|

Povídka “Finanční kontrola”

S kufrem plným věcí jsem vystoupil na malém provinčním letišti v jihovýchodní Asii do nesnesitelného vedra a vlhka. Jako dlouholetého a celkem zkušeného zaměstnance mě firmy vyslala do nedávno zřízené pobočky v těchto poněkud zapadlých končinách, nicméně s velkým počtem potencionálních zákazníků. Pobočka zprvu celkem slušně vydělávala, ale v posledním roce začala vykazovat ztráty. Mým úkolem bylo zjisti, v čem je chyba a jak by se dalo z dané situace vybruslit. Na letišti na mě už čekal řidič, ale nikdo ze zástupců firmy. Trochu mě to rozladilo, ale alespoň jsem měl čas si během jízdy prohlídnout okolí města. Venku bylo pěkné vedro a s radostí jsem uvítal chládek klimatizovaného vnitřku auta. Malé audity různých poboček jsem dělal celkem často, ale takto závažný úkol mi byl svěřen poprvé. No snad to zvládnu a pobočka se rychle vzpamatuje. Z materiálů, které jsem si pečlivě prostudoval, že na místním pracovišti jsou pouze tři stálí zaměstnanci a většinu práce, že vykonávají krátkodobě najímaní spolupracovníci. Toto uskupení bylo finančně mnohem výhodnější a hlavně mnohem pružnější.

Při pomalém popojíždění zacpanými ulicemi města jsem se znovu začetl do osobních listů zaměstnanců. Byli zde uvedeni uvedení: Nataly – sekretářka, 24 let, Mark – výrobní specialista, 35 let a Jane – ředitelka a účetní v jedné osobě, 26 let. Podíval jsem se snad už podesáté na jejich fotografie, všechno sympatičtí lidé. Obě ženy vypadají značně atraktivně, blesklo mi hlavou, ale na nějaký flirt stejně nebude ani pomyšlení. Budu mít neuvěřitelně moc práce a navíc je to pochopitelně z profesního hlediska zcela nepřípustné.

Když jsem konečně vstoupil do kanceláře, přivítala mě lehká vůně vybraného parfému, tiché ševelení klimatizace, a zářný úsměv obou žen. Mark je prý se zákazníkem a ony nemohly na letiště. Uvítací ceremoniál netrval příliš dlouho a už jsem se začal pouštět do práce. Papíry, doklady, úřední sjetiny, analýzy rozvoje a další celkem nezajímavé věci mě začínali postupně pohlcovat. Všichni mi byli celkem nápomocni a tak jsem se již čtvrtého dne začal dobírat k nějakému výsledku. Ano, špatná souhra okolností. Bude se muset trochu přeorientovat trh, zavést nějaké nové přístupy, na propadu měl podíl i nedávný krach na asijských měnových trzích. Začínal se mi rýsovat plán záchranné pomoci. Ale stále tu bylo ještě něco, co mi unikalo. Jako zkušený auditor jsem věděl, že způsob propadu je poněkud zvláštní, že k jeho úplnému vysvětlení ještě něco chybí. Začínal už večer a v kanceláři zůstala pouze Jane. Za svou práci si zasloužím trochu relaxace, a tak ji mlsně pozoruji. Zatímco sekretářka Nataly nebyla nic moc, Jane je teda kus. A ví to o sobě a ráda nosí oblečení, které její vnady náležitě zdůrazňuje. Nádherný kozy se pěkně rýsují pod halenkou a volná sukně dává tušit, že dlouhé nohy budou zakončeny překrásnými oblinami vypracované prdelky. Zadečky se mi na holkách vždycky líbily. Ale moje snahy o flirt s touhle Jane zatím vycházely na prázdno. Právě se pro něco sehla pod stůl a její zadeček se překrásně zavlnil. Jak se k němu jenom dostat? No uvidíme. A náhoda tomu chtěla.

V účetních knihách, které jsem znovu porovnával s údaji v počítači, jsem konečně nalezl nesrovnalosti. Ty ze značné části vysvětlovali podivné chování propadu. Tady se asi někdo snažil něco zamaskovat, špatnou investici, tady zase někam zmizeli peníze z validního účtu. Je to uděláno celkem šikovně. Začátečník by si toho neměl šanci všimnout. Znovu jsem si vše zesumíroval, poznamenal a zavolal na Jane. Chystala se již k odchodu a tak se zatvářila značně otráveně. Něco jako: „máš to marný, stejně ti nedám ani náhodou“. Seznámil jsem jí s tím co jsem zjistil a chtěl vysvětlení. Začala se z toho všemožně vytáčet. Byla zmatená – zjevně nepočítala s tím, že bych to mohl vypátrat. Jak se z toho snažila dostat, navedla mě na stopu ještě dalších černot, které mi unikly. Všechny ty nekalosti byly čistě v její kompetenci, vždyť byla ředitelka i účetní zároveň. Za celkový propad pobočky nemohla: Ale když začali vykazovat ztrátu, snažila se to zprvu zamaskovat, poté přišlo pár neuvážených obchodů a nakonec si řekla, že si něco málo nechá pro sebe, a že se to ztratí v celkové sumě ztrát, která se objasní objektivními příčinami. Celkem logické. A logický bude i následující postup. Ztráta místa, vymáhání odcizené částky, možná žaloba a soud. To nám bylo jasné oběma. Zbledla, ale po chvíli ji asi něco napadlo. Změně jejího chování jsem se musel téměř smát. Musím uznat, že se dokonale ovládla, přestala se třást a dostala zase barvu. Natočila se trochu bokem, abych si mohl vychutnat krásnou křivku jejích prsou a svůdně přehodila nohu přes nohu. V tu chvíli jsem věděl, že může být moje jak jen si budu přát. V tu ránu moje představivost vykouzlila její tělo přehnuté přes okraj kancelářského stolu, jak ji pěkně šukám zezadu až křičí bolestí a slastí zároveň a jak důkladně masíruju její přepychový kozy. Tohle jsem přece chtěl. Vytušila to, trochu se předklonila a já se jí dívám na vyklenutá prsa, která vykukují z halenky. Ani nevím jak a pravačku mám na jejím zadku, který se začíná jemně vrtět. Ale ne, tenhle průšvih je moc velký. Takhle to řešit nejde. Snažím se, aby se mi nezatměl mozek. Ona však bojuje ze všech sil. A na chvíli jí mám i na klíně. Prosí, že prý peníze může vrátit, se špatnými obchody, že už se nic neudělá, ale prý když vymyslím vhodnou strategii, že se zase pobočka postaví na nohy. Ale ať prý to neřešíme oficiálně. Při těchto slovech už klečí u mých nohou, škemrá a po tváři se jí koulejí slzy. Je úžasné, jaký arzenál chování má v zásobě. Zkouší všechno možné. Jenže já už se vzpamatoval a ačkoliv mě sexuálně děsně vzrušuje, nenechám se oblomit. Krýt to, by mohlo být pro mě příliš riskantní. Jane rychle poznává, že nade mnou začíná ztrácet moc své svůdnosti. Co by tak ještě mohla vyzkoušet? Vidím na ní, že nalezla ještě poslední stéblo naděje.

Prý si trest zajisté zaslouží, ale tady že jsme v jihovýchodní Asii, a tak bych se prý mohl trochu přizpůsobit místním zvyklostem.

Co to znamená? Trochu jsem znejistěl. Jane tuší, že by návnada mohla zabrat. Poodstoupila ode mě, natočila se trochu bokem, opřela se zlehka rukama o desku druhého stolu a prohnula se trochu v zádech. Nechala mě, ať si její polohu zdůrazňující její kozy i oblý zadeček náležitě vychutnám. Pak pohodila hlavou na stranu, až její dlouhé, mírně vlnité kaštanové vlasy opsaly půloblouk. Zadívala se na mě dosud mírně vlhkýma velkýma hnědýma očima, vykouzlila perfektně provinilý výraz. Lépe to naaranžovat nemohla.

„Tady u nás se provinilé dívky někdy trestají…“ chvíli zaváhala, jako by si s tím slovem nebyla zcela jistá, „…výpraskem“.

„Výpraskem na holou.“ Dodala.

Vyrazilo mi to dech, na něco takového jsem nebyl připraven.

Jane postřehla, že to možná zabralo. „Myslím, že by pořádný výprask…“ a slovo výprask náležitě zdůraznila „…bylo přesně to, co potřebuji.“ A abych neměl sebemenší pochybnosti, že to myslí vážně, přejela si pravou rukou po lehce vyšpuleném zadečku, přivřela oči a téměř neznatelně přikývla.

„Jsem připravená.“

Jenže já nebyl na něco takového připraven ani v nejmenším. Přede mnou bylo v perfektní pozici jedno z nejhezčích ženských těl co jsem kdy viděl. Pohled na prdelku Jane mě strašně vzrušoval a navíc mě sama Jane žádá, abych jí na zadek pořádně nařezal. Ucítil jsem tlak v kalhotách. Možná že by to tak šlo skutečně vyřešit, vrátit peníze, udělat novou strategii a… pořádně jí seřezat. Znovu jsem se podíval na tu výstavní kočku. Už jsem se rozhodl, ale musí si to náležitě užít. Něco podobného se mi už asi nikdy nenaskytne.

Vstal jsem a popošel k ní odzadu. Otáčela hlavou a pozorně sledovala každý můj pohyb. Chytl jsem za spodní okraj nedlouhé sukně a pomalu ji vyhrnoval nahoru. Jane se ještě víc prohnula a mě se naskytnu pohled na vyšpulenou prdelku. Krajkové kalhotky ještě umocnili mé vzrušení. Dlaní ji začínám hladit po stehnech až nahoru k oblinám zadečku. Zajisté cvičí, o takhle nádherně tvarované tělo se musí pečovat. Cítím jemnou pokožku i jemné poškubávání v obou půlkách.

Zatím jsem nepromluvil a Jane neví, co přesně bude následovat. Pro jistotu slastně vzdechne. „Jsem připravená na výprask… i na cokoliv jiného“.

Pořádně jsem jí plácnul přes pravou půlku a nečekaná rána ji přirazila na hranu stolu.

„Auuch“ vykřikla a vzdychla zároveň. Věděla, že se musí snažit, a tak mě se mě pokusila odměnila úsměvem, který byl však neznatelně poznamenán strachem. Výprask patrně nedostává moc často, jestli vůbec kdy.

„Nebude to tak snadný ty malá potvoro“ a při těch slovech jsem si vychutnával, jak pravá půlka zadečku začíná jemně růžovět. Rukou už jsem jí opět masíroval prdelku.

„Dostaneš pořádný vejprask, na kterej hned tak nezapomeneš.“ A znova jsem ji pořádně plesknul. Prdel jí poposkočila a vyhrnutá sukně se jí trochu svezla dolů.

„Ano“ vzdechla a aktivně si sama vysoukala sukni zpět nahoru, aby mi byl její zadek pěkně k dispozici. Zavrtěla s ním v pobídce na další ránu. A ta na sebe nenechala dlouho čekat. Tentokrát jsem vedl ránu odspodu, což bylo trochu bolestivější.

„Auu“ nadskočila trochu Jane.

„Za to cos provedla, ti seřežu tu tvou výstavní prdel, že ji sama nepoznáš!“ a zmáčknul jsem jí levou půlku tak, že se mi konce prstů dostali až téměř k jejímu pohlaví. Kundičku měla vyholenou, asi se to jejímu milenci líbilo. Rozhodně se mu však nebude líbit to, co jsem měl v plánu.

„Dostala si vůbec někdy vejprask?“

Podívala se na mě provinilýma očima.

„Mlask“ Mírnější ranou jsem ji pobídl k odpovědi. Líbilo se mi, jak to vždycky pěkně plesklo, když se má dlaň zabořila do oblých polokoulí klenutého zadečku.

„Ach. Ne, nedostala. Tohle je poprvé.“ Pospíšila si s odpovědí.

Znovu jsem ji začal hladit po prdelce a poznenáhla přecházel v jemné poplácávání, které ji mírně rozkmitalo obě polokoule. Pochopila co se mi líbí, a tak začala zadkem kroutit do rytmu dopadajících ran.

„Líbí se mi, že jsem bita“ zkusila to, a trochu se usmála.

Cha-cha, řekl jsem si v duchu, bude nutné tě seznámit s mým plánem.

„Bita teprve budeš, mrcho!“ Usmál jsem se zase já. „Teď jen testuju tvou prdel.“

Trochu zmateně se na mě podívala a přitom se trochu pootočila. Pořádnou ranou jsem přirazil její boky a zadek zpět k desce stolu.

„Jou“

„Pro opravdový výprask – si přijdeš zítra odpoledne.“ Rozhlédl jsem se po místnosti. „Sem do kanceláře, je sobota, takže nás tu nikdo nebude rušit.“

Zachytil jsem její trochu vyděšený pohled, a tak jsem hned pokračoval.

„Já připravím podklady pro záchranu pobočky. A ty se připravíš na vejprask.“ Snažil jsem se vypadat dostatečně přísně. „Doufám, že přijdeš pěkně ustrojená a navíc si sama přineseš nástroje, kterými ti nařežu. Záleží jen na tobě a tvé snaživosti, zda nahlásím zjištěné chyby a podvody vedení firmy a policii, nebo zda se dohodneme.“

Jane se dokázala rychle orientovat. Není divu že ač tak mladá, je již ředitelkou pobočky. Nasadila svůdný pohled a zlehka zavrtěla prdýlkou.

„Jsem si jistá, že budete absolutně spokojen.“

Seknul jsem jí znova rukou přes zadek na znamení, že jsme dohodnuti. Celá prdelka už začínala dostávat lehce načervenalý nádech. Byl jsem natolik vzrušen představou zítřejší exekuce, že mi ani nedošlo, že Jane teď patrně čeká na to, že si vezmu další část toho, na co mám nárok. Totiž, že jí pořádně vošukám. Jenže mě se teď v hlavě honily myšlenka na to, že celý život zbožňuji dívčí zadečky, které si sice občas poplácám, ale žádný jsem zatím skutečně neseřezal. Odešel jsem z kanceláře, kde Jane stále setrvávala ve vysoce sexuálně vzrušující pozici, a čekala, zda si to nerozmyslím.

V sobotu odpoledne jsem byl již s prací hotov, když Jane vstoupila do kanceláře. V předsíni předtím odložila velkou tašku, aby si s ní nekazila jinak vskutku vysoce atraktivní vzhled. Čekal jsem, že se mladá ředitelka bude snažit, přesto mě však její příchod ohromil. Zvolila černo-červenou kombinaci, která zdůrazňovala její vysoké a štíhlé tělo. Na načesaných vlasech seděl klobouk s širokou krempou, profesionálně namalovaný obličej podtrhoval její divokost. Velká prsa se jakoby drala ven a nenechala nikoho na pochybách, že jsou vskutku přepychová. Přilnavá minisukně obepínala zadeček, který tak mohl vyniknout v celé své kráse. Černé silonky s jemným vzorem zavedli můj zrak až k lodičkám na vysokém jehlovém podpatku. Dala si na sobě velmi záležet a byla absolutně nádherná. Sex z ní přímo sršel. Nechala mě, ať si ji v klidu vychutnám. Pak se zvolna začala procházet po místnosti, abych si ji prohlédl ze všech stran, zvláště pak její mírně se pohupující zadeček.

Hluboce se předklonila a prsty se zářivě červenými nehty pomalu klouzala po svém těle od rudých rtů, přes hluboký žlábek mezi kozama až k vystrčenému zadku.

„Jsem připravená na pořádnej vejprask. Jak jste si to přál.“

„No tak mi teda ukaž, jak ses připravila, mrcho. Doufám, že ses snažila.“

Jane ladně odplula do předsíně a přinesla si odtud tašku. Z jejích útrob začala vyndávat a na stůl vyrovnávat různé řemeny od silných a širokých pásků až po tenké řemínky s kruhovým průřezem. Pak se zde objevilo i jedno velké dřevěné padle a hned vedle něj i menší vejčité, kožené. Nakonec si Jane nechala jako zlatý hřeb dlouhou bílou rákosku a menší pletený jezdecký bičík, který se ke konci nebezpečně zužoval. Když na vedlejší stolek pokládala několik provazů, kožených pásů a šátků na přivázání, s provinilým výrazem se omlouvala, že pouta bohužel nesehnala. No to jsem jí snadno odpustil, protože i tak to byla unikátní sbírka a ani jsem se neptal, kde to všechno tak rychle sehnala.

Během toho, co rovnala nástroje na stůl, jsem k ni popošel zezadu a začal osahávat její prdelku, zatím schovanou pod přilnavou minisukní. Navzdory tomu, že jsem cítil, jak se celé její tělo chvěje, celkem klidně se ke mně otočila

„Dneska mi ty šaty během výprasku nebudou sklouzávat dolů, o to jsem se postarala.“ Překvapila mě svojí prozíravostí, ale to nejlepší teprve přišlo:

„Použila jsem speciální make-up“ a svůdně na mě mrkla. Zatvářil jsem se trochu nechápavě – její namalování jí neuvěřitelně zvyšovalo sex-appeal, ale co myslela tím speciální?

„Nerozmyje se slzami ani potem.“ Dodala na vysvětlenou.

Aha, no to teda budeš vskutku potřebovat, to máš pravdu, prolétlo mi hlavou. Postavil jsem Jane ke kancelářskému stolku tak, aby byla mírně předkloněna, nohy u sebe a ruce se opírali o desku. Pomalým tahem jsem ji vyhrnul minisukni vysoko nad pás, kde zůstala poslušně držet. Klenuté půlky lemovaly černé krajkové pásky podvazků a dvacet centimetrů pod ohybem zadečku začínaly silonky. Kalhotky Jane neměla. Aktivně se prohnula co nejvíc v zádech, aby tak maximálně zdůraznila svoje křivky. Byl to překrásný pohled.

„Než začneme s pořádným vejpraskem, musím ti tu prdel trochu namasírovat, abys to pak dokázala lépe vychutnat“ a než jsem to dořekl, tak první rána dopadla. A pak další a další. Půlky se vždycky při dopadu dlaně pěkně prohnuly, a protože je Jane nezatínala, vždy se pak ještě chvilku třásly. Střídal jsem pravidelně obě strany, a tak asi po dvaceti ranách začínala prdelka červenat. Výprask teprve začínal a tak rány nebyly příliš tvrdé. Jane jen slabě vzdychala a mírně vlnící prdel nastavovala k dalším ranám. Zadek už byl připraven na další etapu a já si řekl, že představení ještě trochu vylepším. Povolil jsem Jane blůzku a nechal její kozy aby se dostaly ven. Bude pěkné pozorovat, jak se budou houpat, až ji začnu konečně řezat. Jane ani na okamžik neprotestovala, věděla, že to patří k trestu a naopak se během další exekuce snažila, abych si jejích koz mohl patřičně užít.

Vzal jsem si ze stolku malé kožené padle. V jejích očích jsem poprvé zahlédl známku strachu. Teď to teprve začne, dosud jsme si jen hráli.

„Budeš držet předepsanou polohu, pokud ne, přivážu tě a zdvojnásobím trest. Každým nástrojem dostaneš dvacet. Pokud se mi nějaký nástroj nebude líbit, zastoupí ho jiný. Rozuměla si?“

Jane vytřeštila ustrašené oči a suše polkla. Slovo „ano“ jsem spíš vytušil než uslyšel. Však ona se ti vrátí řeč, děvko.

Napřáhl jsem se a pořádně ji plesknul přes pravou půlku. Jane bolestně vykřikla a propnula obě nohy. A prásk, přes druhou.

„Aaaach“

„A počítej děvko“, prásk.

„Tři pane“

A další a další. Do sedmé rány jsem dal více síly, takže celá prdel nadskočila, ale Jane se ovládla. Během výprasku kroutila trochu zadkem, teď už ne ze svůdnosti, ale protože si tak chtěla trochu ulevit od bolesti, která zaplavovala celou její trestanou prdel. Když jsem dokončoval první sérii výprasku, obě její polokoule rudě zářily. Jane při každé ráně vykřikla bolestí, ale zatím nebrečela a chovala se velmi statečně. Rány počítala bezchybně a já neměl v úmyslu ji mást. Stejně dostane tolik, kolik vydrží.

„Dvacet pane“ Nechal jsem ji nějakou minutu oddychnout a zatím jsem si pohrával s jejíma kozama. Následkem výprasku byly pěkně nalité, takže jsem si při jejich masírování užíval. Občas jsem Jane pohladil po rozpálené prdeli.

„Tak pokračujeme, mrcho.“ A přetáhnul jsem ji velkým dřevěným padle s kruhovými otvory.

„Uch“ vzdechla, jak ji rána přirazila ke stolu. S druhou to bylo to samé.

„Hmm, tohle se mi nelíbí, dokončíme to znova tím koženým.“ A pokračoval jsem ve výprasku. Zatím jsem Jane pleskal pouze přes nejvyklenutější část obou polokoulí, spodní část zadečku a přechod na stehna jsem si nechával na pozdější fázi bití. Při patnácté ráně jsem si všiml, že začíná bojovat sama se sebou, aby nezačala natahovat. Věnoval jsem se proto zase na chvíli jejím kozám a sérii dokončil s nižší intenzitou.

Nechal jsem ji dál v předepsané poloze s vystrčeným zadkem i kozama, zapálil si cigaretu a vychutnával tu nádheru – rudě zmalovaná centrální část prdele přecházela v jemně růžovou, kterou ohraničovaly pásy černých podvazků.

„Teď si vezmu řemen – a začneme s tím širokým, na jelita je ještě brzy.“

„Ano pane“

Potěžkal jsem pásek, vyměřil ránu a rozmáchl se. Její prdel se sevřela a několikrát cuklo v obou půlkách. Viděl jsem, že se následující části výprasku skutečně bojí.

Švih, první rána dopadla do horní části zadku.

„Auuuu“ Jane bolestí vykřikla a rukama se nadzdvihla od stolu, pak se ale vrátila zpět.

Stejné to bylo i s následujícíma ranama. Propínala nohy až její prdel poskakovala do stran, jak se snažila zmírnit bolest a po každém švihnutí zatínala svaly v obou půlkách, až to se zadkem cvičilo. Vždy jsem však počkal, až se jí prdel zase uvolní. Když řekla „jedenáct pane“, uslyšel jsem plačtivý tón. No ale vydržela dlouho. Při dalších ranách se jí kouleli po tvářích slzy, ale stále statečně počítala, akorát jí řezaná prdel čím dál tím víc tancovala. V místech, kam dopadl řemen se tvořily na zadku pruhy, s o něco sytější červení, než bylo okolí. Její prdel byla nejenom krásná, ale i dost velká, takže pro výprask jako stvořená. Řekl jsem si, že je na čase vyzkoušet, jak budou reagovat stehna, a tak jsem poslední tři rány zasadil pod prdel, kousek nad okraj silonek. Červené pruhy se jasně odlišily od bílého okolí stehen a podle křiku trestané jsem usoudil, že se budu muset věnovat i těmto částem.

„Tak jak se cítíš, ty mrcho?“

Jane se poslušně natočila, abych si mohl vychutnat její seřezanou prdelku, kterou začala jemně kroutit i rozhoupané kozy. S uplakanýma očima, které však skutečně neměly vliv na její make-up, co nejmileji odpověděla: „Myslím, že si ten vejprask skutečně zasloužím a doufám, že jste s mým chováním zatím spokojen.“

Poplácal jsem ji po trestané prdelce a pochválil ji za dosavadní chování. Bylo však na ní vidět, že už se drží jen silou vůle a tak jsem ji před další sérií přivázal za ruce k desce stolu. Zadek měla vyšpulený přes opěradlo židle, a tak jsem ji ještě přepásal koženým páskem nad zadkem a důkladně přitáhl směrem dolů. Tím jsem si zajistil, že stále zůstane prohnutá s výstavně nastaveným zadkem. Jane ani moc neprotestovala, jen mě požádala, o polštářek aby se jí nezařezávalo opěradlo do boků. Šáhl jsem po tenkém řemeni. Byl značně ohebný, ale dík kruhovému průřezu i dostatečně pádný.

Švih, prdel i s židlí nadskočila. „Auuuu“.

A hned další a další rána dopadla přesně doprostřed rudého zadku.

Jane vřískala bolestí a znovu začala brečet a prosit o smilování.

„Ani nápad“ okřikl jsem ji, „teď teprve začíná skutečný vejprask.“

Tenký řemen pěkně přiléhal k rozpálené kůži. Místo dopadu na okamžik zbělalo, ale za chvíli se začalo barvit do tmavočervené. Na několika místech se začala vybarvovat tenká jelita.

„Néé, už néé.“ Švih, patnáctá rána dopadla. „To strašně bolí, auuu.“

Jane poskakovala a snažila se uhnout řemenu. Ještě že jsem ji přivázal, teď už vůbec nemyslela na předepsanou polohu. Dalších pět ran jsem jí vysázel na stehna. Snažil jsem se je nalajnovat pěkně vodorovně, hned nad okraj silonek. Jekot Jane napovídal, že se mi práce daří. Její krásné dlouhé nohy měli teď pěknou ozdobu. Propínala nohy a poskakovala na špičkách, až se jí kozy divoce rozhoupaly. To mě zaujalo. Až dosud jsem měl řemen přeložený napůl, teď jsem ho rozložil. Bude mnohem přilnavější. Lehce jsem jím švihnul Jane přes záda, tak aby se volný konec obtočil kolem těla a zespoda švihnul přes kozy. Napoprvé jsem se netrefil. Podruhé už to bylo lepší. Jane se na mě polekaně podívala. Třetí rána vyšla nejlépe a konec řemene se pěkně trefil do levé kozy. Nedával jsem do toho žádnou sílu, takže to bylo jen takové polaskání. Něco na zpestřenou. Jejím prsům jsem nechtěl nijak ublížit. I posledníma dvěma ránami jsem jí trochu promasíroval poprsí. Slastně vzdychla, i když asi spíš pro to, že si na chvíli mohl odpočinout její trestaný zadeček.

Zezadu jsem uchopil obě seřezané polokoule do dlaní a začal ji hníst zadek. Vzdechy předstírané slasti se mísily s bolestivými výkřiky. Horká prdel jí pulsovala a svaly se střídavě zatínaly a povolovaly. Když jsem se naklonil a začal si hrát s kozama, její zadek se třásl a hřál mě i přes látku kalhot. Uvažoval jsem, zda jí mám vošukat, ale Jane už byla příliš seřezaná na to, aby byla schopná spolupráce. Nevadí, stejně sem za dva měsíce musím znova, a tak jí zase trochu promasíruju zadek a pak si užijeme. Jenže stejně jsem dostal vztek, že jsem si na šukání nevzpomněl o trochu dřív. Za to jí teď pořádně seřežu, co se do ní vejde.

Překontroloval jsem přivázání rukou i pasu a potěžkal jsem jezdecký bičík.

„Teď si konečně užiješ, mrcho.“

Vyděšeně se na mě podívala uslzenýma očima, a začala šeptat o odpuštění.

Poodstoupil jsem, pořádně se napřáhl a silou ji švihnul přes střed zadku.

„Aaaaaaaaaaa“

Bičík se hluboce zařízl do obou polokoulí a za chvíli se začalo nelejvat pěkné jelito.

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 4.7 / 5. Počet hlasů: 3

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *