Povídka “Příběh dívky Ku”

Jednou, kdy mne vzal otec opět do císařské paláce,abych byl přítomen trestu další provinilé dívky, jsem poprvé uviděl Wu San-s´, synovce císařovny. Ale to už vás musím seznámit s příběhem dívky, která se jmenovala Ku. Tento příběh se stal v době, kdy mne už otec zaučoval něco málo přes dva roky.

 

“Nastal čas, synu,” pravil, když si mne dal zavolat “aby jsi si vyzkoušel, to co jsem tě už naučil. Nyní nás k sobě zavolal Wu San-s´, synovec císařovny, aby jsem potrestal nějakou jeho neposlušnou konkubínu. Nevím jaký trest pro ni přichystal, s tím mne ten posel neseznámil. Ale v každé případě přípravu a první část trestu vykonám já a ty to dokončíš.” “Nevím jestli to dokážu, otče,” snažil jsem se zvrátit otcovo rozhodnutí, i když jsem si asi dlouho přál, aby mi otec svěřil vykonávání nějaké exekuce “nevím jestli jsem už náležitě připraven na veřejné vystoupení?” “Neměj z toho strach ,synu,” uklidňoval mne otec “nevím sice jaký trest si vymyslí, v každé případě první kroky udělám já, aby jsi náhodou nervozitou neudělal žádnou chybu a výkon trestu potom přenechám tobě.” “Dobře, jak myslíš. Budu se snažit,abych tobě ani naší rodině neudělal ostudu. Myslím, že se za mne nebudeš muset stydět.” Odpověděl jsem plný nadšení a elánu. “Nuže synu, v tom případě můžeme vyrazit.” Řekl otec.

 

Šli jsme tedy, s celým doprovodem do paláce synovce císařovny. Otec sebou brával vždy několik pomocníků, kteří mu pomáhali. Když tam celý náš průvod dorazil, čekal na nás velitel stráží, který nejdříve otce pozdravil a vzdal mu úctu, která mu náležela. “To je můj syn, kterého zaučuji.” Představil mne otec. Velitel stráží se uklonil i mně a potom nás odvedl do obřadní síně. Tam již seděl Wu San-s´, obklopen svými pochlebovači a bylo na něm vidět, že nás již netrpělivě očekává. “To je dobře, že jdeš.” Oslovil otce po předepsaných formalitách. “Mám tady jednu nehodnou osobu, která si nezaslouží moji přízeň, ale za to si zaslouží tvoje potrestání.” “Dovol ctihodný Wu San-s´, abych ti představil mého syna,kterého zasvěcuji do tajů mého řemesla. Doufám, že ti nebude vadit, když část trestu nechám vykonat svého syna.” odpověděl mu otec. “Nebude mi vadit vůbec nic. Jenom doufám, že tu děvku přivedeš k rozumu!” prohlásil netrpělivě Wu San-s´ “nezaslouží si nic jiného, než tvrdý trest.” “Jsem připraven, ctihodný Wu San-s´.” “Přiveďte ji!” zavolal Wu San-s´ na velitele stráží.

 

Stráže po chvilce přivedli překrásnou, asi osmnáctiletou, plačící dívku. Měla kulatý obličej, kterému vévodily hluboké černé oči, měla malý nos a drobná ústa. Oči měla zarudlá od pláče. Zřejmě již plakala delší dobu. Bledost obličeje podtrhoval rám dlouhých černých vlasů, které byly vzadu spleteny do ohonu. Konec ohonu zasahoval až na konec zad. Když dívku přivedli, všechen hovor v sále utichl. Všichni byli zaujati krásou přivedené dívky. Wu San-s´ se ihned rozčílil, jakmile onu dívku spatřil. “Když jsem tuto dívku spatřil, ihned jsem se do ní zamiloval.” Prohlásil rozzlobeně Wu San-s´. “Vyhledal jsem jejího otce a tuto dívku jsem od něj koupil za jeden zlatý prut.” V sále to mohutně zahučelo a jeho oblíbenci nevěřícně kroutili hlavami. Zřejmě se jim cena zdála nepřiměřeně velká. “A představte si,” pokračoval ve vyprávění Wu San-s´ “tato nehodná dívka mne již tři týdny odmítá a nechce být povolná.” V sále znovu zahučelo nad troufalostí krásky. Tolik peněz za ní Wu San-s´ zaplatil a přesto mu odmítá poslušnost. “Dnes jsem již ztratil trpělivost a rozhodl jsem se dívku potrestat.” Těmito slovy skončil svůj proslov Wu San-s´. “Naprosto s Tebou souhlasím,” promluvil otec, protože byl šlechtic prvního stupně, mohl si k Wu San-s´ dovolit takové důvěrné chování “takové chování je neodpustitelné a zasluhuje přísné potrestání. Máš už vymyšlený nějaký konkrétní trest?” “Ještě jsem o tom nepřemýšlel, ale myslím pro začátek by úplně postačilo bičování, to je nejlepší lék na takovou neposlušnost,” řekl ještě rozzlobeně Wu San-s´. “Sice taková neposlušnost zasluhuje trochu bolestivější potrestání,” prohlásil otec a dívka začala hlasitě vzlykat “ale vidím, že tvoje shovívavost nezná mezí a tak souhlasím s tvým náhledem na způsob potrestaní této neposlušné dívky. Pro začátek navrhuji sto ran bičem na holé tělo, aby si uvědomila, kdo je její pán.” Dívka opět začala hlasitě vzlykat. “Vidím, že jsi správně pochopil můj úmysl, udělit pouze výchovnou lekci. Doufám, Ku, že si plně uvědomuješ moji blahosklonnost, podvolíš se. Taj- min má naprosto pravdu. Plně souhlasím s tvým navrženým trestem. Můžeš vykonat všechny přípravy k potrestání Ku.” “Chceš aby potrestání proběhlo zde nebo veřejně na nádvoří?” zeptal se otec. “Nechci zveřejňovat svoje pochybení, potrestání bude vykonáno zde v této místnosti.”

