|

Eva, Jana a pan učitel

Eva byla ve škole bita. Nebylo to poprvé, ale tento výprask už stál za to. Původně byla domluvená s Janou, že učitele trochu vydráždí, neboť příležitostné naplácání na zadek jim oběma přinášelo příjemné vzrušení, ale trochu to přehnala a Jana v posledním okamžiku zazmatkovala.Tím pádem se pečlivě připravený plán zhroutil a Eva to odnesla za obě. A docela to stálo za to. Jana vyvázla jen s pár plácnutím vařečky, ale ona…

Když přišla domů, stáhla ze sebe šaty a běžela k velkému zrcadlu. Celá její zadnice byla v jednom plameni. Táhlo se přes ní šest temně fialových pruhů jako památka na rákosku pana učitele. Ten pohled ji natolik vzrušil, že si hned zajela rukou do rozkroku a téměř v zápětí dosáhla mohutného orgasmu. Jí už to ale nepřekvapilo, jen to potvrdilo její změnu.

Druhý den ve škole za ní přišla o přestávce Jana. „Máš chvilku čas? Potřebovala bych s tebou mluvit!“ Eva přikývla, neboť nevěděla proč by se na ní měla zlobit. Konečně si o to řekla sama, tak co. Zvedla se a šla za ní na záchod. Nejdřív zkontrolovaly, jestli jsou samy. „To bylo včera hrozné, viď, a to jsi to schytala i za mě!“

„Bylo, ale proto jsme to chtěly, nebo ne?“ „Já vím, ale uvědomila jsem si to až doma a to už bylo pozdě. A moc mě mrzí, že jsem tě v tom nechala samotnou. Měla by jsi odpoledne po škole chvilku? Potřebovala bych s tebou mluvit a tady na to není čas ani vhodné místo.“„ Jestli chceš, tak máma se vrací z práce až večer, takže si můžeme popovídat u nás a máme na to celé odpoledne.“ Jana přikývla a v ten okamžik zazvonilo, tak se obě dívky vrátily urychleně do třídy. Eva byla zvědavá, co jí může Jana chtít, ale do konce vyučování zbývala poslední hodina a tak si řekla, že se nechá překvapit. Když skončilo vyučování, tak se děvčata dohodla, že Jana přijde v 15 hodin k Evě.

Po příchodu domů se Eva převlékla do domácích šatů, pod kterými neměla žádné prádlo a pustila se do domácích úkolů. Netoužila zrovna po tom zopakovat si včerejší zážitek tak brzy po sobě. Ani nevěděla jak a zvonil zvonek. Podívala se na hodiny, usmála se a šla otevřít. Za dveřmi stála s plachým úsměvem Jana. „Ahoj, pojď dál,“ pozvala ji.

Jana vešla, posadila se na pohovku a Eva jí nalila limonádu. „Tak povídej, co máš na srdci?“ „Víš, nejdřív bych tě chtěla poprosit, jestli by jsi mi ukázala jak jsi včera dopadla.“ Eva přikývla, vstala a zvedla šaty. Na Janu vykoukl zadeček, který hrál všemi barvami. Ta se neudržela a zlehka ho pohladila. Obě to vzrušilo. „Tedy, schytala jsi to pořádně a nejvíc mě mrzí, že i za mě. Víš na mě se to seběhlo moc rychle a než jsem si stačila uvědomit, co vlastně chci, tak už bylo po všem. Hrozně moc jsem se pak před tebou styděla, protože nejdřív se na něčem dohodneme a pak z toho takhle zbaběle uteču.“ „To je jedno, já jsem jenom ráda, že nás nevyhodily ze školy.“ „To já taky, ale stejně to nebylo spravedlivé. Ty jsi dostala víc rukou i vařečkou a nakonec ještě ta rákoska. A já bych k tobě teď měla jednu prosbu, můžu?“ Eva spustila šaty, otočila se a přikývla.

„Víš, je to možná divné, ale chtěla bych tě poprosit, abys ten můj schodek dorovnala.Já jsem o tom přemýšlela celou noc, vůbec jsem nemohla usnout a přišla jsem na to, že jediný způsob, jak se zase cítit fér, je nechat se vyplatit od tebe!“ Eva na ní koukala a cítila, že začíná vlhnout čím dál, tím víc. Chvíli mlčela a pak přikývla. „Jestli to chceš, tak já proti tomu nic nemám. A jak by jsi si to představovala? „Myslíš, ze by stačil na vyrovnání účtů mezi námi výprask rákoskou?“ „Ano, ale problém je v tom, že u nás doma žádná není!“ Jana se usmála a řekla, že s tím počítala. Cestou utrhla lískový prut a postavila ho za dveře. Eva se šla podívat a přinesla ohebný prut, který si nezadal s rákoskou jejich učitele. „Tedy, připravila ses důkladně. A jak to uděláme a kolik jich chceš vysázet?“ „Aby se trochu srovnalo skóre, tak jsem myslela deset pořádných švihanců na holou, souhlasíš?“ Eva jenom polkla. To bylo víc než v co se odvážila doufat. Mlčky přikývla. Mezi nohama cítila takové vlhko, že si v první chvíli myslela, že se připočůrala. Ale letmá nenápadná kontrola jí vyvedla z omylu. Jana dopila limonádu na jeden zátah, postavila se a řekla:„tak já jsem připravená, jestli chceš, tak můžeme začít. Ale chtěla bych ti říct, že asi budu ječet, tak s tím počítej!“ „Dobře,“ řekla Eva, „tak půjdeme do sklepa, tam nebude nic slyšet. Ale chci, abys při tom sama počítala. Jasně a zřetelně, aby byly k rozeznání jednotlivé číslice. A ječet můžeš mezi tím. Řekneš číslo, já švihnu a ty povíš další až budeš připravená, ano?“ Jana přikývla a obě dívky odešly do sklepa. Jako nejvhodnější místnost se jim nakonec zdála prádelna, kde bylo teplo a čisto. Eva připravila židli doprostřed místnosti. „Tak půjdeme na to?“ „Ano, jenom chci ještě říct, abys mě vůbec nešetřila, protože za tu zbabělost si zasloužím pořádně, slibuješ?“ „Dobře, když to chceš, tak ti to udělám pěkně zostra a doopravdy. Pojď sem, zvedni sukni, stáhni si kalhotky a ohni se přes tu židli.!“ Obě dívky byly celé červené zvláštním studem a vzrušením. Jana popošla k židli, vyhrnula si sukni, přehnula se přes opěradlo a Eva zůstala jako omráčená. Jana neměla žádné spodní prádlo. „To chodíš takhle klidně po ulici?“ „Někdy ano, ale dneska jsem bez kalhotek úmyslně, protože jsem věděla, že se dohodneme a nechci zbytečně zdržovat.“ „Dobře, tak tedy začneme a nemysli si, že tě budu šetřit.“ „To ani nechci, tak se do toho pustíme!“ Eva se postavila z boku k Jana. Ta se trochu rozkročila a ještě víc ohnula, takže Eva viděla nejen její zadeček, ale i celé přirození, porostlé jemnými chloupky. Zkusmo mávla prutem ve vzduchu a Jana, jako kdyby na tento povel čekala řekla hlasitě „ Jedna.“ Prut dopadl nekompromisně na její pozadí a zanechal naběhlý pruh. Zatím se neozval ani vzlyk. Eva si řekla, že jí bude muset vyplácet plnou silou. Teď již věděla, že jí neuteče. „Dvě.“ Mohutné zaječení jí bylo odměnou, ale Jana nezměnila polohu, jen se zdálo, že vystrčila zadek ještě víc proti rákosce. „ Tři!“ „Švih.“ „Jaůůůůůůůůů, to bolí, to bolí au, au, au. Čtyři!“ Eva byla jak v transu. Nový nápřah, nový pruh a nové vřísknutí. Neudržela se a pohladila Jana po zadku, který byl překřížen již čtyřmi pruhy. Jana, jak kdyby na něco podobného čekala, se obrátila, usmála se přes slzy, které se jí koulely po obličeji. Nenápadně roztáhla nohy ještě víc a řekla: „Pět.“ Eva nezaváhala a vší silou udeřila. Mohutné zaječení a pláč jí byl odměnou. Jana však neuhnula z dohodnuté polohy, jen se trochu zavrtěla. „Teď si uděláme malou přestávku, abys se mohla vzpamatovat, chceš? Zůstaň ale jak jsi, na odpočinek bude jenom chvilka!“ Jana s pláčem přikývla. Eva jí znovu pohladila po zadečku a když viděla kladnou odezvu v podobě většího vystavení, tak neodolala a zajela Jana opatrně do rozkroku, kde jí začala hladit přes úplně mokrou štěrbinu. Obě dívky vzrušeně oddechovaly. Po chvíli se Jana začala třást. To bylo pro Evu znamení, aby jí přestala vzrušovat. „Tak to dokončíme, ale rozmyslela jsem si postup. Těch druhých pět dostaneš najednou v rychlém tempu jako ve škole od učitele.“ Jana otočila svůj uslzený obličej k Evě. Byla celá zrudlá studem a od pláče, ale přesto s nepatrným úsměvem přes slzy přikývla. Otočila hlavu zpět, pevně se chytila okraje židle přes kterou byla přehnuta, stiskla zuby a čekala. Eva potěžkala prut v ruce, jako by vážila jeho možnosti, potom položila svoji levou ruku Jana na záda, aby nemohla uhýbat, rozpřáhla se a „Jau, íííííííííííííííííííííí, aůůůůůůůůůůůůůůůů, jáááááááííííííííííííííííí!!!“ Jana ječela na celou prádelnu. Po tvářích se jí koulely slzy, ale i po výprasku zůstala pořád ve stejné poloze, jako by se nemohla vzpamatovat. Eva upustila rákosku a začala jí opět pomalu hladit přes zadek a mezi nohama. Teď jen doufala, že kamarádka zůstane tak, jak je, A to se jí opravdu splnilo. Již za okamžik se Jana začala zmítat v mohutném orgasmu. Po chvilce se uklidnila, narovnala a pohladila si zadek. „Tedy to opravdu stálo za to! Nikdy jsem ještě nebyla takhle bita, ale taky jsem nezažila tak silné vyvrcholení. Ale co ty? Nechceš to taky udělat?“ Eva vzrušením nemohla pomalu ani mluvit, tak jen přikývla. „Pojď ale zpátky do mého pokoje, tam na to budeme mít větší pohodlí, a jestli chceš, tak si to můžeme udělat navzájem.“ Jana souhlasila a obě děvčata se přesunula ruku v ruce z prádelny do Evina pokoje. Tam si jak na povel sundaly obě šaty a začaly se hladit a líbat. Připadalo jim to krásné a naprosto přirozená, takže skončily po chvilce s jazyky ve svých klínech. Při vyvrcholení si obě myslely, že na chvíli ztratily vědomí. Na každý pád takový orgasmus ještě ani jedna nezažila. Zůstaly ležet vedle sebe, každá položenou ruku na modrém pozadí té druhé. Po chvíli se na sebe podívaly a usmály se. Eva plácla Jana zlehka po zadečku a řekla: „Tedy, to bylo něco, ale teď se už musíme obléct, za chvíli by mohla přijít mamka a nebylo by asi dobré, kdyby nás tu takhle chytila. Vůbec si nedokážu představit, co by udělala.“ Obě dívky vstali a natáhly si na sebe oblečení. Potom na stůl vybalily učebnice. Chtěli si tak zajistit alibi, kdyby přišla domů matka. Samozřejmě neměly na učení ani pomyšlení a tak si jen povídaly. Eva chvilku váhala, ale pak Jana začala prozrazovat svůj tajný sen. „Víš, doufám,že o tom nikomu nepovíš, ale já pořád mám před očima takovou představu. Musím na to myslet čím dál tím častěji. Chtěla bych, abych ve škole měla nějaký malér a pan učitel na to přišel. Zavolal by mě do kabinetu a sdělil mi, abych přišla k němu domů. Bydlí sám a tak by nás tam nikdo nerušil. Dal by mi zase vybrat mezi vyloučením ze školy a výpraskem a sama dobře víš, co bych si vybrala. Ale tentokrát by to bylo opravdu pořádně. Řekla bych mu, aby mi naplácal rukou kolik chce, pak mi dal 25 vařečkou a stejné množství i rákoskou. Samozřejmě všechno na holou. Ale tentokrát bych si nevyhrnula sukni, ale svlékla bych se celá do naha. Asi by tím byl dost překvapený, co myslíš?“ Eva se podívala na kamarádku, která byla celá růžová studem a vzrušení. „Ty myslíš že bys to vydržela?“ „Nevím, asi ano, protože bych musela. Přece se nenechám vyhodit ze školy. A navíc chci mít ten zadek jednou opravdu rozsekaný pořádně. Víš, zajímalo by mě, co by to se mnou udělalo. Škoda, že bys u toho nebyla a nemohla mi to udělat jako dneska já tobě. To by byl asi ten nejsilnější zážitek z celého školního roku.“ „ No, myslím, že kdybys mu řekla, co jsme tu dnes dělaly, tak by ti tu prdel asi napráskal pořádně.“ „Jo, to asi jo, ale to nejde, protože ty by jsi dostala taky. A po tom netoužíš.“ „Myslíš? Abys věděla, tak já měla podobné nápady, zvláště po tom, co jsem zjistila, že to učitele taky pěkně rajcuje!“ „Ty jsi si toho všimla? Má na kalhotách pěknou bouli viď? „To ti povím! Stejně by to byla legrace svést učitele. A myslím, že by nám to nedalo ani moc práce. Kdyby viděl, jak jsme se dneska mazlily, tak by to budˇpustil do kalhot, nebo by nám dal šanci. Stejně o tom asi přemýšlel, jenom se bojí. Ale kdybychom s ním měly takovéhle tajemství, tak by se asi nenechal přemlouvat. A navíc, kdybychom mu řekly, že to určitě není naposled, tak nám bude zobat nejen z ruky. Jenom by jsi mě při tom asi musela držet, abych se nenarovnala a neutekla.“ Obě dívky měli v ten moment ruku v rozkroku té druhé a rychlé vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat. Oddychovaly jako po velké námaze a dívaly se jedna na druhou. První promluvila Eva:„Ty myslíš…“ „Jo, já bych to asi chtěla“ řekla Jana. „A být nahatá a nechat ho dělat co chce?“ „Ano, a potom to zkusit udělat i jemu. Určitě na to přistoupí, když začneme mezi sebou. To nemůže vydržet. A potom si budeme moct diktovat podmínky i my a když se nám to bude líbit, tak si to můžeme kdykoliv zopakovat. Jenom bych to teď nechala na chvíli usnout. Víš, jen do té doby, než nám ze zadků zmizí tahle nadílka! A kdyby to nevyšlo, tak přece máme ještě jedna druhou, ne?“ Eva koukala a nevěřila svým uším. Jana se najednou předháněla ve vymýšlení postupů. To snad ani nemůže být pravda. Kdyby věděla, jak silně na Jana zapůsobil první sex s někým jiným, tak by se nedivila. Ona na tom byla totiž úplně stejně. Věděla teď, že si to chce prožít, a ne sama. Už věděla, že jí bude trestat nejen učitel, ale i kamarádka, které to navíc bude moci oplatit. Její kluk byl pro tuto chvíli úplně zapomenut. Měla před sebou jiné zážitky, než nesmělé osahávání a kradmé polibky. Měla před sebou skutečný sex podle svých tajných představ. „Tak platí?“ zeptala se Jana a natáhla před sebe ruku. „Až nám slezou modřiny, tak zkusíme přesvědčit učitele. A kdyby chtěla jedna z nás vycouvat, tak jí ta druhá může vyplatit dvojnásobek toho, co by dostala od něj. Jak rukou, tak vařečkou i rákoskou, chceš?“ Eva rychle přikývla, stiskla nabízenou ruku a obě dívky zpečetily smlouvu dlouhým polibkem. Byly až překvapené, jak jim vzájemné líbání a mazlení přijde po tak krátké době přirozené a už se za to vůbec nestyděly. Poté Jana prohlásila, že musí domů. „Musíme se teď trochu učit, aby nám učitel nenařezal dřív a míň než chceme, tím by se všechno pokazilo.“

Od té chvíle se z dívek staly opravdu nerozlučné kamarádky. Plnily vzorně své školní povinnosti, na hodiny byly vždy dobře připravené a všechny domácí úkoly odevzdávaly včas. V duchu se bavily tím, jak je učitel očividně zklamaný touto změnou.

Asi za čtrnáct dní opět začaly kout své pikle. Eva se v hodině naklonila ke spolužačce a pošeptala: „Můžeš dnes přijít odpoledne na chvilku k nám?“ Jana přikývla a obě děvčata se pak domluvila, že půjdou rovnou za školy.Evě se v hlavě zrodil plán, jak vyzrát na učitele a přitom neriskovat prospěch ve škole. Když po vyučování přišly domů, Eva hned začala vysvětlovat svůj plán. „Je to strašně jednoduché, a myslím, že velmi účinné. Vypozorovala jsem, že učitel chodí každé úterý a pátek běhat do parku. No a my si na něj počkáme až poběží domů a po cestě nás náhodou potká na lavičce v parku. To by nám samo o sobě asi moc nepomohlo, ale když nás obě uvidí s cigaretou a pornočasopisem…? Myslím, že asi nebude problém ho pak přesvědčit, aby si to s námi vyřídil sám a netahal do vzniklé situace školu ani rodiče. A jestli se to povede podle plánu, tak potom už se s ním asi budeme umět domluvit i na budoucí spolupráci, co myslíš?“ Během vysvětlování se objevil Jana v očích divný lesk a její dech se zrychlil. Evidentně ji tahle představa vzrušila. „Kdy chceš jít na věc?“, zeptala se Evy. Ta jen pokrčila rameny : „To záleží na tom, v jakém jsme stavu. Ukaž mi zadek, jestli ti už zmizely stopy po posledním mejdanu!“ Jana přikývla, zvedla sukni a stáhla kalhotky. „No vidíš, ty už tam nemáš nic, a co já?“ Eva provedla stejný úkon a Jana jí pečlivě kontrolovala pozadí. Výsledek je obě uspokojil. Na jejich zadečcích už nebyla ani stopa po rákosce či prutu. „Je to dobré Jana, takže máme na vybranou. Buď dnes, nebo v pátek a pak je třetí možnost nechat to na příští týden. Co by se ti líbilo nejvíc?“ Jana se zamyslela : Víš, já si myslím, že nejlepší by to bylo asi v pátek. Představ si, že by jsme musely sedět hned druhý den po výprasku ve škole na oteklé zadnici. To by asi nebylo nic moc. Takhle budeme mít celý víkend na to, aby nám zadky splaskly. Navíc naši nebudou doma, jedou se podívat za babičkou, takže budu sama. Ty můžeš přijít na návštěvu a můžeme si udělat hezkou sobotu nebo neděli, chceš?“ Eva nadšeně přikývla. Potom se děvčata domluvila, co si vzít na sebe a v kolik a kde se v pátek setkají. Nechtěly již celou záležitost probírat ve škole, aby je nikdo neslyšel. Věděly, že by se staly terčem posměchu ostatních spolužáků, kteří by tuto situaci nedokázali pochopit. Když probraly a odsouhlasily všechny podrobnosti, rozloučily se velkou pusou a obě se těšily na nastávající dobrodružství.

Týden utekl jako voda a v pátek po vyučování Jana spiklenecky mrkla na Evu :„Tak v pět u parku, ano?“ Ta přikývla a malinko jí zrůžověly tváře. Obě dívky pak běžely domů, aby se připravily na velký den. Obě se vykoupaly, vzaly na sebe pěkné šaty bez podprsenky a místo klasických kalhotek si vzaly jen nepatrná tanga. Při pohledu do zrcadla byly obě spokojené. Eva pak vzala ze své skříně krabičku cigaret, kterou doma potají ukradla matce a ze skříně vyhrabala časopis, který tam zbyl po jejím otci, než je opustil.. „Tak dnes to asi bude husté,“ pomyslela si Eva a nedočkavostí se až trochu roztřásla. Podařilo se jí však ovládnout, zkontrolovala hodiny. Byl čas vyrazit. Obě dívky se setkaly před parkem. Vešly dovnitř a nenápadně se přesunuly ke druhému východu z parku, kudy chodil učitel po sportu domů. Tady zůstaly stát u lavičky, každá v ruce žmoulala nezapálenou cigaretu, a čekaly, až se objeví jejich osud. Po několika minutách se v dálce vyhoupla ze zatáčky známá postava. Celý park byl skoro prázdný, alespoň ta část, kde děvčata čekala. „Tak co, jdeme na to, nebo ne?“ zeptala se Eva. Jana jen přikývla a zapálila si. Eva jí hned následovala. Obě dívky se posadily bokem k přibíhajícímu učiteli a začaly listovat a bavit se, předstírajíc naprostý nezájem o své okolí. Jak se učitel blížil, tak jejich nervozita i vzrušení vzrůstalo. Všimne si, nebo ne? Jejich nejistota měla trvat již jen několik sekund. Všiml si! Dívky slyšely, jak učitel zpomaluje svůj běh a tak obě jak na povel zatáhly ze svých cigaret a světácky vypouštěly kouř. „Dobré odpoledne, slečny.“ Úlek najednou nemusely ani předstírat. Věděly, že ze hry, kterou rozehrály již není v této chvíli úniku. Stály před učitelem ztuhlé a v rukou jim kouřila cigareta jako němý svědek jejich provinění. Váhavě odpověděly na pozdrav. Učitel chvíli mlčky hodnotil vzniklou situaci. Bylo na něm vidět že horečně přemýšlí, co dál. Pak promluvil :„Takže milé dámy, jak zajisté víte, podle školního řádu je zakázáno žákům kouření, pití a požívání omamných prostředků. A ani prohlížení této literatury není v souladu ze školním řádem. Vzhledem k tomu, že jsem vás přistihl přímo při činu,sejdeme se v pondělí v ředitelně našeho ústavu a tam celou věc vyřešíme i s rodiči, kterým vyřídíte, aby se také dostavili. Kde jste vzaly cigarety?“ Eva jen na sucho polkla a přiznala, že je ukradla matce. „No tak to bude mít tvá matka radost, až se dozví, že má doma straku. Už se moc těším až uslyším, co ti poví. A ty, Jana, na tom jako její spolupachatelka nebudeš o moc lépe.“ Obě dívky se tvářily nešťastně, koukly po sobě, pak si Jana najednou dodala odvahu a promluvila :„Pane učiteli, nešlo by to nějak udělat bez rodičů a bez průšvihu ve škole? Víte, že by jsme to nějak vyřídili jen mezi námi třemi, teď hned třeba u vás doma. A my by jsme sami po cestě vymyslely způsob potrestání, co vy na to?“ Učitel jen zprudka nadýchl a zatajil na chvíli dech. To, o čem se mu zdálo ve snech, najednou dostávalo realističtější podobu. Taková příležitost se přeci nesmí propást. Obě dívky se mu nabízejí dobrovolně k potrestání, o jehož způsobu vůbec nepochyboval. Navíc v tomto případě to bylo úplně bez rizika prozrazení. Děvčata si určitě nepřejí, aby se tenhle průšvih dostal na veřejnost. Po chvilce uvažování tedy přikývl :„Dobře, půjdeme tedy ke mně domů a vy si po cestě rozmyslete, jaký trest by byl odpovídající vašemu prohřešku. Pokud se mi bude zdát přiměřený, vyřešíme nastalou situaci jen mezi sebou, pokud nepřijdete na odpovídající trest tak platí první varianta,totiž setkání v ředitelně. Jestli souhlasíte, tak já půjdu trochu napřed, aby jste měli soukromí k vyřešení vašeho problému!“ Dívky se na sebe zkroušeně podívaly a nepatrně přikývly. Pak se pomalu vydaly k místu učitelova bydliště. „Tak první kolo nám vyšlo na jedničku viď?“ Jana přikývla a na rtech se jí objevil nepatrný náznak úsměvu. „Stejně je to legrace, jak ho dokážeme dostat tam kam chceme. Budeme něco měnit na poslední chvíli na našem plánu, nebo do toho jdeme s původním?“ „Já bych to nechala tak, jak jsme se domluvily, chceš?“ „Dobře,“ řekla Jana, „Ale mluvit budu dnes já. Víš, z minula má se mnou učitel negativní zkušenosti, tak si myslím, že musím trochu vylepšit dojem, souhlasíš?“ „Samozřejmě,“ odpověděla Eva, „jenom aby nepoznal, že to bylo předem připravené.“ „Neboj, nejsem dnešní, uvidíš, že to zmáknem.“ Za tohoto rozhovoru došli všichni až před dům, ve kterém učitel bydlel. Odemkl dveře a posunkem je pozval dál. Ocitli se ve vkusně zařízeném obývacím pokoji. „Tak jaké potrestání jste po cestě vymyslely?“ Eva s Janou se po sobě podívaly a Jana se nadechla. „Tak nejdřív nám můžete naplácat rukou co se do nás vejde. Potom, pokud budete souhlasit tak 25 vařečkou a na závěr, protože naše provinění je asi vážnější, než jsme myslely, tak zasloužíme ještě pořádně rákoskou. Takže abychom si pamatovaly, že kouřit se nemá, přidáte nám ještě 25 rákoskou. A je samozřejmé, že celá exekuce bude na holou.“ Jana ze sebe celý průběh vysypala na jedno nadýchnutí. Cítila, jak jí začíná vlhnout rozkrok. Učitel stál beze slova a tvářil se, že přemýšlí. Místo toho se mu honily hlavou myšlenky, které neodpovídaly myšlení pedagogického pracovníka. Dívky ho dostrkaly přesně tam, kde měl být. Po malé chvilce předstíraného přemýšlení pomalu kývl hlavou.„Ano, myslím, že toto potrestání by mohlo být přiměřené vašemu prohřešku. Určitě si zapamatujete, že kouření škodí zdraví.“ Pak došel do kuchyně, která sousedila s obývákem a přinesl vařečku. Ze skříně v pokoji vytáhl pružnou ratanovou rákosku a oba nástroje položil na stůl. „Tak, teď máme vše připraveno. Vy dvě se postavíte sem před křeslo a já se zatím dojdu převléct a vysprchovat po běhu. Budu tady hned a vy se zatím můžete připravit.“ S těmi slovy odešel do koupelny. Po chvilce byla slyšet tekoucí voda. „Tak a máme to“ řekla Jana, „taky se tak bojíš?“ „Úplně stejně jako ty, ale taky mě to zároveň pěkně rajcuje. Počkej jak bude překvapený, až nás tu najde nahatý. Možná mu vypadnou oči z důlku.“ Z koupelny utichl zvuk tekoucí vody. „Máme nejvyšší čas se do toho pustit, jinak to nebude takové překvapení.“ Eva přikývla a jedním pohybem svlékla šaty přes hlavu. Jana jí okamžitě následovala. „Když donaha, tak donaha,“ a obě si stáhly poslední drobný kousek prádla. Eva se neudržela a pohladila Janu po zadečku, pak jí ještě přejela přes štěrbinku mezi nohama. Jana jí to oplatila a obě se na sebe usmály. „Tedy dneska to pěkně schytáme, ale o to šlo. Poslední úkol pak je ho svést. Když se to podaří, tak je vyhráno a budeme si to moct zopakovat kdykoli pokud budeme chtít.“ Po tomto dialogu se obě dívky postavily na určené místo zády ke dveřím. Právě včas. Učitel pospíchal stejně jako ony. Když vešel, slyšely jen jak se prudce nadýchl :„Co to má znamenat?“ „Pane učiteli, nechtěly jsme si pomačkat šaty, proto jsme si je sundaly, stejně by při výprasku jen překážely. A my se před vámi za svojí nahotu nestydíme, protože naše zadničky už jste stejně viděl a ten zbytek je nepodstatný. Myslíme, že takhle je to výchovnější a pro obě strany příjemnější. Alespoň nám to tak přišlo.“ Pan učitel přešel dopředu před obě dívky. I když to na sobě nedal znát, došlo mu, že celý incident byl asi předem pečlivě připraven a on že v něm hraje vlastně jen roli nějakého statisty. V duchu se usmál a umínil si, že děvčatům trochu tu hru zamíchá a zpestří. No co, chtějí pořádně přes zadek, tak to mají mít. Byl si teď jistý, že přijmou i jeho poslední rozhodnutí. „Tak dámy, jste připravené?“ Obě dívky jak na povel jednohlasně odpověděly :„Ano, pane.“ „Nejdříve si vylosujete pořadí, a já vám potom řeknu, jak celý výprask bude probíhat.“ Dívky kývali hlavami, a učitel vyndal z kapsy minci. „Když padne orel, půjde první Jana, když panna, tak Eva, souhlasíte?“ Opětovné přikývnutí mu potvrdilo, že má již situaci pevně v rukou. Mince se mihla vzduchem a při jejím letu bylo napjaté ticho. Orel. „Tak děvčata, základní problém máme vyřešen, teď si ujasníme postup. Nejdříve vám podle tohoto pořadí pořádně naplácám zadky rukou. Až je budete mít dostatečně červené, tak přistoupíme k druhé fázi. Jana se jako první ohne přes křeslo, vystrčí vysoko pozadí a dostane vařečkou svých 25, potom bude mít 5 minut na odpočinek, při kterých ale zůstane předkloněná, a po uplynutí této doby dostane zbylých 25 rákoskou. Potom si vymění místo s Evou a vše se zopakuje.“ Učitel zpozoroval, jak se po jeho proslovu dívkám začaly třást trochu kolena. Cítil, jak se mu začíná nalévat jeho úd krví, ale ještě pořád zvládal situaci. Nechtěl, aby na něm dívky tuto změnu zpozorovaly, tak se násilím pokusil ovládnout. Netušil, že dívky, které na podobnou reakci čekaly, zaregistrovaly i tuto drobnou změnu. Potěšilo je to. Jana náhle přišla na drobné vylepšení jejich nápadu. Jelikož to nemohla již probrat se svojí kamarádkou, udělala to tak, aby zůstal prostor pro případné odmítnutí. „Pane učiteli, prosím, já mám strach, že tak velký výprask najednou nevydržím a přitom vím, že si ho zasloužím, tak mě napadlo, nemohl by jste mě k tomu křeslu něčím přivázat? Navíc vím, že budu strašně křičet, tak jsem chtěla poprosit Evu, aby mi přidržela před obličejem polštář, do kterého bych mohla vřískat. Pak už mě můžete seřezat jak budete chtít a nebudu uhýbat a ani to nebude moc slyšet.“ Eva i učitel se na ní překvapeně podívali. Zatím co učitel přemýšlel o vzniklé situaci, obě dívky se domluvily očima. „Já bych vás chtěla požádat o to samé,“ řekla Eva. Boule na kalhotách se znatelně zvětšila. Představa toho, že se mu obě nahé dívky takto vydávají na milost, nebo spíše nemilost, učitele zcela zbavila poslední kontroly nad jeho údem. Díval se na obě dívky, ale ty se tvářily jako kdyby si ničeho nevšimly. Učitel právě začal přemýšlet o tom, že tu možná dojde i k něčemu jinému, než k bití. Zatím ale nechtěl nic riskovat. Věděl, že mu hrozí vyhození z práce i vězení, ale zároveň si uvědomoval, že pokud dají děvčata jen trochu silnější popud, tak se neovládne. Lákalo ho to i děsilo najednou. „Dobře děvčata, myslím, že vám v tomto ohledu mohu vyhovět.“ Zároveň si pomyslel, že je to pěkný pocit dovolit dívkám aby byly při výprasku neschopné se bránit. Místo aby přemlouval on je, je to zcela naopak. Došel znovu ke skříni a vytáhl z ní několik opasků. „Budou vám vyhovovat tyto řemeny na přivázání?“ Obě děvčata přikývla. „Takže nám již nic nebrání v tom začít.“ Nebyla to otázka, pouze zkonstatování. Pan učitel se posadil na křeslo a vyzval Janu, aby se mu položila na kolena. Ta to bez sebemenšího zaváhání učinila. Eva stála přímo před nimi a nemohla vzrušením ani dýchat. Uvědomovala si jejich nahotu, vzniklou situaci a cítila, jak jí její mušlička začíná produkovat čím dál tím víc šťáv. Již věděla, že až bude na řadě není možné, aby si toho učitel nevšiml. „Ale co,“ pomyslela si, „on je na tom stejně, tak s toho nebude dělat žádnou vědu.“ Mezitím si pan učitel pomalu rovnal Janu na kolenou. Opírala se rukama o zem, zadeček jí čněl do výšky a nohy měla zcela úmyslně mírně roztažené. Věděla, že si tím asi vykoleduje daleko tvrdší bití, ale v tuto chvíli jí to bylo jedno. Naopak se těšila. Pod svým bříškem cítila napnutý úd. Cítila jak jí učitel jakoby mimochodem položil ruku na pozadí. Ještě víc povolila nečekaně svaly a učitelův prostřední prst sklouzl mezi její půlky. Eva to vnímala s doširoka otevřenýma očima. Přemýšlela, pokud jí to součastný stav dovolil, jak to udělat, aby byl učitel ještě odvážnější. Nebyla zatím schopná na nic rozumného přijít. Na křesle se zatím již schylovalo k prvnímu dějství dramatu. Jana si s mužskou rukou na svém vystrčeném zadku připadala ohromě sexy. Tento pocit dokonce přehlušil i strach z budoucnosti. Pak zaslechla otázku :„tak jsi připravena?“ „Ano, prosím, můžete začít s vyplácením.“ Cítila, jak jí ruka jakoby bezmyšlenkovitě několikrát přejela po zadnici i s prstem na jejím zadním otvůrku. „Kouřit se nemá,“ zaslechla hlas a hned po něm dopadlo na její pozadí první plácnutí. Nebylo to moc silné, ale slibovalo pokračování. Prvních asi deset ran bylo vedeno stejnou intenzitou, která ale byla pro ní zklamáním. Když už se odhodlala k tomuto kroku, tak si to chtěla užít se vším všudy. „Pane učiteli, počkejte prosím chvilku.“„No copak je Jano?“ zeptal se učitel a přestal jí vyplácet. „Já vím, že na mě čeká ještě vařečka a rákoska, ale myslím si, že za svůj prohřešek bych měla být potrestána pořádně již od začátku, abych si to pořádně zapamatovala. Tak a teď můžete pokračovat. Eva, která to slyšela nemohla věřit vlastním uším. „Pláác!“„Auu, ano tak je to dobře, jsem zlobivá, zasluhuji potrestání!!“ Údery se pravidelně opakovaly a s jejich intenzitou nabíralo na síle i její vzdychání, tlumené výkřiky a postupně se začínal přidávat i pláč. Pan učitel, kterému již s konečnou platností došlo, že má neomezené pole působnosti si teď dával záležet. Nahaté dívčí tělo se mu pod údery mlelo v klíně, ale přitom Jana neudělala nic, čím by si zadek chránila. Některé rány dopadaly na jedno místo a to jen zvyšovalo jejich účinek. Jiné dopadaly na stehna a na spojnici prdelky a nohou. Dívka teď byla trestána opravdu citelně a celá její odvrácená tvář i s přilehlým okolím začínala mít šarlatovou barvu. „Pláác, plááác, plááác“ Eva stála jako přimražená a sledovala kamarádčin výprask. Jen fascinovaně počítala rány, kterých se hojně dostávalo Jana a těšila se, až nastoupí na její místo. Zatím si plně vychutnávala pleskání úderů a její tlumené výkřiky a vzlyky. Napočítala sedmdesát ran než učitel přestal. Několikrát ještě pohladil Janu po tmavě rudém zadečku, a už ani nepředstíral, že jí přejíždí mezi půlkami nevědomky. Vsadil vše na to, že dívky se nikde chlubit nebudou. Dovolil si proto i nenápadně zkontrolovat pohlazením celý dívčí rozkrok. „Je to tak, jak jsem si myslel“ řekl si v duchu, když zaznamenal vzrušením naběhlý a mokrý dívčí klín. Jana se vůbec nepokusila před jeho rukou uhýbat, jen se pootočila a přes slzy se na něj pousmála :„Tak teď je na řadě Eva,“řekla„,pojď já ti uvolním místo!“ Sama se postavila tak, aby mohla sledovat průběh exekuce. Eva bez zaváhání přešla k učiteli. Svůj klín měla v úrovni jeho očí a ten si ten pohled nenechal ujít. Její zrak padl na jeho vyboulený klín. Najedno věděla, jak ho povzbudit. Přešla na stranu a při zaujímání polohy předstírala, že zakopla. Padla dopředu a ve snaze zachytit se položila ruku na ztopořené přirození svého pedagoga. Všichni tři ztuhli bez pohybu překvapením.„Promiňte“ zašeptala tiše a dokončila pohyb přehnutím přes jeho kolena. Ještě se zavrtěla, aby našla tu nejpohodlnější polohu, pevně se opřela rukama o zem a hlásila že je připravená. Nohy roztáhla od sebe víc než před tím Jana. Otočila hlavu, usmála se, zavrtěla nepatrně zadečkem a vystrčila ho co nejvíc do výšky. „Tak, Evo,teď to vyřídíme s tebou.“ Při těch slovech ucítila jeho ruku na zadku a prsty jí nenápadně přejížděl po totálně mokrém přirození. „Vzhledem k tomu, že jsi nejenom kouřila, ale ještě i kradla, tak tvůj trest rukou bude větší. Nejdřív dostaneš stejně jako Jana a potom se ohneš přes opěrku křesla a já ti něco přidám, abys si zapamatovala, že krást se nemá.“ „Ano, pane, udělejte vše, co uznáte za dostatečný výchovný prostředek. Hlavně když se nedoví nikdo doma ani ve škole.“ Jana se již po přestálém zahřívacím kole uklidnila a se zájmem sledovala dialog spolužačky s učitelem…

Jak se vám článek líbil?

Kliknutím na hvězdičku povídku ohodnotíte

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasů: 5

Zatím nehodnoceno. Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *