|

Povídka “Můj poslední stop”

Jmenuji se Petra, musím napsat co jsem zažila, jinak by to zůstalo v mé duši navždy. Vracím se tedy řadu let zpátky, kdy se vše začalo odehrávat.

 

Snad stokrát mě doma varovali, abych nejezdila stopem, ale já byla vždy chytrá. Tak i tu neděli, když mi ujel poslední autobus šla jsem bezstarostně stopovat. Je mi 19 a jsem prý pohledná. To je asi důvod, proč jsem nikdy dlouho nečekala. Ani teď tomu nebylo jinak. Za chvíli jsem se již vezla vedle slušně vypadajícího třicátníka, který se představil jako Mirek. Najednou se mi zatmělo před očima a z cesty si již nepamatuji nic.

 

Probudila jsem se zimou. Ležela jsem na zemi a kolem krku jsem měla řetěz jehož druhý konec byl visacím zámkem zajištěn k podlaze. U stropu svítila slabá žárovka, a na zemi stál starý kýbl z vodou. Měla jsem žízeň a tak jsem se vody napila. Bylo mi hrozně, strachy jsem nemohla ani dýchat. Nevím jak dlouho jsem zde byla. Měla jsem strach i radost zároveň, když jsem uslyšela za dveřmi hlasy. Dveře se otevřely a vešli dva muži. Mirek a mladý podsaditý kluk tak mého věku. Začala jsem je prosit, aby mě pustili. Mirek odemkl řetěz a táhl mě z místnosti. Měla jsem strach, aby mě neuškrtil a tak jsem za ním poslušně cupitala. Všichni jsme vstoupili do velké místnosti. Uprostřed sála dlouhá dřevěná lavice opatřena řemeny, v jedné části místnosti viseli provazy ze stropu a u zdi stála klec-malá krychle tak metr jedna její strana a v ní se krčila nahá žena.

 

“Tak se svlíkej”, řekl mi Mirek. Byla jsem úplně ochromena. Náhle jsem dostala od toho mladého kluka prudký úder rákoskou přes záda a vzduch rozťal další úder. Bolestí mi vyhrkly slzy a okamžitě jsem se začala svlékat. Sundala jsem mikinu, triko, zula boty, ponožky a sundala si kalhoty. Stála jsem před nimi jen v podprsence a kalhotkách. Klepala jsem se zimou, strachem i studem. Než jsem si mohla jakkoliv utřídit myšlenky dopadla další rána. Aniž cokoli řekli, okamžitě jsem sundala podprsenku a stáhla kalhotky. “Ty věci nacpi támhle do kamen,” poručil Mirek a ukázal na moje oblečení, “tady budeš jen naše kurva a potřebovat je nebudeš. “Když jsem strkala své věci do kamen měla jsem pocit, že se odtud již nikdy nedostanu, jen občanku si nechali. Potom mě za ruce provazy přivázali a kladkou vytáhli, že jsem visela asi deset centimetrů nad zemí. “Hele Mirku,” řekl ten mladík, “budem ji holit?” “Ne Vašku, má ji pěkně obrostlou, je to taková přírodní samička a vyholená je už Ivana,” řekl Mirek a pak se otočil na mě, “Teď něco zažiješ, a pak mi odpovíš jen jedním slovem na co se tě zeptám.” Pak vzal Mirek pružnou silnou rákosku a já dostávala krutý výprask. Ječela jsem jak pominutá a po tvářích mi tekly slzy. Zadek jsem měla v jednom ohni a zdálo se mi že čím víc křičím tím jsou údery silnější. Snažila jsem se neječet, ale prostě to nešlo ta bolest byla taková, že přehlušila bolest v rukou za které jsem visela. Když dopadla poslední rána tak už jsem nevnímala stud ani strach, jen hroznou bolest po výprasku. “Budeš poslouchat a uděláš vše co ti řekneme, jasné?” “Ano,” vzlykla jsem. “Tak fajn,” řekl Mirek, “zalez do klece k Ivaně, ať ji tam není smutno.” Nacpali mě do malého prostoru, seděly jsme namáčknuty téměř na sobě. Vašek nám strčil ešus s vodou a v hrnci rozmáčený chleba s mlíkem. Pak oba odešli. Zadek mě hrozně bolel, ale trochu se mi ulevilo, že jsem nemusela být někomu z nich po vůli.