 

Otec došel k hloučku klečících pomocníků a potichu jim vydal rozkazy. Pomocníci vstali uklonily se směrem k Wu San-s´ a opustili sál. po chvilce se vrátili a přinášeli všechny potřebné věci k potrestání dívky Ku a okamžitě vykonávat všechny potřebné přípravy. “Prvních pětadvacet ran jí dám já, zbytek trestu vykonáš ty.” Otec ke mně přistoupil, zatímco sledoval, co chystají pomocníci a tato slova mi pošeptal do ucha. Měl jsem velikou radost z toho, že mně otec nechá vykonat skoro celý trest, ale zároveň jsem byl velice nervózní, jak v této zkoušce obstojím. Jeden z pomocníků zatím přehodil silný provaz přes trám. Potom otec pokynul strážcům a ti přivedli plačící dívku, přímo pod provaz, visící z trámu. Nyní jsme s otcem přistoupili k dívce. Otec uchopil ohon dlouhých černých vlasů a uvázal je do smyčky visícího provazu. “Chopte se jí!” nařídil strážcům držícím dívku. Strážci uchopili dívku za zápěstí a roztáhli jí ruce, jakoby se o ní chtěli přetahovat. Zároveň pomocník začal tahat za provaz a tak vytahoval dívku za vlasy, až tak, že dívka stála na špičkách. Ku neustále vzlykala. Tentokrát jsem si myslel, že vzlyká bolestí. Pomocník však neustále táhl, až Ku začala na špičkách přešlapovat. Potom provaz upevnil k trámu. Takovým to způsobem byla dívka úplně znehybněna. Jakýkoli pohyb způsobil tah na vlasy. Už sama tato bolest musela být pro dívku hrozná.

“Můžeme začít?” zeptal se otec. “Začněte!” nařídil nedočkavě Wu San-s´. Nyní otec přistoupil k dívce ze zadu a uchopil její kimono u krku a prudce škubnul. Kimono se roztrhlo od krku do pasu. Potom uvolnil pásek, který měla dívka omotaný kolem pasu. Tím vlastně dívku úplně obnažil a odhalil její pevná dívčí ňadra. Wu San-s´ a jeho nohsledi se kochali pohledem na odhalenou dívčí krásu. Otec vzal do ruky dlouhý bič, z velbloudí kůže. Bolest kterou působil byla velká, ale nehrozilo ani při silných ranách poškození kůže. Otec se bičem rozmáchla v tom se ozval typický svistot a rána. Konec biče prásknul vedle dívčina těla. Ku sebou trhla a leknutím vykřikla. Jak sebou škubla vyhrkly jí slzy do očí. Příčinou byla bolest, kterou způsobilo zavěšení za vlasy. Svistot a prásk. Další rána skončila vedle dívčina těla. Tentokrát už sebou neškubla, protože už ránu čekala. Toto divadlo bylo hlavně pro ostatní, aby bylo vidět, jakou bolest jí bičování působí. Ale i pro dívku to bylo velice poučné, protože si zvykla na bič a při samotném bičování, sebou už tolik neházela. Ještě třetí rána vyšla na prázdno. “Tak už bylo dost toho divadla!” ozval se netrpěliví Wu san-s´ “Tak už konečně začni!”

 

Ozval se další zasvištění biče, tentokrát to už nebyla rána na prázdno. Tentokrát už bič zasáhl záda dívky. Ku přešlápla z nohy na nohu a zasténala skrz zaťaté zuby. Písař sadící vedle Wu San-s´ udělal první čárku. Následovaly další a další rány, které za sebou, na zádech dívky, zanechávaly červeno rudé stopy. Po desáté ráně začala Ku hlasitě křičet. Co rána, to hlasitý výkřik. Než jsem se nadál na destičce bylo dvacet pět čárek. Otec přerušil bičování. “S tvojím dovolením, Wu san -s´,” řekl otec ” předám nyní svůj bič synovi, aby také on mohl předvést svoje umění. “Máš můj souhlas.” řekl, jakoby nezúčastněně Wu san-s´.

Převzal jsem tedy od svého otce bič a pokračoval jsem v bičovaní Ku. Nevkládal jsem do každé rány všechnu moji sílu, aby se náhodou nestalo, že bych jí proseknul bičem kůži. To bych se moc dobře nezapsal při na svém prvním vystoupení na císařském dvoře. To bych velice rychle skončil. Vědom si všech otcových rad postavil jsem se nyní z druhé strany a tak se mé rány křížily s otcovými. Již po druhé ráně Ku začala nahlas křičet. Bylo vidět jak se potí, po těle jí stékaly krůpěje potu. Když bylo na destičce třicet čárek vytrysknul z jejího přirození proud moče, což všichni přítomní ocenili bouřlivým potleskem. Vůbec jsem na to nedbal a pokračoval jsem dál v bičování nebohé Ku. Další a další rány dopadaly na její tělo. Když jsem se dostal k padesátce musela mít záda v jednom ohni. Po padesátce jsem pokračoval bez přestávky dál. Nyní jsem se zaměřil na její zadek a boky. Bič se, jako had ovíjel kolem jejího těla a sem tam se konec biče zakousl do jejího prsa, někdy i do přirození. Takové zásahy byly vždy doprovázeny zoufalým křikem Ku, která už ani nedbala na uvázání vlasů a všemožně kroutila celým tělem, ve snaze uniknout nepřetržitě dopadajícím ranám. Strážci, kteří jí drželi museli vynaložit veškerou svoji sílu k tomu, aby jí udrželi. Když už Ku dostala sedmdesát pět ran, bylo na ní vidět, že trochu umdlévá, její obranné pohyby už nebyly takové, jako na začátku. Postavil jsem se tedy znovu z druhé strany a do ran jsem nyní dával všechnu svoji sílu a um. Ku už mezi ranami nepřestávala křičet. Pouze se svíjela jako had, při svlékání kůže a řvala. Její hlas byl už ochraptělý. Pokud jsem zasáhl nějaké citlivější místo, ječela. Při devadesáté ráně, když jsem jí zasáhl přirození, znovu vypustila moč. Opět se ozval nadšený potlesk. Konečně písař napočítal do sta.

 

“Dost, to už stačí!” zvolal Wu San-s´ “Myslím, že toto bičování, jako lekce poslušnosti, Ku, úplně stačila. Doufám, že už je poučená jak se má chovat ke svému pánovi. Tobě, Liou Lang a tvému synovi, děkuji za předvedený špičkový výkon. Je vidět, že jsi svého syna dobře vyučil.” “Děkuji Ti, Wu San-s´, za tvoji pochvalu, ale vždy se snažíme pracovat k tvojí spokojenosti.” Řekl otec. Stráže mezitím pustily Ku ruce a tak zůstala viset za vlasy, jakoby se o ní pokoušely mdloby. Jeden z pomocníků uvolnil provaz a začal ho pomalu uvolňovat. Ku se postavila na nohy, ale jak byl provaz postupně uvolňován, sesouvala se, neustále sténající, k zemi.

 

“Odneste jí a ošetřete jí!” nařídil strážím Wu San-s´ “a vy se tady doufám zdržíte a posedíte chvilku se mnou, Liou Lang, i se svým synem. Buďte mými hosty.” “Jsme velice poctěni tvým pozváním a s radostí ho přijímáme.” Odpověděl otec. Když jsem se vrátili domů otec mne pochválil, za to, jakým způsobem jsem se dobře zapsal u Wu San-s´. Otec byl velice potěšen jakým způsobem odvedl svoji první práci na veřejnosti. I já jsem měl dobrý pocit z dobře vykonané práce. Dívka jménem Ku se mi zapsala do paměti, jako moje první vystoupení na veřejnosti.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4.8 / 5. Počet hlasů: 5

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *