme setkávat na naší plážičce. Bylo to úplně nevinné. Neměla jsem vůbec chuť se s ním vyspat. Naopak jsem mu vykládala o vztahu s tebou a on se mi svěřil se svou láskou. Vím, že se tomu těžko dá uvěřit, ale říkám ti úplnou pravdu.“ Trochu bojácně jsem se dívala po Jirkovi, jak to příjme. Z jeho překvapeného výrazu jsem nemohla nic vyčíst. Znejistila jsem a ve snaze zachránit situaci, jsem mu navrhla, aby mě potrestal podle svého uvážení, ale jenom aby na to zapomněl.

To jsem si dala!

Jirka chvíli jako přemýšlel, ale oči ho prozradily, že už má všechno promyšlené. Musela jsem mu slíbit, že nebudu protestovat a zcela se podrobím jeho trestu. Neuměla jsem si představit nic tak strašného, co bych nesnesla. Tak jsem se mu podvolila bez námitek.

Vyskočil z postele jako by do něho střelil a začal shánět po bytě pomůcky. Brzy jsem se měla přesvědčit o jeho vynalézavosti.

Musela jsem se položit na bříško na stůl. Vypodložil mi zadek, aby pěkně trčel ke stropu a pak mi uvázal všechny 4 končetiny k nohám stolu. Byla jsem překvapená a i když tušila smysl těchto příprav, neprotestovala jsem. Docela mě vzrušoval pocit bezmocnosti a odevzdanosti. Nyní si Jirka dal na čas, aby vychutnal pohled na můj vystrčený zadek a rozevřené nohy. Čekala jsem, že mi začne sázet rány na půlky rukou, ale zamrazilo mi, když jsem uviděla v jeho ruce rákosku. Viděla jsem ji u něho poprvé a později jsem se dozvěděla, že to byl jeho nejobávanější trest v dětství.

To už cvičně švihal rákoskou vzduchem. Svist rákosky vzduchem nevěstil nic dobrého. Naskakovala mi husí kůže jen při tom zlověstném zvuku. Musela jsem si rány počítat do klasické 25. Než jsem se stačila začít bát bolesti, už se ozval svist a rána, jak se rákoska zakousla do mých masitých půlek. Myslela jsem, že umřu, jak to štíplo a začalo pálit. Teprve na upozornění jsem se zmohla na odpočet. Tak to šlo až do 5, kdy jsem už nevydržela a začala smlouvat o prominutí zbytku trestu. Jirka byl neoblomný a já ho začala nenávidět. Nevnímal můj křik, ani prosby a jako stroj sázel jednu ránu vedle druhé přes můj zadek. Dovedla jsem si představit jak je asi rudý! Po desáté ráně mi dopřál trochu si oddechnout, ale když jsem začala zase smlouvat, tak pokračoval ve výprasku. Zadek už asi neměl místečko, kam by nedopadla rákoska a tak to bolelo snad ještě víc. Cítila jsem jak mi celý zadek hoří, ale s překvapením jsem si všimla, že mi bolest dělá jakousi zvrhlou radost a mokro v mé štěrbince to dokazovalo zcela . Byla jsem mokrá jak při souloži a také kdesi hluboko v podbřišku mi začínalo šimrat jako před orgasmem. Málem jsem zapomněla počítat rány, ale přicházející orgasmus bylo těžké oddalovat. Najednou jsem vůbec nevnímala bolest a celé mé tělo se chvělo a zmítalo v orgasmu. Naštěstí to byla už 25. rána a Jirka se zmohl jen na údiv. Rychle mi rozvázal úvazy a já se na něho lačně vrhla. Divoce jsme se milovali přímo na stole, který ještě před chvílí byl nejnenáviděnější kus nábytku! Každý dotyk zbitého zadku sice bolel, ale ještě prohluboval moji rozkoš ze soulože.

Byla jsem jako šílená a Jirka měl hodně práce, aby mi stačil a dokázal mě ukojit. Ztratili jsme pojem o času a jen se milovali.

Zcela vysílení a zapocení jsme si dodali energii ve sprše. Nyní jsem také měla možnost si prohlédnout tu pohromu, kterou udělala rákoska na mém zadku. Byl fialový, jak u opic. Raději jsem nepřemýšlela o době, kdy to zmizí. Také se přihlásil hlad. Dohodli jsme se, že si zajdeme na večeři do naší hospůdky.

Oblékli jsme se a já s obavami kontrolovala, zda minišaty zakryjí moje fialové půlky. Naštěstí zakryly, ale každý dotyk látky zbité prdelky mě bolel. Když mě Jirka chytil přátelsky rukou za zadek, jak byl zvyklý, málem jsem si ucvrkla bolestí. Když bolest polevila, škodolibě jsem si říkala, že mu to přeji, že mne nemůže osahávat. Cestou jsem si pochvalovala průvan mezi nohama a příjemné chlazení půlek. Horší to bylo, když jsem si sedla v restauraci. Po dosednutí jsem vyskočila bolestí, jako bych si sedla na rysováček. Pozorný číšník si toho všiml a snad se dovtípil nebo zahlédl kousek mého pruhovaného zadečku, protože mi přinesl beze slov měkký polštářek. Zrudla jsem studem a vděčně se na něho usmála. Jirka jen polkl na prázdno. Opatrné dosednutí mi umožnilo se posadit a najíst. Při kávě po jídle jsem si však začala uvědomovat, že toužím po Jirkovi znovu. Rychle jsme zaplatili a spěchali domů. Nevydržela jsem až k němu domů. V parku jsem se zapřela o lavičku a statečně mu nabídla bolavý zadeček. Přes bolest z dotyků půlek jsem cítila, že opět dosáhnu obrovský orgasmus. Jirka to stihl zároveň se mnou a já se sesula na všechny čtyři. Jirka mě plácl přes půlky (ani ne silou) a já zavyla a ucvrkla si bolestí. Strašně jsem se styděla. Otočila jsem se k Jirkovi a vzala mu jeho vadnoucí úd do úst. Brzy jsem je měla plná a polykala „andělíčky“.

Pak už jsme dorazili konečně zase k Jirkovi domů. Přes koupelnu jsme to vzali do postele. Jirka mě položil zase na bříško, ale tentokrát mi na zadek přikládal studené obklady a já předla blahem jako kočka. Jirka se cítil provinile a o to víc mi projevoval svoji lásku!

Moje plážová epizoda byla vymazána až do doby, kdy asi za půl roku po návratu, mi zavolal domů onen Švéd, že projíždí naším městem a jestli se nechci sejít. Kupodivu jsem chtěla, ale tentokrát ve třech s Jirkou.

Jenomže když jsem to řekla Jirkovi, tak začal zase žárlit jak blázen. Odzbrojila jsem ho, když jsem se nahá položila na stůl na bříško a vyšpulila na něho zadeček. Ve svém vzteku neodolal a použil zase rákosku. Teprve moje prosby o smilování a pláč ho obměkčily a žárlivost ho přešla. Po pomilování mi zase chladil bolavé půlky ledem a snažil se mi omluvit. Musel mi slíbit, že přestane žárlit. Tentokrát jsem měla jelita ještě horší a také zadek déle bolel. Měla jsem na Jirku vztek, že to tak přehnal a vymyslela pomstu.

Šla jsem s Jirkou čekat na Švéda společně. Oblékla jsem si svoje nejprůhlednější minišaty pod kabát. Ty šaty jsou tak průsvitné, že jsem si netroufla nevzít aspoň tanga. Ale už ve výtahu v našem domě se mi to rozleželo a statečně jsem si je stáhla a dala do kabelky. Vždyť mám dlouhý kabát. Bylo chladno a já byla na boso. Těch pár kroků na tramvaj to přežiji a naopak se mi líbí, jak mi průvan při chůzi chladí klín. Sešli jsme se na domluveném místě všichni tři přesně. Jirka navrhl zajít do naší hospůdky na jídlo a tak jsme šli. První krize nastala, když 3véd byl pohotovější a pomohl mi z kabátu. Jirka vytřeštil oči na mé šaty, ale ovládl se. Švéd mi vysekl poklonu za krásné šaty a já se škodolibě dívala po Jirkovi, dusícího se žárlivostí. Pomsta je sladká! Jako modelka jsem se protočila na místě, aby si mě mohli oba prohlédnout. To už jsem vzbudila pozornost i mezi přítomnými hosty a všichni se dívali na mne. Vychutnávala jsem svoji pomstu a zapomněla na průsvitnost šatů. Švéd mi to připomněl, když se zeptal od čeho mám rudé pruhy na zadečku. Nevím, co mně napadlo, ale klidně jsem nazvedla lem šatů nad zadek a ukázala svá jelita půlce lokálu. Navíc jsem prozradila autora. Jirka se naštval a chtěl zmizet, ale Švéd ho zadržel a přátelsky vtlačil do židle. To už mi všímavý číšník přinesl zase polštářek pod zadeček. Dala jsem Jirkovi vášnivou pusu na znamení, že už budu hodná. Jirka se po chvíli vzpamatoval a byl normální dokud jsem si nemusela odskočit na WC. To v něm zase zvítězila žárlivost, když viděl, jak všichni přítomní muži mlsně po mně koukají a nevěří svým očím, že vidí přes látku mých šatů všechno. Hned po návratu se na mě obořil, proč nemám aspoň kalhotky. Úplně klidně jsem to přeložila Švédovi a jako odpověď Jirkovi jsem vytáhla tanga z kabelky. Roztáhla jsem je mezi ruce a dala je Jirkovi před obličej. To už byl poslední hřebík do rakve jeho žárlivosti. Čekala jsem hysterický výstup, ale on se začal smát. Přidali jsme se k němu. Nakonec musel uznat, že mi to sluší. Dokonce jsme zůstali až do závěrečné a celý večer jsem protancovala s oběma partnery, navzdory zvědavým pohledům. Tanga mi vzal Švéd na památku na dnešní večer. Jirka už nic nenamítal a začal být přátelský.Spřátelili se a dokonce u něho zůstal celý týden bydlet. Prováděli jsme našeho hosta po krásách našeho města a hospůdkách. Dávala jsem si záležet, abych ho každý den překvapila novými šaty.Obleva a skoro jarní počasí mi přálo! Jirka už nežárlil a byl majetnicky pyšný na mě.

Jednou Jirkovi vyčtu zbytečný výprask, ale ne moc, protože jsem poznala, že se mi to moc líbilo a rozhodně to nebyl můj poslední výprask. To by mi bylo líto. Pochopila jsem, že mě šíleně vzrušuje ponížení a bolest. Tajemství, o kterém jsem neměla tušení!

Musím si přiznat, že jsem masochistka.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4 / 5. Počet hlasů: 6

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *