Povídka „Harém“

Byla jsem česká holka bez vyššího vzdělání a z chudé rodiny, která si ani v nejmenším nemůže vybírat z příliš mnoha životních alternativ. Už v dětství jsem si však uvědomila, že jsem velmi úslužná ve styku s muži: plnila jsem jim všechna přání a divže jsem jim nohy nelíbala. Proto mě dávno, už někdy na počátku devadesátých let, přestala bavit česká představa o manželství: nudná práce, nákup, děti, pokud možno letmé pomilování, abych ráno nevstávala unavená do práce a tak pořád dokola.

Stačilo ale málo; seznámení s diplomatem z islámské země v jejímž čele dosud stojí sultán, o němž mi jeho pobočník-velvyslanec sdělil, že hledá nové dívky do svého harému. Nepřemýšlela jsem ani chvíli. Za obnos, který jsem dostala od vlády zmíněného arabského státu jsem zaplatila všechny maminčiny dluhy, rozloučila jsem se s rodinou a odletěla jsem se sultánovým pobočníkem vládním letadlem směr: jih.

Můj první pocit byl, že se celá upeču a že si upeču především své dvě krásné pětky. V autě, kterým mě dopravovali do paláce i v paláci samém však byla klimatizace, takže jsem netrpěla příliš. Dostala jsem čas k odpočinutí, byl mi přidělen pokoj s luxusní koupelnou, švédský stůl a příkaz, abych se najedla, umyla a oblékla do průhledných hedvábných šatů, které ležely mé posteli. Asi za hodinu pro mě přišel pobočník, aby mě odvedl k sultánovi. Nasadil mi kožená pouta, za která mě k němu vedl a já jsem poprvé pocítila, co je to být harémovou otrokyní. Cestou mě poučil, že s příchodem každé další otrokyně, tedy i s tím mým, vždy dochází k slavnostnímu měření těl všech členek harému.

Pobočník mě přivedl do velké místnosti, jejíž všechny stěny byly potaženy rudým plyšem. Jedna z nich byla sešikmena po vzoru nakloněné postele a na ní vedle sebe zpola stálo a zpola leželo asi třicet nahých otrokyní všech barev pleti. Svázané ruce měly nad hlavou připevněny do železných kruhů a roztažené nohy připevněny jedna k druhé, takže stačily jen dva podobné kruhy jako pro ruce po stranách místnosti a třicet vyholených a patřičně vzrušených roztažených lotosů provonělo místnost. Všechny ženy měly kolem krku obojek s osobním číslem. Všimla jsem si, že jedna noha půvabné Asiatky, která byla přivázána na samém konci řady, je volná. V tu chvíli už ze mne pobočník strhl hedvábný šat, vytáhl z kapsy obojek s číslem, který mi připevnil ke krku, přitáhl má pouta na rukou ke kruhu, jednu mou nohu připjal řetězem k Asiatčině malé nožce a když patřičně roztáhl ty mé, připevnil mou druhou nohu k poslednímu kruhu pro nohu nešťastnice, vybrané ukončit řadu. V tu chvíli vstoupil do místnosti sultán.

Byl to vysoký a snědý arabský velmož s elegantním plnovousem střiženým po vzoru proroka Mohameda. Měl na sobě žlutý plášť a za ním šli tři sluhové, kteří na saténových polštářcích nesli: krejčovský metr, býkovec a zápisník. První žena, které se chopili, byla velká černoška. Té nejdřív sultán s hbitostí krejčího změřil všechny tělesné míry (zvlášť záležet si dal na prsech a na hýždích), poté pohladil její poštěváček a když zvlhla i změřil délku její štěrbiny. Všechny údaje si potom zapsal do podaného zápisníčku. Nakonec vzal býkovec a jeho tupou násadou promáčkl černošce prs, zda je dostatečně tvrdý. Potom odtáhl svůj býkovec, obrátil a vší silou švihl černošku přes lůno. Otrokyně, která se už před ránou třásla jako osika (zřejmě už předem věděla, co ji čeká) zařvala jako zvíře a trhla sebou až vykloubila sousedce, k níž byla připoutaná, nohu. Když si sultán zapsal do zápisníku také hodnotu citlivosti otrokyně číslo jedna a jejího hlasového tembru, a s chladnokrevností, které se po celou dobu držel si už černošky ani nevšiml a přesunul se k její sousedce. První otrokyně zatím prožívala nádherný, nepřekonatelný vrchol. Z toho jsem pochopila, že mezinárodní osazenstvo sultánova harému, které obsahovalo vzorek všech národů a všech barev pleti je vybíráno podle dvou jednotících kritérií: půvabu a SM-submisivnosti.

Nakonec se sultán dostal ke mně. Změřil mi míry, vydojil z mého pohlaví kapičku rozkoše, poté změřil moji kundičku a když promáčkl mé pravé ňadro a já už se pomalu připravovala na úder býkovcem do pohlaví, sultán pohlédl do svých zápisků a ­– užasl. Zašeptal něco svému pobočníkovi, který mě vzápětí odvázal a odváděl do vedlejší místnosti, ponechávaje sešvihaný a užaslý harém svému osudu. Pobočník mi vysvětlil, že moje prsa jsou největší a nejpevnější jaká sultán dosud v harému měl a proto budu mít tu čest, že budu použita k dlouho plánovanému lékařskému pokusu. Chtělo se mi zakřičet strachy, byla jsem však otrokyní a tak jsem musela mlčet. Mé ruce mi byly opět spoutané připevněny nad hlavu, když přišel evropský muž v lékařském plášti se dvěma injekčními stříkačkami v ruce. Prohmatal mé prsy a když po jejich boku našel žíly, píchl do nich celý obsah stříkaček. Když mi nakonec mezi zuby vstrčil prášek na spaní a k ústům přistrčil skleničku s vodou na zapití, poslechla jsem a podrobila se. V polospánku jsem pak cítila, jak mě sultán, pobočník a lékař opuštějí a ponechávají v místnosti..

Probudila jsem se s tupým tlakem v prsou a především v bradavkách, na kterých se objevily kapičky – mléka. Když jsem se podívala na svá ňadra, zjistila jsem, že ztvrdla, zvětšila se, i dvorce bradavek se zvětšily a jaksi protáhly do špičky. Tlak v ňadrech byl čím dál větší a zdálo se mi, že musí každou chvíli prasknout. Když pak asi po dvou hodinách čekání vešel sultán s celou svou suitou, požádala jsem ho prostřednictvím jeho pobočníka (který překládal), zda by mě nepodojil. O to sultánovi už předem šlo. Přivolal jednu ze svých služek, která se na mě závistivě dívala, aby mu z tácu, na němž byly složeny leštěné skleničky na šampaňské jednu podala. Vzdychla jsem, když pohladil má prsa, nadzvedl je, namířil proti skleničce: a nadojil mléko. Postupně tak naplnil asi dvacet skleniček, kterými si připil na zdar pokusu se svými přáteli. Požádala jsem ho, zda bych také nemohla ochutnat; dal mi usrknout ze své sklenice. Mé mléko bylo neobyčejně sladké.

Den co den po celý měsíc chodil pak sultán večeřet se mnou do mého pokoje a večeři zapíjel mlékem nadojeným z mých prsů. Někdy je sytil krví z bradavek, které mi propíchával svou císařkou inkviziční jehlou, jindy si mléko ohříval přímo v mých prsech nad hořícím kahanem., nebo kapajícím voskem. A když jsem křičela, sténala a prosila o milost (což se dělo vždy), sultán na mé prsy nakapal své hojivé císařské semeno a  po celou noc mě pak laskal, utěšoval a miloval ohnivou láskou jižana. Naučila jsem se arabsky a jako Šeherezáda jsem mu noc co noc po milování vyprávěla o daleké zemi, z níž pocházím a kde ženy vládnou mužům-slabochům. Po měsíci se můj pán odstěhoval k jiné. Od té doby už žiji jen myšlenkou na okamžik, kdy mu porodím snědého následníka trůnu a on bude mléku zase pomáhat téci z mých prsů – tentokrát do úst děťátka.