 

Vyprávěla jsem Ivaně svůj příběh, jak jsem se sem dostala. A Ivana zase mě. Ivaně bylo 35 let, měla světlé delší vlasy, byla drobnější než já, vypadala něžně jen prsa měla poměrně velká a pevná, klín měla vyholený. Dostala se sem stejně jako já. Byla vdaná. Díky tomu, že jsem věděla kdy mě chytli spočítala Ivana, že je zde skoro dva měsíce. Na uvítanou dostala výprask přes prsa a zadek pak ji přivázali k lavici a vyholili. Před asi týdnem se musela vysprchovat, opět vyholit dorůstající klín, namalovat a nalakovat nehty. Pak ji v kufru auta odvezli na nějakou chalupu. Tam dostala od Mirka příkaz dělat vše co se po ni bude chtít. Nahou ji přivedli do místnosti, kde byla parta mladých kluků. Mirek za ní vyinkasoval peníze a odešel. Kluk co vedl partu mi ukázal kuchyň a já měla rozjařenou partičku obsluhovat. Vyprávěla Ivana. Hanba mě fackovala, když si mě ty puberťáci prohlíželi. Později jsem jim musela tancovat a pak se mě ptali s kým a jak to mám ráda. Potom mě přivázali k posteli a všichni se na mě vystřídaly. Když přišel Mirek tak mu řekli, že ta kurvička hezky vypadá, ale špatně šuká. K radosti těch puberťáků jsem dostala velký výprask. A teprve pak si mě odvezl. Mirek přivedl od té doby tři mladé kluky, které jsem musela zaučit. Řekl, že mě umlátí, když nebudou spokojeni a já se opravdu snažila. Nikdy jsem nebyla svému muži nevěrná. Mezi vzlyky dokončila Ivana svou zpověď.

 

Byly jsme asi pět dní a nocí v kleci. Musely jsme vykonávat tělesnou potřebu přímo pod sebe. Klec byla tak malá, že jsme mohly jen sedět v tureckém sedu, mít nohy pokrčené a přitažené k tělu, nebo klečet, ovšem se sklopenou hlavou. Připadaly jsme si jako zvířata. Měla jsem hrozné stavy, kdy jsem myslela, že se zblázním. Bolely nás celá těla. Už jsme vypily všechnu vodu a rukama z hrnce vybraly mlékem nacucaný chleba a rohlíky. I když byla hmota nakyslá všechno jsme snědly.

 

Když se otevřely dveře a vešli naši věznitelé, měla jsem skoro radost. “tak jste se kurvičky seznámily, teď vydrhnete a uklidíte ten váš bordel, pak se nažerete, umyjete a upravíte, protože jdete vydělávat,” řekl Mirek. Musely jsme umýt a vyčistit podlahu od našich výkalů a pak to proběhlo dle Mirkova scénáře. Nemohla jsem se skoro hýbat, jak jsem byla z klece rozlámaná. Když jsme byly namalované a učesané odvedl nás Mirek na zahradu. Tam byl muž, který si nás prohlížel a pak řekl, “já je beru obě.” Vašek nás odvedl k autu a řekl, že budeme plnit příkazy toho muže. Nacpal nás do kufru. Jeli jsme tak dvacet minut. Když muž otevřel kufr a my vylezly, viděli jsme rozlehlou usedlost se zahradou obehnanou vysokým plotem. Na zahradě pracovali tři kluci, byli také nazí a na nohou měli řetězy a na zádech pruhy po bičování.

Museli jsme vejít do stavení. Ve velkém sklepě kam nás muž zavedl, byla udělaná mučírna. Vypadalo to tam strašlivěji než u Mirka. Do místnosti vstoupilo pět mužů. Muži si nás prohlíželi a já cítila jak se mi rozlévá rudá barva po celém těle. Zároveň jsem cítila, jak mi zvlhnul klín. Muž co nás přivedl řekl: “Já si pohraju s tou kozatou princezničkou (myslel Ivanu) a vy si vemte tu mladou holku.” Ivana byla položena na stůl, ruce ji přivázali za hlavou k háku, trup pevně ke stolu a nohy roztáhli a přivázali za hlavu. Ležela na stole se zadkem vyšpuleným vzhůru a roztažené nohy s vyholeným klínem nemohly zakrýt ani to nejmenší. Mě odtáhli k pranýři do kterého mi zavřeli nohy, potom když mě ohnuli přes jakousi kozu sevřeli mi tam i ruce. Pánové se u mě střídali a dávali mi výprask důtkami. Po nekonečném bití, když se páni dost pobavili mým utrpením jsem ucítila jak do mě prudce jeden z nich vnikl. Byla jsem pevně uvázána a nemohla jsem vidět co se za mnou děje, ale postupně se na mě všichni vystřídali. Po této potupě jsem byla odvázána a vehnána do malé kobky, kde už byla zbitá Ivana. Přes její kulatý zadek se táhly fialová jelita. Prsa nesly též stopy po švihání.

Než jsme si stačily něco říct přivedli k nám ty tři kluky, byli nazí, ale na nohou už neměli pouta. Muž, který si nás vzal od Mirka jim řekl: “Tak se čiňte kluci, to je moje odměna pro vás, a vy,” otočil se k nám “jim naprosto vyhovíte, jinak zítra bičujem kozy!Ty mládenci u mě makaj jako otroci už rok a ještě si nezašukali a když vás tu mám tak ať se taky pobavěj, aspoň si ho nebudou honit.” Jen se za ním zavřeli dveře kluci si nás začali prohlížet a na jejich přirození bylo vidět, že se jim líbíme. “Zkusíme nejdřív tu vyholenou, podívejte jaký má kozičky.” Ivana se stáhla do koutku a přitáhla nohy k sobě. Kluci se nad ní sklonili a začali se ji věnovat. Ivana vykřikla, ale to už jí roztahovali nohy a měla jednoho z kluků ve svém klíně. Seděla jsem na druhé straně místnosti. Jeden přišel ke mně. Byla jsem tak zdeptaná výpraskem a znásilněním, že jsem se ani moc nebránila. Ležela jsem netečně na zemi a on si to užíval. Ani mu to dlouho netrvalo. Mátožně jsem se zvedala z podlahy. Když byli ti dva hotový s Ivankou, otočili se ke mně. “Tohle chlupatý kotě nemá špatnou prdel,” ohodnotil mě jeden z nich. Začala jsem prosit, aby mě nechali. To je však ještě víc rozehřálo. Položili mě znovu na zem a postupně se na mě vystřídali. Když jsme jim takto posloužily, ujistili nás, že do rána je času dost. Dozvěděli jsme se jen, že byli vlákáni na tento statek, když opodál tábořili. Zde je několik mužů, kterým musí sloužit. Dělají veškeré práce. Jakákoliv chyba je trestána tvrdým bitím. Bylo jim kolem dvaceti, svalnatá a opálená těla nesla stopy po bití. K nám se chovali přezíravě, byly jsme jen děvky, který jim jejich pán předhodil. Všichni se k nám chovali hrubě. Zdálo se mi, ale že dva se již smířili s osudem otroků. Ještě několikrát jsme jim musely vyhovět. Kluci už spali a mi se drželi s Ivanou za ruce, cítila jsem záplavu teplého semene jak mi teče po stehnech. Dnes jsem měla v sobě osm chlapů během několika hodin. Za celý život jsem spala jen se svým klukem, kterého jsem opravdu milovala. Ivana se třásla po celém těle.

 

Ráno nás vzbudilo bouchání na dveře. Muž, který si pro nás přišel se hned ptal kluků jak se jim to líbilo. Kluci byli spokojeni, stáli v pozoru a děkovali mu. Muž byl taky spokojen “za dvacet minut si pro ty štětky přijdou, tak jsou ještě vaše, ale pak hned jdete makat, máte to místo snídaně”. Jeden z nich mě vzal za ruku, zatímco jeho kamarádi už měli Ivanu na zádech. “Můžeš se bránit, ale stejně ti to nepomůže, když se nebudeme milovat spolu, vezmou si tě kluci násilím, prosím nezlob se na mě za ten včerejšek, já jsem Petr” a hladil mě rukou po těle a něžně mě začal líbat, “já se jmenuji Petra”. Cítila jsem se najednou šťastná a trochu svobodnější. Leželi jsme na zemi a vášnivě se milovali. Bylo to neskutečné. Zpětně si to nedovedu vysvětlit. “Pusť nás na tu čubku”, zazněl hlas jednoho z kluků, který už si užil s Ivanou. Najednou jsem se propadla do reality. Ve chvíli, kdy ti dva ze mě doslova sundávali Petra, který mě začal zuřivě bránit, se znovu otevřely dveře. “Tak se podívejme kurvičce se to nakonec líbilo, pomocník okamžitě přivázal Petra k háku na zdi a švihl ho přes ztopořený úd. “Tak a teď si s tou děvkou užijte a tenhle”, ukázal na Petra “dostane padesát ran rákoskou, aby si uvědomil, že je tu na práci a ne na lásku.” Ty dva kluky nemusel přemlouvat, vzápětí jsem byla na zemi a už mě obdělávali. Ivana seděla v koutku, ten chlap s pomocníkem se bavil tím jak jsou kluci stále při chuti, Petr se zmítal v poutech a prosil kluky, aby mě nechali. Marně. Pak mě a Ivanu odvedli. Když nás Mirek nakládal do kufru, pracovali ti dva v okovech na zahradě a ze sklepa se ozýval Petrův křik a dopadající údery rákosky.

 

Nikdy jsem ho již neviděla. Když jsme byli zpátky ve své kleci dostali jsme najíst a napít. Takto jsme tam byly asi měsíc a absolvovaly jsme několik takových, “výletů”, ale nikdy již tam, kde jsem se potkala s Petrem. Většinou jsme obsluhovaly pánskou společnost a pak jim byly k dispozici. Po jednom jídle v naší kleci jsme usnuly a vzbudily se ve sklepě, který jsme neznaly. Bylo nás tam asi dvacet, všechny jsme visely za ruce přivázané za trám u stropu. Na krku cedulku s číslem, to byl jediný náš oděv, já měla sedm a Ivana šest, visela hned vedle mě. Již byla také vzhůru, ale ani ona nevěděla co se děje. Byla jsem jednou z nejmladších a Ivana patřila k těm nejstarším co tu byly. Vešel muž “vaši majitelé mě vás odprodali, protože mají nové zboží a já se teď pokusím něco na vás vydělat, za chvíli jsou tu zákazníci.” Skutečně za okamžik vešel asi padesátiletý muž a pomalu kolem nás procházel. První ho zaujala Ivana. “To je Ivana”, řekl náš prodávající. Muž si pozorně Ivanu prohlížel a poplácal ji po zadku. “Kolik ji je? Pětatřicet,” odpověděl mu náš prodávající. “Má pěknou postavu, kozy, tolik bych ji nehádal, ale je to starý,” odvětil, mě jen přelétl pohledem a pokračoval v prohlídce dalších žen. Nakonec si vybral pětadvacetiletou dívku s bujným poprsím a hned si ji odváděl pryč. Další přišel chlapík středního věku. Byla jsem první u které se zastavil. Podrobil mě prohlídce. Nakonec si však vybral velmi mladě vyhlížející děvče se kterým odešel. Mladík se žvýkačkou došel k Ivaně a po zevrubné prohlídce o ni projevil zájem. “Ivana, je jí 35, dodal ji Mirek”, řekl prodávající důvěrně, “je ještě trochu stydlivá, měl ji jen čtvrt roku a …. to stačí beru ji” usmál se muž se žvýkačkou. “A tu mladou taky? Ty přišly spolu. Ne tu prodej někomu s bordelem, může šlapat třeba deset let, ale tuhle starší si vychovám pro sebe.” Ivana byla odvázána a odvedena, jen jsme si stihly říct ahoj. V tu chvíli jsem pochopila, že od teď jsem úplně sama. Ivanu jsem už nikdy neviděla. “Co tahle kurva”, spatřila jsem dva muže jak si mě prohlíží. “To je Petra, devatenáct let”, řekl prodávající. “Tak tu si vezmeme, bude nám vydělávat”. Byla jsem odvedena ze sklepní místnosti ve které zůstalo ještě dost žen. Venku mě muži naložili do kufru. Po nějaké době jízdy jsem byla vyvlečena z vozu a skončila opět v jakémsi sklepě. Byla jsem v malé místnůstce s pár hadry na zemi. “Tady budeš zamčená, než přijde klient a až ho obsloužíš tak se sem vrátíš. Pokud nebudeme spokojeni, dostaneš výprask. Neplatili jsme za tebe jen tak. Zítra se pořádně vydrbeš, vyholíš se a začneš makat!” Zůstala jsem sama. Po pár dnech jsem ztratila pojem o čase. Už jsem si zvykla na svou nahotu a ani zákazníci mi nebyli tak odporní jako ze začátku. Vytrhávali mě z mé opuštěnosti ve sklepní místnosti. Čas se zastavil.

 

Jednou jsem dostala obojek a byla odvezena opět do onoho místa, kde jsem byla prodána mužům, kterým jsem vydělávala. Stála jsem mezi několika ženami určenými k prodeji. Prodávajícího jsem však neznala. Poprvé jsem se hrozně styděla, teď už mi to bylo fuk. Poprvé chodili po jednom, zdáli se bohatí, teď si nás jich prohlíželo několik najednou. Byli jsme asi už druhá jakost. Chlapi nás omakávali a prohlíželi. “Co tahle” zeptal se nějaký chlap prodávajícího a ukázal na mě. “To je zkušená děvka, Petra 27 let”, tak tedy osm let jsem z domova, hrklo ve mně. “Tak jo, ale se slevou, když je tak jetá,” chvíli se dohadovali, ale pak jsem byla vyvedena do místnosti a nový majitel mě šel zaplatit.

 

Byla jsem zamčená, ale okénko bylo otevřené. Protáhla jsem se a běžela jako pominutá ze stráně. Poprvé po takové době na svobodě, necítila jsem ostré kamínky, které se mi zařezávali do chodidel a ostrou trávu, která mě řezala do nohou. Řítila jsem se po pás kopřivami a necítila bolest. Neměla jsem tušení, kde sem. Doběhla jsem k řece, nebyla široká, ale prudká. Skočila jsem do chladné vody a nechala se unášet proudem. Břehy byly nepřístupné a zarostlé kopřivami. Řeka nebyla hluboká, chvílemi jsem narážela na kamenité dno. Byla mi zima, byla jsem již dlouho ve vodě, ale zažívala jsem opojný pocit svobody. Voda mě donesla k místu kde byl přístupný břeh. Vylezla jsem z vody. Všude okolo byla pole. Kousek dál po proudu řeky se rýsovala vesnice. Vydala jsem se tím směrem. Byla jsem stále nahá, ale věřila jsem v pomoc dobrých lidí. Měla jsem štěstí. Viděla jsem, že proti mně jede kluk na kole. Přikrčila jsem se do vysoké trávy a když byl na doslech poprosila ho o pomoc. Řekl že mi sežene a přiveze nějaké oblečení a za hodinu už jsem seděla u něho doma. Dozvěděla jsem se kde se nacházím. Najednou jsem se bála vrátit domů. Povídat o všem co jsem prožila, podívat se tátovi do očí. Musela jsem to překonat. Druhý den jsem se vrátila ke svým rodičům.

 

Teď jsem již měsíc doma, dost věcí se změnilo. Třeba můj kluk je už několik let ženatý, kamarádky se povdávaly. Musím myslet na to co jsem prožila, na Ivanu, Petra…Co se s nimi stalo? Tento dopis nikdy, nikomu, neukážu. Těm co se mě ptali a vyslýchali se všechny podrobnosti říci nedaly, ale musela jsem se alespoň vypsat.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4.3 / 5. Počet hlasů: 6

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *