|

Povídka “Kontrolor”

Jedno pozdní letní odpoledne, jsem se vracela tramvají domů z práce. Seděla jsem ve druhém voze, kde již bylo jen pár lid, kteří vystoupili na předposlední zastávce. Místo nich nastoupil pouze jediný asi čtyřicetiletý, kníratý hromotluk a zamířil rovnou ke mně. “Kontrola jízdenek, řekl a z kapsy vytáhl odznak kontrolora. V tu chvíli jsem věděla, že je zle. Zapomněla jsem si totiž jízdenku koupit o tak jsem se rozhodla jet na černo a takhle to dopadlo. “Víte, já ji nemám.” “A slečinka jezdí zadarmo, tak to bude pokuta pět set korun.” “Víte, já jedu z práce a nemám u sebe tolik peněz.” “Jak to že ne, dáš mi tedy občanku.” “Promiňte, ale ani tu nemám.” “V tom případě si budeme muset promluvit někde jinde.” “Ne, prosím vás, nechte mne, musím domů, naši budou mít o mne strach.” “To mne nezajímá,” odsekl mi. “To jsi si měla rozmyslet dřív.” Více se se mnou nebavil a když jsme na poslední zastávce vystoupili, donutil mne nastoupit do tramvaje jedoucí nazpět. S ní jsme se pak vrátili zpět do středu města, kde jsme vystoupili. Venku mne revizor chytil za ruku se slovy, abych mu prý neutekla, a vydal se se mnou na cestu do staré zástavby. “Kam mne to vedete?” otázala jsem se ho po chvíli. “Kam asi myslíš, na VB přece, tam už si tě prověřej.” “A prosím vás, nevíte, jak to dlouho bude trvat, já musím domů.” “S tím se dneska rozluč, určitě si tě tam nechají alespoň do zítřka. Musejí tě vyslechnout o sepsat s tebou protokol. Vůbec ti to nezávidím, zvláště, když si pomyslím, že tě bude vyslýchat kapitán Dlouhý. Nechci tě strašit, ale je to kruťas. Slyšel jsem, že se všichni provinilci, které k němu přivedou, musejí před ním svléknout do naha a při výslechu jsou od něho biti. Dívky a ženy netvoří žádnou výjimku. Vsadil bych se, že ti pořádně nařeže a protože jsi hezká holko, po výslechu tě pořádně omrdá, než tě zavře na celu, kde pak budeš mrdat s každým, kdo na tebe dostane chuť, a to ať budeš chtít nebo ne.” Jeho slov jsem se zalekla a vůbec jsem nepochybovala o tom, že to, co mi řekl, je pravda, neboť jsem měla v živé paměti příběh dívky, kterou, jak mi vyprávěla jedna moje známá, chytili na protikomunistické demonstraci a na několik týdnů zavřeli do vězení. Tam s nebohou dívkou zacházeli jako s otrokyní, brutálně ji bili, mučili a znásilňovali. Proto jsem zaprosila, zda by to přeci jenom nešlo udělat nějak jinak. “Šlo.” odvětil klidně, “ale jedině v tom případě, že by jsi se rozhodla jít ke mně domů a nechala se potrestat ode mne. Slibuji ti, že tě přísně potrestám za tvé provinění, ale ještě dnes budeš doma. Rozhodni se teda sama.

Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsem přeci jenom raději zvolila tu druhou možnost. “Správně jsi udělala,” řekl mi. “Nebudeš toho litovat. Mimo to ke mně domů je to již jenom kousek.” Měl pravdu. Prošli jsme už jen dva bloky domů a vstoupili do šedivého vysokého domu. Vyšli jsme po schodech až nahoru, kde v půdní vestavbě byl jeho byt. Jen mne uvedl dovnitř, zamkl za sebou dveře, klíč vsunul do kapsy a uvedl mne do pokoje. Zatímco mne nechal stát u dveří, sám vyndal ze skříně dlouhou, tenkou rákosku, kožený řemen a důtky. Ty pak položil na konferenční stoleček o sám se usadil vedle do křesla. Zhrozila jsem se při představě, že těmito mučícími nástroji budu bita. On mne nenechal ale o tom dlouho rozmýšlet a zavelel: “Svlíkat a dělej, už ať jsi nahatá!” “A proč se mám svlékat, já nechci” ” “Cože nechceš? Řekni to ještě jednou a dostaneš takovej nářez, že jsi to ještě nezažila. Už takhle tě čeká pořádnej výprask na holou, takže si zbytečně nekoleduj ještě o větší, proto dělej co máš.” Moc se mi nechtělo, ale viděla jsem jasně jeho neúprosný pohled o začala se raději svlékat. Netrvalo dlouho o svlékla jsem se do kalhotek a podprsenky a trochu se zarazila. “Pokračuj,” zavelel. “Řekl jsem ti přeci, že tě chci vidět úplně nahatou.” Velmi jsem se styděla, ale byla jsem zcela v jeho moci a tak si před ním pomalu svlékla podprsenku i k kalhotky. Byla jsem nahá, rukama jsem se však stále pokoušelo zakrýt svá nejintimnější místa, jenž zatím nikdy nebyla určena cizím zrakům, krom doktorů při lékařských prohlídkách. “Jseš pěkná,” ocenil on moji nahotu, “ale ty ruce, kterýma se přede mnou zakrýváš, si dáš hezky za hlavu.” Pomalu jsem tak učinila a on vstal a přistoupil ke mně. Jeho ruce se v mžiku ocitly na mých holých prsech, jenž počal brutálně mnout a drtit ve svých horkých dlaních. “No,” brumlal při tom, “kozy máš hezký, ale co tvoje kunda. Roztáhni nohy, ať si ji taky trochu více prohlídnu.” Než jsem stačila cokoli říci, vrazil mi jednu ruku mezi nohy, kde podrobil moji kundičku důkladné masáži. Bylo to nepříjemné, zvláště po chvíli, kdy vydrážděn mojí nahotou a bezmocností se stával stále hrubější, začal mne tahat za bradavky a pokoušel se prstem vniknout do mé dírky. “Ach to bolí, prosím vás, nechte mne,” zvolala jsem a pokusilo se mu ruce odtrhnout od mého těla. “Přestaň se bránit, ty mizerná couro, nebo tě naučím.” Chtěla jsem poslechnout, ale on mne tahal za bradavky tak silně, že to prostě nešlo. Bránila jsem se mu však marně. Proti němu jsem neměla nejmenší šanci a jediné čeho jsem dosáhlo bylo, že se mi podařilo ho pořádně naštvat. “Tak dost, ty kurvo, už mne to nebaví, dostaneš lekci.” Jen to dořekl, zkroutil mi ruce za zády o nasadil želízka. Tím jsem se stala bezmocnou docela. On si mne pak již zcela bez námahy ohl přes koleno a v ruce sevřel tlustý kožený řemen. “Máš pěknou bílou prdel,” řekl uznale a já přitom ucítila, jak jeho dlaně masírují obě obliny mé vyšpulené prdelky. “Slibuji ti, že až skončím, budeš ji mít červenou jako opice.” Na to se rozmáchl a já ucítila palčivou bolest, jenž vznikla po dopadu řemene na mé obliny. “Au. to bolí!” “To teprve bude, kočičko, to uvidíš.” Měl pravdu. Další rány se na mojí nebohou zadničku snesly jako déšť. Řemen tvrdě rozdíral kůži mých oblin a já prožívala tak palčivou bolest, že jsem se neudržela, abych hlasitě nenaříkala. Z očí mi kanuly slzy bolesti a já se nezdráhala prosit o milost. Té se mi však nedostalo, ač jsem prosila sebeúpěnlivěji. Dostala jsem mnoho ran, než přestal, sundal mi želízka a poručil, abych si před ním klekla a políbila mu obě ruce. Nechtěla jsem ho zbytečně dráždit a proto jsem raději učinila, co po mně požadoval, jasně jsem viděla, jak ho vzrušuje vidět mne takto zbitou a poníženou. “No vidíš, jak jsi poslušná. A teď mi polib obě boty.” Podívala jsem se váhavě na něj. “Bude to, nebo mám vzít zase řemen?!” To jsem věru nechtěla, a tak jsem se raději sklonila a poníženě jako nějaká otrokyně mu políbila obě jeho polobotky. “Výborně, myslím, že tě ještě naučím poslouchat.” Po těchto slovech se usadil zpátky pohodlně do křesla, zatímco já před ním muselo zůstat klečet. Chvíli si mne jen tak prohlížel, než mne oslovil. “Jseš pěkná holka a já mám teď chuť dívat se na tebe, jak onanuješ.” “Mám před váma onanovat?” vyhrkla jsem udiveně. “Ano, a netvař se tak udiveně. Vím, že jsi nadržená kurva stejně jako všechny ostatní. Hezky mi ukážeš, jak si to děláš, když jsi doma sama. A nechci slyšet, že si to neděláš. Pěkně si tu kundu přede mnou prožeň a, nezapomeň ani na kozy, chci vidět, jak si je masíruješ.” Bála jsem se, že by mi zase nařezal, kdybych ho neuposlechlo a tak jsem raději na kolenou činila, co mi poručil. Zřetelně mu činilo potěšení dívat se na mne, jak před ním zbitá a ponížená onanuji. Moje produkce ho natolik vzrušila, že si sám sundal kalhoty i slipy o onanoval společně se mnou. Netrvalo dlouho a jeho penis ztvrdl a čněl z jeho roz kroku jako kolík. Onanování mu v tu chvíli již zřejmě nepostačovalo o on vstal a přistoupil ke mně. “Líbí se ti můj penis?” otázal se mne. “Ano, pane.” “Polib ho.” Zaváhala jsem. “Dělej.” Uvolila jsem se teda a zlehka ho políbila na žalud. “Ano, tak se mi to libí a teď si ho vem do pusy a pěkně ho cucej. Chci, aby jsi mi ho kouřila. Určitě už jsi ho pár chlapŮm vykouřila.” “Ale pane, to se mýlíte, ještě nikdy jsem to nedělala. Já jsem ještě nikdy nic s žádným mužem neměla.” “To mi nevykládej.” “Opravdu ne, pane, mluvím čistou pravdu.” “No v tom případě holt budu první. Ne neboj se, budu se snažit, abych tě uspokojil. Věřím, že budeš ještě ráda vzpomínat na to, jak jsem tě mrdal, až budeš někde jako laciná kurva šlapat chodník. Předtím mi ho ale budeš kouřit, protože se mi to líbí. Všechny ostatní děvky mi to před tím, než je mrdám dělají, a ty proto nebudeš žádná výjimka. Takže alou, než napočítám do tří, ať ho máš v puse. Jedna, dvě, tři.” Přesto, že vyslovil již ono třetí slůvko, stále jsem váhala a ačkoli jsem se ho bála, hnusilo se mi pomyšlení na to, že bych úplně cizímu chlapovi cucala čuráka, jako nějaká placená děvka. “Tak ty nebudeš poslouchat?!” zařval na mne. “Dej si ruce za záda.” Neuposlechla jsem ho a chtěla se bránit. Svůj boj jsem opětovně prohrála, ruce mi byly zkrouceny za záda o dostala jsem na ně želízka. Jen tak učinil, chytil mne jednou rukou za vlasy, druhou sevřel v ruce důtky, jimiž mne hned počal nemilosrdně švihat přes holé prsy. Ucítila jsem palčivou bolest, zejména, když kožené řemínky důtek, dopadly na moje holé bradavky. “Au, au, to bolí, prosím vás, pane, nebijte mne, udělám vše, co budete chtít.” Takto jsem křičela a prosila tak dlouho, dokud moje kozičky nebyly od dopadajících ran rudé jako poupata růží. Pak teprve odložil důtky a přiložil mi svůj penis ke rtům s jediným slovem:”Kuř!” V onu chvíli jsem se již nezmohla na odpor, otevřela ústa a sevřela jeho penis do rtů. “Pěkně ho cucej,” poroučel on. “Je to teď tvoje lízátko.” Snažila jsem se, jak jsem mohla a mé rty klouzaly po celé délce jeho penisu, přičemž jsem ho nezapomínalo sát o olizovat. Jemu se to viditelně líbilo. Držel mne za vlasy a chvílemi přirážel moji hlavu na svůj penis, takže jsem ho cítila až v krku. Cítila jsem se hrozně a z jeho močí páchnoucího penisu se mně dělalo špatně. Bylo jsem však zbitá a zcela bezmocná a musela mu ho proto poníženě na kolenou a s rukama spoutanýma za zády kouřit do té doby, dokud mi neporučil přestat. “Zatím stačí,” řekl mi. “Na začátečnici už umíš kouřit hezky, teď tě naučím mrdat. Předtím tě ale čeká hlavní potrestání.” “Ne, za co mne zase chcete trestat, co jsem učinila?” “Ty snad nevíš, proč jsme vlastně tady?” “Ano, vím.”

“Tak vidíš. Za trest ode mne dostaneš dvacet pět ran na holej zadek s rákoskou, aby jsi si to napříště zapamatovala. A teď už tě chci vidět ohnutou přes židli s pořádně vyšpulenou zadnicí.” Věděla jsem, že když neuposlechnu, dostanu dvakrát tolik a proto jsem se raději podrobila. Ohla se přes židli. jak poručil a s vyšpulenou prdelkou čekala na své potrestání. Pán sevřel v ruce rákosku a párkrát s ní švihl přede mnou ve vzduchu, aby mne ještě více vystrašil. Slyšela jsem jak sviští, ale to jsem ještě netušila jaká krutá bolest mne čeká. To jsem poznala až ve chvíli, kdy se pán rozhodl, že demonstrace již bylo dost a plnou silou mne švihl přes vyšpulené obliny. Palčivá bolest vyloudila z mých úst výkřik plný bolesti a z očí mi vytryskly slzy. Další rána na sebe nenechala dlouho čekat a můj druhý výkřik se znovu rozlehl bytem. “Moc křičíš,” řekl mi můj mučitel a nacpal mi do úst moje vlastní kalhotky a převázal kusem látky. “Nemusí každý vědět, že tady mrskám jednu hříšnici.” Na to mne znovu přetáhl a můj bolestný výkřik ztlumil onen roubík vyrobený z mých kalhotek. Rákoska plnou vahou dopadla na moji vyšpulenou, po výprasku řemenem již do ruda zbitou prdelku a způsobovala mi krutou štiplavou bolest. Marně jsem se snažila uhýbat oněm tvrdým ranám, které tak nemilosrdně dopadaly na mé obnažené pozadí, neměla jsem šanci o tak jsem se jenom bezmocně svíjela bolestí. Kdybych neměla roubík v puse, prosila bych o milost, ale takto mě nezbývalo nic jiného než trpět a doufat, že i tento krutý výprask bude mít svůj konec. Měl ho, i když se mi zdálo celou věčnost než dopadla ona dvacátá pátá rána, jenž sice neukončila, ale alespoň zmírnila mé utrpení, které jsem při mrskání holé zadnice pociťovala. Můj mučitel odložil rákosku o zálibně si prohlížel své dílo. “Pěkně jsem ti ji zmaloval, kočičko. Budeš mít nádherný jelita. Myslím, že si alespoň týden pořádně nesedneš.” Plně jsem věřila jeho slovům, protože mě má rozšvihaná prdelka pálila jako oheň. Ještě chvíli si mne prohlížel, než mi vyndal roubík z úst se slovy, že teď již ho nebudu potřebovat, neboť již budu pouze vzdychat slastí, až mi ho tam strčí a pořádně mi to udělá. Věděla jsem, že to myslí vážně, ale přesto jsem se pokusilo prosit. “Ne, prosím vás, nedělejte mi to.” “Buď zticha a pořádně roztáhni nohy, ať ti ho tam můžu dobře vrazit.” Poté za mnou zaklekl a já ucítila jeho tvrdý pohlavní úd na kraji své kundičky. Vnikl do mne brutálně a já se neudržela, abych nevykřikla bolestí. “Jenom moc neječ a koukej přirážet, zas tak hrozný to nebylo, uvidíš, že se ti to za chvíli bude líbit.” Toto říkal, držel mne za boky a svým dlouhým hrubým penisem pronikal do hloubi mojeho lůna. Své ruce posléze přesunul na mé do ruda zbité prsy a počal mi je mnout tak tvrdě, že jsem se neudržela a sténala bolestí. On si to vyložil poněkud jinak a otázal se mne: “Tak co, už se ti to líbí?” Mlčela jsem. “Na něco jsem se tě ptal!” “Ano, pane, máte pravdu, líbí se mi to.” “To ti věřím a jak se ti to bude teprve líbit, až ti ho strčím do zadku.” “Ne, prosím, do prdelky mne nemrdejte, to by mne bolelo.” “Snad si nemyslíš, že mne to zajímá, vomrdám ti ji, ať chceš nebo ne. Jen se neboj, ona se ti ta zadní díra taky roztáhne. Buď ráda, že ti ji ojedu, alespoň poznáš, jaké to je. Některý děvky to nepoznaj za celý život a jiný zase nechtěj bejt mrdaný jinam než do zadku.” Po těchto slovech vyjmul svůj penis z mé rozmrdané kundičky a začal mi ho strkat do prdelky. Šlo to pomalu o já vzdychala bolestí, když jeho penis pronikal do mé zadní dírky. Přesto se mu podařilo strčit mi ho tam celýho. Bylo to nepříjemné, zvláště když ho počal povytahovat a opětovně zarážet v pravidelném rytmu soulože. Jen jsem sténala o svíjela se na jeho tvrdým penisu, který do mne zarážel jako na rožni. Pořádně mne zmrdal, než ho ze mne vytáhl. “Pro dnešek stačí, dost jsme si zamrdali, doufám, že jsem tě uspokojil. Teď ale uspokojíš ty mne a hezky mi ho budeš kouřit dokud ti ho nevystříkám do pusy. Je ti to jasný?!” “Ano, pane.” “Tak pojď.” Když to dořekl, sundal mi pouta o postavil se. Já se pouze narovnala, jednou rukou sevřela jeho penis a zasunula si ho do úst. Chtěla jsem to mít už konečně za sebou a proto jsem mu ho kouřila a olizovala jak nejlépe jsem dovedla. Brzy jsem ucítila jak se chvěje slastí a posléze uslyšela jak vzdychá. “Ach, ty malá děvko, ty to umíš. Masíruj mi rukou pytel mám chuť stříkat.” Jen jsem mu ho rukou párkrát promnula, když se vzepjal a vykřikl. “Už stříkám!” V tu chvíli zalil má ústa proud jeho horkého páchnoucího semene a bylo ho tolik, že jsem se přímo zalykala o otřásala hnusem, než jsem všechno spolkla. Přestat mi dovolil však až teprve tehdy, kdy jsem jeho penis čistě olízala od semene i svého zadku. Chtěla jsem se obléct, ale to mi nepovolil, že na to je ještě dost času. Musela jsem si jít kleknout do kouta místnosti na hanbu, kde jsem ve vzpřímené poloze s rukama za zády, musela klečet do té doby, dokud mi nedá milost. Cítila jsem se hrozně. Zbitá, ponížená, znásilněná. Kolena mě již od dlouhého klečení značně bolela a rozšvihaná prdelka mě pálila jako oheň. Nechal mne klečet asi půl hodiny než mi dovolil vstát, obléct se a odejít. Před mým odchodem mi však ještě pohrozil, že jestli se o tom někomu zmíním, zle se mi povede, neboť má u SNB mnoho známých. Věřila jsem mu a tak jsem raději mlčela. Stopy po bití a krvavá jelita po čase zmizela.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 1.5 / 5. Počet hlasů: 2

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *