Forma DS vztahu “Fenečkovství”

“Fenečkovství” je forma DS vztahu, ke které podobně jako k “Holčičkovství” osobně velmi tíhnu. Stejně jako být pro Pána jeho holčičkou nemá nic společného s pedofilií, tak “fenečkovství” nemá nic společného se zoofilií. Zvířata mám rád, ale vztah k nim mám pouze citový, odcamcaď pocamcaď :). Opět se pokusím sepsat článek s trochou humoru a příklady tak, aby ho pochopili i “neúchylové” :).

Dost to myslím i ukáže jak DS vnímám a že laskavost s pevnou rukou, ponížení s hlubokým respektem a bolest s něžností se nejen nevylučují, ale jsou silně provázané a společně dávají mnohem hlubší smysl.

Pro mě. Někdo to samozřejmě může vidět úplně jinak, či pro něj BDSM představuje zpestření sexu a nic víc v tom nehledá. Vše z toho je samozřejmě v pořádku, každému dle jeho gusta :).

V článku budu používat pojmenování “fenečka”. Vnímám ho láskyplně, nemá být vnímáno urážlivým, nebo degradujícím způsobem. Část z popisu se týká i jiných forem DS vztahů, koneckonců tyhle věci jsou dost provázané a nedají se úplně jasně definovat.

Částečně se tedy budu i opakovat v tom, co jsem zmínil v článku o DS vztazích obecně  :).

Respekt

Vzájemný respekt je myslím pro tento vztah to nejzásadnější.

Když mi někdo píše, tak zpráva začíná většinou tím, že v běžném životě je dívka / žena hrdá, rozhodná, samostatná, ale v sexu by chtěla být submisivní. Tyhle věci se ale přece nevylučují. Pokud by fenečka hrdá či sebevědomá nebyla, tak se ji k tomu budu naopak snažit dopomoct. Chci aby se cítila v životě šťastná, naplněná a šla vedle mě ne proto, že musí, ale protože sama chce a touží po tom. Pro prohloubení vzrušení ji někdy svážu, ale není to proto, aby neutekla. Poslechne každý můj pokyn, ale ne ze strachu z trestu, ale protože se cítí tak “moc moje” a samotnou ji to naplňuje (i vzrušuje 🙂 ).

V rámci hrátek fenečku ponížím a potrápím, ale brát to tak, že je pro mě “kus hadru na podlahu” by nemohlo být dál od pravdy. Naopak, z mé strany by tam nemohla být větší hrdost a respekt. Fenečka si za Pána vybrala mě, svěřila se dobrovolně do mých rukou a činí co je v jejích silách, aby mě potěšila. Jak by bylo vůbec možné si toho nevážit?

Ten respekt tam nevznikne sám od sebe, z obou stran se musí zasloužit. Pokud bych vypnul veškerou empatii, sepsal inzerát alá “Klekni na kolena čubko a pros o přijetí” a někdo se přihlásil, jak bych si našeho vztahu mohl vážit? Vždyť jsem pro to nic neudělal a stejně jako dotyčná poklekla přede mnou, tak by poklekla před kýmkoliv, kdo je schopný sepsat pár hloupých vět o tom, co on chce.

Chci abychom spolu jednali jako rovný s rovným, ona mě poznala, já poznal ji a když to tak budeme oba cítit, nabídnu ji obojek a ona ho přijme. Bez známek nátlaku, zcela dobrovolně. Ze vzájemného respektu, nejen sexuální touhy.

Vysvětlení pro neúchyly

Tady asi není moc co vysvětlovat. Nechcete získat vše jen protože “jste krásná”, “otec je bohatý”, či se prohlásíte dominantem. Chcete si to zasloužit proto, jaký jste. A i když vás těší, že se partnerovi líbíte, chcete být partnerem přijímán komplexně.

A celkově se ten vztah vytváří na základě oboustranné komunikace, laskavosti, důvěry, dávání a pak až přijímání. Důležitá je v tom zejména ta snaha. Nemusím partnera vždy chápat, stačí když ví, že se ho snažím pochopit. Nemusím vždy bezchybně komunikovat, důležitější je to, že se o to společně snažíme. A to samé platí o laskavosti, dávání a dalších věcech, včetně sexu. I tam je druhořadé co ten druhý “zvládne”, mnohem důležitější (a vzrušivější 🙂 ) je snaha samotná.

Bez toho to nejde. A tím se dostáváme k dalšímu bodu :).

Dávání a braní

Dnešní svět je toho plný, všichni ví co by chtěli, ideálně rychle a snadno. “Svajpnu” doprava (nebo doleva, teď fakt nevím) a mám lásku na celý život :).

Tenhle typ vztahu tak myslím ale nemůže fungovat. I kdyby fenečka byla přemotivovaná a dávání Pánovi ji naplňovalo nezměrnou radostí, tak když budu pouze brát, nakonec tam nic nezbyde.

Nezbytnou součástí je tak to, že si vzájemně naplňuje své potřeby. S laskavostí a nepodmíněně se Pán stará o fenečku a fenečka o Pána. Některé potřeby jsou stejné, jiné odlišné. Ale důležitější je ten princip samotný – dávám proto, protože mi na partnerovi záleží, protože mi dělá dobře, když je šťastný a spokojený. Ne proto, že očekávám, že mi to pak vrátí.

Poslouchání někdy fenečku vzrušuje, ale mnohem víc ji naplňuje. S Pánem si připadá kompletní a starat se o jeho potřeby nevnímá jako službu. Dělá to, co ji naplňuje štěstím, má pocit že je tam, kde má být a cítí se v bezpečí.

Vysvětlení pro neúchyly

Představte si, že venku je nevlídno, partner si to uvědomí a sjede vás vyzvednou na cvičení, protože nechce, abyste zmokli. Večer mu pak uděláte pomyšlení, protože vám dělá radost, dělat pomyšlení někomu, komu na vás záleží.

No a pak si představte, že pro vás partner udělá to samé, protože mu to řeknete a on chce pomyšlení. V obou případech jedete autem a večer děláte pomyšlení, ale ty pocity pro všechny jsou z toho řádově jinde :).

Empatie a pocity

A tím se dostáváme k dalšímu bodu, empatii. I v tomto druhu DS vztahu jsou nějaké BDSM praktiky viditelnou malou část ledovce, pod kterou se ukrývají všechny ty pocity, o které tam běží. Z toho pramení i potřeba silné empatie, upřímnosti a otevřeného sdílení. Už z toho je zřejmé, že dom i sub tam k sobě musí mít velmi blízko, respektovat své potřeby a sdílet co a jak cítí. A to nejde jen tak s někým – je to mnohem intimnější, než na někoho vyšpulit zadek :).

Mnohem důležitější než co se konkrétně děje je to, jak to ten druhý vnímá a prožívá. V podstatě by se dalo říct, že vaše pocity pramení z jeho pocitů a bez toho je to mechanická činnost, na kterou možná vaše tělo zareaguje, ale zcela vás to nenaplní.

A mnohem intenzivnější to je, pokud díky otevřené komunikaci víte, jak se ten člověk cítí a jak to prožívá.

Vysvětlení pro neúchyly

Představte si, že vám dělá dobře třeba naplácání, když jste vzrušení. Když to partner udělá “pro vás” a jemu to nebude nic říkat, možná na to vaše tělo zareaguje, ale mnohem pravděpodobněji to prostě nebude to samé, jako by mu to také dělalo dobře a “cítili jste to z něj”.

Otevřenou komunikací pak dojdete k tomu, co vám/jemu se na tom líbí a krom toho, že si s tím můžete různě hrát, i znáte souvislosti. Víte, že se mu líbí pohled na vaši zčervenalou prdelku, užívá si vaši bezmoc,  to jak pro něj trpíte atd. Praktika samotná vám nakonec nemusí ani moc říkat, ale když víte, jak moc to partnera vzrušuje (a proč), tak vás to vzrušuje přes jeho pocity.

Laskavost

Už jsem to nakousl v kapitole o dávání a braní a celkově si myslím, že laskavé srdce k DS vztahu patří stejně, jako pevná ruka. Nijak se to nevylučuje, ba přímo naopak.

Fenečka někdy z hravosti trošku zazlobí a přijme trest, ale jinak neposlouchá Pána ze strachu, poslouchá protože ji to těší a je ráda, když je s ní Pán spokojený. Řvaní, bití, vymáhání si něčeho na sílu, nebo psychické vydíraní “jako správná sub bys měla….” k tomu absolutně nepatří. Dom si může vzít silou její tělo, ale ne její duši. A se strachem získá možná poslušnost, ale ne respekt.

Podle mě to tedy nepatří do žádné formy (DS) vztahu, ale když se dva dospělý domluví na tom, že jim to tak vyhovuje, tak proč ne, no. Každopádně tady k této formě to podle mě nejde už z principu. Naopak, když se fenečka snaží Pánův úkol splnit co jí síly stačí, ale prostě to nezvládne, je na místě laskavost, netrestat, nebo ji nenechat plácat se v pocitu viny, či nedostatečnosti. Byla šikovná, snažila se, nevzdávala se. Nevyšlo to dnes, vyjde to někdy příště.

Stejně tak fenečka je jenom zvířátko..ehm člověk … a má dobré i špatné nálady, své dny kdy je hravá, i dny kdy si potřebuje odpočinout. Větší laskavost a péče ze strany Pána vyvolává ten samý pocit u fenečky.

Tady asi není co “neúchylům” vysvětlovat, tohle je stejné pro všechny vztahy :). Jen tady to myslím bez toho nemůže fungovat.

Více jsem potřebu laskavosti vysvětloval v článku o DS vztazích.

Mazlivost

Nemusí se to tak zdát vzhledem k perverznostem které nás vzrušují, ale někteří z nás jsou poměrně dost mazlivý :). V některých DS vztazích to může narušovat fantazie, ale tady se to hodně prolíná a nejen že to nevadí, ale dává to celou řadu dalších příjemných pocitů. Chápu že normálním lidem nedává úplně smysl, když jedna ruka dopadá na zadek, zatímco druhá dodává fenečce sílu, ale tohle prostě moc nejde vysvětlit, no :).

Je dobré přizpůsobit i signály. Třeba já používám to, že pohladím a nastavím ruku k políbení, což je neverbální položení otázky, zda je u fenečky vše v pořádku. Dle políbení a způsobu jak to udělá, vím na čem jsem.

Nepoužívám to jen když bych si myslel, že něco v pořádku není, líbí se mi to, dává to pocit propojení a fenečka ví, že se o ní Pán zajímá a je v bezpečí.

Dog play, Puppy play

Hrátky asi nemusí souviset s hraním si na fenečku, ale sub i Pán si to většinou užívají. Uzamčení na řetěz, stočení se u nohou Pána, ale třeba i nastavení nohy, o kterou se fenčička musí vydráždit bez toho, že by přerušila oční kontakt se svým Pánem :). Často může mít fenečka i pohodlný obojek pro klidný spánek :). Osobně mi něco z toho přijde vzrušující, něco roztomilé, ale spíš mi vyhovuje dynamika toho vztahu. A opět se to dost opírá o empatii, když vím jak si fenečka užívá aportování, tak mě to bude bavit, i když bych to třeba sám od sebe dělat nepotřeboval :).

 

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasů: 17

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *